Nonstop lékárna Otevřít hlavní menu

LANBICA 50 MG - souhrnné informace

Síla léku
50MG

Obsahuje účinnou látku:

ATC skupina:

Dostupná balení:

  • 5
  • 7
  • 10
  • 14
  • 20
  • 28
  • 30
  • 40
  • 50
  • 56
  • 80
  • 84
  • 90
  • 98
  • 100
  • 200
  • 280
  • 140

Souhrnné informace o léku - LANBICA 50 MG

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

LANBICA 50 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje 50 mg léčivé látky bicalutamidum.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna tableta obsahuje 60,44 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Bílá, kulatá, bikonvexní, potahovaná tableta s vyraženým BCM 50 na jedné straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba pokročilého stádia karcinomu prostaty v kombinaci s léčbou analogem LHRH (luteinising hormone-releasing hormone) nebo chirurgickou kastrací.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí muži, včetně těch starších: Obvyklá dávka je jedna 50mg tableta perorálně jednou denně.

Léčba bikalutamidem má být zahájena alespoň 3 dny před zahájením léčby analogem LHRH nebo ve stejnou dobu, kdy byla provedena chirurgická kastrace.

Speciální populace

Porucha funkce ledvin

Pro pacienty s poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava dávky.

Porucha funkce jater

Pro pacienty s mírnou poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování. U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater může dojít ke zvýšené kumulaci přípravku (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Bikalutamid není indikován k léčbě dětí a dospívajících (viz bod 4.3).

Způsob podání

Tablety se polykají celé a zapíjejí se tekutinou.

4.3 Kontraindikace

Bikalutamid je kontraindikován u žen a dětí (viz bod 4.6).

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Společné podávání terfenadinu, astemizolu nebo cisapridu s přípravkem Lanbica je kontraindikováno (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zahájení léčby má probíhat pod dohledem specializovaného lékaře.

Bikalutamid je výrazně metabolizován v játrech. Údaje naznačují, že u osob se závažnou poruchou jaterních funkcí může být eliminace zpomalená, což může vést ke zvýšené kumulaci bikalutamidu. Proto by bikalutamid měl být pacientům se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater podáván s opatrností.

Vzhledem k možnosti jaterních změn je třeba provádět opakovaná vyšetření jaterních testů. Očekává se, že většina změn se objeví v průběhu prvních 6 měsíců léčby bikalutamidem.

Závažná porucha funkce jater a selhání jater byla při užívání bikalutamidu pozorována zřídka a byly hlášeny fatální případy (viz bod 4.8). Léčba bikalutamidem má být ukončena, pokud jsou změny jaterních funkcí závažné.

U pacientů (mužů) bylo v souvislosti s podáváním LHRH agonistů pozorováno zhoršení glukosové tolerance. To se může projevit jako diabetes nebo jako ztráta glykemické kontroly u pacientů s již existujícím diabetem. U pacientů dostávajících bikalutamid v kombinaci s agonisty LHRH je proto třeba zvážit monitorováni glukosy v krvi.

Je prokázáno, že bikalutamid inhibuje cytochrom P450 (CYP 3A4), proto pokud je podáván společně s léky, které jsou metabolizovány zvláště CYP 3A4, je třeba pacientům věnovat zvláštní pozornost (viz bod 4.3 a 4.5).

Pacienti se vzácnými hereditárními problémy, jako jsou galaktosová intolerance, deficience laktázy nebo glukoso-galaktosová malabsorpce, by neměli tento lék užívat.

Androgen-deprivační léčba může prodlužovat QT interval.

Před zahájením léčby bikalutamidem má lékař zvážit poměr přínosů a rizik, včetně rizika Torsade de pointes, u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu v anamnéze a u pacientů souběžně užívajících léčivé přípravky, které mohou prodlužovat QT interval (viz bod 4.5).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nejsou k dispozici žádné důkazy o farmakodyna­mických nebo farmakokinetických interakcích mezi bikalutamidem a LHRH analogy.

In vitro studie prokázaly, že R-enantiomer bikalutamidu je inhibitor CYP 3A4 s menším inhibičním účinkem na aktivitu CYP 2C9, 2C19 a 2D6.

