Nonstop Lékárna Otevřít hlavní menu

LOPERON - souhrnné informace

Síla léku
2MG

ATC skupina:

Dostupná balení:

  • 6
  • 20
  • 10
  • 8

Souhrnné informace o léku - LOPERON

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

LOPERON 2 mg tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tobolka obsahuje loperamidi hydrochloridum 2 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: jedna tvrdá tobolka obsahuje 127 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka.

Popis přípravku: Tvrdé želatinové tobolky, vrchní část je tmavě zelená, spodní část je šedá, obsahující bílý až téměř bílý prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Symptomatická terapie akutního a chronického průjmu, pokud není možná kauzální terapie.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí, děti od 6 let a dospívající od 12 let:

Akutní průjem:

Zahajovací dávka pro dospělé a dospívající jsou 2 tobolky (4 mg), pro děti 1 tobolka (2 mg). Následně se užívá 1 tobolka (2 mg) po každé neformované stolici.

Chronický průjem:

Zahajovací dávka pro dospělé a dospívající jsou 2 tobolky (4 mg) denně, pro děti 1 tobolka (2 mg) denně. Tato počáteční dávka by měla být upravována až do dosažení 1 – 2 pevných stolic denně. To bývá obvykle docíleno udržovací dávkou 1 – 6 tobolek (2 mg – 12 mg) denně.

Maximální denní dávka pro dospělé při akutním i chronickém průjmu je 8 tobolek (16 mg). U dětí a dospívajících se tato dávka určuje v závislosti na tělesné hmotnosti (3 tobolky = 6 mg na 20 kg), nikdy však nesmí překročit 8 tobolek (16 mg) denně.

Pediatrická populace

Loperamid je pro děti mladší než 2 roky kontraindikován.

Starší pacienti:

U pacientů vyššího věku není třeba upravovat dávkování.

Pacienti s poruchou renálních _ funkcí:

U pacientů s poruchou renálních funkcí není třeba upravovat dávkování.

Pacienti s , poruchou _ funkce _ jater:

Ačkoli nejsou k dispozici údaje o farmakokinetice loperamidu u pacientů s poruchami jaterních funkcí, je třeba u těchto pacientů přípravek LOPERON používat s opatrností vzhledem ke sníženému metabolismu prvního průchodu játry (viz bod 4.4, Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Způsob podání

Tobolky se užívají nezávisle na jídle s přiměřeným množstvím tekutiny.

4.3 Kontraindikace

  • Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
  • Loperamid je kontraindikován u dětí mladších než 2 roky.
  • Loperamid se nesmí použít jako primární terapie u následujících indikací:

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Léčba průjmu loperamidem je pouze symptomatická. Vždy, když je možné určit základní etiologii, je třeba podle možnosti zahájit specifickou terapii.

U pacientů s průjmy, zejména u dětí, se může vyvinout deplece vody a elektrolytů.

  • V takových případech představuje nejdůležitější terapeutické opatření náhrada vody a eklektrolytů..

Pacienta je třeba upozornit, že nedostaví-li se při akutním průjmu zlepšení do 48 hodin, je třeba užívání přípravku LOPERON přerušit a pacient má vyhledat svého lékaře.

U pacientů s AIDS je třeba terapii průjmu přípravkem LOPERON ukončit při prvních známkách abdominální distenze. Existují ojedinělé zprávy o vzniku obstipace se zvýšeným rizikem toxického megakolonu při léčbě loperamidem u pacientů s AIDS a infekční kolitidou virového a bakteriálního původu.

Ačkoli nejsou k dispozici údaje o farmakokinetice loperamidu u pacientů s poruchami jaterních funkcí, je třeba u těchto pacientů přípravek LOPERON používat s opatrností vzhledem ke sníženému metabolismu prvního průchodu játry. U pacientů s poruchami jater je třeba při užívání tohoto přípravku opatrnost, protože se může vyvinout relativní předávkování s toxickým ovlivněním centrálního nervstva.

LOPERON bez porady s lékařem je určen pouze ke krátkodobé léčbě.

