1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Hydrochlorothiazid Tainex 25 mg tablety

2. KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje hydrochlorothi­azidum 25 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna tableta obsahuje 130,4 mg monohydrátu laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.  LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Bílé, kulaté, ploché tablety o průměru 7,8 mm až 8,2 mm a šířce 2,7 mm až 3,4 mm a půlicí rýhou na jedné straně.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Hydrochlorothiazid Tainex jsou indikovány u dospělých k léčbě:

• Edémů srdečního nebo ledvinového původu.
• Edémů jaterního původu, obvykle v kombinaci s diuretiky šetřícími draslík.
• Arteriální hypertenze.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Perorální užití.

Stejně jako u všech ostatních diuretik má být léčba zahájena s nejnižší možnou dávkou. Tato dávka má být upravena na základě odpovědi každého jednotlivého pacienta, aby se dosáhlo maximálního terapeutického přínosu při minimalizaci nežádoucích účinků. Denní dávka přípravku Hydrochlorothiazid Tainex může být podána jako jednorázová dávka nebo rozdělena do dvou dávek, s jídlem nebo bez jídla.

Edémy

Počáteční dávka je 50–100 mg, eventuálně 200 mg denně. Nejnižší efektivní dávka má být zjištěna pomocí titrace a podávána pouze po omezenou dobu.

Udržovací dávka je 25 mg až 50 mg denně nebo obden.

Arteriální hypertenze

Aktuálně doporučené dávky při arteriální hypertenzi jsou 12,5 nebo 25 mg denně. Maximální účinek podané dávky je dosažen během 3 až 4 týdnů. Pokud není krevní tlak dostatečně snížen dávkou 25 mg/den, doporučuje se kombinovaná léčba s jiným antihypertenzivem. Deplece sodíku anebo objem musí být korigován před užitím hydrochlorothiazidu v kombinaci s inhibitorem ACE, antagonistou angiotenzinu II nebo přímým inhibitorem reninu. Léčba má být zahájena pod pečlivým lékařským dohledem.

Zvláštní populace

Poruchy funkce ledvin

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava počáteční dávky (viz bod 5.2).

Hydrochlorothiazid Tainex je kontraindikován u pacienta s anurií a u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin.

Poruchy funkce jater

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutná žádná úprava počáteční dávky (viz bod 5.2).

Hydrochlorothiazid Tainex má být užíván se zvýšenou opatrností u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 4.4).

Starší pacienti (nad 65 let)

Při léčbě starších pacientů je nutné věnovat zvýšenou pozornost možným omezením funkce ledvin.

Těžká srdeční dekompenzace

U pacientů s těžkou srdeční dekompenzací může být zřetelně omezena resorpce hydrochlorothi­azidu.

Pediatrická populace

U dětí a dospívajících nejsou dostupné žádné údaje. Proto nemá být hydrochlorothiazid podáván dětem a dospívajícím.

Způsob podání

Tablety je třeba užívat s dostatečným množstvím tekutiny.

Doba trvání léčby

Doba trvání léčby je neomezená a závisí na typu a závažnosti onemocnění. Při dlouhodobé léčbě má být terapie hydrochlorothi­azidem ukončována postupně.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na hydrochlorothiazid nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• Anurie
• Těžké poruchy funkce ledvin (clearance kreatininu pod 30 ml/min)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecně není doporučeno užívat hydrochlorothiazid u pacientů s bilaterální stenózou renální arterie nebo u pacientů, kteří mají pouze jednu funkční ledvinu nebo u pacientů s hypokalémií.

Hydrochlorothiazid je sulfonamid. Možnost vzájemné reaktivity zvláště s jinými antibakteriálními látkami včetně sulfonamidů je teoretická a není klinicky potvrzena.

Porucha funkce jater

Thiazidy, stejně jako jiná diuretika, mohou vyvolat poruchu rovnováhy elektrolytů, jaterní encefalopatii nebo hepatorenální syndrom, pokud se užívají k léčbě cirhózního ascitu. Hydrochlorothiazid má být užíván s opatrností, a to zejména u pacientů s těžkou poruchou funkce jater.

Při užití thiazidových diuretik byly hlášeny fotosenzitivní reakce (viz bod 4.8).

Pokud dojde ke vzniku fotosenzitivní reakce, léčba má být přerušena. Je-li nezbytné opětovné zahájení léčby, mají být plochy vystavené slunci nebo umělému UVA chráněny.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento lék užívat.

Porucha rovnováhy elektrolytů

Sodík v séru

Je potřeba monitorovat hladiny sodíku v séru před zahájením léčby a v pravidelných intervalech během léčby.

Thiazidová diuretika mohou způsobit hyponatrémii nebo vést k exacerbaci již existující hyponatrémie. U pacientů s významným snížením sérového sodíku anebo významným snížením objemu, jak bylo pozorováno u pacientů s vysokými dávkami diuretik, může dojít ve velmi vzácných případech po zahájení léčby hydrochlorothi­azidem k symptomatické hypotenzi.

Snížení hladiny sodíku v plazmě může být zpočátku asymptomatické, pravidelné sledování je nezbytné a musí být častější u rizikových populací, jako jsou starší pacienti, a ještě častější u podvyživených a cirhotických pacientů (viz body 4.8 a 4.9).

Monitorování je obzvláště důležité u pacientů s ascitem v důsledku cirhózy jater a u pacientů s edémem v důsledku nefrotického syndromu.

Byly zaznamenány izolované případy hyponatrémie doprovázené neurologickými příznaky (nauzea, zvýšená dezorientace, apatie). Thiazidy mají být používány pouze po normalizaci jakékoli stávající deplece sodíku anebo objemu. V opačném případě má být léčba zahájena pod přísným lékařským dohledem.

Draslík v séru

Thiazidové diuretika mohou také zapříčinit hypokalémii nebo exacerbaci stávající hypokaliémie. Thiazidy mají být používány s opatrností u pacientů s onemocněním, které může způsobit významnou ztrátu draslíku, jako onemocnění ledvin se ztrátou solí nebo poruchy funkce ledvin prerenálního původu (kardiogenní).

