Nonstop lékárna Otevřít hlavní menu

OMEPRAZOL MYLAN 20 MG - souhrnné informace

Síla léku
20MG

Obsahuje účinnou látku:

ATC skupina:

Dostupná balení:

  • 84
  • 7
  • 14
  • 15
  • 21
  • 28
  • 30
  • 50
  • 56
  • 60
  • 100
  • 112
  • 200
  • 500
  • 2X50 H
  • 250 H
  • 98

Souhrnné informace o léku - OMEPRAZOL MYLAN 20 MG

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.   NÁZEV PŘÍPRAVKU

Omeprazol Mylan 20 mg

enterosolventní tvrdé tobolky

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna enterosolventní tvrdá tobolka obsahuje omeprazolum 20 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna enterosolventní tvrdá tobolka obsahuje 33,8 mg sacharózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.   LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tvrdá tobolka

Tvrdá želatinová tobolka s tmavě růžovým neprůhledným víčkem a bílým neprůhledným tělem naplněná bílými nebo téměř bílými peletami s černým potiskem v ose tobolky ve znění „MYLAN“ nad “OM20” na víčku a těle tobolky.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Omeprazol je indikován u dospělých a dětí od 1 roku věku s hmotností > 10kg.

Omeprazol Mylan enterosolventní tvrdé tobolky jsou indikovány k:

Dospělí:

  • léčba duodenálních vředů
  • prevence relapsu duodenálních vředů
  • léčba žaludečních vředů
  • prevence relapsu žaludečních vředů
  • eradikace Helicobacter pylori (H. pylori) u vředové choroby v kombinaci s vhodnými antibiotiky
  • léčba žaludečních a duodenálních vředů souvisejících s podáváním NSAID
  • prevence žaludečních a duodenálních vředů souvisejících s podáváním NSAID u rizikových pacientů
  • léčba refluxní ezofagitidy
  • dlouhodobá udržovací léčba pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou
  • léčba symptomatické refluxní choroby jícnu
  • léčba Zollinger-Ellisonova syndromu

Pediatrická populace

Děti od 1 roku věku a s hmotností > 10 kg

  • léčba refluxní ezofagitidy
  • Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu

Děti ve věku od 4 let a dospívající

  • v kombinaci s antibiotiky k léčbě duodenálních vředů způsobených H. pylori

4.2 Dávkování a způsob podání

Dospělí

Léčba duodenálních vředů

Doporučená dávka u pacientů s aktivním duodenálním vředem je 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení do dvou týdnů. U pacientů, u kterých nenastalo úplné zhojení po počáteční léčbě, dojde ke zhojení obvykle během dalších dvou týdnů léčby. U pacientů se špatně reagujícím duodenálním vředem se doporučuje dávka 40 mg – 2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně, přičemž zhojení je obvykle dosaženo během 4 týdnů.

Prevence relapsu duodenálních vředů

Pro prevenci relapsu duodenálních vředů u H. pylori negativních pacientů nebo u pacientů kde eradikace H. pylori není možná je doporučená dávka 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. U některých pacientů může být dostačující denní dávka 10 mg (registrace přípravku Omeprazol Mylan 10 mg není v současné době k dispozici, tato síla však může být k dispozici u jiných držitelů rozhodnutí o registraci). V případě selhání terapie může být dávka zvýšena na 40 mg – 2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg.

Léčba žaludečních vředů

Doporučená dávka je 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu čtyř týdnů. U těch pacientů, u kterých k úplnému vyhojení nedojde po počáteční léčbě, obvykle dojde ke zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby. U pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem se doporučují 2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně, přičemž ke zhojení obvykle dojde během osmi týdnů.

Prevence relapsu žaludečních vředů

K prevenci relapsu u pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem je doporučená dávka 1 tobolka přípravku přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. V případě potřeby lze dávku zvýšit na 40 mg (2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg) jednou denně.

Eradikace H. pylori při peptické vředové chorobě

K eradikaci H. pylori je při volbě antibiotik nutno zvážit individuální snášenlivost léčiv u konkrétního pacienta, přičemž se musí postupovat s ohledem na národní, regionální a místní profily rezistence a respektovat léčebná doporučení.

  • Omeprazol Mylan 20 mg + klaritromycin 500 mg + amoxicilin 1 000 mg, každý 2× denně po dobu 1 týdne
  • Omeprazol Mylan 20 mg + klaritromycin 250 mg (alternativně 500 mg) + metronidazol 400 mg (nebo 500 mg nebo tinidazol 500 mg), každý 2× denně po dobu 1 týdne
  • 2 tobolky Omeprazol Mylan 20 mg 1× denně s amoxicilinem 500 mg a metronidazolem 400 mg (nebo 500 mg nebo tinidazolem 500 mg), obojí 3× denně po dobu 1 týdne.

