FROMILID UNO - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Fromilid uno 500 mg tablety s řízeným uvolňováním

2.  KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s řízeným uvolňováním obsahuje clarithromycinum 500 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta s řízeným uvolňováním.

Hnědožluté bikonvexní potahované tablety ve tvaru tobolky s vyraženým písmenem „U“ na jedné straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Klarithromycin je indikován k léčbě infekcí vyvolaných citlivými organismy. Mezi tyto infekce patří:

• – infekce horních cest dýchacích (tonzilofaryn­gitida, akutní sinusitida),

• – infekce dolních cest dýchacích (například bronchitida a pneumonie),

• – infekce kůže a měkkých tkání (například folikulitida, celulitida, erysipel).

Přípravek Fromilid uno je určen pro dospělé a děti starší než 12 let.

Je nutné dbát oficiálně vydaných doporučení ohledně správného užívání antibakteriál­ních látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Velikost dávek a délka podávání závisí na typu a závažnosti infekce.

Dospělí a děti starší než 12 let obvykle užívají jednu 500 mg tabletu denně. Při závažnějších infekcích se podávají dvě tablety každých 24 hodin.

Doba trvání léčby je obvykle 6 až 14 dní.

Pediatrická populace

U dětí ve věku 6 měsíců až 12 let byly provedeny klinické studie pro užívání klarithromycin ve formě suspenze. Proto mají děti mladší 12 let užívat klarithromycin ve formě granulí pro perorální suspenzi.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou ledvin s clearance kreatininu menší než 30 ml/minutu se má dávka klarithromycinu snížit na polovinu, tzn. 250 mg jednou denně nebo 250 mg dvakrát denně

tablety nelze rozdělit a není možné dávku snížit z 500 mg denně, nemají se tablety klarithromycinu s řízeným uvolňováním u této populace pacientů používat (viz bod 4.3).

Způsob podání

Tablety se polykají celé, nerozkousané, v průběhu jídla a zapíjejí se tekutinou. Tablety se nesmějí lámat.

4.3 Kontraindikace

Užívání klarithromycinu je kontraindikováno u pacientů s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo jiná makrolidová antibiotika nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Klarithromycin ve formě tablet s řízeným uvolňováním je kontraindikován u pacientů s clearance kreatininu nižším než 30 ml/min, protože dávka nemůže být snížena z 500 mg denně. Ostatní formy mohou být u těchto pacientů použity.

Souběžné užívání klarithromycinu a následujících léků je kontraindikováno: astemizol, cisaprid, pimozid a terfenadin, protože to může způsobit prodloužení QT intervalu a srdeční arytmie včetně komorové tachykardie, komorové fibrilace a torsade de pointes (viz bod 4.5).

Souběžné podávání s tikagrelorem nebo ranolazinem je kontraindikováno.

Souběžné podávání klarithromycinu a ergotaminu nebo dihydroergotaminu je kontraindikováno, protože to může způsobit ergotaminovou toxicitu.

Klarithromycin nemá být podáván pacientům s anamnézou prodloužení QT intervalu (vrozené nebo zdokumentované získané prodloužení QT intervalu) nebo komorové srdeční arytmie včetně torsade de pointes (viz body 4.4 a 4.5).

Klarithromycin se nemá užívat současně s inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny), které jsou rozsáhle metabolizovány pomocí CYP3A4, lovastatinem nebo simvastatinem, vzhledem ke zvýšenému riziku myopatie, včetně rhabdomyolýzy (viz bod 4.5).

Klarithromycin se nemá podávat pacientům s hypokalemií (riziko prodloužení QT intervalu).

Klarithromycin se nemá užívat u pacientů, kteří trpí těžkým jaterním selháním v kombinaci s poruchou ledvin.

Stejně jako jiné silné inhibitory CYP3A4 se klarithromycin nemá používat u pacientů, kteří užívají kolchicin.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Lékař nemá klarithromycin předepsat těhotným ženám bez důkladného zvážení přínosu proti rizikům, zejména během prvních tří měsíců těhotenství (viz bod 4.6).

U pacientů s těžkou insuficiencí ledvin je třeba opatrnosti (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater: Klarithromycin je vylučován zejména játry. Proto je třeba opatrnosti při podávání tohoto antibiotika pacientům s poruchou jaterních funkcí. Je třeba opatrnosti při podávání klarithromycinu pacientům se středně závažnou až těžkou poruchou funkce jater.

Byly hlášeny případy fatálního jaterního selhání (viz bod 4.8). Někteří pacienti trpěli preexistujícím jaterním onemocněním nebo mohli užívat jiné hepatotoxické léčivé přípravky. Pacienty je třeba informovat o tom, že mají přerušit léčbu a kontaktovat svého lékaře, pokud dojde ke vzniku příznaků jaterního onemocnění, jako je anorexie, žloutenka, tmavá moč, pruritus nebo citlivost břicha.

