Souhrnné informace o léku - GABANOX 400 MG TVRDÉ TOBOLKY
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Gabanox 100 mg tvrdé tobolky
Gabanox 300 mg tvrdé tobolky
Gabanox 400 mg tvrdé tobolky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Gabanox 100 mg tvrdé tobolky Jedna tvrdá tobolka obsahuje gabapentinum 100 mg.
Gabanox 300 mg tvrdé tobolky Jedna tvrdá tobolka obsahuje gabapentinum 300 mg.
Gabanox 400 mg tvrdé tobolky Jedna tvrdá tobolka obsahuje gabapentinum 400 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tvrdé tobolky
100 mg tvrdé tobolky: tvrdé neprůhledné želatinové tobolky (velikost 3) s bílou spodní i vrchní částí.
300 mg tvrdé tobolky:
tvrdé neprůhledné želatinové tobolky (velikost 1) se žlutou spodní i vrchní částí.
400 mg tvrdé tobolky: tvrdé neprůhledné želatinové tobolky (velikost 0) s hnědou spodní i vrchní částí.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Epilepsie
Gabapentin je indikován jako přídatná léčba při léčbě parciálních záchvatů se sekundární generalizací nebo bez ní u dospělých a dětí od 6 let věku (viz bod 5.1).
Gabapentin je určen k monoterapii parciálních záchvatů se sekundární generalizací nebo bez ní u dospělých a dětí starších 12 let.
Léčba periferní neuropatické bolesti
Gabapentin je indikován k léčbě periferní neuropatické bolesti, například bolestivé diabetické neuropatie a postherpetické neuralgie u dospělých.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
V tabulce 1 je popsáno titrační schéma pro zahájení léčby u všech indikací, které se doporučuje pro dospělé a děti od 12 let věku. Doporučené dávkování pro děti mladší 12 let je popsáno samostatně dále v tomto bodě.
Tabulka 1 | ||
DÁVKOVACÍ SCHÉMA – ÚVODNÍ TITRACE | ||
1. den | 2. den | 3. den |
300 mg 1× denně | 300 mg 2× denně | 300 mg 3× denně |
Vysazení gabapentinu
Je-li zapotřebí ukončit léčbu gabapentinem, podle současné klinické praxe se doporučuje provádět vysazení postupně po dobu minimálně 1 týdne bez ohledu na indikaci.
Epilepsie obvykle vyžaduje dlouhodobou léčbu. Dávkování je stanoveno ošetřujícím lékařem podle individuální snášenlivosti a účinnosti.
Dospělí a dospívající:
-
V klinických studiích bylo účinné dávkovací rozmezí 900 až 3600 mg denně. Léčbu je možné zahájit podle titračního schématu popsaného v tabulce 1 nebo podáním dávky 300 mg 3× denně 1. den. Poté je možné dávku dále zvyšovat po dávkách 300 mg denně každé 2 až 3 dny až na maximální dávku 3600 mg denně, v závislosti na individuální odpovědi a snášenlivosti každého pacienta. U některých pacientů může být vhodná pomalejší titrace gabapentinu. Nejkratší doba k dosažení dávky 1800 mg denně je jeden týden, k dosažení 2400 mg denně dva týdny a k dosažení 3600 mg denně tři týdny.
-
V dlouhodobých otevřených klinických studiích byly dobře tolerovány dávky až do 4800 mg denně. Celková denní dávka musí být rozdělena do 3 dílčích dávek. Aby se zabránilo nástupu křečí, nesmí maximální interval mezi dvěma po sobě jdoucími dávkami překročit 12 hodin.
Dospělí
Léčbu je možné zahájit podle titračního schématu popsaného v Tabulce 1. Případně může být úvodní dávka 900 mg denně podána ve 3 stejně velkých dávkách. Poté je možné dávku dále zvyšovat po dávkách 300 mg denně každé 2 až 3 dny až na maximální dávku 3600 mg denně, v závislosti na individuální odpovědi a snášenlivosti každého pacienta. U některých pacientů může být vhodná pomalejší titrace dávkování gabapentinu. Nejkratší doba k dosažení dávky 1800 mg denně je jeden týden, k dosažení 2400 mg denně dva týdny a k dosažení 3600 mg denně tři týdny.
Účinnost a bezpečnost při léčbě periferní neuropatické bolesti, jako je bolestivá diabetická neuropatie a postherpetická neuralgie, nebyla v klinických studiích zjišťována pro léčebné období delší než 5 měsíců. Vyžaduje-li pacient léčbu periferní neuropatické bolesti déle než 5 měsíců, musí ošetřující lékař vyhodnotit klinický stav pacienta a rozhodnout o nutnosti další léčby.