V každém režimu lze léčbu opakovat, pokud je pacient dále H. pylori pozitivní.

Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID

Při léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním nesteroidních antirevmatik je doporučená dávka 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. U většiny pacientů dojde k vyhojení do čtyř týdnů. U těch pacientů, u kterých k úplnému vyhojení nedojde po počáteční léčbě, k němu obvykle dojde během dalších čtyř týdnů léčby.

Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů

Při prevenci žaludečních vředů a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů (věk > 60, žaludeční a duodenální vředy v anamnéze, krvácení v horní části gastrointesti­nálního traktu v anamnéze) je doporučená dávka 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně.

Léčba refluxní ezofagitidy

Doporučená dávka je 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. U většiny pacientů dojde k vyhojení v průběhu čtyř týdnů. U těch pacientů, u kterých k úplnému vyhojení nedojde po počáteční léčbě, obvykle dojde ke zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby.

U pacientů s těžkou ezofagitidou se doporučují 2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně, přičemž k vyhojení obvykle dojde během osmi týdnů.

Dlouhodobá udržovací léčba pacientů s vyléčenou refluxní ezofagitidou

Při dlouhodobé udržovací léčbě pacientů s vyléčenou refluxní ezofagitidou je doporučená dávka 10 mg omeprazolu jednou denně. V případě potřeby lze dávku zvýšit na 20 mg až 40 mg (1–2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg) jednou denně.

Léčba symptomatické refluxní choroby jícnu

Doporučená dávka je 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg denně. Pacienti mohou dostatečně reagovat i na dávku 10 mg denně, a proto je potřeba zvážit individuální úpravu dávky. Pokud se symptomy po 4 týdnech léčby přípravkem Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně nezlepší, doporučuje se provést další vyšetření.

Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu

U pacientů se Zollinger-Ellisonovým syndromem je nutno dávku individuálně upravit a v léčbě pokračovat tak dlouho, dokud je klinicky indikována. Doporučená počáteční dávka je 3 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg 1× denně. Všichni nemocní s těžkou formou nemoci, kteří nedostatečně reagovali na jiné léčebné postupy, byli účinně léčeni a ve více než 90 % pacientů udržováni v remisi dávkami 20–120 mg omeprazolu denně. Pokud dávka přesáhne 80 mg denně, je třeba dávku rozdělit na dvě denní dávky.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost omeprazolu u dětí do 1 roku věku a s hmotností pod 10 kg nebyla stanovena.

Děti od 1 roku věku a s hmotností > 10 kg

Léčba refluxní ezofagitidy

Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu

Doporučení k dávkování jsou následující:

Věk

Hmotnost

Dávkování

> 1 rok věku

10–20 kg

10 mg jednou denně. Dávku lze v případě potřeby zvýšit na 20 mg jednou denně.

> 2 roky věku

>20 kg

20 mg jednou denně. Dávku lze v případě potřeby zvýšit na 40 mg jednou denně.

Refluxní ezofagitida: doba léčby je 4 až 8 týdnů.

Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu: doba léčby je 2 až 4 týdny. Pokud není dosaženo kontroly symptomů po 2 až 4 týdnech léčby, je nutno pacienta dále vyšetřit.

Děti ve věku od 4 let a dospívající

Léčba duodenálního vředu způsobeného H. pylori

Při volbě vhodné kombinační léčby je nutno přihlédnout k oficiálním národním, regionálním a místním pokynům týkajícím se bakteriální rezistence, trvání léčby (nejčastěji 7 dní, ale někdy až 14 dní) a vhodnému použití antibakteriál­ních látek.

Na léčbu musí dohlížet lékař specialista.

Doporučení k dávkování jsou následující:

Hmotnost Dávka

15–30 kg


Kombinace se dvěma antibiotiky: 10 mg omeprazolu, amoxicilin 25 mg/kg

tělesné hmotnosti a klaritromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti se všechny podávají současně dvakrát denně po dobu 1 týdne.

31–40 kg

Kombinace se dvěma antibiotiky: Omeprazol Mylan 20 mg, amoxicilin 750 mg a klaritromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti se všechny podávají dvakrát denně po dobu 1 týdne.

