ELTROXIN 100 MIKROGRAMŮ - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Eltroxin 100 mikrogramů

tablety

2. KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta přípravku Eltroxin 100 mikrogramů obsahuje levothyroxinum natricum 100 mikrogramů.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Eltroxin 100 mikrogramů: bílé až bělavé kulaté bikonvexní tablety označené na jedné straně „GS 21C“ a na druhé straně „100“.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Hypotyreóza.

4.2. Dávkování a způsob podávání

Dávkování

Obecně

Je-li dávka levothyroxinu zvyšována příliš rychle, mohou se objevit nežádoucí účinky jako průjmy, nervozita, zrychlení tepu, nespavost, třes a při latentní ischemii myokardu někdy anginózní bolesti. V takovém případě je třeba dávkování snížit nebo je třeba přerušit podávání léku na den či dva a potom opět začít s nižší dávkou. Vyšetření EKG před léčbou je důležité, protože změny navozené sníženou funkcí štítné žlázy se mohou zaměnit s průkazem ischemie na EKG.

Dospělí

Počáteční dávka 50 až 100 mikrogramů denně může být upravována ve čtyřtýdenních až šestitýdenních intervalech o 50 mikrogramů, dokud nedojde k dosažení normální funkce štítné žlázy po stránce klinické i biochemické. To může vyžadovat dávku 100 až 200 mikrogramů denně. Přípravek Eltroxin v síle 50 mikrogramů není v ČR registrován, vzhledem k vlastnostem léčivé látky se nedoporučuje použití léčivých přípravků od jiných držitelů rozhodnutí o registraci. Přípravek Eltroxin v síle 100 mikrogramů nelze použít k titraci požadované dávky.

Starší pacienti a pacienti s onemocněním srdce

U pacientů starších 50 let se nedoporučuje překročení počáteční dávky 50 mikrogramů za den. Při onemocnění srdce je lépe podávat 50 mikrogramů obden. Za těchto podmínek lze pak denní dávku zvyšovat o 50 mikrogramů obden v intervalu asi čtyř týdnů.

Přípravek Eltroxin v síle 50 mikrogramů není v ČR registrován, vzhledem k vlastnostem léčivé látky se nedoporučuje použití léčivých přípravků od jiných držitelů rozhodnutí o registraci. Přípravek Eltroxin v síle 100 mikrogramů nelze použít k titraci požadované dávky.

Pediatrická populace

V případě vrozené hypotyreózy a juvenilního myxedému se doporučuje podávat nejvyšší dávku, která ještě nemá toxické účinky. Dávkování se řídí klinickou odpovědí, hodnocením růstu a příslušnými funkčními testy štítné žlázy. Nejužitečnějšími indikátory jsou klinicky normální tep a nepřítomnost průjmu či zácpy. U dětí s neonatální hypotyreózou mohou vlivem upravování osy hypotalamu a hypofýzy zůstat hladiny tyreotropinu během prvního roku života zvýšené.

U dětí s vrozenou hypotyreózou je vhodná počáteční dávka levothyroxinu 50 ^g obden, která se bude každé 2 až 4 týdny navyšovat o 50 mikrogramů obden do dosažení optimální odpovědi.

Stejný režim dávkování platí pro juvenilní myxedém, avšak s tím rozdílem, že počáteční dávka u dětí od 1 roku může být 2,5 – 5 ^g/kg/den.

Přípravek Eltroxin v síle 50 mikrogramů není v ČR registrován, vzhledem k vlastnostem léčivé látky se nedoporučuje použití léčivých přípravků od jiných držitelů rozhodnutí o registraci.

Přípravek Eltroxin v síle 100 mikrogramů nelze použít k titraci požadované dávky.

Způsob podání

Celá denní dávka se polyká ráno nalačno, alespoň půl hodiny před snídaní. Tablety se polykají celé, bez kousání, a zapíjí se tekutinou. Kojencům a dětem do 3 let se podává celá denní dávka nejméně půl hodiny před prvním denním jídlem. Tablety mohou být rozpuštěny ve vodě (10–15 ml) a vzniklá jemná disperze (čerstvě připravená pro každou dávku) se dále zředí tekutinou (510 ml).

4.3. Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Thyreotoxikóza.

