KLIMICIN - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

injekční roztok

clindamycinum

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna ampulka (2 ml) injekčního roztoku obsahuje clindamycinum 300 mg ve formě clindamycini dihydrogenophosphas 356,46 mg.

Jedna injekční lahvička (4 ml) injekčního obsahuje clindamycinum 600 mg ve formě clindamycini dihydrogenophosphas 712,93 mg.

Jeden ml injekčního roztoku obsahuje 150 mg clindamycinum ve formě clindamycini dihydrogenophos­phas.

Pomocná látka se známým účinkem: benzylalkohol.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Popis přípravku: bezbarvý až slabě nažloutlý roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Parenterálně podaný klindamycin je určen k léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi citlivými na klindamycin. Je určen k léčbě:

• – infekcí periodontálních tkání (periodontitida, odontogenní absces)

• – infekcí horních cest dýchacích (tonzilitida, faryngitida, sinusitida, otitis media, spálová horečka) a infekcí dolních cest dýchacích (bronchitida, pneumonie, empyém, plicní absces)

• – infekcí kůže a měkkých tkání (akné, furunkuly, celulitida, impetigo, erysipel, paronychium, infikované rány, abscesy)

• – akutní a chronické osteomyelitidy, septické artritidy

• – bakteriemie (primárně anaerobní)

• – intraabdominální infekce (peritonitida, absces) v kombinaci s antibiotikem účinným proti gramnegativním bakteriím

• – gynekologických infekcí (endometritida, parametritida, salpingitida, tuboovariální abscesy, pooperační infekce) v kombinaci s antibiotikem účinným proti gramnegativním bakteriím

• – mozkové toxoplasmózy u pacientů s AIDS v kombinaci s pyrimethaminem

• – pneumonie způsobené Pneumocystis jiroveci u pacientů s AIDS – v kombinaci s primachinem

• – alternativní léčbě malárie způsobené Plasmodium falciparum v kombinaci s chininem.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávky se aplikují intramuskulárně nebo pomalou intravenózní infuzí. Před intravenózním podáním je nutno roztok klindamycinu naředit, přičemž infuze musí trvat alespoň 10 až 60 minut (viz bod 6.6 Pokyny k použití přípravku a zacházení s ním).

Doporučená denní dávka přípravku Klimicin při středně těžkých infekcích je 1200 až 1800 mg denně, rozdělená do 3 nebo 4 stejných dávek.

Při těžkých infekcích je doporučená dávka 2400 až 2700 mg denně, rozdělená do 3 nebo 4 stejných dávek. Při život ohrožujících infekcích je možno intravenózní dávku zvýšit až na maximálně 4800 mg za den.

Individuální intramuskulární dávky nesmějí přesáhnout 600 mg.

Individuální dávka v jediné infuzi nesmí přesáhnout 1200 mg.

U starších pacientů není potřeba žádná úprava dávky (viz bod 5.2 Farmakoki­netické vlastnosti).

Děti ve věku od 1 měsíce až do 16 let: doporučená dávka je 20 až 40 mg/kg denně rozdělená do 3 nebo 4 stejných dávek.

Maximální denní dávka je 40 mg/kg tělesné hmotnosti.

Infekce beta-hemolytickými streptokoky vyžadují alespoň 10denní léčbu, aby se předešlo vzniku pozdních komplikací, tj. revmatické horečky a glomerulonefritidy.

Úprava dávkování není nutná, s výjimkou pacientů s úplným selháním ledvin, kterým je nutno podat polovinu obvyklé dávky. U pacientů na hemodialýze, peritoneální dialýze nebo hemofiltraci není úprava dávky nutná (viz bod 5.2 Farmakoki­netické vlastnosti).

Dávku je nutno upravit na základě naměřených sérových koncentrací léčiva (viz bod 5.2 Farmakoki­netické vlastnosti).