Riziku nástupu hypokaliémie (< 3,5 mmol/l) musí být zabráněno u některých rizikových populací, tj. starších a / nebo podvyživených a / nebo polymedikovaných pacientů, dále u pacientů majících cirhózu s edémem a ascitem, pacientů s ischemickou chorobou srdeční nebo srdečním selháním. V těchto případech hypokalémie zvyšuje toxické účinky digoxinu vůči srdci a riziko poruch srdečního rytmu.

Pacienti s dlouhým intervalem QT na EKG jsou také ohroženi, nezávisle na původu – kongenitální či způsobeným léčivem. Hypokalémie (jako u bradykardie) pak působí jako indukční faktor závažné arytmie, zejména torsades de pointes, potenciálně fatální, zejména při výskytu bradykardie.

Léčba thiazidovými diuretiky má být zahájena pouze po korekci hypokalémie a současně se vyskytující hypomagnezémie.

Koncentrace draslíku v séru má být zkontrolována během týdne po zahájení léčby.

Poté se doporučuje pravidelně kontrolovat hladinu draslíku v séru. Rovnováha elektrolytů, zvláště hladina draslíku, má být sledována u všech pacientů užívajících thiazidové diuretika.

Při dlouhodobé léčbě má být koncentrace draslíku v séru zkontrolována na začátku léčby. V závislosti na rizikových faktorech může být zvážena kontrola po 3–4 týdnech. Poté se doporučují pravidelné kontroly zejména u rizikových pacientů.

Kyselina močová

Stejně jako u ostatních diuretik může hydrochlorothiazid zvyšovat koncentraci kyseliny močové v séru v důsledku snížení jejího vylučování močí, což může vést k iniciaci hyperurikémie nebo zhoršení stávající hyperurikémie. U citlivých pacientů může vyvolat záchvaty dny. Dávka má být upravena podle koncentrace kyseliny močové v séru.

Metabolické účinky

Draslík v séru

Thiazidová diuretika snižují vylučování vápníku močí a mohou způsobit mírné, přechodné zvýšení hladiny draslíku v séru při nepřítomnosti známých poruch metabolismu vápníku. Hydrochlorothiazid se má používat s opatrností u pacientů s hyperkalcémií a má být podáván pouze po úpravě jakékoli stávající hyperkalcémie. Užívání hydrochlorothiazid má být přerušeno, pokud během léčby nastane hyperkalcémie. Hladiny vápníku v séru mají být kontrolovány pravidelně během léčby thiazidovými diuretiky. Výrazná hyperkalcémie může být známkou skryté hyperparatyreózy. Thiazidy mají být vysazeny před provedením testů funkcí příštítné žlázy.

Hladina glukózy a lipidů v séru

Thiazidová diuretika, včetně hydrochlorothi­azidu, mohou snížit toleranci glukózy a zvýšit hladinu cholesterolu a triglyceridů v séru. U diabetických pacientů může být zapotřebí upravit dávkování inzulínu nebo perorálních hypoglykemik.

Funkce ledvin a diuretika

Thiazidová diuretika jsou plně účinná pouze, když je funkce ledvin normální nebo jen lehce snížená (vyhodnoceno např. výpočtem clearance kreatininu ze sérového kreatininu). U starších pacientů, má být hodnota clearance kreatininu uzpůsoben věku, váze a pohlaví pacienta, podle Cockroftova vzorce,

• věk v letech,
• hmotnost v kg
• kreatinin v ^mol/l.

Tento vzorec platí pro starší muže a má být upraven pro ženy vynásobením výsledku koeficientem 0,85.

Hypovolémie, sekundární ztráta vody a sodíku, vyvolaná diuretikem na počátku léčby vede ke snížení glomerulární filtrace. To může mít za následek zvýšení hladiny močoviny a kreatininu v krvi. Toto přechodné poškození funkce ledvin může zhoršit stávající poruchu ledvin.

Akutní myopie a sekundární glaukom

Hydrochlorothiazid, sulfonamid, byl spojen s idiosynkratickou reakcí, následovanou akutní přechodnou krátkozrakostí a akutním glaukomem s uzavřeným úhlem. Příznaky zahrnují náhlý pokles zrakové ostrosti nebo akutní bolesti očí a obvykle se objevují během několika hodin až týdnů po zahájení léčby. Neléčené glaukomy očí mohou vést k trvalé ztrátě zraku. Primární léčba je co nejdříve přerušit užívání hydrochlorothi­azidu. Rizikové faktory pro rozvoj akutního glaukomu s uzavřeným úhlem zahrnují alergie na sulfonamidy nebo penicilin v anamnéze.

Jiné

Kombinace antihypertenziv

V kombinaci s jinými antihypertenzivy se doporučuje alespoň na počátku snížit dávku.

Antihypertenzní účinek inhibitorů ACE, antagonistů angiotenzinu II nebo inhibitorů reninu je potencován léčbou, která zvyšuje aktivitu reninu v plazmě (diuretika).

Je doporučeno dbát opatrnosti, pokud je inhibitor ACE, antagonista angiotenzinu II nebo přímý inhibitor reninu podáván současně s hydrochlorot­hiazidem, zvláště u pacientů s těžkou deplecí sodíku anebo objemu.

Antidopingový test

Hydrochlorothiazid může zapříčinit pozitivní analytický výsledek v antidopingo­vém testu.

Jiné

Lupus erythematodes: u thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu byla hlášena exacerbace nebo aktivace systémového lupus erythematodes

Hypersenzitivní reakce na hydrochlorothiazid se s vyšší pravděpodobností vyskytnou u pacientů s alergiemi a astmatem.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Pokud jsou podávány současně, mohou se vyskytnout interakce přípravku Hydrochlorothiazid Tainex s následujícími léčivými přípravky:

Léky, které ovlivňují hladinu draslíku v séru

Hypokalémie je predisponujícím faktorem poruch srdečního rytmu (zvláště torsades de pointes) a pro zvýšení toxicity určitých léčiv jako digoxin. Léky, které mohou způsobit hypokalémii, se proto účastní mnoha interakcí. Jedná se o diuretika snižující hladinu draslíku, samostatné nebo kombinované; stimulační laxativa; glukokortikoidy; tetrakosaktidy a amfotericinu B (IV podání).

Léky, které ovlivňují hladiny sodíku v séru

Některé léky se často podílejí na vyvolání hyponatrémie. Jedná se o diuretika, desmopresin, antidepresiva inhibující zpětný příjem serotoninu, karbamazepin a oxkarbazepin. Kombinace těchto léků zvyšuje riziko hyponatrémie.