> 40 kg

Kombinace se dvěma antibiotiky: Omeprazol Mylan 20 mg, amoxicilin 1 g a klaritromycin 500 mg se všechny podávají dvakrát denně po dobu 1 týdne.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin není úprava dávky nutná (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater může postačovat denní dávka 10 až 20 mg (viz bod 5.2).

Starší pacienti

U starších osob není úprava dávky nutná (viz bod 5.2).

Způsob podání

Doporučuje se užívat tobolky přípravku Omeprazol Mylan ráno, nejlépe nalačno, spolknout je celé a zapít je polovinou sklenice vody.

Tobolky se nesmějí žvýkat ani drtit.

Pacienti s potížemi při polykání a děti, které mohou pít nebo polykat polotuhou stravu

Pacienti mohou tobolku otevřít a spolknout její obsah s polovinou sklenice vody nebo její obsah promíchat s mírně kyselou tekutinou, např. ovocnou šťávou nebo jablečným pyré, nebo s nesycenou vodou. Pacienti mají být upozorněni, že připravenou směs je nutné požít okamžitě (nebo maximálně během 30 minut), vždy ji těsně před vypitím promíchat a propláchnout polovinou sklenice vody.

Alternativně mohou pacienti vysypat obsah tobolky do úst a zapít pelety půl sklenicí vody. Enterosolventní pelety se nesmí žvýkat.

4.3    Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli z pomocných látek uvedenou v bodě 6.1.

Omeprazol se stejně jako jiné inhibitory protonové pumpy nesmí používat současně s nelfinavirem (viz bod 4.5).

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při výskytu jakýchkoli varovných symptomech symptomů (např. výrazný nechtěný neúmyslný úbytek na váze, opakované zvracení, dysfagie, hemateméza nebo meléna) a při podezření na žaludeční vřed nebo při žaludečním vředu je nutno vyloučit malignitu, protože léčba omeprazolem může potlačovat symptomy a tím oddálit stanovení diagnózy.

Současné podávání atazanaviru s inhibitory protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud je kombinace atazanaviru s inhibitorem protonové pumpy nevyhnutelná, doporučuje se provádět pečlivé klinické sledování (např. virová nálož) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg se 100 mg ritonaviru; dávka omeprazolu nesmí překročit 20 mg.

Omeprazol, stejně jako všechna léčiva inhibující kyselou žaludeční sekreci, může snižovat absorpci vitaminu B12 (kyanokobalamin) v důsledku hypo- nebo achlorhydrie. To je nutno vzít v úvahu u pacientů se sníženými tělesnými zásobami vitaminu B12 nebo s rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitaminu B12 při dlouhodobé léčbě.

Omeprazol je inhibitorem CYP2C19. Při zahájení nebo ukončování léčby omeprazolem je nutno vzít v úvahu potenciální interakce s léčivy metabolizovanými prostřednictvím CYP2C19. Byla pozorována interakce mezi klopidogrelem a omeprazolem (viz bod 4.5). Klinický význam této interkace je nejistý. Jako preventivní opatření se má vyvarovat současnému užívání omeprazolu a klopidogrelu.

Hypomagnezemie

U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je omeprazol, byly hlášeny případy závažné hypomagnezemie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.

Hypomagnezemie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.

U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezemii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10–40%. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.

Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)

S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení přípravku Omeprazol Mylan 20 mg. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.

Interference s laboratorními testy

Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů. Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Omeprazol Mylan 20 mg přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA (viz bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je nutné měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy, s malabsorpcí glukosy-galaktosy nebo s insuficiencí sacharosy-isomaltázy nesmějí tento přípravek užívat.

Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointesti­nálních infekcí jako je Salmonella a Campylobacter, a u hospitalizovaných pacientů případně i Clostridium difficile (viz bod 5.1).

Stejně jako ve všech případech dlouhodobé léčby, zvláště pokud trvá déle než 1 rok, musí být pacienti pravidelně sledováni.

Pediatrická populace

U některých dětí s chronickými chorobami může být potřebná dlouhodobá léčba, i když se nedoporučuje.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Účinky omeprazolu na farmakokinetiku jiných léčivých látek

Léčivé látky s absorpcí závislou na hodnotěpH

Snížená žaludeční kyselost acidita během léčby omeprazolem může snižovat nebo zvyšovat absorpci léčivých látek, jejichž absorpce je na hodnotě žaludečního pH závislá.

Nefinavir, atazanavir

Plasmatické hladiny nelfinaviru a atazanaviru jsou při současném podávání s omeprazolem sníženy.

