OFLOXIN INF - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ofloxin inf

Infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

100 ml infuzního roztoku obsahuje ofloxacini hydrochloridum 220 mg (což odpovídá ofloxacinum 200 mg).

Pomocná látka se známým účinkem: 1 ml infuzního roztoku obsahuje 3,5 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Infuzní roztok.

Popis přípravku: čirý, světle žlutozelený roztok bez viditelných částic.

4.1

Ofloxacin má být ordinován na základě výsledku mikrobiologického vyšetření a stanovení citlivosti

infekcí vyvolaných citlivými kmeny mikroorganismů, jako jsou:

• – infekce dolních dýchacích cest;

• – ORL infekce;

• – infekce močových cest, prostatitida;

• – infekce kostí, kůže a měkkých tkání včetně ranných infekcí;

• – nitrobřišní infekce včetně cholangitidy a infekcí malé pánve vyvolané citlivými mikroorganismy;

• – respirační infekce při cystické fibróze;

• – formy plicní tuberkulózy (způsobené rezistentními mykobakteriemi, zejména u oslabených pacientů) v kombinaci s dalšími antituberkulotiky;

• – sexuálně přenosné infekce s výjimkou syfilidy;

• – bakteriální dyzentérie, salmonelóza, průjmy cestovatelů;

• – sepse, bakteriemie; infekce u oslabených pacientů (např. u pacientů s nádorovým onemocněním,

  AIDS ap.).

  
  

Přípravek je určen pro dospělé.

U dětí jen v případě závažných, život ohrožujících infekcí (respirační infekce u cystické fibrózy, infekce při nádorových onemocněních).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování závisí na typu a závažnosti infekce a klinickém stavu pacienta.

V případě zlepšení stavu je možné po úvodní parenterální léčbě přípravkem Ofloxin inf pokračovat v perorální aplikaci přípravku (Ofloxin 200 potahované tablety) ve stejném dávkování.

Dospělí pacienti s normální funkcí ledvin

Obvyklá jednotlivá dávka je 200–400 mg ofloxacinu (1–2 infuzní lahvičky přípravku Ofloxin inf) každých 12 hodin.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin je doporučeno následující dávkování:

* Podle indikace nebo dávkovacího intervalu.

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u dialyzovaných pacientů mají být monitorovány sérové koncentrace ofloxacinu.

Pokud není možné clearance kreatininu změřit, lze ji odhadnout s ohledem na hladiny kreatininu v séru za použití následujícího Cockroftova vzorce pro dospělé:

___Tělesná hmotnost (kg) x (140 – věk v letech)

72× sérová koncentrace kreatininu (mg/dl)

nebo

Tělesná hmotnost (kg) x (140 – věk v letech)

0,814× sérová koncentrace kreatininu (^mol/l)

Ženy: ClCr (ml/min) = 0,85× (hodnota vypočtená pro muže)

Při infekcích vyvolaných patogeny středně vnímavými k ofloxacinu nebo při komplikujících faktorech může být nezbytné zvýšit dávku.

Pacienti s těžkou poruchou funkce jater

Vylučování ofloxacinu může být u pacientů se sníženou funkcí jater (např. při cirhóze s ascitem) sníženo. Nemá být překročena maximální denní dávka 400 mg.

Starší pacienti:

Je-li zachována normální činnost ledvin, není třeba dávkování redukovat. Starším pacientům je však třeba věnovat pozornost a adekvátně upravit dávkování (viz bod 4.4 Prodloužení QT intervalu).

Způsob podání a délka léčby

V jedné denní dávce může být podána dávka až 400 mg ofloxacinu. V těchto případech se upřednostňuje podání ofloxacinu ráno.

Denní dávka vyšší než 400 mg musí být rozdělena do dvou dílčích dávek.

Trvání léčby závisí na vyvolávajícím mikroorganismu a na klinickém obrazu. Stejně jako u každé antimikrobiální léčby se doporučuje pokračovat v podávání ofloxacinu ještě nejméně 3 dny poté, co se tělesná teplota vrátila k normálu, a příznaky ustoupily.

U akutní infekce je ve většině případů dostatečná doba léčby 7–10 dní. Jakmile se stav pacienta zlepší, má být způsob podání změněn z parenterálního na perorální, obvykle při použití stejné celkové denní dávky.

Délka léčby by neměla přesáhnout 2 měsíce.

