LEDUFAN - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ledufan 2,5 mg/ml prášek pro koncentrát pro infuzní roztok

2.   KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje bendamustini hydrochloridum 25 mg (jako bendamustini hydrochloridum monohydricum).

Jedna injekční lahvička obsahuje bendamustini hydrochloridum 100 mg (jako bendamustini hydrochloridum monohydricum).

Jeden ml koncentrátu obsahuje bendamustini hydrochloridum 2,5 mg, pokud je rekonstituován dle bodu 6.6.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.  LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok.

Bílý až téměř bílý prášek.

4.   KLINICKÉ ÚDAJE

4.1   Terapeutické indikace

Léčba první linie chronické lymfocytární leukémie (stádia B nebo C dle Bineta) u pacientů, pro které není vhodná kombinovaná chemoterapie obsahující fludarabin.

V monoterapii k léčbě indolentního non-Hodgkinova lymfomu u pacientů, kteří progredovali během léčby rituximabem nebo režimem zahrnujícím rituximab nebo během 6 měsíců po takové léčbě.

Léčba první linie mnohočetného myelomu (stádia II s progresí nebo stádia III dle Durie-Salmona) v kombinaci s prednisonem u pacientů starších 65 let, pro které není vhodná autologní transplantace kmenových buněk a kteří v době diagnózy trpí klinickou neuropatií, což vylučuje použití terapie obsahující thalidomid nebo bortezomib.

4.2  Dávkování a způsob podání

Dávkování

Monoterapie u chronické lymfocytární leukémie

Bendamustin-hydrochlorid v dávce 100 mg/m² tělesného povrchu v den 1 a 2; každé 4 týdny až 6krát.

Monoterapie u indolentního non-Hodgkinova lymfomu refrakterního na rituximab Bendamustin-hydrochlorid v dávce 120 mg/m2 tělesného povrchu v den 1 a 2; každé 3 týdny nejméně 6krát.

Mnohočetný myelom

Bendamustin-hydrochlorid v dávce 120–150 mg/m² tělesného povrchu v den 1 a 2, prednison v dávce 60 mg/m² tělesného povrchu intravenózně (i. v.) nebo perorálně (p. o.) v den 1 až 4; každé 4 týdny nejméně 3krát.

Porucha funkce jater

Na základě farmakokinetických údajů není úprava dávky u pacientů s lehkou poruchou funkce jater (sérový bilirubin <1,2 mg/dl) nutná. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (sérový bilirubin 1,23,0 mg/dl) se doporučuje snížení dávky o 30 %.

Údaje o pacientech s těžkou poruchou funkce jater (hodnoty sérového bilirubinu >3,0 mg/dl) nejsou k dispozici (viz bod 4.3).

Porucha funkce ledvin

Na základě farmakokinetických údajů není u pacientů s clearance kreatininu >10 ml/min úprava dávky nutná. Zkušenosti s podáváním u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin jsou omezené.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost bendamustin-hydrochloridu u dětí nebyla dosud stanovena. V současnosti dostupné údaje nejsou dostatečné, aby bylo možné učinit doporučení ohledně dávkování.

Starší pacienti

Neexistují důkazy o tom, že by u starších pacientů byla nutná úprava dávky (viz také bod 5.2).

Způsob podání

K intravenózní infuzi trvající 30–60 minut (viz bod 6.6)

Infuze musí být podána pod dohledem kvalifikovaného lékaře, který má zkušenosti s podáváním chemoterapeutic­kých látek.

Špatná funkce kostní dřeně souvisí se zvýšenou hematologickou toxicitou vyvolanou chemoterapií. Léčba nesmí být zahájena, poklesl-li počet leukocytů na <3000/pl a/nebo počet trombocytů na <75000/pl (viz bod 4.3).

