Nonstop lékárna Otevřít hlavní menu

IQYMUNE - souhrnné informace

Síla léku
100MG/ML

Dostupná balení:

  • 1X20ML
  • 1X200ML
  • 1X100ML
  • 1X50ML

Souhrnné informace o léku - IQYMUNE

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8.

1.   NÁZEV PŘÍPRAVKU

IQYMUNE 100 mg/ml infuzní roztok

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Immunoglobulinum humanum normale (IVIg)

Jeden ml obsahuje:

Immunoglobulinum humanum normale .............­.............­.............­.............­.............­.............100 mg

(čistota nejméně 95 % IgG)

Jedna injekční lahvička 20 ml obsahuje: 2 g Immunoglobulinum humanum normale.

Jedna injekční lahvička 50 ml obsahuje: 5 g Immunoglobulinum humanum normale.

Jedna injekční lahvička 100 ml obsahuje: 10 g Immunoglobulinum humanum normale.

Jedna injekční lahvička 200 ml obsahuje: 20 g Immunoglobulinum humanum normale.

Zastoupení podtříd IgG (přibl. hodnoty):

IgG1.........­...........60 – 70 %

IgG2.........­...........30 – 35 %

IgG3.........­...........2 %

IgG4.........­...........1 – 2 %


Maximální obsah IgA je 28 mikrogramů/ml.

Vyrobeno z plazmy lidských dárců.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Infuzní roztok.

Roztok je čirý nebo lehce opalescentní, bezbarvý až nažloutlý.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Substituční léčba u dospělých, dětí a dospívajících (od 0 do 18 let) u:

  • syndromů primárního imunodeficitu (SPI) s poruchou tvorby protilátek (viz bod 4.4),
  • hypogamaglobu­linémie a rekurentní bakteriální infekce u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií, u nichž profylaktická antibiotika selhala,
  • hypogamaglobu­linémie a rekurentní bakteriální infekce u pacientů v plató fázi mnohočetného myelomu, u nichž selhala odpověď na očkování proti pneumokoku,
  • Hypogamaglobu­linémie u pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT).
  • vrozeného AIDS s rekurentní bakteriální infekcí.

Imunomodulace u dospělých, dětí a dospívajících (od 0 do 18 let) u:

  • primární imunitní trombocytopenie (ITP) u pacientů s vysokým rizikem krvácení nebo před operací za účelem korekce počtu krevních destiček,
  • Guillain-Barre syndromu,
  • Kawasakiho nemoci,
  • multifokální motorické neuropatie (MMN).

4.2 Dávkování a způsob podání

Substituční terapie by měla být zahájena a monitorována lékařem se zkušenostmi s léčbou imunodeficitu.

Dávkování

Dávka a režim dávkování závisí na indikaci.

Dávka v rámci substituční léčby je u každého pacienta individuální a závisí na farmakokinetické a klinické odezvě. Následující režimy dávkování jsou uváděny jako vodítko.

Substituční léčba u syndromů primárního imunodeficitu

Výsledkem režimu dávkování by mělo být dosažení minimální hladiny IgG (měřeno před další infuzí) nejméně 5 až 6 g/l. K vyrovnání po zahájení léčby dojde po třech až šesti měsících. Doporučená první dávka je 0,4 – 0,8 g/kg jednorázově, po níž následují dávky minimálně 0,2 g/kg každé tři až čtyři týdny.

Dávkování, které je potřebné k dosažení minimální hladiny 5 – 6 g/l, je 0,2 – 0,8 g/kg/měsíc. Interval mezi dávkami se po dosažení ustáleného stavu pohybuje v rozmezí 3 – 4 týdny.

Minimální hladiny by měly být měřeny a hodnoceny ve spojení s výskytem infekce. Aby se snížila četnost infekce, může být zapotřebí zvýšit dávku a zaměřit se na vyšší minimální hladiny.

