1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Jodthyrox 100 mikrogramů/100 mikrogramů tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje levothyroxinum natricum 100 mikrogramů, iodidum 100 mikrogramů (ve formě kalii iodidum 130,8 mikrogramů).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Téměř bílá, kulatá, plochá tableta se zkosenými hranami, o průměru 7 mm, na obou stranách s dělicí rýhou, na jedné straně EM 45.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Teraputické indikace

Léčba strumy z nedostatku jódu a doplnění zásob jódu v organismu zvláště při eufunkční strumě v dospívání, při difúzní eufunkční strumě u dospělých a těhotných, prevence strumy po operaci strumy z nedostatku jódu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající:

Úvodní dávka:

Na začátku léčby obvykle 1/2 tablety denně po dobu 2 – 4 týdnů. Poté může být dávka zvýšena v závislosti na věku, tělesné hmotnosti a individuálním stavu pacienta.

Udržovací dávka:

Obvyklá udržovací dávka u dospělých a dospívajících je 1 tableta denně, v graviditě

1 – 1/ tablety denně. Lék se užívá jedenkrát denně, ráno na lačno, 30 minut před snídaní. Léčba se užívá do vymizení nebo zřetelného zmenšení strumy, obvykle 1 rok. Nedošlo-li k regresi strumy, léčba se prodlužuje, aby se zabránilo růstu strumy. Po operaci strumy je obvyklá délka užívání přípravku 1 rok.

Způsob podání:

Tablety mají být užívány ráno, na lačno asi půl hodiny před snídaní s dostatečným množstvím tekutiny.

4.3 Kontraindikace

Hypersensitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Hypertyreóza, autonomní adenomy štítné žlázy. Těžší formy ischemické choroby srdeční (infarkt myokardu, angina pectoris, městnavá srdeční slabost, dysrytmie). Neléčená adrenokortikální insuficience (vyžaduje nejprve substituci glukokortikoidy). Dermatitis herpetiformis Duhring. Opatrnost je nutná při osteoporóze skeletu.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Angina pectoris, kardiální insuficience, tachyarytmie

Angina pectoris musí být léčena přednostně před terapií hormony štítné žlázy. Terapie Jodthyroxem musí být zahájena nízkou dávkou, kterou je možno postupně zvyšovat v delších časových intervalech. Musí být vyloučena i mírná hypertyreóza u pacientů s anginou pectoris, kardiální insuficiencí nebo tachyarytmií. V těchto případech musí být prováděny časté kontroly hladin tyreoidních hormonů.

Psychotické poruchy

Při zahajování léčby levothyroxinem u pacientů s rizikem psychotických poruch se doporučuje použít nízkou počáteční dávku levothyroxinu a na začátku léčby dávku pomalu zvyšovat. Lze doporučit sledování pacienta. Pokud se vyskytnou známky psychotických poruch, je třeba zvážit úpravu dávky levothyroxinu.

Diabetes mellitus

Protože hormony štítné žlázy ovlivňují resorpci glukózy, sekreci a citlivost na inzulín, musí být na počátku léčby Jodthyroxem pravidelně kontrolována hladina glukózy v krvi a v případě jakýchkoli změn musí být přizpůsobeno dávkování léků snižujících glykémii.

Hypofyzární a adrenokortikální insuficience

U hypotyreózy vyvolané primárně onemocněním hypofýzy je nezbytné stanovit, zda je současně přítomna adrenokortikální insuficience. Ta musí být léčena před zahájením léčby tyreoideálními hormony.

Autonomie štítné žlázy

Autonomie štítné žlázy musí být vyloučena pomocí speciálních diagnostických metod před zahájením terapie Jodthyroxem.

Saturace štítné žlázy jódem může zabránit optimální akumulaci radioaktivního jódu při diagnostické nebo terapeutické intervenci. Doporučuje se vyhnout se podávání jódu před takovým zákrokem.

V případě společného užívání orlistatu a levothyroxinu může dojít k hypotyreóze a/nebo ke snížení kontroly hypotyreózy (viz bod 4.5). Pacientům užívajícím levothyroxin je vhodné doporučit, aby se předtím, než začnou či přestanou užívat orlistat nebo než změní léčbu orlistatem, poradili s lékařem, protože orlistat a levothyroxin může být nutno užívat v různém čase a dávku levothyroxinu může být nutno upravit. Dále se doporučuje kontrolovat u pacienta sérové hladiny hormonů.