Léčba má být ukončena nebo odložena, jestliže hodnoty leukocytů poklesly na <3000/pl a/nebo trombocytů na <75000/pl. V léčbě lze pokračovat poté, co se počet leukocytů zvýší na >4000/pl a počet trombocytů na >100000/ll.

Nejnižší počty leukocytů a trombocytů se objevují po 14–20 dnech a k regeneraci dochází po 3–5 týdnech. Během období bez léčby se doporučuje pečlivé sledování krevního obrazu (viz bod 4.4).

• V případě nehematologické toxicity musí snížení dávek vycházet z nejhorších stupňů toxicity podle kritérií CTC (Common Toxicity Criteria, obecná kritéria toxicity) zaznamenaných během předchozího cyklu.

• V případě toxicity stupně 3 dle CTC se doporučuje dávku snížit o 50 %. V případě toxicity stupně 4 dle CTC se doporučuje přerušení léčby.

Je-li nutno pacientovi dávku upravit, individuálně vypočítaná snížená dávka musí být podána v den 1 a 2 daného cyklu léčby.

Opatření, která je třeba učinit před zacházením s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním Pokyny k rekonstituci a naředění léčivého přípravku před podáním, viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• Během kojení
• Těžká porucha funkce jater (sérový bilirubin >3,0 mg/dl)
• Žloutenka
• Těžká suprese kostní dřeně a závažné změny krevního obrazu (snížení počtu leukocytů na
• Velký chirurgický zákrok méně než 30 dní před zahájením léčby
• Infekce, zvláště j sou-li doprovázené leukocytopenií
• Očkování proti žluté zimnici

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Myelosuprese

U pacientů léčených bendamustin-hydrochloridem se může vyskytnout myelosuprese. Dojde-li k myelosupresi spojené s léčbou, počty leukocytů, trombocytů, hladina hemoglobinu a počet neutrofilů musí být kontrolovány nejméně jednou týdně. Doporučuje se, aby bylo před zahájením následujícího cyklu léčby dosaženo následujících hodnot: počet leukocytů >4000/pl a/nebo počet trombocytů >100000/pl.

Infekce

Při aplikaci bendamustin-hydrochloridu se vyskytly případy závažných a fatálních infekcí, včetně bakteriálních (sepse, pneumonie) a oportunních infekcí, jako je pneumonie způsobená Pneumocystis jirovecii (PJP), virus varicella zoster (VZV) a cytomegalovirus (CMV). Léčba bendamustin-hydrochloridem může způsobit déletrvající lymfocytopenii (<600/pl) a nízký počet CD4-pozitivních T-buněk (T-helper buněk) (<200/pl), které mohou přetrvávat minimálně 7–9 měsíců po ukončení léčby. Lymfocytopenie a vyčerpání CD4-pozitivních T-buněk jsou výraznější, pokud je bendamustin kombinovaný s rituximabem. Pacienti s lymfopenií a nízkým počtem CD4-pozitivních T-buněk jsou po léčbě bendamustin-hydrochloridem náchylnější k (oportunním) infekcím. V případě nízkého počtu CD4-pozitivních T-buněk (<200/pl) je třeba zvážit profylaxi pneumonie způsobené Pneumocystis jirovecii (PJP). Všichni pacienti mají být v průběhu léčby sledováni pro případ respiračních potíží a symptomů. Pacienty je třeba poučit, aby neprodleně hlásili nové známky infekce, včetně horečky nebo respiračních symptomů. V případě příznaků (oportunních) infekcí je třeba zvážit vysazení bendamustin-hydrochloridu.

Reaktivace hepatitidy B

U pacientů, kteří jsou chronickými nosiči viru hepatitidy B, došlo po podání bendamustin-hydrochloridu k reaktivaci onemocnění. Některé případy vyústily v akutní jaterní selhání nebo úmrtí. Před zahájením léčby bendamustin-hydrochloridem mají být pacienti testováni na HBV infekci. U pacientů s pozitivními testy na hepatitidu B (včetně pacientů s aktivním onemocněním) se má před zahájením léčby uskutečnit konzultace s hepatology a odborníky na léčbu hepatitidy B, totéž platí pro pacienty s pozitivním testem HBV infekce během léčby. Nosiči HBV, kteří vyžadují léčbu bendamustin-hydrochloridem, mají být v průběhu léčby a po dobu několika měsíců po jejím ukončení pečlivě sledováni pro případ projevů a symptomů aktivní HBV infekce (viz bod 4.8).