Zvyšování dávky u pacientů s celkově špatným zdravotním stavem, t.j. s nízkou tělesnou hmotností, po transplantacích apod., má probíhat pomaleji, buď za použití nižších dávek nebo delších intervalů mezi zvyšováním dávek.
Užití u starších pacientů (ve věku nad 65 let)
Starší pacienti mohou vyžadovat úpravu dávky vzhledem ke snižující se funkci ledvin s věkem (viz Tabulka 2). U starších pacientů mohou být častější somnolence, periferní otoky a astenie.
Užití u pacientů s poškozením ledvin
U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin a/nebo u dialyzovaných pacientů by měla být dávka upravena, jak je popsáno v Tabulce 2. U pacientů s nedostatečností ledvin lze použít tobolky gabapentinu 100 mg.
Tabulka 2 | |
DÁVKOVÁNÍ GABAPENTINU U DOSPĚLÝCH PODLE FUNKCE LEDVIN | |
Clearance kreatininu (ml/min) | Celková denní dávkaa (mg/den) |
> 80 | 900–3600 |
50–79 | 600–1800 |
30–49 | 300–900 |
15–29 | 150b-600 |
< 15c | 150b-300 |
a Celkovou denní dávku je nutno rozdělit do 3 dávek. Snížené dávkovaní je pro pacienty s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 79 ml/min).
b Podává se 300 mg obden.
c U pacientů s clearance kreatininu < 15 ml/min se denní dávka snižuje v poměru ke clearance kreatininu (např. pacient s clearance kreatininu 7,5 ml/min by měl užívat polovinu denní dávky pacienta s clearance kreatininu 15 ml/min).
Použití u pacientů na hemodialýze
U anurických pacientů, kteří podstupují hemodialýzu a kteří dosud nedostávali gabapentin, se doporučuje úvodní dávka 300 až 400 mg, a dále 200 až 300 mg gabapentinu po každých 4 hodinách hemodialýzy. Ve dnech, kdy neprobíhá hemodialýza, by neměla léčba gabapentinem probíhat.
Pro pacienty s poruchou funkce ledvin, kteří podstupují hemodialýzu, se udržovací dávka gabapentinu stanovuje podle doporučení uvedených v Tabulce 2. K udržovací dávce se navíc doporučuje přidat po každých 4 hodinách dialýzy dávku 200 až 300 mg gabapentinu.
Způsob podání
Perorální podání.
Gabapentin se podává s jídlem nebo bez jídla, polyká se vcelku a zapíjí dostatečným množstvím tekutiny (např. sklenice vody).
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
U pacientů užívajících antiepileptika včetně gabapentinu, byly hlášeny závažné, život ohrožující, systémové reakce z přecitlivělosti, jako je Polékový hypereozinofilní syndrom (DRESS) (viz bod 4.8).
Je důležité poznamenat, že rané projevy hypersenzitivity, jako horečka či lymfadenopatie, mohou být přítomny i v případě, že vyrážka není patrná. V přítomnosti takových projevů či symptomů by měl být pacient ihned vyšetřen. Pokud se nezjistí jiná příčina těchto projevů a symptomů, gabapentin by měl být vysazen.
Anafylaxe
Gabapentin může způsobovat anafylaxi. Známky a příznaky u hlášených případů zahrnovaly dušnost, otok rtů, krku a jazyka a hypotenzi vyžadující akutní léčbu. Pacienty je třeba poučit, aby v případě výskytu známek nebo příznaků anafylaxe, přestali gabapentin užívat a ihned vyhledali lékařskou péči.
Sebevražedné představy a chování
Během léčby antiepileptiky v různých indikacích byly u některých pacientů hlášeny případy sebevražedných představ a chování. Meta-analýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií antiepileptických přípravků rovněž prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. Mechanismus vzniku není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika u gabapentinu.
Proto by u pacientů měly být sledovány příznaky sebevražedných představ či chování a zvážena vhodná léčba. Pacienti (a osoby poskytující pacientům péči) by měli být upozorněni na to, že v případě výskytu symptomů sebevražedného myšlení či chování by měli vyhledat lékařskou pomoc.
Akutní pankreatitida
Onemocní-li pacient léčený gabapentinem akutní pankreatitidou, je třeba zvážit přerušení léčby (viz bod 4.8).
Záchvaty
Přestože nebyl u gabapentinu pozorován rebound fenomén, náhlé vysazení antikonvulziv může u epileptických pacientů přivodit status epilepticus (viz bod 4.2).