Současné podávání omeprazolu s nelfinavirem je kontraindikováno (viz bod 4.3). Současné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) snížilo průměrnou hodnotu expozice nelfinaviru asi o 40 % a průměrná hodnota expozice farmakologicky aktivnímu metabolitu M8 byla snížena asi o 75 až 90 %. Tato interakce může rovněž zahrnovat inhibici CYP2C19.

Současné podávání omeprazolu s atazanavirem se nedoporučuje (viz bod 4.4). Současné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) a kombinace atazanavir 300 mg/ritonavir 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k 75% poklesu expozice atazanaviru. Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nekompenzovalo vliv omeprazolu na expozici atazanaviru. Současné podávání omeprazolu (20 mg jednou denně) s kombinací atazanavir 400 mg/ritonavir 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k přibližně 30% snížení expozice atazanaviru v porovnání s kombinací atazanavir 300 mg/ritonavir 100 mg jednou denně.

Digoxin

Současné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu zdravým dobrovolníkům zvyšovalo biologickou dostupnost digoxinu o 10 %. Toxicita digoxinu byla hlášena vzácně. Při podávání omeprazolu ve vysokých dávkách starším pacientům je však nutná opatrnost. Monitorování terapeutických hladin digoxinu pak musí být zintenzivněno.

Klopidogrel

Výsledky studií u zdravých dobrovolníků prokázaly farmakokinetickou (PK)/farmakody­namickou (PD) interakci mezi klopidogrelem (úvodní dávka 300 mg/denní udržovací dávka 75 mg) a omeprazolem (80 mg p.o. denně), vedoucí ke snížené expozici aktivnímu metabolitu klopidogrelu v průměru o 46% a vedoucí ke snížení maximální inhibice (ADP indukované) agregace krevních destiček v průměru o 16%. Nekonzistentní údaje týkající se klinických důsledků PK/PD interakce omeprazolu, pokud jde o závažné kardiovaskulární příhody, byly hlášeny z obou studií, observačních i klinických. Jako preventivní opatření předběžné opatrnosti je nutno se vyvarovat současnému užívání omeprazolu a klopidogrelu (viz bod 4.4).

Jiné léčivé látky

Absorpce posakonazolu, erlotinibu, ketokonazolu a itrakonazolu je významně snížena, což může vést ke zhoršení klinické účinnosti. U posakonazolu a erlotinibu je nutno současné užívání vyloučit.

Léčivé látky metabolizované CYP2C19

Omeprazol je středně silným inhibitorem CYP2C19, což je hlavní enzym metabolizující omeprazol. Metabolismus současně podávávaných léčivých látek rovněž metabolizovaných CYP2C19 může tedy být oslaben a systémová expozice těmto látkám může být zvýšena. Příklady takových léčiv jsou R-warfarin a další antagonisté vitaminu K, cilostazol, diazepam a fenytoin.

Cilostazol

Omeprazol, podávaný ve zkřížené studii v dávkách 40 mg zdravým dobrovolníkům, zvyšoval hodnotu Cmax a AUC cilostazolu o 18%, respektive 26 %, a hodnoty jednoho z jeho aktivních metabolitů o 29%, respektive o 69 %.

Fenytoin

Během prvních dvou týdnů po zahájení léčby omeprazolem se doporučuje sledování plasmatických koncentrací fenytoinu, přičemž pokud se dávka fenytoinu upraví, sledování a další úpravu dávky je nutno provést po ukončení léčby omeprazolem.

Neznámý mechanismus

Sachinavir

Současné podávání omeprazolu s kombinací sachinavir/ri­tonavir vedlo ke zvýšení plasmatických hladin sachinaviru přibližně o 70 %, což bylo u pacientů s HIV infekcí spojeno s dobrou snášenlivostí.

Takrolimus

Bylo hlášeno, že současné podávání omeprazolu vedlo ke zvýšení sérových hladin takrolimu. Je nutno intenzivněji sledovat koncentrace takrolimu i renální funkce (clearance kreatininu), přičemž v případě potřeby je nutno upravit dávku takrolimu.

Methotrexát

U některých pacientů byly hlášeny zvýšené hladiny methotrexátu během současného podávání s inhibitory protonové pumpy. Pokud je methotrexát podáván ve vysokých dávkách, je třeba zvážit dočasné přerušení léčby omeprazolem.