Hormony štítné žlázy nemají být podávány ke snížení tělesné hmotnosti. U pacientů s euthyroidismem léčba levothyroxinem nezpůsobuje snížení tělesné hmotnosti. Vyšší než běžné dávky mohou způsobit vážné nebo dokonce život ohrožující nežádoucí účinky. Levothyroxin ve vysokých dávkách nemá být kombinován s některými látkami k redukci váhy např. se sympatomimetiky (viz bod 4.9).

• 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antidiabetika:

Levothyroxin může snižovat účinek antidiabetik. Proto je nutné provádět časté kontroly glykémie na začátku léčby hormony štítné žlázy. V případě potřeby je třeba dávku antidiabetika upravit.

Kumarinové deriváty:

Levothyroxin může zesilovat účinek antikoagulancií jejich vytěsněním z vazby na plasmatické bílkoviny, což může zvýšit riziko krvácení, např. v centrálním nervovém systému nebo gastrointestinálním traktu, zvláště u starších pacientů. Proto je nutné provádět pravidelně kontrolu koagulačních parametrů na začátku léčby hormony štítné žlázy a během konkomitantní léčby. V případě potřeby je třeba dávku antikoagulancií upravit.

Inhibitory proteázy (např. ritonavir, indinavir, lopinavir):

Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy, které poukazovaly na možnou interakci mezi léčivými přípravky, které obsahují ritonavir, a levothyroxinem. U pacientů léčených levothyroxinem je třeba monitorovat hladinu tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH) alespoň v průběhu prvního měsíce po zahájení a/nebo ukončení léčby ritonavirem.

Salicyláty, dikumarol, furosemid, klofibrát, fenytoin:

Salicyláty, dikumarol, furosemid ve vysokých dávkách (250 mg), klofibrát, fenytoin a další látky mohou vytěsnit levothyroxin z vazby na plazmatické proteiny, což vede ke zvýšení fT4 frakce. Fenytoin zvyšuje metabolismus levothyroxinu v játrech. Je doporučováno pečlivé sledování hladin hormonů štítné žlázy.

Orlistat:

V případě společného užívání orlistatu a levothyroxinu může dojít k hypotyreóze a/nebo ke snížení kontroly hypotyreózy. Může se jednat o důsledek snížené absorpce solí jódu a/nebo levothyroxinu.

Iontoměničové pryskyřice:

Iontoměničové pryskyřice (např. kolestyramin nebo kolestipol) inhibují absorpci levothyroxinu. Je proto doporučováno, aby se levothyroxin užíval 4 – 5 hodin před podáním těchto látek.

Hliník, soli železa a vápníku:

U léků obsahující hliník (antacida, sukralfát) byla v literatuře uváděna možnost snížení účinku levothyroxinu. Je proto doporučováno, aby Jodthyrox byl podáván minimálně 2 hodiny před podáním přípravků s obsahem hliníku. To samé platí pro léčivé přípravky obsahující soli vápníku a železa.

Propylthiouracil, glukokortikoidy, beta-sympatolytika a jódové kontrastní látky:

Tyto látky inhibují periferní konverzi T na T .

Amiodaron:

Tato látka inhibuje periferní konverzi T4 na T4. V důsledku vysokého obsahu jódu může amiodaron spouštět hypertyreózu a rovněž hypotyreózu. Je doporučována zvláštní opatrnost v případě uzlovité strumy s možností nerozpoznané autonomie.

Sertralin, chlorochin/pro­guanil:

Tyto látky snižují účinnost levothyroxinu a zvyšují hladinu TSH v séru.

Inhibitory tyrosinkinázy:

Inhibitory tyrosinkinázy (např. imatinib, sunitinib) mohou snižovat účinnost levothyroxinu. Je proto doporučeno sledovat pacienty s ohledem na funkci štítné žlázy na začátku a na konci současné léčby sevelamerem. V případě nutnosti má být dávka levothyroxinu upravena.

Sevelamer:

Sevelamer může snižovat absorpci levothyroxinu. Je proto doporučeno sledovat pacienty s ohledem na funkci štítné žlázy na začátku a na konci současné léčby sevelamerem. V případě nutnosti by měla být dávka levothyroxinu upravena.

Tyto látky mohou zvyšovat hepatální clearance levothyroxinu.

Estrogeny:

Ženy, které užívají antikoncepční přípravky s obsahem estrogenu nebo postmenopauzální ženy užívající hormonální substituční léčbu, mohou mít zvýšenou potřebu levothyroxinu.

Antityroideální léčivé přípravky blokují organickou vazbu jódu ve štítné žláze a mohou působit jako strumigeny. Vychytávání jódu štítnou žlázou je kompletně inhibováno látkami se stejným mechanismem účinku (jako je perchlorát, který rovněž blokuje recirkulaci jódu) a látkami, které nejsou transportovány, jako je thiokyanát (v koncentracích nad 5 mg/dl). Vychytávání a obrat jódu ve štítné žláze jsou stimulovány TSH (tyreotropní hormon).