Tak jako u jiných antiepileptických přípravků se po použití gabapentinu může u některých pacientů objevit zvýšení frekvence záchvatů nebo nový typ záchvatů.
Tak jako u jiných antiepileptických přípravků bývá pokus o vysazení přídatné antiepileptické léčby u refrakterních pacientů, kteří dosud užívali více než jeden antiepileptický přípravek, a zavedení monoterapie gabapentinem, málo úspěšný.
Gabapentin není účinný při léčbě primárně generalizovaných záchvatů, jako jsou absence a může u některých pacientů tyto záchvaty zhoršit. Proto je třeba u pacientů se smíšenými záchvaty včetně absencí gabapentin používat s opatrností.
Léčba gabapentinem byla spojena se závratěmi a somnolencí, což by mohlo zvýšit výskyt náhodného zranění (pádu). Po uvedení přípravku na trh byly rovněž hlášeny případy zmatenosti, ztráty vědomí a mentální poruchy. Proto je třeba pacienty upozornit, aby postupovali opatrně, dokud se dobře neobeznámí s potenciálními účinky tohoto léku.
Souběžné užití s opioidy
U pacientů, kteří vyžadují souběžnou léčbu opioidy, je třeba pečlivě sledovat příznaky deprese centrálního nervového systému (CNS), jako je somnolence, sedace a respirační deprese. U pacientů, kteří užívají gabapentin a morfium současně, může dojít ke zvýšení koncentrace gabapentinu. Dávka gabapentinu nebo opioidů má být přiměřeně snížena (viz bod 4.5).
Respirační deprese
Gabapentin je spojován se závažnou respirační depresí. Vyšší riziko výskytu tohoto závažného nežádoucího účinku může hrozit pacientům se zhoršenou respirační funkcí, respiračním nebo neurologickým onemocněním, poruchou funkce ledvin, souběžným užíváním látek tlumících CNS a starším osobám. U těchto pacientů může být nutné upravit dávku.
Užití u starších pacientů (ve věku nad 65 let)
U pacientů ve věku 65 let a více nebyly systematické studie s gabapentinem prováděny. V jedné dvojitě zaslepené studii neuropatické bolesti se u pacientů ve věku 65 let a více objevily častěji než u mladších pacientů: somnolence, periferní otoky a astenie. Kromě těchto zjištění však klinické výzkumy u této věkové skupiny nenaznačují, že by byl profil nežádoucích účinků jiný než u mladších pacientů.
Pediatrická populace
Účinky dlouhodobé léčby (přesahující 36 týdnů) gabapentinem na učení, inteligenci a vývoj dětí a dospívajících nebyly adekvátně studovány. Přínosy dlouhodobé léčby je nutné zvážit vzhledem k případnému riziku léčby.
Zneužívání léku a závislost
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy zneužívání léku a závislosti. Pečlivě pacienty vyšetřete s ohledem na historii zneužívání léku a sledujte, zda se u nich neobjevují možné příznaky zneužívání gabapentinu, např. chování související s vyhledáváním léku, zvyšování dávky, rozvoj tolerance.
Falešně pozitivní výsledky mohou být získány při semikvantitativním stanovení celkové bílkoviny v moči testovacími proužky. Z těchto důvodů se doporučuje ověřit takovýto pozitivní výsledek proužkového testu metodami založenými na odlišných analytických principech, jako je Biuretova metoda, turbidimetrická nebo barvivo vážící metoda, nebo použít tyto alternativní metody hned od začátku.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Existují spontánní hlášení a v literatuře publikované kazuistiky respirační deprese a/nebo sedace spojené s použitím gabapentinu a opioidů. V některých z těchto hlášení považovali autoři tuto skutečnost za zvláštní problém spojený s kombinací gabapentinu a opioidů, zejména u starších pacientů.
Ve studii se zdravými dobrovolníky (N=12) byly 2 hodiny před podáním tobolky 600 mg gabapentinu podávány tobolky morfinu s řízeným uvolňováním (60 mg). Průměrná AUC gabapentinu se zvýšila o 44 % v porovnání s gabapentinem podávaným bez morfinu. Proto je nutné u pacientů, kteří vyžadují souběžnou léčbu opioidy, sledovat příznaky deprese CNS, jako je somnolence, sedace a respirační deprese, a přiměřeně snížit dávku gabapentinu nebo opioidu.
Nebyly pozorovány interakce mezi gabapentinem a fenobarbitalem, fenytoinem, kyselinou valproovou a karbamazepinem.
Farmakokinetika gabapentinu v ustáleném stavu je obdobná u zdravých jedinců a u pacientů s epilepsií užívajících tyto antiepileptické přípravky.