Hypogamaglobu­linémie a rekurentní bakteriální infekce u pacientů s chronickou lymfatickou leukémií, u nichž profylaktická antibiotika selhala, hypogamaglobu­linémie a rekurentní bakteriální infekce u pacientů v plató fázi mnohočetného myelomu, u nichž selhala odpověď na očkování proti pneumokoku, vrozený AIDS s rekurentní bakteriální infekcí.

Doporučená dávka je 0,2 – 0,4 g/kg každé tři až čtyři týdny.

Hypogamaglobu­linémie u pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk

Doporučená dávka je 0,2 – 0,4 g/kg každé tři až čtyři týdny. Minimální hladiny by měly být udržovány nad 5 g/l.

Primární imunitní trombocytopenie

Existují dvě alternativní schémata léčby:

  • 0,8 – 1 g/kg podáno jeden den; tuto dávku lze opakovat jednou za 3 dny
  • 0,4 g/kg podáváno denně po dobu dvou až pěti dnů.

V případě relapsu je možné léčbu zopakovat.

Guillain-Barre syndrom

0,4 g/kg/den po dobu až 5 dnů.

Kawasakiho nemoc

Je třeba podat 1,6 – 2,0 g/kg v rozdělených dávkách po dobu dvou až pěti dnů nebo 2,0 g/kg jako jednu dávku. Pacienti by měli podstoupit doprovodnou léčbu kyselinou acetylsalicylovou.

Multifokální motorická neuropatie (MMN)

Počáteční dávka: 2 g/kg podáváno 2–5 dnů.

Udržovací dávka: 1 g/kg každé 2 až 4 týdny nebo 2 g/kg každých 4 až 8 týdnů.

Doporučené režimy dávkování jsou shrnuty v následující tabulce:

Indikace

Dávka

Interval infuzí

Substituční léčba u primární imunodeficience

  • – první dávka:

  • – poté:

0,2 – 0,8 g/kg

každé 3 – 4 týdny pro získání minimální hladiny IgG nejméně

5 – 6 g/l

Substituční léčba u sekundární imunodeficience

0,2 – 0,4 g/kg

každé 3 – 4 týdny pro získání minimální hladiny IgG nejméně

5 – 6 g/l

Vrozený AIDS

0,2 – 0,4 g/kg

každé 3 – 4 týdny

Hypogamaglobu­linémie (< 4 g/l) u pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk

0,2 – 0,4 g/kg

každé 3 – 4 týdny pro získání minimální hladiny IgG přesahující 5 g/l.

Imunomodulace:

Primární imunitní trombocytopenie

0,8 – 1 g/kg

nebo

0,4 g/kg/d

první den; je-li to možné, opakovat jednou za tři dny po 2 – 5 dnů

Guillain-Barre syndrom

0,4 g/kg/d

po dobu 5 dnů

Kawasakiho nemoc

1,6 – 2 g/kg

nebo

v rozdělených dávkách po 2 – 5 dnů v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou

2 g/kg

v jedné dávce v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou

Multifokální motorická neuropatie (MMN)

počáteční dávka: 2 g/kg udržovací dávka: 1 g/kg nebo 2 g/kg

podává se 2–5 dnů každé 2–4 týdny

nebo každých 4–8 týdnů

Pediatrická populace

Podávání dětem a dospívajícím (od 0 do 18 let) není odlišné od podávání dospělým, protože dávkování je u každé indikace dáno tělesnou hmotností a upravováno dle klinického přínosu u výše zmíněných stavů.

Způsob podání

K intravenóznímu podání.

Normální lidský imunoglobulin má být podáván intravenózně počáteční rychlostí 0,5 ml/kg TH/h po dobu 30 minut. Je-li dobře snášen (viz bod 4.4), může být rychlost podání postupně zvýšena na maximum 6 ml/kg TH/h. Klinické zkušenosti u omezeného počtu pacientů rovněž ukazují, že dospělí a dětští pacienti s SPI a ITP mohou tolerovat rychlost podání až 8 ml/kg TH/h.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku (viz bod 6.1). Hypersenzitivita na lidské imunoglobuliny, zvláště u pacientů s protilátkami proti IgA.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Některé závažné nežádoucí účinky mohou souviset s rychlostí infuze. Doporučenou rychlost infuze uvedenou v bodě 4.2 je nutno pečlivě dodržovat. Pacienti musejí být během infuze pozorně monitorováni a pečlivě sledováni s ohledem na výskyt jakýchkoli symptomů během infuze.

