Souhrnné informace o léku - OMEPRAZOL MYLAN 20 MG
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Omeprazol Mylan 20 mg
enterosolventní tvrdé tobolky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna enterosolventní tvrdá tobolka obsahuje omeprazolum 20 mg.
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna enterosolventní tvrdá tobolka obsahuje 33,8 mg sacharózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Enterosolventní tvrdá tobolka
Tvrdá želatinová tobolka s tmavě růžovým neprůhledným víčkem a bílým neprůhledným tělem naplněná bílými nebo téměř bílými peletami s černým potiskem v ose tobolky ve znění „MYLAN“ nad “OM20” na víčku a těle tobolky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Omeprazol je indikován u dospělých a dětí od 1 roku věku s hmotností > 10kg.
Omeprazol Mylan enterosolventní tvrdé tobolky jsou indikovány k:
Dospělí:
- léčba duodenálních vředů
- prevence relapsu duodenálních vředů
- léčba žaludečních vředů
- prevence relapsu žaludečních vředů
- eradikace Helicobacter pylori (H. pylori) u vředové choroby v kombinaci s vhodnými antibiotiky
- léčba žaludečních a duodenálních vředů souvisejících s podáváním NSAID
- prevence žaludečních a duodenálních vředů souvisejících s podáváním NSAID u rizikových pacientů
- léčba refluxní ezofagitidy
- dlouhodobá udržovací léčba pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou
- léčba symptomatické refluxní choroby jícnu
- léčba Zollinger-Ellisonova syndromu
Pediatrická populace
Děti od 1 roku věku a s hmotností > 10 kg
- léčba refluxní ezofagitidy
- Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu
Děti ve věku od 4 let a dospívající
- v kombinaci s antibiotiky k léčbě duodenálních vředů způsobených H. pylori
4.2 Dávkování a způsob podání
Léčba duodenálních vředů
Doporučená dávka u pacientů s aktivním duodenálním vředem je 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení do dvou týdnů. U pacientů, u kterých nenastalo úplné zhojení po počáteční léčbě, dojde ke zhojení obvykle během dalších dvou týdnů léčby. U pacientů se špatně reagujícím duodenálním vředem se doporučuje dávka 40 mg – 2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně, přičemž zhojení je obvykle dosaženo během 4 týdnů.
Prevence relapsu duodenálních vředů
Pro prevenci relapsu duodenálních vředů u H. pylori negativních pacientů nebo u pacientů kde eradikace H. pylori není možná je doporučená dávka 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. U některých pacientů může být dostačující denní dávka 10 mg (registrace přípravku Omeprazol Mylan 10 mg není v současné době k dispozici, tato síla však může být k dispozici u jiných držitelů rozhodnutí o registraci). V případě selhání terapie může být dávka zvýšena na 40 mg – 2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg.
Léčba žaludečních vředů
Doporučená dávka je 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu čtyř týdnů. U těch pacientů, u kterých k úplnému vyhojení nedojde po počáteční léčbě, obvykle dojde ke zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby. U pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem se doporučují 2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně, přičemž ke zhojení obvykle dojde během osmi týdnů.
Prevence relapsu žaludečních vředů
K prevenci relapsu u pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem je doporučená dávka 1 tobolka přípravku přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. V případě potřeby lze dávku zvýšit na 40 mg (2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg) jednou denně.
Eradikace H. pylori při peptické vředové chorobě
K eradikaci H. pylori je při volbě antibiotik nutno zvážit individuální snášenlivost léčiv u konkrétního pacienta, přičemž se musí postupovat s ohledem na národní, regionální a místní profily rezistence a respektovat léčebná doporučení.
- Omeprazol Mylan 20 mg + klaritromycin 500 mg + amoxicilin 1 000 mg, každý 2× denně po dobu 1 týdne
- Omeprazol Mylan 20 mg + klaritromycin 250 mg (alternativně 500 mg) + metronidazol 400 mg (nebo 500 mg nebo tinidazol 500 mg), každý 2× denně po dobu 1 týdne
- 2 tobolky Omeprazol Mylan 20 mg 1× denně s amoxicilinem 500 mg a metronidazolem 400 mg (nebo 500 mg nebo tinidazolem 500 mg), obojí 3× denně po dobu 1 týdne.
V každém režimu lze léčbu opakovat, pokud je pacient dále H. pylori pozitivní.
Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID
Při léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním nesteroidních antirevmatik je doporučená dávka 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. U většiny pacientů dojde k vyhojení do čtyř týdnů. U těch pacientů, u kterých k úplnému vyhojení nedojde po počáteční léčbě, k němu obvykle dojde během dalších čtyř týdnů léčby.
Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů
Při prevenci žaludečních vředů a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů (věk > 60, žaludeční a duodenální vředy v anamnéze, krvácení v horní části gastrointestinálního traktu v anamnéze) je doporučená dávka 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně.
Léčba refluxní ezofagitidy
Doporučená dávka je 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně. U většiny pacientů dojde k vyhojení v průběhu čtyř týdnů. U těch pacientů, u kterých k úplnému vyhojení nedojde po počáteční léčbě, obvykle dojde ke zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby.
U pacientů s těžkou ezofagitidou se doporučují 2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně, přičemž k vyhojení obvykle dojde během osmi týdnů.
Dlouhodobá udržovací léčba pacientů s vyléčenou refluxní ezofagitidou
Při dlouhodobé udržovací léčbě pacientů s vyléčenou refluxní ezofagitidou je doporučená dávka 10 mg omeprazolu jednou denně. V případě potřeby lze dávku zvýšit na 20 mg až 40 mg (1–2 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg) jednou denně.
Léčba symptomatické refluxní choroby jícnu
Doporučená dávka je 1 tobolka přípravku Omeprazol Mylan 20 mg denně. Pacienti mohou dostatečně reagovat i na dávku 10 mg denně, a proto je potřeba zvážit individuální úpravu dávky. Pokud se symptomy po 4 týdnech léčby přípravkem Omeprazol Mylan 20 mg jednou denně nezlepší, doporučuje se provést další vyšetření.
Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu
U pacientů se Zollinger-Ellisonovým syndromem je nutno dávku individuálně upravit a v léčbě pokračovat tak dlouho, dokud je klinicky indikována. Doporučená počáteční dávka je 3 tobolky přípravku Omeprazol Mylan 20 mg 1× denně. Všichni nemocní s těžkou formou nemoci, kteří nedostatečně reagovali na jiné léčebné postupy, byli účinně léčeni a ve více než 90 % pacientů udržováni v remisi dávkami 20–120 mg omeprazolu denně. Pokud dávka přesáhne 80 mg denně, je třeba dávku rozdělit na dvě denní dávky.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost omeprazolu u dětí do 1 roku věku a s hmotností pod 10 kg nebyla stanovena.
Děti od 1 roku věku a s hmotností > 10 kg
Léčba refluxní ezofagitidy
Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu
Doporučení k dávkování jsou následující:
Věk | Hmotnost | Dávkování |
> 1 rok věku | 10–20 kg | 10 mg jednou denně. Dávku lze v případě potřeby zvýšit na 20 mg jednou denně. |
> 2 roky věku | >20 kg | 20 mg jednou denně. Dávku lze v případě potřeby zvýšit na 40 mg jednou denně. |
Refluxní ezofagitida: doba léčby je 4 až 8 týdnů.
Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu: doba léčby je 2 až 4 týdny. Pokud není dosaženo kontroly symptomů po 2 až 4 týdnech léčby, je nutno pacienta dále vyšetřit.
Děti ve věku od 4 let a dospívající
Léčba duodenálního vředu způsobeného H. pylori
Při volbě vhodné kombinační léčby je nutno přihlédnout k oficiálním národním, regionálním a místním pokynům týkajícím se bakteriální rezistence, trvání léčby (nejčastěji 7 dní, ale někdy až 14 dní) a vhodnému použití antibakteriálních látek.
Na léčbu musí dohlížet lékař specialista.
Doporučení k dávkování jsou následující:
Hmotnost Dávka
15–30 kg
Kombinace se dvěma antibiotiky: 10 mg omeprazolu, amoxicilin 25 mg/kg
tělesné hmotnosti a klaritromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti se všechny podávají současně dvakrát denně po dobu 1 týdne. | |
31–40 kg | Kombinace se dvěma antibiotiky: Omeprazol Mylan 20 mg, amoxicilin 750 mg a klaritromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti se všechny podávají dvakrát denně po dobu 1 týdne. |
> 40 kg | Kombinace se dvěma antibiotiky: Omeprazol Mylan 20 mg, amoxicilin 1 g a klaritromycin 500 mg se všechny podávají dvakrát denně po dobu 1 týdne. |
Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není úprava dávky nutná (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater může postačovat denní dávka 10 až 20 mg (viz bod 5.2).
Starší pacienti
U starších osob není úprava dávky nutná (viz bod 5.2).