Současné užívání se nedoporučuje:

Lithium:

Zvýšená hladina lithia v séru s příznaky předávkování lithiem, jako při diety bez soli (snížené vylučování lithia v moči).

Pokud je tato kombinace shledána nezbytnou, má být hladina lithia v séru pozorně sledována a dávka lithia má být upravena.

Současné užívání vyžadující opatrnost:

Kyselina acetylsalicylová

Pro protizánětlivé dávkování kyseliny acetylsalicylové (> 1 g na dávku anebo > 3 g denně) nebo pro analgetické nebo antipyretické dávkování (> 500 mg na dávku a / nebo <3 g denně):

Akutní selhání ledvin u dehydratovaných pacientů se sníženou glomerulární filtrací sekundárně ke snížení syntézy prostaglandinů v ledvinách. Navíc dochází ke snížení antihypertenzního účinku. Pacient má být hydratován a jeho funkce ledvin monitorovány na počátku léčby.

Nesteroidní antiflogistika

Akutní selhání ledvin u rizikových pacientů (starší anebo dehydratovaní pacienti) v důsledku snížené glomerulární filtrace (inhibice vazodilatačních prostaglandinů vlivem nesteroidních antiflogistik). Dále dochází ke snížení antihypertenzního účinku.

Pacient má být hydratován a jeho funkce ledvin monitorovány na počátku léčby.

Karbamazepin

Riziko symptomatické hyponatrémie. Klinické a biologické sledování. Pokud je to možné, použijte jinou třídu diuretik.

Chelatační pryskyřice

Chelatační pryskyřice mohou snížit intestinální absorpci a účinnost jiných současně užívaných léčiv. Obecně platí, že pokud je to možné má být pryskyřice užívána v době vzdálené od doby užívání ostatních léků v intervalu delším než 2 hodiny.

Digitalis

Hypokalémie zvyšuje toxické účinky digitalisu.

Před léčbou je nutné provést klinické, elektrolytické a elektrokardio­grafické vyšetření a upravit jakoukoli hypokalémii.

Diuretika šetřící draslík (samotné nebo v kombinaci)

Tato rozumná kombinace užitečná pro některé pacienty nevylučuje výskyt hypokalémie nebo zvláště při selhání ledvin a diabetes výskyt hyperkaliémie.

Je nutné monitorovat draslík v séru, popřípadě EKG a v případě nutnosti znovu zvážit léčbu.

Inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin (ACE), antagonista angiotenzinu II

Riziko náhlé hypotenze anebo akutního selhání ledvin při zahajování nebo zvyšování dávky ACE inhibitoru nebo antagonisty angiotenzinu II při stávajícím nedostatku sodíku.

U arteriální hypertenze, kdy předchozí diuretická léčba vedla k depleci soli, je nutné:

• – buď přerušit užívání diuretika před zahájením léčby antagonistou angiotenzinu II nebo ACE inhibitory, a později v případě potřeby obnovit léčbu diuretikem snižujícím draslík;

• – nebo podávat nižší počáteční dávky antagonisty angiotenzinu II nebo ACE inhibitory a dávky postupně zvyšovat.

U pacientů s městnavým selháním srdce, kteří jsou léčeni diuretiky, je třeba zahájit velmi nízkou dávkou ACE inhibitorů nebo antagonistů angiotenzinu II, raději však po snížení dávky souběžně užívaného diuretika snižujícího draslík.

Ve všech případech má být během prvních týdnů léčby ACE inhibitory nebo antagonisty angiotenzinu II sledována funkce ledvin (sérový kreatinin).

Léčivé přípravky, které mohou způsobit torsades de pointes (amiodaron, amisulprid, arsen, artenimol, chlorochin, chlorpromazin, citalopram, cyamemazin, difemanil, disopyramid, dofetilid, dolasetron, domperidon, dronedaron, droperidol, erythromycin, escitalopram, flupentixol, flufenazin, halofantrin, haloperidol, hydrochinidin, hydroxyzin, ibutilid, levofloxacin, levomepromazin, lumefantrin, mechitazin, methadon, mizolastin, moxifloxacin, pentamidin, pimozid, pipamperon, piperachin, pipotiazin, prukaloprid, chinidin, sotalol, spiramycin, sulpirid, sultoprid, tiaprid, toremifen, vandetanib, vinkamin, zuklopenthixol)

Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií, zejména torsades de pointes.

Před podáním léčivého přípravku je nutné provést klinické, elektrolytické a elektrokardio­grafické vyšetření a upravit jakoukoli hypokalémii.

Jiné léky snižující hladinu draslíku

Zvýšené riziko hypokalémie. Monitorování hladiny draslíku v séru, v případě potřeby její úprava.

Jodované kontrastní látky

V případě diuretiky navozené dehydrataci je zvýšené riziko akutního selhání funkce ledvin, zejména při vysokých dávkách jodované kontrastní látky. Rehydratace před podáním jodované látky.

Kombinace, které je třeba vzít v úvahu

Alfa-blokátory při urologických problémech (alfuzosin, doxazosin, prazosin, silodosin, tamsulosin, terazosin)

Zvýšený hypotenzní účinek. Vyšší riziko ortostatické hypotenze.

Alfa-blokátorová antihypertenziva

Hypotenzní účinek. Vyšší riziko ortostatické hypotenze.

Přípravky způsobující ortostatickou hypotenzi

Kromě antihypertenziv může mnoho jiných léků zapříčinit ortostatickou hypotenzi, zvláště nitráty, inhibitory fosfodiesterasy typu 5, alfa-blokátory užívané při urologických problémech, tricyklická antidepresiva a fenothiaziny, agonisté dopaminu, levodopa, baclofen, amifostin.

Zvýšené riziko hypotenze, zejména ortostatická hypotenze.

Vápník

Riziko hyperkalcémie způsobené sníženým vylučováním vápníku močí.

Cyklosporin

Riziko zvýšené hladiny kreatininu bez změn hladin cyklosporinu v krvi, a to i při nepřítomnosti deplece sodíku. Také je zde riziko hyperurikémie a komplikací podobným dně.

Deriváty dusičnanů

Zvýšené riziko hypotenze, zejména ortostatické hypotenze.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o užití hydrochlorothiazidu během těhotenství jsou omezené, zejména v prvním trimestru těhotenství. Studie na zvířatech nejsou dostatečné.