K některým nežádoucím účinkům může docházet častěji:

  • v případě vysoké rychlosti infuze,
  • u pacientů, kterým je normální lidský imunoglobulin podáván poprvé, nebo, ve vzácných případech, jeli přípravek obsahující normální lidský imunoglobulin nahrazen jiným alternativním přípravkem nebo pokud od posledního podání uplynula dlouhá doba.
  • nejsou citliví na normální lidský imunoglobulin po počáteční pomalé infuzi přípravku (0,5 ml/kg/h),
  • jsou během infuze pečlivě monitorováni s ohledem na výskyt jakýchkoli symptomů. Zvláště pacienti bez předchozí aplikace normálního lidského imunoglobulinu, pacienti, kteří dříve používali alternativní přípravek IVIg, a pacienti, u nichž od předchozí aplikace uplynula dlouhá doba, by měli být monitorováni během první infuze i po dobu jedné hodiny po první infuzi, aby bylo možno zjistit případné nežádoucí příznaky. Ostatní pacienti by měli být sledováni po dobu alespoň 20 minut po podání.
  • V případě nežádoucího účinku se buď musí snížit rychlost podávání infuze, nebo musí být infuze zastavena. Vhodná léčba závisí na povaze a závažnosti nežádoucího účinku.

  • V případě šoku je třeba použít běžný lékařský postup léčby šoku.

  • dostatečnou hydrataci před zahájením infuze IVIg,
  • sledování výdeje moči,
  • sledování hladiny kreatininu v séru,
  • vyhnutí se souběžnému podávání kličkových diuretik.

Hypersenzitivita

Pravé reakce přecitlivělosti jsou vzácné. Může k nim docházet u pacientů s protilátkami proti IgA.

IVIg není indikován u pacientů trpících selektivním nedostatkem IgA, kdy je tento nedostatek IgA jedinou abnormalitou, která si žádá pozornosti.

Vzácně může normální lidský imunoglobulin způsobit pokles krevního tlaku s anafylaktickou reakcí, a to i u pacientů, kteří předchozí léčbu normálním lidským imunoglobulinem snášeli.

Tromboembolismus

Existují klinické záznamy o souvislosti mezi podáním IVIg a tromboembolickými příhodami, jako je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda (včetně mozkové příhody), plicní embolismus a hluboká žilní trombóza, která se přisuzuje spojitosti s relativním zvýšením viskozity krve následkem vysokého přílivu imunoglobulinu u rizikových pacientů. Je nutno dbát opatrnosti při předepisování a podávání infuzí IVIg obézním pacientům a pacientům s již existujícími rizikovými faktory pro trombotické příhody (jako je pokročilý věk, hypertenze, diabetes mellitus a historie vaskulárních onemocnění nebo trombotických příhod, pacientům se získanými nebo zděděnými trombofilickými poruchami, pacientům, kteří jsou dlouhodobě upoutáni na lůžko, vážně hypovolemickým pacientům, pacientům s onemocněními, která zvyšují viskozitu krve).

U pacientů s rizikem tromboembolických nežádoucích účinků je nutné výrobky IVIg podávat při minimální rychlosti infuze a minimálních dávkách.

Akutní renální selhání

U pacientů podstupujících léčbu IVIg byly rovněž hlášeny případy akutního renálního selhání. Ve většině případů byly zjištěny rizikové faktory, například již existující renální insuficience, diabetes mellitus, hypovolemie, nadváha, průvodní léčba nefrotoxickými léčivými přípravky nebo věk nad 65 let.