Interakce s jídlem

Látky s obsahem sójy:

Látky obsahující sóju mohou snižovat intestinální absorpci levothyroxinu. Proto může být nutná úprava dávky Jodthyroxu, zvláště na začátku nebo po ukončení stravy obsahující sójové doplňky.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Léčba přípravkem Jodthyrox by měla být podávána shodně zvláště během těhotenství a kojení. Požadavky na dávkování se během těhotenství mohou dokonce zvýšit. Vzhledem k tomu, že zvýšení TSH v séru se může objevit již v průběhu 4 týdnů těhotenství, těhotné ženy užívající levothyroxin mají mít během každého trimestru změřeno TSH, aby se potvrdilo, že hodnoty TSH mateřského séra jsou v referenčním rozsahu pro daný trimestr těhotenství. Zvýšená hladina TSH v séru má být upravena zvýšením dávky levothyroxinu. Vzhledem k tomu, že hladiny TSH po porodu jsou podobné hodnotám před otěhotněním, má se dávka levothyroxinu vrátit k dávce před těhotenstvím ihned po porodu. Hladina TSH v séru se má zkontrolovat 6–8 týdnů po porodu.

Těhotenství

Léčba hormony štítné žlázy by měla být během těhotenství a obzvláště v období kojení vedena uvážlivě. Dosud nebyly zaznamenány žádné zprávy dokládající riziko pro plod, přestože používání během těhotenství je velmi rozšířené. I přes vysoké dávky levothyroxinu během léčby není hladina tyreroidních hormonů v mateřském mléce během kojení dostatečně vysoká, aby vyvolala hypertyreózu nebo potlačila sekreci TSH novorozence.

Kojení

Jód prochází placentou a je vylučován do mateřského mléka. Musí být zvážen obsah jódu v doplňcích stravy, které jsou užívány současně s přípravkem. Další suplementace kojeného dítěte není nutná.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Ovlivnění je nepravděpodobné.

4.8 Nežádoucí účinky

Mohou se objevit hypersensitivní reakce na jakékoli složky přípravku Jodthyrox. Mohou se objevit klinické známky hypertyreózy, pokud se překročí individuální limit tolerance pro levothyroxin nebo pokud se dávka zvýší příliš rychle na začátku léčby. Typické jsou následující příznaky: srdeční arytmie (např. fibrilace síní a extrasystoly), tachykardie, palpitace, angina pectoris, bolest hlavy, svalová slabost a křeče, návaly horka, horečka, zvracení, poruchy menstruace, pseudotumor cerebri, třes, neklid, nespavost, zvýšené pocení, úbytek tělesné hmotnosti, průjem. Byly hlášeny případy angioedému.

V těchto případech musí být snížena denní dávka nebo musí být lék na několik dnů vysazen. Léčba může být opatrně zahájena po vymizení nežádoucích účinků. U pacientů s predispozicí k autoimunitnímu onemocnění štítné žlázy je možný vývoj protilátek proti tyroideální peroxidáze (TPO).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Předávkování levothyroxinem může způsobit příznaky významného zvýšení metabolismu. U pacientů zneužívajících několik let levothyroxin byly zaznamenány případy náhlé srdeční smrti. U predisponovaných pacientů byly hlášeny izolované případy záchvatů, pokud byl překročen individuální toleranční limit.

Předávkování levothyroxinem může vést k příznakům hypertyreózy a mohlo by vést k akutní psychóze, zejména u pacientů s rizikem psychotických poruch.

Spolehlivým indikátorem předávkování levothyroxinem je zvýšená hladina T3 více než zvýšená hladina T4 nebo fT4. V závislosti na rozsahu předávkování je doporučeno přerušit léčbu a provést vyšetření. Betasympatomi­metické účinky, jako je tachykardie, úzkost, agitovanost nebo hyperkinezi je možné léčit beta-blokátory. Po extrémních dávkách může být indikována plasmaferéza.

