INDAPAMID STADA - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje indapamidum 1,5 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: 144,22 mg monohydrátu laktosy v jedné tabletě s prodlouženým uvolňováním.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta s prodlouženým uvolňováním.

Bílá až téměř bílá, kulatá, bikonvexní potahovaná tableta.

4. KLINICKÉ ÚDAJE4.1. Terapeutické indikace Indapamid Stada 1,5 mg je indikován k léčbě esenciální hypertenze u dospělých pacientů.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Jedna tableta za 24 hodin, užitá přednostně ráno.

Při podání vyšší dávky se nezvyšuje antihypertenzní účinek indapamidu, ale zvyšuje se saluretický účinek.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti (viz bod 4.4)

U starších pacientů musí být hladiny kreatininu v plazmě upraveny podle věku, tělesné hmotnosti a pohlaví. Starší pacienti mohou být léčeni přípravkem Indapamid Stada 1,5 mg, pokud je funkce ledvin normální nebo jen minimálně narušená.

Porucha _ funkce ledvin (viz body 4.3 a 4.4)

Léčba je kontraindikována v případě těžkého renálního selhání (clearence kreatininu pod 30 ml/min.). Thiazid a podobná diuretika jsou plně účinná pouze při normální nebo minimálně porušené funkci ledvin.

Porucha _ funkce , jater (viz body 4.3 a 4.4)

Léčba je kontraindikována u závažné poruchy funkce jater.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Indapamid Stada 1,5 mg u dětí a dospívajících nebyla stanovena. Nejsou k dispozici žádné údaje.

Způsob podání

Perorální podání.

Tablety musí být užity s dostatečným množstvím tekutiny (např. sklenice vody). Tablety se nesmí žvýkat.

4.3. Kontraindikace

• – Hypersenzitivita na léčivou látku, na jiné sulfonamidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• – Závažné renální selhání.

• – Jaterní encefalopatie nebo závažná porucha funkce jater.

• – Hypokalemie.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní upozornění

Při poruše funkce jater mohou thiazidová diuretika způsobit jaterní encefalopatii, zejména v případě elektrolytové nerovnováhy. V takovém případě je nutno podávání diuretik okamžitě zastavit.

Fotosenzitivita

U thiazidů a thiazidům podobných diuretik byly hlášeny případy fotosenzitivních reakcí (viz bod 4.8). Pokud se vyskytne fotosenzitivní reakce během léčby, doporučuje se léčbu zastavit. Pokud je opakované podání diuretik nezbytné, doporučuje se chránit vystavené plochy před sluncem nebo umělým UV zářením.

Pomocné látky:

Indapamid Stada 1,5 mg obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

Zvláštní opatření pro použití

Rovnováha vody a elektrolytů:

Sodík v plazmě:

Hladinu sodíku je nutno stanovit ještě před zahájením léčby a pak ji v pravidelných intervalech kontrolovat. Pokles hladiny sodíku může být zpočátku asymptomatický, a proto je nutné pravidelné sledování, které musí být u starších pacientů a u pacientů s cirhózou častější (viz body 4.8 a 4.9). Jakákoli diuretická léčba může způsobit hyponatremii, někdy s velmi vážnými následky. Hyponatremie s hypovolemií může být odpovědná za dehydrataci a ortostatickou hypotenzi. Současná ztráta chloridových iontů může vést k sekundární kompenzační metabolické alkalóze: výskyt a stupeň tohoto účinku jsou mírné.

Draslík v plazmě:

Deplece draslíku s hypokalemií představuje hlavní riziko podávání thiazidových a podobných diuretik. U některých vysoce rizikových skupin pacientů, tj. u starších pacientů, podvyživených pacientů a/nebo pacientů užívajících řadu léků současně, u cirhotiků s otoky a s ascitem, u pacientů s onemocněním věnčitých tepen a u pacientů se srdečním selháním je nutno zabránit případnému vzniku hypokalemie (< 3,4 mmol/l). Hypokalemie v těchto případech zvyšuje toxické účinky digitalisových přípravků na srdce a riziko vzniku arytmií.

Ohroženy jsou i osoby s dlouhým QT intervalem, bez ohledu na jeho vrozený nebo iatrogenní původ. Hypokalemie, právě tak jako bradykardie, pak představují faktor predisponující ke vzniku těžkých arytmií, zvláště smrtelně nebezpečných torsade de pointes.

U všech výše uvedených případů je nezbytné častější vyšetřování hladin draslíku v plazmě. První vyšetření kalemie je třeba provést v prvním týdnu po zahájení léčby.