Neléčená adrenokortikální insuficience. Akutní infarkt myokardu, akutní myokarditida a akutní pankarditida.

Současné užívání levothyroxinu a thyreostatika je kontraindikováno v těhotenství.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Laboratorní monitorování

Levothyroxin má úzký terapeutický index. Vhodnou dávku je třeba určit na základě klinického a laboratorního vyšetření funkce štítné žlázy. K zabránění následků podávání příliš nízkých nebo naopak příliš vysokých dávek je na počátku léčby nezbytná pečlivá titrace dávky a pečlivá monitorace. Příznaky předávkování levothyroxinem jsou stejné jako příznaky endogenní thyreotoxikózy.

Levothyroxin nesmí být používán k léčbě obezity nebo ke snižování hmotnosti

U pacientů s normální funkcí štítné žlázy nevedou dávky v rozmezí denní potřeby hormonů k účinnému snižování hmotnosti. Větší dávky mohou vyvolávat závažné, nebo i život ohrožující toxické projevy, zejména pokud jsou užívány v kombinaci se sympatomimetickými aminy, například takovými, které se užívají kvůli anorektickým účinkům.

Léky k terapii obezity: Orlistat může snižovat absorpci levothyroxinu, což může mít za následek hypotyreózu nebo sníženou kontrolu hypotyreózy (viz. bod 4.5). Pacienti užívající levothyroxin se musí před zahájením léčby orlistatem poradit s lékařem a mezi podáním léčiv dodržovat interval 4 hodin. Je nutné pravidelně kontrolovat sérové hladiny hormonů pacienta.

Zvláštní skupiny pacientů

Opatrnost je třeba u nemocných s ischemickou chorobou srdeční a s městnavou srdeční slabostí, kdy je někdy nutná přechodná redukce dávky Eltroxinu.

Při současném zahajování léčby hypokortikalismu (centrální i periferní) u nemocných s hypopituitarismem nebo se Schmidtovým syndromem lze hormony štítné žlázy podat až po předchozím zahájení léčby glukokortikoidy.

Zvláštní péče je zapotřebí u starších pacientů a u pacientů se symptomy myokardiální insuficience, s ICHS se změnami na EKG i bez nich.

Zvýšenou opatrnost je nutné věnovat pacientům s diabetem mellitem. Levothyroxin zvyšuje hladiny krevního cukru, což může nepříznivě ovlivnit stabilitu pacienta užívajícího antidiabetika. Proto je často nutné pacientům s diabetem mellitem při kompenzaci hypotyreózy upravit i dávky inzulinu, jehož potřeba se zvyšuje.

Léčba levothyroxinem může u pacientů trpících panhypopituita­rismem nebo sníženou funkcí nadledvin vyvolat nežádoucí účinky jako např. závratě, slabost, nauzeu, úbytek hmotnosti, hypotenzi a adrenální krizi. V těchto případech se léčba musí zahájit substitucí hypokortikalismu a až potom lze nasadit levothyroxin.

Pacienti s myxedémem mají zvýšenou citlivost na hormony štítné žlázy. Počáteční dávka má být u těchto pacientů nízká a má se zvyšovat pomalu.

U pacientů s malabsorpčním syndromem je absorpce thyroxinu snížená. Doporučuje se proto léčit malabsorpční stav, aby bylo možné podáváním pravidelných dávek thyroxinu zajistit účinnou léčbu.

V těhotenství se může hladina thyroxinu v séru snížit při současném zvýšení hladiny hormonu TSH v séru až na hodnoty mimo normální rozmezí. Pacientky užívající levothyroxin proto musejí každý trimestr podstoupit měření hladiny hormonu TSH. Případnou zvýšenou hladinu hormonu TSH v séru je nutné korigovat zvýšením dávky levothyroxinu. Protože hodnoty hormonu TSH v séru jsou po porodu podobné jako před početím, je možné snížit dávku levothyroxinu na úroveň před těhotenstvím.

U žen je dlouhodobá léčba thyroxinem spojována se zvýšenou resorpcí kostí, čímž dochází ke snižování hustoty minerálů v kostech, a to zejména u žen po menopauze, které užívají větší než substituční dávku, nebo u žen, které užívají supresivní dávky thyroxinu. Aby se riziko osteoporózy snížilo na minimum, je nutné dávku levothyroxinu postupně snížit až na nejnižší možnou úroveň.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce snižující absorpci levothyroxinu

Gastrointestinální absorpci levothyroxinu snižuje souběžně podávaný kolestyramin.