Hydrochlorothiazid prostupuje placentou. Podle farmakologického mechanismu účinku hydrochlorothiazidu může jeho použití během druhého a třetího trimestru ohrozit perfuzi plod-placenta a může způsobit fetální a neonatální žloutenku, poruchy rovnováhy elektrolytů a trombocytopenii.

Hydrochlorothiazid nesmí být použit při těhotenském edému, těhotenské hypertenzi nebo preeklampsii vzhledem k riziku poklesu plasmatického objemu a placentární hypoperfuze bez prospěšného efektu na průběh nemoci.

Hydrochlorothiazid nemá být použit u těhotných žen s esenciální hypertenzí s výjimkou vzácných situací, kdy nemůže být použita jiná léčba.

Kojení

Hydrochlorothiazid je v malém množství vylučován do mateřského mléka. Thiazidy užívané ve vysokých dávkách zvyšují diurézu a mohou potlačit tvorbu mléka.

Použití hydrochlorothiazidu v období kojení se nedoporučuje. Pokud je hydrochlorothiazid během kojení užíván, mělo by se jednat o co nejnižší možné dávky.

Fertilita

Údaje o vlivu hydrochlorothiazidu na fertilitu u lidí nejsou k dispozici.

• V rámci studií na zvířatech neměl hydrochlorothiazid vliv na fertilitu a početí (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Hydrochlorothiazide Tainex má malý až mírný vliv na schopnost řítit nebo obsluhovat stroje.

To je nutné vzít v úvahu zvláště na počátku léčby nebo při zvyšování dávek, změně léčivého přípravku, nebo při užití spolu s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Hydrochlorothiazid Tainex 25 mg tablety

2. KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje hydrochlorothi­azidum 25 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna tableta obsahuje 130,4 mg monohydrátu laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Bílé, kulaté, ploché tablety o průměru 7,8 mm až 8,2 mm a šířce 2,7 mm až 3,4 mm a půlicí rýhou na jedné straně.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Hydrochlorothiazid Tainex jsou indikovány u dospělých k léčbě:

• Edémů srdečního nebo ledvinového původu.
• Edémů jaterního původu, obvykle v kombinaci s diuretiky šetřícími draslík.
• Arteriální hypertenze.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Perorální užití.

Stejně jako u všech ostatních diuretik má být léčba zahájena s nejnižší možnou dávkou. Tato dávka má být upravena na základě odpovědi každého jednotlivého pacienta, aby se dosáhlo maximálního terapeutického přínosu při minimalizaci nežádoucích účinků. Denní dávka přípravku Hydrochlorothiazid Tainex může být podána jako jednorázová dávka nebo rozdělena do dvou dávek, s jídlem nebo bez jídla.

Edémy

Počáteční dávka je 50–100 mg, eventuálně 200 mg denně. Nejnižší efektivní dávka má být zjištěna pomocí titrace a podávána pouze po omezenou dobu.

Udržovací dávka je 25 mg až 50 mg denně nebo obden.

Arteriální hypertenze

Aktuálně doporučené dávky při arteriální hypertenzi jsou 12,5 nebo 25 mg denně. Maximální účinek podané dávky je dosažen během 3 až 4 týdnů. Pokud není krevní tlak dostatečně snížen dávkou 25 mg/den, doporučuje se kombinovaná léčba s jiným antihypertenzivem. Deplece sodíku anebo objem musí být korigován před užitím hydrochlorothiazidu v kombinaci s inhibitorem ACE, antagonistou angiotenzinu II nebo přímým inhibitorem reninu. Léčba má být zahájena pod pečlivým lékařským dohledem.

Zvláštní populace

Poruchy funkce ledvin

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava počáteční dávky (viz bod 5.2).

Hydrochlorothiazid Tainex je kontraindikován u pacienta s anurií a u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin.

Poruchy funkce jater

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutná žádná úprava počáteční dávky (viz bod 5.2).

Hydrochlorothiazid Tainex má být užíván se zvýšenou opatrností u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 4.4).

Starší pacienti (nad 65 let)

Při léčbě starších pacientů je nutné věnovat zvýšenou pozornost možným omezením funkce ledvin.

Těžká srdeční dekompenzace

U pacientů s těžkou srdeční dekompenzací může být zřetelně omezena resorpce hydrochlorothi­azidu.

Pediatrická populace

U dětí a dospívajících nejsou dostupné žádné údaje. Proto nemá být hydrochlorothiazid podáván dětem a dospívajícím.

Způsob podání

Tablety je třeba užívat s dostatečným množstvím tekutiny.

Doba trvání léčby

Doba trvání léčby je neomezená a závisí na typu a závažnosti onemocnění. Při dlouhodobé léčbě má být terapie hydrochlorothi­azidem ukončována postupně.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na hydrochlorothiazid nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• Anurie
• Těžké poruchy funkce ledvin (clearance kreatininu pod 30 ml/min)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní upozornění

Obecně není doporučeno užívat hydrochlorothiazid u pacientů s bilaterální stenózou renální arterie nebo u pacientů, kteří mají pouze jednu funkční ledvinu nebo u pacientů s hypokalémií.

Hydrochlorothiazid je sulfonamid. Možnost vzájemné reaktivity zvláště s jinými antibakteriálními látkami včetně sulfonamidů je teoretická a není klinicky potvrzena.

Porucha funkce jater

Thiazidy, stejně jako jiná diuretika, mohou vyvolat poruchu rovnováhy elektrolytů, jaterní encefalopatii nebo hepatorenální syndrom, pokud se užívají k léčbě cirhózního ascitu. Hydrochlorothiazid má být užíván s opatrností, a to zejména u pacientů s těžkou poruchou funkce jater.

Při užití thiazidových diuretik byly hlášeny fotosenzitivní reakce (viz bod 4.8).

Pokud dojde ke vzniku fotosenzitivní reakce, léčba má být přerušena. Je-li nezbytné opětovné zahájení léčby, mají být plochy vystavené slunci nebo umělému UVA chráněny.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento lék užívat.

Bezpečnostní opatření pro použití

Porucha rovnováhy elektrolytů

Sodík v séru

Je potřeba monitorovat hladiny sodíku v séru před zahájením léčby a v pravidelných intervalech během léčby.

