EMPERIN 24 MG - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Emperin 24 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje betahistini dihydrochloridum 24 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna tableta obsahuje 210 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Bílá nebo téměř bílá, kulatá, bikonvexní tableta s půlicí rýhou na jedné straně.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Betahistin je indikován k léčbě Ménierova syndromu, jehož symptomy mohou zahrnovat vertigo, tinnitus a ztrátu sluchu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Dávkování pro dospělé je 48 mg denně, podávaných v rozdělených dávkách (1 tableta dvakrát denně). Dávkování má být individuálně upraveno podle odpovědi pacienta. Někdy lze pozorovat zlepšení až po několika týdnech léčby. Nejlepší výsledky se někdy dostavují až po několika měsících.

Nasazení léku na počátku choroby brání progresi onemocnění a/nebo ztrátě sluchu v pozdějších fázích nemoci.

Pediatrická populace

Podávání tablet betahistinu dětem a dospívajícím ve věku do 18 let se nedoporučuje vzhledem k nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti.

Starší pacienti

Ačkoli údaje z klinických studií u této skupiny pacientů jsou omezené, rozsáhlé postmarketingové zkušenosti napovídají, že u starších pacientů není třeba upravovat dávku.

Porucha funkce ledvin

U této skupiny pacientů nejsou k dispozici zvláštní klinické studie, ale na základě postmarketingových zkušeností se jeví, že není třeba upravovat dávku.

Porucha funkce jater

U této skupiny pacientů nejsou k dispozici zvláštní klinické studie, ale na základě postmarketingových zkušeností se jeví, že není třeba upravovat dávku.

Způsob podání

Perorální podání

Tablety lze užívat s jídlem.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Betahistin je kontraindikován u pacientů s feochromocytomem. Vzhledem k tomu, že betahistin je syntetickým analogem histaminu, může vyvolávat uvolnění katecholaminů z nádoru, což vede k závažné hypertenzi.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Opatrnosti je třeba při léčbě pacientů s peptickým vředem nebo s peptickým vředem v anamnéze, protože u pacientů léčených betahistinem se příležitostně vyskytla dyspepsie.

Opatrnosti je třeba u pacientů s bronchiálním astmatem.

Opatrnosti je třeba při předepisování betahistinu pacientům s urtikarií, vyrážkami nebo alergickou rinitidou, neboť může dojít ke zhoršení těchto symptomů.

Opatrnosti je třeba u pacientů s těžkou hypotenzí.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, s vrozeným deficitem laktázy nebo s malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí in vivo nebyly prováděny. Na základě studií in vitro se nepředpokládá inhibice enzymů cytochromu P450 in vivo.

Údaje získané in vitro ukazují inhibici metabolismu betahistinu léčivy, která inhibují monoaminooxidázu (inhibitory MAO), včetně inhibitorů MAO typu B (např. selegilin). Při užití betahistinu současně s inhibitory MAO (včetně selektivního inhibitoru MAO-B) se doporučuje opatrnost.

Vzhledem k tomu, že betahistin je analogem histaminu, může interakce betahistinu s antihistaminiky teoreticky ovlivnit účinnost jednoho z těchto léků.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství:

Adekvátní údaje o podávání betahistinu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech jsou nedostatečné z hlediska posouzení účinků na průběh těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod a postnatální vývoj. Potenciální riziko pro člověka není známé. Betahistin by neměl být v těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné.

Kojení:

Není známo, zda je betahistin vylučován do mateřského mléka. Informace o vylučování betahistinu do mléka ze studií na zvířatech nejsou k dispozici. Význam léku pro matku by měl být zvažován oproti přínosům kojení a potenciálním rizikům pro dítě.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Betahistin je indikován k léčbě Ménierova syndromu, jehož symptomy mohou zahrnovat vertigo, tinnitus a ztrátu sluchu. Tento syndrom a jeho příznaky mohou negativně ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje. V klinických studiích, speciálně navržených k vyšetření schopnosti řídit a obsluhovat stroje, neměl betahistin žádný nebo zanedbatelný vliv.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky byly pozorované u pacientů léčených betahistinem v placebem kontrolovaných klinických studiích s touto četností výskytu [velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1000 až <1/100); vzácné (>1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000)]; není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Poruchy nervového systému

Časté: bolesti hlavy

Gastrointestinální poruchy

Časté: nauzea a dyspepsie

Vedle těchto příhod hlášených během klinického hodnocení byly v průběhu postmarketingového používání a v odborné literatuře spontánně hlášeny následující nežádoucí účinky. Jejich frekvence nemůže být z údajů, které jsou k dispozici, odhadnuta, a je proto hodnocena jako „neznámá“.

Poruchy imunitního systému

Hypersenzitivní reakce, např. anafylaxe.