Současné podání gabapentinu a perorálních kontraceptiv obsahujících norethindron a/nebo ethinylestradiol neovlivňuje farmakokinetiku v ustáleném stavu ani jedné z těchto látek.
Současné podání gabapentinu a antacid obsahujících hliník a hořčík snižuje biologickou dostupnost gabapentinu až o 24 %. Gabapentin by měl být podán nejdříve 2 hodiny po podání antacida.
Probenecid nemění vylučování gabapentinu ledvinami.
Při současném podávání cimetidinu je mírně sníženo vylučování gabapentinu ledvinami, což pravděpodobně nemá klinický význam.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Riziko epilepsie a antiepileptik obecně
Riziko vrozených vad je 2 až 3krát vyšší u dětí narozených matkám užívajícím antiepileptický přípravek. Nejčastěji hlášenými vadami jsou rozštěp rtu, kardiovaskulární malformace a defekty neurální trubice. Současná léčba více antiepileptickými přípravky může být spojena s vyšším rizikem kongenitálních malformací než monoterapie, proto je nutné monoterapii využívat tam, kde je to možné. Ženy, které chtějí otěhotnět nebo jsou ve fertilním věku, by měly být poučeny odborníkem a před otěhotněním by měla být přehodnocena potřeba jejich antiepileptické léčby. Není vhodné náhle vysadit antiepileptickou léčbu, protože to může vést k náhlému výskytu záchvatů, což může mít závažné důsledky pro matku i dítě. Opožděný vývoj u dětí matek s epilepsií byl pozorován pouze vzácně. Není možné rozlišit, zda je tento opožděný vývoj způsoben genetickými nebo sociálními faktory, onemocněním matky epilepsií nebo antiepileptickou léčbou.
Riziko užívání gabapentinu
Není k dispozici dostatek údajů o použití gabapentinu u těhotných žen.
Studie se zvířaty prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo. Gabapentin by měl být v těhotenství užíván pouze tehdy, pokud případný přínos pro pacientku jednoznačně převýší možné riziko pro plod.
Není možné jednoznačně určit, zda je gabapentin užívaný v těhotenství spojen se zvýšeným rizikem kongenitálních malformací, vzhledem k onemocnění samotnému a přítomnosti současně užívaných antiepileptik během každého hlášeného těhotenství.
Kojení
Gabapentin se vylučuje do mateřského mléka. Protože nelze vyloučit nežádoucí účinky u kojenců, je nutné podávat gabapentin kojícím matkám s opatrností. Gabapentin lze podávat kojícím matkám pouze tehdy, pokud přínos jednoznačně převýší rizika.
Fertilita
Ve studiích na zvířatech nebyl pozorován žádný účinek na fertilitu (viz bod 5.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Gabapentin může mít mírný až střední vliv na schopnost řídit auto nebo obsluhovat stroje. Gabapentin působí na centrální nervový systém a může vyvolat ospalost, závratě nebo jiné podobné příznaky. I kdyby tyto příznaky byly pouze mírného nebo středního stupně, tyto nežádoucí účinky mohou být potenciálně nebezpečné pro pacienty, kteří řídí nebo obsluhují stroje. To platí především na začátku léčby a v období, kdy je zvyšována dávka.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky pozorované z klinických studií s epilepsií (přídatná léčba i monoterapie) a neuropatickou bolestí jsou uvedeny společně, seřazené podle kategorie a četnosti (velmi časté (>1/10), časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté (> 1/1000 až < 1/100), vzácné (> 1/10 000; < 1/1000) a velmi vzácné (<1/10 000). Byl-li nežádoucí účinek pozorován v klinických studiích s odlišnými četnostmi, je uveden s nejvyšší hlášenou četností.
Další nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh jsou níže uvedeny s četností „Není známo“ kurzívou (četnost nebylo možné z dostupných dat určit).
V rámci kategorie jsou nežádoucí účinky seřazeny podle snižující se závažnosti.