Pseudomembranózní kolitida byla hlášena při použití téměř všech antibakteriálních léků, včetně makrolidů, a může být různého rozsahu od lehké formy až po formu život ohrožující. Průjem spojený s Clostridium difficile vyvolávající průjmová onemocnění (CDAD) byl hlášen při použití téměř všech antibakteriálních přípravků včetně klarithromycinu, a může být různé závažnosti od mírného průjmu po fatální kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky mění normální flóru tlustého střeva, což může vést k přerůstání C. difficile. CDAD je třeba zvážit u všech pacientů, u kterých se vyskytuje průjem po použití antibiotik. Důkladná zdravotní anamnéza je potřebná, protože bylo zaznamenáno, že se CDAD mohou objevit za dva měsíce po podávání antibakteriálních přípravků. Proto má být zváženo ukončení léčby klarithromycinem bez ohledu na indikace. Je třeba provést mikrobiální testy a zahájit adekvátní léčbu. Lékům inhibujícím peristaltiku je třeba se vyhnout.

Po uvedení na trh se vyskytla hlášení o kolchicinové toxicitě při souběžném užití klarithromycinu a kolchicinu, zejména u starších osob, z nichž některé se vyskytly u pacientů s nedostatečností ledvin. U některých takových pacientů byla hlášena i úmrtí (viz bod 4.5). Současné podávání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Je třeba opatrnosti s ohledem na souběžné podávání klarithromycinu a triazolobenzo­diazepinů, jako je triazolam a midazolam (viz bod 4.5).

Je třeba opatrnosti s ohledem na souběžné podávání klarithromycinu s dalšími ototoxickými léky, zejména aminoglykosidy. Monitorování vestibulární a sluchové funkce má být prováděno během léčby a po ní.

Kardiovaskulární příhody:

Při léčbě makrolidy, včetně klarithromycinu, byly pozorovány prodloužená srdeční repolarizace a prodloužený QT interval, které zvyšují riziko vzniku srdeční arytmie a torsade de pointes (viz bod 4.8). Jelikož následující situace mohou vést ke zvýšenému riziku komorových arytmií (včetně torsade de pointes), má být u těchto pacientů klarithromycin používán s opatrností;

• – Pacienti s ischemickou chorobou srdeční, těžkou srdeční insuficiencí, poruchami srdečního vedení nebo s klinicky relevantní bradykardií.

• – Pacienti s poruchami elektrolytové rovnováhy, jako je hypomagnesemie. Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s hypokalemií (viz bod 4.3).

• – Pacienti, kteří současně užívají další léčivé přípravky působící prodloužení QT intervalu (viz bod 4.5).

• – Současné podávání klarithromycinu s astemizolem, cisapridem, pimozidem a terfenadinem je kontraindikováno (viz bod 4.3).

• – Klarithromycin se nesmí používat u pacientů s vrozeným nebo dokumentovaným získaným prodloužením QT intervalu nebo anamnézou komorové arytmie (viz bod 4.3).

Epidemiologické studie zkoumající riziko nežádoucích kardiovaskulárních dopadů při užívání makrolidů poskytují variabilní výsledky. Z některých observačních studií však vyplývá vzácné krátkodobé riziko arytmie, infarktu myokardu a kardiovaskulární mortality spojené s makrolidy, včetně klarithromycinu. Tato zjištění je třeba vzít při předepisování klarithromycinu v úvahu stejně jako jeho léčebné přínosy.

Pneumonie: Z hlediska výskytu rezistence Streptococcus pneumoniae na makrolidy je důležité, aby testování citlivosti bylo provedeno při předepsání klarithromycinu na komunitní pneumonie. V případě nozokomiální pneumonie se má klarithromycin užívat v kombinaci s dalšími vhodnými antibiotiky.

Infekce kůže a měkkých tkání mírné až střední závažnosti: Tyto infekce jsou nejčastěji způsobovány Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes, které mohou být oba rezistentní na makrolidy. Proto je důležité, aby bylo provedeno testování citlivosti. V případech, kde není možné použít beta-laktamová antibiotika (např. alergie), mohou být zvolena jiná antibiotika, jako je klindamycin.

• V současnosti je u makrolidů zvažována pouze úloha u některých kožních a měkkotkáňových infekcí, jako jsou infekce způsobené Corynebacterium minutissimum, acne vulgaris a erysipel a v situacích, kdy není možné používat léčbu penicilinem.

• V případě závažných akutních hypersenzitivních reakcí, jako jsou anafylaxe, závažné kožní nežádoucí účinky (např. akutní generalizovaná exantematózní pustulóza, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza a léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky), je třeba léčbu klarithromycinem okamžitě přerušit a bezodkladně zahájit odpovídající léčbu.

Klarithromycin se má užívat s opatrností při současném podávání léků způsobujících indukci enzymu cytochromu CYP3A4 (viz bod 4.5).

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny): Souběžné užití klarithromycinu s lovastatinem nebo simvastatinem je kontraindikováno (viz bod 4.3). Při předepisování klarithromycinu s ostatními statiny je třeba opatrnosti. U pacientů užívajících klarithromycin a statiny byla hlášena rhabdomyolýza. Pacienty je třeba monitorovat s ohledem na známky a příznaky myopatie.

• V situacích, kdy se nelze vyhnout současnému užívání klarithromycinu se statiny, doporučuje se předepsat statin k podávání v nejnižších možných dostupných dávkách. Může být zváženo použití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin) (viz bod 4.5).

Perorální antidiabetika nebo inzulín: Souběžné užití klarithromycinu a perorálních hypoglykemik a/nebo inzulínu může způsobit významnou hypoglykemii (jako jsou deriváty sulfonylurey). Je doporučeno důsledné monitorování glykemie (viz bod 4.5).