Thiazidová diuretika mohou způsobit hyponatrémii nebo vést k exacerbaci již existující hyponatrémie. U pacientů s významným snížením sérového sodíku anebo významným snížením objemu, jak bylo pozorováno u pacientů s vysokými dávkami diuretik, může dojít ve velmi vzácných případech po zahájení léčby hydrochlorothi­azidem k symptomatické hypotenzi.

Snížení hladiny sodíku v plazmě může být zpočátku asymptomatické, pravidelné sledování je nezbytné a musí být častější u rizikových populací, jako jsou starší pacienti, a ještě častější u podvyživených a cirhotických pacientů (viz body 4.8 a 4.9).

Monitorování je obzvláště důležité u pacientů s ascitem v důsledku cirhózy jater a u pacientů s edémem v důsledku nefrotického syndromu.

Byly zaznamenány izolované případy hyponatrémie doprovázené neurologickými příznaky (nauzea, zvýšená dezorientace, apatie). Thiazidy mají být používány pouze po normalizaci jakékoli stávající deplece sodíku anebo objemu. V opačném případě má být léčba zahájena pod přísným lékařským dohledem.

Draslík v séru

Thiazidové diuretika mohou také zapříčinit hypokalémii nebo exacerbaci stávající hypokaliémie. Thiazidy mají být používány s opatrností u pacientů s onemocněním, které může způsobit významnou ztrátu draslíku, jako onemocnění ledvin se ztrátou solí nebo poruchy funkce ledvin prerenálního původu (kardiogenní).

Riziku nástupu hypokaliémie (< 3,5 mmol/l) musí být zabráněno u některých rizikových populací, tj. starších a / nebo podvyživených a / nebo polymedikovaných pacientů, dále u pacientů majících cirhózu s edémem a ascitem, pacientů s ischemickou chorobou srdeční nebo srdečním selháním. V těchto případech hypokalémie zvyšuje toxické účinky digoxinu vůči srdci a riziko poruch srdečního rytmu.

Pacienti s dlouhým intervalem QT na EKG jsou také ohroženi, nezávisle na původu – kongenitální či způsobeným léčivem. Hypokalémie (jako u bradykardie) pak působí jako indukční faktor závažné arytmie, zejména torsades de pointes, potenciálně fatální, zejména při výskytu bradykardie.

Léčba thiazidovými diuretiky má být zahájena pouze po korekci hypokalémie a současně se vyskytující hypomagnezémie.

Koncentrace draslíku v séru má být zkontrolována během týdne po zahájení léčby.

Poté se doporučuje pravidelně kontrolovat hladinu draslíku v séru. Rovnováha elektrolytů, zvláště hladina draslíku, má být sledována u všech pacientů užívajících thiazidové diuretika.

Při dlouhodobé léčbě má být koncentrace draslíku v séru zkontrolována na začátku léčby. V závislosti na rizikových faktorech může být zvážena kontrola po 3–4 týdnech. Poté se doporučují pravidelné kontroly zejména u rizikových pacientů.

Kyselina močová

Stejně jako u ostatních diuretik může hydrochlorothiazid zvyšovat koncentraci kyseliny močové v séru v důsledku snížení jejího vylučování močí, což může vést k iniciaci hyperurikémie nebo zhoršení stávající hyperurikémie. U citlivých pacientů může vyvolat záchvaty dny. Dávka má být upravena podle koncentrace kyseliny močové v séru.

Metabolické účinky

Draslík v séru

Thiazidová diuretika snižují vylučování vápníku močí a mohou způsobit mírné, přechodné zvýšení hladiny draslíku v séru při nepřítomnosti známých poruch metabolismu vápníku. Hydrochlorothiazid se má používat s opatrností u pacientů s hyperkalcémií a má být podáván pouze po úpravě jakékoli stávající hyperkalcémie. Užívání hydrochlorothiazid má být přerušeno, pokud během léčby nastane hyperkalcémie. Hladiny vápníku v séru mají být kontrolovány pravidelně během léčby thiazidovými diuretiky. Výrazná hyperkalcémie může být známkou skryté hyperparatyreózy. Thiazidy mají být vysazeny před provedením testů funkcí příštítné žlázy.

Hladina glukózy a lipidů v séru

Thiazidová diuretika, včetně hydrochlorothi­azidu, mohou snížit toleranci glukózy a zvýšit hladinu cholesterolu a triglyceridů v séru. U diabetických pacientů může být zapotřebí upravit dávkování inzulínu nebo perorálních hypoglykemik.

Funkce ledvin a diuretika

Thiazidová diuretika jsou plně účinná pouze, když je funkce ledvin normální nebo jen lehce snížená (vyhodnoceno např. výpočtem clearance kreatininu ze sérového kreatininu). U starších pacientů, má být hodnota clearance kreatininu uzpůsoben věku, váze a pohlaví pacienta, podle Cockroftova vzorce,

• věk v letech,
• hmotnost v kg
• kreatinin v ^mol/l.

Tento vzorec platí pro starší muže a má být upraven pro ženy vynásobením výsledku koeficientem 0,85.

Hypovolémie, sekundární ztráta vody a sodíku, vyvolaná diuretikem na počátku léčby vede ke snížení glomerulární filtrace. To může mít za následek zvýšení hladiny močoviny a kreatininu v krvi. Toto přechodné poškození funkce ledvin může zhoršit stávající poruchu ledvin.

Akutní myopie a sekundární glaukom

Hydrochlorothiazid, sulfonamid, byl spojen s idiosynkratickou reakcí, následovanou akutní přechodnou krátkozrakostí a akutním glaukomem s uzavřeným úhlem. Příznaky zahrnují náhlý pokles zrakové ostrosti nebo akutní bolesti očí a obvykle se objevují během několika hodin až týdnů po zahájení léčby. Neléčené glaukomy očí mohou vést k trvalé ztrátě zraku. Primární léčba je co nejdříve přerušit užívání hydrochlorothi­azidu. Rizikové faktory pro rozvoj akutního glaukomu s uzavřeným úhlem zahrnují alergie na sulfonamidy nebo penicilin v anamnéze.

Jiné

Kombinace antihypertenziv

V kombinaci s jinými antihypertenzivy se doporučuje alespoň na počátku snížit dávku.

