EGILOK - Souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Egilok 25 mg tablety

Egilok 50 mg tablety

Egilok 100 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje metoprololi tartras 25 mg, 50 mg nebo 100 mg

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Popis přípravku:

Egilok 25 mg tablety: bílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní tablety, na jedné straně s dělicím křížem, na druhé straně s vyraženým „E“ a „435“.

Dělicí kříž má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

Egilok 50 mg tablety: bílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní tablety, na jedné straně s půlicí rýhou, na druhé straně s vyraženým „E“ a „434“.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

Egilok 100 mg tablety: bílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní tablety se zkosenými hranami, na jedné straně s půlicí rýhou, na druhé straně s vyraženým „E“ a „432“.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Hypertenze:

v mírných nebo středně závažných případech, buď v monoterapii anebo v kombinaci s diuretiky a jinými antihypertenzivy.

Angina pectoris:

u pacientů s anginou pectoris metoprolol-tartrát snižuje počet anginózních záchvatů a zlepšuje pacientovu tělesnou výkonnost.

Udržovací léčba po infarktu myokardu: snižuje možnost opakovaného infarktu.

Srdeční arytmie:

sinusová tachykardie, supraventrikulární tachykardie, ventrikulární extrasystoly, supraventrikulární arytmie spojená a prolapsem mitrální chlopně.

Funkční poruchy srdce s palpitací.

Tachykardie související s hypertyreózou.

Profylaxe migrény.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávka se musí stanovit postupně individuálně, aby se předešlo výrazné bradykardii. Doporučené dávky jsou tyto:

U mírné až středně těžké hypertenze je zahajovací dávka 25 až 50 mg dvakrát denně (ráno a večer). U nereagujících pacientů se denní dávka může postupně zvyšovat až na 100 mg dvakrát denně a/nebo je možno podávat v kombinaci další antihypertenziva.

Maximální denní dávka je 200 mg podávaná v dílčích dávkách

Zahajovací dávka je 25 až 50 mg dvakrát až třikrát denně, kterou je možné podle reakce pacienta postupně zvyšovat až na 200 mg za den anebo je možno podávat v kombinaci s jiným antianginózním přípravkem.

Udržovací léčba po prodělaném infarktu myokardu: Doporučená dávka je 50 až 100 mg dvakrát denně (ráno a večer).

Zahajovací dávka je 25 až 50 mg dvakrát nebo třikrát denně. V případě potřeby se denní dávka může postupně zvyšovat až na 200 mg anebo je možno podávat v kombinaci s jiným antiarytmikem.

Doporučená denní dávka činí 150 až 200 mg a je rozdělená na 3 až 4 dílčí dávky.

100 mg za den rozdělených do dvou dílčích dávek (ráno a večer). Pokud je to indikováno, lze denní dávku zvýšit až na 2× 100 mg.

100 až 200 mg za den rozdělených do dvou dílčích dávek (ráno a večer).

Zvláštní skupiny pacientů:

Porucha funkce ledvin:

U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba dávku upravovat.

Porucha funkce jater:

Obecně není nutné upravovat dávku ani u pacientů s hepatickou cirhózou, protože vazba metoprolol-tartrátu na plasmatické proteiny je nízká (5–10 %). U pacientů s těžkou poruchou funkce jater (např. stavy po chirurgickém zkratu) bude možná nezbytné dávku metoprolol-tartrátu snížit (viz body 4.4 a 5.2).

Starší pacienti:

U starších osob není nutné dávkování speciálně upravovat.

Pediatrická populace

Klinických zkušeností s používáním metoprolol-tartrátu v pediatrii je velmi málo. Přípravek je určen k léčbě dospělých pacientů.

Způsob podání

Perorální podání.

Tablety lze užívat jak s jídlem, tak i nezávisle na jídle, zapíjejí se douškem vody.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na jiné betablokátory
• Atrioventrikulární blok druhého a třetího stupně
• Klinicky relevantní sinusová bradykardie
• Sick sinus syndrom
• Kardiogenní šok
• Těžká porucha periferního arteriálního oběhu
• Dekompenzované srdeční selhání (s plicním edémem, hypoperfuzí nebo hypotenzí)
• Infarkt myokardu, pokud je tep nižší než 45/minutu, interval P-Q je delší než 0,24 sekundy a pokud je systolický krevní tlak nižší než 100 mmHg
• Pacienti vyžadující trvalou nebo občasnou inotropní léčbu (P-agonista).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