Způsob podání
Doporučuje se užívat tobolky přípravku Omeprazol Mylan ráno, nejlépe nalačno, spolknout je celé a zapít je polovinou sklenice vody.
Tobolky se nesmějí žvýkat ani drtit.
Pacienti s potížemi při polykání a děti, které mohou pít nebo polykat polotuhou stravu
Pacienti mohou tobolku otevřít a spolknout její obsah s polovinou sklenice vody nebo její obsah promíchat s mírně kyselou tekutinou, např. ovocnou šťávou nebo jablečným pyré, nebo s nesycenou vodou. Pacienti mají být upozorněni, že připravenou směs je nutné požít okamžitě (nebo maximálně během 30 minut), vždy ji těsně před vypitím promíchat a propláchnout polovinou sklenice vody.
Alternativně mohou pacienti vysypat obsah tobolky do úst a zapít pelety půl sklenicí vody. Enterosolventní pelety se nesmí žvýkat.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli z pomocných látek uvedenou v bodě 6.1.
Omeprazol se stejně jako jiné inhibitory protonové pumpy nesmí používat současně s nelfinavirem (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Při výskytu jakýchkoli varovných symptomech symptomů (např. výrazný nechtěný neúmyslný úbytek na váze, opakované zvracení, dysfagie, hemateméza nebo meléna) a při podezření na žaludeční vřed nebo při žaludečním vředu je nutno vyloučit malignitu, protože léčba omeprazolem může potlačovat symptomy a tím oddálit stanovení diagnózy.
Současné podávání atazanaviru s inhibitory protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud je kombinace atazanaviru s inhibitorem protonové pumpy nevyhnutelná, doporučuje se provádět pečlivé klinické sledování (např. virová nálož) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg se 100 mg ritonaviru; dávka omeprazolu nesmí překročit 20 mg.
Omeprazol, stejně jako všechna léčiva inhibující kyselou žaludeční sekreci, může snižovat absorpci vitaminu B12 (kyanokobalamin) v důsledku hypo- nebo achlorhydrie. To je nutno vzít v úvahu u pacientů se sníženými tělesnými zásobami vitaminu B12 nebo s rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitaminu B12 při dlouhodobé léčbě.
Omeprazol je inhibitorem CYP2C19. Při zahájení nebo ukončování léčby omeprazolem je nutno vzít v úvahu potenciální interakce s léčivy metabolizovanými prostřednictvím CYP2C19. Byla pozorována interakce mezi klopidogrelem a omeprazolem (viz bod 4.5). Klinický význam této interkace je nejistý. Jako preventivní opatření se má vyvarovat současnému užívání omeprazolu a klopidogrelu.
U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je omeprazol, byly hlášeny případy závažné hypomagnezemie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.
Hypomagnezemie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezemii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.
Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10–40%. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.
Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)
S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení přípravku Omeprazol Mylan 20 mg. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.
Interference s laboratorními testy
Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů. Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Omeprazol Mylan 20 mg přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA (viz bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je nutné měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy, s malabsorpcí glukosy-galaktosy nebo s insuficiencí sacharosy-isomaltázy nesmějí tento přípravek užívat.
Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí jako je Salmonella a Campylobacter, a u hospitalizovaných pacientů případně i Clostridium difficile (viz bod 5.1).
Stejně jako ve všech případech dlouhodobé léčby, zvláště pokud trvá déle než 1 rok, musí být pacienti pravidelně sledováni.
Pediatrická populace
U některých dětí s chronickými chorobami může být potřebná dlouhodobá léčba, i když se nedoporučuje.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Účinky omeprazolu na farmakokinetiku jiných léčivých látek
Léčivé látky s absorpcí závislou na hodnotěpH
Snížená žaludeční kyselost acidita během léčby omeprazolem může snižovat nebo zvyšovat absorpci léčivých látek, jejichž absorpce je na hodnotě žaludečního pH závislá.
Nefinavir, atazanavir
Plasmatické hladiny nelfinaviru a atazanaviru jsou při současném podávání s omeprazolem sníženy.
Současné podávání omeprazolu s nelfinavirem je kontraindikováno (viz bod 4.3). Současné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) snížilo průměrnou hodnotu expozice nelfinaviru asi o 40 % a průměrná hodnota expozice farmakologicky aktivnímu metabolitu M8 byla snížena asi o 75 až 90 %. Tato interakce může rovněž zahrnovat inhibici CYP2C19.