Doporučená dávka je 20 mg/kg za den po dobu alespoň 5 dní.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na klindamycin, linkomycin, nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Přípravek Klimicin se nesmí podávat předčasně narozeným novorozencům nebo novorozencům narozeným v termínu z důvodu obsahu benzylalkoholu (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Klimicin obsahuje benzylalkohol. Benzylalkohol je dáván do souvislosti s fatálním „gasping“ syndromem u předčasně narozených novorozenců. Benzylalkohol může způsobit toxické reakce a anafylaktoidní reakce u kojenců a dětí do 3 let věku. Množství benzylalkoholu, které může způsobit toxicitu, není známo.

Léčba antibakteriálními přípravky způsobuje změnu normální mikrobiální flory tlustého střeva vedoucí k přerůstání Clostridium difficile. Toto bylo hlášeno téměř u všech antibiotik včetně klindamycinu. Clostridium difficile produkuje toxiny A a B, které se podílí na rozvoji průjmu (CDAD – Clostridium difficile associated diarrhea) a je primární příčinou tzv. postantibiotické kolitidy.

Diagnózu CDAD je důležité vzít v úvahu u všech pacientů s průjmem vzniklým po podávání antibakteriálních přípravků. Průjem může progredovat v kolitidu, včetně pseudomembranózní kolitidy (viz bod 4.8), a to od mírné až po fatální. Pokud vznikne podezření anebo se potvrdí postantibiotický průjem nebo kolitida, probíhající léčba antibiotiky včetně klindamycinu má být ukončena a a mají být okamžitě zahájena adekvátní terapeutická opatření. Léčivé přípravky inhibující peristaltiku jsou v těchto případech kontraindikovány.

Vzhledem k tomu, že klindamycin neproniká dostatečně do mozkomíšního moku, není vhodný pro léčbu meningitidy.

Pokud léčba trvá delší dobu, je vhodné provést funkční vyšetření jater a ledvin.

Podávání přípravku Klimicin může vést k superinfekci rezistentními mikroorganizmy, zejména kvasinkami.

Klimicin se intravenózně nesmí podávat neředěný ve formě bolusové injekce, má se podávat ve formě pomalé infuze minimálně po dobu 10 – 60 minut.

Léčba klindamycinem je možnou alternativní léčbou v případě alergie na penicilin (hypersenzitivita na penicilin). Nejsou žádné zprávy o zkřížené alergii mezi klindamycinem a penicilinem a nelze ji očekávat na základě strukturálního rozdílu mezi těmito látkami. Nicméně jsou známy jednotlivé případy anafylaktické reakce (hypersenzitivity) po podání klindamycinu u osob s již existující alergií na penicilin. Toto je nutné brát v úvahu v průběhu léčby klindamycinem u pacientů, kteří jsou alergičtí na penicilin.

Tento léčivý přípravek obsahuje benzylalkohol (méně než 90 mg/kg/den), který může způsobit toxické a anafylaktické reakce u kojenců a dětí do 3 let.

Přípravek se nesmí podávat nedonošeným dětem a novorozencům.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Bylo prokázáno, že klindamycin má schopnost vyvolat blokádu neuromuskulárního přenosu a může potencovat účinek jiných neuromuskulárních blokátorů. U pacientů, kteří tyto léčivé přípravky užívají, je proto třeba podávat klindamycin opatrně.

Klindamycin nemá být, pokud možno, podáván s erythromycinem, vzhledem k antibakteriálnímu účinku, který byl in vitro pozorován jako antagonistický.

Antagonisté vitaminu K

U pacientů léčených klindamycinem v kombinaci s antagonisty vitaminu K (např. warfarin, acenokumarol a fluindion) byly hlášeny zvýšené hodnoty koagulačních testů (PT/INR) a/nebo případy krvácení. U pacientů současně léčených antagonisty vitaminu K mají být proto často prováděny koagulační testy.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Reprodukční studie toxicity na potkanech a králících při perorálním a subkutánním podání neprokázaly poruchy fertility nebo poškození plodu působením klindamycinu s výjimkou dávek toxických pro matku. Na základě reprodukčních studií na zvířatech nelze vždy předpovědět odezvu u lidí.