Kožní reakce

Byly hlášeny četné kožní reakce mezi nimi vyrážka, závažné kožní reakce a bulózní exantém. Při používání bendamustin-hydrochloridu byly zaznamenány případy Stevens-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), některé z nich fatální. Pacienti mají být předepisujícími lékaři poučeni o příznacích těchto reakcí a mají být informováni, aby okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se tyto příznaky objeví. Některé z těchto případů nastaly při podání bendamustin-hydrochloridu v kombinaci sjinými protinádorovými látkami, takže přesný vztah je nejistý. Pokud se kožní reakce vyskytnou, mohou být progredující a jejich závažnost se může s další léčbou zvýšit. Jestliže kožní reakce progredují, podávání přípravku bendamustin-hydrochloridu je nutno přerušit nebo ukončit. V případě závažných kožních reakcí, u kterých je podezření na souvislost s bendamustin-hydrochloridem, je třeba léčbu ukončit.

Srdeční poruchy

Během léčby bendamustin-hydrochloridem musí být u pacientů se srdečními poruchami pečlivě sledována koncentrace draslíku v krvi a doplňky s obsahem draslíku musí být podány při K⁺ <3,5 mEq/l; musí být také provedeno vyšetření EKG.

Při léčbě bendamustin-hydrochloridem byly hlášeny smrtelné případy infarktu myokardu a srdečního selhání. Pacienti s přítomným onemocněním srdce nebo s onemocněním srdce v anamnéze mají být pečlivě sledováni.

Nauzea, zvracení

K symptomatické léčbě nauzey a zvracení lze podat antiemetikum.

Syndrom nádorového rozpadu

U pacientů v klinických studiích byl hlášen syndrom nádorového rozpadu (tumour lysis syndrome, TLS) spojený s léčbou bendamustin-hydrochloridem. Obvykle se projevuje během 48 hodin po první dávce bendamustin-hydrochloridu a není-li léčen, může vést k akutnímu renálnímu selhání a úmrtí. Před zahájením léčby je vhodné zvážit preventivní opatření, jako zajištění dostatečné hydratace, pečlivé sledování chemických parametrů krve, především hladin draslíku a kyseliny močové, a dále využití hypourikemických látek (alopurinol a rasburikáza). Při současném podání bendamustinu a alopurinolu bylo zaznamenáno několik případů Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy.

Anafylaxe

V klinických studiích se reakce na infuzi bendamustin-hydrochloridu vyskytly často. Příznaky jsou obvykle mírné a zahrnují horečku, zimnici, pruritus a vyrážku. Ve vzácných případech se vyskytly těžké anafylaktické a anafylaktoidní reakce. Po prvním cyklu léčby je nutné se zeptat pacientů, zda zaznamenali příznaky, které by ukazovaly na reakci na infuzi. U pacientů, u kterých se v minulosti vyskytly reakce na infuzi, je během následujících cyklů nutno zvážit preventivní opatření proti závažným reakcím, včetně antihistaminik, antipyretik a kortikosteroidů.

Pacientům, u kterých se vyskytly alergické reakce 3. nebo vyššího stupně, obvykle nebyl přípravek znovu podán.

Antikoncepce

Bendamustin-hydrochlorid je teratogenní a mutagenní.

Ženám se nedoporučuje otěhotnět během léčby. Mužům se nedoporučuje počít dítě během léčby a až do 6 měsíců po ní. Z důvodů možné ireverzibilní neplodnosti se mají před zahájením léčby bendamustin-hydrochloridem informovat o konzervaci spermatu.