Účinky jiných léčivých látek na farmakokinetiku omeprazolu

Inhibitory CYP2C19 a/nebo CYP3A4

Jelikož je omeprazol metabolizován CYP2C19 a CYP3A4, mohou léčivé látky známé jako inhibitory CYP2C19 nebo CYP3A4 (jako je klarithromycin a vorikonazol), vést ke zvýšení sérových hladin omeprazolu tím, že sníží rychlost metabolizace omeprazolu. Současná léčba vorikonazolem vedla k více než dvojnásobné expozici omeprazolu. Jelikož vysoké dávky omeprazolu jsou dobře snášeny, úprava dávky omeprazolu se obvykle nevyžaduje. Úpravu dávky je však nutno zvážit u pacientů s těžkou poruchou funkce jater a při dlouhodobé léčbě.

Induktory CYP2C19 a/nebo CYP3A4

Léčivé látky, o nichž je známo, že indukují CYP2C19 nebo CYP3A4 nebo oba izoenzymy (jako je rifampicin a třezalka tečkovaná), mohou vést ke sníženým sérovým hladinám omeprazolu tím, že zrychlí metabolizaci omeprazolu.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Výsledky tří prospektivních epidemiologických studií (více než 1000 exponovaných výsledků) nepoukazují na žádné nežádoucí účinky omeprazolu na těhotenství ani na zdraví plodu/novorozence. Omeprazol lze během těhotenství užívat.

Kojení

Omeprazol se vylučuje do mateřského mléka, nicméně není pravděpodobné, že by při použití terapeutických dávek měl na dítě vliv.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Omeprazol nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky, jako jsou závratě a poruchy vidění (viz bod 4.8). Pokud se objeví, nesmí pacient řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Nejčastějšími nežádoucími účinky (1 až 10 % pacientů) jsou bolest hlavy, bolest břicha, zácpa, průjem, flatulence a nauzea/zvracení.

V klinických studiích omeprazolu a po uvedení přípravku na trh byly zjištěny nebo bylo pojato podezření na následující nežádoucí účinky. U žádného z nich nebyla zjištěna závislost na dávce.

Níže uvedené nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle četnosti a třídy orgánových systémů. Kategorie četností jsou definovány podle následující zvyklostí:

velmi časté (> 1/10),

časté (> 1/100 až < 1/10),

méně časté (> 1/1 000 až < 1/100),

vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000),

velmi vzácné (< 1/10 000),

není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třída orgánových systémů/četnost

Nežádoucí účinek

Poruchy krve a lymfatického systému

Vzácné:

Leukopenie, trombocytopenie

Velmi vzácné:

Agranulocytóza, pancytopenie

Poruchy imunitního systému

Vzácné:

Hypersenzitivní reakce, např. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šok

Poruchy metabolismu a výživy

Vzácné:

Hyponatremie

Není známo:

Hypomagnezemie; těžká hypomagnezemie může vést k hypokalcemii. Hypomagnezemie může být také spojena s hypokalemií.

Psychiatrické poruchy

Méně časté:

Insomnie

Vzácné:

Agitovanost, zmatenost, deprese

Velmi vzácné:

Agresivita, halucinace

Poruchy nervového systému

Časté:

Bolest hlavy

Méně časté:

Závratě, parestezie, somnolence

Vzácné:

Poruchy chuti

Poruchy oka

Vzácné:

Rozmazané vidění

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté:

Vertigo

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Vzácné:

Bronchospasmus

Gastrointestinální poruchy

Časté:

Bolest břicha, zácpa, průjem, flatulence, nauzea a zvracení, polypy ze žlázek fundu žaludku (benigní)

Vzácné:

Sucho v ústech, stomatitida, gastrointestinální kandidóza

Není známo:

Mikroskopická kolitida

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté:

Zvýšení jaterních enzymů

Vzácné:

Hepatitida se žloutenkou nebo bez ní

Velmi vzácné:

Selhání jater, encefalopatie u pacientů s již přítomnou poruchou funkce jater

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté:

Dermatitida, pruritus, vyrážka, kopřivka

Vzácné:

Alopecie, fotosenzitivita

Velmi vzácné:

Erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (TEN)

Není známo:

Subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4).