Určité léky mohou snižovat absorpci levothyroxinu, a proto je v takových případech nezbytné podávání vyšších dávek levothyroxinu. Jedná se například o doplňky obsahující vápník, hořčík a železo, pryskyřice, které vážou kyselinu žlučovou (např. kolestipol), iontoměniče (např. kalcium-polystyrensulfonát, natrium-polystyrensulfát nebo sevelamer), sukralfát, lanthan a inhibitory protonové pumpy. Dávky levothyroxinu a výše uvedených léků se užívají tak, aby mezi nimi byl co největší časový odstup a nemohly se v žaludku nebo v tenkém střevě vzájemně ovlivňovat (viz bod 4.2).

Absorpci levothyroxinu ve střevech mohou snižovat sloučeniny obsahující sóju a také strava s vysokým podílem vlákniny. V takových případech může být nezbytné upravit dávku levothyroxinu, a to zejména na začátku nebo po skončení užívání sójových potravinových doplňků.

Léky k terapii obezity: Orlistat může snižovat absorpci levothyroxinu, což může mít za následek hypotyreózu nebo sníženou kontrolu hypotyreózy. Pacienti užívající levothyroxin se musí před zahájením léčby orlistatem poradit s lékařem a mezi podáním léčiv dodržovat interval 4 hodin. Je nutné pravidelně kontrolovat sérové hladiny hormonů pacienta: Při současném užívání ortlistatu a levothyroxinu může dojít ke snížené absorpci solí jódu a/nebo levothyroxinu a tím k hypotyreóze nebo snížené kontrole hypotyreózy (viz bod 4.4). Mezi podáním léčiv je nutné dodržovat interval alespoň 4 hodiny.

Interakce ovlivňující levothyroxin

Antikonvulziva (např. karbamazepin nebo fenytoin) zvyšují metabolismus hormonů štítné žlázy a mohou jim bránit ve vázání na proteiny v plazmě. Zahájení nebo ukončení léčby antikonvulzivy může mít vliv na velikost požadované dávky levothyroxinu. Induktory enzymů, například rifampicin nebo barbituráty, zvyšují metabolismus a vylučování levothyroxinu, což vede k nutnosti podávat vyšší dávky levothyroxinu.

Léčba amiodaronem byla spojována s různými účinky na funkci štítné žlázy včetně nutnosti zvýšení dávek levothyroxinu u pacientů s hypotyreózou.

Léky, které (částečně) inhibují periferní transformaci T4 na T3, např. propranolol, lithium, jód, perorálně podávané kontrastní látky, propylthiouracil a glukokortikoidy, snižují hladinu T3 a tím i terapeutický účinek.

U pacientů s hypotyreózou byla léčba inhibitory tyrosinkinázy (např. imatinibem a sunitinibem) spojována s nutností podávat vyšší dávky levothyroxinu.

Souběžné podávání sertralinu může snižovat hladiny levothyroxinu v séru (při současném zvyšování hladiny hormonu TSH).

Souběžné užívání perorálních antibiotik, estrogenu, tamoxifenu, klofibrátu, methadonu a 5-fluoruracilu může zvyšovat koncentraci globulinu vázajícího thyroxin v séru. V těchto případech je tedy nezbytné podávat vyšší dávky levothyroxinu.

Inhibitory reduktázy HMG-CoA (statiny) jako takové, například simvastatin a lovastatin, mohou zvyšovat potřebu hormonů štítné žlázy u pacientů užívajících levothyroxin. Není známo, zda k tomuto jevu dochází u všech statinů. Při současném užívání levothyroxinu a statinů může být nezbytná pečlivá monitorace funkce štítné žlázy a vhodná úprava dávky levothyroxinu.

Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy, které poukazovaly na možnou interakci mezi léčivými přípravky, které obsahují ritonavir, a levothyroxinem. U pacientů léčených levothyroxinem je třeba monitorovat hladinu tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH) alespoň v průběhu prvního měsíce po zahájení a/nebo ukončení léčby ritonavirem.