Antihypertenzní účinek inhibitorů ACE, antagonistů angiotenzinu II nebo inhibitorů reninu je potencován léčbou, která zvyšuje aktivitu reninu v plazmě (diuretika).

Je doporučeno dbát opatrnosti, pokud je inhibitor ACE, antagonista angiotenzinu II nebo přímý inhibitor reninu podáván současně s hydrochlorot­hiazidem, zvláště u pacientů s těžkou deplecí sodíku anebo objemu.

Antidopingový test

Hydrochlorothiazid může zapříčinit pozitivní analytický výsledek v antidopingo­vém testu.

Jiné

Lupus erythematodes: u thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu byla hlášena exacerbace nebo aktivace systémového lupus erythematodes

Hypersenzitivní reakce na hydrochlorothiazid se s vyšší pravděpodobností vyskytnou u pacientů s alergiemi a astmatem.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Pokud jsou podávány současně, mohou se vyskytnout interakce přípravku Hydrochlorothiazid Tainex s následujícími léčivými přípravky:

Léky, které ovlivňují hladinu draslíku v séru

Hypokalémie je predisponujícím faktorem poruch srdečního rytmu (zvláště torsades de pointes) a pro zvýšení toxicity určitých léčiv jako digoxin. Léky, které mohou způsobit hypokalémii, se proto účastní mnoha interakcí. Jedná se o diuretika snižující hladinu draslíku, samostatné nebo kombinované; stimulační laxativa; glukokortikoidy; tetrakosaktidy a amfotericinu B (IV podání).

Léky, které ovlivňují hladiny sodíku v séru

Některé léky se často podílejí na vyvolání hyponatrémie. Jedná se o diuretika, desmopresin, antidepresiva inhibující zpětný příjem serotoninu, karbamazepin a oxkarbazepin. Kombinace těchto léků zvyšuje riziko hyponatrémie.

Současné užívání se nedoporučuje:

Lithium:

Zvýšená hladina lithia v séru s příznaky předávkování lithiem, jako při diety bez soli (snížené vylučování lithia v moči).

Pokud je tato kombinace shledána nezbytnou, má být hladina lithia v séru pozorně sledována a dávka lithia má být upravena.

Současné užívání vyžadující opatrnost:

Kyselina acetylsalicylová

Pro protizánětlivé dávkování kyseliny acetylsalicylové (> 1 g na dávku anebo > 3 g denně) nebo pro analgetické nebo antipyretické dávkování (> 500 mg na dávku a / nebo <3 g denně):

Akutní selhání ledvin u dehydratovaných pacientů se sníženou glomerulární filtrací sekundárně ke snížení syntézy prostaglandinů v ledvinách. Navíc dochází ke snížení antihypertenzního účinku. Pacient má být hydratován a jeho funkce ledvin monitorovány na počátku léčby.

Nesteroidní antiflogistika

Akutní selhání ledvin u rizikových pacientů (starší anebo dehydratovaní pacienti) v důsledku snížené glomerulární filtrace (inhibice vazodilatačních prostaglandinů vlivem nesteroidních antiflogistik). Dále dochází ke snížení antihypertenzního účinku.

Pacient má být hydratován a jeho funkce ledvin monitorovány na počátku léčby.

Karbamazepin

Riziko symptomatické hyponatrémie. Klinické a biologické sledování. Pokud je to možné, použijte jinou třídu diuretik.

Chelatační pryskyřice

Chelatační pryskyřice mohou snížit intestinální absorpci a účinnost jiných současně užívaných léčiv. Obecně platí, že pokud je to možné má být pryskyřice užívána v době vzdálené od doby užívání ostatních léků v intervalu delším než 2 hodiny.

Digitalis

Hypokalémie zvyšuje toxické účinky digitalisu.

Před léčbou je nutné provést klinické, elektrolytické a elektrokardio­grafické vyšetření a upravit jakoukoli hypokalémii.

Diuretika šetřící draslík (samotné nebo v kombinaci)

Tato rozumná kombinace užitečná pro některé pacienty nevylučuje výskyt hypokalémie nebo zvláště při selhání ledvin a diabetes výskyt hyperkaliémie.

Je nutné monitorovat draslík v séru, popřípadě EKG a v případě nutnosti znovu zvážit léčbu.

Inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin (ACE), antagonista angiotenzinu II

Riziko náhlé hypotenze anebo akutního selhání ledvin při zahajování nebo zvyšování dávky ACE inhibitoru nebo antagonisty angiotenzinu II při stávajícím nedostatku sodíku.

U arteriální hypertenze, kdy předchozí diuretická léčba vedla k depleci soli, je nutné:

• – buď přerušit užívání diuretika před zahájením léčby antagonistou angiotenzinu II nebo ACE inhibitory, a později v případě potřeby obnovit léčbu diuretikem snižujícím draslík;

• – nebo podávat nižší počáteční dávky antagonisty angiotenzinu II nebo ACE inhibitory a dávky postupně zvyšovat.

U pacientů s městnavým selháním srdce, kteří jsou léčeni diuretiky, je třeba zahájit velmi nízkou dávkou ACE inhibitorů nebo antagonistů angiotenzinu II, raději však po snížení dávky souběžně užívaného diuretika snižujícího draslík.

Ve všech případech má být během prvních týdnů léčby ACE inhibitory nebo antagonisty angiotenzinu II sledována funkce ledvin (sérový kreatinin).

Léčivé přípravky, které mohou způsobit torsades de pointes (amiodaron, amisulprid, arsen, artenimol, chlorochin, chlorpromazin, citalopram, cyamemazin, difemanil, disopyramid, dofetilid, dolasetron, domperidon, dronedaron, droperidol, erythromycin, escitalopram, flupentixol, flufenazin, halofantrin, haloperidol, hydrochinidin, hydroxyzin, ibutilid, levofloxacin, levomepromazin, lumefantrin, mechitazin, methadon, mizolastin, moxifloxacin, pentamidin, pimozid, pipamperon, piperachin, pipotiazin, prukaloprid, chinidin, sotalol, spiramycin, sulpirid, sultoprid, tiaprid, toremifen, vandetanib, vinkamin, zuklopenthixol)

Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií, zejména torsades de pointes.

Před podáním léčivého přípravku je nutné provést klinické, elektrolytické a elektrokardio­grafické vyšetření a upravit jakoukoli hypokalémii.

