LANSOPRAZOL TEVA 15 MG ENTEROSOLVENTNÍ TVRDÉ TOBOLKY - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lansoprazol Teva 15 mg enterosolventní tvrdé tobolky

Lansoprazol Teva 30 mg enterosolventní tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tobolka obsahuje lansoprazolum 15 mg.

Jedna tobolka obsahuje lansoprazolum 30 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna 15mg tobolka obsahuje 60,02 mg sacharózy.

Jedna 30mg tobolka obsahuje 120,03 mg sacharózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tvrdá tobolka.

Tvrdé želatinové tobolky (velikost 3) s neprůhledným bílým víčkem a neprůhledným bílým tělem obsahující bílé až béžové mikropelety. Tobolky jsou označeny pomocí černého inkoustu písmenem „L“ na víčku a číslem „15“ na těle.

Tvrdé želatinové tobolky (velikost 1) s neprůhledným bílým víčkem a neprůhledným bílým tělem obsahující bílé až béžové mikropelety. Tobolky jsou označeny pomocí černého inkoustu písmenem „L“ na víčku a číslem „30“ na těle.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

• Léčba duodenálního a žaludečního vředu.
• Léčba refluxní ezofagitidy.
• Profylaxe refluxní ezofagitidy.
• Eradikace Helicobacter pylori (H. pylori) v kombinaci s vhodnou antibiotickou léčbou k léčbě vředů souvisejících s H.pylori.
• Léčba NSAID indukovaného benigního žaludečního a duodenálního vředu u pacientů vyžadujících kontinuální léčbu NSAID.
• Profylaxe NSAID indukovaného žaludečního a duodenálního vředu u rizikových pacientů (viz bod 4.2) vyžadujících kontinuální léčbu.
• Symptomatická refluxní choroba jícnu.
• Zollinger-Ellisonův syndrom.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

K dosažení optimálního účinku se přípravek Lansoprazol Teva užívá 1× denně ráno, kromě použití při eradikaci H. pylori, kdy se užívá dvakrát denně, jednou ráno a jednou večer.

Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. U pacientů, u kterých nedošlo k úplnému zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 2 týdny při stejné dávce.

Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Vřed je obvykle zhojený během 4 týdnů, ale u pacientů, u kterých nedošlo k úplnému zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 4 týdny při stejné dávce.

Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. U pacientů, u kterých nedošlo k úplnému zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 4 týdny při stejné dávce.

Doporučená dávka je 15 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena až na 30 mg denně, je-li to nezbytné.

Eradikaci Helicobacter pylori:

Při výběru vhodné kombinace terapie je nutno vzít v úvahu místní oficiální doporučení, týkající se bakteriální rezistence, délky trvání léčby (nejčastěji 7 dnů, ale někdy až 14 dnů) a vhodného použití antibakteriál­ních látek.

Doporučená dávka je 30 mg přípravku Lansoprazol Teva dvakrát denně po dobu 7 dnů v kombinaci s jednou z následujících možností:

• a) klarithromycin 250–500 mg dvakrát denně + amoxicilin 1 g dvakrát denně

• b) klarithromycinu 250 mg dvakrát denně + metronidazol 400–500 mg dvakrát denně

Stupeň eradikace H. pylori dosahuje až 90 % při kombinaci klarithromycinu s lansoprazolem a amoxicilinem nebo metronidazolem .

Šest měsíců po úspěšné eradikační léčbě je riziko opakované infekce velmi nízké a případný relaps je proto velmi nepravděpodobný.

Byl také zkoušen režim zahrnující lansoprazol 30 mg dvakrát denně, amoxicilin 1 g dvakrát denně a metronidazol 400–500 mg dvakrát denně. Při této kombinaci byla pozorována nižší míra eradikace ve srovnání s léčbou obsahujícími klarithromycin. Tento režim může být vhodný u pacientů, kteří nejsou schopni užívat klarithromycin jako součást eradikační léčby, je-li lokální rezistence na metronidazol nízká.

Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. U pacientů, u kterých nedošlo k úplnému zhojení, může být léčba prodloužena o další 4 týdny. U rizikových pacientů nebo u pacientů s obtížně se hojícím vředovým onemocněním by měla být zvažována delší doba léčby a/nebo vyšší dávky.

Profylaxe žaludečního a duodenálního vředu při léčbě NSAID u rizikových pacientů (jako je věk nad 65 let nebo anamnéza žaludečního nebo duodenálního vředu), u nichž je nutná dlouhodobá léčba NSAID:

Doporučená dávka je 15 mg jednou denně. Jestliže je léčba neúspěšná, měla by být dávka zvýšena na 30 mg.