Poruchy svalové a

tosterní soustavy a pojivové tkáně

Méně časté:

fraktury proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů (viz bod 4.4)

Vzácné:

Artralgie, myalgie

Velmi vzácné:

Svalová slabost

Poruchy ledvin a močových cest

Vzácné:

Intersticiální nefritida

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Velmi vzácné:

Gynekomastie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Méně časté:

Malátnost, periferní edém

Vzácné:

Zvýšené pocení

Pediatrická populace

Bezpečnost omeprazolu byla hodnocena u celkem 310 dětí ve věku 0 až 16 let s nemocemi souvisejícími s aciditou. Jsou k dispozici pouze omezené dlouhodobé údaje o bezpečnosti získané u 46 dětí podstupujících v průběhu klinického hodnocení udržovací léčbu těžké erozivní ezofagitidy omeprazolem a to po dobu až 749 dní. Profil nežádoucích účinků byl obecně stejný jako u dospělých při krátkodobé i dlouhodobé léčbě. Ohledně účinků léčby omeprazolem na průběh puberty a růst nejsou k dispozici žádné dlouhodobé údaje.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakékoli podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

O účincích předávkování omeprazolem u lidí jsou k dispozici jen omezené informace. V literatuře jsou popsány dávky až 560 mg, přičemž byla podána ojedinělá hlášení, kdy jednotlivé perorální dávky dosáhly až 2400 mg omeprazolu (120násobek obvyklé doporučené klinické dávky). Byla hlášena nauzea, zvracení, točení hlavy, bolest břicha, průjem a bolesti hlavy. V ojedinělých případech byla rovněž hlášena apatie, deprese a zmatenost.

Symptomy popsané v souvislosti s předávkováním omeprazolem byly přechodné, přičemž nebyly hlášeny žádné závažné důsledky. Rychlost eliminace se se zvyšujícími se dávkami neměnila (kinetika prvního řádu). V případě potřeby je léčba symptomatická.

  • 5. FARMAKOLOGIC­KÉVLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02BC01

Mechanismus účinku

Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů, snižuje kyselou žaludeční sekreci prostřednictvím vysoce cíleného mechanismu účinku. Je to specifický inhibitor protonové pumpy v parietálních buňkách. Účinkuje rychle a při dávkování jednou denně poskytuje kontrolu prostřednictvím reverzibilní inhibice sekrece žaludeční kyseliny.

Omeprazol je slabá báze a v silně kyselém prostředí intracelulárních kanálků parietálních buněk je koncentrován a konvergován na aktivní formu, která inhibuje enzym H+ K±ATPázu – protonovou pumpu. Tento účinek na konečný krok procesu tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a poskytuje vysoce účinnou inhibici jak bazální, tak stimulované sekrece kyseliny, bez ohledu na vyvolávající podnět.

Farmakodynamické účinky

Všechny pozorované farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na sekreci kyseliny.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinek na kyselou žaludeční sekreci

Perorální podávání omeprazolu jednou denně poskytuje rychlou a účinnou inhibici denní a noční sekrece žaludeční kyseliny, přičemž maximálního účinku se dosáhne za 4 dny léčby. Při dávce omeprazolu 20 mg se poté u pacientů s duodenálním vředem dosahuje střední hodnoty poklesu intragastrické acidity během 24 hodin alespoň 80 %, přičemž střední hodnota poklesu maximálního výdeje kyseliny 24 hodin po podání dávky po stimulaci pentagastrinem je asi 70 %.

Perorální podávání omeprazolu v dávce 20 mg udržuje u pacientů s duodenálním vředem intragastrickou hodnotu pH > 3 v průměru po dobu 17 hodin v rámci 24hodinového období.

V důsledku snížené sekrece kyseliny a poklesu intragastrické acidity omeprazol snižuje/normalizuje u pacientů s refluxní chorobou jícnu způsobem závislosti na dávce expozici jícnu kyselému žaludečnímu obsahu. Inhibice sekrece kyseliny souvisí s plochou pod křivkou popisující průběh plazmatické koncentrace omeprazolu v čase (AUC) a nikoli se skutečnou koncentrací v plasmě v daný čas.

Během léčby omeprazolem nebyla pozorována žádná tachyfylaxe.

Účinek na H. pylori

Výskyt infekce H. pylori je spojována s peptickou vředovou chorobou, včetně duodenální a žaludeční vředové choroby. H. pylori je hlavním faktorem vzniku gastritidy. H. pylori je spolu se žaludeční kyselinou hlavním faktorem vzniku peptické vředové choroby. H. pylori je hlavním faktorem vzniku atrofické gastritidy, která je spojena se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny žaludku.

Eradikace H. pylori pomocí kombinace omeprazolu a antimikrobiálních látek je spojena s vysokou mírou vyhojení a dlouhodobou remisí peptických vředů.

Byly testovány duální terapie a bylo zjištěno, že jsou méně účinné než terapie trojkombinační. Lze je však zvážit v případech, kdy známá přecitlivělost vylučuje použití kteréhokoli antibiotika z trojkombinace.