Klindamycin prochází u člověka placentou. Po opakovaných dávkách dosahovaly koncentrace v plodové vodě přibližně 30% koncentrace v krvi matky.

Benzylalkohol může procházet placentou (viz bod 4.3).

V klinických studiích u těhotných žen nebylo systémové podání klindamycinu během druhého a třetího trimestru spojeno se zvýšeným výskytem kongenitálních abnormalit. Neexistují žádné srovnatelné a kontrolované studie u těhotných žen během prvního trimestru.

Klindamycin by měl být v těhotenství používán jen tehdy, je-li to zcela nezbytné.

Klindamycin se vylučuje do lidského mateřského mléka v koncentracích 0,7 – 3,8 pg/ml. Vzhledem k možnému riziku závažných nežádoucích účinků u kojených dětí, nemají kojící matky klindamycin užívat.

Studie fertility u potkanů, kterým byl klindamycin podáván perorálně, neprokázaly žádný účinek na fertilitu ani na rozmnožovací schopnost.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Klindamycin nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující tabulka zahrnuje nežádoucí účinky identifikované na základě zkušeností z klinických studií a postmarketingového průzkumu podle třídy orgánových systémů a frekvence. Nežádoucí účinky získané na základě postmarketingových zkušeností jsou uvedeny kurzívou. Četnost nežádoucích účinků je uvedena podle následující konvence: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté (> 1/1 000 až < 1/100), vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:

4.9 Předávkování

Hemodialýza a peritoneální dialýza jsou při odstranění klindamycinu ze séra neúčinné.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakoterape­utická skupina: Makrolidy, linkosamidy a streptograminy

ATC kód: J01FF01

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Klindamycin je linkosamidové antibiotikum s převážně bakteriostatickou aktivitou. Může rovněž mít baktericidní účinky, nicméně to závisí na jeho koncentraci v místě infekce a citlivosti patogenních bakterií.

Klindamycin působí prostřednictvím inhibice syntézy proteinů v bakterii. Váže se na 50S podjednotku bakteriálního ribozomu a inhibuje iniciaci peptidového řetězce blokádou transpeptidace. Makrolidová antibiotika a chloramfenikol mají stejný mechanismus účinku. V důsledku kompetice na stejném vazebném místě jsou jejich in vitro účinky

6/11

antagonistické; současné používání těchto antibiotik se tudíž nedoporučuje. Důsledky inhibice syntézy proteinů zahrnují změny ve složení bakteriální buněčné stěny, sníženou schopnost bakterií přilnout k hostitelským buňkám a snížené uvolňování stafylokokových toxinů a P-laktamáz.

Kromě účinků na syntézu proteinů klindamycin rovněž usnadňuje opsonizaci, vazbu komplementu, fagocytózu a intracelulární destrukci bakterií. V důsledku dlouhodobé vazby na ribozomy má klindamycin rovněž dlouhodobý postantibiotický účinek.

Hlavní mechanismus bakteriální rezistence vůči klindamycinu je prostřednictvím změn ribozomálního vazebného místa, které mohou být konstitutivní nebo indukovatelné. Přítomnost enzymů degradujících klindamycin je vzácná a nižší příjem klindamycinu do buněk bakterií je málo pravděpodobný.

Je prokázána zkřížená rezistence patogenů vůči klindamycinu a linkomycinu.

Klindamycin je účinným antibiotikem k léčbě mnoha infekcí způsobených aerobními a anaerobními grampozitivními bakteriemi. Má rovněž dobrou aktivitu proti gramnegativním anaerobům. Je tedy jedním z nejúčinnějších antibiotik k léčbě infekcí způsobených Bacteroides fragilis. Klindamycin není účinný proti gramnegativním aerobním bakteriím.