Doporučená dávka je 15 mg nebo 30 mg jednou denně. Symptomatická úleva nastává rychle. Je třeba zvážit individuální úpravu dávky. Jestliže při dávce 30 mg denně nedojde k ústupu symptomů během 4 týdnů, doporučuje se provést další vyšetření.

Doporučená počáteční dávka je 60 mg jednou denně. Dávky je třeba upravit individuálně a léčba by měla trvat tak dlouho, jak je nezbytné. Při léčbě byly použity denní dávky až do 180 mg. Pokud je denní dávka vyšší než 120 mg, měla by být rozdělena do dvou dílčích denních dávek.

U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutné dávkování upravit.

Pacienti se středně těžkým nebo těžkým onemocněním jater by měli být pravidelně sledováni a doporučuje se u nich snížení denní dávky lansoprazolu o 50 % (viz body 4.4 a 5.2).

Vzhledem ke snížené clearance lansoprazolu u starších pacientů může být zapotřebí úprava dávky, a to na základě individuálních potřeb pacienta. Denní dávka by u této skupiny pacientů neměla překročit 30 mg, pokud pro to neexistuje přesvědčivá klinická indikace.

Podávání přípravku Lansoprazol Teva dětem se nedoporučuje vzhledem k nedostatečným klinickým údajům (viz také bod 5.2). Je třeba se vyvarovat léčení malých dětí do jednoho roku, protože dostupná data neprokázala prospěch z léčby refluxní choroby jícnu.

Způsob podání

Přípravek Lansoprazol Teva se užívá nejméně 30 minut před jídlem (viz bod 5.2). Tobolky se polykají celé a zapíjejí tekutinou.

Pro pacienty s polykacími obtížemi ze studií a klinické praxe vyplývá, že k usnadnění podání je možné tobolku otevřít a granule smíchat s malým množstvím vody, jablečným /rajčatovým džusem nebo smíchat s malým množstvím tekuté stravy (např. jogurt, jablečné pyré). Tobolky mohou být také otevřeny a granule smíchány se 40 ml jablečného džusu pro podání pomocí nazogastrické sondy (viz bod 5.2). Připravená suspenze nebo směs s léčivým přípravkem musí být ihned podána.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Přípravek Lansoprazol Teva nesmí být podáván v kombinaci s atazanavirem (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Stejně jako u jiných druhů antiulcerózní terapie i u léčby gastrického vředu lansoprazolem je nutno vyloučit možnost maligního nádoru žaludku, protože lansoprazol může maskovat symptomy a prodloužit dobu ke stanovení správné diagnózy.

Přípravek Lansoprazol Teva musí být podáván s opatrností u pacientů se středně závažným až závažným poklesem jaterních funkcí (viz bod 4.2 a 5.2).

Lze předpokládat, že snížená žaludeční kyselost způsobená lansoprazolem vede ke zvýšenému množství bakterií v žaludku, které se běžně vyskytují v gastrointes­tinálním traktu. Léčba lansoprazolem může vést k lehce zvýšenému riziku vzniku gastrointesti­nálních infekcí například druhy Salmonella a Campylobacter.

U pacientů s gastroduode­nálními vředy je nutno vzít v úvahu infekce H. pylori jako etiologický faktor.

Jestliže je lansoprazol užíván v kombinaci s antibiotiky při eradikační léčbě H. pylori, je nutno také postupovat podle doporučení pro použití těchto antibiotik.

Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti užívání udržovací léčby delší než jeden rok se musí pacienti podstupující takovou léčbu pravidelně kontrolovat a musí se důkladně zvážit rizika a přínosy léčby těchto pacientů.

U pacientů léčených lansoprazolem byly velmi vzácně hlášeny případy kolitidy. Proto je třeba v případě těžkého a/nebo přetrvávajícího průjmu zvážit možnost přerušení léčby.

Profylaxe peptických vředů u pacientů, kteří musí dlouhodobě užívat NSAID, se musí omezit na vysoce rizikové pacienty (např. předchozí gastrointestinální krvácení, perforace nebo vřed v anamnéze, pokročilý věk, současné užívání léků, o nichž je známo, že zvyšují pravděpodobnost výskytu nežádoucích účinků horní části gastrointesti­nálního traktu [např. kortikosteroidy nebo antikoagulancia], přítomnost závažného souběžného onemocnění nebo prolongované podávání maximální doporučené dávky NSAID).

Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10 – 40 %. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.