Přípravek Ofloxin inf je určen pouze pro POMALOU intravenózní infuzi; podává se jednou nebo dvakrát denně. Doba infuze 1 lahvičky (200 mg) přípravku Ofloxin inf musí být nejméně 30 minut. Toto je zvláště důležité, když je ofloxacin podáván současně s léky, které mohou vést ke snížení krevního tlaku nebo s anestetiky obsahující barbituráty.

4.3 Kontraindikace

Ofloxacin se nesmí podávat:

• – pacientům s hypersenzitivitou na ofloxacin, ostatní chinolony nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;

• – pacientům s epilepsií;

• – u pacientů s anamnézou poškození šlach v souvislosti s podáváním fluorochinolonů;

• – dětem či dospívajícím v období růstu*;

• – během těhotenství*;

• – kojícím ženám*.

* protože na základě studií na zvířatech nelze úplně vyloučit poškození chrupavek rostoucího organismu.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

U pacientů s těžkou nežádoucí reakcí na jiné chinolony v anamnéze (např. tendinitida, těžká neurologická reakce) je zvýšené riziko podobné reakce na ofloxacin.

Ofloxacin není lékem první volby u pneumonií způsobených pneumokoky nebo mykoplazmaty nebo u akutní tonzilitidy způsobené beta-hemolytickými streptokoky.

Methicilinn-rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA) má velmi pravděpodobně zkříženou rezistenci na fluorochinolony včetně ofloxacinu. Proto se ofloxacin nedoporučuje pro léčbu známých nebo podezřelých infekcí MRSA, pokud laboratorní výsledky nepotvrdily citlivost organismu na ofloxacin (a běžně doporučovaná antibiotika k léčbě MRSA infekcí jsou považována za nevhodná).

Rezistence E. coli – nejběžnějšího patogenu podílejícího se na infekcích močových cest -na fluorochinolony se liší v celé Evropské unii. Je vhodné, aby lékař vzal v úvahu místní prevalenci rezistence E. coli na fluorochinolony.

Ve spojitosti s přípravky obsahujícími ofloxacin byly hlášeny případy závažných kožních nežádoucích účinků jako je Stevens-Johnsonův syndrom nebo toxická epidermální nekrolýza (viz bod 4.8). Pacienti mají být poučeni, aby okamžitě vyhledali svého lékaře, pokud se objeví reakce kůže a/nebo sliznic.

Hypersenzitivita a alergické reakce byly zaznamenány u fluorochinolonů po prvním podání. Anafylaktické a anafylaktoidní reakce mohou vést až k život ohrožujícímu šoku, a to i po prvním podání. V těchto případech má být léčba ofloxacinem přerušena a má být zahájena vhodná léčba (např. léčbu šoku).

Onemocnění způsobená patogenem Clostridium difficile

Průjem, zejména těžký, přetrvávající a/nebo s příměsí krve, v průběhu nebo po ukončení léčby ofloxacinem,(i ně­kolik týdnů po ukončení léčby), může být známkou pseudomembranózní kolitidy. Závažnost onemocnění způsobených C. difficile se může pohybovat od mírné formy až po život ohrožující, nejzávažnější formou je pseudomembranózní kolitida (viz bod 4.8). Z tohoto důvodu je důležité zvážit tuto diagnózu u pacientů se závažným průjmem během léčby ofloxacinem nebo po jejím ukončení. Je-li podezření na pseudomembranózní kolitidu, je nutno ihned ukončit léčbu ofloxacinem a bez prodlení poskytnout pacientovi terapii vhodnými antibiotiky (např. vankomycin p. o., teikoplanin p. o. nebo metronidazol). Přípravky inhibující peristaltiku jsou v tomto stavu přísně kontraindikovány.

Pacienti s predispozicí k záchvatům křečí

Chinolony mohou snižovat práh pro vznik záchvatů a mohou vyvolat záchvaty. Ofloxacin je kontraindikován u pacientů s epilepsií v anamnéze (viz bod 4.3), a stejně jako u jiných chinolonů, ofloxacin má být používán s extrémní opatrností u pacientů s predispozicí k záchvatům. Jedná se například o pacienty s lézí CNS, pacienty současně léčené fenbufenem a jinými nesteroidními protizánětlivými léky (NSAIDs) a léčivými přípravky snižujícími práh mozkových záchvatů, např. theofylin (viz bod 4.5). V případě záchvatů křečí musí být léčba ukončena.