V souvislosti s předávkováním byly hlášeny srdeční příhody včetně prodloužení QT intervalu a torsade de pointes. Některé případy měly fatální následky (viz bod 4.9). Pacienti by neměli překročit doporučenou dávku a/nebo doporučenou délku léčby.

Přípravek LOPERON obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Neklinická zjištění ukázala, že loperamid je substrát pro P-glykoprotein. Podávání loperamidu (v jednotlivé dávce 16 mg) současně s chinidinem anebo ritonavirem, které jsou inhibitory P-glykoproteinu (refluxní pumpy, vracející resorbovanou látku střevním epitelem zpátky do střevního lumen), vedlo ke dvojnásobnému až trojnásobnému zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Není znám klinický význam těchto farmakologických interakcí s inhibitory P-glykoproteinu při podávání loperamidu v doporučených dávkách.

Současné podání loperamidu (jednotlivé dávky 4 mg) a itrakonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-glykoproteinu, vyvolalo trojnásobné až čtyřnásobné zvýšení koncentrace loperamidu v plazmě. V téže studii inhibitor CYP2C8 gemfibrozil zvýšil koncentraci loperamidu přibližně dvojnásobně. Kombinace itrakonazolu a gemfibrozilu zvýšila vrcholové koncentrace loperamidu v plazmě a třináctinásobně zvýšila celkovou expozici působení loperamidu obsaženému v plazmě. Toto zvýšení nebylo spojeno s ovlivněním CNS, jak bylo zjištěno psychomotorickými testy (např. subjective drowsiness a Digit Symbol Substitution test)

Podání loperamidu (16 mg jednorázově) současně s inhibitorem CYP3A4 i P-glykoproteinu ketokonazolem pětinásobně zvýšilo koncentraci loperamidu v plazmě. Toto zvýšení neprovázely zesílené farmakodynamické účinky, jak bylo zjištěno pupilometrií.

Současné léčení perorálním desmopresinem vedlo k trojnásobnému zvýšení koncentrace desmopresinu v plazmě, pravděpodobně pro zpomalení gatrointestinální motility.

Dá se očekávat, že látky s podobnými farmakodynamickými účinky mohou potencovat účinek loperamidu a že léčiva zrychlující pasáž trávicím ústrojím mohou jeho účinek snížit.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Tento přípravek se nedoporučuje podávat v těhotenství. Těhotné nebo kojící ženy je tedy nutno poučit, aby se svým lékařem probraly vhodný způsob léčby.

Malá množství loperamidu se mohou objevit v lidském mateřském mléce. Užívání tohoto léku v období kojení se nedoporučuje. Kojícím ženám je zapotřebí doporučit konzultaci s lékařem týkající se vhodné léčby.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

V souboru příznaků průjmu, léčeného loperamidem, se může objevit únava, ospalost a závratě. Proto je třeba opatrnosti při řízení motorových vozidel a při obsluze strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Dospělí a dospívající > 12 let

Bezpečnost loperamidu byla sledována u 3076 dospělých a dospívajících ve věku > 12 let, účastnících se 31 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií s loperamidem použitým k léčbě průjmu. Celkem 26 těchto studií bylo provedeno u pacientů s akutním průjmem (n = 2755) a 5 studií u pacientů s chronickým průjmem (n = 321).

Nejčastěji (incidence > 1 %) uváděné nežádoucí účinky (NÚ) v klinických studiích s loperamidem při léčbě akutního průjmu byly: obstipace (2,7 %), flatulence (1,7 %), bolesti hlavy (1,2 %) a nauzea (1,1 %). Při léčbě chronického průjmu byly v klinických studiích nejčastěji hlášené (tj. > 1% incidence) tyto NÚ: flatulence (2,8 %), obstipace (2,2 %), nauzea (1,2 %) a závratě (1,2 %).

Tabulka 1 uvádí NÚ hlášené při užívání loperamidu jak v klinických studiích (u akutního i chronického průjmu), tak v postmarketingovém sledování.