Bakterie, které jsou na klindamycin obvykle citlivé: streptokoky: skupina A (Streptococcus pyogenes), skupina B (Streptococcus agalactiae), skupiny C a G, Streptococcus bovis, mikroaerofilní streptokoky, pneumokoky, zelené streptokoky, stafylokoky (s výjimkou methicilin-rezistentního Staphylococcus aureus - MRSA), Corynebacterium diphteriae, Bacillus anthracis, Bacillus cereus, Nocardia spp., Clostridium tetani, Clostridium septicum, Clostridium perfringens, Peptococcus spp., Peptostreptococcus spp., Eubacterium spp., Propionibacterium spp., Bifidobacterium spp., Lactobacillus spp., Actinomyces israelii, Bacteroides fragilis, Prevotella spp., Fusobacterium spp., Campylobacter jejuni, Capnocytophaga canimorsus, Gardnerella vaginalis, Leptospira spp., Chlamydia trachomatis, Coxiella burnetii, Mycobacterium leprae (mírně citlivé).

Bakterie, které jsou vůči klindamycinu obvykle rezistentní: enterokoky, MRSA, Corynebacterium jeikeum, Clostridium sporogenes, Clostridium tertium, Clostridium bifermentas, Clostridium novyi, Clostridium ramosus, Clostridium sordelli, Bacteroides thetaiotaomicron, Bacteroides ovatus, Bacteroides vulgatus, Bacteroides distasonis, Neisseria spp., Moraxella catarrhalis, Haemophilus influenzae, Bordetella pertusis, Brucella melitensis, Legionella pneumophila, Francisella tularensis, enterobacteriae, Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter baumanii, Vibrio spp., Campylobacter coli, Helicobacter pylori.

Bakterie, které mohou být na klindamycin citlivé nebo vůči němu rezistentní: Clostridium difficile, Bacteroides gracilis, Flavobacterium spp.

Klindamycin je v kombinaci s primachinem rovněž účinný proti jistým protozoím, jako je Toxoplasma gondii, Plasmodium falciparum, Plasmodium vivax a Babesia spp. a proti atypické houbě Pneumocystis jiroveci.

Citlivé bakterie mají MIC < 0,5 mg/l (Streptococcus spp. < 0,25 mg/l), bakterie s hodnotami MIC mezi 1 a 2 mg/l se považují za středně citlivé (Streptococcus spp. 0,5 mg/l) a bakterie s MIC > 4 mg/l se považují za rezistentní (Streptococcus spp. > 1 mg/l). Většina citlivých anaerobních a mikroaerofilních bakterií má hodnoty MIC mezi 0,1 a 4 mg/l.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Fosfátová sůl klindamycinu je biologicky inaktivní. In vivo se rychle hydrolyzuje na aktivní klindamycin. Biologická dostupnost klindamycinu ze sodné soli klindamycinu je vyšší než 75 %.

Po intramuskulárním podání klindamycinu se jeho maximální koncentrace u dospělých dosáhne po 2,5 až 3 hodinách a u dětí po 1 hodině. Po intramuskulárním podání 300 mg klindamycinu jsou jeho sérové koncentrace po 2,5 hodinách 4,9 mg/l a po 8 hodinách 2,8 mg/l. Po dávce 600 mg/12 h jsou jeho maximální koncentrace 9,0 mg/l. U dětí podání jedné dávky 3–5 mg/kg vede k maximálním sérovým koncentracím 4 mg/l.

Naměřené maximální sérové koncentrace klindamycinu jsou po intravenózním podání velmi proměnlivé. Po podání 600 nebo 300 mg jsou jeho koncentrace 6–29 mg/l nebo 2,6–26 mg/l. U dětí do 1 roku věku jsou jeho maximální sérové koncentrace po maximální dávce 12,69 mg/l.

U dospělých dobrovolníků sérové koncentrace po dávkách 600 mg/6 h, 600 mg/8 h a 900 mg/8 h dosáhly 10,9, 10,8 a 14,1 mg klindamycinu/ml. Po intravenózním podání klindamycinu dětem v dávce 5 –7 mg/kg bylo dosaženo sérových koncentrací 10 mg/l. Terapeutické koncentrace se u dospělých dosáhne, pokud se klindamycin podá každých 8–12 hodin a u dětí každých 6–8 hodin. Konstantní terapeutické koncentrace se rovněž dosáhne kontinuální intravenózní infuzí klindamycinu.

