LERCANIDIPIN ORION 20 MG - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Lercanidipin Orion 20 mg:

Jedna potahovaná tableta obsahuje lercanidipini hydrochloridum 20 mg, což odpovídá lercanidipinum 18,8 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Lercanidipin Orion 20 mg: růžové, kulaté, bikonvexní, potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně a hladké na straně druhé. Průměr tablety je 8,5 mm.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Lercanidipin Orion je indikován k léčbě mírné až středně závažné esenciální hypertenze.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučená dávka je perorálně 10 mg jednou denně, nejméně 15 minut před jídlem. Dávka může být v závislosti na individuální odpovědi pacienta zvýšena na 20 mg.

Síla 10 mg není k dispozici od společnosti Orion Corporation, ale může být dostupná u jiných držitelů rozhodnutí o registraci.

Úprava dávky musí být postupná, protože maximální antihypertenzní účinek může být někdy patrný až po 2 týdnech léčby.

Způsob podání

Perorální podání.

Tablety musejí být zapity dostatečným množstvím tekutiny (např. sklenicí vody).

U některých pacientů, kteří nejsou dostatečně kompenzováni jedním antihypertenzivem, může být výhodné přidání lerkanidipinu ke stávající léčbě beta-blokátorem (atenolol), diuretikem (hydrochlorot­hiazid) nebo inhibitorem angiotenzin konvertujícího enzymu (kaptopril nebo enalapril).

Protože křivka závislosti účinku na dávce je při dávkách mezi 20 – 30 mg strmá a následuje plató, není pravděpodobné, že by se při vyšších dávkách účinnost přípravku zvyšovala; nežádoucí účinky by se však mohly zvýšit.

Použití u starších pacientů

I když farmakokinetické údaje a klinické zkušenosti ukazují, že u starších pacientů není třeba upravovat denní dávky, při zahajování léčby starších pacientů je nutné postupovat velmi opatrně.

Použití u dětí a dospívajících

Vzhledem k nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti není přípravek Lercanidipin Orion doporučen pro děti a dospívající do 18 let.

Použití u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater

Při zahajování léčby u pacientů s mírnou nebo středně závažnou dysfunkcí ledvin nebo jater je nutná zvýšená opatrnost. I když obvykle doporučované dávkovací schéma mohou tito pacienti dobře snášet, zvýšení dávky na 20 mg denně se musí provádět s opatrností. U pacientů s poruchou funkce jater může být antihypertenzní účinek zvýšený, proto je třeba zvážit úpravu dávkování.

Užívání lerkanidipinu nelze doporučit pacientům se závažnou poruchou funkce jater nebo ledvin (glomerulární filtrace < 30 ml/min.).

4.3. Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku lerkanidipin nebo na jiné dihydropyridiny či na kteroukoli pomocnou látku obsaženou v přípravku uvedenou v bodě 6.1
• těhotenství a kojení (viz bod 4.6)
• ženy ve fertilním věku, pokud neužívají účinnou antikoncepci.
• obstrukce výtokové části levé komory
• neléčené městnavé srdeční selhání
• nestabilní angina pectoris
• závažná porucha funkce ledvin nebo jater
• období po infarktu myokardu kratší než 1 měsíc
• současné podávání:

• ■ se silnými inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5)

• ■ s cyklosporinem (viz bod 4.5)

• ■ s grapefruitovou šťávou (viz bod 4.5)

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní opatrnost je nutná při podávání lerkanidipinu pacientům se syndromem chorého sinu (pokud nemá pacient implantovaný kardiostimulátor). I když kontrolované studie hemodynamiky žádné zhoršení fungování srdeční komory nezjistily, opatrnost je nutná u pacientů s dysfunkcí levé komory. Předpokládá se, že používání některých krátkodobě působících dihydropyridinů může být spojeno se zvýšením kardiovaskulárního rizika u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. I když lerkanidipin působí dlouhodobě, u těchto pacientů je nutná opatrnost.

Lerkanidipin může vzácně vyvolat prekordiální bolesti nebo anginu pectoris. Velmi vzácně mohou pacienti s již přítomnou anginou pectoris pozorovat zvýšení frekvence, trvání nebo závažnosti záchvatů. V ojedinělých případech se může vyskytnout infarkt myokardu (viz bod 4.8).

Použití u pacientů s dysfunkcí ledvin nebo jater

Při zahajování léčby u pacientů s mírnou nebo středně závažnou dysfunkcí ledvin nebo jater je nutná zvýšená opatrnost. I když obvykle doporučované dávkovací schéma mohou tito pacienti dobře snášet, zvýšení dávky na 20 mg denně se musí provádět s opatrností. U pacientů s poruchou funkce jater může být antihypertenzní účinek zvýšený, a proto je třeba zvážit úpravu dávkování.

