Nonstop lékárna Otevřít hlavní menu

MOLSIHEXAL RETARD - souhrnné informace

Síla léku
8MG

Obsahuje účinnou látku:

ATC skupina:

Dostupná balení:

  • 100
  • 60
  • 30

Souhrnné informace o léku - MOLSIHEXAL RETARD

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

MOLSIHEXAL RETARD 8 mg tablety s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje molsidominum 8 mg. Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje monohydrát laktosy 133,8 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta s prodlouženým uvolňováním.

Bílá kulatá tableta se zkosenými hranami, s vyraženým číslem 8 na jedné straně a s půlicí rýhou na straně druhé. Půlicí rýha není určena k rozlomení tablety.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Profylaxe a dlouhodobá léčba anginy pectoris, pokud jiné léky nejsou indikovány, nebyly snášeny nebo nebyly dostatečně účinné a u pacientů ve vyšším věku.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování se volí individuálně podle závažnosti onemocnění a podle účinnosti terapie.

Dospělí užívají jednou až 2krát denně jednu tabletu s prodlouženým uvolňováním (tj. 8 až 16 mg molsidominu denně).

V případě nedostatečné účinnosti lze dávkování zvýšit na 3krát denně jednu tabletu s prodlouženým uvolňováním (tj. 24 mg molsidominu denně).

Zvláštní skupiny pacientů

U pacientů s poruchou funkce jater či ledvin, u pacientů s nekompenzovaným srdečním selháním a u pacientů, kteří jsou současně léčeni dalšími vazoaktivními léčivými přípravky se doporučuje zahájit léčbu nižší úvodní dávkou molsidominu.

Způsob podání

Tablety s prodlouženým uvolňováním se polykají celé, nerozkousané, spolu s dostatečným množstvím tekutiny. Užívají se ráno, anebo ráno a večer; výjimečně při užívání 3krát denně brzy ráno, odpoledne a pozdě večer. Tablety se užívají nezávisle na jídle.

4.3 Kontraindikace

Přípravek MOLSIHEXAL RETARD se nesmí užívat:

  • – při hypersenzitivitě na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1

  • – při akutním oběhovém selhání (např. šokový stav, akutní fáze infarktu myokardu s nízkým ventrikulárním plnícím tlakem, selhání levé komory spojené s nízkým ventrikulárním plnícím tlakem)

  • – při těžké hypotenzi (se systolickým TK nižším než 100 mmHg)

  • – u kojících žen.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Při podávání přípravku MOLSIHEXAL RETARD je zapotřebí zvláštní opatrnosti:

  • – u pacientů s hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií, konstriktivní perikarditidou a perikardiální tamponádou,

  • – u pacientů s nízkým plicním tlakem, např. při akutním infarktu myokardu, omezené funkci levé srdeční komory (levá ventrikulární dysfunkce),

  • – u pacientů s aortální a/nebo mitrální stenózou.

Pacienti se zvýšeným rizikem hypotenzní reakce musí být pečlivě monitorováni a mohou vyžadovat individuální úpravu dávky (viz bod 4.8).

Při akutní fázi infarktu myokardu smí být molsidomin podán pouze po stabilizaci oběhu, pod přísným lékařským dohledem a při průběžném monitorování oběhu.

Molsidomin není vhodný k léčbě akutního záchvatu anginy pectoris.

Přípravek MOLSIHEXAL RETARD obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Molsidomin je potřeba užívat s opatrností v kombinaci s přípravky snižujícími krevní tlak (např. vazodilatátory jako nitráty, beta-blokátory, blokátory kalciového kanálu, jinými antihypertenzivy nebo hypotenzně působícími přípravky jako tricyklická antidepresiva, neuroleptika) nebo s alkoholem, které mohou zesilovat účinek snižování krevního tlaku.

Námelové alkaloidy: Mezi donory oxidu dusnatého a námelovými alkaloidy může docházet k farmakodynamické interakci, která může způsobit protichůdný efekt mezi přípravky. Je nutné se vyhnout současnému podávání donorů oxidu dusnatého a námelových alkaloidů.

Při současném užívání donorů oxidu dusnatého a přípravků k léčbě poruch erekce, které jako léčivou látku obsahují inhibitor fosfodiesterázy-5, jako např. sildenafil, vardenafil nebo tadalafil, může dojít k podstatnému zesílení účinku snížení krevního tlaku (viz bod 4.3).