Jiné léky snižující hladinu draslíku

Zvýšené riziko hypokalémie. Monitorování hladiny draslíku v séru, v případě potřeby její úprava.

Jodované kontrastní látky

V případě diuretiky navozené dehydrataci je zvýšené riziko akutního selhání funkce ledvin, zejména při vysokých dávkách jodované kontrastní látky. Rehydratace před podáním jodované látky.

Kombinace, které je třeba vzít v úvahu

Alfa-blokátory při urologických problémech (alfuzosin, doxazosin, prazosin, silodosin, tamsulosin, terazosin)

Zvýšený hypotenzní účinek. Vyšší riziko ortostatické hypotenze.

Alfa-blokátorová antihypertenziva

Hypotenzní účinek. Vyšší riziko ortostatické hypotenze.

Přípravky způsobující ortostatickou hypotenzi

Kromě antihypertenziv může mnoho jiných léků zapříčinit ortostatickou hypotenzi, zvláště nitráty, inhibitory fosfodiesterasy typu 5, alfa-blokátory užívané při urologických problémech, tricyklická antidepresiva a fenothiaziny, agonisté dopaminu, levodopa, baclofen, amifostin.

Zvýšené riziko hypotenze, zejména ortostatická hypotenze.

Vápník

Riziko hyperkalcémie způsobené sníženým vylučováním vápníku močí.

Cyklosporin

Riziko zvýšené hladiny kreatininu bez změn hladin cyklosporinu v krvi, a to i při nepřítomnosti deplece sodíku. Také je zde riziko hyperurikémie a komplikací podobným dně.

Deriváty dusičnanů

Zvýšené riziko hypotenze, zejména ortostatické hypotenze.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o užití hydrochlorothiazidu během těhotenství jsou omezené, zejména v prvním trimestru těhotenství. Studie na zvířatech nejsou dostatečné.

Hydrochlorothiazid prostupuje placentou. Podle farmakologického mechanismu účinku hydrochlorothiazidu může jeho použití během druhého a třetího trimestru ohrozit perfuzi plod-placenta a může způsobit fetální a neonatální žloutenku, poruchy rovnováhy elektrolytů a trombocytopenii.

Hydrochlorothiazid nesmí být použit při těhotenském edému, těhotenské hypertenzi nebo preeklampsii vzhledem k riziku poklesu plasmatického objemu a placentární hypoperfuze bez prospěšného efektu na průběh nemoci.

Hydrochlorothiazid nemá být použit u těhotných žen s esenciální hypertenzí s výjimkou vzácných situací, kdy nemůže být použita jiná léčba.

Kojení

Hydrochlorothiazid je v malém množství vylučován do mateřského mléka. Thiazidy užívané ve vysokých dávkách zvyšují diurézu a mohou potlačit tvorbu mléka.

Použití hydrochlorothiazidu v období kojení se nedoporučuje. Pokud je hydrochlorothiazid během kojení užíván, mělo by se jednat o co nejnižší možné dávky.

Fertilita

Údaje o vlivu hydrochlorothiazidu na fertilitu u lidí nejsou k dispozici.

• V rámci studií na zvířatech neměl hydrochlorothiazid vliv na fertilitu a početí (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Hydrochlorothiazide Tainex má malý až mírný vliv na schopnost řítit nebo obsluhovat stroje.

To je nutné vzít v úvahu zvláště na počátku léčby nebo při zvyšování dávek, změně léčivého přípravku, nebo při užití spolu s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1000 až <1/100); vzácné (>1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).Poruchy krve a lymfatického systémuVzácnéT­hrombocytopenie (někdy s purpurou)Velmi vzácnéSnížení aktivity kostní dřeně, hemolytická anemie, leukopenie, agranulocytózaNení známoAplastická anémiePoruchy imunitního systémuVelmi vzácnéHypersen­sitivní reakcePoruchy metabolismu a výživyVelmi častéHypokalémie, zvýšená hladiny tuku v krviČastéHy­perurikémie, hypomagnesemie, hyponatremieV­zácnéHyperkal­cemie, hyperglykemie a glykosurie, zhoršení metabolického diabetuVelmi vzácnéHypochlo­remická alkalózaPsychi­atrické poruchyVzácné­Poruchy spánku, depresePoruchy nervového systémuVzácnéBolest hlavy, závrať, paresteziePoruchy oka:VzácnéPoruchy zrakuNení známoAkutní glaukom s uzavřeným úhlemSrdeční poruchyVzácné­ArytmieCévní poruchyČastéOr­tostatická hypotenzeRespi­rační, hrudní a mediastinální poruchyVelmi vzácnérespirační potíže (včetně pneumonie a plicního edému)Gastroin­testinální poruchyČastéPrůjem, nechutenství, nauzea, zvraceníVzácné­Bolest břicha, zácpaVelmi vzácnéPankrea­titidaPoruchy jater a žlučových cestVzácnéIntra­hepatická cholecistida, žloutenkaPoruchy kůže a podkožní tkáněČastéUrtikárie a jiné kožní reakceVzácnéFo­tosenzitivní reakceVelmi vzácnéReakce podobné lupus erythematodes, recidiva lupus erythematodes, nekrotizující vaskulitida, toxická epidermální nekrolýzaNení známoErythema multiformePoruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněNení známoSvalové křečePoruchy ledvin a močových cestMéně častéAkutní selhání ledvinNení známoPoruchy funkce ledvinPoruchy reprodukčního systému a prsuČastéImpo­tenceCelkové poruchy a reakce v místě aplikaceNení známoAstenie, horečka

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky:

4.9 Předávkování

Symptomy

Symptomy akutního a chronického předávkování závisí na závažnosti ztrát tekutin a elektrolytů.

U jasných případů ztrát tekutin a elektrolytů může předávkování vést k žízni, slabosti, závratím, zvracení, bolestem svalů a vzniku svalových křečí (např. křeče v lýtku), bolestem hlavy, tachykardii, hypotenzi a ortostatické hypotenzi. Dehydratace a hypovolemie mohou mít za následek hemo-koncentraci, křeče, letargii, zmatenost, kolaps a akutní selhání ledvin. Mohou se vyskytnout i poruchy rovnováhy elektrolytů s arytmií.

Hypokalémie může způsobit únavu, svalovou slabost, parestézii, parézu, apatii, meteorismus a zácpu nebo arytmii. Závažná ztráta draslíku může způsobit paralytický ileus nebo bezvědomí a hypokalemické kóma.

