INDAP - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

INDAP

• 2,5 mg

tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje indapamidum 2,5 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: jedna tvrdá tobolka obsahuje monohydrát laktosy 10,4 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka

Tvrdé želatinové tobolky se spodní částí bílou a vrchní modrou, uvnitř bílý prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Arteriální hypertenze u dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Denní dávka je 1 tobolka (2,5 mg) užitá nejlépe ráno.

Lze podávat v kombinaci s ostatními antihypertenzivy, kromě diuretik. Při malé účinnosti léčby je lépe přidat další antihypertenzivum a dávku přípravku Indap nezvyšovat. Při podání vyšší dávky se nezvyšuje antihypertenzní účinek indapamidu, ale zvyšuje se účinek saluretický.

Způsob podání

Tobolky se polykají nerozkousané a zapíjejí tekutinou.

4.3 Kontraindikace

• – Hypersenzitivita na léčivou látku, sulfonamidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

• – těžká jaterní insuficience a jaterní encefalopatie,

• – závažné renální selhání,

• – hypokalemie,

– těhotenství a kojení.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při poruše funkce jater mohou thiazidová diuretika způsobit jaterní encefalopatii. V takovém případě je nutno podávání diuretik okamžitě vysadit.

Plazmatická hladina sodíku

Hladinu sodíku je nutno stanovit ještě před zahájením léčby a pak ji v pravidelných intervalech kontrolovat. Každá diuretická léčba může být doprovázena hyponatremií, někdy s velmi vážnými následky, přičemž pokles hladiny sodíku může být zpočátku zcela asymptomatický. Proto je nutné pravidelné sledování, častěji u starších pacientů a osob s cirhózou.

Plazmatická hladina draslíku

Dlouhodobá aplikace thiazidových a podobných diuretik představuje riziko deplece draslíku s hypokalemií. Vzniku hypokalemie je třeba zabránit zejména u starších, podvyživených a nemocných osob, užívajících řadu dalších léků současně, dále u cirhotiků s otoky a ascitem, u osob s onemocněním koronárních tepen a u pacientů se srdečním selháním, neboť jsou ohroženi rizikem vzniku arytmií (hypokalemie zvyšuje toxické účinky digitalisových přípravků na srdce). Ohroženy jsou i osoby s dlouhým QT intervalem, bez ohledu na jeho vrozený nebo iatrogenní původ. Hypokalemie, tak jako bradykardie, pak představují faktor predisponující ke vzniku těžkých arytmií, zvláště smrtelně nebezpečných torsades de pointes. U všech uvedených případů je potřeba provádět častější kontroly hladin draslíku v plazmě. První vyšetření kalemie je nutné provést v prvním týdnu po zahájení léčby. Při zjištění hypokalemie je nutno začít provádět příslušná opatření.

Plazmatická hladina vápníku

Thiazidová a podobná diuretika mohou snižovat vylučování vápníku močí, čímž mohou způsobit mírné a přechodné zvýšení hladin vápníku v plazmě. Skutečná hyperkalcemie může být výsledkem dříve nerozpoznané hyperparatyreózy. V takovém případě je nutno léčbu přerušit až do vyšetření funkce příštítných tělísek.

Hladina glukosy v krvi

Pravidelné sledování hladiny glukosy v krvi je nutné u nemocných s diabetem, zvláště u nemocných s hypokalemií.

Hladina kyselina močové

U nemocných se zvýšenou hladinou kyseliny močové hrozí záchvat dny, proto je třeba dávku upravit podle aktuální hodnoty její hladiny v plazmě.

Thiazidová a podobná diuretika jsou plně účinná pouze při normální nebo minimálně snížené funkci ledvin (hladina kreatininu v plazmě pod 25 mg/l, tj. 220 mikromol/l u dospělých osob).

Hypovolemie na podkladě ztráty vody a sodíku, navozená diuretikem na podkladě léčby snižuje glomerulární filtraci s možným zvýšením hladiny močoviny a kreatininu v plazmě.

Pro jedince s normální funkcí ledvin nemá tato přechodná funkční nedostatečnost ledvin žádné důsledky, může však dále zhoršit renální nedostatečnost již existující.

Indapamid může vyvolat pozitivitu dopingových testů.

Přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nedoporučené kombinace

Současné užívání indapamidu s lithiem může vést ke zvýšené plazmatické hladině lithia se známkami předávkování, např. při neslané dietě (snížené vylučování lithia močí). Je-li však podávání diuretik nezbytné, je nutno pozorně sledovat plazmatické hladiny lithia a provádět příslušné úpravy.

Některé látky, obsažené v jiných léčivých přípravcích (astemizol, bepridil, erythromycin, halofantrin, sultoprid, terfenadin, vinkamin), podané společně s indapamidem, mohou za současné hypokalemie a bradykardie a při již existujícím prodlouženém QT intervalu vyvolat torsades de pointes.