Při sledování pacientů léčených levothyroxinem je nutné si uvědomit, že celá řada léků může ovlivnit funkční testy štítné žlázy (např. estrogeny).

Interakce ovlivňující jiné léky

Levothyroxin může zvyšovat potřebu inzulinu nebo perorálně užívaných antidiabetik u pacientů s diabetem. Snížení dávky levothyroxinu může vyvolávat hypoglykemii, pokud nedojde k úpravě dávek inzulinu nebo perorálních antidiabetik.

Levothyroxin zvyšuje účinky antikoagulancií a při jeho podávání může být nutné jejich dávku snížit, aby se zabránilo hypoprotrombinemii a krvácení.

Levothyroxin může zvyšovat hladiny fenytoinu.

Při současném užívání se srdečními glykosidy může být nezbytná úprava dávky srdečních glykosidů.

Při současném podávání sympatomimetických látek s Eltroxinem se zvyšuje jejich účinek.

Levothyroxin zvyšuje citlivost receptorů na katecholaminy, a tím urychluje odpověď na tricyklická

antidepresiva.

Interakce s laboratorními testy

Některé léky (např. androgeny a anabolické steroidy) mohou snižovat sérovou koncentraci globulinu vážícího thyroxin a v těchto případech je tedy třeba podávat nižší dávky levothyroxinu.

Při souběžné protizánětlivé léčbě, např. podávání fenylbutazonu nebo kyseliny acetylsalicylové, a léčbě levothyroxinem byly zaznamenány případy falešně nízkých hladin v plazmě. Podávání kyseliny acetylsalicylové společně s levothyroxinem vede k počátečnímu přechodnému zvýšení hladiny volného T4 v séru. V průběhu dalšího podávání se obnovuje normální hladina T4 a hormonu TSH, a proto pacienti vykazují klinicky normální funkci štítné žlázy.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

• V graviditě dochází ke zvýšené spotřebě levothyroxinu.

Léčbu hormony štítné žlázy je třeba provádět trvale, a to zejména v těhotenství a v období kojení. Přes rozsáhlé používání v těhotenství nejsou dosud známa rizika na průběh těhotenství nebo pro zdraví plodu/novorozence.

Mnoho těhotných žen a žen ve fertilním věku užívá levothyroxin, aniž by u nich byla pozorována porucha reprodukčního procesu. Snížená nebo zvýšená činnost štítné žlázy u matky však může nepříznivě ovlivnit porod. Pokud se podává T4 v substitučních dávkách, je hrubou chybou ho v těhotenství vysadit.

Kojení

Množství hormonů štítné žlázy, které se vylučuje do mateřského mléka při kojení, není natolik velké, aby vyvolalo rozvoj hyperthyreózy nebo potlačení sekrece TSH u kojence, a to i při léčbě vysokými dávkami levothyroxinu.

Levothyroxin přechází do mateřského mléka ve velmi malé koncentraci, ale i to někdy může narušovat neonatální vyšetření na sníženou činnost štítné žlázy.

Kojení je při podávání T4 možné.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Tento přípravek nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8. Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky jsou většinou známkou podávání příliš vysokých dávek a obvykle ustoupí po snížení dávky nebo po přerušení léčby na několik dní.

Vzhledem k nedostatku dostatečně robustních údajů z klinických studií nutných k přesnému určení frekvence nežádoucích účinků není frekvence níže uvedených nežádoucích účinků známa.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9. Předávkování

Známky a příznaky

Při předávkování se objeví známky thyreotoxikózy, jako je vzrušení, zmatenost, podráždění, hyperaktivita, bolest hlavy, pocení, mydriáza, tachykardie, arytmie, zrychlené dýchání, horečka, zrychlený pohyb střev a křeče. Klinicky zvýšená činnost štítné žlázy se může objevit opožděně až za 5 dní. Po výrazné nebo chronické intoxikaci byly příležitostně hlášeny případy thyrotoxické krize, která způsobovala poruchy srdečního rytmu, srdeční selhání a kóma.