I když kardioselektivní beta-blokátory mají na respirační funkce mírnější účinky než beta-blokátory neselektivní, je nutno se jejich používání u pacientů s obstrukční chorobou dýchacích cest, pokud možno, vyhýbat. Pokud se má metoprolol-tartrát podávat pacientům s bronchiálním astmatem, může být nezbytná kombinace s agonisty beta-receptorů (tablety a/nebo sprej) nebo úprava dávky předtím podávaného beta-agonisty

I když u selektivních beta-blokátorů je méně pravděpodobné, že by ovlivňovaly metabolismus cukrů nebo maskovaly jisté příznaky hypoglykémie, u pacientů s diabetem mellitus léčených přípravkem Egilok se musí metabolismus cukrů vyšetřovat častěji a v případě potřeby je nutno dávku inzulinu a perorálních antidiabetik upravit (viz bod 4.5).

Velmi vzácně se mohou zhoršit stávající mírné poruchy atrioventriku­lárního vedení a může vzniknout AV blokáda.

Při zjištění progresivní bradykardie se v léčbě musí pokračovat nižšími dávkami anebo se léčba musí přerušit.

Metoprolol-tartrát může zhoršit příznaky periferních oběhových poruch.

Při léčbě pacientů s feochromocytomem se metoprolol-tartrát musí kombinovat s alfa-blokátorem (alfa-blokádu je nutno zavést před nasazením metoprolol-tartrátu)

Náhlému vysazení metoprolol-tartrátu je nutno se vyhnout. Metoprolol-tartrát se musí vysazovat postupně podáváním snížených dávek v průběhu 14 dní, přičemž se dosáhne konečná dávka 25 mg. Náhlé vysazení může zhoršit příznaky anginy pectoris a zvýšit riziko koronárních příhod. Pacientům s chorobou koronárních arterií je nutno při ukončování léčby věnovat zvláštní pozornost.

Před chirurgickým zákrokem je nutno informovat anesteziologa o tom, že se pacient léčí metoprolol-tartrátem, vysazení léčby přípravkem Egilok se nedoporučuje (viz bod 4.5).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antihypertenzní účinky metoprolol-tartrátu a jiných antihypertenziv jsou obvykle aditivní; proto, aby se předešlo hypotenzi, je nutná při jejich podávání v kombinaci opatrnost. Nicméně aditivní povaha účinku antihypertenziv může v případě potřeby zajistit účinnější kontrolu krevního tlaku. Současné podávání metoprolol-tartrátu a verapamilu a/nebo jiných blokátorů vápníkového kanálu diltiazemového typu může vést k zesíleným negativně inotropním a chronotropním účinkům. Intravenóznímu podávání verapamilu nebo jiných antagonistů vápníku verapamilového typu je nutno se u pacientů léčených beta-blokátory vyhnout (riziko asystolie).

Opatrně je nutno kombinovat s:

4.6   Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Léčba vyžaduje pečlivé vyhodnocení možného rizika pro plod v porovnání s přínosy léčby. Pokud se podávání nelze vyhnout, je třeba plod a novorozence po porodu velmi pečlivě sledovat několik dní (48–72 hodin), protože pokles uteroplacentárního oběhu může ovlivnit růst plodu, přičemž metoprolol-tartrát vstupující do oběhu plodu/novorozence může způsobit bradykardii, respirační depresi, hypotenzi či hypoglykemii.

Kojení

Pokud se podávání nelze vyhnout, je nutno kojence sledovat se zvýšenou pozorností (může dojít k bradykardii), i když v terapeutických dávkách vylučovaný metoprolol-tartrát u novorozence žádné významné beta-blokující účinky nevykazuje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek může mít, zvláště na začátku léčby a pokud se užívá současně s alkoholem, nepříznivý vliv na soustředěnost při řízení dopravních prostředků a obsluze strojů. Mohou se objevit bolesti hlavy, únava a/nebo točení hlavy. Proto je nutno individuálně stanovit dávku, která by umožňovala řízení dopravních prostředků a obsluhu strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Léčbu metoprolol-tartrátem pacienti obvykle dobře snášejí, přičemž nežádoucí účinky jsou obvykle mírné a reverzibilní. Níže uvedené nežádoucí účinky byly zjištěny v klinických hodnoceních a během rutinního terapeutického používání metoprolol-tartrátu. Vztah mezi podáváním léčiva a výskytem nežádoucí příhody nelze v řadě případů ověřit.

