METAMIZOLE KALCEKS - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Metamizole Kalceks 500 mg/ml injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml roztoku obsahuje metamizolum natricum monohydricum 500 mg.

Jedna ampulka (2 ml) obsahuje metamizolum natricum monohydricum 1000 mg.

Jedna ampulka (5 ml) obsahuje metamizolum natricum monohydricum 2500 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok (injekce)

Čirý, téměř bezbarvý až hnědožlutý roztok, prakticky bez částic, pH roztoku 6,0–8,0; osmolalita 0,550–0,850 osmol/kg.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Silná akutní nebo chronická bolest.

Horečka nereagující na jinou léčbu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Intravenózní nebo intramuskulární podání je doporučeno pouze v případě, kdy perorální podání není vhodné (např. při zvracení, poruchách polykání apod.). Je nutné vzít v úvahu, že parenterální podání je spojeno s vysokým rizikem anafylaktických/a­nafylaktoidních reakcí.

Nástup analgetického a antipyretického účinku lze očekávat mezi 30 až 60 minutami po podání. Doba trvání je obvykle asi 4 hodiny.

Dávkování

Dávkování a způsob podání závisí na požadovaném analgetickém účinku a stavu pacienta.

U dospělých je jednorázová dávka 6–16 mg/kg tělesné hmotnosti, která se v případě potřeby opakuje až do maximální denní dávky uvedené v tabulce níže.

V následující tabulce 1 jsou uvedeny doporučené jednotlivé dávky a maximální denní dávky pro dané cesty podání u příslušné věkové a váhové skupiny.

Tabulka 1

Starší pacienti

U starších pacientů a pacientů v celkově špatném zdravotním stavu je třeba počítat s možným zhoršením funkcí ledvin a jater.

Pacienti s poruchou funkce jater a/nebo ledvin

U pacientů se sníženou funkcí jater a/nebo ledvin se doporučuje vyhnout se vysokým dávkám metamizolu, protože u těchto pacientů je rychlost eliminace metamizolu snížena. Avšak snížení dávkování u krátkodobé léčby není nutné. Nejsou žádné zkušenosti s dlouhodobou léčbou pacientů se selháním ledvin nebo jater.

Pediatrická populace

Dávkování viz tabulka 1 výše.

Obvyklá dávka pro léčbu horečky u dětí je 10 mg/kg tělesné hmotnosti.

Kojencům ve věku 3–11 měsíců (o tělesné hmotnosti 5–8 kg) se metamizol podává pouze intramuskulárně (viz bod 4.3).

Způsob podání

Intravenózní, intramuskulární podání.

Je nutné zajistit, aby při prvních známkách anafylaktické/a­nafylaktoidní reakce (viz bod 4.8) byla aplikace injekce přerušena. Při parenterálním podání musí pacient ležet a být pod přísným lékařským dohledem.

Aby se zabránilo hypotenzní reakci, musí se intravenózní injekce aplikovat velmi pomalu, tj. nejvýše 1 ml (500 mg metamizolu) za minutu. Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit závislost hypotenzní reakce po injekci metamizolu na jeho dávce, musí být indikace pro parenterální podání jednorázové dávky vyšší než 1 g metamizolu důkladně zvážena (viz bod 4.4).

Kvůli nežádoucím účinkům není tento léčivý přípravek vhodný pro dlouhodobé podávání (v horizontu měsíců).

4.3 Kontraindikace

• – Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné pyrazolony (např. fenazon, propyfenazon) nebo pyrazolidiny (např. fenylbutazon, oxyfenbutazon) včetně předchozích zkušeností

• – hypotenze nebo nestabilní hemodynamika;

• – porucha funkce kostní dřeně (např. po chemoterapii) nebo porucha hematopoezy;

• – analgetické astma nebo intolerance analgetik typu urtikarie-angioedém, tj. pacienti se známým výskytem bronchospasmu nebo jiných anafylaktoidních reakcí (např. urtikarie, rinitida, angioedém) po podání salicylátů, paracetamolu nebo jiných nenarkotických analgetik, např. diklofenaku, ibuprofenu, indometacinu, naproxenu;

• – akutní intermitentní jaterní porfyrie (riziko porfyrických atak);

• – vrozený deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy (riziko hemolýzy);

• – třetí trimestr těhotenství a kojení;

• – intravenózní podání kojencům ve věku 3–11 měsíců (viz bod 4.2);

• – podání kojencům mladším než 3 měsíce nebo s tělesnou hmotností menší než 5 kg (z důvodu nedostatku dat o bezpečnosti a účinnosti).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Agranulocytóza

Agranulocytóza vyvolaná použitím metamizolu je velmi vzácná imunoalergická porucha trvající nejméně jeden týden. Může být život ohrožující nebo dokonce fatální. Charakteristická reakce vedoucí k agranulocytóze není závislá na dávce a může se objevit kdykoli během léčby. Pacienti musí být poučeni, aby ihned přerušili léčbu a navštívili svého lékaře, objeví-li se kterýkoli z následujících příznaků, které mohou souviset s neutropenií (<1500 neutrofilů/mm³): horečka, třesavka, bolest v krku, vřed v dutině ústní.