  • V případě poruchy funkce ledvin je třeba zvážit přerušení léčby IVIg. Zprávy o dysfunkci ledvin a akutním renálním selhání byly spojovány s použitím mnoha registrovaných přípravků IVIg obsahujících různé pomocné látky, jako je sacharóza, glukóza a maltóza; z celkového počtu však nepoměrnou část představují ty, které obsahují sacharózu jako stabilizátor. U rizikových pacientů, kteří používají produkty IVIg, které neobsahují tyto pomocné látky, může být použití zváženo. Přípravek IQYMUNE neobsahuje sacharózu, maltózu ani glukózu.

U pacientů s rizikem akutního renálního selhání je nutné přípravky IVIg podávat při minimální rychlosti infuze v minimálních dávkách.

Obsah sodíku

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) na dávku, tj. sodík v podstatě „neobsahuje“.

Syndrom aseptické meningitidy (AMS)

  • V souvislosti s léčbou IVIg byl hlášen výskyt syndromu aseptické meningitidy. Přerušení této léčby mělo během několika dní za důsledek vymizení příznaků AMS bez dalších následků. Syndrom aseptické meningitidy se obvykle objeví v časovém období od několika hodin až po 2 dny po zahájení léčby IVIg. Studie mozkomíšního moku často vykazují pleocytózu až několik tisíc buněk na mm3, zejména z granulocytárních řad a zvýšené hladiny proteinů až na několik set mg/dl.

AMS se může vyskytovat častěji v případě léčby IVIg za použití vysokých dávek (2 g/kg).

Hemolytická anémie

Přípravky IVIg mohou obsahovat protilátky krevní skupiny, které se mohou chovat jako hemolyziny a podnítit obalení červených krvinek imunoglobulinem in vivo, a způsobit tak přímou antiglobulinovou reakci (Coombsův test) a vzácně hemolýzu. Sekundárně k léčbě IVIg se může rozvinout hemolytická anémie kvůli snazší sekvestraci erytrocytů (RBC). U pacientů léčených IVIg je třeba sledovat klinické známky a symptomy hemolýzy. (Viz bod 4.8.)

Snížení počtu neutrofilů

Po léčbě IVIg bylo zaznamenáno přechodné snížení počtu neutrofilů a/nebo příhody neutropenie, někdy závažné. K tomu většinou dochází během několika hodin nebo dnů po podání IVIg a vyřeší se spontánně během 7 až 14 dnů. U studií IQYMUNE to nebylo spojeno se zvýšeným rizikem infekcí u určitých pacientů s primární imunodeficiencí.

Potenciální výskyt snížení počtu neutrofilů a/nebo neutropenie je nutné vzít v úvahu při podávání IQYMUNE pacientům s neutropenií nebo pacientům ohroženým výskytem neutropenie, jako např. těm s chronickou lymfatickou leukemií nebo mnohočetným myelomem nebo léčeným cytotoxickou chemoterapií.

Interference se sérologickým testováním

Po infuzi imunoglobulinu může v krvi pacienta dojít k přechodnému vzestupu pasivně přenesených protilátek, a tím ke vzniku zavádějících pozitivních výsledků u sérologických tes­tů.

Pasivní přenos protilátek proti erytrocytárním antigenům, například A, B, D, může ovlivnit některé sérologické testy na protilátky proti červeným krvinkám, například přímý antiglobulinový test (DAT, přímý Coombsův test).

Přenosná agens

Standardní opatření pro prevenci infekcí způsobených použitím léčivých výrobků připravených z lidské krve nebo plazmy zahrnují výběr dárců, screening jednotlivých vzorků plazmy na přítomnost specifických infekčních markerů a zahrnutí účinných výrobních kroků pro inaktivaci/od­stranění virů. Přes všechna tato opatření při přípravě léků vyráběných z lidské krve nebo plazmy nelze možnost přenosu infekčních agens zcela vyloučit. To platí i pro jakékoli neznámé nebo vznikající viry a jiné infekce.

Přijatá opatření jsou pokládána za účinná na tzv. obalené viry, jako je virus lidské imunodeficience (HIV), virus hepatitidy B a virus hepatitidy C, a na neobalené viry hepatitidy A a parvoviru B19.