Níže použité četnosti výskytu označující incidenci nežádoucích účinků jsou definovány následovně: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1000 až <1/100); vzácné (>1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):

Poruchy krve a lymfatického systému:

Velmi vzácné: trombocytopenie

Poruchy metabolismu a výživy:

Méně časté: nárůst tělesné hmotnosti

Psychiatrické poruchy:

Méně časté: deprese, potíže se soustředěním, ospalost, insomnie, noční můry

Vzácné: nervozita, úzkost, impotence/sexuální poruchy

Velmi vzácné: amnézie, poruchy paměti, zmatenost, halucinace

Poruchy nervového systému:

Velmi časté: únava

Časté: točení hlavy, bolesti hlavy

Méně časté: parestézie, svalové křeče

Velmi vzácné: dysgeuzie

Poruchy oka:

Vzácné: poruchy vidění, xeroftalmie a/nebo podráždění oka, zánět spojivek

Poruchy ucha a labyrintu:

Velmi vzácné: tinnitus

Srdeční poruchy:

Časté: bradykardie, palpitace

Méně časté: zhoršení příznaků srdečního selhání, kardiogenní šok u pacientů s akutním infarktem myokardu*, AV-blok stupně I, edém, bolesti v srdeční oblasti

Velmi vzácné: arytmie, poruchy vedení vzruchu

* Četnost vyšší o 0,4 % v porovnání s placebem ve studii u 46000 pacientů s akutním infarktem myokardu, kde četnost kardiogenního šoku byla 2,3 % ve skupině léčené metoprolol-tartrátem a 1,9 % ve skupině léčené placebem u podskupiny pacientů s nízkým indexem rizika šoku. Index rizika šoku byl založen na absolutním riziku šoku u každého jednotlivého pacienta a byl odvozen od věku, pohlaví, zpoždění, Killipovy třídy, krevního tlaku, tepové frekvence, abnormalit na EKG a hypertenze v anamnéze. Skupina pacientů s nízkým indexem rizika šoku odpovídá pacientům, u kterých je metoprolol-tartrát při akutním infarktu myokardu doporučen.

Cévní poruchy:

Časté: posturální hypotenze /velmi vzácně se synkopou/, chladné končetiny

Velmi vzácné: gangréna u pacientů se stávajícími poruchami periferní cirkulace

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

Časté: námahová dušnost

Méně časté: bronchiální spasmus (dokonce i bez obstrukční respirační poruchy v anamnéze)

Vzácné: rinitida

Gastrointestinální poruchy:

Časté: nauzea, bolesti břicha, průjem, zácpa

Méně časté: zvracení

Vzácné: sucho v ústech

Poruchy jater a žlučových cest

Vzácné: abnormální funkční jaterní testy

Velmi vzácné: hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

Méně časté: kožní vyrážka (kopřivkovité, psoriasiformní a dystrofické kožní léze), zvýšené pocení Vzácné: alopecie

Velmi vzácné: fotosenzitivita, progredující psoriáza

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:

Velmi vzácné: artralgie

Podávání přípravku Egilok se musí ukončit, pokud se výše uvedené příznaky objeví s klinicky relevantní intenzitou a jejich příčinu nelze jednoznačně určit.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky předávkování:

hypotenze, sinusová bradykardie, atrioventrikulární blok, srdeční selhání, kardiogenní šok, srdeční zástava, nauzea, zvracení, bronchospasmus, hypoglykémie, ztráta vědomí, kóma.

Výše uvedené příznaky se mohou ještě zvýraznit po současném podání antihypertenziv, chinidinu, barbiturátů a alkoholu.

První známky předávkování se projeví po 20 minutách až 2 hodinách po podání léku.

Léčba předávkování:

Léčba předávkování vyžaduje intenzivní péči a důkladné sledování pacienta (oběhové, respirační parametry, funkce ledvin, cukr v krvi, sérové elektrolyty).

Pokud si pacient nevzal lék před příliš dlouhou dobou, doporučuje se k dalšímu snížení absorpce léku výplach žaludku (nebo vyvolání zvracení, řízené řádně proškoleným zdravotním personálem v případě, že je výplach neproveditelný a pacient je při vědomí) s podáním aktivního uhlí. V případech vážné hypotenze, bradykardie a hrozícího selhání srdce by měl být podán i. v. P1-agonista ve 2 až 5minutových intervalech anebo v infúzi až do dosažení žádoucího účinku. Pokud není selektivní P1-agonista k dispozici, může být aplikován intravenózně atropin nebo dopamin.

Pokud není dosaženo uspokojivého efektu, lze podat jiná sympatomimetika (dobutamin nebo noradrenalin). Pro odvrácení účinků silné beta blokády může být účinným rovněž glukagon v dávce 1–10 mg.