Současné podávání omeprazolu s atazanavirem se nedoporučuje (viz bod 4.4). Současné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) a kombinace atazanavir 300 mg/ritonavir 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k 75% poklesu expozice atazanaviru. Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nekompenzovalo vliv omeprazolu na expozici atazanaviru. Současné podávání omeprazolu (20 mg jednou denně) s kombinací atazanavir 400 mg/ritonavir 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k přibližně 30% snížení expozice atazanaviru v porovnání s kombinací atazanavir 300 mg/ritonavir 100 mg jednou denně.
Digoxin
Současné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu zdravým dobrovolníkům zvyšovalo biologickou dostupnost digoxinu o 10 %. Toxicita digoxinu byla hlášena vzácně. Při podávání omeprazolu ve vysokých dávkách starším pacientům je však nutná opatrnost. Monitorování terapeutických hladin digoxinu pak musí být zintenzivněno.
Klopidogrel
Výsledky studií u zdravých dobrovolníků prokázaly farmakokinetickou (PK)/farmakodynamickou (PD) interakci mezi klopidogrelem (úvodní dávka 300 mg/denní udržovací dávka 75 mg) a omeprazolem (80 mg p.o. denně), vedoucí ke snížené expozici aktivnímu metabolitu klopidogrelu v průměru o 46% a vedoucí ke snížení maximální inhibice (ADP indukované) agregace krevních destiček v průměru o 16%. Nekonzistentní údaje týkající se klinických důsledků PK/PD interakce omeprazolu, pokud jde o závažné kardiovaskulární příhody, byly hlášeny z obou studií, observačních i klinických. Jako preventivní opatření předběžné opatrnosti je nutno se vyvarovat současnému užívání omeprazolu a klopidogrelu (viz bod 4.4).
Jiné léčivé látky
Absorpce posakonazolu, erlotinibu, ketokonazolu a itrakonazolu je významně snížena, což může vést ke zhoršení klinické účinnosti. U posakonazolu a erlotinibu je nutno současné užívání vyloučit.
Léčivé látky metabolizované CYP2C19
Omeprazol je středně silným inhibitorem CYP2C19, což je hlavní enzym metabolizující omeprazol. Metabolismus současně podávávaných léčivých látek rovněž metabolizovaných CYP2C19 může tedy být oslaben a systémová expozice těmto látkám může být zvýšena. Příklady takových léčiv jsou R-warfarin a další antagonisté vitaminu K, cilostazol, diazepam a fenytoin.
Cilostazol
Omeprazol, podávaný ve zkřížené studii v dávkách 40 mg zdravým dobrovolníkům, zvyšoval hodnotu Cmax a AUC cilostazolu o 18%, respektive 26 %, a hodnoty jednoho z jeho aktivních metabolitů o 29%, respektive o 69 %.
Fenytoin
Během prvních dvou týdnů po zahájení léčby omeprazolem se doporučuje sledování plasmatických koncentrací fenytoinu, přičemž pokud se dávka fenytoinu upraví, sledování a další úpravu dávky je nutno provést po ukončení léčby omeprazolem.
Neznámý mechanismus
Sachinavir
Současné podávání omeprazolu s kombinací sachinavir/ritonavir vedlo ke zvýšení plasmatických hladin sachinaviru přibližně o 70 %, což bylo u pacientů s HIV infekcí spojeno s dobrou snášenlivostí.
Takrolimus
Bylo hlášeno, že současné podávání omeprazolu vedlo ke zvýšení sérových hladin takrolimu. Je nutno intenzivněji sledovat koncentrace takrolimu i renální funkce (clearance kreatininu), přičemž v případě potřeby je nutno upravit dávku takrolimu.
Methotrexát
U některých pacientů byly hlášeny zvýšené hladiny methotrexátu během současného podávání s inhibitory protonové pumpy. Pokud je methotrexát podáván ve vysokých dávkách, je třeba zvážit dočasné přerušení léčby omeprazolem.
Účinky jiných léčivých látek na farmakokinetiku omeprazolu
Inhibitory CYP2C19 a/nebo CYP3A4
Jelikož je omeprazol metabolizován CYP2C19 a CYP3A4, mohou léčivé látky známé jako inhibitory CYP2C19 nebo CYP3A4 (jako je klarithromycin a vorikonazol), vést ke zvýšení sérových hladin omeprazolu tím, že sníží rychlost metabolizace omeprazolu. Současná léčba vorikonazolem vedla k více než dvojnásobné expozici omeprazolu. Jelikož vysoké dávky omeprazolu jsou dobře snášeny, úprava dávky omeprazolu se obvykle nevyžaduje. Úpravu dávky je však nutno zvážit u pacientů s těžkou poruchou funkce jater a při dlouhodobé léčbě.