Tendinitida

Tendinitida, která je vzácně pozorována v souvislosti s léčbou chinolony, může někdy vést až k ruptuře šlachy, zejména šlachy Achillovy. Tendinitida a ruptura šlachy, někdy oboustranná, se mohou objevit již do 48 hodin od zahájení léčby ofloxacinem, ale byly zaznamenány i několik měsíců po jejím ukončení. Riziko tendinitidy a ruptury šlachy je zvýšeno u pacientů nad 60 let a při současném podávání kortikosteroidů. Denní dávka má být upravena u starších pacientů na základě clearance kreatininu (viz bod 4.2). Pacienty, kterým byl ofloxacin předepsán, je nutné pečlivě monitorovat. Všichni pacienti mají informovat svého lékaře, pokud se u nich objeví příznaky tendinitidy. Je-li podezření na tendinitidu, je nutno okamžitě zastavit podávání ofloxacinu a zahájit příslušnou léčbu postižené šlachy (např. její imobilizací) (viz body 4.3 a 4.8).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Protože je ofloxacin vylučován převážně ledvinami, dávka má být u pacientů s poruchou renálních funkcí snížena (viz bod 4.2).

Pacienti s psychotickým onemocněním v anamnéze

U pacientů léčených fluorochinolony včetně ofloxacinu byly hlášeny psychotické reakce. V některých případech pokročily až do sebevražedných myšlenek nebo sebepoškozujícího chování, včetně pokusu o sebevraždu, někdy už po jedné dávce (viz bod 4.8). Pokud se u pacienta vyskytnou tyto reakce, léčba ofloxacinem se má přerušit a mají se provést příslušná opatření. Ofloxacin se má podávat s opatrností pacientům s psychotickými poruchami v anamnéze nebo pacientům s psychiatrickými poruchami.

Pacienti s poruchou funkce jater

Ofloxacin má být používán s opatrností u pacientů s poruchou funkce jater, protože může dojít k jejich poškození. V souvislosti s podáváním fluorochinolonů byly hlášeny případy fulminantní hepatitidy potenciálně vedoucí až k selhání jater (včetně fatálních případů). Pacienti mají být poučeni, aby ukončili léčbu a kontaktovali svého lékaře, pokud se vyskytnou příznaky jaterního onemocnění, jako jsou anorexie, žloutenka, tmavá moč, svědění nebo bolesti břicha. (viz bod 4.8).

Pacienti léčení antagonisty vitamínu K

Vzhledem k možnému zvýšení hodnot koagulačních testů (PT/INR) a/nebo krvácení u pacientů léčených fluorochinolony včetně ofloxacinu v kombinaci s antagonisty vitamínu K (např. warfarinem) mají být prováděny koagulační testy, pokud jsou tyto léky podávány současně (viz bod 4.5).

Myasthenia gravis

Fluorochinolony, včetně ofloxacinu, mají neuromuskulární blokující aktivitu a mohou zhoršit svalovou slabost u pacientů s myasthenia gravis. Užívání chinolonů u pacientů s myasthenia gravis bylo v postmarketingovém sledování spojeno se závažnými nežádoucími účinky, včetně úmrtí a nutnosti podpory dýchání. Ofloxacin se nedoporučuje u pacientů s anamnézou myasthenia gravis.

Prevence fotosenzitivity

Byly hlášeny případy fotosenzitivity s ofloxacinem (viz bod 4.8). Pacientům léčeným ofloxacinem se doporučuje nevystavovat se příliš prudkému slunečnímu záření a vyloučit UV paprsky (solárium, horské slunce), v průběhu léčby a 48 hodin po přerušení léčby za účelem prevence fotosenzitivity.

Sekundární infekce

Stejně jako u jiných antibiotik může podávání ofloxacinu, zvláště dlouhodobé, vyvolat proliferaci rezistentních mikroorganismů. Proto je třeba pravidelně kontrolovat stav pacienta. Dojde-li k sekundární infekci, musí být provedena patřičná opatření.

Prodloužení QT intervalu

Při podávání fluorochinolonů byly velmi vzácně hlášeny případy prodloužení QT intervalu. Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně ofloxacinu, u pacientů se známými rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:

• – starší pacienti a ženy mohou být citlivější k lékům prodlužujícím QT interval (při podávání fluorochinolonů, včetně ofloxacinu, u této populace je proto třeba dbát zvýšené opatrnosti);

• – nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hypomagnesemie);

• – vrozený syndrom prodlouženého QT intervalu;

• – onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie);

• – současné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika);

(viz body 4.2 Starší pacienti, 4.5, 4.8 a 4.9).