• V případě závažné bradykardie, odolávající farmakoterapii, může být nezbytné implantovat pacemaker. Bronchospazmus může být odstraněn i. v. podáním P2-agonisty (např. terbutalinu).

5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Betablokátory selektivní

ATC kód: C07AB02

Metoprolol-tartrát je kardioselektivní P1-blokátor, tj. blokuje beta1 receptory v dávkách mnohem nižších, než v dávkách potřebných k blokádě beta2 receptorů. Metoprolol-tartrát nemá vlastní sympatomimetickou aktivitu a jeho membrány stabilizující aktivita je nevýznamná.

Mechanismus účinku:

Zmírňuje srdeční účinky zvýšené sympatomimetické aktivity, ke které dochází při tělesném a duševním stresu, akutně snižuje tepovou frekvenci, srdeční kontraktilitu, srdeční výdej a krevní tlak. Při vysokých endogenních hladinách adrenalinu interferuje metoprolol-tartrát s krevním tlakem mnohem méně než neselektivní betablokátory. V případě potřeby může být metoprolol-tartrát v kombinaci s agonistou beta2 receptorů podáván pacientům s příznaky obstrukční plicní nemoci. Pokud se podává spolu s agonistou beta2 receptorů, interferuje metoprolol-tartrát v terapeutických dávkách s beta2 receptory zprostředkovanou bronchodilatací vyvolanou agonistou beta2 receptorů méně než neselektivní beta-blokátory.

• V porovnání s neselektivními betablokátory ovlivňuje metoprolol-tartrát tvorbu inzulinu a metabolismus cukrů menší měrou.

Významně nemění kardiovaskulární odpovědi na hypoglykémii, ani neprodlužuje trvání hypoglykemické a­taky.

Krátkodobé studie prokázaly, že metoprolol-tartrát může vyvolat mírné zvýšení hladin triglyceridů a snížení hladin volných mastných kyselin v séru. V některých případech bylo pozorováno malé snížení frakce lipoproteinů s vysokou hustotou (HDL), i když menší měrou, než je tomu po neselektivních beta-blokátorech. V jedné studii trvající několik let však bylo po léčbě metoprolol-tartrátem prokázáno významné snížení hladin celkového sérového cholesterolu.

Kvalita života není během léčby metoprolol-tartrátem ani snížena, ani zlepšena. Po léčbě pacientů po infarktu myokardu metoprolol-tartrátem bylo pozorováno zlepšení kvality života.

U hypertenzních pacientů metoprolol-tartrát snižuje krevní tlak v polohách vstoje i vleže. Po zahájení léčby metoprolol-tartrátem lze pozorovat krátkodobý účinek (několik hodin) a klinicky nevýznamné zvýšení periferní rezistence. Dlouhodobý antihypertenzní účinek této látky je spojen s postupným snižováním celkové periferní vaskulární rezistence.

U hypertenzních pacientů vede dlouhodobé podávání přípravku ke statisticky významnému snížení hmotnosti levé srdeční komory a ke zlepšení diastolické funkce a nálože levé srdeční komory.

U mužských pacientů se středně těžkou až těžkou hypertenzí metoprolol-tartrát snižoval úmrtnost v důsledku kardiovaskulárního onemocnění (především incidenci náhlé smrti, fatální a nefatální infarkty a mrtvice).

Obdobně jako jiné P-blokátory snížením systemického arteriálního tlaku, srdeční frekvence a kontraktility snižuje metoprolol-tartrát spotřebu kyslíku v srdečním svalu. Snížením srdeční frekvence a tím prodloužením diastoly metoprolol-tartrát zlepšuje perfúzi a okysličení myokardiálních oblastí se zhoršeným zásobováním krví. Při angině pectoris přípravek tudíž snižuje počet, trvání a závažnost záchvatů, včetně němých ischemických příhod, a zlepšuje fyzickou výkonnost pacientů.

• V případě srdečních arytmií (supraventrikulární tachykardie, fibrilace síní a komorové extrasystoly) snižuje metoprolol-tartrát komorovou frekvenci a snižuje počty komorových extrasystol.

• V případě infarktu myokardu metoprolol-tartrát snižuje úmrtnost omezením rizika náhlé smrti. Tento účinek je připisován především prevenci epizod ventrikulární fibrilace.

Má se za to, že antifibrilační účinky nastávají v důsledku dvojího mechanismu: centrální stimulační účinek na vagus příznivě ovlivňuje elektrickou stabilitu srdce a inhibice sympatické aktivity snižuje kontraktilitu, tepovou frekvenci a krevní tlak.