Perorální antikoagulancia: Existuje riziko závažného krvácení a významného zvýšení mezinárodního normalizovaného poměru (INR) a protrombinového času v případě, že je klarithromycin podáván současně s warfarinem (viz bod 4.5). INR a protrombinový čas je třeba často monitorovat po dobu, kdy pacienti dostávají klarithromycin a perorální antikoagulancia.

Použití jakékoliv antimikrobiální terapie, jako např. klarithromycin, pro léčbu infekce H. pylori, může selektovat organismy rezistentní na léky.

Dlouhodobé užívání klarithromycinu může vést k osídlení a přerůstání necitlivých bakterií nebo hub. Pokud dojde k superinfekci, má být zavedena vhodná léčba.

Také je třeba dávat pozor na možnost zkřížené rezistence mezi klarithromycinem a dalšími makrolidy, a také linkomycinem a klindamycinem.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Tento léčivý přípravek obsahuje 25,7 mg sodíku ve 2 tabletách, což odpovídá 1,28 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

• 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Cisaprid, pimozid, astemizol a terfenadin Zvýšené hladiny cisapridu byly hlášeny u pacientů, kteří dostávali klarithromycin a cisaprid souběžně. To může způsobit prodloužení QT intervalu a srdeční arytmie včetně komorové tachykardie, komorové fibrilace a torsade de pointes. Podobné účinky byly pozorovány u pacientů, kteří užívali klarithromycin a pimozid souběžně (viz bod 4.3).

U makrolidů byly hlášeny změny metabolismu terfenadinu vedoucí ke zvýšeným hladinám terfenadinu, které byly někdy spojovány se srdečními arytmiemi, jako je prodloužení QT intervalu, komorová tachykardie, komorová fibrilace a torsade de pointes (viz bod 4.3). V jedné studii se 14 zdravými dobrovolníky vedlo souběžné podávání klarithromycinu a terfenadinu k 2–3násobnému zvýšení sérové hladiny kyselého metabolitu terfenadinu a k prodloužení QT intervalu, které nezpůsobovalo klinicky detekovatelný účinek. Podobné účinky byly pozorovány při souběžném podávání astemizolu a ostatních makrolidů.

Ergotamin/dihy­droergotamin

Hlášení po uvedení na trh ukazují, že souběžné podávání klarithromycinu s ergotaminem nebo dihydroergotaminem bylo spojeno s akutní ergotaminovou toxicitou charakterizovanou vasospasmem a ischemií končetin a dalších tkání, včetně centrálního nervového systému. Souběžné podávání klarithromycinu a těchto léčivých přípravků je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)

Souběžné užívání klarithromycinu s lovastatinem nebo simvastatinem je kontraindikováno (viz bod 4.3), protože tyto statiny jsou rozsáhle metabolizovány pomocí CYP3A4 a současná léčba klarithromycinem zvyšuje jejich koncentrace v plazmě, což zvyšuje riziko myopatie, včetně rhabdomyolýzy. Zprávy o rhabdomyolýze byly získány od pacientů užívajících klarithromycin současně s těmito statiny. Pokud se nelze vyhnout léčbě klarithromycinem, terapie lovastatinem nebo simvastatinem musí být během léčby přerušena.

Při předepisování klarithromycinu se statiny je třeba opatrnosti. V situacích, kdy se nelze vyhnout současnému užívání klarithromycinu se statiny, se doporučuje předepsat nejnižší dostupnou dávku statinu. Může být zváženo použití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin). Pacienty je třeba monitorovat s ohledem na známky a příznaky myopatie.

Léky, které jsou induktory CYP3A (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, třezalka) mohou indukovat metabolismus klarithromycinu. To může způsobit subterapeutické hladiny klarithromycinu vedoucí ke snížené účinnosti. Dále může být nezbytné monitorovat plazmatické hladiny induktoru CYP3A, které mohou být zvýšeny v důsledku inhibice CYP3A působením klarithromycinu (viz také relevantní produktová informace pro podaný inhibitor CYP3A4). Souběžné podávání rifabutinu a klarithromycinu vedlo ke zvýšení hladiny rifabutinu a snížení sérových hladin klarithromycinu spolu se zvýšeným rizikem uveitidy.

O následujících lécích je známo nebo existuje podezření, že ovlivňují koncentrace cirkulujícího klarithromycinu. Může být nezbytné provést úpravu dávky klarithromycinu nebo zvážit alternativní léčbu.

Efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin

Silné induktory systému metabolismu cytochromu P450, jako je efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin mohou akcelerovat metabolismus klarithromycinu, a tím snižovat plazmatické hladiny klarithromycinu, zatímco zvyšují hladiny 14-OH-klarithromycinu, metabolitu, který je také mikrobiologický aktivní. Vzhledem k tomu, že mikrobiologické aktivity 6-klarithromycinu a 14-OH-klarithromycinu jsou odlišné pro různé bakterie, může být potřebný terapeutický účinek narušen během souběžného podávání klarithromycinu a enzymových induktorů.

Etravirin

Expozice klarithromycinu byla etravirinem snížena; avšak koncentrace aktivního metabolitu, 14-OH-klarithromycinu, byly zvýšeny. Protože 14-OH-klarithromycin má sníženou účinnost proti Mycobacterium avium complex (MAC), celková účinnost proti tomuto patogenu může být změněna; proto mají být při léčbě MAC zváženy alternativy klarithromycinu.