Lerkanidipin nelze doporučit pacientům se závažnou poruchou funkce jater nebo ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min.) (viz bod 4.2).

Alkohol může zesilovat působení antihypertenziv s vasodilatačním účinkem, proto je nutné se vyvarovat jeho konzumace (viz bod 4.5).

Induktory CYP3A4, jako např. antiepileptika (např. fenytoin, karbamazepin) a rifampicin, mohou snižovat hladiny lerkanidipinu v plazmě, účinnost lerkanidipinu může proto být v takových případech nižší, než se předpokládá (viz bod 4.5).

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

O lerkanidipinu je známo, že se metabolizuje enzymatickým systémem CYP3A4, a proto při současném podávání inhibitorů či induktorů CYP3A4 může docházet k interakci s metabolizmem a eliminací lerkanidipinu.

Je třeba se vyvarovat současného podávání lerkanidipinu s inhibitory CYP3A4 (např. ketokonazolem, itrakonazolem, ritonavirem, erytromycinem, troleandomycinem) (viz bod 4.3).

Studie interakcí se silným inhibitorem CYP3A4 ketokonazolem prokázala značný vzestup hladin lerkanidipinu v plazmě (15-ti násobné zvýšení AUC a osminásobné zvýšení Cmax u eutomeru S-lerkanidipinu).

Cyklosporin a lerkanidipin se nemají podávat současně (viz bod 4.3.).

Po současném podání lerkanidipinu a cyklosporinu bylo pozorováno zvýšení hladin obou látek v plazmě. Studie provedená u mladých zdravých dobrovolníků ukázala, že když byl cyklosporin podán za 3 hodiny po užití lerkanidipinu, plazmatické hladiny lerkanidipinu se nezměnily, avšak AUC cyklosporinu se zvýšila o 27 %. Současné podání lerkanidipinu a cyklosporinu však způsobilo trojnásobné zvýšení plazmatických hladin lerkanidipinu a zvýšení AUC cyklosporinu o 21 %.

Lerkanidipin nesmí být užíván s grapefruitovou šťávou (viz bod 4.3.).

Lerkanidipin je citlivý na inhibici metabolizmu grapefruitovou šťávou, což má za následek vzestup jeho systémové dostupnosti a zvýšení hypotenzního účinku.

Při současném podání dávky 20 mg lerkanidipinu a midazolamu p.o. starším dobrovolníkům došlo ke zvýšení absorpce lerkanidipinu (přibližně o 40 %), rychlost absorpce se snížila (tmax se prodloužil z 1,75 na 3 hodiny). Koncentrace midazolamu se nezměnily.

Opatrnost je nutná při současném podávání lerkanidipinu a dalších substrátů CYP3A4, jako jsou terfenadin, astemizol, antiarytmika III. třídy, např. amiodaron a chinidin.

Opatrnost je třeba při současném podávání lerkanidipinu s induktory CYP3A4, jako jsou antiepileptika (např. fenytoin, karbamazepin) a rifampicin, protože může dojít ke snížení antihypertenzního účinku; krevní tlak pak musí být sledován častěji než obvykle.

Při současném podávání lerkanidipinu s metoprololem, což je beta-blokátor vylučovaný zejména játry, nedošlo ke změně biologické dostupnosti metoprololu, zatímco biologická dostupnost lercanidipinu se snížila o 50 %. Tento efekt může být vyvolán snížením průtoku krve játry způsobeným beta-blokátorem a může se vyskytnout u kteréhokoli přípravku této třídy. Lercanidipin může být tedy bezpečně podáván s beta-blokátory, avšak v některých případech může být nutná úprava dávky.

Studie interakcí s fluoxetinem (inhibitor CYP2D6 a CYP3A4) provedená u dobrovolníků ve věku 65 ± 7 let (průměr ± SD) neprokázala klinicky významné změny ve farmakokinetice lerkanidipinu.

Současné podávání cimetidinu v dávce 800 mg denně nezpůsobuje významné změny plazmatických hladin lerkanidipinu. Při podávání vyšších dávek je však nutná opatrnost, protože biologická dostupnost i hypotenzní účinek lerkanidipinu mohou být zvýšeny.