Tento účinek, snižující úmrtnost, mohl být ve stejné míře pozorován, ať byl metoprolol-tartrát podán v počáteční nebo konečné fázi a převažoval i v případě vysoce rizikových (trpících kardiovaskulární chorobou) a diabetických pacientů.

Rovněž bylo prokázáno, že metoprolol-tartrát snižuje pravděpodobnost nefatálního reinfarktu.

Metoprolol-tartrát je vhodný k profylaktické léčbě funkčních srdečních poruch s palpitacemi.

Metoprolol-tartrát je dále vhodný k profylaktické léčbě migrény.

Metoprolol-tartrát snižuje klinické projevy hypertyreózy a lze jej proto podávat jako doplňkovou medikaci.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Metoprolol-tartrát se rychle a úplně resorbuje z trávicího traktu. Látka vykazuje lineární farmakokinetiku v terapeutickém rozsahu dávek.

Maximálních plazmatických koncentrací dosáhne za 1,5 až 2 hodiny po podání. I když plasmatické hladiny vykazují vysoké interindividuální odchylky, jsou intraindividuální odchylky malé. Po absorpci podstupuje metoprolol-tartrát významnou metabolizaci při prvním průchodu játry. Biologická dostupnost metoprolol-tartrátu činí přibližně 50 % po jednorázovém podání a přibližně 70 % po opakovaném podání.

Současný příjem potravy může zvýšit biologickou dostupnost metoprolol-tartrátu o 30 až 40 %.

Distribuce

Vazba metoprolol-tartrátu na plasmatické proteiny je nízká, okolo 5 až 10 %.

Metoprolol-tartrát vykazuje extenzivní distribuci do tkání a má vysoký zdánlivý distribuční objem (5,6 1/kg tělesné hmotnosti).

Biotransformace

Metoprolol-tartrát je metabolizován v játrech enzymy 2D6 cytochromu P-450 (CYP). Metabolity ke klinickým účinkům nijak nepřispívají.

Eliminace

Více než 95 % podané dávky se vyloučí ledvinami, asi 5 % podané dávky se v moči vyloučí jako nezměněný metoprolol-tartrát. V ojedinělých případech se hodnota nemetabolizovaného podílu může zvýšit na 30 %. Eliminační poločas je v průměru 3,5 hodiny (pohybuje se v rozmezí od 1 do 9 hodin).

Celková tělesná clearance je okolo 1 litru/min.

Zvláštní populace

Farmakokinetika metoprolol-tartrátu nevykazuje u starších pacientů žádné zásadní změny.

Zhoršená funkce ledvin nemění systémovou biologickou dostupnost a eliminaci metoprolol-tartrátu. V těchto případech nicméně dochází ke sníženému vylučování metabolitů. U pacientů se závažným onemocněním ledvin (GFR 5 ml/min) bylo pozorováno velké hromadění metabolitů. Hromadění metabolitů ovšem rozsah P-blokády nezvýšilo.

Porucha funkce jater nemá na farmakokinetiku metoprolol-tartrátu velký vliv. Ovšem u závažné hepatické cirhózy a po portokaválním chirurgickém zkratu se může biologická dostupnost metoprolol-tartrátu zvýšit a celková tělesná clearance se může snížit. U pacientů po portokaválním chirurgickém zkratu se celková tělesná clearance snížila na asi 0,3 l/min a plocha pod křivkou průběhu koncentrace v plazmě v čase se oproti hodnotě zjištěné u zdravých jednotlivců zvýšila na přibližně šestinásobek.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Dlouhodobé testy toxicity prováděné s terapeutickými dávkami metoprolol-tartrátu na různých druzích zvířat nevedly k žádným pozitivním nálezům. Testy karcinogenity provedené na myších a potkanech karcinogenní účinky neprokázaly.

Testy mutagenity a ve studiích teratogenity na zvířatech nevedly k žádným pozitivním nálezům.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa

Sodná sůl karboxymethylškrobu

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Povidon

Magnesium-stearát

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se

6.3. Doba použitelnosti

9/11

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchování.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Lahvička z hnědého skla uzavřená bílým bezpečnostním uzávěrem z PE a s vložkou s PE, papírová krabička.

Velikosti balení:

Egilok 25 mg tablety: 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100 nebo 120 tablet;

Egilok 50 mg tablety: 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100, 120 nebo 200 tablet;

Egilok 100 mg tablety: 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100, 120 nebo 200 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

EGIS Pharmaceuticals PLC

1106 Budapešť, Keresztúri út 30–38.

Maďarsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Egilok 25 mg tablety: 58/450/99-C

Egilok 50 mg tablety: 58/451/99-C

Egilok 100 mg tablety: 58/028/86-S/C