Gastrointestinální poruchy

Mírné žaludeční obtíže (např. zvracení, gastrointestinální bolest, břišní distenze a nadýmání), které obvykle mizely při užívání přípravku během jídla nebo při snížení dávky.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Projevy přecitlivělosti kůže a podkoží, zvláště angioneurotický edém, kopřivka, vyrážka a svědění.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Bylo hlášeno několik případů předávkování. Někteří pacienti měli při dávkách až do 640 mg mírné až středně závažné příznaky (např. nauzeu, somnolenci, bolest břicha). Závažnější komplikace (např. křeče, plicní a srdeční komplikace) byly pozorovány v případech záměrného předávkování betahistinem, zvláště v kombinaci s předávkováním jinými léky. Léčba předávkování má zahrnovat standardní podpůrná opatření.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antivertiginóza,

ATC kód: N07CA01

Mechanismus účinku betahistinu je pochopen pouze částečně. Existuje několik možných hypotéz, které jsou podpořeny studiemi na zvířatech a daty u lidí:

• Betahistin ovlivňuje histaminergní systém:
• Betahistin může zvyšovat průtok krve v kochleární oblasti a v celém mozku: Farmakologické testování na zvířatech ukázalo, že cirkulace krve v žilkách vnitřního ucha se zlepší, pravděpodobně pomocí relaxace prekapilárních sfinkterů mikrocirkulace ve vnitřním uchu. Bylo také prokázáno, že betahistin zvyšuje průtok krve v mozku u lidí.
• Betahistin usnadňuje vestibulární kompenzaci:
• Betahistin mění neuronální přenos ve vestibulárním já­dru:

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se betahistin snadno a téměř úplně vstřebává ze všech částí gastrointesti­nálního traktu. Po absorpci je lék rychle a téměř úplně metabolizován na 2-pyridyl-octovou kyselinu (2-PAA). Hladiny betahistinu v plasmě jsou velmi nízké. Farmakokinetické analýzy jsou tudíž založeny na měření 2-PAA v plasmě a moči. Cmax v sytém stavu je nižší než nalačno. Avšak celková absorpce betahistinu je podobná za obou stavů, což naznačuje, že příjem potravy jenom zpomaluje absorpci betahistinu.

Distribuce

Procento betahistinu vázaného na bílkovinu krevní plasmy je menší než 5 %.

Biotransformace

Po absorpci je betahistin rychle a téměř úplně metabolizován na 2-PAA (která nemá farmakologický účinek). Po perorálním podání betahistinu dosahuje koncentrace 2-PAA v plasmě (a moči) maxima za 1 hodinu a klesá s poločasem asi 3,5 hodiny.

Eliminace

2-PAA se snadno vylučuje do moči. V dávkovém rozmezí mezi 8 a 48 mg je asi 85 % původní dávky nalezeno v moči. Eliminace nezměněného betahistinu močí nebo stolicí je zanedbatelná.

Linearita

Rychlost eliminace je při perorálním dávkování 8–48 mg konstantní, což ukazuje, že farmakokinetika betahistinu je lineární a naznačuje, že zapojená metabolická cesta není saturována.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Chronická toxicita

Intravenózní dávky 120 mg/kg a vyšší vyvolaly u psů a paviánů nežádoucí účinky v nervovém systému.

Studie chronické toxicity po perorálním podání betahistin-dihydrochloridu byly prováděny u potkanů v období 18 měsíců a u psů během 6 měsíců. Dávky 500 mg/kg u potkanů a 25 mg/kg u psů byly snášeny beze změn v klinických chemických a hematologických parametrech. Nebyly zjištěny žádné histologické nálezy ve vztahu k léčbě těmito dávkami. Po zvýšení dávky na 300 mg/kg psi zvraceli. Ve výzkumné studii s betahistinem u potkanů v období 6 měsíců při dávkách 39 mg/kg a vyšších byla v literatuře hlášena hyperemie některých tkání. Údaje prezentované v publikaci jsou omezené. Proto význam tohoto nálezu v dané studii není jasný.

Mutagenní a karcinogenní potenciál Betahistin nemá mutagenní potenciál.

Speciální studie karcinogenity nebyly s betahistin-dihydrochloridem prováděny. Avšak v 18měsíční studii chronické toxicity u potkanů nebyly v histopatologickém vyšetření nalezeny žádné důkazy svědčící pro nádory, neoplazmata nebo hyperplazii. Z toho plyne, že u betahistin-dihydrochloridu v dávkách až do 500 mg/kg nebyl v této omezené 18měsíční studii nalezen žádný důkaz karcinogenního potenciálu.

Reprodukční toxicita

O vlivu betahistinu na reprodukci jsou k dispozici pouze omezené údaje. V jednogenerační studii u potkanů, kdy byla podávána perorální dávka betahistinu 250 mg/kg/den, se neobjevil nežádoucí vliv na fertilitu samců ani samic, na implantaci embryí, porod ani životaschopnost potomstva během laktace. U odstavených potkanů nebyly zaznamenány žádné abnormality. U březích králíků, léčených perorálně betahistinem v dávce 10 nebo 100 mg/kg, nebyl pozorován nežádoucí vliv na implantaci, vitalitu nebo hmotnost embryí a nebyly zaznamenány žádné abnormality skeletu ani měkkých tkání u plodů. Z těchto studií lze vyvodit, že betahistin nemá žádný zaznamenatelný vliv na důležité reprodukční parametry u potkanů a králíků v daných studiích. Betahistin není teratogenní. Avšak vzhledem k výzkumnému charakteru těchto studií nelze riziko úplně vyloučit.

6.  FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Povidon K90,

mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy, koloidní bezvodý oxid křemičitý, krospovidon, kyselina stearová.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC/Al blistr.

Velikost balení: 20, 30, 40, 50, 60 a 100 tablet

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

EGIS Pharmaceuticals PLC

H-1106 Budapešť, Keresztúri út 30–38.

Maďarsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

83/712/09-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 29. 10. 2009

Datum posledního prodloužení registrace: 29. 12. 2012

Další informace o léčivu EMPERIN 24 MG

Jak se EMPERIN 24 MG podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 100

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Egis Pharmaceuticals PLC, Budapešť
E-mail: egispraha@egispraha.cz
Telefon: +420 227 129 111