Ačkoli klinické studie používající antipyrin jako marker aktivity cytochromu P450 (CYP) neprokázaly žádný průkaz možných lékových interakcí s bikalutamidem, průměrná expozice midazolamu (AUC) byla po společném podávání s bikalutamidem po dobu 28 dnů zvýšena na 80 %. U léků s úzkým terapeutickým indexem může být i takové zvýšení významné. Proto je společné podávání s terfenadinem, astemizolem a cisapridem kontraindikováno (viz bod 4.3) a společnému podávání bikalutamidu s přípravky, jako jsou cyklosporin a blokátory kalciových kanálů, má být věnována zvláštní pozornost. U těchto léků může být nutné snížení dávky, zvláště pokud dochází k zesílení účinku nebo k nežádoucím účinkům. U cyklosporinu je po zahájení nebo přerušení léčby bikalutamidem doporučeno pečlivé monitorování plazmatických koncentrací a klinického stavu.

Pokud je bikalutamid předepisován s dalšími léky, které inhibují lékovou oxidaci, např. cimetidin a ketokonazol, je třeba tomu věnovat zvláštní pozornost. Teoreticky by toto mohlo vést ke zvýšení plazmatických koncentrací bikalutamidu a zvýraznění nežádoucích účinků.

Studie in vitro prokázaly, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulans warfarin z jeho vazebného místa. Pokud je nutné zahájit léčbu bikalutamidem u pacientů, kteří již užívají kumarinová antikoagulancia, je třeba pečlivě monitorovat protrombinový čas.

Kvůli souvislosti androgen-deprivační léčby a prodloužení QT intervalu má být pečlivě zvážena souběžná léčba bikalutamidem s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a léčba přípravky, které mohou vyvolat Torsade de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin, disopyramid), třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), metadon, moxifloxacin, antipsychotika a další (viz bod 4.4.).

Pediatrická populace

Interakční studie byly prováděny pouze u dospělých.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Bikalutamid je u žen kontraindikován, proto nesmí být podáván těhotným ženám ani kojícím matkám.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Je nepravděpodobné, že by bikalutamid ovlivňoval schopnost řídit a obsluhovat stroje. Je však třeba zmínit, že občas může vyvolávat ospalost. Pacientům, kterých se to týká, má být věnována zvláštní pozornost.

4.8 Nežádoucí účinky

V tomto bodě jsou nežádoucí účinky definovány následovně: Velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1000 až <1/100); vzácné (>1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka 1: Frekvence nežádoucích účinků

Třídy orgánových systémů

Frekvence

Příhoda

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi časté

Anémie

Poruchy imunitního systému

Méně časté

Hypersenzitivita, angioedém a kopřivka

Poruchy metabolismu a výživy

Časté

snížená chuť k jídlu

Psychiatrické poruchy

Časté

Snížení libida, deprese

Poruchy nervového systému

Velmi časté

Závrať

Časté

Somnolence

Srdeční poruchy

Časté

Infarkt myokardu (byly hlášeny fatální případy)4, srdeční selhání 4

Není známo

Prodloužení QT intervalu (viz

bod 4.4 a 4.5)

Cévní poruchy

Velmi časté

Návaly horka

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté

Intersticiální plicní onemocnění5 (byly hlášeny fatální případy)

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté

Časté

Bolest břicha, zácpa, nauzea Dyspepsie, flatulence

Poruchy jater a žlučových cest

Časté

Vzácné

Hepatotoxicita, žloutenka, hypertransami­názémie1 Jaterní selhání2 (byly hlášeny fatální případy)

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté

Vzácné

Alopecie, hirsutismus/ob­novení růstu vlasů, suchá kůže, pruritis, vyrážka

Fotosenzitivní reakce

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi časté

Haematurie

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Velmi časté

Časté

Gynekomastie a pocit pnutí

3

v prsu3

Erektilní dysfunkce

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Velmi časté

Časté

Astenie, otok

Bolest na hrudi

Vyšetření

Časté

Nárůst tělesné hmotnosti

1

2

3

4


Jaterní změny jsou jen zřídka závažné a často byly přechodné, odezněly nebo se zlepšily v průběhu léčby nebo po přerušení léčby.

Zaznamenáno jako nežádoucí účinek přípravku po vyhodnocení post-marketingových údajů. Četnost byla stanovena z výskytu hlášení nežádoucího účinku jaterního selhání u pacientů léčených 150 mg bikalutamidu v otevřené větvi studií EPC.

Mohou být zmírněny současnou kastrací.