Poruchy regulace glykemie

Stejně jako u všech chinolonů byly u pacientů užívajících ofloxacin hlášeny případy poruchy glykemie, jak hypoglykemie, tak hyperglykemie, a to obvykle u diabetiků, kterým jsou současně podávány perorální antidiabetika (např. glibenklamid) nebo inzulín. Byly hlášeny i případy hypoglykemického kómatu. U diabetických pacientů se doporučuje důkladný monitoring hladiny glukózy v krvi (viz bod 4.8).

Periferní neuropatie

U pacientů užívajících fluorochinolony včetně ofloxacinu byla hlášena senzorická nebo senzomotorická periferní neuropatie, která může mít rychlý nástup. Pokud se u pacienta objeví symptomy neuropatie, má být léčba ofloxacinem ukončena, aby bylo minimalizováno možné riziko vzniku trvalého poškození (viz bod 4.8).

Pacienti s deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy

Pacienti s latentním nebo diagnostikovaným deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy, kteří jsou léčeni chinolony, mohou být náchylní k hemolytickým reakcím. Proto je nutné dbát zvýšené opatrnosti při léčbě těchto pacientů ofloxacinem.

Poruchy zraku

Při zhoršení zraku nebo jakémkoliv účinku na oči je třeba okamžitě konzultovat očního lékaře (viz body 4.7 a 4.8).

Interference s laboratorními testy

Pacienti léčení ofloxacinem mohou mít falešně pozitivní výsledky na stanovení opioidů nebo porfyrinů v moči. Pro potvrzení pozitivity testu opioidů nebo porfyrinů může být nutné provést stanovení specifičtější metodou.

Během léčby se nedoporučuje pít alkoholické nápoje.

Přípravek Ofloxin inf. obsahuje sodík

100 ml infuzního roztoku obsahuje 354 mg (tj. 15,4 mmol) sodíku. Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Theofylin, fenbufen nebo podobná NSAID

Při klinické studii nebyly nalezeny žádné farmakokinetické interakce ofloxacinu s theofylinem. Může však dojít k výraznému snížení prahu mozkových záchvatů, jsou-li chinolony podávány současně s theofylinem, nesteroidními antiflogistiky nebo jinými přípravky, které práh záchvatů snižují.

Probenecid, cimetidin, furosemid, methotrexát

Probenecid snižuje celkovou clearance ofloxacinu o 24 % a zvyšuje AUC o 16 %. Je to pravděpodobně způsobeno kompeticí nebo inhibicí aktivního transportu při renální tubulární exkreci. Při současném podávání ofloxacinu a jiných léčivých přípravků, podléhajících vylučování renální tubulární exkrecí (jako např. probenecid, cimetidin, furosemid nebo methotrexát), je třeba dbát zvýšené pozornosti.

Léčiva prodlužující QT interval

Ofloxacin, stejně jako ostatní fluorochinolony, musí být používán s opatrností u pacientů užívajících léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy a antipsychotika) (viz bod 4.4 Prodloužení QT intervalu).

Antagonisté vitaminu K

Zvýšené hodnoty testů srážlivosti (PT/INR) a/nebo krvácení, které může být závažné, byly hlášeny u pacientů léčených ofloxacinem v kombinaci s antagonisty vitamínu K (např. warfarin). U pacientů léčených antagonisty vitamínu K mají proto být sledovány koagulační testy (viz bod 4.4).

Glibenklamid

Při současném podávání může ofloxacin způsobovat mírné zvýšení sérových koncentrací glibenklamidu. Proto je u takových pacientů doporučeno pečlivé sledování.

Prakainamid

Současné podávání ofloxacinu s prokainamidem může vést ke zvýšení hladin prokainamidu -u pacientů je třeba pečlivě monitorovat plazmatické hladiny prokainamidu, EKG záznam a podle potřeby upravit jeho dávkování.

Antihypertenziva, barbituráty

Při současném podávání ofloxacinu s antihypertenzivy či barbiturátovými anestetiky může být ojediněle pozorován náhlý pokles krevního tlaku.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Na základě omezeného množství údajů u lidí nebylo použití fluorochinolonů v prvním trimestru těhotenství spojeno se zvýšeným rizikem závažných malformací nebo jiných nežádoucích účinků. Studie na zvířatech prokázaly poškození kloubní chrupavky u nedospělých zvířat, ale žádné teratogenní účinky. Proto ofloxacin nesmí být podáván během těhotenství (viz bod 4.3).