Klinické zkušenosti potvrzují, že k přenosu viru hepatitidy A nebo parvoviru B19 prostřednictvím imunoglobulinů nedochází, a také se předpokládá, že obsah protilátek významně přispívá k protivirové ochraně.

Při každé aplikaci přípravku IQYMUNE důrazně doporučujeme zaznamenat název a číslo šarže přípravku, aby bylo možné zpětně přiřadit k pacientovi číslo použité šarže.

Pediatrická populace

Uvedená varování a předběžná opatření se týkají dospělých i dětí.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Živé atenuované virové vakcíny

Podání imunoglobulinu může na dobu minimálně 6 týdnů a až 6 měsíců utlumit účinnost živých atenuovaných virových vakcín, jako jsou spalničky, rubeolla, parotitis epidemica a varicella. Po podání tohoto léčivého přípravku by měl před vakcinací živými atenuovanými virovými vakcínami uplynout interval 3 měsíce. U spalniček může toto snížení účinnosti trvat až

1 rok.

Proto je u pacientů, kteří mají dostat vakcínu proti spalničkám, nejprve třeba zkontrolovat stav protilátek.

Pediatrická populace

Uvedené interakce se týkají dospělých i dětí.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Bezpečnost tohoto léčivého přípravku během těhotenství nebyla stanovena v kontrolovaných klinických studiích, proto by přípravek měl být u těhotných a kojících žen podáván jen s velkou opatrností. Zjistilo se, že přípravky IVIg procházejí placentou, a to vzrůstající měrou během třetího trimestru. Klinické zkušenosti s imunoglobuliny naznačují, že nelze očekávat žádné škodlivé účinky na těhotenství nebo na plod a novorozence.

Kojení

Imunoglobuliny se vylučují do mateřského mléka a mohou přispět k ochraně novorozence před patogeny, jejichž místem vstupu je sliznice.

Fertilita

Klinické zkušenosti s imunoglobuliny naznačují, že nelze očekávat žádné škodlivé účinky na fertilitu.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Schopnost řídit a obsluhovat stroje může být snížena některými nežádoucími účinky spojenými s přípravkem IQYMUNE. Pacienti, kteří mají během léčby nežádoucí účinky, by měli před řízením nebo obsluhou strojů vyčkat, až odezní.

4.8    Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Příležitostně se mohou objevit nežádoucí účinky jako je třesavka, bolest hlavy, závrať, horečka, zvracení, alergické reakce, nevolnost, artralgie, pokles krevního tlaku a mírná bolest v dolní polovině zad.

Vzácně mohou normální lidské imunoglobuliny způsobit náhlý pokles krevního tlaku a v ojedinělých případech anafylaktický šok, a to i v případě, že se při předchozí aplikaci přecitlivělost nevyskytla.

Po podání normálního lidského imunoglobulinu byly pozorovány případy reverzibilní aseptické meningitidy a vzácné případy přechodných kožních reakcí. U pacientů byly pozorovány reverzibilní hemolytické reakce, a to zejména u pacientů s krevními skupinami A, B a AB. Po léčbě vysokou dávkou IVIg se vzácně může vyskytnout hemolytická anémie vyžadující transfuzi (viz také bod 4.4).

Byl pozorován vzestup hladiny sérového kreatininu a/nebo akutní renální selhání.

Velmi vzácně: tromboembolické reakce jako jsou infarkt myokardu, mozková příhoda, plicní embolie a hluboké žilní trombózy.

Informace o bezpečnosti vzhledem k přenosným agens viz bod 4.4.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

S přípravkem IQYMUNE byly v Evropě provedeny tři klinické studie:

  • jedna klinická studie s 62 pacienty s SPI (36 dospělých a 26 dětí a dospívajících) léčených po dobu až 12 měsíců každé 3 – 4 týdny. Dávky byly individuálně upravovány během studie, aby bylo dosaženo minimální cílové hladiny IgG > 6 g/l.
  • jedna klinická studie s 38 dospělými pacienty s ITP léčenými standardní doporučenou dávkou 1 g/kg/den po dva po sobě jdoucí dny.
  • jedna klinická studie u 22 dospělých pacientů v udržovací fázi léčby MMN. Pacienti byli léčeni dávkou 1 až 2 g/kg každých 4 až 8 týdnů asi po dobu 24 týdnů.