Současné užívání molsidominu a agonistů rozpustné guanylát-cyklázy (sGC), např. riociguat, což je receptor oxidu dusnatého, je kontraindikováno vzhledem k tomu, že tato kombinace může způsobit zvýšené riziko hypotenze (viz bod 4.3).

4.6 Těhotenství a kojení

Těhotenství

Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti u lidí se nedoporučuje molsidomin podávat v období těhotenství.

Kojení

Molsidomin přestupuje do mateřského mléka. Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti molsidominu pro kojené dítě se přípravek nesmí během kojení podávat.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Tento přípravek může zhoršit pacientovu schopnost soustředit se a reagovat, a proto vytváří riziko v situacích, kde jsou tyto schopnosti zvláště důležité (např. obsluha strojů nebo řízení vozidel). To platí ve zvýšené míře na začátku léčby, pří zvýšení dávkování a změně přípravku a rovněž při spolupůsobení s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

Frekvence nežádoucích účinků jsou definovány následovně:

Velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (četnost nelze z dostupných údajů určit).

Údaje z klinických studií s molsidominem

Poruchy imunitního systému

Vzácné: hypersenzitivní reakce (např. alergické kožní reakce, bronchospazmus, astma).

Poruchy nervového systému

Časté: na začátku léčby molsidominem se běžně objevují bolesti hlavy, které během další

léčby obvykle odezní. Individuální úprava dávkování může tento nežádoucí účinek omezit nebo dokonce vyloučit.

Vzácné: závratě.

Srdeční poruchy

Méně časté: reflektorická tachykardie.

Cévní poruchy

Méně časté: ortostatická dysregulace.

Časté: hypotenze.

Při léčbě molsidominem může dojít k poklesu krevního tlaku, vzácně až ke kolapsu nebo šoku. Poté může být nutné snížení dávky nebo vysazení přípravku.

Gastrointestinální poruchy

Vzácné: nauzea.

Údaje na základě sledování po uvedení na trh

V průběhu používání molsidominu po jeho uvedení na trh byly pozorovány následující nežádoucí účinky. Byly hlášeny spontánně.

Poruchy krve a lymfatického systému

Četnost není známa: trombocytopenie.

Poruchy imunitního systému

Velmi vzácné: anafylaktický šok.

Upozornění:

Molsidomin při pokusech na zvířatech ve vysokých dávkách vyvolal rakovinu (viz bod 5.3). Dokud nebude objasněna aplikovatelnost těchto nálezů na člověka, bude nadále existovat podezření na karcinogenní účinky.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv,

Šrobárova 48,

100 41 Praha 10

webové stránky: .

4.9 Předávkování

Příznaky:

Hlavními příznaky předávkování v závislosti na stupni intoxikace jsou hypotenze, bradykardie, astenie, závratě, ospalost, kolaps a šok.

Terapeutická opatření:

Vedle všeobecných opatření, jako je výplach žaludku a horizontální poloha pacienta s nohama nahoře, je nutno za podmínek intenzivní péče sledovat životní funkce. Při silné hypotonii a/nebo šoku je třeba provést objemovou substituci, navíc lze pro léčbu krevního oběhu infuzně podat norepinefrin, dobutamin nebo dopamin.

Podání adrenalinu a přípravků s podobným účinkem je kontraindikováno.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Vazodilatancia používaná u onemocnění srdce

ATC kód: CO1DX12

Molsidomin má vazodilatační účinky, které se u žilních kapacitních cév projevují silněji než u arteriálních odporových cév. V důsledku toho se snižuje plnicí tlak pravé komory srdeční. To může způsobit pokles myokardiální spotřeby kyslíku.

Ve vysokých dávkách vyvolává molsidomin dilataci cévních stěn i v arteriálním systému.

Na molekulární úrovni působí molsidomin přímým uvolňováním oxidu dusnatého (NO) ze svých aktivních hepatických metabolitů SIN-1 a imituje působení fyziologického endoteliálního relaxačního faktoru (endothelial-derived relaxing factor, EDRF), který relaxuje hladkou cévní svalovinu a zároveň tlumí funkci krevních destiček.

Jako farmakologický donor NO působí molsidomin proti patologickému deficitu NO ve sklerotizovaných koronárních cévách, dilatuje epikardiální koronární cévy a zvyšuje zásobování myokardu kyslíkem.

SIN-1 způsobuje přímým uvolňováním NO reverzibilní tlumení výchozích funkcí destiček (adheze, sekrece, agregace).