MeDRA – třídy orgánových systémů | Nežádoucí účinky |
Infekce a infestace | |
Velmi časté | Virové infekce |
Časté | Pneumonie, infekce dýchacích cest, infekce močového traktu, infekce, otitis media |
Poruchy krve a lymfatického systému | |
Časté | Leukopenie |
Není známo | Trombocytopenie |
Poruchy imunitního systému | |
Méně časté | Alergické reakce (např. kopřivka) |
Není známo | Syndrom přecitlivělosti, systémová reakce |
s různými projevy, které mohou zahrnovat horečku, vyrážku, zánět jater, lymfadenopatii, eosinofilii, případně jiné projevy a příznaky, anafylaxe | |
Poruchy metabolismu a výživy | |
Časté | Anorexie, zvýšená chuť k jídlu |
Méně časté | Hyperglykemie (nejčastěji pozorovaná u pacientů s diabetem) |
Vzácné | Hypoglykemie (nejčastěji pozorovaná u pacientů s diabetem) |
Není známo | Hyponatremie |
Psychiatrické poruchy | |
Časté | Hostilita, zmatenost a emoční labilita, deprese, úzkost, nervozita, abnormální myšlení |
Méně časté | agitovanost |
Není známo | Halucinace |
Poruchy nervového systému | |
Velmi časté | Somnolence, závratě, ataxie |
Časté | Křeče, hyperkinézie, dysartrie, amnézie, třes, nespavost, bolest hlavy, pocity jako je parestézie, hypestézie, poruchy koordinace, nystagmus, zvýšené, snížené nebo chybějící reflexy |
Méně časté | Hypokineze, mentální porucha |
Vzácné | Ztráta vědomí |
Není známo | Jiné poruchy hybnosti (např. choreoatetóza, dyskineze, dystonie) |
Poruchy oka | |
Časté | Poruchy zraku jako je amblyopie, diplopie |
Poruchy ucha a labyrintu | |
Časté | Vertigo |
Není známo | Tinnitus |
Srdeční poruchy | |
Není známo | Palpitace |
Cévní poruchy | |
Časté | Hypertenze, vazodilatace |
Respirační, hrudní a mediastinální poruc | iiy |
Časté | Dušnost, bronchitida, faryngitida, kašel, rhinitida |
Vzácné | Respirační deprese |
Gastrointestinální poruchy | |
Časté | Zvracení, nevolnost, anomálie zubů, gingivitida, průjem, bolest břicha, dyspepsie, zácpa, sucho v ústech nebo v hrdle, flatulence |
Není známo | Pankreatitida |
Poruchy jater a žlučových cest | |
Není známo | Hepatitida, žloutenka |
Poruchy kůže a podkožní tkáně | |
Časté | Otok obličeje, purpura, nejčastěji popsaná jako podlitiny z fyzického traumatu, vyrážka, pruritus, akné |
Není známo | Stevens-Johnsonův syndrom, angioedém, erythema multiforme, alopecie, polékový hypereozinofilní syndrom (viz bod 4.4) |
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | |
Časté | Artralgie, myalgie, bolest zad, záškuby |
Není známo | Rhabdomyolýza, myoklonus |
Poruchy ledvin a močových cest | |
Není známo | Akutní selhání ledvin, močová inkontinence |
Poruchy reprodukčního systému a prsu | |
Časté | Impotence |
Není známo | Hypertrofie prsů, gynekomastie, sexuální dysfunkce (včetně změn libida, poruch ejakulace a anorgasmie) |
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | |
Velmi časté | Únava, horečka |
Časté | Periferní otoky, abnormální chůze, asténie, bolest, malátnost, příznaky podobné chřipce |
Méně časté | Generalizované otoky |
Není známo | Abstinenční příznaky (nejčastěji úzkost, nespavost, nevolnost, bolest a pocení), bolest na hrudi. Byla hlášena náhlá nevysvětlitelná úmrtí, u kterých nebyla zjištěna příčinná souvislost s léčbou gabapentinem. |
Vyšetření | |
Časté | Snížení počtu bílých krvinek, přírůstek tělesné hmotnosti |
Méně časté | Zvýšení funkčních jaterních testů SGOT (AST), SGPT (ALT) a bilirubinu |
Není známo | Zvýšení hladiny krevní kreatinfosfokinázy |
Poranění a otravy | |
Časté | Náhodné zranění, zlomenina, odřeniny |
Méně časté | Pád |
Během léčby gabapentinem byly hlášeny případy akutní pankreatidy. Spojitost s gabapentinem není jasná (viz bod 4.4).
U pacientů na hemodialýze z důvodu konečného stádia renálního selhání byla hlášena myopatie se zvýšenými hladinami kreatinkinázy.
Pouze ve studiích s dětskými pacienty byly hlášeny infekce dýchacích cest, otitis media, křeče a bronchitida. U dětí bylo v klinických studiích také často hlášeno agresivní chování a hyperkineze.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41, Praha 10
webové stránky:
4.9 Předávkování
Při dávce gabapentinu do 49 g nebyla pozorována akutní, život ohrožující toxicita. Mezi symptomy předávkování patří závratě, dvojité vidění, poruchy artikulace, ospalost, ztráta vědomí, letargie a mírný průjem. Všichni pacienti se po podpůrné léčbě zotavili. Snížená absorpce gabapentinu při vysokých dávkách může omezit absorpci léčivé látky při předávkování a tím minimalizovat toxicitu po předávkování.