Při zjištění hypokalemie je nutno začít provádět příslušná opatření.

Hladina kalcia v plazmě:

Thiazidová a podobná diuretika mohou snižovat vylučování vápníku močí a způsobit tak mírné a přechodné zvýšení hladin vápníku v plazmě. Skutečná hyperkalcemie může být výsledkem dříve nerozpoznané hyperparatyreózy.

V takovém případě je nutno léčbu až do vyšetření funkce příštítných tělísek přerušit.

Sledování hladin glukózy v krvi je důležité u diabetiků, zvláště v přítomnosti hypokalemie.

Pacienti se zvýšenými hladinami kyseliny močové mohou vykazovat zvýšenou tendenci k záchvatům dny.

Renální funkce a diuretika:

Thiazidová a podobná diuretika jsou plně účinná pouze při normální nebo minimálně snížené funkci ledvin (hladina kreatininu v plazmě pod 25 mg/l, tj. 220 ^mol/l u dospělých pacientů). U starších pacientů je nutno hladiny kreatininu v plazmě upravit podle věku, tělesné hmotnosti a pohlaví.

Hypovolemie na podkladě ztráty vody a sodíku navozené diuretikem na počátku léčby snižuje glomerulární filtraci. Výsledkem může být zvýšení hladin močoviny v krvi a kreatininu v plazmě. Tato přechodná funkční renální nedostatečnost nemá žádné důsledky pro jedince s normální funkcí ledvin, může však dále zhoršit již existující renální nedostatečnost.

Sportovci mají být upozorněni, že tento léčivý přípravek obsahuje léčivou látku, která může vyvolat pozitivitu dopingových testů.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kombinace, které nejsou doporučeny:

Lithium:

Zvýšené plazmatické hladiny lithia se známkami předávkování, jako například při neslané dietě (snížené vylučování lithia močí). Je-li však podávání diuretik nezbytné, je nutno pozorně sledovat plazmatické hladiny lithia a provádět příslušné úpravy dávky.

Kombinace vyžadující zvýšenou opatrnost:

Přípravky vyvolávající torsade de pointes:

• třída Ia antiarytmik (chinidin, hydrochinidin, disopyramid),
• třída III antiarytmik (amiodaron, sotalol, dofetilid,
• některá antipsychotika:

• – fenothiaziny (chlorpromazin, cyamemazin, levomepromazin, thioridazin, trifluoperazin)

• – benzamidy (amisulprid, sulpirid, sultoprid, tiaprid)

• – butyrofenony (droperidol, haloperidol),

• – jiná: bepridil, cisaprid, difemanil, erythromycin i.v., halofantrin, mizolastin, pentamidin, sparfloxacin, moxifloxacin, vinkamin i.v.

Zvýšení rizika ventrikulárních arytmií, zvláště torsads de pointes (rizikový faktor je hypokalemie).

Je třeba monitorovat hypokalemii a korigovat ji, pokud je třeba, před použitím této kombinace. Je třeba monitorovat klinický stav, plazmatické elektrolyty a EKG.

Používejte látky, které nemají nevýhodu vzniku torsade de pointes při hypokalemii.

Možné snížení antihypertenzního účinku indapamidu.

Riziko akutního renálního selhání u dehydratovaných pacientů (snížení glomerulární filtrace). Je třeba zavodnit pacienta, sledovat renální funkce při zahájení léčby.

Riziko náhlé hypotenze a/nebo akutního renálního selhání, pokud se zahájí léčba inhibitorem angiotenzin konvertujícího enzymu při současné depleci sodíku (zvláště u pacientů se stenózou renální artérie).

Při hypertenzi, kdy předchozí léčba diuretiky mohla způsobit depleci sodíku, je nutno:

• – buď vysadit diuretikum 3 dny před zahájením léčby inhibitorem ACE a v případě potřeby začít znovu podávat diuretikum vedoucí k hypokalemii;

• – nebo podávat nízké počáteční dávky inhibitoru ACE a dávky zvyšovat pouze postupně.

Při městnavém srdečním selhání je třeba začít podávat velmi nízkou dávku inhibitoru ACE, případně po snížení dávky současně podávaného diuretika vedoucího k hypokalemii.

V každém případě je třeba sledovat v prvních týdnech léčby inhibitorem ACE renální funkce (plazmatické hladiny kreatininu).

Zvýšené riziko hypokalemie (účinek se sčítá).