Při současném podávání 20 mg lerkanidipinu pacientům dlouhodobě léčeným beta-methyldigoxinem nebyly objeveny žádné farmakokinetické interakce. U zdravých dobrovolníků léčených digoxinem byl po podání 20 mg lerkanidipinu nalačno prokázán průměrný vzestup Cmax digoxinu o 33 %, přičemž AUC a renální clearance se významně nezměnily. Pacienti současně léčení digoxinem musí být pečlivě klinicky sledováni s ohledem na známky toxicity digoxinu.

Při opakovaném současném podávání 20 mg lerkanidipinu a 40 mg simvastatinu se AUC lerkanidipinu významně nezměnila, avšak AUC simvastatinu se zvýšila o 56 % a AUC jeho aktivního metabolitu, beta-hydroxykyseliny, se zvýšila o 28 %. Není pravděpodobné, že by tyto změny měly klinický význam. Interakce se nepředpokládají, pokud je lerkanidipin podáván ráno a simvastatin večer tak, jak je to u tohoto léčiva obvyklé.

Současné podávání warfarinu a 20 mg lerkanidipinu zdravým dobrovolníkům nalačno neovlivnilo farmakokinetiku warfarinu.

Lerkanidipin lze bezpečně podávat spolu s diuretiky a inhibitory ACE.

Při léčbě je třeba vyvarovat se konzumace alkoholu, protože alkohol může zesilovat vasodilatační účinek antihypertenziv (viz bod 4.4).

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Neklinická data o lercanidipinu nepodávají žádný důkaz o jeho teratogenním účinku na potkany a králíky; reprodukční schopnosti potkanů nebyly narušeny. Žádné klinické zkušenosti s podáváním lerkanidipinu těhotným a kojícím ženám nejsou. Protože bylo zjištěno, že jiné dihydropyridiny působí u zvířat teratogenně, lerkanidipin se nesmí podávat těhotným ženám nebo ženám ve fertilním věku, které neužívají účinnou antikoncepční metodu.

Kojení

Vzhledem k vysoké lipofilitě lerkanidipinu lze předpokládat jeho distribuci do mateřského mléka. Lerkanidipin proto nesmí užívat kojící ženy.

Fertilita

Nejsou k dispozici klinická data o používání lerkanidipinu. Reverzibilní biochemické změny v hlavičce spermie, které mohou narušit fekundaci, byly hlášeny u některých pacientů léčených blokátory kanálů. V případech, kdy je opakovaná in vitro fertilizace neúspěšná a kdy jiné vysvětlení nelze najít, je třeba zvážit možnost, že jsou příčinou blokátory kalciových kanálů.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Klinické zkušenosti s lerkanidipinem nepředpokládají účinek na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Opatrnost je ale nutná, protože se při užívání přípravku může objevit závrať, astenie, únava a vzácně i somnolence.

4.8. Nežádoucí účinky

Přibližně 1,8 % pacientů zaznamenalo nežádoucí účinky.

Tabulka uvádí přehled nežádoucích účinků seřazených podle systému MedDRA podle zasažených orgánů a frekvence výskytu.

Klasifikace frekvence výskytu nežádoucích účinků:

Velmi časté: >1/10

Časté: >1/100 až <1/10

Méně časté: >1/1000 až <1/100

Vzácné: >1/10 000 až <1/1000

Velmi vzácné: <1/10 000

Není známo: z dostupných údajů nelze určit.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Nejčastějšími nežádoucími účinky hlášenými v kontrolovaných klinických studiích, vyskytujícími se u méně než 1% pacientů, byly bolest hlavy, závratě, periferní edém, tachykardie, palpitace, návaly.

Po uvedení na trh byly spontánně hlášeny tyto velmi vzácné nežádoucí účinky: hypertrofie dásní, reverzibilní vzestup hladin jaterních transamináz, hypotenze, zvýšená frekvence močení a bolest na hrudi.

Lerkanidipin může vzácně vyvolat prekordiální bolest nebo anginu pectoris. Ve velmi vzácných případech mohou pacienti s již přítomnou anginou pectoris mít zvýšenou frekvenci, trvání nebo tíži těchto záchvatů. Ojediněle se mohou vyskytnout případy infarktu myokardu.

Lerkanidipin zřejmě neovlivňuje negativně hladinu glukózy v krvi či lipidů v séru.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9. Předávkování

Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny tři případy předávkování (150 mg, 280 mg a 800 mg lerkanidipinu, které byly užity se sebevražedným úmyslem).

U prvního pacienta se objevila spavost, byl léčen výplachem žaludku.

U druhého pacienta se vyvinul kardiogenní šok s těžkou ischémií myokardu a mírným selháním ledvin. Byl léčen vysokou dávkou katecholaminů, furosemidem, digitalisem a parenterálními plazmaexpandéry.