Extravazace

Extravazální injekce musí být okamžitě přerušena. Po krátké aspiraci je nutno jehlu vyjmout. Poté je třeba postiženou oblast tkáně chladit. Paži je třeba zvednout. Další léčba, jako např. podání kortikosteroidů, nemá jasný přínos.

4.5   Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Žádné studie interakcí in vivo nebyly provedeny.

Je-li bendamustin-hydrochlorid podáván v kombinaci s myelosupresivními látkami, může být účinek bendamustin-hydrochloridu a/nebo souběžně podávaných léčivých přípravků na kostní dřeň zesílen. Jakákoli léčba, která snižuje stav tělesné výkonnosti pacienta nebo oslabuje funkci kostní dřeně, může zvýšit toxicitu bendamustin-hydrochloridu.

Kombinace bendamustin-hydrochloridu s cyklosporinem nebo takrolimem může vést k nadměrné imunosupresi s rizikem lymfoproliferace.

Cytostatické látky mohou snížit tvorbu protilátek po očkování vakcínami obsahujícími živé viry a zvýšit riziko infekce, což by mohlo mít fatální důsledky. Toto riziko je zvýšené u pacientů, kteří již jsou imunosuprimovaní následkem jejich základního onemocnění.

Na metabolismu bendamustinu se podílí izoenzym 1A2 cytochromu P450 (CYP), (viz bod 5.2). Existuje tudíž možnost interakce s inhibitory CYP1A2, jako např. fluvoxaminem, ciprofloxacinem, acyklovirem nebo cimetidinem.

Pediatrická populace

Interakční studie byly provedeny pouze u dospělých.

4.6   Těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání bendamustin-hydrochloridu těhotným ženám jsou nedostatečné. V neklinických studiích se bendamustin-hydrochlorid ukázal jako embryoletální/fe­toletální, teratogenní a genotoxický (viz bod 5.3). Bendamustin-hydrochlorid lze v těhotenství použít jen tehdy, pokud je to nezbytně nutné. Matku je nutno informovat o riziku pro plod. Pokud je léčba bendamustin-hydrochloridem během těhotenství nezbytně nutná nebo pokud dojde k otěhotnění během léčby, pacientka musí být informována o rizicích pro nenarozené dítě a pečlivě sledována. Doporučuje se zvážit možnost genetického poradenství.

Fertilita

Ženy ve fertilním věku musí před zahájením léčby bendamustin-hydrochloridem i během ní používat účinnou antikoncepci.

Mužům léčeným bendamustin-hydrochloridem se nedoporučuje, aby počali dítě během léčby a až do 6 měsíců po jejím ukončení. Protože léčba bendamustin-hydrochloridem může vést k ireverzibilní neplodnosti, mají se muži před zahájením léčby poradit o uchování spermatu.

Kojení

Není známo, zda bendamustin prostupuje do mateřského mléka, a proto je podávání bendamustin-hydrochloridem během kojení kontraindikováno (viz bod 4.3). Kojení musí být během léčby bendamustin-hydrochloridem přerušeno.

4.7   Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Bendamustin-hydrochlorid má na schopnost řídit a obsluhovat stroje velký vliv. Během léčby bendamustin-hydrochloridem byla hlášena ataxie, periferní neuropatie a somnolence (viz bod 4.8). Pacienty je nutno poučit, aby se vyhnuli potenciálně nebezpečným činnostem, jako např. řízení dopravního prostředku a obsluhování strojů, jestliže se u nich tyto příznaky vyskytnou.

4.8  Nežádoucí účinky

Souhrn profilu bezpečnosti

Nejčastějšími nežádoucími účinky při užívání bendamustin-hydrochloridu jsou hematologické nežádoucí účinky (leukopenie, trombocytopenie), dermatologické toxicity (alergické reakce), systémové příznaky (horečka) a gastrointestinální příznaky (nauzea, zvracení).