Induktory CYP2C19 a/nebo CYP3A4
Léčivé látky, o nichž je známo, že indukují CYP2C19 nebo CYP3A4 nebo oba izoenzymy (jako je rifampicin a třezalka tečkovaná), mohou vést ke sníženým sérovým hladinám omeprazolu tím, že zrychlí metabolizaci omeprazolu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Výsledky tří prospektivních epidemiologických studií (více než 1000 exponovaných výsledků) nepoukazují na žádné nežádoucí účinky omeprazolu na těhotenství ani na zdraví plodu/novorozence. Omeprazol lze během těhotenství užívat.
Kojení
Omeprazol se vylučuje do mateřského mléka, nicméně není pravděpodobné, že by při použití terapeutických dávek měl na dítě vliv.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Omeprazol nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky, jako jsou závratě a poruchy vidění (viz bod 4.8). Pokud se objeví, nesmí pacient řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastějšími nežádoucími účinky (1 až 10 % pacientů) jsou bolest hlavy, bolest břicha, zácpa, průjem, flatulence a nauzea/zvracení.
V klinických studiích omeprazolu a po uvedení přípravku na trh byly zjištěny nebo bylo pojato podezření na následující nežádoucí účinky. U žádného z nich nebyla zjištěna závislost na dávce.
Níže uvedené nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle četnosti a třídy orgánových systémů. Kategorie četností jsou definovány podle následující zvyklostí:
velmi časté (> 1/10),
časté (> 1/100 až < 1/10),
méně časté (> 1/1 000 až < 1/100),
vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000),
velmi vzácné (< 1/10 000),
není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Třída orgánových systémů/četnost | Nežádoucí účinek |
Poruchy krve a lymfatického systému | |
Vzácné: | Leukopenie, trombocytopenie |
Velmi vzácné: | Agranulocytóza, pancytopenie |
Poruchy imunitního systému | |
Vzácné: | Hypersenzitivní reakce, např. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šok |
Poruchy metabolismu a výživy | |
Vzácné: | Hyponatremie |
Není známo: | Hypomagnezemie; těžká hypomagnezemie může vést k hypokalcemii. Hypomagnezemie může být také spojena s hypokalemií. |
Psychiatrické poruchy | |
Méně časté: | Insomnie |
Vzácné: | Agitovanost, zmatenost, deprese |
Velmi vzácné: | Agresivita, halucinace |
Poruchy nervového systému | |
Časté: | Bolest hlavy |
Méně časté: | Závratě, parestezie, somnolence |
Vzácné: | Poruchy chuti |
Poruchy oka | |
Vzácné: | Rozmazané vidění |
Poruchy ucha a labyrintu | |
Méně časté: | Vertigo |
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | |
Vzácné: | Bronchospasmus |
Gastrointestinální poruchy | |
Časté: | Bolest břicha, zácpa, průjem, flatulence, nauzea a zvracení, polypy ze žlázek fundu žaludku (benigní) |
Vzácné: | Sucho v ústech, stomatitida, gastrointestinální kandidóza |
Není známo: | Mikroskopická kolitida |
Poruchy jater a žlučových cest | |
Méně časté: | Zvýšení jaterních enzymů |
Vzácné: | Hepatitida se žloutenkou nebo bez ní |
Velmi vzácné: | Selhání jater, encefalopatie u pacientů s již přítomnou poruchou funkce jater |
Poruchy kůže a podkožní tkáně | |
Méně časté: | Dermatitida, pruritus, vyrážka, kopřivka |
Vzácné: | Alopecie, fotosenzitivita |
Velmi vzácné: | Erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (TEN) |
Není známo: | Subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4). |
Poruchy svalové a | tosterní soustavy a pojivové tkáně |
Méně časté: | fraktury proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů (viz bod 4.4) |
Vzácné: | Artralgie, myalgie |
Velmi vzácné: | Svalová slabost |
Poruchy ledvin a močových cest | |
Vzácné: | Intersticiální nefritida |
Poruchy reprodukčního systému a prsu | |
Velmi vzácné: | Gynekomastie |
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | |
Méně časté: | Malátnost, periferní edém |
Vzácné: | Zvýšené pocení |
Pediatrická populace
Bezpečnost omeprazolu byla hodnocena u celkem 310 dětí ve věku 0 až 16 let s nemocemi souvisejícími s aciditou. Jsou k dispozici pouze omezené dlouhodobé údaje o bezpečnosti získané u 46 dětí podstupujících v průběhu klinického hodnocení udržovací léčbu těžké erozivní ezofagitidy omeprazolem a to po dobu až 749 dní. Profil nežádoucích účinků byl obecně stejný jako u dospělých při krátkodobé i dlouhodobé léčbě. Ohledně účinků léčby omeprazolem na průběh puberty a růst nejsou k dispozici žádné dlouhodobé údaje.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakékoli podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky:
4.9 Předávkování
O účincích předávkování omeprazolem u lidí jsou k dispozici jen omezené informace. V literatuře jsou popsány dávky až 560 mg, přičemž byla podána ojedinělá hlášení, kdy jednotlivé perorální dávky dosáhly až 2400 mg omeprazolu (120násobek obvyklé doporučené klinické dávky). Byla hlášena nauzea, zvracení, točení hlavy, bolest břicha, průjem a bolesti hlavy. V ojedinělých případech byla rovněž hlášena apatie, deprese a zmatenost.