Je nutné sledovat plazmatické hladiny draslíku a v případě potřeby je korigovat. Je třeba to mít na paměti zvláště v případě současné léčby digitalisem. Použití nestimulujících laxativ.

Zvýšený antihypertenzní účinek.

Zavodnit pacienta, sledovat renální funkce na začátku léčby.

Hypokalemie predisponující k toxickým účinkům digitalisu.

Sledovat plazmatické hladiny draslíku, EKG a v případě potřeby přehodnotit léčbu.

Kombinace, jež je nutno vzít v úvahu:

Kalium šetřící diuretika (amilorid, spironolakton, triamteren):

Tyto racionální kombinace, u některých pacientů užitečné, nevylučují možnost hypokalemie nebo hyperkalemie (zvláště u pacientů s renálním selháním nebo s diabetem). Sledovat plazmatické hladiny draslíku a EKG, popř. přehodnotit léčbu.

Zvýšené riziko laktátové acidózy po podání metforminu, navozené možným renálním selháním v souvislosti s podáváním diuretik, nejčastěji kličkových diuretik. Nepoužívat metformin, pokud plazmatické hladiny kreatininu překročí 15 mg/l (135 pmol/l) u mužů a 12 mg/l (110 pmol/l) u žen.

Při dehydrataci způsobené diuretiky existuje zvýšené riziko akutního renálního selhání, zvláště pokud se použijí vysoké dávky jodovaných kontrastních látek.

Opětovné zavodnění před podáním jodovaných sloučenin.

Zvýšený antihypertenzní účinek a riziko ortostatické hypotenze (účinek se sčítá).

Riziko hyperkalcemie v důsledku sníženého vylučování vápníku močí.

Riziko zvýšených plazmatických hladin kreatininu beze změny hladin cirkulujícího cyklosporinu, a to dokonce i bez deplece vody/sodíku.

Snížený antihypertenzní účinek (retence vody/sodíku v důsledku podání kortikosteroidů).

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství:

Údaje o podávání indapamidu těhotným ženám jsou omezené (méně než 300 ukončených těhotenství) nebo nejsou k dispozici. Dlouhodobá expozice thiazidu během třetího trimestru těhotenství může snížit plazmatický objem u matky stejně jako uteroplacentární průtok krve, což může způsobit fetoplacentární ischemii a retardaci růstu plodu.

Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3).

Podávání indapamidu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.

Kojení:

Informace o vylučování indapamidu/me­tabolitů do lidského mateřského mléka jsou nedostatečné. Může se objevit přecitlivělost na léky odvozené od sulfonamidu a hypokalemie. Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit.

Indapamid je úzce spojen s thiazidovými diuretiky, které byly během kojení spojeny s poklesem nebo dokonce potlačením laktace.

Indapamid nemá být během kojení užíván.

Fertilita:

Studie reprodukční toxicity neprokázaly žádný vliv na fertilitu samic a samců potkanů (viz bod 5.3). Neočekávají se žádné účinky na lidskou fertilitu.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Indapamid nemá vliv na bdělost, ale v individuálních případech se mohou objevit různé reakce ve vztahu ke snížení krevního tlaku, zvláště na začátku léčby nebo pokud je přípravek podáván současně s jiným antihypertenzivem.

Důsledkem toho může dojít ke snížení schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje.

4.8. Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou hypersenzitivní reakce, zejména dermatologické, u subjektů s predispozicí k alergickým a astmatickým reakcím a makulopapulární vyrážky.

Během klinických studií byla po 4 až 6 týdnech léčby pozorována u 10 % pacientů hypokalemie (draslík v plazmě <3,4 mmol/l) a u 4 % pacientů <3,2 mmol/l. Po 12 týdnech léčby byl průměrný pokles draslíku v plazmě o 0,23 mmol/l.

Většina nežádoucích účinků týkajících se klinických nebo laboratorních parametrů závisí na dávce.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Při léčbě indapamidem byly pozorovány následující nežádoucí účinky seřazené podle následující četnosti výskytu:

Velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9. Předávkování

Příznaky

Bylo zjištěno, že indapamid nemá toxické účinky až do dávky 40 mg, tj. 27násobku terapeutické dávky.

Známky akutní otravy zahrnují především poruchy rovnováhy vody/elektrolytů (hyponatremie, hypokalemie). Klinicky se může vyskytnout nauzea, zvracení, hypotenze, křeče, vertigo, ospalost, zmatenost, polyurie nebo oligurie, případně až anúrie (v důsledku hypovolemie).