Četnosti výskytu jsou řazeny dle této konvenční klasifikace:

Velmi časté ( >1/10)

Časté (>1/100 až <1/10)

Méně časté (>1/1 000 až <1/100)

Vzácné (>1/10 000 až <1/1 000)

Velmi vzácné (<10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Tabulka 1 Nežádoucí účinky, které se vyskytly v klinických studiích u dospělých a dospívajících ve věku > 12 let

Třídy orgánových systémů

Indikace

Akutní průjem

(N=2755)

Chronický průjem (N=321)

Poruchy nervového systému

Bolest hlavy

Časté

Méně časté

Závrať

Méně časté

Časté

Gastrointestinální poruchy

Obstipace, nauzea, flatulence

Časté

Časté

Bolest v břiše, abdominální diskomfort, sucho v ústech

Méně časté

Méně časté

Bolest v nadbřišku, zvracení

Méně časté

Dyspepsie

Méně časté

Abdominální distenze

Vzácné

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Vyrážka

Méně časté

Údaje o nežádoucích účincích hydrochloridu loperamidu získané po uvedení na trh

Proces stanovení nežádoucích účinků hydrochloridu loperamidu po uvedení na trh nerozlišoval mezi indikacemi chronického a akutního průjmu ani nerozlišoval mezi dětmi a dospělými a proto dále uvedené nežádoucí účinky představují sloučené indikace a populace subjektů. Nežádoucí účinky zjištěné po uvedení hydrochloridu loperamidu na trh jsou uvedeny podle třídy orgánových systémů a za využití pojmů databáze Medical Dictionary for Regulatory Activities (MedDRA) Preferred Term (PT):

Poruchy imunitního systému: hypersenzitivní reakce, anafylaktická reakce (včetně anafylaktického šoku) a anafylaktoidní reakce.

Poruchy nervového systému: ospalost, ztráta vědomí, stupor, snížená úroveň vědomí, hypertonie a abnormality v koordinaci pohybů.

Poruchy oka: mióza.

Gastrointestinální poruchy: ileus (včetně paralytického ileu), megakolon (včetně toxického megakolon) a glossodynie.

Poruchy kůže a podkožní tkáně: bulózní erupce (včetně Stevens-Johnsonova syndromu, toxické epidermální nekrolýzy a erythema multiforme), angioedém, kopřivka a svědění.

Poruchy ledvin a močových cest: retence moči.

Celkové poruchy a rekce v místě aplikace: únava.

Pediatrická , populace

Bezpečnost loperamidu byla vyhodnocena u 607 pacientů ve věku 10 dní až 13 let, kteří se účastnili 13 kontrolovaných a nekontrolovaných studií s podáváním hydrochloridu loperamidu k léčbě akutního průjmu. Celkový profil NÚ u těchto pacientů byl podobný jako v klinických studiích s podáváním tohoto přípravku dospělým a dospívajícím ve věku 12 let a starším než 12 let.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky

Po předávkování (včetně relativního předávkování způsobeného poruchou jaterních funkcí) se může vyvinout útlum CNS (stupor, poruchy koordinace, somnolence, mióza, svalová hypertonie, respirační deprese), retence moči a ileus.

U jedinců, kteří požili nadměrné dávky loperamidu HCl, byly pozorovány srdeční příhody, jako je prodloužení QT intervalu, torsade de pointes, závažné komorové arytmie, srdeční zástava a synkopa (viz bod 4.4). Rovněž byly hlášeny případy úmrtí.

Děti bývají vůči účinkům na CNS citlivější než dospělí.

Terapie

Objeví-li se příznaky předávkování, může se jako antidotum podat naloxon. Protože účinek loperamidu trvá déle než účinek naloxonu, (1 až 3 hodiny), může být nutné podat naloxon opakovaně. Proto je třeba pacienta pečlivě monitorovat po dobu 48 hodin, aby se odhalily případné příznaky deprese CNS.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antidiarhoika, antipropulsiva

ATC kód: A07 DA03.

Loperamid působí agonisticky na periferní opioidní receptory.