Pozorováno ve farmakoepidemi­logické studii LHRH agonistů a antiandrogenů užívaných k léčbě rakoviny prostaty. Riziko se zdálo být zvýšeno při užívání 50 mg bikalutamidu v kombinaci s LHRH agonisty, ale zvýšení rizika nebylo patrné při užití 150 mg bikalutamidu v monoterapii léčby rakoviny prostaty.

Zaznamenáno jako nežádoucí účinek přípravku po vyhodnocení post-marketingových údajů. Četnost byla stanovena z výskytu hlášení nežádoucího účinku intersticiální pneumonie v randomizované 150 mg léčebné periodě studií EPC.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky:

4.9 Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování. Neexistuje specifické antidotum; léčba má být symptomatická. Dialýza pravděpodobně nebude účinná, protože bikalutamid je významně vázán na plazmatické proteiny a není vylučován v nezměněné formě močí. Jsou indikována obecná podpůrná opatření, včetně častého monitorování vitálních známek.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1  Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: anti-androgeny, ATC kód: L02B B03

Mechanismus účinku

Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen, prostý jiné endokrinní aktivity. Váže se na androgenní receptory bez aktivace genové exprese a tím inhibuje androgenní stimul. Důsledkem této inhibice je regrese nádoru prostaty. Klinicky může u podsouboru pacientů vést vysazení bikalutamidu k „syndromu z vysazení antiandrogenů“.

Bikalutamid je racemát s antiandrogenním účinkem, který je přítomný téměr výhradně jako ®-enantiomer.

5.2  Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Bikalutamid je po perorálním podání velmi dobře absorbován. Není prokázáno, že by jídlo mělo klinicky významný účinek na jeho biologickou dostupnost.

Distribuce

Bikalutamid se silně váže na proteiny (racemát 96 % ®-enantiomer >99 %) a rozsáhle se metabolizuje (oxidací a glukuronidací): jeho metabolity se eliminují ledvinami a žlučí v přibližně stejných podílech.

Biotransformace

(S)-enantiomer je relativně rychle odstraňován v porovnání s ®-enantiomerem, jehož plazmatický poločas eliminace je asi 1 týden.

Při pravidelném podávání bikalutamidu jednou denně se ®-enantiomer kumuluje asi desetinásobně v plazmě, v důsledku dlouhého eliminačního poločasu.

Při každodenním podávání bikalutamidu v dávce 50 mg se v rovnovážném stavu pozorují plasmatické koncentrace ®-enantiomeru přibližně 9 mikrogramů/ml. V rovnovážném stavu přispívá hlavní aktivní ®-enantiomer k celkovému počtu obíhajících enantiomerů 99 %.

Eliminace

V klinické studii střední hodnota koncentrace R-bikalutamidu ve spermatu mužů léčených bikalutamidem v dávce 150 mg byla 4,9 mikrogramů/ml. Množství bikalutamidu potenciálně dodaného během styku partnerce je nízké a rovná se přibližně 0,3 mikrogramů /kg. Tato hodnota je pod hodnotou potřebnou k navození změn u potomstva laboratorních zvířat.

Zvláštní populace

Farmakokinetika ®-enantiomeru není ovlivněna věkem, poruchou funkce ledvin ani mírnou či středně těžkou poruchou funkce jater. Existují důkazy, že u subjektů s těžkou poruchou funkce jater se ®-enantiomer z plasmy eliminuje pomaleji.

5.3   Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Bikalutamid je u zvířat silný antiandrogen a induktor oxidačních enzymů se smíšenou funkcí. Změny cílových orgánů u zvířat včetně indukce tumoru, mají vztah k těmto aktivitám. Žádný z těchto nálezů z preklinických studií nemá zřejmě vliv na léčbu pacientů s pokročilým karcinomem prostaty.

6.


FARMACEUTICKÉ ÚDAJE


6.1   Seznam pomocných látek

Jádro tablety

Monohydrát laktosy

Krospovidon

Povidon K 29–32

Magnesium-stearát

Natrium-lauryl-sulfát

Potah tablety

Monohydrát laktosy

Hypromelosa

Makrogol 4000

Oxid titaničitý (E171).

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

5 let

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a obsah balení

PVC/PE/PVDC/Al blistr, krabička

Velikost balení

5, 7, 10, 14, 20, 28, 30, 40, 50, 56, 80, 84, 90, 98, 100, 140, 200 nebo 280 potahovaných tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 – Nusle, Česká republika

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO

44/517/07-C

Další informace o léčivu LANBICA 50 MG

Jak se LANBICA 50 MG podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 5

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Sandoz s.r.o., Praha
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611