Další účinky související s inhibici kyseliny

Během dlouhodobé léčby byl s mírně zvýšenou četností hlášen výskyt žaludečních glandulárních cyst. Tyto změny jsou fyziologickým důsledkem výrazné inhibice sekrece kyseliny, jsou benigní a zřejmě reverzibilní.

Snížená acidita prostředí v žaludku navozená jakýmkoli vlivem, včetně inhibice protonové pumpy, má za následek zvýšení počtu bakterií, které jsou normálně přítomny v gastrointes­tinálním traktu. Léčba léčivými přípravky snižujícími kyselost může vést k mírnému zvýšení rizika gastrointestinální ch infekcí jako je Salmonella a Campylobacter, a u hospitalizovaných pacientů případně i Clostridium difficile.

  • V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA. Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.

Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena 5 dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.

Zvýšený počet ECL buněk pozorovaný u některých pacientů (dětí i dospělých), v průběhu dlouhodobé léčby omeprazolem, možná souvisí se zvýšením hladiny sérového gastrinu. Tyto nálezy jsou považovány za klinicky bezvýznamné.

Pediatrická populace

  • V nekontrolované studii na dětech (ve věku 1 roku až 16 let) s těžkou refluxní ezofagitidou, omeprazol v

dávkách 0,7 až 1,4 mg/kg zlepšoval úroveň ezofagitidy v 90 % případů a významně snižoval refluxní symptomy. V jednoduše zaslepené studii byly děti ve věku 0 až 24 měsíců s klinicky diagnostikovanou refluxní chorobou jícnu léčeny omeprazolem v dávce 0,5, 1,0 nebo 1,5 mg/kg. Četnost

zvracení/regur­gitace poklesla po 8 týdnech léčby o 50 % bez ohledu na dávku.

Eradikace Helicobacter pylori u dětí

Randomizovaná, dvojitě zaslepená klinická studie (studie Héliot) vedla ohledně účinnosti a bezpečnosti omeprazolu ve spojení se dvěma antibiotiky (amoxicilin a klaritromycin) při léčbě infekce Helicobacter pylori u dětí ve věku 4 roky a starších s gastritidou k následujícím závěrům: míra eradikace Helicobacter pylori: 74,2 % (23/31 pacientů) při kombinaci omeprazol + amoxicilin + klarithromycin v porovnání s 9,4 % (3/32 pacientů) při kombinaci amoxicilin + klarithromycin. Nebyl však prokázán však žádný klinický přínos na dyspeptické symptomy. Tato studie nedává žádné informace o dětech mladších 4 let.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Omeprazol je acidolabilní, a proto se perorálně podává ve formě enterosolventních granulí v tvrdých tobolkách. Absorpce omeprazolu je rychlá, přičemž maximálních hladin v plasmě se dosahuje za přibližně 1 až 2 hodiny po podání dávky. Absorpce omeprazolu probíhá v tenkém střevě a obvykle je ukončena za 3 až 6 hodin. Současné požití potravy nemá na biologickou dostupnost vliv. Systémová dostupnost (biologická dostupnost) z jediné perorální dávky omeprazolu je přibližně 40 %. Po opakovaném podávání jednou denně se biologická dostupnost zvyšuje asi na 60 %.

Distribuce

Zdánlivý distribuční objem u zdravých jedinců je přibližně 0,3 l/kg tělesné hmotnosti. Omeprazol je z 97 % vázán na plasmatické proteiny.

Biotransformace

Omeprazol je úplně metabolizován systémem cytochromu P450 (CYP). Hlavní podíl jeho metabolizace závisí na polymorfně exprimovaném CYP2C19, který odpovídá za tvorbu hydroxyomeprazolu, což je hlavní metabolit v plasmě. Zbývající část je závislá na jiné specifické izoformě, CYP3A4, která odpovídá za tvorbu sulfonu omeprazolu. V důsledku vysoké afinity omeprazolu k CYP2C19 existuje potenciál ke kompetitivní inhibici a metabolickým lékovým interakcím s jinými substráty CYP2C19. V důsledku nízké afinity k CYP3A4 však omeprazol nemá potenciál k inhibici metabolismu jiných substrátů CYP3A4. Omeprazol navíc postrádá inhibiční účinky na hlavní enzymy CYP.

Přibližně 3 % bělošské populace a 15 až 20 % asijské populace postrádá funkční enzym CYP2C19 – tito lidé se nazývají pomalí metabolizátoři. U takových jedinců je metabolismus omeprazolu pravděpodobně katalyzován CYP3A4. Po opakovaném podání dávky 20 mg omeprazolu jednou denně, byla střední hodnota AUC 5 až 10krát vyšší u pomalých metabolizátorů než u jedinců s funkčním enzymem CYP2C19 (rychlí metabolizátoři). Střední hodnota maximálních plasmatických koncentrací byla rovněž vyšší, a to 3-až 5krát. Tato zjištění nemají na dávkování omeprazolu žádné dopady.