Flukonazol

Souběžné podávání flukonazolu v dávce 200 mg denně a klarithromycinu 500 mg dvakrát denně 21 zdravým dobrovolníkům vedlo ke zvýšení průměrné minimální koncentrace ustáleného stavu klarithromycinu (Cmin) o 33 % a plochy pod křivkou (AUC) o 18 %. Koncentrace ustáleného stavu účinného metabolitu 14-OH-klarithromycinu nebyly významně ovlivněny souběžným podáváním flukonazolu. Není nutná žádná úprava dávky klarithromycinu.

Ritonavir

Farmakokinetická studie ukázala, že souběžné podávání 200 mg ritonaviru každých osm hodin a 500 mg klarithromycinu každých 12 hodin vedlo k významné inhibici metabolismu klarithromycinu. Cmax klarithromycinu se zvýšila o 31 %, Cmin se zvýšila o 182 % a AUC se zvýšila o 77 % při souběžném podávání ritonaviru. Byla zaznamenána v zásadě kompletní inhibice tvorby 14-OH-klarithromycinu. Z důvodu širokého terapeutického okna klarithromycinu není nutné snižování dávky u pacientů s normální funkcí ledvin. Avšak u pacientů s postižením ledvin má být zvážena následující úprava dávky: U pacientů s CLCR 30 až 60 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 50 %. U pacientů s CLCR < 30 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 75 %. Dávky klarithromycinu větší než 1 g/den nemají být podávány spolu s ritonavirem.

Podobné úpravy dávky se mají zvážit u pacientů se sníženou funkcí ledvin, pokud je ritonavir používán k posílení farmakokinetického účinku s jinými inhibitory HIV proteázy, zahrnujícími atazanavir a sachinavir (viz bod níže, Obousměrné lékové interakce).

Interakce založené na CYP3A

Souběžné podávání klarithromycinu, který je známým inhibitorem CYP3A a léku, který je primárně metabolizován pomocí CYP3A, může být spojeno se zvýšením lékových koncentrací, které mohou zvýšit nebo prodloužit terapeutické a nežádoucí účinky souběžně podávaného léku. Klarithromycin se má užívat s opatrností u pacientů, kteří užívají jiné léčivé přípravky, o nichž je známo, že jsou substrátem CYP3A, zejména, pokud má substrát CYP3A úzké bezpečnostní rozmezí (např. karbamazepin) a/nebo je substrát rozsáhle metabolizován tímto enzymem.

Je možné zvážit úpravu dávky, a pokud je to možné, je třeba u pacientů léčených souběžně klarithromycinem důkladně monitorovat sérové koncentrace léků primárně metabolizovaných CYP3A.

U následujících léků nebo třídy léků je známo nebo existuje podezření, že jsou metabolizované stejným isoenzymem CYP3A: alprazolam, astemizol, karbamazepin, cilostazol, cisaprid, cyklosporin, disopyramid, námelové alkaloidy, lovastatin, methylprednisolon, midazolam, omeprazol, perorální antikoagulancia (například warfarin), atypická antipsychotika (např. kvetiapin), pimozid, chinidin, rifabutin, sildenafil, simvastatin, sirolimus, takrolimus, terfenadin, triazolam a vinblastin. Lékové interakce podobnými mechanismy prostřednictvím jiných isoenzymů v rámci systému cytochromu P450 zahrnují fenytoin, theofylin a valproát.

Antiarytmika

Po uvedení na trh se vyskytla hlášení o výskytu torsade de pointes, které se objevují při souběžném použití klarithromycinu a chinidinu nebo disopyramidu. Během souběžného podávání klarithromycinu u těchto léků je třeba sledovat elektrokardiogram s ohledem na prodloužení QT intervalu. Sérové hladiny chinidinu nebo disopyramidu se mají během léčby klarithromycinem monitorovat.

Po uvedení na trh byly hlášeny případy hypoglykemie při současném podávání klarithromycinu a disopyramidu. Proto mají být při současném podávání klarithromycinu a disopyramidu monitorovány hladiny glukózy v krvi.

Perorální antidiabetika/in­sulin

Při současném užívání s některými hypoglykemickými léky, jako je nateglinid a repaglinid, může být zapojena inhibice enzymu CYP3A klarithromycinem a může způsobit hypoglykemii. Doporučuje se pečlivé monitorování hladiny glukózy.

Omeprazol

Klarithromycin (500 mg každých 8 hodin) byl podáván v kombinaci s omeprazolem (40 mg denně) zdravým dospělým subjektům. Plazmatická koncentrace v ustáleném stavu omeprazolu byla zvýšená (C max o 30 %, AUC0–24 o 89 % a t1/2 o 34 %) při současném podávání klarithromycinu. Průměrná hodnota žaludečního pH v průběhu 24 hodin byla 5,2, pokud byl omeprazol podáván samostatně a 5,7, pokud byl omeprazol podáván souběžně s klarithromycinem.

Sildenafil, tadalafil a vardenafil

Každý z těchto inhibitorů fosfodiesterázy je metabolizován, alespoň částečně, prostřednictvím CYP3A a CYP3A může být inhibován současným podáváním klarithromycinu. Současné podávání klarithromycinu se sildenafilem, tadalafilem nebo vardenafilem může vést pravděpodobně ke zvýšené expozici inhibitoru fosfodiesterázy. Redukce dávek sildenafilu, tadalafilu a vardenafilu má být zváženo, pokud jsou tyto léky podávány společně s klarithromycinem.