Po intraperitoneálním podání 2 litrů tekutiny s koncentrací klindamycinu 300 mg/l je průměrná koncentrace klindamycinu po 5 výplaších 5,8 mg/l. Po jediném intraperitoneálním podání 2 litrů tekutiny s koncentrací klindamycinu 300 mg/ml a poté po 4 výplaších 2 litry tekutiny s koncentrací klindamycinu 30 mg/l je průměrná sérová koncentrace klindamycinu 1,6 mg/l.

Klindamycin prostupuje do tkání a tělesných tekutin dobře, přičemž zde dosahuje terapeutických koncentrací. Neprostupuje do centrálního nervového systému ani při narušené hematoencefalické bariéře (např. zánětem).

Koncentrace klindamycinu ve slinách a tkáni dásní jsou podobné koncentracím v séru. Koncentrace léčiva v bronchiálních sekretech jsou rovněž terapeuticky uspokojivé. Množství klindamycinu ve žluči je 2–3krát vyšší než v séru. V případě obstrukce žlučových cest nelze ve žluči nalézt žádné antibiotikum. Ve stěně žlučníku je klindamycin přítomen v minimálních koncentracích.

Klindamycin v případě zánětu peritonea (i při vzniku ascitu) do něj dobře proniká. Klindamycin rovněž dobře proniká do tkání kolem dekubitů. Po intravenózním podání 600 mg klindamycinu je jeho koncentrace ve tkáni dekubitů přibližně 2,5 gg/g.

Klindamycin dobře prostupuje do žaludeční sliznice a žaludeční šťávy, kde je jeho koncentrace dvojnásobná oproti koncentraci v séru.

Klindamycin rovněž velmi dobře prostupuje do kostní tkáně. Klindamycin prostupuje placentou a rovněž do mateřského mléka.

Koncentrace klindamycinu v neutrofilech a makrofázích je až 50× vyšší než koncentrace v extracelulární tekutině; jde o důsledek aktivního transportu klindamycinu do buněk.

Dlouhodobá přítomnost klindamycinu ve stolici (až po dobu 2 týdnů) je pravděpodobně důsledkem enterohepatální cirkulace.

Okolo 60 až 94 % klindamycinu je navázáno na plazmatické proteiny. Jeho distribuční objem je od 43 do 74 litrů (0,6–1,2 l/kg).

Klindamycin se metabolizuje v játrech na dva aktivní metabolity (klindamycin-sulfoxid a N-dimethylklinda­mycin) a na několik inaktivních metabolitů.

Metabolity se vylučují převážně žlučí a částečně močí. Přibližně 13 % perorální dávky se vyloučí močí v aktivní formě, částečně jako klindamycin a částečně jako jeho aktivní metabolit. Pouze 5 % aktivní formy se vyloučí stolicí. Eliminační poločas klindamycinu je 2–4 hodiny, přičemž jeho sérová clearance je 2,65 ml/s.

Vliv věku

U pacientů nad 70 let věku byla zjištěna mírně pomalejší absorpce perorální formy a mírně prodloužený eliminační poločas (4,71 hodin), žádná úprava dávky není potřebná.

Vliv poruchy funkce ledvin

Eliminační poločas klindamycinu je mírně prodloužen. Jelikož klindamycin se vylučuje především játry, není žádná úprava dávky potřebná, s výjimkou pacientů s úplným selháním ledvin. Dialýzou se léčivo z těla neodstraní.

Vliv poruchy funkce jater

Metabolismus a eliminace klindamycinu žlučí jsou sníženy, eliminační poločas je tudíž prodloužen o 39–500 %. Navzdory kompenzačnímu zvýšení eliminace klindamycinu ledvinami musí být jeho dávka snížena.