U hypotyreózy indikované jódem je indikováno přerušení léčby jódem a léčba hormony štítné žlázy. Hypertyreóza indukovaná jódem se léčí tyreostatiky, vzácně intenzívní péčí, plasmaferézou nebo tyroidektomií.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Jodthyrox 100 mikrogramů/100 mikrogramů tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje levothyroxinum natricum 100 mikrogramů, iodidum 100 mikrogramů (ve formě kalii iodidum 130,8 mikrogramů).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Téměř bílá, kulatá, plochá tableta se zkosenými hranami, o průměru 7 mm, na obou stranách s dělicí rýhou, na jedné straně EM 45.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Teraputické indikace

Léčba strumy z nedostatku jódu a doplnění zásob jódu v organismu zvláště při eufunkční strumě v dospívání, při difúzní eufunkční strumě u dospělých a těhotných, prevence strumy po operaci strumy z nedostatku jódu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající:

Úvodní dávka:

Na začátku léčby obvykle 1/2 tablety denně po dobu 2 – 4 týdnů. Poté může být dávka zvýšena v závislosti na věku, tělesné hmotnosti a individuálním stavu pacienta.

Udržovací dávka:

Obvyklá udržovací dávka u dospělých a dospívajících je 1 tableta denně, v graviditě

1 – 1/ tablety denně. Lék se užívá jedenkrát denně, ráno na lačno, 30 minut před snídaní. Léčba se užívá do vymizení nebo zřetelného zmenšení strumy, obvykle 1 rok. Nedošlo-li k regresi strumy, léčba se prodlužuje, aby se zabránilo růstu strumy. Po operaci strumy je obvyklá délka užívání přípravku 1 rok.

Způsob podání:

Tablety mají být užívány ráno, na lačno asi půl hodiny před snídaní s dostatečným množstvím tekutiny.

4.3 Kontraindikace

Hypersensitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Hypertyreóza, autonomní adenomy štítné žlázy. Těžší formy ischemické choroby srdeční (infarkt myokardu, angina pectoris, městnavá srdeční slabost, dysrytmie). Neléčená adrenokortikální insuficience (vyžaduje nejprve substituci glukokortikoidy). Dermatitis herpetiformis Duhring. Opatrnost je nutná při osteoporóze skeletu.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Angina pectoris, kardiální insuficience, tachyarytmie

Angina pectoris musí být léčena přednostně před terapií hormony štítné žlázy. Terapie Jodthyroxem musí být zahájena nízkou dávkou, kterou je možno postupně zvyšovat v delších časových intervalech. Musí být vyloučena i mírná hypertyreóza u pacientů s anginou pectoris, kardiální insuficiencí nebo tachyarytmií. V těchto případech musí být prováděny časté kontroly hladin tyreoidních hormonů.

Psychotické poruchy

Při zahajování léčby levothyroxinem u pacientů s rizikem psychotických poruch se doporučuje použít nízkou počáteční dávku levothyroxinu a na začátku léčby dávku pomalu zvyšovat. Lze doporučit sledování pacienta. Pokud se vyskytnou známky psychotických poruch, je třeba zvážit úpravu dávky levothyroxinu.

Diabetes mellitus

Protože hormony štítné žlázy ovlivňují resorpci glukózy, sekreci a citlivost na inzulín, musí být na počátku léčby Jodthyroxem pravidelně kontrolována hladina glukózy v krvi a v případě jakýchkoli změn musí být přizpůsobeno dávkování léků snižujících glykémii.

Hypofyzární a adrenokortikální insuficience

U hypotyreózy vyvolané primárně onemocněním hypofýzy je nezbytné stanovit, zda je současně přítomna adrenokortikální insuficience. Ta musí být léčena před zahájením léčby tyreoideálními hormony.

Autonomie štítné žlázy

Autonomie štítné žlázy musí být vyloučena pomocí speciálních diagnostických metod před zahájením terapie Jodthyroxem.

Saturace štítné žlázy jódem může zabránit optimální akumulaci radioaktivního jódu při diagnostické nebo terapeutické intervenci. Doporučuje se vyhnout se podávání jódu před takovým zákrokem.

V případě společného užívání orlistatu a levothyroxinu může dojít k hypotyreóze a/nebo ke snížení kontroly hypotyreózy (viz bod 4.5). Pacientům užívajícím levothyroxin je vhodné doporučit, aby se předtím, než začnou či přestanou užívat orlistat nebo než změní léčbu orlistatem, poradili s lékařem, protože orlistat a levothyroxin může být nutno užívat v různém čase a dávku levothyroxinu může být nutno upravit. Dále se doporučuje kontrolovat u pacienta sérové hladiny hormonů.

Hormony štítné žlázy nemají být podávány ke snížení tělesné hmotnosti. U pacientů s euthyroidismem léčba levothyroxinem nezpůsobuje snížení tělesné hmotnosti. Vyšší než běžné dávky mohou způsobit vážné nebo dokonce život ohrožující nežádoucí účinky. Levothyroxin ve vysokých dávkách nemá být kombinován s některými látkami k redukci váhy např. se sympatomimetiky (viz bod 4.9).