Vzhledem ke spontánnímu, enzymaticky nezávislému uvolňování NO ze SIN-1 nedochází k vývoji farmakologické tolerance molsidominu.

V placebem kontrolované klinické studii na pacientech s akutním infarktem myokardu se v oblasti úmrtnosti a výskytu závažných srdečně oběhových příhod neprojevily ve srovnání s placebem žádné rozdíly. Údaje o mortalitě a morbiditě u pacientů s nestabilní anginou pectoris nejsou k dispozici.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Molsidomin je proléčivo a až v játrech se proměňuje na vlastní účinný metabolit (SIN-1).

Po perorálním podání je molsidomin více než z 90 % resorbován, čímž se v krátkém čase dosáhne maximální systémové koncentrace substance a účinného metabolitu SIN-1. Čas do dosažení maximální koncentrace v plazmě (tmax) činí 1 až 2 hodiny. Z důvodu metabolismu prvního průchodu, z nějž pochází aktivní metabolit SIN-1 a nakonec účinný koncový produkt, bylo v krvi opět nalezeno pouze 44 až 59 % perorální dávky molsidominu. Poločas přeměny (t1/2) SIN-1 je asi 1 až 2 hodiny. Více než 90 % podané dávky je vyloučeno ledvinami. Vázání bílkovin původní substancí je velmi nízké (3 až 11 %).

Při studiích prováděných s jednotlivými dávkami (1, 2 a 4 mg) byla zjištěna lineární farmakokinetika a ve studiích s vícečetnou aplikací (2 mg 3krát denně 7 dní) na zdravých jedincích a pacientech s koronárním infarktem myokardu (4 mg 4krát denně 4 týdny) nebyla zjištěna kumulace substance.

Studie provedená na mladých a starších jedincích prokázala, že hepatický efekt prvního průchodu se s přibývajícím věkem snižuje a poločas přeměny se prodlužuje, což vede ke zvětšování plochy pod křivkami koncentrace-čas (AUC) pro molsidomin a SIN-1. U pacientů s poruchou jater a dekompenzovanou srdeční nedostatečností byly pozorovány podobné změny, které byly u pacientů s koronárním infarktem myokardu v podstatně nižším rozsahu. Clearance byla u pacientů s poruchou jater rovněž snížena. Při omezené funkci jater však farmakokinetika molsidominu nevykazovala žádnou významnou změnu.

Na základě vysokého terapeutického rozmezí dávek a doposud získaných klinických zkušeností není přizpůsobení dávkování nutné. U určitých pacientů, např. pacientů s onemocněním jater nebo ledvin, nebo u pacientů s dekompenzovanou srdeční nedostatečností nebo při současné léčbě jinými vazoaktivními látkami může být vhodné podání nižší počáteční dávky.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Molsidomin byl v několika testech in-vitro a in-vivo testován pro stanovení mutagenního potenciálu. Při velmi podrobném zkoumání nebyla zjištěna žádná významná skutečnost, která by svědčila o mutagenních účincích.

Molsidomin byl dlouhodobě testován na myších a potkanech. Zatímco u myší, kterým byl podáván molsidomin, nebyl pozorován nárůst tumorů oproti kontrolní skupině, docházelo u potkanů při vysokých dávkách a po dlouhých dobách expozice ke vzniku zhoubných nádorů v ethmoturbinální oblasti nosu. Genotoxický mechanismus lze jako příčinu vyloučit, prahovou dávku tedy lze užívat.

Pokusy na potkanech neprokázaly žádné známky poruch fertility při dávkách do

12 mg/kg. U myší a potkanů nebyly až do nejvyšší zkoumané dávky 150 mg/kg, resp. 200 mg/kg zaznamenány žádné známky embryotoxického působení. U králíků se při embryotoxických dávkách (od 15 mg/kg) ojediněle vyskytly malformace skeletu horní končetiny.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktosy, magnesium-stearát, makrogol 6 000, methakrylátový kopolymer RS.

6.2 Inkompatibility

Nejsou známy.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Obal:

PVC/PVDC/Al blistr, krabička.

Balení:

30, 60 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní upozornění pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

HEXAL AG, Industriestrasse 25, D-83607 Holzkirchen, Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

83/367/96-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

26.6.1996 / 6.8.2014

Další informace o léčivu MOLSIHEXAL RETARD

Jak se MOLSIHEXAL RETARD podává: perorální podání - tableta s prodlouženým uvolňováním
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 100

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Hexal AG, Holzkirchen
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611

Podobné léky