Kombinace vyžadující zvýšenou opatrnost

Nesteroidní antirevmatika (systémová) a vysoké dávky salicylátů mohou snížit antihypertenzní účinek indapamidu. U dehydratovaných nemocných hrozí akutní renální selhání (snížení glomerulární filtrace). Je potřeba zavodnit pacienta a sledovat renální funkci při zahájení léčby.

Amfotericin B (i.v.), glukokortikoidy a mineralkortikoidy (systémové), tertakosaktid, stimulující (dráždivá) laxativa mohou způsobit hypokalemii (účinek se sčítá). Je potřeba sledovat plazmatické hladiny draslíku a v případě potřeby je korigovat, zvláště v případě současné léčby digoxinem.

Baklofen zvyšuje antihypertenzní účinek. Je potřeba zavodnit pacienta a sledovat funkci ledvin na začátku léčby.

U nemocných užívajících digoxin může současná hypokalemie zvýšit riziko toxického účinku digoxinu.

• V těchto případech je nutné sledovat plazmatické hladiny draslíku, EKG a v případě potřeby přehodnotit léčbu.

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) představují při zahájení léčby a při současné depleci sodíku (zvláště u jedinců se stenózou renální arterie) riziko náhlé hypotenze nebo akutního renálního selhání.

Při esenciální hypertenzi, kdy předchozí léčba diuretiky mohla způsobit depleci sodíku, se doporučuje vysadit diuretikum 3 dny před zahájením léčby ACE inhibitorem.

Při chronickém srdečním selhání je nutné v případě kombinace indapamidu s ACE inhibitorem začít podávat velmi nízkou dávku ACE inhibitoru při současně nízké dávce diuretika. V každém případě je potřeba sledovat v prvních týdnech léčby ACE inhibitorem renální funkce (plazmatické hladiny kreatininu).

Při současném užívání antiarytmik třídy Ia (chinidin, disopyramid) a třídy III (amiodaron, bretylium, sotalol) je třeba vzít v úvahu nebezpečí torsades de pointes (predisponujícím faktorem je hypokalemie, bradykardie a již existující dlouhý interval QT).

Při podávání metforminu hrozí laktátová acidóza, navozená možnou funkční renální nedostatečností, ve vztahu s podáváním diuretik (nejčastěji kličkových). Doporučuje se nepodávat metformin, pokud plazmatické hladiny kreatininu překročí 15 mg/l (135 mikromol/l) u mužů a 12 mg/l (110 mikromol/l) u žen.

Vysoké dávky jodovaných kontrastních látek v kombinaci s indapamidem a při současné dehydrataci zvyšují riziko akutního renálního selhání.

Imipraminová (tricyklická) antidepresiva a neuroleptika zvyšují antihypertenzní účinek a riziko ortostatické hypotenze (účinek se sčítá).

Při podávání solí vápníku hrozí nebezpečí vzniku hyperkalcemie v důsledku sníženého vylučování vápníku močí.

Cyklosporin představuje riziko zvýšení plazmatických hladin kreatininu beze změny hladin cirkulujícího cyklosporinu (dokonce i bez deplece vody/sodíku).

Kortikosteroidy mohou snížit v důsledku retence vody/sodíku antihypertenzní účinek.

Kalium šetřící diuretika (amilorid, spironolakton, triamteren) – tyto racionální kombinace, u některých pacientů užitečné, nevylučují možnost hypokalemie nebo, a to zvláště u nemocných s renálním selháním nebo s diabetem, hyperkalemie. Sledovat plazmatické hladiny draslíku, v případě potřeby EKG, popř. přehodnotit léčbu.

4.6   Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Kojení

Indapamid se vylučuje do lidského mateřského mléka, kojení by mělo být přerušeno.

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Indap neovlivňuje běžně pozornost. V individuálních případech, zvláště na začátku léčby nebo kombinaci s jinými antihypertenzivy, vzhledem ke snížení krevního tlaku, může způsobit snížení pozornosti a tím i schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje.

4.8  Nežádoucí účinky

Většina nežádoucích účinků, ovlivňujících klinické nebo laboratorní hodnoty, závisí na dávce.

Ojediněle se mohou vyskytnout nauzea, obstipace, sucho v ústech, závratě, únava, parestezie, bolesti hlavy. Ve většině případů příznivě reagují na snížení dávky.

Velmi ojediněle přichází v úvahu pankreatitida.

U jedinců s predispozicí k alergickým a astmatickým projevům se mohou projevit reakce z přecitlivělosti, zvláště dermatologické.

• V případě již existujícího akutního diseminovaného lupus erythematodes hrozí zhoršení stavu, makulopapulózní vyrážky, purpura.