Symptomy popsané v souvislosti s předávkováním omeprazolem byly přechodné, přičemž nebyly hlášeny žádné závažné důsledky. Rychlost eliminace se se zvyšujícími se dávkami neměnila (kinetika prvního řádu). V případě potřeby je léčba symptomatická.
-
5. FARMAKOLOGICKÉVLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02BC01
Mechanismus účinku
Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů, snižuje kyselou žaludeční sekreci prostřednictvím vysoce cíleného mechanismu účinku. Je to specifický inhibitor protonové pumpy v parietálních buňkách. Účinkuje rychle a při dávkování jednou denně poskytuje kontrolu prostřednictvím reverzibilní inhibice sekrece žaludeční kyseliny.
Omeprazol je slabá báze a v silně kyselém prostředí intracelulárních kanálků parietálních buněk je koncentrován a konvergován na aktivní formu, která inhibuje enzym H+ K±ATPázu – protonovou pumpu. Tento účinek na konečný krok procesu tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a poskytuje vysoce účinnou inhibici jak bazální, tak stimulované sekrece kyseliny, bez ohledu na vyvolávající podnět.
Farmakodynamické účinky
Všechny pozorované farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na sekreci kyseliny.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinek na kyselou žaludeční sekreci
Perorální podávání omeprazolu jednou denně poskytuje rychlou a účinnou inhibici denní a noční sekrece žaludeční kyseliny, přičemž maximálního účinku se dosáhne za 4 dny léčby. Při dávce omeprazolu 20 mg se poté u pacientů s duodenálním vředem dosahuje střední hodnoty poklesu intragastrické acidity během 24 hodin alespoň 80 %, přičemž střední hodnota poklesu maximálního výdeje kyseliny 24 hodin po podání dávky po stimulaci pentagastrinem je asi 70 %.
Perorální podávání omeprazolu v dávce 20 mg udržuje u pacientů s duodenálním vředem intragastrickou hodnotu pH > 3 v průměru po dobu 17 hodin v rámci 24hodinového období.
V důsledku snížené sekrece kyseliny a poklesu intragastrické acidity omeprazol snižuje/normalizuje u pacientů s refluxní chorobou jícnu způsobem závislosti na dávce expozici jícnu kyselému žaludečnímu obsahu. Inhibice sekrece kyseliny souvisí s plochou pod křivkou popisující průběh plazmatické koncentrace omeprazolu v čase (AUC) a nikoli se skutečnou koncentrací v plasmě v daný čas.
Během léčby omeprazolem nebyla pozorována žádná tachyfylaxe.
Účinek na H. pylori
Výskyt infekce H. pylori je spojována s peptickou vředovou chorobou, včetně duodenální a žaludeční vředové choroby. H. pylori je hlavním faktorem vzniku gastritidy. H. pylori je spolu se žaludeční kyselinou hlavním faktorem vzniku peptické vředové choroby. H. pylori je hlavním faktorem vzniku atrofické gastritidy, která je spojena se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny žaludku.
Eradikace H. pylori pomocí kombinace omeprazolu a antimikrobiálních látek je spojena s vysokou mírou vyhojení a dlouhodobou remisí peptických vředů.
Byly testovány duální terapie a bylo zjištěno, že jsou méně účinné než terapie trojkombinační. Lze je však zvážit v případech, kdy známá přecitlivělost vylučuje použití kteréhokoli antibiotika z trojkombinace.