• 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání se první účinky projeví po 3 – 5 dnech. Přibližně 99,97 % levothyroxinu a přibližně 99,70 % liothyroninu (L-trijodthyroninu) je vázáno na plasmatické proteiny. Tato vazba není kovalentní a vázané hormony v plasmě jsou neustále směňovány s frakcí volných hormonů. Biologický poločas levothyroxinu je přibližně 7 dnů, u hypertyreózy je kratší (přibližně 6 dnů) a u hypotyreózy delší (přibližně 8 dnů). Distribuční objem je kolem 10–12 litrů. Játra obsahují jednu třetinu celkového extratyreoidálního levothyroxinu, který je rychle směnitelný s levothyroxinem v séru. Tyreoidální hormony jsou metabolizovány hlavně v játrech, ledvinách, mozku a svalech. Metabolity jsou vylučovány močí a stolicí. Clearance levothyroxinu je přibližně 1,2 l plasmy/den. V souvislosti s vazbou na plasmatické proteiny se tyreoidní hormony objevují jen v malých množstvích v dialyzátu. Biologická dostupnost levothyroxinu při perorálním užití na prázdný žaludek je 79,6 ± 3 %. Absorpce kalium jodidu je 100 %.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita: Levothyroxin má velmi mírné akutní toxické účinky. V případech otravy (např. pokusy o sebevraždu) byla dávka 10 mg tolerována bez komplikací. Vážné komplikace jako ohrožení životních funkcí (dýchání a krevního oběhu) je třeba předpokládat při současném výskytu ischemické choroby srdeční. Akutní toxicita kalium jodidu byla sledována po intraperitoneálním a perorálním podání myším a po perorálním podání potkanům. U myší byla LD50 po intraperitoneální injekci 1,117mg/kg s odchylkou 30 mg/kg váhy těla a po perorálním podání 2,068 mg/kg s odchylkou 140 mg/kg tělesné váhy. U potkanů byla LD50 2.779mg/kg tělesné váhy. Příznaky toxicity nebyly u obou zvířat specifické. Kalium jodid byl charakterizován při krátkodobém užívání jako relativně netoxická substance.

Chronická toxicita: Chronické toxické účinky levothyroxinu byly studovány na různých zvířecích druzích (potkani, psi). Při vysokých dávkách byly pozorovány na potkanech známky hepatopatie, zvýšený výskyt spontánní nefrózy jakož i změny hmotnosti vnitřních orgánů. U psů nebyly pozorovány žádné podstatné nežádoucí účinky. Bylo zaznamenáno několik případů náhlého úmrtí (kardiální příčiny) u pacientů dlouhodobě léčených Levothyroxinem. Informace o chronických toxických účincích kalium jodidu zatím nejsou dostupné.

Reprodukční toxicita: Tyreoidální hormony procházejí placentární bariérou ve velmi mírných, neúčinných množstvích. Po injekci malé dávky (do 24 mikrogramů) levothyroxinu kuřecím embryím byla pozorována zvýšená incidence strophosomie. Rozsáhlé zkušenosti s užíváním levothyroxinu u těhotných žen ve všech fázích těhotenství nepřinesly žádné důkazy o toxickém působení na plod nebo o lékem indukovaných malformacích. Reprodukční toxicita jódu byla testována u některých zvířat. Zjistilo se, že existuje určitý vliv na velikost vrhu a následnou mortalitu a to pouze u některých druhů a při překročení určitých hladin jódu v potravě a při určitém zvýšení suplementace jódem. Nejsou dostupné informace o negativním působení na mužskou či ženskou fertilitu.

Mutagenicita: Nejsou taktéž dostupné žádné informace o mutagenním působení. Dosud nejsou známy jakékoli indikace (podle změn v genomu) zvažující mutagenní působení při podání tyreoidních hormonů. Kalium jodid nemá biologické mutagenní nebo karcinogenní účinky.

Karcinogenita: Nebyly prováděny žádné studie na zvířatech s levothyroxinem.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa, želatina, sodná sůl kroskarmelosy, magnesium-stearát

6.2 Inkompatibility

Nejsou známy.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C, uchovávejte blistr v krabičce, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PP/Al nebo PVC/Al blistr, krabička

Balení po 50 nebo 100 tabletách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6.Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck KGaA, Frankfurtertrasse 250, Darmstadt, Německo

8

56/834/92-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 23.12. 1992

Datum posledního prodloužení registrace: 20.10.2010

Další informace o léčivu JODTHYROX

Jak se JODTHYROX podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 100 I

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Merck KGaA, Darmstadt
E-mail: merck.cz@merckgroup.com
Telefon: 272 084 211