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

NOS = Not Otherwise Specified; blíže neurčeno (* = kombinace s rituximabem)

Může být snížený poměr CD4/CD8. Bylo zaznamenáno snížení počtu lymfocytů. U imunosuprimo­vaných pacientů může být zvýšeno riziko infekce (např. virem herpes zoster, CMV, PJP).

Byly hlášeny ojedinělé případy nekrózy po náhodném extravazálním podání, syndrom nádorového rozpadu a anafylaxe.

Riziko myelodysplatického syndromu a akutních myeloidních leukémií je u pacientů léčených alkylačními látkami (včetně bendamustinu) vyšší. Sekundární malignita může vzniknout i několik let po ukončení chemoterapie.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Maximální tolerovaná dávka (MTD) po podání 30minutové infuze bendamustin-hydrochloridu jednou za 3 týdny byla 280 mg/m². Vyskytly se srdeční příhody CTC stupně 2, které se shodovaly s ischemickými změnami na EKG a které byly považovány za dávku omezující.

• V následné studii hodnotící 30minutovou infuzi bendamustin-hydrochloridu v den 1 a 2 každé 3 týdny činila MTD 180 mg/m². Dávku omezující toxicitou byla trombocytopenie stupně 4. Srdeční toxicita při tomto režimu dávku neomezovala.

Protiopatření

Neexistuje žádné specifické antidotum. Účinnými protiopatřeními, která potlačují hematologické nežádoucí účinky, jsou transplantace kostní dřeně a transfuze (trombocytů, erymasy) nebo podání hematologických růstových faktorů.

Bendamustin-hydrochlorid a jeho metabolity jsou v malé míře dialyzovatelné.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antineoplastika, alkylační látky

ATC kód: L01AA09

Bendamustin-hydrochlorid je alkylační protinádorová látka s jedinečnou aktivitou. Antineoplastický a cytocidní účinek bendamustin-hydrochloridu je v podstatě založen na zesíťování jednovláknové a dvouvláknové DNA prostřednictvím alkylace, což vede k narušení matrixové funkce DNA a narušení syntézy a opravy DNA. Protinádorový účinek bendamustin-hydrochloridu byl prokázán u různých lidských nádorových buněčných linií (karcinomu prsu, nemalobuněčného a malobuněčného karcinomu plic, karcinomu vaječníku a různých typů leukémie) v několika studiích in vitro, a u nádorů z buněk myšího, potkaního a lidského původu (melanomu, karcinomu prsu, sarkomu, lymfomu, leukémie a malobuněčného karcinomu plic) v různých experimentálních nádorových modelech in vivo.

• V lidských nádorových buněčných liniích vykázal bendamustin-hydrochlorid profil účinku odlišný od profilu jiných alkylačních látek. Léčivá látka nevykázala zkříženou rezistenci, nebo jen velmi nízkou zkříženou rezistenci v lidských nádorových buněčných liniích s různými mechanismy rezistence; tato vlastnost je alespoň částečně daná poměrně pevnou vazbou na DNA. Navíc klinické studie ukázaly, že neexistuje úplná zkřížená rezistence bendamustinu s antracykliny, alkylačními látkami nebo rituximabem. Počet hodnocených pacientů je však nízký.

Chronická lymfocytární leukémie

Indikaci pro použití k léčbě chronické lymfocytární leukémie podporuje jedna otevřená studie srovnávající bendamustin s chlorambucilem. Do této prospektivní, multicentrické, randomizované studie bylo zařazeno 319 dříve neléčených pacientů s chronickou lymfocytární leukémií stupně B nebo C dle Bineta vyžadující léčbu. První linie léčby bendamustin-hydrochloridem v dávce 100 mg/m2 i. v. v den 1 a 2 (BEN) byla srovnána s léčbou chlorambucilem v dávce 0,8 mg/kg v den 1 a 15 (CLB) po dobu 6 cyklů v obou ramenech. Pacientům byl podán alopurinol za účelem prevence syndromu nádorového rozpadu.