Celkem bylo podáno 1105 infuzí IQYMUNE 122 pacientům.

Téměř všechny pozorované nežádoucí účinky (NÚ) byly mírné až středně závažné intenzity.

Níže uvedená tabulka je v souladu s klasifikací orgánových systémů podle databáze MedDRA (SOC) a úrovní upřednostňovaných termínů).

Četnosti byly posouzeny podle následující konvence: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1000 až <1/100); vzácné (>1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000).

Frekvence nežádoucích účinků léčiva (ADR) zaznamenaných během klinických hodnocení přípravku IQYMUNE.

Třídy orgánových systémů MedDRA (SOC)

Nežádoucí účinek

Četnost

na jednu infuzi (N = 1105 infuzí)

Poruchy krve a lymfatického systému

Neutropenie

časté

Leukopenie

Lymfopenie Monocytopenie

méně časté

Poruchy imunitního systému

Anafylaktoidní reakce

vzácné

Poruchy nervového systému

Bolest hlavy

časté

Závrať

méně časté

Aseptická meningitida

vzácné

Poruchy ucha a labyrintu

Vertigo

vzácné

Cévní poruchy

Hypertenze

méně časté

Periferní cévní porucha

vzácné

Gastrointestinální poruchy

Nevolnost Zvracení Bolest břicha

méně časté

Bolest v ústech

vzácné

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Vyrážka

Pruritus

méně časté

Hyperhidróza

Bolestivost kůže

vzácné

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Bolest zad

Artralgie

Bolest v končetinách

Myalgie

méně časté

Bolest kostí

Muskuloskeletální bolest hrudníku

Svalové spasmy

vzácné

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Pyrexie Únava

časté

Malátnost

Onemocnění podobající se chřipce

Periferní edém

Třesavka

méně časté

Pocit chladu

Bolest v místě katetru

vzácné

Vyšetření

Clearance kreatininu renální snížená

Tělesná teplota zvýšená

Krevní tlak zvýšený

méně časté

Kreatinin v krvi zvýšený

vzácné

Poranění, otravy a procedurální komplikace

Reakce spojená s infuzí

vzácné

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Sucho v hrdle

vzácné

Pediatrická populace

U SPI studie se četnost, povaha a závažnost nežádoucích účinků nelišila u 26 pediatrických pacientů (> 24 měsíců) a 36 dospělých pacientů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité.

Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Předávkování může vést k převodnění a hyperviskozitě, zvláště u rizikových pacientů, včetně dospělých pacientů nebo pacientů s onemocněním srdce nebo ledvin.

5.


FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: imunoséra a imunoglobuliny: imunoglobuliny, normální lidské, pro intravaskulární aplikaci, ATC kód: J06BA02.

Normální lidský imunoglobulin obsahuje především imunoglobulin G (IgG) se širokým spektrem protilátek proti infekčním agens.

Normální lidský imunoglobulin obsahuje IgG protilátky přítomné v běžné populaci. Zpravidla se připravuje ze směsi lidské plazmy od minimálně 1 000 dárců. Jeho rozložení podtříd imunoglobulinu G je téměř stejné jako v nativní lidské plazmě. Odpovídající dávky tohoto léčivého přípravku mohou zvýšit abnormálně nízké hladiny imunoglobulinu G do normálního rozmezí.

Mechanismus účinku v jiných indikacích, než je substituční léčba, nebyl ještě zcela objasněn, ale zahrnuje imunomodulační účinky.

Účinnost přípravku IQYMUNE jakožto substituční léčby byla hodnocena celkem u 62 pacientů s SPI (36 dospělých a 26 pediatrických) včetně 4 dosud neléčených pacientů.