Theofylin, karbamazepin

Výsledky klinických studií ukazují, že došlo k středně závažnému, ale statisticky významnému (p<0,05) zvýšení hladin cirkulujícího theofylinu nebo karbamazepinu, pokud byl kterýkoliv z těchto léků podáván současně s klarithromycinem. Může být nezbytné snížení dávky.

Tolterodin

Primární cesta metabolismu pro tolterodin je prostřednictvím 2D6 isoformy cytochromu P450 (CYP2D6). Nicméně u podskupiny populace postrádající CYP2D6 je identifikovaná metabolická cesta prostřednictvím CYP3A. V této populační podskupině způsobuje inhibice CYP3A významně vyšší sérové koncentrace tolterodinu. Snížení dávek tolterodinu může být nezbytné v přítomnosti inhibitorů CYP3A, jako je klarithromycin, v populaci slabých metabolizátorů CYP2D6.

Triazolobenzo­diazepiny (například alprazolam, midazolam, triazolam)

Pokud je midazolam podáván souběžně s klarithromycinem (500 mg dvakrát denně), byla AUC midazolamu zvýšena 2,7krát po intravenózním podání midazolamu a 7krát po perorálním podání. Souběžnému podání perorálního midazolamu a klarithromycinu je třeba se vyhýbat. Pokud je intravenózní midazolam podáván souběžně s klarithromycinem, musí být pacient důkladně sledován, aby bylo možné provést úpravu dávky. Stejná opatření se vztahují také na jiné benzodiazepiny, které jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A, zahrnujících triazolam a alprazolam. Pro benzodiazepiny, které nejsou při své eliminaci závislé na CYP3A (temazepam, nitrazepam, lorazepam) je klinicky významná interakce s klarithromycinem nepravděpodobná.

Po uvedení na trh se vyskytla hlášení, která udávala lékové interakce a účinky na centrální nervový systém (CNS) (např. somnolence a zmatenost) při souběžném podání klarithromycinu a triazolamu. Doporučuje se monitorování pacienta s ohledem na zvýšený farmakologický vliv na CNS.

DALŠÍ LÉKOVÉ INTERAKCE

Aminoglykosidy

Opatrnost je třeba, pokud jde o souběžné podávání klarithromycinu s jinými ototoxickými léky, zvláště s aminoglykosidy (viz bod 4.4).

Kolchicin

Kolchicin je substrát pro CYP3A a efluxní transportér P-glykoprotein (Pgp). Je známo, že klarithromycin a další makrolidy inhibují CYP3A a Pgp. Pokud se klarithromycin a kolchicin podávají společně, inhibice Pgp a/nebo CYP3A působením klarithromycinu mohou způsobit zvýšení expozice kolchicinu. Pacienti mají být monitorováni s ohledem na klinické příznaky toxicity kolchicinu (viz bod 4.3 a 4.4).

Digoxin

Digoxin je považován za substrát pro efluxní transportér P-glykoprotein (Pgp). O klarithromycinu je známo, že Pgp inhibuje. Pokud se klarithromycin a digoxin podávají společně, inhibice Pgp působením klarithromycinu může způsobit zvýšení expozice digoxinu. Při sledování po uvedení na trh byly hlášeny zvýšené sérové koncentrace digoxinu u pacientů, kteří dostávají klarithromycin a digoxin souběžně. Někteří pacienti vykazovali klinické příznaky shodné s toxicitou digoxinu, zahrnující potenciálně fatální arytmie. Koncentrace digoxinu v séru mají být důkladně monitorovány v době, kdy pacienti dostávají současně digoxin a klarithromycin.

Zidovudin

Souběžné perorální podávání tablet klarithromycinu a zidovudinu u dospělých pacientů s HIV může vést k poklesu ustáleného stavu koncentrací zidovudinu. Vzhledem k tomu, že se zdá, že klarithromycin interferuje s absorpcí souběžně podávaného perorálního zidovudinu, může být této interakci předcházeno rozložením dávek klarithromycinu a zidovudinu tak, aby byl možný 4hodinový interval mezi jednotlivými dávkami. Nezdá se, že by se tato interakce vyskytovala u pediatrických pacientů infikovaných HIV, kteří užívají suspenzi klarithromycinu spolu se zidovudinem nebo dideoxyinosinem. Tato interakce je nepravděpodobná, pokud je klarithromycin podáván intravenózní infuzí.

Fenytoin a valproát

Vyskytly se spontánní nebo publikované zprávy o interakcích inhibitorů CYP3A zahrnujících klarithromycin s léky, které jsou metabolizovány pravděpodobně CYP3A (například fenytoin a valproát). U těchto léků je doporučeno stanovení sérové koncentrace, pokud se podávají souběžně s klarithromycinem. Byly hlášeny zvýšené sérové hladiny.

Atazanavir

Klarithromycin a atazanavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a existují známky obousměrné lékové interakce. Současné podávání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) s atazanavirem (400 mg jednou denně) způsobilo 2násobné zvýšení expozice klarithromycinu a 70% pokles expozice 14-OH-klarithromycinu s 28% zvýšením AUC atazanaviru. Z důvodu širokého terapeutického okna klarithromycinu není nutné snižování dávky u pacientů s normální funkcí ledvin. Pro pacienty se střední renální funkcí (clearance kreatininu 30 až 60 ml/min) má být dávka klarithromycinu snížena o 50 %. U pacientů s clearance kreatininu < 30 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 75 % pomocí vhodné lékové formy klarithromycinu. Dávky klarithromycinu větší než 1 000 mg/den nemají být podávány spolu s inhibitory proteáz.