Management

Léčba hydrochlorothi­azidem musí být okamžitě přerušena, pokud se vyskytnou příznaky předávkování.

Po nedávném předávkování lze snížit systémovou absorpci hydrochlorothiazidu primární eliminací léku (záměrné zvracení, výplach žaludku) nebo snížením resorpce (aktivním uhlím).

Je potřeba sledovat životní funkce. Kromě toho má být pravidelně kontrolována hydratace a rovnováha elektrolytů, stejně jako acidobazický metabolismus a hladina cukru v krvi. Má být provedena klinická analýza moči. Odchylky od normálních hodnot mají být korigovány.

Terapeutické opatření

• při hypovolemii: objemová substituce
• při hypokalémii: substituce draslíku
• při zhroucení: pozice Trendelenburg, šoková terapie je-li to nutné.

5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakody­namické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Thiazidové diuretikum, antihypertenzivum, ATC kód: C03AA03

Mechanismus účinku

Hydrochlorothiazid je benzothiadiazinové diuretikum.

Thiazidová diuretika působí primárně inhibicí zpětné absorpce NaCl (prostřednictvím antagonismu transportéru NaCl) z distální části renálních tubulů.

Zvýšené množství Na⁺ a vody ve sběrném kanálu anebo zvýšená rychlost filtrace vede ke zvýšené sekreci a exkreci K⁺ a H⁺.

Inhibice zpětné absorpce NaCl také způsobuje nepřímou stimulaci zpětné absorpce Ca^2 +.

Diuretický a natriuretický účinek nastupuje asi za 1–2 hodiny po perorálním podání hydrochlorothi­azidu, dosahuje maxima po 4–6 hodinách a může trvat 10–12 hodin.

Diuréza indukovaná thiazidem zpočátku vede ke snížení objemu plazmy, srdečního výkonu a systémového krevního tlaku. Může dojít k aktivaci renin-angiotenzin-aldosteronového systému. Hypotenzivní účinek je udržován při kontinuálním užívání léčivého přípravku, pravděpodobně v důsledku snížení periferního odporu; srdeční výkon se vrací na základní úroveň, objem plazmy zůstane o něco nižší a aktivita plazmatického reninu může být zvýšena.

U pacientů s chronickým poškozením ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min a nebo sérový kreatinin větší než 1,8 mg/100 ml) hydrochlorothiazid neúčinkuje.

Hypertenze

U většiny pacientů je antihypertenzní účinek hydrochlorothiazidu při dlouhodobém užívání závislý na dávce mezi 12,5 až 50–75 mg/den.

Terapeutický účinek hydrochlorothiazidu zůstává stabilní i při překročení určité dávky, zatímco nepříznivé účinky se kontinuálně zvyšují. Pokud není léčba účinná, z terapeutického hlediska není nutné zvyšovat dávku nad doporučenou mez kvůli zhoršené toleranci (viz bod 4.2).

Hydrochlorothiazid při nefrogenním diabetu insipidus snižuje objem moči a zvyšuje osmolalitu moči.

5.2  Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Hydrochlorothiazid je po perorálním podání rychle vstřebáván (Tmax přibližně 2 hodiny). Zvýšení průměrné AUC je lineární a úměrné dávkování v terapeutickém rozmezí.

Rozdíly v absorpci na nalačno nebo při příjmu potravy nejsou klinicky významné. Po perorálním podání je absolutní biologická dostupnost hydrochlorothiazidu 70 %.

Absorpce hydrochlorothiazidu je snížena u pacientů trpících srdečním selháním.

Kontinuální podávání nemění metabolismus hydrochlorothi­azidu. Po 3 měsících léčby denní dávkou 50 mg hydrochlorothiazidu je absorpce, eliminace nebo vylučování podobné těm, které byly pozorovány během krátkodobé léčby.

Distribuce

Hydrochlorothiazid je akumulován v erytrocytech a dosahuje maximální koncentrace přibližně 4 hodiny po perorálním podání. Po 10 hodinách je koncentrace v erytrocytech zhruba trojnásobně vyšší než v plazmě. Byla zaznamenána přibližně 40 až 70 % vazba na plazmatické proteiny, zdánlivý distribuční objem lze odhadnout na 4–8 l/kg.

Biologický poločas se značně liší případ od případu a je mezi 6 a 25 hodinami.

Biotransformace a eliminace

Hydrochlorothiazid je eliminován z plazmy především ve formě nezměněného léčiva s biologickým poločasem rozpadu přibližně 6 až 15 hodin v terminální fázi vylučování. Během 72 hodin je 60 až 80 % jedné perorální dávky vyloučeno močí, 95 % v nezměněné formě a 4 % jako hydrolyzát 2-amino-4-chlor-m-benzendisulfonamidu (ABCS). Až 24 % perorální dávky je vyloučeno ve stolici a zanedbatelné množství je vyloučeno žlučí.

U pacientů s poruchou funkce ledvin a srdečním selháním je míra exkrece močí snížena a biologický poločas eliminace je zvýšen. Totéž se objevuje u starších pacientů spolu s dalším zvýšením maximální plazmatické koncentrace.

5.3   Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ačkoli se při některých experimentálních modelech objevily nejasné důkazy o genotoxickém nebo karcinogenním působení, rozsáhlé zkušenosti s hydrochlorot­hiazidem u lidí neprokázaly souvislost mezi jeho použitím a nárůstem nádorových onemocnění.

10/12

Hydrochlorothiazid nebyl teratogenní a neměl žádné účinky na plodnost a početí u myší a potkanů.

6.  FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Monohydrát laktosy

Kukuřičný škrob

Mastek

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Magnesium-stearát

6.2  Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3  Doba použitelnosti

5 let.

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5  Druh obalu a obsah balení

Al/PVC červený průhledný blistr obsahující 10 tablet.

Balení obsahuje 20 tablet s příbalovou informaci v krabičce.

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACÍCH

Tainex s.r.o.

Zelený pruh 1091/111, Krč

140 00 Praha 4

Česká republika

8.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO

50/359/17-C

Další informace o léčivu HYDROCHLOROTHIAZID TAINEX

Jak se HYDROCHLOROTHIAZID TAINEX podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 20

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Tainex s.r.o., Praha