Kojení

Ofloxacin je v malém množství vylučován do mateřského mléka. Kvůli riziku arthropatie a jiných závažných toxických účinků na kojence musí být kojení nebo léčba matky zastaveny kvůli riziku pro dítě (viz bod 4.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Některé nežádoucí účinky (např. závratě, ospalost, poruchy vidění) mohou snížit pacientovu schopnost soustředit se a reagovat, a mohou tak představovat riziko v situacích, kdy jsou tyto schopnosti zvláště důležité (např. při řízení auta nebo obsluze strojů).

4.8 Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky ofloxacinu (získané z klinických a post-marketingových studií) rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

* ojedinělé případy.

** – postmarketingové studie.

které mohou být v ojedinělých případech hemoragické.

**** jako u jiných fluorochinolonů se tento nežádoucí účinek může objevit do 48 hodin po zahájení léčby a může být bilaterální.

***** záchvaty porfyrie u pacientů s porfyrií.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Nejdůležitějšími příznaky, které lze po akutním předávkování očekávat, jsou CNS symptomy jako zmatenost, závratě, porucha vědomí a křeče, prodloužení QT intervalu a gastrointestinální reakce, jako je nauzea nebo slizniční eroze.

• V průběhu postmarketingového sledování byly pozorovány vlivy na CNS zahrnující stavy zmatenosti, křeče, halucinace a tremor.

• V případě předávkování má být zahájena symptomatická léčba. Z důvodu možného prodloužení QT intervalu má být provedeno monitorování EKG.

Ošetření při předávkování zahrnuje standardní postup a zajištění přiměřené hydratace. Část ofloxacinu lze odstranit z těla hemodialýzou. Peritoneální dialýza a CAPD nejsou v odstraňování ofloxacinu z těla účinné. Eliminaci ofloxacinu lze urychlit forsírovanou diurézou.

Neexistuje žádné specifické antidotum.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: chinolonová antibakteriální léčiva, fluorochinolony;

ATC kód: J01MA01.

Mechanismus účinku

Ofloxacin je baktericidní chinolonové chemoterapeutikum.

Základním mechanismem účinku chinolonů je specifická inhibice bakteriální DNA-gyrázy. Tento enzym je nezbytný pro replikaci, transkripci, reparaci a rekombinaci DNA. Jeho inhibice vede k expansi a destabilizaci bakteriální DNA a následně k buněčné smrti.

Antibakteriální spektrum

Následující organismy jsou považovány za citlivé k ofloxacinu:

Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis, Neisseria gonorrhoae, Neisseria meningitidis, Escherichia coli, Citrobacter, Klebsiella, Enterobacter, Hafnia, Proteus (indol-negativní i indol-pozitivní kmeny), Salmonella, Shigella, Yersinia enterocolica, Campylobacter jejuni, Aeromonas, Plesiomonas, Vibrio cholerae, Vibrio parahemolyticus, Hemophilus influenzae, Chlamydia, Legionella.

Následující organismy jsou považovány za středně nebo různě citlivé k ofloxacinu:

Enterococci, Streptococcus pyogenes, Streptococcus pneumoniae, Streptococcus viridans, Serratia marcescens, Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter, Mycoplasma hominis, Mycoplasma pneumoniae, Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium fortuitum.

Následující organismy jsou považovány za rezistentní k ofloxacinu:

Ureaplasma urealyticum, Nocardia asteroides, anaeroby (Bacteroides spp., Peptococcus, Peptostreptococcus, Eubacterium spp., Fusobacterium spp., Clostridium difficile).

Ofloxacin není účinný proti Treponema pallidum.

Ofloxacin by měl být ordinován na základě výsledků mikrobiologického vyšetření a stanovení citlivosti mikroorganizmu.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Ofloxacin dobře proniká do tkání. Dobře se distribuuje do tělesných tekutin včetně mozkomíšního moku; relativně vysoké koncentrace lze prokázat ve žluči. Distribuční objem se pohybuje v rozmezí 1,5—2,5 l/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je 25 %.

Ofloxacin se jen omezeně metabolizuje na desmethyl-ofloxacin a ofloxacin-N-oxid. Desmethyl-ofloxacin má mírnou antimikrobiální aktivitu.