U třetího pacienta se objevilo zvracení a hypotenze a byl léčen aktivním uhlím, projímadly a infuzí dopaminu.

Ve všech 3 případech došlo k uzdravení bez následků.

Lze předpokládat, že předávkování způsobí excesivní periferní vasodilataci s výraznou hypotenzí a reflexní tachykardií. Při závažné hypotenzi, bradykardii a bezvědomí může pomoci podpora kardiovaskulárního systému a při bradykardii pak intravenózní podání atropinu.

Vzhledem k protrahovanému farmakologickému účinku lerkanidipinu je nezbytné, aby u pacienta po předávkování byly funkce kardiovaskulárního systému monitorovány nejméně 24 hodin. Informace o vhodnosti dialýzy nejsou k dispozici. Jelikož je léčivá látka vysoce lipofilní, je velmi pravděpodobné, že hladiny lerkanidipinu v plazmě nejsou vodítkem pro délku trvání rizika a dialýza nemusí být účinná.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: selektivní blokátory kalciových kanálů s převážně vaskulárním účinkem.

ATC kód: C08CA13

Mechanismus účinku

Lerkanidipin je kalciový blokátor ze skupiny dihydropyridinů, který inhibuje transmembránový přísun kalcia do srdečního svalu a buněk hladkých svalů. Mechanizmus jeho antihypertenzního účinku je dán přímým relaxačním účinkem na hladkou svalovinu cév a tedy i snížením celkové periferní rezistence. Lerkanidipin má přes svůj krátký plazmatický poločas protrahovaný antihypertenzní účinek, což je dáno jeho vysokým membránovým dělícím koeficientem. Vzhledem k vysoké vaskulární selektivitě nemá lerkanidipin negativně inotropní účinky.

Farmakodynamické účinky

Protože vasodilatace navozená lerkanidipinem má pozvolný nástup, byla u pacientů s hypertenzí jen vzácně pozorována akutní hypotenze s reflexní tachykardií.

Antihypertenzní účinek lerkanidipinu je přičítán zejména jeho (S)-enantiomeru.

Klinická účinnost a bezpečnost

Kromě klinických studií prováděných za účelem průkazu terapeutických indikací, prokázala další malá nekontrolovaná, avšak randomizovaná, studie u pacientů s těžkou hypertenzí (průměrný diastolický krevní tlak ± SD 114,5 ± 3,7 mm Hg), že krevní tlak se normalizoval u 40 % z 25 pacientů léčených 20 mg lercanidipinu denně a u 56 % z 25 pacientů léčených dávkou 10 mg 2× denně. Ve dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studii u pacientů s izolovanou systolickou hypertenzí byl lercanidipin účinný při snížení systolického krevního tlaku z průměrné původní hodnoty 172,6 ± 5,6 mm Hg na 140,2 ± 8,7 mm Hg.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Lerkanidipin se po perorálním podání 10 – 20 mg zcela absorbuje a maximálních hladin v plazmě 3,30 ± 2,09 ng/ml po 10 mg, resp. 7,66 ± 5,90 ng/ml po 20 mg je dosaženo přibližně za 1,5 – 3 hodiny po podání.

Oba enantiomery lerkanidipinu mají podobný profil plazmatických hladin: doba potřebná k dosažení vrcholové plazmatické koncentrace je u obou stejná, vrcholová plazmatická koncentrace a AUC jsou přibližně 1,2krát vyšší u (S)-enantiomeru; eliminační poločasy obou enantiomerů jsou v zásadě stejné. Mezi jednotlivými enantiomery nebyla “in vivo“ pozorována žádná konverze.

Vzhledem k vysokému metabolizmu prvního průtoku je absolutní biologická dostupnost lerkanidipinu po perorálním podání pacientům po jídle přibližně 10%, pokud je však přípravek podán zdravým dobrovolníkům nalačno, biologická dostupnost je snížena na 1/3.

Dostupnost lerkanidipinu po perorálním podání vzroste 4×, pokud je podán do 2 hodin po velmi tučném jídle. Lercanidipin se má proto užívat před jídlem.

Distribuce

Distribuce z plazmy do tkání a orgánů je rychlá a extenzivní.

Stupeň vazby lerkanidipinu na plazmatické bílkoviny převyšuje 98 %. Protože u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin nebo jater jsou hladiny plazmatických bílkovin sníženy, může dojít ke zvýšení volné frakce léčiva.

Biotransformace

Lerkanidipin je silně metabolizován systémem CYP3A4; mateřská látka se nenachází v moči, ani ve stolici. Lerkanidipin se převážně přeměňuje na neúčinné metabolity a asi 50 % dávky je vyloučeno močí.