• V případě neutropenie se musí léčba okamžitě přerušit a je nutné ihned vyšetřit celkový krevní obraz. Krevní obraz se má monitorovat až do návratu k původním hodnotám.

Pancytopenie

• V případě výskytu pancytopenie se musí léčba okamžitě ukončit a je nutné monitorovat celkový krevní obraz, až do jeho úpravy.

Pacienty je třeba poučit, aby okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u nich během léčby metamizolem objeví známky a příznaky nasvědčující krevním poruchám (např. celková slabost, infekce, přetrvávající horečka, tvorba podlitin, krvácení, bledost).

Závažné kožní reakce

• V souvislosti s podáváním metamizolu byly hlášeny život ohrožující kožní reakce, jako například Stevens-Johnsonův syndrom (SJS) a toxická epidermální nekrolýza (TEN). Jestliže se u pacienta objeví známky nebo příznaky SJS nebo TEN (jako je zhoršující se kožní vyrážka, často s puchýři a slizničními lézemi), musí být léčba metamizolem okamžitě ukončena a nesmí se nikdy znovu zahájit.

Pacienty je třeba poučit o známkách a příznacích kožních reakcí a jejich stav se musí pečlivě monitorovat, zejména během prvních týdnů léčby.

Anafylaktický šok

Objevuje se zejména u citlivých pacientů, proto se má metamizol u astmatických nebo atopických pacientů předepisovat s opatrností (viz bod 4.3).

Anafylaktické/a­nafylaktoidní reakce

Při volbě způsobu podání je třeba vzít v úvahu, že parenterální podání je spojeno s vyšším rizikem anafylaktických/a­nafylaktoidních reakcí. Při prvním příznaku anafylaktické/a­nafylaktoidní reakce (viz bod 4.8) je nutné přerušit injekci přípravku, aby se riziko izolované hypotenzní reakce snížilo na minimum.

U následujících pacientů (viz bod 4.3) existuje významné riziko závažných anafylaktoidních reakcí na metamizol:

• – pacienti s bronchiálním astmatem, zejména se současnou nosní polypózou;

• – pacienti s chronickou urtikarií;

• – pacienti s hypersenzitivitou na alkohol, tj. pacienti, kteří reagují již na malé množství alkoholu kýcháním, slzením a zarudnutím obličeje. Intolerance alkoholu může být příznakem dříve nerozpoznaného syndromu analgetického astmatu;

• – pacienti s hypersenzitivitou na barviva (např. tartrazin) nebo konzervanty (např. benzoáty).

Před podáním metamizolu je třeba odebrat podrobnou anamnézu. Pacientům náchylnějším ke vzniku anafylaktoidních reakcí se smí metamizol podávat pouze po pečlivém zvážení možných rizik a přínosu léčby. Jestliže se metamizol podává i za těchto okolností, je nutný náležitý lékařský dohled a musí se přijmout opatření ke zvládnutí případného šoku.

Izolované hypotenzní reakce

Podání metamizolu může vyvolat izolované hypotenzní reakce (viz bod 4.8). Tyto reakce jsou pravděpodobně závislé na dávce a jejich výskyt je častější po parenterálním podání. Navíc je riziko závažných hypotenzních reakcí tohoto typu zvýšeno:

• – jestliže je intravenózní injekce podávána rychle;

• – u pacientů s hypotenzí, objemovou deplecí nebo dehydratací, nebo s nestabilitami krevního oběhu nebo počínajícím oběhovým selháním;

• – u pacientů s vysokou horečkou.

Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit závislost hypotenzní reakce po injekci metamizolu na jeho dávce, musí se velmi pečlivě zvážit indikace pro parenterální podání jednotlivé dávky vyšší než 1 g metamizolu (viz bod 4.2).

Podání metamizolu musí být řádně posouzeno a pokud je metamizol podáván i za těchto okolností, je nutný přísný lékařský dohled. Ke snížení rizika hypotenzních reakcí jsou nezbytná preventivní opatření (hemodynamická stabilizace).

U pacientů, u nichž je absolutně nezbytné vyhnout se jakémukoliv snížení tlaku krve, tj. u pacientů s těžkou ischemickou chorobou srdeční nebo u pacientů s významnou stenózou cév zásobujících mozek, lze metamizol podávat pouze za přísného monitorování oběhových funkcí.