Blokátory vápníkových kanálů

Opatrnost je třeba, pokud jde o současné podávání klarithromycinu a blokátorů vápníkových kanálů metabolizovaných CYP3A4 (např. verapamil, amlodipin, diltiazem) kvůli riziku hypotenze. Plazmatické koncentrace klarithromycinu i blokátorů vápníkových kanálů mohou být v důsledku této interakce zvýšené. U pacientů užívajících současně klarithromycin a verapamil byly pozorovány hypotenze, bradyarytmie a laktátová acidóza.

Itrakonazol

Klarithromycin a itrakonazol jsou substráty a inhibitory CYP3A vedoucí k obousměrné lékové interakci. Klarithromycin může zvyšovat plazmatické hladiny itrakonazolu, zatímco itrakonazol může zvyšovat plazmatické hladiny klarithromycinu. Pacienti užívající itrakonazol a klarithromycin současně mají být důkladně monitorováni s ohledem na příznaky zvýšeného nebo prodlouženého farmakologického účinku.

Sachinavir

Klarithromycin a sachinavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a existují známky obousměrné lékové interakce. Souběžné podávání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) a sachinaviru (měkké tobolky, 1 200 mg třikrát denně) 12 zdravým dobrovolníkům vedlo k ustálenému stavu AUC a hodnotám Cmax sachinaviru, které byly o 177 % a 187 % vyšší než hodnoty, které byly zaznamenány u samotného sachinaviru. Hodnoty AUC a Cmax klarithromycinu byly asi o 40 % vyšší než hodnoty samotného klarithromycinu. Při současném podávání dvou léků po omezenou dobu v hodnocených dávkách nebo lékových formách není nutná žádná úprava dávky. Pozorování z lékových interakčních studií využívajících lékovou formu měkké tobolky nemusí být reprezentativní pro účinky pozorované při užití tvrdých tobolek sachinaviru. Pozorování v lékových interakčních studiích provedených pomocí samotného sachinaviru nemusí být reprezentativní pro účinky pozorované v kombinované terapii sachinaviru a ritonaviru, proto v případě souběžného podávání této kombinované terapie s klarithromycinem je třeba zvážit potenciální účinky ritonaviru na klarithromycin.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Bezpečnost klarithromycinu užívaného během těhotenství nebyla stanovena.

Na základě různých výsledků získaných ze studií na myších, potkanech, králících a opicích nelze vyloučit nepříznivé účinky na embryofetální vývoj. Proto se nedoporučuje užívání během těhotenství bez důkladného zvážení přínosů vůči riziku.

Kojení

Bezpečnost klarithromycinu užívaného během kojení novorozenců nebyla stanovena.

Klarithromycin se vylučuje do lidského mateřského mléka. Matky nemají během léčby kojit.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nejsou k dispozici údaje o vlivu klarithromycinu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Možnost vzniku závratí, vertiga, zmatenosti a dezorientace, které se mohou u léku objevovat, je třeba vzít v úvahu předtím, než bude pacient řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

• a. Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u dospělých a dětí užívajících klarithromycin jsou bolesti břicha, průjem, nauzea, zvracení a abnormální chuť. Tyto nežádoucí účinky jsou obvykle mírné intenzity a jsou v souladu se známým bezpečnostním profilem makrolidových antibiotik (viz odstavec b v bodě 4.8).

Nedošlo k žádnému významnému rozdílu v incidenci těchto gastrointesti­nálních nežádoucích účinků během klinických studií mezi populací pacientů s nebo bez preexistujících mykobakteriálních infekcí.

• b. Tabulkový souhrn nežádoucích účinků

Následující tabulka ukazuje nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích a ze zkušeností po uvedení klarithromycinu ve formě tablet s okamžitým uvolňováním, granulí pro perorální suspenzi, prášku pro injekční roztok, tablet s prodlouženým uvolňováním a tablet s řízeným uvolňováním na trh.

Reakce, u nichž byla zvažována alespoň minimální souvislost s klarithromycinem, jsou uvedeny podle systému orgánových tříd a dle četnosti pomocí následující konvence:

• – velmi časté (> 1/10),

• – časté (> 1/100 až < 1/10),

• – méně časté (> 1/1 000 až < 1/100),

• – vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000),

• – velmi vzácné (< 1/10 000),

• – není známo (nežádoucí účinky ze zkušeností po uvedení na trh; z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četnosti jsou prezentovány nežádoucí reakce v pořadí snižující se závažnosti, kde

• ¹ Nežádoucí účinky hlášené pouze pro tablety s prodlouženým uvolňováním

• ² Nežádoucí účinky hlášené pouze pro granule pro perorální suspenzi

• ³ Nežádoucí účinky hlášené pouze pro tablety s okamžitým uvolňováním

• ^{4, 6, 8, 9} Viz bod a)

• ^{5, 7, 10} Viz bod c)

• c. Popis vybraných nežádoucích účinků

V některých hlášení o rhabdomyolýze byl klarithromycin podáván souběžně se statiny, fibráty, kolchicinem nebo alopurinolem (viz body 4.3 a 4.4).