Pacienti léčení režimem BEN vykazují významně delší medián přežití bez progrese než pacienti léčení režimem CLB (21,5 oproti 8,3 měsíců, p <0,0001, v době poslední kontroly). Rozdíl v celkovém přežití nebyl statisticky významný (medián nedosažen). Medián trvání remise je 19 měsíců při léčbě BEN a 6 měsíců při léčbě CLB (p <0,0001). Hodnocení bezpečnosti v obou léčebných ramenech neodhalilo žádný neočekávaný typ nebo četnost nežádoucích účinků. Dávka BEN byla snížena u 34 % pacientů. U

• 3,9 % pacientů byla léčba režimem BEN zastavena z důvodu alergických reakcí.

Indolentní non-Hodgkinovy lymfomy

Indikace pro indolentní non-Hodgkinovy lymfomy jsou založeny na dvou nekontrolovaných studiích fáze II.

V pivotní prospektivní, multicentrické, otevřené studii bylo monoterapií BEN léčeno 100 pacientů s indolentními B-buněčnými non-Hodgkinovými lymfomy refrakterními na rituximab podávaný v monoterapii nebo v kombinované terapii. Pacienti obdrželi v mediánu 3 předchozí léčebné cykly chemoterapie nebo biologické terapie. Medián počtu předchozích terapií obsahujících rituximab byl 2. Pacienti nevykázali odpověď na léčbu nebo zaznamenali progresi během 6 měsíců po léčbě rituximabem. Dávka BEN byla 120 mg/m2 i. v. v den 1 a 2 a byla plánována na nejméně 6 cyklů. Délka léčby závisela na odpovědi (plánováno 6 cyklů). Na základě hodnocení nezávislou hodnotící komisí byla celková četnost odpovědí 75 %, což zahrnovalo 17 % úplných odpovědí (CR a CRu) a 58 % částečných odpovědí. Medián doby trvání remise byl 40 týdnů. BEN podávaný dle výše uvedeného dávkování a schématu je obvykle snášen dobře.

Tuto indikaci také podporuje další prospektivní, multicentrická, otevřená studie, které se zúčastnilo 77 pacientů. Populace pacientů zde byla heterogennější a zahrnovala: indolentní nebo transformované B-buněčné non-Hodgkinovy lymfomy refrakterní na rituximab v monoterapii nebo kombinované terapii. Pacienti nevykázali odpověď nebo vykázali progresi během 6 měsíců nebo se u nich vyskytla nežádoucí reakce na předchozí léčbu rituximabem. Pacienti obdrželi v mediánu 3 předchozí léčebné cykly chemoterapie nebo biologické terapie. Medián počtu předchozích terapií obsahujících rituximab byl 2. Celková četnost odpovědí byla 76 % s mediánem doby trvání odpovědi 5 měsíců (29 [95% CI 22,1; 43,1] týdnů).

Mnohočetný myelom

Sto třicet jedna pacientů s pokročilým mnohočetným myelomem (stádia II s progresí nebo stádia III dle Durie-Salmona) bylo zařazeno do prospektivní, multicentrické, randomizované, otevřené studie. Léčba první linie bendamustin-hydrochloridem v kombinaci s prednisonem (BP) byla porovnána s léčbou melfalanem a prednisonem (MP). Snášenlivost v obou léčebných ramenech byla v souladu se známým bezpečnostním profilem daných léčivých přípravků, přičemž v rameni s BP došlo významně častěji ke snížení dávky. Dávka se skládala z bendamustin-hydrochloridu 150 mg/m2 i. v. v den 1 a 2 a prednisonu, nebo melfalanu 15 mg/m2 i. v. v den 1 a prednisonu. Doba trvání léčby závisela na odpovědi a byla v průměru 6,8 cyklů ve skupině BP a 8,7 cyklů ve skupině MP.