Předávkování gabapentinem, zejména v kombinaci s dalšími léky tlumícími CNS, může vyvolat kóma.
I když lze gabapentin odstranit hemodialýzou, není podle dosavadních zkušeností obvykle zapotřebí. U pacientů s těžkou poruchou renální funkce však může být hemodialýza indikována.
Po podání dávek až 8000 mg/kg myším a potkanům nebyla určena perorální letální dávka gabapentinu. Příznaky akutní toxicity u zvířat zahrnovaly ataxii, obtížné dýchání, ptózu, sníženou aktivitu nebo excitaci.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: jiná antiepileptika, ATC kód: N03AX12
Mechanismus účinku
Gabapentin snadno prostupuje do mozku a zabraňuje záchvatům v řadě zvířecích modelů epilepsie. Gabapentin nemá afinitu k receptoru GABAA ani k receptoru GABAB ani nemění metabolismus GABA. Neváže se na jiné neurotransmiterové receptory v mozku a nepůsobí na sodíkové kanály. Gabapentin se s vysokou afinitou váže na podjednotku a25 (alfa-2-delta) napěťově řízených kalciových kanálů a má se za to, že se vazba na podjednotku a25 může podílet na protizáchvatových účincích gabapentinu u zvířat. Rozsáhlý panelový screening nenaznačuje žádný jiný cíl tohoto léku než podjednotku a25.
Důkazy z několika předklinických modelů ukazují, že farmakologická aktivita gabapentinu může být zprostředkována vazbou na podjednotku a25 prostřednictvím snížení uvolňování excitačních neurotransmiterů v oblastech centrálního nervového systému. Taková aktivita může tvořit základ protizáchvatového působení gabapentinu. Význam tohoto působení gabapentinu pro antikonvulzivní účinky u člověka je ještě třeba určit.
Gabapentin rovněž vykazuje účinnost na několika předklinických zvířecích modelech bolesti. Má se za to, že specifická vazba gabapentinu na podjednotku a25 vede k několika různým akcím, které mohou být zodpovědné za analgetické působení na zvířecích modelech. K analgetickému působení gabapentinu může dojít v páteřní míše a rovněž ve vyšších mozkových centrech prostřednictvím interakcí se sestupnými inhibičními drahami bolesti. Význam těchto předklinických vlastností pro klinické působení u člověka není znám.
Klinická účinnost a bezpečnost
Klinická studie přídatné léčby parciálních záchvatů u pediatrických pacientů ve věku 3 až 12 let ukázala numerický, avšak nikoli statisticky významný rozdíl ve prospěch gabapentinu v porovnání s placebem ve skupině pacientů s odpovědí 50 %. Doplňující post-hoc analýza odpovědí na léčbu podle věku neprokázala statisticky významný vliv věku, ani jako kontinuální, ani jako binární veličina (věkové skupiny 3 až 5 a 6 až 12 let).
Data z této post-hoc analýzy jsou shrnuta v následující tabulce:
Odpověď (> 50 % zlepšení) na léčbu a věk MITT* populace | |||
Věková kategorie | Placebo | Gabapentin | Hodnota P |
< 6 let | 4/21 (19,0%) | 4/17 (23,5%) | 0,7362 |
6 až 12 let | 17/99 (17,2%) | 20/96 (20,8%) | 0,5144 |
*Modifikovaná „intent to treat“ populace (MITT) je definována jako všichni pacienti randomizováni do studie, kteří zároveň měli vyhodnotitelné deníky se záznamy záchvatů během 28 dnů v období před léčbou ve studii i během dvojitě zaslepené fáze léčby.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po perorálním podání gabapentinu je maximálních koncentrací gabapentinu v plazmě dosaženo přibližně za 2 až 3 hodiny. Biologická dostupnost gabapentinu (frakce absorbované dávky) má tendenci klesat s rostoucí dávkou. Absolutní biologická dostupnost 300 mg tobolky je přibližně 60 %. Jídlo, včetně tučné stravy, nemá klinický význam na farmakokinetiku gabapentinu.
Farmakokinetika gabapentinu není ovlivněna opakovaným podáním. Přestože obecně byly v klinických studiích plazmatické koncentrace gabapentinu v rozmezí 2 až 20 |ig/ml, tyto koncentrace neurčovaly předem bezpečnost a účinnost.
Farmakokinetické parametry jsou uvedeny v Tabulce 3.