Loperamid je syntetický piperidinový derivát, který obsahuje jak strukturu haloperidu, tak i strukturu difeoxylátu. Zvyšuje střevní tonus, zabraňuje propulzívním peristaltickým pohybům a snižuje frekvenci vyprazdňování střeva při průjmu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Loperamid má vysoký first pass efekt, takže jeho biologická dostupnost po perorálním podání je velmi nízká. Maximální koncentraci v plazmě po perorálním podání dosáhne zhruba za 3 až 5 hodin.

Hematoencefalickou bariérou u dospělých osob loperamid obvykle proniká špatně.

Zhruba třetina perorálně podaného loperamidu se v nezměněné formě vyloučí stolicí, zbývající dvě třetiny se vylučují ve formě metabolitů. Méně než 2 % léčivé látky se v nezměněné formě vyloučí ledvinami. Terminální poločas v plazmě je 7 až 15 hodin.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita:

LD50 loperamidu po perorálním podání u různých živočišných druhů se pohybuje mezi 41,5 mg/kg a 185 mg/kg.

Chronická toxicita:

Při podávání loperamidu po dobu 6 až 18 měsíců samicím potkanů v dávkách do 40 mg loperamidu/100 g potravy byla mortalita pokusných zvířat zvýšena.

U psů, kteří dostávali po 12 měsíců loperamid v dávkách 1,25 mg/kg a 5 mg/kg, se u pěti zvířat ze šesti ve skupině s dávkou 5 mg/kg občas objevila hemoragická enteritida a jedno zvíře zemřelo.

Mutagenita, kancerogenita:

V testech in vitro ani in vivo nebyly zjištěny mutagenní účinky loperamidu.

Dlouhodobé studie potenciální kancerogenity loperamidu nejsou k dispozici.

Studie o ovlivnění reprodukčních funkcí a fertility u pokusných zvířat ukázaly u potkanů zřetelný toxický účinek na mateřský organismus v období březosti a zřetelně sníženou frekvenci zabřeznutí po dávce 40 mg na 100 g potravy.

Toxické účinky na matku a zvýšená embryotoxicita byly zjištěny u králíků po perorálním podávání 5 mg/kg, 20 mg/kg a 40 mg/kg. Nebyly zjištěny náznaky teratogenity.

Fertilitní studie u potkanů nezjistily poruchy fertility při podávání samcům.

Kompletní inhibice fertility byla zjištěna u samic po dávce 40 mg/100 g potravy; nejbližší nižší dávka (10 mg/100 g potravy) nevyvolala hodnotitelné změny.

Podávání loperamidu v dávce 40 mg/100 g potravy od začátku fetálního vývoje do konce laktační fáze samicím potkana vyvolal snížení porodní váhy a nižší váhové přírůstky u mláďat ke konci laktačního období.

Z neklinického in vitro a in vivo hodnocení loperamidu nevyplývají v rámci jeho terapeuticky relevantního rozsahu koncentrací ani v souvislosti s podstatnými násobky tohoto rozsahu (až 47násobně) žádné významné srdeční elektrofyziologické účinky. Avšak při extrémně vysokých koncentracích v souvislosti s předávkováním (viz bod 4.4) má loperamid srdeční elektrofyziologické účinky, které spočívají v inhibici proudění draslíku (hERG- human Ether-a-go-go Related Gene) a sodíku a rozvoji arytmií.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky: monohydrát laktosy, kukuřičný škrob, mastek, magnesium-stearát

Tělo tobolky: černý oxid železitý (E 172), žlutý oxid železitý (E 172), oxid titaničitý (E 171), želatina, patentní modř V (E 131).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

5 let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Obal: blistr (AL/bílý neprůhledný PP), krabička.

Balení: 6, 8, 10 a 20 tvrdých tobolek

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

HEXAL AG, Industriestrasse 25,

D-83607 Holzkirchen, Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

49/177/02-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace:17­.7.2002

Datum posledního prodloužení registrace: 26. 7. 2017

Další informace o léčivu LOPERON

Jak se LOPERON podává: perorální podání - tvrdá tobolka
Výdej léku: volně prodejné léčivé přípravky

Balení: Blistr
Velikost balení: 6

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Hexal AG, Holzkirchen
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611

Podobné léky