U pacientů s poruchou funkce ledvin a/nebo jater se doporučuje vyhnout se vysokým dávkám metamizolu, protože rychlost vylučování metamizolu je u těchto pacientů snížena (viz bod 4.2). Je nutné zajistit, aby byla injekce přípravku přerušena při prvních známkách anafylaktické/a­nafylaktoidní reakce (viz bod 4.8). Riziko izolované hypotenzní reakce je sníženo na minimum velmi pomalým podáním intravenózní injekce (ne více než 1 ml/min) (viz bod 4.2).

4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Metamizol může způsobit pokles sérových hladin cyklosporinu; při současném podávání metamizolu mají být hladiny cyklosporinu monitorovány.

Metamizol může zvýšit hematotoxicitu methotrexátu, a to zejména u starších pacientů. Je zapotřebí vyvarovat se použití této kombinace léčiv.

Současné podávání metamizolu s kyselinou acetylsalicylovou může vést ke snížení účinku kyseliny acetylsalicylové na agregaci trombocytů. Proto je nutná opatrnost u pacientů, kteří užívají nízké dávky kyseliny acetylsalicylové k prevenci srdečních příhod.

Metamizol může způsobit snížení koncentrace bupropionu a zvýšení koncentrace jeho aktivního metabolitu hydroxybupropionu v krvi. Proto je při současném podávání bupropionu a metamizolu potřebná opatrnost.

4.6   Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Metamizol prochází placentární bariérou. Neexistují důkazy škodlivého účinku na lidský plod: metamizol neprokázal teratogenní účinky u potkanů a králíků; fetotoxicita byla sledována pouze při vysokých dávkách, které byly toxické pro březí samice. Ale klinická data o použití přípravku u těhotných žen jsou nedostačující.

V průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství může být tento přípravek použit pouze po pečlivém zvážení poměru rizika a přínosu.

Ačkoli je metamizol pouze slabým inhibitorem syntézy prostaglandinů, nelze vyloučit možnost předčasného uzávěru ductus arteriosus a perinatálních komplikací se sníženou srážlivostí trombocytů u matky a dítěte. Proto je tento přípravek v průběhu třetího trimestru těhotenství kontraindikován (viz bod 4.3).

Kojení

Metabolity metamizolu jsou vylučovány do mateřského mléka. Tento přípravek je během kojení kontraindikován (viz bod 4.3). Je nezbytné vyhnout se kojení také po dobu 48 hodin po podání tohoto přípravku.

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při doporučených dávkách tento přípravek neovlivňuje pacientovu schopnost reagovat a soustředit se. Překročení doporučeného dávkování může způsobit zhoršení koncentrace a rychlost reakce, a to zejména v kombinaci s alkoholem.

4.8  Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou uvedeny v tabulce 2 podle frekvencí MedDRA: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100); vzácné (>1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka 2

• ¹ Tyto reakce jsou považovány za reakce imunologické povahy. Mohou se objevit i přes předchozí opakované použití metamizolu bez komplikací.

• ² U pacientů užívajících antibiotika se mohou typické příznaky agranulocytózy projevit minimálně.

• ³ Mohou se objevit i přes předchozí opakované použití metamizolu bez komplikací; mohou se objevit během aplikace injekce nebo několik hodin po ní; nicméně je běžné, že se vyskytují během první hodiny po podání.

• ⁴ Po podání se mohou objevit izolované přechodné hypotenzní reakce (mohou být farmakologicky vyvolané, bez dalších doprovodných příznaků anafylaktické/a­nafylaktoidní reakce); ve vzácných případech mají tyto reakce formu kritického poklesu krevního tlaku. Rychlá intravenózní injekce může riziko takové hypotenzní reakce zvýšit.

• ⁵ Zejména u pacientů s onemocněním ledvin v anamnéze může dojít k akutnímu zhoršení funkce ledvin (akutní selhání ledvin, v některých případech s oligurií, anurií nebo proteinurií). Ve vzácných případech se může objevit akutní intersticiální nefritida.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky:

4.9 Předávkování

Symptomy

Po akutním předávkování byly hlášeny reakce jako nauzea, zvracení, bolest břicha, zhoršení funkce ledvin/akutní selhání ledvin (např. kvůli intersticiální nefritidě), vzácně příznaky centrálního nervového systému (závrať, somnolence, kóma, křeče) a pokles krevního tlaku (někdy progredující do šoku), jakož i srdeční arytmie (tachykardie). Po velmi vysokých dávkách může exkrece neškodného metabolitu (kyselina ribazonová) způsobit červené zbarvení moči.