Vliv jiných chorob

U pacientů s celiakií, jejunální divertikulózou nebo Crohnovou chorobou je absorpce klindamycinu zvýšena. U pacientů s AIDS je biologická dostupnost klindamycinu 1,5-krát vyšší než u zdravých lidí.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita

Na základě dat o akutní toxicitě po perorálním podání je, že klindamycin je látka s nízkou toxicitou. Po intraperitoneálním podání je jeho akutní toxicita mírně vyšší. Jeho LD50 u potkanů je 745 mg/kg a u myší 997 mg/kg. Po intramuskulárním podání je LD50 u potkanů vyšší než 3500 mg/kg a u myší je vyšší než 1600 mg/kg. Po intravenózním podání 855 mg/kg myším a subkutánní dávce 2618 mg/kg potkanům byla pozorována významná mortalita. U myší se rovněž vyskytly křeče a útlum.

Toxicita po opakovaném podání

Potkanům a psům byl klindamycin podáván po dobu 1 roku v dávkách až 300 mg/kg denně, což odpovídá 1,6 nebo 5,4 násobku maximální doporučené dávky pro dospělé. Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky. Žádné nežádoucí účinky nebyly pozorovány ani u potkanů, kterým bylo podáváno 600 mg/kg denně (3,2 násobek maximální doporučené dávky pro dospělé) po dobu 6 měsíců. U psů, kterým byla podávána stejná dávka po dobu 6 měsíců (10,8 násobek maximální doporučené dávky pro dospělé), bylo zaznamenáno zvracení, ztráta chuti k jídlu a úbytek na váze.

Během léčby klindamycinem nebyl pozorován žádný vliv na fertilitu nebo rozmnožovací schopnosti, přičemž během dlouhodobé léčby klindamycinem se neprojevily žádné teratogenní účinky.

U savců nebyly pozorovány žádné mutagenní nebo karcinogenní účinky klindamycinu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Benzylalkohol, hydroxid sodný, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l (k úpravě pH), voda na injekci.

6.2 Inkompatibility

Klindamycin se nesmí podávat současně s roztoky obsahujícími vitamíny B komplexu. Existuje fyzikální inkompatibilita mezi klindamycinem a ampicilinem, sodnou solí fenytoinu, difenylhydantoinem, barbituráty, aminofylinem, kalcium-glukonátu a síranem hořečnatým ve formě roztoku.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

Přípravek Klimicin naředěný v uvedených infuzních roztocích je v infuzních vacích stabilní při teplotě 25 C po dobu 24 hodin.

Infuzní roztoky:

0,9% roztok chloridu sodného

5,0% glukóza

5,0% glukóza v 0,9% roztoku chloridu sodného

5,0% glukóza v Ringerově roztoku

5,0% glukóza v 0,45% NaCl plus 40 mekv KCl

2,5% glukóza v Ringerově laktátovém roztoku

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Klimicin 300mg/2ml: ampulka z bezbarvého skla, označená růžovým identifikačním proužkem a červenou tečkou, tvarovaná folie, krabička.

10 ampulek

Klimicin 600mg/4ml: zapertlovaná injekční lahvička z bezbarvého skla, pryžová zátka, hliníkový kryt, plastový chránič, tvarovaná folie, krabička.

10 injekčních lahviček

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Pokyny k použití přípravku a zacházení s ním

Přípravek Klimicin se podává intramuskulárně nebo jako pomalá intravenózní infuze. Před intravenózním podáním je nutno roztok tohoto léčivého přípravku naředit.

Koncentrace klindamycinu v intravenózním roztoku nesmí přesáhnout 18 mg/ml a rychlost infuze klindamycinu nesmí přesáhnout 30 mg/min. Ředění se provádí následovně:

Takto ředěný roztok přípravku Klimicin je po přípravě použitelný při teplotě místnosti po dobu 24 hodin.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Lek Pharmaceuticals d.d., Ljubljana, Slovinsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

15/017/92-S/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3.2.1992

Datum prodloužení registrace: 26.9.2012

Další informace o léčivu KLIMICIN

Jak se KLIMICIN podává: intramuskulární/intravenózní podání - injekční roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Injekční lahvička
Velikost balení: 10X4ML

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Lek Pharmaceuticals d.d., Ljubljana
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611