Tabulka 3
Souhrn středních (%CV) farmakokinetických parametrů gabapentinu v ustáleném stavu po podání každých osm hodin__________________________________________
Farmakokinetický 300 mg 400 mg 800 mg
parametr (N = 7) (N = 14) (N=14)
Mean | %CV | Mean | %CV | Mean | %CV | |
Cmax (gg/ml) | 4,02 | (24) | 5,74 | (38) | 8,71 | (29) |
tmax (hod) | 2,7 | (18) | 2,1 | (54) | 1,6 | (76) |
T1/2 (hod) | 5,2 | (12) | 10,8 | (89) | 10,6 | (41) |
AUC | (0–8) 24,8 | (24) | 34,5 | (34) | 51,4 | (27) |
Lig^liod/mi) | ||||||
Ae% (%) | NA | NA | 47,2 | (25) | 34,4 | (37) |
Cmax = maximální plazmatická koncentrace v ustáleném stavu
tmax = doba dosažení Cmax
T1/2 = poločas eliminace
AUC(0–8) = plocha pod křivkou plazmatické koncentrace v době 0 až 8 hodin po podání dávky
Ae% = procento dávky vyloučené do moči v nezměněné formě v době 0 až
8 hodin po podání dávky
NA = není dostupné
Distribuce
Gabapentin se neváže na plazmatické bílkoviny a jeho distribuční objem je 57,7 litrů. U pacientů s epilepsií dosahují koncentrace gabapentinu v mozkomíšním moku (CSF) přibližně 20 % ustálených plazmatických koncentrací. Gabapentin je přítomen v mléce kojících matek.
Biotransformace
Neexistují údaje o tom, že by gabapentin byl v lidském těle metabolizován. Gabapentin neindukuje tvorbu jaterních enzymů – oxidáz se smíšenou funkcí – zodpovědných za metabolizmus léků.
Eliminace
Gabapentin se vylučuje výhradně ledvinami v nezměněné podobě. Eliminační poločas gabapentinu je nezávislý na dávce a pohybuje se v rozmezí 5 až 7 hodin.
U starších pacientů a u pacientů se snížením renálních funkcí je snížena plazmatická clearance gabapentinu. Konstanta vylučování gabapentinu, plazmatická clearance a renální clearance jsou přímo úměrné clearance kreatininu.
Gabapentin lze z plazmy odstranit hemodialýzou. U pacientů se snížením renálních funkcí a u hemodialyzovaných pacientů je nutná úprava dávky (viz bod 4.2).
Farmakokinetika gabapentinu u dětí byla sledována u 50 zdravých jedinců ve věku od 1 měsíce do 12 let. Obecně byly dosažené plazmatické koncentrace gabapentinu u dětí nad 5 let při dávkách vypočítaných podle mg/kg podobné jako plazmatické koncentrace gabapentinu u dospělých.
Ve farmakokinetické studii u 24 zdravých pediatrických pacientů ve věku 1 až 48 měsíců byla ve srovnání s dostupnými vykazovanými údaji u dětí starších než 5 let pozorována přibližně o 30 % nižší expozice (AUC), nižší hodnoty Cmax a vyšší clearance v poměru k tělesné hmotnosti.
Linearita/nelinearita
Biologická dostupnost gabapentinu (frakce absorbované dávky) se snižuje se zvyšující se dávkou, což přenáší nelinearitu na farmakokinetické parametry, zahrnující parametry biologické dostupnosti (F), např. Ae %, CL/F, Vd/F. Eliminační farmakokinetiku (farmakokinetika parametrů, které nezahrnují F, jako je CLr a T1/2) lze nejlépe popsat lineární farmakokinetikou. Plazmatické koncentrace gabapentinu v ustáleném stavu jsou předvídatelné z údajů při použití jednorázové dávky.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Karcinogenicita
Gabapentin byl po dobu dvou let podáván v potravě myším v dávkách 200, 600 a 2000 mg/kg/den a potkanům v dávkách 250, 1000 a 2000 mg/kg/den. Statisticky významné zvýšení incidence nádorů pankreatických acinárních buněk bylo zjištěno pouze u samců potkanů při nejvyšší dávce. Maximální plazmatické koncentrace byly u potkanů při dávce 2000 mg/kg/den 10krát vyšší než plazmatické koncentrace u lidí, kteří dostávali dávku 3600 mg/den. Nádory acinárních buněk pankreatu u samců potkanů jsou malignity nízkého stupně, neovlivnily přežívání, nemetastazovaly, ani se nešířily do okolních tkání a podobaly se nádorům, pozorovaným u současně hodnocených kontrolních zvířat. Význam těchto nádorů acinárních buněk pankreatu u samců potkanů z hlediska kancerogenního rizika pro člověka není jistý.