Pacienti léčení režimem BP vykazují delší medián přežití bez progrese než pacienti léčení režimem MP (15 [95% CI 12 – 21] oproti 12 [95% CI 10 – 14] měsíců), (p=0,0566). Medián doby do selhání léčby byl 14 měsíců při léčbě BP a 9 měsíců při léčbě MP. Remise trvá 18 měsíců při léčbě BP a 12 měsíců při léčbě MP. Rozdíl v celkovém přežití není statisticky významný (35 měsíců pro BP rameno oproti 33 měsícům pro rameno MP).

5.2   Farmakokinetické vlastnosti

Distribuce

Poločas eliminace t1/2B po 30minutové i. v. infuzi dávky 120 mg/m2 tělesného povrchu u 12 subjektů byl

• 28.2 minuty.

Centrální distribuční objem po 30minutové i. v. infuzi činil 19,3 l. Za podmínek rovnovážného stavu po i. v. bolusové injekci byl distribuční objem 15,8–20,5 l.

Více než 95 % látky se váže na plazmatické bílkoviny (především na albumin).

Biotransformace

Hlavní cestou clearance bendamustinu je hydrolýza na monohydroxy- a dihydroxy-bendamustin. Na tvorbě N-desmethyl-bendamustinu a gama-hydroxy-bendamustinu prostřednictvím jaterního metabolismu se podílí izoenzym 1A2 cytochromu P450 (CYP). Další významnou metabolickou cestu bendamustinu představuje konjugace s glutathionem.

Bendamustin in vitro neinhibuje CYP 1A4, CYP 2C9/10, CYP 2D6, CYP 2E1 ani CYP 3A4.

Eliminace

Průměrná celková clearance po 30minutové i. v. infuzi dávky 120 mg/m2 tělesného povrchu u 12 subjektů činila 639,4 ml/minutu. Přibližně 20 % podané dávky bylo vyloučeno močí během 24 hodin. Bendamustin a jeho metabolity lze podle množství vyloučených močí seřadit následovně:

monohydroxy-bendamustin > bendamustin > dihydroxy-bendamustin > oxidovaný metabolit > N-desmethyl bendamustin. Žlučí jsou vylučovány zejména polární metabolity.

Porucha funkce jater

U pacientů, u kterých byla játra zasažena nádorem v rozsahu 30–70 % a kteří měli lehkou poruchu funkce jater (sérový bilirubin <1,2 mg/dl), nebylo farmakokinetické chování bendamustinu změněno. Co se týče Cmax, tmax, AUC, t1/2B, distribučního objemu nebo clearance, nebyl v porovnání s pacienty s normální funkcí jater a ledvin zaznamenán významný rozdíl. AUC a celková tělesná clearance bendamustinu inverzně korelují se sérovým bilirubinem.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s clearance kreatininu >10 ml/min, včetně pacientů závislých na dialýze, nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl v Cmax, tmax, AUC, t1/2B, distribučním objemu nebo clearance ve srovnání s pacienty s normální funkcí jater a ledvin.

Starší pacienti

Do farmakokinetických studií byly zahrnuty subjekty až do věku 84 let. Vyšší věk farmakokinetiku bendamustinu neovlivňuje.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích, avšak vyskytly se ve studiích na zvířatech při systémové expozici podobné expozici při klinickém podávání, a které mohou být důležité pro klinické použití:

Histologická vyšetření u psů ukázala makroskopicky viditelnou hyperémii sliznice a krvácení v gastrointes­tinálním traktu. Mikroskopická vyšetření ukázala rozsáhlé změny lymfatické tkáně svědčící o imunosupresi a tubulární změny na ledvinách a varlatech, jakož i atrofické, nekrotické změny epitelu prostaty.

Studie na zvířatech ukázaly, že bendamustin je embryotoxický a teratogenní.