Těžká hypomagnezémie byla hlášena u pacientů léčených inhibitory protonové pumpy (PPI), jako je lansoprazol. Tito pacienti byli léčeni po dobu nejméně 3 měsíců, ve většině případů 1 rok.

Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba PPI ukončena a zahájena suplementace magnéziem.

U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat PPI společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou způsobit hypomagnezémii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)

S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení přípravku Lansoprazol Teva. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.

Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů. Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Lansoprazol Teva přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA (viz bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je nutné měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.

Sacharóza

Jelikož přípravek Lansoprazol Teva obsahuje sacharózu, pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, s malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo s nedostatkem sacharázy-isomaltázy by tento přípravek neměli užívat.

• 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Vliv lansoprazolu na jiné léčivé přípravky

Lansoprazol může narušovat absorpci léků v případech, kdy žaludeční pH závažným způsobem ovlivňuje jejich biologickou dostupnost.

Atazanavir

Studie prokázala, že společné podávání lansoprazolu (60 mg 1× denně) s atazanavirem 400 mg zdravým dobrovolníkům mělo za následek podstatné snížení expozice atazanaviru (pokles AUC a Cmax přibližně o 90 %). Lansoprazol nesmí být podáván současně s atazanavirem (viz bod 4.3).

Ketokonazol a itrakonazol

Absorpce ketokonazolu a itrakonazolu z gastrointes­tinálního traktu se zvyšuje přítomností žaludeční kyseliny. Podání lansoprazolu může vést k poklesu hladiny ketokonazolu a itrakonazolu pod terapeutickou úroveň, a tuto kombinaci je proto třeba vyloučit.

Digoxin

Současné podávání lansoprazolu a digoxinu může vést ke zvýšení koncentrace dioxinu v plazmě. Proto je třeba sledovat plazmatické hladiny digoxinu a dávku digoxinu v případě potřeby upravit na začátku a na konci léčby lansoprazolem.

Lansoprazol může zvyšovat plazmatickou koncentraci léčivých přípravků metabolizovaných CYP3A4. Proto je třeba obezřetnosti při kombinaci lansoprazolu s léčivými látkami, které jsou metabolizované tímto enzymem a mají úzké terapeutické okno.

Theofylin

Lansoprazol snižuje plazmatickou koncentraci theofylinu, což může snížit předpokládaný klinický účinek dávky. Při kombinování těchto dvou léčivých látek je třeba postupovat opatrně.

Takrolimus

Současné podávání lansoprazolu zvyšuje plazmatické koncentrace takrolimu (substrát CYP3A4 a P-glykoproteinu). Expozice lansoprazolu zvyšuje střední expozici takrolimu až o 81 %. Proto je třeba sledovat plazmatické koncentrace takrolimu na začátku a konci současné léčby lansoprazolem.

Bylo pozorováno, že lansoprazol inhibuje in vitro transportní protein P-glykoprotein (P-gp). Klinický význam není znám.

Účinky jiných léčivých přípravků na lansoprazol

Fluvoxamin

Při kombinaci lansoprazolu s inhibitorem CYP2C19 fluvoxaminem je třeba zvážit snížení dávky. Plazmatická koncentrace lansoprazolu se při této kombinaci zvyšuje až na čtyřnásobek.

Induktory ovlivňující enzymy CYP2C19 a CYP3A4, jako je rifampicin a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), mohou významně snížit plazmatické koncentrace lansoprazolu.

Sukralfát a antacida

Sukralfát a antacida mohou snížit biologickou dostupnost lansoprazolu. Lansoprazol by se proto měl užít nejméně 1 hodinu po užití těchto léků.

Nebyly prokázané žádné klinicky významné interakce mezi lansoprazolem a nesteroidními protizánětlivými léčivými přípravky, avšak nebyly provedeny žádné formální interakční studie.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o účincích lansoprazolu na těhotenství. Studie na zvířatech neindikovaly žádné přímé ani nepřímé škodlivé vlivy na těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj.

Užívání lansoprazolu během těhotenství se nicméně nedoporučuje.

Není známo, že by lansoprazol přecházel do mateřského mléka. Studie na zvířatech prokázaly exkreci lansoprazolu do mléka.

Při rozhodování o tom, zda pokračovat v kojení, nebo jej přerušit, či zda pokračovat v léčbě lansoprazolem, nebo ji přerušit, je třeba vzít v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby lansoprazolem pro matku.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky jako závratě, točení hlavy, poruchy vidění a ospalost (viz bod 4.8). V těchto případech může být snížena schopnost reagovat.

