DOXYHEXAL - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Doxyhexal 100 mg tablety

Doxyhexal 200 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Doxyhexal 100 mg: 1 tableta obsahuje doxycyclinum monohydricum 104,1 mg, což odpovídá doxycyclinum 100 mg.

Doxyhexal 200 mg: 1 tableta obsahuje doxycyclinum monohydricum 208,2 mg, což odpovídá doxycyclinum 200 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tablety

Popis přípravku:

Doxyhexal 100 mg jsou špinavě žluté, kulaté tablety o průměru 8,0 mm, s půlicí rýhou na jedné straně.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

Doxyhexal 200 mg jsou špinavě žluté, kulaté tablety o průměru 11,1 mm, s půlicí rýhou na jedné straně.

Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Doxycyklin je indikován k léčbě infekcí způsobených mikroorganismy citlivými na doxycyklin, zvláště:

Infekce dýchacích cest a ORL infekce:

– Akutní fáze chronické bronchitidy

– Sinusitida

– Otitis media

– Pneumonie, jako i vyvolané mykoplazmaty, chlamydiemi a rickettsiemi

Infekce urogenitálního systému:

– Infekční uretritidy vyvolané chlamydiemi a Ureaplasma urealyticum

– Akutní prostatitidy

– Nekomplikovaná gonorea (zvláště se současnou chlamydiovou infekcí)

– Infekce ženského pohlavního ústrojí

– Syfilis (u pacientů se známou alergií na penicilin)

– Močové infekce (v případě, že byla u původce/ů prokázána citlivost na doxycyklin)

Infekce gastrointesti­nálního ústrojí:

– Cholera,

– Infekce vyvolané yersiniemi nebo kampylobaktery

– Infekce vyvolané shigelami s prokázanou citlivostí na doxycyklin

Infekce žlučníku a žlučových cest u ambulantních pacientů.

Některá onemocnění kůže, např. infikované těžké formy acne vulgaris a rosacey.

Zřídka se vyskytující infekce jako brucelóza, ornitózy, bartonelóza, listerióza, rickettsióza.

Jiná onemocnění:

– Malabsorpční syndromy (tropická sprue a morbus Whipple)

Při léčbě přípravkem Doxyhexal je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání antibakteriálních léčivých látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pokud není předepsáno jinak, dávkování se řídí následujícím doporučením:

Dospívající a dospělí s tělesnou hmotností více než 50 kg a méně než 70 kg

200 mg doxycyklinu první den a 100 mg doxycyklinu každý následující den.

U závažných onemocnění nebo u pacientů s tělesnou hmotností více než 70 kg

200 mg doxycyklinu denně po celou dobu léčby.

Pediatrická populace

Pro léčbu dětí s tělesnou hmotností méně než 50 kg nejsou přípravky vhodné kvůli vysoké dávce léčivé látky.

Od 12 let 4 mg/kg tělesné hmotnosti 1. den a 2 mg/kg tělesné hmotnosti následující dny.

Přípravky Doxyhexal nelze použít, pokud terapeutická dávka neodpovídá 100 mg nebo 200 mg léčivé látky.

Tablety léčivého přípravku Doxyhexal 100 mg nelze půlit, rozdělit na dvě stejné dávky po 50 mg léčivé látky.

Zvláštní dávkování

Akutní gonoroická uretritida u mužů

200 mg doxycyklinu denně po dobu 7 dnů.

Akutní gonokoková epididymitida

200 mg doxycyklinu denně po dobu 10 dnů.

Akutní gonokoková infekce u žen

200 mg doxycyklinu denně po dobu nejméně 7 dní.

Úspěch léčby při gonokokové infekci má být zkontrolován kultivací 3 až 4 dny po ukončení léčby.

Syfilis (primární a sekundární forma při alergii na penicilin)

300 mg doxycyklinu denně po dobu 15 dnů

Kožní onemocnění, i infikované těžké formy acne vulgaris a rosacey

100 mg doxycyklinu denně, obvykle po dobu 7–21 dní

Poté je možná udržovací terapie 50 mg doxycyklinu denně po dobu následujících 2–3 týdnů. V závislosti na klinickém úspěchu léčby, dlouhotrvající léčba nízkými dávkami doxycyklinu (50 mg denně) může být součástí terapie akné až po dobu 12 týdnů.

Pro udržovací terapii je nutno zvolit přípravek s nižší dávkou doxycyklinu.

Dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin obvykle není nutné dávku doxycyklinu snižovat.

Způsob podání

Aby se předešlo vzniku ezofageálních vředů, má se Doxyhexal zapíjet dostatečným množstvím tekutiny (ne mléka) ve vzpřímené poloze, a nikoli přímo před ulehnutím. Užití spolu s jídlem nenarušuje absorpci, může však snížit četnost gastrointesti­nálních poruch.