Účinnost přípravku IQYMUNE v imunomodulaci byla hodnocena u 38 dospělých pacientů s chronickým primárním ITP s počtem trombocytů < 30 × 109/l a u 22 dospělých pacientů s MMN.

Pediatrická populace

Evropská agentura pro léčivé přípravky zrušila povinnost provádět klinické studie s přípravkem IQYMUNE

  • u všech podskupin pediatrické populace s ITP,
  • u pediatrické populace od narození do 24 měsíců věku s SPI,
  • u všech podskupin pediatrické populace s MMN.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Normální lidský imunoglobulin je bezprostředně a zcela biodostupný v oběhu příjemce po intravenózním podání. Je distribuován relativně rychle mezi plazmu a extravaskulární tekutinu, po přibližně 3 – 5 dnech je dosaženo rovnováhy mezi intravaskulárními a extravaskulárními částmi.

IgG a IgG komplexy jsou odbourávány v buňkách retikuloendote­liálního systému.

Farmakokinetické (PK) analýzy přípravku IQYMUNE byly provedeny u SPI studie u 28 stabilizo­vaných dospělých pacientů. Jako primární PK analýza byl použit populační PK model. Průměrný poločas přípravku IQYMUNE je 33,6 dne.

Tento poločas se může u jednotlivých pacientů lišit, zvláště u primárního imunodeficitu.

Pediatrická populace

U pediatrických pacientů nebyla s přípravkem IQYMUNE provedena žádná farmakokinetická analýza. Nicméně minimální hladiny pozorované u 26 SPI pediatrických pacientů ve věku > 24 měsíců byly srovnatelné s výsledky získanými u dospělých pacientů s SPI.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Imunoglobuliny jsou normálními složkami lidského těla.

Bezpečnost přípravku IQYMUNE byla prokázána v řadě předklinických studií. Neklinické údaje neodhalily žádné toxikologické účinky (toxicita u potkanů po jediné dávce, místní toleranční studie u králíků).

Studie toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity a reprodukční toxicity u zvířat nelze provést vzhledem k indukci a interferenci vznikajících protilátek proti heterologním proteinům.

Jelikož klinické zkušenosti neposkytují žádný důkaz karcinogenního potenciálu imunoglobulinů, nebyly prováděny žádné experimentální studie u heterogenních dru­hů.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Glycin

Polysorbát 80

Voda na injekci

6.2 Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

Po otevření: spotřebujte ihned.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C.

Chraňte před mrazem.

Uchovávejte injekční lahvičku ve vnějším obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho otevření jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

20, 50, 100, 200 ml roztoku v injekční lahvičce (sklo třídy I) se zátkou (elastomer), krytem (hliník) a odtrhovacím víčkem (polypropylen).

Velikost balení: jedna injekční lahvička.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Přípravek by měl před použitím mít pokojovou teplotu nebo tělesnou teplotu.

Roztok by měl být čirý nebo lehce opalescentní, bezbarvý až nažloutlý. Nepoužívejte roztoky, které jsou zakalené, nebo roztoky, v nichž se nacházejí usazeniny.

Jakmile se nádobka dostane do aseptického prostředí, musí být její obsah ihned použit. Protože roztok neobsahuje žádné konzervační prostředky, musí být IQYMUNE podán co možná nejdříve a je určen pouze pro jedno použití.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Laboratoire Fran^ais du Fractionnement et des Biotechnologies

3 Avenue des Tropiques ZA de Courtaboeuf

91940 LES ULIS

FRANCIE

Tel.: + 33(0) 1 69 82 70 10

Fax: + 33(0) 1 69 82 19 03

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

59/445/15-C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

21. 10. 2015

Další informace o léčivu IQYMUNE

Jak se IQYMUNE podává: intravenózní podání - infuzní roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Injekční lahvička
Velikost balení: 1X20ML

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Laboratoire français du fractionnement et des biotechnologies, Les Ulis
E-mail: infomed@lfb.fr
Telefon: +33(0)1 69827004

Podobné léky