“In vitro“ experimenty s lidskými jaterními mikrozómy prokázaly, že lerkanidipin vykazuje určitý stupeň inhibice CYP3A4 a CYP2D6 v koncentracích 160×, resp. 40× vyšších, než jaké jsou maximální plazmatické koncentrace dosažené po podání 20 mg.

Studie interakcí u lidí dále prokázaly, že lerkanidipin neměnil plazmatické koncentrace midazolamu, který je typickým substrátem CYP3A4 a metoprololu, což je typický substrát CYP2D6. Inhibice biotransformace léků metabolizovaných CYP3A4 a CYP2D6 lerkanidipinem podávaným v terapeutických dávkách se tedy nepředpokládá.

Eliminace

K eliminaci dochází hlavně biotransformací.

Průměrný terminální eliminační poločas je 8 – 10 hodin, terapeutická aktivita přetrvává 24 hodin, a to z důvodu vysoké vazby přípravku na lipidovou membránu. Po opakovaném podání lerkanidipinu nebyla pozorována jeho akumulace.

Linearita/neli­nearita

Perorální podání přípravku lerkanidipinu vede k plazmatickým hladinám lerkanidipinu, které nejsou přímo úměrné dávce (nelineární kinetika). Po podání 10, 20 nebo 40 mg byly pozorované maximální hladiny v poměru 1:3:8 a plochy pod křivkou plazmatické koncentrace v poměru 1:4:18, což ukazuje na progresivní saturaci metabolizmu prvního průchodu. Dostupnost látky proto stoupá se zvyšujícím se dávkováním.

Zvláštní skupiny pacientů

U starších pacientů a u pacientů s mírnou až středně těžkou dysfunkcí ledvin nebo mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater bylo prokázáno, že farmakokinetické chování lerkanidipinu se podobá chování látky u běžné populace pacientů. U pacientů s těžkou dysfunkcí ledvin nebo dialyzovaných pacientů byly prokázány vyšší hladiny (asi o 70 %) léčiva. U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater se systémová biologická dostupnost lerkanidipinu pravděpodobně zvyšuje, protože léčivo se za běžných podmínek extenzivně metabolizuje v játrech.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Farmakologické studie bezpečnosti neprokázaly u zvířat účinky lerkanidipinu na autonomní nervový systém, centrální nervový systém nebo na gastrointestinální trakt při dávkách majících antihypertenzní účinek.

Významné účinky, které byly pozorovány v dlouhodobých studiích u potkanů a psů, souvisely (přímo či nepřímo) se známými účinky vysokých dávek blokátorů kalciových kanálů, zejména pak odrážely zvýšenou farmakodynamickou aktivitu.

Lerkanidipin nebyl genotoxický a nebylo u něj prokázáno riziko kancerogenity.

Fertilita a reprodukční schopnosti potkanů nebyly léčbou lerkanidipinem ovlivněny.

U potkanů a králíků nebyl prokázán teratogenní efekt, nicméně u potkanů lerkanidipin při vysokých dávkách indukoval předimplantační a postimplantační ztráty a opoždění vývoje plodu.

Vysoké dávky lerkanidipin hydrochloridu (12 mg/kg/den) podávané při porodu způsobily dystokii.

Distribuce lerkanidipinu a/nebo jeho metabolitů u březích samic a jejich vylučování do mateřského mléka nebylo studováno.

Ve studiích toxicity nebyly metabolity lerkanidipinu sledovány odděleně.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro

Mikrokrystalická celulosa

Kukuřičný škrob

Sodná sůl karboxymethylškrobu Koloidní bezvodý oxid křemičitý Povidon

Natrium-stearyl-fumarát

Potah

Hypromelosa

Makrogoly

Červený oxid železitý (E 172)

Oxid titaničitý (E 171)

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3. Doba použitelnosti

3 roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5. Druh obalu a obsah balení

PVC-Al blistry nebo PVC/PVDC-Al blistry v krabičce

Velikost balení: 7, 14, 28, 35, 42, 50, 56, 98, 100, 280 (10 × 28) potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Orion Corporation

Orionintie 1

FI-02200 Espoo

Finsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

83/119/10-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 10. 2. 2010

Datum posledního prodloužení registrace: 7. 8. 2015

Další informace o léčivu LERCANIDIPIN ORION 20 MG

Jak se LERCANIDIPIN ORION 20 MG podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 100 II

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Orion Corporation, Espoo
E-mail: orion@orionpharma.cz
Telefon: 227027263