4.8 Nežádoucí účinky

Četnost nežádoucích účinků je definována jako časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné (>1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Účinky předávkování lansoprazolem u lidí nejsou známé (ačkoliv akutní toxicita je pravděpodobně nízká), a proto instrukce pro léčbu nelze poskytnout. Nicméně při studiích byly podávány denní dávky až 180 mg lansoprazolu perorálně a 90 mg lansoprazolu intravenózně bez signifikantních nežádoucích účinků.

Možné příznaky při předávkování lansoprazolem viz bod 4.8.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina: Léčiva k terapii onemocnění spojených s poruchou acidity, inhibitory protonové pumpy.

kód ATC: A02BC03.

Lansoprazol je inhibitor žaludeční protonové pumpy. Působí v poslední fázi tvorby žaludeční kyseliny tím, že inhibuje funkci enzymového systému H+/K+ ATPasy v parietálních buňkách žaludku. Inhibice je reversibilní a závislá na dávce a účinek se uplatňuje u bazální a stimulované sekrece žaludeční kyseliny. Lansoprazol se koncentruje v parietálních buňkách a je aktivován v jejich kyselém prostředí, kde reaguje se sulfhydrylovou skupinou H+/K+ ATPasy, čímž zapříčiňuje inhibici enzymové aktivity.

Lansoprazol je specifický inhibitor protonové pumpy parietálních buněk. Jednorázová perorální dávka lansoprazolu inhibuje pentagastrinem stimulovanou sekreci žaludeční kyseliny asi o 80 %. Opakovaným podáváním denní dávky po dobu 7 dní se dosáhne inhibice sekrece žaludeční kyseliny asi o 90 %. To má odpovídající vliv na bazální sekreci žaludeční kyseliny. Jednotlivá perorální dávka 30 mg snižuje bazální sekreci asi o 70 % a příznaky pacienta se následně zmírňují ihned po první dávce. Po osmi dnech opakovaného podávání je snížení kolem 85 %. Rychlý ústup obtíží je dosažen po podání jedné tobolky (30 mg) denně, většina pacientů s duodenálním vředem se uzdravuje během 2 týdnů, pacienti se žaludečním vředem a refluxní ezofagitidou do 4 týdnů. Snížením žaludeční kyselosti lansoprazol vytváří prostředí, ve kterém mohou působit příslušná antibiotika proti H. pylori.

• V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA. Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Lansoprazol je racemát dvou aktivních enantiomerů, které podléhají biotransformaci na aktivní formu v kyselém prostředí parietálních buněk. Jelikož je lansoprazol rychle inaktivován žaludeční kyselinou, podává se perorálně ve formě enterosolventních tobolek, aby došlo k systémové absorpci.

Lansoprazol má po jednorázové dávce vysokou biologickou dostupnost (80 – 90 %). Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo během 1,5 až 2 hodin. Současný příjem potravy zpomaluje absorpci lansoprazolu a snižuje biologickou dostupnost přibližně o 50 %. Vazba na plazmatické bílkoviny činí 97 %.

Studie prokázaly, že granule z otevřené tobolky mají stejnou AUC jako neporušené tobolky, pokud jsou granule rozpuštěny v malém množství pomerančového, jablečného nebo rajčatového džusu nebo smíchané s polévkovou lžící jablečného nebo hruškového pyré nebo se lžičkou jogurtu, pudingu nebo tvarohu. Stejná AUC byla rovněž dosažena, pokud byly granule rozmíchané v jablečném džusu a podány nazogastrickou sondou.

Lansoprazol je do velké míry metabolizován játry a metabolity jsou vylučovány renální i biliární cestou. Metabolismus lansoprazolu je hlavně katalyzován enzymem CYP2C19. K metabolismu přispívá také enzym CYP3A4. Plazmatický eliminační poločas se pohybuje mezi 1–2 hodinami po podání jednorázovém i po opakovaném podání zdravým dobrovolníkům. Neexistují důkazy o akumulaci lansoprazolu po opakovaném podání zdravým subjektům. V plazmě byly identifikovány 3 metabolity: sulfon, sulfid a 5-hydroxy deriváty lansoprazolu. Tyto metabolity mají nízkou nebo nulovou protisekreční aktivitu.

Studie s lansoprazolem značeným ¹⁴C ukázaly, že přibližně třetina podané radiace se vyloučila močí a dvě třetiny stolicí.

U starších pacientů je clearance lansoprazolu snížená a eliminační poločas je delší přibližně o 50 až 100 %. Maximální plazmatické koncentrace se u starších pacientů nezvyšují.