Po uvedení na trh se vyskytla hlášení, která udávala lékové interakce a účinky na centrální nervový systém (CNS) (např. somnolence a zmatenost) při souběžném použití klarithromycinu a triazolamu. Doporučuje se monitorování pacienta s ohledem na zvýšený farmakologický vliv na CNS (viz bod 4.5).

Vyskytly se vzácné zprávy o výskytu klarithromycinu ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním ve stolici, z nichž mnoho se vyskytlo u pacientů s anatomickými (např. ileostomie nebo kolostomie) nebo funkčními gastrointesti­nálními poruchami se zkráceným časem průchodu GIT. V mnoha zprávách se zbytky tablet objevily v obsahu průjmovité stolice. Doporučuje se, aby pacienti, kteří zpozorují zbytky tablet ve stolici a žádné zlepšení jejich stavu, byli převedeni na jiné antibiotikum.

Zvláštní populace: Nežádoucí reakce u imunokompro­mitovaných pacientů (viz bod e.).

• d. Pediatrická populace

Klinické studie u dětí ve věku 6 měsíců až 12 let byly provedeny pro užívání klarithromycin suspenze. Proto mají děti mladší než 12 let užívat klarithromycin ve formě suspenze. Pro doporučení dávkování klarithromycinu v i.v. formě u pacientů mladších 18 let nejsou dostatečné údaje.

Očekává se, že frekvence, typ a závažnost nežádoucích reakcí jsou u dětí stejné jako u dospělých.

• e. Další zvláštní populace

Imunokompromi­tovaní pacienti

U pacientů s AIDS a jiných imunokompromi­tovaných pacientů léčených vyššími dávkami klarithromycinu po delší časové období z důvodu mykobakteriálních infekcí je často obtížné odlišit nežádoucí účinky, které jsou možná spojené s podáváním klarithromycinu kvůli základním příznakům HIV onemocnění nebo souběžnými chorobami.

U dospělých pacientů byly nejčastěji hlášené následující nežádoucí účinky pacienty léčenými celkovými denními dávkami 1 000 mg a 2 000 mg klarithromycinu: nauzea, zvracení, porucha chuti, bolesti břicha, průjem, vyrážka, flatulence, bolesti hlavy, zácpa, poruchy sluchu, zvýšení aspartátamino­transferázy (AST, Serum Glutamic Oxaloacetic Transaminase SGOT) a alaninaminotran­sferázy (ALT, Serum Glutamic Pyruvate Transaminase SGPT) v séru. Další události s nízkou frekvencí zahrnovaly dyspnoe, nespavost a sucho v ústech. Incidence byly srovnatelné u pacientů léčených dávkou 1 000 mg a 2 000 mg, ale byly obecně asi 3 až 4 krát častější u pacientů, kteří dostávali celkové denní dávky 4 000 mg klarithromycinu.

U těchto imunokompromi­tovaných pacientů bylo provedeno hodnocení laboratorních hodnot analýzou výsledků, které byly mimo rozsah abnormálních hodnot (tzn. extrémně vysoké nebo nízké limity) pro specifický test. Na základě těchto kritérií mělo asi 2 % až 3 % těchto pacientů, kteří dostávali 1 000 mg nebo 2 000 mg klarithromycinu denně závažné abnormální zvýšení hladin ALT a AST a abnormálně nízké počty leukocytů a trombocytů. Nižší procento pacientů u těchto dvou skupin dávek mělo také zvýšené hladiny dusíku močoviny v krvi (BUN). Mírně zvýšené incidence abnormálních hodnot byly zaznamenány u pacientů, kteří dostávali 4 000 mg denně ve všech parametrech kromě leukocytů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky

Zprávy naznačují, že po užití velkého množství klarithromycinu je možné očekávat gastrointestinální příznaky. Pacient s anamnézou bipolární poruchy požil 8 gramů klarithromycinu a vyvinula se porucha stavu psychiky, paranoidní chování, hypokalemie a hypoxemie.

Léčba

Nežádoucí účinky doprovázející předávkování mají být léčené rychlou eliminací nevstřebaného léku a zavedením podpůrných opatření. Jako u ostatních makrolidů, ani zde se neočekává, že budou sérové hladiny klarithromycinu významně ovlivněny hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy, ATC kód: J01FA09.

Mechanismus účinku

Klarithromycin je makrolidový polosyntetický derivát erytromycinu. Makrolidy se vážou na místo P ribosomální podjednotky 50S a potlačují syntézu proteinů. To způsobuje přerušení normální funkce bakteriální buňky. Vzhledem k vysoce proměnné struktuře ribosomů v lidských buňkách se makrolidy na tyto ribosomy nevážou, což je pravděpodobně základem nízké toxicity makrolidů u člověka.

Chloramfenikol a linkosamidy konkurují makrolidovým antibiotikům při vazbě na místa P u určitých bakterií, což vede k antagonistickému působení.

Kromě klarithromycinu je rovněž účinný jeho metabolit 14-hydroxyklarit­hromycin. Je dvojnásobně účinný proti Heamophilus influenzae ve srovnání s klarithromycinem.