Další účinky související s inhibici kyseliny
Během dlouhodobé léčby byl s mírně zvýšenou četností hlášen výskyt žaludečních glandulárních cyst. Tyto změny jsou fyziologickým důsledkem výrazné inhibice sekrece kyseliny, jsou benigní a zřejmě reverzibilní.
Snížená acidita prostředí v žaludku navozená jakýmkoli vlivem, včetně inhibice protonové pumpy, má za následek zvýšení počtu bakterií, které jsou normálně přítomny v gastrointestinálním traktu. Léčba léčivými přípravky snižujícími kyselost může vést k mírnému zvýšení rizika gastrointestinální ch infekcí jako je Salmonella a Campylobacter, a u hospitalizovaných pacientů případně i Clostridium difficile.
-
V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA. Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena 5 dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.
Zvýšený počet ECL buněk pozorovaný u některých pacientů (dětí i dospělých), v průběhu dlouhodobé léčby omeprazolem, možná souvisí se zvýšením hladiny sérového gastrinu. Tyto nálezy jsou považovány za klinicky bezvýznamné.
Pediatrická populace
-
V nekontrolované studii na dětech (ve věku 1 roku až 16 let) s těžkou refluxní ezofagitidou, omeprazol v
dávkách 0,7 až 1,4 mg/kg zlepšoval úroveň ezofagitidy v 90 % případů a významně snižoval refluxní symptomy. V jednoduše zaslepené studii byly děti ve věku 0 až 24 měsíců s klinicky diagnostikovanou refluxní chorobou jícnu léčeny omeprazolem v dávce 0,5, 1,0 nebo 1,5 mg/kg. Četnost
zvracení/regurgitace poklesla po 8 týdnech léčby o 50 % bez ohledu na dávku.
Eradikace Helicobacter pylori u dětí
Randomizovaná, dvojitě zaslepená klinická studie (studie Héliot) vedla ohledně účinnosti a bezpečnosti omeprazolu ve spojení se dvěma antibiotiky (amoxicilin a klaritromycin) při léčbě infekce Helicobacter pylori u dětí ve věku 4 roky a starších s gastritidou k následujícím závěrům: míra eradikace Helicobacter pylori: 74,2 % (23/31 pacientů) při kombinaci omeprazol + amoxicilin + klarithromycin v porovnání s 9,4 % (3/32 pacientů) při kombinaci amoxicilin + klarithromycin. Nebyl však prokázán však žádný klinický přínos na dyspeptické symptomy. Tato studie nedává žádné informace o dětech mladších 4 let.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Omeprazol je acidolabilní, a proto se perorálně podává ve formě enterosolventních granulí v tvrdých tobolkách. Absorpce omeprazolu je rychlá, přičemž maximálních hladin v plasmě se dosahuje za přibližně 1 až 2 hodiny po podání dávky. Absorpce omeprazolu probíhá v tenkém střevě a obvykle je ukončena za 3 až 6 hodin. Současné požití potravy nemá na biologickou dostupnost vliv. Systémová dostupnost (biologická dostupnost) z jediné perorální dávky omeprazolu je přibližně 40 %. Po opakovaném podávání jednou denně se biologická dostupnost zvyšuje asi na 60 %.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem u zdravých jedinců je přibližně 0,3 l/kg tělesné hmotnosti. Omeprazol je z 97 % vázán na plasmatické proteiny.
Biotransformace
Omeprazol je úplně metabolizován systémem cytochromu P450 (CYP). Hlavní podíl jeho metabolizace závisí na polymorfně exprimovaném CYP2C19, který odpovídá za tvorbu hydroxyomeprazolu, což je hlavní metabolit v plasmě. Zbývající část je závislá na jiné specifické izoformě, CYP3A4, která odpovídá za tvorbu sulfonu omeprazolu. V důsledku vysoké afinity omeprazolu k CYP2C19 existuje potenciál ke kompetitivní inhibici a metabolickým lékovým interakcím s jinými substráty CYP2C19. V důsledku nízké afinity k CYP3A4 však omeprazol nemá potenciál k inhibici metabolismu jiných substrátů CYP3A4. Omeprazol navíc postrádá inhibiční účinky na hlavní enzymy CYP.
Přibližně 3 % bělošské populace a 15 až 20 % asijské populace postrádá funkční enzym CYP2C19 – tito lidé se nazývají pomalí metabolizátoři. U takových jedinců je metabolismus omeprazolu pravděpodobně katalyzován CYP3A4. Po opakovaném podání dávky 20 mg omeprazolu jednou denně, byla střední hodnota AUC 5 až 10krát vyšší u pomalých metabolizátorů než u jedinců s funkčním enzymem CYP2C19 (rychlí metabolizátoři). Střední hodnota maximálních plasmatických koncentrací byla rovněž vyšší, a to 3-až 5krát. Tato zjištění nemají na dávkování omeprazolu žádné dopady.