Léčba

K počátečním opatřením patří rychlé vyloučení požité látky (látek) gastrickou laváží a/nebo podáním aktivního uhlí s následnou obnovou rovnováhy vody/elektrolytů ve specializovaném zdravotnickém zařízení.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Diuretika, sulfonamidy, samotné. ATC kód: C03BA11.

Mechanismus účinku

Indapamid je derivát sulfonamidů s indolovým kruhem, farmakologicky podobný thiazidovým diuretikům, který působí inhibicí reabsorpce sodíku v dilučním segmentu kůry. Zvyšuje vylučování sodíku a chloridů močí a v menší míře i vylučování draslíku a hořčíku, čímž zvyšuje objem vytvořené moči a má antihypertenzní účinek.

Farmakodynamické účinky

Studie II. a III. fáze v monoterapii prokázaly antihypertenzní účinek v délce 24 hodin. Tento účinek byl přítomen při dávkách, kdy diuretický účinek byl již mírné intenzity.

Antihypertenzní účinek indapamidu souvisí se zlepšením tepenné pružnosti a snížením arteriolární a celkové periferní rezistence.

Indapamid redukuje hypertrofii levé komory.

U thiazidových a podobných diuretik se terapeutický účinek nad určitou dávkou již dále nezvyšuje, zatímco nežádoucí účinky se dále zhoršují. Proto v případě neúčinné léčby již nemá být dávka dále zvyšována.

U hypertoniků bylo krátko- středně a dlouhodobým pozorováním zjištěno, že indapamid:

• – neinterferuje s metabolismem lipidů: triglyceridů, LDL-cholesterolu a HDL-cholesterolu;

• – neinterferuje s metabolismem sacharidů, a to dokonce ani u diabetiků s hypertenzí.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Indapamid 1,5 mg představuje formu s řízeným uvolňováním na základě matrix systému, v němž je léčivá látka rozptýlena v pomocných látkách umožňujících postupné uvolňování indapamidu.

Absorpce:

Uvolněná jednotlivá frakce indapamidu se rychle a úplně absorbuje gastrointestinálním traktem.

Jídlo mírně zvyšuje rychlost absorpce, nemá však vliv na množství absorbovaného léku.

Maximálních sérových hladin po jedné dávce se dosahuje přibližně 12 hodin po podání, opakované podání snižuje výkyvy sérových hladin mezi 2 dávkami. Mezi jedinci existují v tomto směru rozdíly.

Distribuce:

Na proteiny v plazmě se váže 79 % indapamidu. Poločas plazmatické eliminace je 14 až 24 hodin (průměr 18 hodin). Rovnovážný stav se dosahuje po 7 dnech. Opakované podávání nevede ke kumulaci.

Metabolismus:

Látka se vylučuje převážně močí (70 % dávky) a stolicí (22 %) v podobě neaktivních metabolitů.

Vysoce rizikoví jedinci:

U pacientů s renálním selháním se farmakokinetické parametry nemění.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Indapamid byl testován na mutagenní a kancerogenní vlastnosti s negativním výsledkem.

Nejvyšší dávky indapamidu podané perorálně různým živočišným druhům (40–8000 násobek terapeutické dávky) poukázaly na exacerbaci diuretických vlastností indapamidu. Hlavní příznaky otravy ve studiích na akutní toxicititu s intravenózně nebo intraperitoneálně podaným indapamidem byly ve vztahu k farmakologickému účinku indapamidu, tj. bradypnoe a periferní vazodilatace.

Studie reprodukční toxicity neprokázaly embryotoxicitu a teratogenitu.

Fertilita nebyla poškozena ani u samců, ani u samic potkanů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Monohydrát laktosy

Předbobtnalý kukuřičný škrob

Hypromelosa

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Magnesium-stearát

Potahová vrstva:

Hypromelosa 2910/6

Makrogol 6000

Oxid titaničitý (E 171)

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3. Doba použitelnosti

5 let

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5. Druh obalu a obsah balení

PVC/ALU blistr, krabička.

Velikost balení: 10, 15, 30, 50, 60, 90, 100 tablet s prodlouženým uvolňováním.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

STADA Arzneimittel AG

Stadastrasse 2–18

61118 Bad Vilbel

Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

50/099/08-C

Další informace o léčivu INDAPAMID STADA

Jak se INDAPAMID STADA podává: perorální podání - tableta s prodlouženým uvolňováním
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 90

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
STADA Arzneimittel AG, Bad Vilbel
E-mail: info@stada-pharma.cz
Telefon: +420 257 888 111