Léčba

Léčba je převážně symptomatická a podpůrná. Cílem léčby je navození klinické a biochemické euthyreózy vynecháním nebo snížením dávky. Další opatření závisí na klinickém stavu. V případě výrazných betasympatomi­metických účinků (např. tachykardie, úzkost, agitovanost a hyperkineze) lze u dospělých s dobrými výsledky použít betablokátory v individuálních dávkách (obvykle 40 mg propranololu každých 6 hodin) ke zvládnutí tachykardie. Tyreostatika nejsou vhodná, protože činnost štítné žlázy již byla zcela potlačena. Další symptomy lze zvládnout diazepamem nebo chlorpromazinem. Rovněž lze užít plazmaferézu; hemodialýza a hemoperfúze jsou s ohledem na vazbu na bílkoviny málo účinné. Předávkování levothyroxinem vyžaduje dlouhodobé monitorování. Počátek výskytu příznaků může být zpožděn až o 6 dnů vlivem postupné přeměny levothyroxinu na liothyronin. Další léčba se má řídit klinickou indikací nebo doporučením národního toxikologického centra, pokud existuje.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI5.1. Farmakodynamické

vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina – Hormony štítné žlázy

ATC kód: H03AA01

Thyroxin (T4) je přirozeně se vyskytující hormon produkovaný štítnou žlázou. Thyroxin je v periferních tkáních přeměňován na účinnější hormon trijodthyronin (T3). Přesné signály kontrolující přeměnu T4 na T3 v buňkách nejsou známy. Hormony štítné žlázy jsou nezbytné pro normální růst a vývoj, a to zejména nervového systému. Zvyšují bazální metabolismus a mají stimulační účinek na srdce, kosterní svalstvo, játra a ledviny. Hormony štítné žlázy zvyšují lipolýzu a zvyšují využití sacharidů.

• 5.2. Farmakoki­netické

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nežádoucí účinky pozorované při jednorázové i opakované dávce ve studiích toxicity se vyskytly pouze při podávání vysokých dávek.

Akutní toxicita

Akutní toxicita levothyroxinu je velmi nízká.

Chronická toxicita

Chronická toxicita byla sledována u různých živočišných druhů (potkani, psi). U potkanů byla při vysokých dávkách prokázána hepatopatie, zvýšený výskyt spontánní nefrózy a změna hmotnosti orgánů. U psů nebyly pozorovány žádné významné nežádoucí účinky.

Mutagenita

Nejsou dostupné žádné údaje o mutagenním potenciálu levothyroxinu. Dosud nebylo zjištěno žádné podezření nebo známka poškození potomků v důsledku změn genomu vyvolaných hormony štítné žlázy. Levothyroxin nebyl mutagenní v mikronukleus testu na myších.

Kancerogenita

Dlouhodobé sledování kancerogenního potenciálu levothyroxinu u zvířat nebylo prováděno.

Reprodukční toxicita

Placentou prochází jen velmi malá množství hormonů štítné žlázy. Po podávání velmi vysokých dávek levothyroxinu potkanům během časné březosti se vyskytly nežádoucí účinky včetně úmrtí plodu a novorozených mláďat. Byl hlášen vliv na vývoj končetin u myší a vliv na vývoj centrálního nervového systému u činčil, ale studie teratogenity provedené na morčatech a králících neprokázaly zvýšení počtu kongenitálních malformací. Nejsou k dispozici studie na zvířatech týkající se vlivu na fertilitu. Nejsou dostupné žádné údaje týkající se narušení plodnosti mužů a žen. Nejsou podezření ani důkazy, že k němu může dojít.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

předbobtnalý kukuřičný škrob mikrokrystalická celulosa mastek

koloidní bezvodý oxid

křemičitý magnesium-stearát

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3. Doba použitelnosti

Po otevření lahvičky by měly být tablety spotřebovány během 114 dní.

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkem.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Bílá neprůhledná polypropylenová lahvička s LDPE víčkem garantujícím neporušenost obalu. Balení obsahuje 100 tablet.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Aspen Pharma Trading Limited

3016 Lake Drive,

Citywest Business Campus,

Dublin 24

Irsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

56/125/79-C

9. DATUM REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 10. 8. 1979

Datum posledního prodloužení registrace: 23. 6. 2010

Další informace o léčivu ELTROXIN 100 MIKROGRAMŮ

Jak se ELTROXIN 100 MIKROGRAMŮ podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Obal na tablety
Velikost balení: 100

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Aspen Pharma Trading Limited, Dublin
E-mail: aspenmedinfo@professionalinformation.co.uk
Telefon: +420 228880774