Vyhodnocení farmakokinetiky u dětí ve věku od 1roku do 17 let ukázalo podobnou expozici jako u dospělých při dávkách 15 mg u pacientů s tělesnou hmotností do 30 kg a 30 mg u pacientů s vyšší tělesnou hmotností. Výsledkem zkoumání dávky 17 mg/m² tělesného povrchu nebo 1 mg/kg tělesné hmotnosti ukázalo na srovnatelnou expozici lansoprazolu u dětí ve věku 2–3 měsíců až 1 roku jako u dospělých osob.

Vyšší expozice lansoprazolu v porovnání s dospělými byla pozorována u dětí mladších 2–3 měsíců, při dávkách 1,0 mg/kg a 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti podaných jednorázově.

Expozice lansoprazolu je u pacientů s mírnou poruchou funkce jater dvojnásobná a u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater je mnohem více zvýšená.

CYP2C19 podléhá genetickému polymorfismu, a 2 – 6 % populace, zvané pomalí metabolizátoři(PM), jsou homozygotní pro mutaci alely CYP2C19, a proto postrádají funkční enzym CYP2C19. Expozice lansoprazolu je u pomalých metabolizátorů několikrát vyšší než u rychlých (extenzivních) metabolizátorů (EM).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podání, reprodukční toxicity a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Ve dvou klinických studiích kancerogenity prováděných na potkanech způsobil lansoprazol v hyperplasii buněk ECL žaludku a vedl ke vzniku karcinoidů ECL buněk spolu s hypergastrinemií způsobenou inhibicí sekrece kyseliny. Při podávání lansoprazolu byl rovněž pozorován výskyt intestinální hyperplazie a hyperplazie a benigních nádorů Leydigových buněk. Po 18 měsících léčby byla pozorována atrofie oční sítnice. Tento nález nebyl pozorován u opic, psů a myší.

Ve studiích karcinogenity u myší se rozvinula hyperplazie žaludečních ECL buněk v závislosti na dávce a dále nádory jater a adenom varlat (rete testis).

Klinická významnost těchto nálezů není známa.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Enterosolventní pelety:

zrněný cukr (sacharóza, kukuřičný škrob),

povidon K30,

natrium-lauryl-sulfát,

sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A),

dodekahydrát fosforečnanu sodného,

hypromelóza,

mastek,

kopolymer MA/EA 1:1 30% disperze,

triethyl-citrát,

oxid titaničitý (E171)

Pouzdro tobolky:

Tělo: želatina, oxid titaničitý (E171)

Víčko: želatina, oxid titaničitý (E171)

Inkoust na potisk:

šelak,

propylenglykol,

roztok amoniaku, hydroxid draselný, černý oxid železitý (E172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

Lansoprazol Teva 15 mg enterosolventní tvrdé tobolky

Doba použitelnosti po prvním otevření lahvičky: 56 dní

Lansoprazol Teva 30 mg enterosolventní tvrdé tobolky

Doba použitelnosti po prvním otevření lahvičky se 7, 14 nebo 28 tobolkami: 28 dní

Doba použitelnosti po prvním otevření lahvičky se 49, 50 nebo 56, tobolkami: 56 dní

6.4 Zvláštní opatření pro uchování

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Blistry (Al/Al) s enterosolventními tvrdými tobolkami

Lahvička (HDPE lahvička s PP uzávěrem a vysoušedlem) s enterosolventními tvrdými tobolkami

Velikosti balení: 7, 7×1, 10, 10×1, 14, 14×1, 28, 28×1, 30, 30×1, 50, 50×1, 50×1 (nemocniční balení), 56, 56×1, 60, 60×1, 90, 90×1, 98, 98×1, 100, 100×1 enterosolvetní tvrdé tobolky (blistry)

a 7, 14, 28, 49, 50, 56, 90, 98 (2×49), 100 (2×50) enterosolvetní tvrdé tobolky (lahvičky)

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR s.r.o, Radlická 3185/1c, Praha 5, 150 00, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Lansoprazol Teva 15 mg: 09/045/15-C

Lansoprazol Teva 30 mg : 09/046/15-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

21. 1. 2015

Další informace o léčivu LANSOPRAZOL TEVA 15 MG ENTEROSOLVENTNÍ TVRDÉ TOBOLKY

Jak se LANSOPRAZOL TEVA 15 MG ENTEROSOLVENTNÍ TVRDÉ TOBOLKY podává: perorální podání - enterosolventní tvrdá tobolka
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 7

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha
E-mail: vois@teva.cz
Telefon: 251007111