Doba trvání léčby

Při běžných infekčních onemocněních se délka podávání řídí průběhem onemocnění.

Za normálních okolností postačuje délka léčby 5 – 21 dní.

Pokud se v případě prokázané citlivosti léčí infekce beta-hemolytickými streptokoky, musí léčba probíhat nejméně 10 dní, aby se předešlo pozdějším komplikacím (revmatická horečka nebo glomerulonefri­tida).

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodu 6.1, nebo na jiné tetracykliny.
• V těhotenství se doxycyklin smí podávat jen v přísně indikovaných případech, pokud nelze podat jiná antibiotika.
• doxycyklin je kontraindikován u dětí do 12 let.
• Kojící ženy: tetracykliny se vylučují do mléka, a proto jsou kontraindikovány u kojících žen (viz též výše použití v období vývoje zubů).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Porfyrie

U pacientů léčených tetracykliny byly vzácně hlášeny případy porfyrie.

Myasthenia gravis

Vzhledem k možnosti mírné neuromuskulární blokády je třeba opatrnost při podávání tetracyklinů pacientům s myasthenia gravis.

Systémový lupus erythematosus

Tetracykliny mohou vyvolat exacerbaci SLE.

Fotosenzitivita

U některých pacientů užívajících tetracykliny, včetně doxycyklinu, byla pozorována fotosenzitivita, projevující se jako přehnaná solární dermatitida. Pacienti, u kterých je pravděpodobné, že budou vystaveni přímému slunečnímu nebo ultrafialovému záření, musejí být upozorněni, že se při léčbě tetracyklinovými antibiotiky může vyskytnout tato reakce, a při prvních známkách zarudnutí kůže je nutno zastavit léčbu.

Přerůstání mikroorganismů

Užívání antibiotik může občas vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů. Nutné je ustavičné sledování pacienta. Pokud se objeví rezistentní mikroorganismus, má se antibiotikum vysadit a zahájit náležitá terapie.

Téměř u všech protibakteriálních léků, včetně doxycyklinu, byla hlášena pseudomembranózní kolitida různé závažnosti, od mírné až po život ohrožující. U pacientů, u kterých se po podání protibakteriálních léků následně objeví průjem, je důležité zvážit tuto diagnózu.

Po použití téměř všech antibiotik, včetně doxycyklinu, byl hlášen průjem související

s Clostridium difficile (CDAD - Clostridium difficile associated diarrhoea), jehož závažnost se může pohybovat od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Terapie protibakteriálními léky mění normální flóru tlustého střeva, což vede k přerůstání C. difficile.

C. difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají k rozvoji CDAD. Zvýšenou morbiditu a mortalitu způsobují kmeny C. difficile produkující hypertoxin, jelikož infekce těmito kmeny mohou být odolné vůči protibakteriální terapii a mohou si vyžádat kolektomii. CDAD se musí zvážit u všech pacientů, u nichž se po použití antibiotik objeví průjem. Nutná je pečlivá anamnéza, protože byly hlášeny případy výskytu CDAD více než dva měsíce po podání protibakteriál­ních léků.

Ezofagitida

Byly hlášeny případy poškození jícnu (ezofagitida a ulcerace), někdy závažné. Pacienty je nutno poučit, že mají doxycyklin zapíjet dostatečným množstvím vody (nejméně 100 ml), zůstat ve vzpřímené poloze a neužívat lék před ulehnutím (viz bod 4.2). Vyskytnou-li se příznaky jako dyspepsie nebo retrosternální bolest, má se zvážit vysazení doxycyklinu a vyšetření zaměřené na možnou ezofageální poruchu. Je nutná opatrnost při léčbě pacientů se známými ezofageálními refluxními poruchami.

Vyklenutí fontanel

U pacientů dostávajících plné terapeutické dávky bylo hlášeno vyklenutí fontanel u kojenců a benigní intrakraniální hypertenze u dospívajících a dospělých. Tyto stavy rychle vymizely po vysazení léku.

Venerické nemoci

Při léčbě venerického onemocnění, je-li podezření na souběžnou syfilidu, se mají použít vhodné diagnostické postupy včetně vyšetření v temném poli. Ve všech takových případech se mají měsíčně provádět sérologické testy, a to nejméně po dobu čtyř měsíců.

Infekce beta-hemolytickými streptokoky

Infekce vyvolané beta-hemolytickými streptokoky skupiny A se mají léčit nejméně 10 dnů.

Použití u dětí

Tak jako ostatní tetracykliny tvoří doxycyklin stabilní kalciové komplexy s vápníkem ve všech tkáních účastnících se kostní novotvorby. U předčasně narozených dětí, které dostávaly perorálně tetracykliny v dávkách 25 mg/kg po 6 hodinách, bylo pozorováno zpomalení růstu lýtkové kosti. Bylo prokázáno, že po vysazení léku byla tato reakce reverzibilní.