• V klinických studiích při podání terapeutické dávky byla po léčbě trvající 4–6 týdnů pozorována hypokalemie (plazmatické hladiny draslíku menší než 3,4 mmol/l u 25 % pacientů a menší než

• 3,2 mmol/l u 10 % pacientů). Po léčbě trvající 12 týdnů dosahovalo průměrné snížení plazmatických hladin draslíku 0,41 mmol/l.

Současná ztráta chloridových iontů může způsobit sekundární metabolickou alkalózu. Výskyt a intenzita tohoto účinku jsou nízké.

Zvýšení plazmatických hladin kyseliny močové a hladin cukru v krvi během léčby je předpokladem velmi pečlivé indikace těchto diuretik u pacientů s dnou nebo diabetem.

Ojediněle se mohou vyskytnout hematologická onemocnění (trombocytopenie, leukopenie, agranulocytóza, aplastická anemie, hemolytická anemie).

Velmi vzácně může nastat hyperkalcemie.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10;

webové stránky:

4.9 Předávkování

Bylo zjištěno, že indapamid nemá toxické účinky až do dávky 40 mg, tj. 16násobku terapeutické dávky. Známky akutní otravy se projevují jako důsledek hypovolemie (hyponatremie, hypokalemie). Klinicky se může vyskytnout nauzea, vomitus, hypotenze, křeče, vertigo, ospalost, zmatenost, polyurie nebo oligurie, případně až anurie (v důsledku hypovolemie).

K počátečním opatřením patří rychlé vyloučení požité látky (látek) výplachem žaludku, případně podáním živočišného uhlí s následnou obnovou rovnováhy vody a elektrolytů ve specializovaném zdravotnickém zařízení.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: sulfonamidy, samotné, ATC kód: C03BA11.

Indapamid je derivát sulfonamidů s indolovým kruhem, farmakologicky podobný thiazidovým diuretikům, který působí inhibicí reabsorpce sodíku v dilučním segmentu kůry. Zvyšuje vylučování sodíku a chloridů močí a v menší míře i vylučování draslíku a hořčíku, čímž zvyšuje objem vytvořené moči, má antihypertenzní účinek.

Antihypertenzní účinnost přetrvává i u anefrických hypertenzních pacientů.

Jako u ostatních diuretik vaskulární mechanismus účinku indapamidu zahrnuje:

• – snížení kontraktility vláken hladkého svalstva v cévní stěně související s alterací transmembránové výměny iontů (zejména kalcia),

• – stimulaci syntézy prostaglandinu PGE2 a prostacyklinu PGI2 (vazodilatátor a inhibitor agregace destiček).

5.2  Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Biologická dostupnost indapamidu je vysoká (93 %).

Čas potřebný k dosažení maximální sérové koncentrace (Tmax) se pohybuje mezi 1–2 hod. po podání dávky 2,5 mg.

Distribuce

Více než 75 % indapamidu se váže na proteiny v plazmě.

Opakované podávání indapamidu zvyšuje ustálený stav plazmatické koncentrace v porovnání s jednorázově podanou dávkou. Ustálený stav zůstává stabilní a nedochází ke kumulaci.

Eliminace

60–80 % podané dávky se vylučuje ledvinami. Indapamid se vylučuje převážně ve formě metabolitů, 5 % se vylučuje v nezměněné formě.

Poločas plazmatické eliminace je 14 až 24 hodin (průměr 18 hodin).

Při renálním selhání se farmakokinetické parametry nemění.

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxikologické experimentální nálezy jsou při podávání indapamidu velmi příznivé. Akutní toxické příznaky vyvolávají až megadávky, letální dávka je 300–1 000 mg/kg hmotnosti, subakutní toxicita po dobu tří měsíců při perorálním dávkování začíná u potkanů v dávce 1 000 mg, chronická toxicita při 30 mg je způsobována hypokalemií. Negativní nálezy přineslo testování mutagenity, kancerogenity, reprodukční toxicity.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Náplň tobolky

Mikrokrystalická celulosa

Monohydrát laktosy

Kukuřičný škrob

Magnesium-stearát

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Tobolka

Indigokarmín (E132)

Oxid titaničitý (E171)

Želatina

6.2  Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti 

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu a blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí a světlem.

Při přepravě může být přípravek krátkodobě vystaven zvýšené teplotě do +35 °C.

6.5  Druh obalu a obsah balení

Al/PVC blistr, krabička.

Velikost balení: 30 nebo 100 tvrdých tobolek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

PRO.MED.CS Praha a.s., Telčská 377/1, Michle, 140 00 Praha 4, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

50/481/97-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 11. 6. 1997

Datum posledního prodloužení registrace: 22.6.2016

Další informace o léčivu INDAP

Jak se INDAP podává: perorální podání - tvrdá tobolka
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 100

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
PRO.MED.CS Praha a.s., Praha
E-mail: vpois@promedcs.com
Telefon: +420 497 771 704, +420 241 013 111