Mutagenicita
Gabapentin nevykazoval genotoxický potenciál. In vitro nevykazoval gabapentin mutagenitu při standardním testování na bakteriálních a savčích buňkách. Gabapentin neindukoval v savčích buňkách in vitro ani in vivo strukturální chromozomální aberace a neindukoval tvorbu mikrojader v kostní dřeni křečků.
Poruchy fertility
Nebyly pozorovány žádné účinky na fertilitu či reprodukci potkanů při dávkách až 2000 mg/kg (přibližně pětinásobek maximální denní dávky pro člověka vypočítané podle mg/m2).
Teratogenicita
Gabapentin nezvyšoval v porovnání s kontrolními zvířaty incidenci malformací u potomků myší, potkanů nebo králíků při dávkách 50, 30 a 25krát vyšších, než je denní dávka pro člověka 3600 mg (4, 5 nebo 8násobná denní dávka vypočítaná podle mg/m2).
Gabapentin u hlodavců indukoval zpožděné osifikace lebky, páteře a předních i zadních končetin, což svědčí o opoždění fetálního vývoje. Tyto účinky se projevily po podání perorálních dávek 1000–3000 mg/kg/den březím myším v období tvorby orgánů a podání 500, 1000 nebo 2000 mg/kg před a během páření a v průběhu březosti. Tyto dávky jsou 1–5krát vyšší než dávka pro člověka 3600 mg vypočítaná podle mg/m2.
Při podání dávky 500 mg/kg/den březím myším nebyly pozorovány žádné účinky (dávka přibližně poloviční než denní dávka pro člověka vypočítaná podle mg/m2).
U potkanů, kterým byla podána dávka 2000 mg/kg/den ve studii fertility a obecné reprodukce, dávka 1500 mg/kg/den v teratologické studii, a dávka 500, 1000
a 2000 mg/kg/den v perinatální a postnatální studii, bylo pozorováno zvýšení incidence hydroureteru a/nebo hydronefrózy. Význam těchto zjištění není znám, ale byla spojena se zpožděným vývojem. Tyto dávky byly opět přibližně 1–5krát vyšší než dávka pro člověka 3600 mg vypočítaná podle mg/m2.
V teratologické studii u králíků se objevila zvýšená incidence postimplantačních ztrát plodu při dávkách 60, 300 a 1500 mg/kg/den podaných v období tvorby orgánů. Tyto dávky byly přibližně %-8krát vyšší než dávka pro člověka 3600 mg vypočítaná podle mg/m2.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Obsah tobolky:
Předbobtnalý škrob
Kukuřičný škrob
Mastek
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Tobolka:
Želatina
Natrium-lauryl-sulfát
Navíc v tvrdých tobolkách 100 mg:
oxid titaničitý (E171)
Navíc v tvrdých tobolkách 300 mg:
oxid titaničitý (E 171)
žlutý oxid železitý (E 172)
Navíc v tvrdých tobolkách 400 mg:
oxid titaničitý (E 171)
žlutý oxid železitý (E 172) červený oxid železitý (E 172)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Blistry: Uchovávejte v původním balení, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
Lahvičky na tablety: Udržujte lahvičku pevně uzavřenou, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
6.5 Druh obalu a obsah balení
PVC/PE/PVDC//Al blistr
HDPE lahvička s dětským bezpečnostním PP uzávěrem
Velikost balení:
100 mg, tvrdé tobolky:
Blistr: 7, 15, 20, 30, 50, 60, 90, 100 a 200 tvrdých tobolek
Lahvička: 50, 100 tvrdých tobolek.
300 mg, tvrdé tobolky:
Blistr: 20, 30, 50, 60, 90, 100, 200 a 500 tvrdých tobolek
Lahvička: 50, 100 tvrdých tobolek
400 mg, tvrdé tobolky:
Blistr: 20, 30, 50, 60, 90, 100, 200 a 500 tvrdých tobolek
Lahvička: 50, 100 tvrdých tobolek
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 – Nusle, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Gabanox 100 mg tvrdé tobolky: 21/521/07-C
Gabanox 300 mg tvrdé tobolky: 21/522/07-C
Gabanox 400 mg tvrdé tobolky: 21/523/07-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 22. 8. 2007 Datum posledního prodloužení registrace: 23. 6. 2012
Další informace o léčivu GABANOX 400 MG TVRDÉ TOBOLKY
Jak
se GABANOX 400 MG TVRDÉ TOBOLKY
podává: perorální podání - tvrdá tobolka
Výdej
léku: na lékařský předpis
Balení: Obal na tablety
Velikost
balení: 100
Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Sandoz s.r.o., Praha
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611