Bendamustin vyvolává chromozomální aberace a je mutagenní in vivo, jakož i in vitro.

V dlouhodobých studiích u samic myší je bendamustin kancerogenní.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Mannitol

6.2   Inkompatibility

Tento léčivý přípravek se nesmí míchat s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodu 6.6.

6.3   Doba použitelnosti

3 roky.

Infuzní roztok

Chemická a fyzikální stabilita po rekonstituci a naředění byla prokázána po dobu 3,5 hodiny při 25 °C relativní vlhkosti 60 % nebo po dobu 2 dny při 2 až 8 °C v polyetylenových vacích.

Z mikrobiologického hlediska má být roztok použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodiny při teplotě 2 až 8 °C, pokud rekonstituce/ředění (atd.) neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4   Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Podmínky uchovávání rekonstituovaného nebo naředěného léčivého přípravku viz bod 6.3.

6.5   Druh obalu a obsah balení

Injekční lahvička z jantarově hnědého skla třídy I o objemu 25 ml s brombutylovou pryžovou zátkou a hliníkovým uzávěrem s odtrhovacím krytem.

Injekční lahvička z jantarově hnědého skla třídy I o objemu 50 ml s brombutylovou pryžovou zátkou a hliníkovým uzávěrem s odtrhovacím kry­tem

25ml injekční lahvičky obsahují bendamustin-hydrochlorid 25 mg a jsou dodávány v baleních po 1, 5, 10 nebo 20 lahvičkách.

50ml injekční lahvičky obsahují bendamustin-hydrochlorid 100 mg a jsou dodávány v baleních po 1 nebo 5 lahvičkách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6   Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Při zacházení s bendamustin-hydrochloridem je nutno zabránit nadýchání, styku s kůží nebo sliznicemi (používejte rukavice a ochranný oděv!). Kontaminované části těla je nutno pečlivě omýt vodou a mýdlem, oči je nutno vypláchnout fyziologickým roztokem chloridu sodného. Pokud je to možné, doporučuje se pracovat ve speciálních bezpečnostních boxech (s laminárním prouděním) se savou, pro tekutiny nepropustnou podložkou na jedno použití. Těhotné ženy nesmí pracovat s cytostatiky.

Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok musí být rekonstituován vodou pro injekci, naředěn 9 mg/ml (0,9%) injekčním roztokem chloridu sodného, a poté podán intravenózní infuzí. Musí být použita aseptická technika.

• 1. Rekonstituce

Prášek má být rekonstituován ihned po otevření lahvičky.

Obsah jedné injekční lahvičky přípravku Ledufan s 25 mg bendamustin-hydrochloridu se nejdříve rozpustí třepáním v 10 ml vody pro injekci;

Obsah jedné injekční lahvičky přípravku Ledufan se 100 mg bendamustin-hydrochloridu se nejdříve rozpustí třepáním ve 40 ml vody pro injekci.

Rekonstituovaný koncentrát obsahuje 2,5 mg bendamustini-hydrochloridum na 1 ml a jeví se jako čirý, bezbarvý roztok.

• 2. Ředění

Jakmile se roztok stane čirým (obvykle po 5–10 minutách), ihned nařeďte celkovou doporučenou dávku přípravku Ledufan 0,9% roztokem NaCl do konečného objemu přibližně 500 ml. Ledufan musí být naředěn 0,9% roztokem NaCl, a nikoli jiným injekčním roztokem.

• 3. Podání

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Egis Pharmaceuticals PLC

1106 Budapešť, Keresztúri út 30–38.

Maďarsko

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

44/323/15-C

9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 8. 7. 2015

Další informace o léčivu LEDUFAN

Jak se LEDUFAN podává: intravenózní podání - prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Injekční lahvička
Velikost balení: 5X25MG

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Egis Pharmaceuticals PLC, Budapešť
E-mail: egispraha@egispraha.cz
Telefon: +420 227 129 111