Eliminace
Plasmatický eliminační poločas omeprazolu je obvykle kratší než jedna hodina jak po jediné perorální dávce, tak po opakované perorální dávce jednou denně. Omeprazol je při podání jednou denně z plazmy úplně vyloučen mezi dávkami bez tendence k akumulaci. Téměř 80 % perorální dávky omeprazolu se vyloučí jako metabolity do moči, zbytek ve stolici, kam se primárně dostane ze žluči.
Hodnota AUC omeprazolu se s opakovaným podáním zvyšuje. Toto zvýšení je závislé na dávce a po opakovaném podání vede k nelineárnímu vztahu dávka-AUC. Tato závislost na čase a dávce je důsledkem poklesu metabolismu prvního průchodu játry a systémové clearance, což je pravděpodobně způsobeno inhibicí enzymu CYP2C19 omeprazolem a/nebo jeho metabolity (např. sulfonem).
U žádného z metabolitů nebyl zjištěn žádný účinek na sekreci žaludeční kyseliny.
Zvláštní populace
Porucha funkce jater
Metabolismus omeprazolu u pacientů s poruchou funkce jater je narušen, což vede ke zvýšení AUC. Nebylo prokázáno, že by omeprazol měl při podávání jednou denně tendenci k akumulaci.
Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika omeprazolu, včetně systémové biologické dostupnosti a rychlosti eliminace, se u pacientů se sníženou funkcí ledvin nemění.
Starší osoby
Rychlost metabolizace omeprazolu je u starších osob (75 až 79 let věku) poněkud snížena.
Pediatrická populace
Během léčby doporučenými dávkami u dětí od 1 roku věku byly získány podobné plazmatické koncentrace jako u dospělých. U dětí mladších 6 měsíců je clearance omeprazolu nízká v důsledku nízké kapacity k metabolizaci omeprazolu.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Při celoživotních studiích na potkanech léčených omeprazolem byla pozorována hyperplazie žaludečních enterochromafinních buněk a výskyt karcinoidů. Tyto změny jsou výsledkem trvalé hypergastrinemie, která nastává sekundárně po inhibici kyselin. Podobná zjištění byla učiněna po léčbě antagonisty H2 receptorů, inhibitory protonové pumpy a po parciální fundektomii. Tyto změny tedy nejsou důsledkem přímého účinku žádné z jednotlivých léčivých látek.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Obsah tobolky
Potah granulí
Zrněný cukr (sacharóza, kukuřičný škrob)
Hypromelóza
Hydroxid sodný
Bariérový potah
Hypromelóza
Gastrorezistentní potah
Disperze kopolymeru MA/EA 1:1 30% (MA/EA (1:1), natrium-lauryl-sulfát, polysorbát 80)
Mastek
Oxid titaničitý (E171)
Makrogol 6000
Polysorbát 80
Hydroxid sodný
Víčko
Oxid titaničitý (E171), černý oxid železitý (E172), červený oxid železitý (E172), želatina, natrium-lauryl-sulfát
Tělo tobolky
Oxid titaničitý (E171), želatina, natrium-lauryl-sulfát
Potisk tobolky
Šelak, koncentrovaný roztok amoniaku, černý oxid železitý (E172), hydroxid draselný.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
2 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Blistrová balení: Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí
HDPE lahvičky: Uchovávejte při teplotě do 25°C. Lahvičku pečlivě uzavírejte, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Kulatá bílá HDPE lahvička s kulatým širokým hrdlem a bílým neprůhledným PP šroubovacím víčkem a těsněním indikujícím první otevření.
-
7, 14, 15, 21, 28, 30, 50, 50×2, 56, 60, 84, 100, 112, 200, 250 (nemocniční balení) a 500 enterosolventních tvrdých tobolek
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Mylan Ireland Limited
Unit 35/36 Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate
Dublin 13
Irsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA
09/141/11-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
23.2.2011
Další informace o léčivu OMEPRAZOL MYLAN 20 MG
Jak
se OMEPRAZOL MYLAN 20 MG
podává: perorální podání - enterosolventní tvrdá tobolka
Výdej
léku: na lékařský předpis
Balení: Blistr
Velikost
balení: 84
Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Generics [UK] Limited, Potters Bar