Primární působení makrolidů je bakteriostatické. Jejich účinky však závisí na množství makrolidového antibiotika, počtu přítomných bakterií a stupni životního cyklu bakterií, při kterém se antibiotikum aplikuje. Podobně jako jiná makrolidová antibiotika může i klarithromycin mít baktericidní účinek. Je účinný na Streptococcus pyogenes, Streptococcus pneumoniae a Moraxella catarrhalis. Dosavadní výzkumy makrolidových antibiotik prokazují, že nejlepším indikátorem pro predikci účinnosti makrolidového antibiotika je čas, kdy sérové koncentrace tohoto antibiotika převyšují MIC.

Antibakteriální účinek

Klarithromycin má bakteriostatické a baktericidní účinky na četné klinicky významné grampozitivní a gramnegativní bakterie, jako jsou aerobní, anaerobní nebo fakultativně anaerobní bakterie, na ostatní bakterie (mykoplasmata, ureaplasmata, chlamydie, legionelly) a na atypické mykobakterie.

Tabulka 1: Bakterie citlivé na klarithromycin

Citlivost bakterií na klarithromycin se určuje standardizovaným postupem (NCCLS) založeným na zřeďovací metodě. Bakterie se považuje za citlivou na klarithromycin, pokud je MIC < 2 ^g/ml, a za rezistentní na klarithromycin, pokud je MIC > 8 pg/ml. Mez citlivosti pro streptokoky včetně Streptococcus pneumoniae je MIC < 0,25 pg/ml a mez rezistence MIC > 1,0 pg/ml. Haemophilus influenzae je citlivý, pokud je MIC < 8 pg/ml, a rezistentní, pokud je MIC > 32 pg/ml.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Absorpce klarithromycinu z tablet s řízeným uvolňováním je zpomalená, avšak je celkově stejná jako absorpce ze standardních tablet při stejných denních dávkách. Doba dosažení maximálních koncentrací se prodlužuje. Maximální koncentrace jsou poněkud nižší. Po době dosažení maximálních koncentrací (tmax) je kinetika klarithromycinu stejná pro oba typy tablet. Ustáleného stavu se dosahuje v průběhu tří dnů. Biologická dostupnost je nižší o 30 %, jestliže pacient užívá tablety s řízeným uvolňováním na lačno, a proto se pacientům doporučuje užívat tento léčivý přípravek s jídlem.

Distribuce

Koncentrace klarithromycinu ve tkáních je zhruba desetinásobkem koncentrace v krevním séru. Vysoké koncentrace se nacházejí v plicích (8,8 mg/kg), mandlích (1,6 mg/kg), v nosní sliznici, kůži, ve slinách, v alveolárních buňkách, sputu a ve středním uchu. Vazba klarithromycinu na sérové bílkoviny je nízká a reverzibilní.

Biotransformace a eliminace

Klarithromycin se metabolizuje v játrech. Bylo zjištěno nejméně 7 metabolitů. Nejdůležitějším je 14-hydroxyklarit­hromycin. Poločas je stejný pro oba typy tablet. Zhruba 40 % klarithromycinu se eliminuje močí a do 30 % stolicí.

Vliv věku či choroby na farmakokinetiku

Starší pacienti: Výsledky studií prokázaly, že u starších osob není nutno upravovat dávku vyjma nemocných se závažnou poruchou renálních funkcí.

Vliv onemocnění na farmakokinetiku přípravku: Po podání 200 mg klarithromycinu vzrůstá maximální koncentrace a AUC a klesá vylučování klarithromycinu u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Tyto výsledky ukazují, že u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin se vyžaduje určitá úprava dávky. Proto u pacientů, jejichž clearance kreatininu je nižší než 0,5 ml/s (30 ml/min), nejsou tablety s řízeným uvolňováním vhodné. Tito pacienti mají užívat tablety s okamžitým uvolňováním klarithromycinu v upraveném dávkování.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Studie akutní toxicity prokázaly nízkou toxicitu klarithromycinu u laboratorních zvířat.

Hodnoty LD50 po perorálním podání byly 1,5 až > 5,0 g/kg a po parenterálním podání 0,7 až > 5,0 g/kg. Po opakovaném podání velmi vysokých dávek klarithromycinu byly zjištěny hepatotoxické a nefrotoxické účinky a škodlivé účinky na gastrointestinální ústrojí. Ačkoliv byla zjištěna určitá souvislost mezi působením klarithromycinu a embryofetálním vývojem, nebyly pozorovány žádné teratogenní účinky. Několik testů in vitro a in vivo ukázalo, že nemá mutagenní působení. V literatuře nejsou žádné studie týkající se kancerogenity. Určité lékové formy vyvolávají lokální podráždění. Klarithromycin neindukuje specifické antigeny.

6.  FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

• – Jádro tablety

Natrium-alginát

Natrium-kalcium-alginát

Monohydrát laktosy

Povidon

Polysorbát 80

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Mastek (E553b)

Magnesium-stearát (E572)

• – Potahová vrstva

6.2  Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3  Doba použitelnosti 

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5  Druh obalu a obsah balení

Blistr (PVC/PVDC/Al):

7 nebo 14 tablet s řízeným uvolňováním v krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

15/007/05-C

9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 26. 1. 2005

Datum posledního prodloužení registrace: 7. 11. 2012

Další informace o léčivu FROMILID UNO

Jak se FROMILID UNO podává: perorální podání - tableta s řízeným uvolňováním
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 14

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Krka, d.d., Novo mesto, Novo mesto
E-mail: info.cz@krka.biz