Léčba

Není známo žádné specifické antidotum. Hlavní metabolit metamizolu, 4-N-methylaminoan­tipyrin, může být odstraněn hemodialýzou, hemofiltrací, hemoperfuzí nebo plazmatickou filtrací.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná analgetika a antipyretika, pyrazolony

ATC kód: N02BB02

Metamizol je nenávykové pyrazolonové analgetikum s analgetickými, antipyretickými a spasmolytickými účinky.

Mechanismus účinku není zcela objasněn. Některé údaje naznačují, že metamizol a jeho hlavní metabolit 4-N-methylaminoan­tipyrin mohou mít kombinovaný centrální a periferní mechanismus účinku.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po intravenózním podání je plazmatický poločas metamizolu přibližně 14 minut. Hlavní aktivní metabolit je 4-N-methylaminoan­tipyrin (MAA). Zejména MAA, a do jisté míry také 4-aminoantipyrin (AA), přispívají ke klinickému účinku. Hodnoty AUC u AA tvoří asi 25 % AUC u MAA. Metabolity 4-N-acetylaminoan­tipyrin (AAA) a N-4-formylaminoan­tipyrin (FAA) nemají klinický účinek. Farmakokinetika všech metabolitů je nelineární. Ke zhodnocení klinického významu tohoto zjištění jsou nutné další studie. Akumulace metabolitů při krátkodobé léčbě má malý klinický význam. Stupeň vazby na bílkoviny je 58 % u MAA, 48 % u AA, 18 % u FAA a 14 % u AAA.

Přibližně 96 % intravenózní dávky značené radioaktivním izotopem bylo vyloučeno močí a asi 6 % stolicí. Z toho bylo 3 % ± 1 % MAA, 6 % ± 3 % AA, 26 % ± 8 % AAA, 23 % ± 4 % FAA.

Starší pacienti

U starších pacientů vzrostla expozice (AUC) 2 až 3násobně.

Porucha funkce ledvin

Pacienti s poruchou funkce ledvin nebyli rozsáhle studovaní. Dostupná data naznačují snížení eliminace některých metabolitů (AAA a FAA).

Porucha funkce jater

U pacientů s cirhózou jater se poločas MAA a FAA po jednorázové dávce zvýšil 3násobně (10 hodin), zatímco u AA a AAA nebyl nárůst zaznamenán.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita

Minimální letální dávka (LD) metamizolu u myší a potkanů: perorálně přibližně 4000 mg/kg tělesné hmotnosti; intravenózně přibližně 2300 mg metamizolu na kg tělesné hmotnosti nebo 400 mg MAA na kg tělesné hmotnosti.

Známky intoxikace zahrnují tachypnoi, sedaci a premortální křeče.

Chronická toxicita

Intravenózní injekce metamizolu u potkanů (150 mg/kg/den) a psů (50 mg/kg/den) byly dobře snášeny po období 4 týdnů.

Studie chronické toxicity po perorálním podání po dobu 6 měsíců byly prováděny u potkanů a psů. Denní dávky až do 300 mg/kg tělesné hmotnosti u potkanů a až do 100 mg/kg tělesné hmotnosti u psů nevyvolaly žádné známky intoxikace. Vyšší dávky u obou druhů způsobily změny v biochemii séra a hemosiderózu v játrech a slezině; byly také zaznamenány známky anémie a toxicity kostní dřeně.

Mutagenita

• V literatuře byly popsány pozitivní i negativní výsledky. Avšak studie in vitro a in vivo se specifickým materiálem společnosti Hoechst nepřinesly žádné náznaky mutagenních schopností.

Kancerogenita

• V celoživotních studiích na potkanech a NMRI potkanech nebyly prokázány žádné karcinogenní účinky metamizolu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Roztok kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l (k úpravě pH)

Voda na injekci

6.2 Inkompatibility

Z důvodu možné inkompatibility nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3  Doba použitelnosti

4 roky

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Chraňte před mrazem.

6.5  Druh obalu a obsah balení

Hnědá skleněná ampulka (sklo hydrolytické třídy I) obsahující 2 nebo 5 ml roztoku.

Velikost balení: 5, 10 nebo 100 ampulek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Injekční roztok je možné ředit použitím 5% roztoku glukózy, 0,9% roztoku chloridu sodného nebo Ringerova roztoku. Tyto roztoky musí být podány okamžitě, protože jejich stabilita je omezená.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AS KALCEKS

Krustpils iela 53, Riga, LV-1057, Lotyšsko

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

07/594/16-C

9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace 19. 7. 2017

Další informace o léčivu METAMIZOLE KALCEKS

Jak se METAMIZOLE KALCEKS podává: intramuskulární/intravenózní podání - injekční roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Ampulka
Velikost balení: 10X5ML

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
AS Kalceks, Riga