Eliminace

Plasmatický eliminační poločas omeprazolu je obvykle kratší než jedna hodina jak po jediné perorální dávce, tak po opakované perorální dávce jednou denně. Omeprazol je při podání jednou denně z plazmy úplně vyloučen mezi dávkami bez tendence k akumulaci. Téměř 80 % perorální dávky omeprazolu se vyloučí jako metabolity do moči, zbytek ve stolici, kam se primárně dostane ze žluči.

Hodnota AUC omeprazolu se s opakovaným podáním zvyšuje. Toto zvýšení je závislé na dávce a po opakovaném podání vede k nelineárnímu vztahu dávka-AUC. Tato závislost na čase a dávce je důsledkem poklesu metabolismu prvního průchodu játry a systémové clearance, což je pravděpodobně způsobeno inhibicí enzymu CYP2C19 omeprazolem a/nebo jeho metabolity (např. sulfonem).

U žádného z metabolitů nebyl zjištěn žádný účinek na sekreci žaludeční kyseliny.

Zvláštní populace

Porucha funkce jater

Metabolismus omeprazolu u pacientů s poruchou funkce jater je narušen, což vede ke zvýšení AUC. Nebylo prokázáno, že by omeprazol měl při podávání jednou denně tendenci k akumulaci.

Porucha funkce ledvin

Farmakokinetika omeprazolu, včetně systémové biologické dostupnosti a rychlosti eliminace, se u pacientů se sníženou funkcí ledvin nemění.

Starší osoby

Rychlost metabolizace omeprazolu je u starších osob (75 až 79 let věku) poněkud snížena.

Pediatrická populace

Během léčby doporučenými dávkami u dětí od 1 roku věku byly získány podobné plazmatické koncentrace jako u dospělých. U dětí mladších 6 měsíců je clearance omeprazolu nízká v důsledku nízké kapacity k metabolizaci omeprazolu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Při celoživotních studiích na potkanech léčených omeprazolem byla pozorována hyperplazie žaludečních enterochromafinních buněk a výskyt karcinoidů. Tyto změny jsou výsledkem trvalé hypergastrinemie, která nastává sekundárně po inhibici kyselin. Podobná zjištění byla učiněna po léčbě antagonisty H2 receptorů, inhibitory protonové pumpy a po parciální fundektomii. Tyto změny tedy nejsou důsledkem přímého účinku žádné z jednotlivých léčivých látek.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky

Potah granulí

Zrněný cukr (sacharóza, kukuřičný škrob)

Hypromelóza

Hydroxid sodný

Bariérový potah

Hypromelóza

Gastrorezistentní potah

Disperze kopolymeru MA/EA 1:1 30% (MA/EA (1:1), natrium-lauryl-sulfát, polysorbát 80)

Mastek

Oxid titaničitý (E171)

Makrogol 6000

Polysorbát 80

Hydroxid sodný

Víčko

Oxid titaničitý (E171), černý oxid železitý (E172), červený oxid železitý (E172), želatina, natrium-lauryl-sulfát

Tělo tobolky

Oxid titaničitý (E171), želatina, natrium-lauryl-sulfát

Potisk tobolky

Šelak, koncentrovaný roztok amoniaku, černý oxid železitý (E172), hydroxid draselný.

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Blistrová balení: Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí

HDPE lahvičky: Uchovávejte při teplotě do 25°C. Lahvičku pečlivě uzavírejte, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Kulatá bílá HDPE lahvička s kulatým širokým hrdlem a bílým neprůhledným PP šroubovacím víčkem a těsněním indikujícím první otevření.

  • 7, 14, 15, 21, 28, 30, 50, 50×2, 56, 60, 84, 100, 112, 200, 250 (nemocniční balení) a 500 enterosol­ventních tvrdých tobolek

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mylan Ireland Limited

Unit 35/36 Grange Parade

Baldoyle Industrial Estate

Dublin 13

Irsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA

09/141/11-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

23.2.2011

Další informace o léčivu OMEPRAZOL MYLAN 20 MG

Jak se OMEPRAZOL MYLAN 20 MG podává: perorální podání - enterosolventní tvrdá tobolka
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 84

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Generics [UK] Limited, Potters Bar