Plazmatický poločas ofloxacinu je 5–8 hodin, při ledvinné nedostatečnosti se prodlužuje podle stupně insuficience až na 15–60 hodin. Ofloxacin se vylučuje převážně ledvinami, tubulární sekrecí a glomerulární filtrací; 75–80 % podané dávky se nezměněno vylučuje močí během 24–48 hodin, méně než 5 % je vyloučeno ve formě metabolitů. 4–8 % z podané dávky se vylučuje stolicí. Vylučování ofloxacinu může být zpomaleno u pacientů se závažným poškozením jater (např. cirhózou).

Renální clearance ofloxacinu je 173 ml/min., celková clearance je 214 ml/min. nezávisle na dávce. Jen malé množství může být odstraněno hemodialýzou (15–25 %), biologický poločas během hemodialýzy je kolem 8–12 hodin. Při peritoneální dialýze se biologický poločas pohybuje kolem 22 hodin.

Ofloxacin vykazuje postantibiotický efekt.

Ofloxacin přechází placentou a vylučuje se do mateřského mléka.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita

Při intravenózním podání je LD50 ofloxacinu u myší zpravidla 210 mg/kg tělesné hmotnosti a u potkanů 270 mg/kg tělesné hmotnosti.

Subakutní a chronická toxicita

Studie subakutní toxicity s intravenózními dávkami se prováděly na potkanech a na psech. Ofloxacin způsobil potkanům mozkové křeče při dávce 200 mg/kg tělesné hmotnosti, ale při dávce 20 a 63 mg/kg tělesné hmotnosti se neobjevily. U mladých zvířat došlo k morfologickým změnám na varlatech, které byly nezávislé na dávce, ale u dospělých potkanů tyto změny pozorovány nebyly. Psi snesli bez klinických příznaků intravenózní dávku 4 mg/kg tělesné hmotnosti. Při dávce 10 a 25 mg/kg tělesné hmotnosti došlo k okamžitému zarudnutí viditelné sliznice, které bylo závislé na velikosti dávky, a k okamžitému otoku kůže na hlavě, což byl příznak uvolňování histaminu. Tento fenomén je pro psy specifický. Nedošlo k žádným patologickým změnám orgánů a především k žádným změnám na kloubech a varlatech.

Reprodukční toxikologie

Ofloxacin neovlivňuje fertilitu, perinatální nebo postnatální vývoj a není teratogenní.

Mutagenita

Několik testů in vitro i in vivo na indukci genetické a chromozomální mutace bylo negativních.

Kancerogeneze

Nebyly provedeny dlouhodobé zvířecí studie kancerogenity.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Chlorid sodný,

dihydrát dinatrium-edetátu,

voda na injekci.

6.2    Inkompatibility

Do infuzní lahve přípravku Ofloxin inf se nesmí připichovat žádné další roztoky či léky.

Ofloxin inf není kompatibilní s heparinem a manitolem.

Přípravek Ofloxin inf je kompatibilní s následujícími roztoky a léky: fyziologickým roztokem, 5% a 10% glukózou, roztokem Ringer-laktátu, Hartmannovým roztokem, 4,2% bikarbonátem.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky.

Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 24 hodin při 25 °C.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 °C – 8 °C, pokud rekonstituce/ředění (atd.) neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Obal: bezbarvá skleněná lahvička, pryžová zátka, Al pertlovací uzávěr s plastovým krytem, štítek, krabička.

Balení: 1 lahvička se 100 ml infuzního roztoku;

10 lahviček se 100 ml infuzního roztoku.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Přípravek je určen k intravenózní aplikaci.

Po odstranění plastového odtrhávacího kloboučku se povrch zátky otře desinfekčním roztokem a přípravek je připraven k podání.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. Zbytek nespotřebovaného přípravku Ofloxin inf musí být znehodnocen podle platných předpisů, nesmí být uchováván v ledničce, zmražen ani jinak uchován pro případnou pozdější aplikaci.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., Praha, Česká republika.

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

42/382/00-C

Další informace o léčivu OFLOXIN INF

Jak se OFLOXIN INF podává: intravenózní podání - infuzní roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Injekční lahvička
Velikost balení: 10X100ML

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Zentiva, k.s., Praha
E-mail: zentiva.cz@zentiva.cz
Telefon: +420267 241 111