Použití u pacientů s poruchou funkce jater

Doxycyklin se má podávat s opatrností pacientům, kteří mají poruchu funkce jater nebo jsou léčení potenciálně hepatotoxický­mi léky.

Vzácně byla hlášena porucha funkce jater po perorálním i parenterálním podání tetracyklinů, včetně doxycyklinu.

Použití u pacientů s poruchou funkce ledvin

Exkrece doxycyklinu ledvinami u jedinců s normální funkcí ledvin činí 40 % za 72 hodin. U jedinců s těžkou renální insuficiencí (clearance kreatininu pod 10 ml/min.) může podíl látky vyloučené ledvinami klesnout až na 1–5 % za 72 hodin. Studie neprokázaly významný rozdíl v sérovém poločasu doxycyklinu mezi osobami s normální a závažně narušenou funkcí ledvin. Hemodialýza nemění sérový poločas doxycyklinu. Antianabolický účinek tetracyklinů může vést ke vzestupu hodnot dusíku močoviny v krvi. Dosavadní studie ukazují, že tento antianabolický účinek se nevyskytuje při použití doxycyklinu u pacientů s poruchou funkce ledvin.

U některých pacientů se spirochetovou infekcí může dojít krátce po zahájení léčby doxycyklinem k Jarischově-Herxheimerově reakci. Pacienti mají být informování, že se jedná o důsledek antibiotické léčby spirochetové infekce a že reakce zpravidla samovolně odezní.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

U pacientů užívajících doxycyklin souběžně s warfarinem bylo hlášeno prodloužení protrombinového času. Protože je prokázáno, že tetracykliny snižují plazmatickou aktivitu protrombinu, mohou pacienti při antikoagulační terapii vyžadovat úpravu dávkování spočívající ve snížení dávek antikoagulancií.

Jelikož bakteriostatické léky mohou interferovat s baktericidním účinkem penicilinu, nedoporučuje se podávat doxycyklin souběžně s penicilinem.

Absorpce doxycyklinu je narušována souběžným podáním antacid obsahujících hliník, vápník nebo hořčík, popř. jiných léků obsahujících kationty těchto kovů, jakož i perorálních přípravků obsahujících sole zinku, železa nebo sloučeniny bismutu.

Sérový poločas doxycyklinu se zkracuje při souběžném požití alkoholu nebo užití barbiturátů, karbamazepinu nebo fenytoinu.

Bylo hlášeno, že souběžné použití tetracyklinů a methoxyfluranu vedlo k fatálnímu poškození ledvin.

Doxycyklin se nemá podávat v průběhu léčby akné isotretinoinem nebo jinými retinoidy, ani krátce před ní ani po ní, protože by to mohlo způsobit reverzibilní vzestup intrakraniálního tlaku (pseudotumor cerebri).

Interakce s laboratorními testy

V důsledku interference s fluorescenčním testem se může objevit falešné zvýšení hladin katecholaminů v moči.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Protože se u plodu a dítěte může vyskytnout zabarvení zubů a reverzibilní zpomalení kosterního vývoje, má se doxycyklin v těhotenství předepisovat pouze v přísně indikovaných případech po zhodnocení poměru mezi přínosem a rizikem a jen, nelze-li podat jiná antibiotika. V těhotenství je zvýšené riziko poškození jater.

Tetracykliny přestupují do mléka kojících žen užívajících léky tohoto druhu, a proto se u kojících žen nemají používat (viz bod 4.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinky doxycyklinu na schopnost řídit či obsluhovat těžké stroje nebyly hodnoceny. Neexistují důkazy naznačující, že by doxycyklin mohl tyto činnosti ovlivňovat.

4.8 Nežádoucí účinky

Hodnocení nežádoucích účinků je založeno na následujících informacích o četnostech:

Velmi vzácné (< 1/10 000)

U pacientů užívajících tetracykliny, včetně doxycyklinu, byly pozorovány tyto nežádoucí reakce:

Není známo

Kolonizace Candidou postihující kůži nebo sliznice (zejména genitálního traktu a sliznice úst a střev) se symptomy zahrnujícími záněty ústních a faryngeálních sliznic (glositida, stomatitida), akutní zánět externích genitálií a vaginy u žen (vulvovaginitida) a svědění v anální oblasti (pruritus ani). Viz bod 4.4. Stejně jako u všech antibiotik může přerůstání necitlivých mikroorganismů vyvolat kandidózu.

Méně časté

Poruchy koagulace a hematurie.

Vzácné

Reverzibilní hematologické změny: leukocytopenie, leukocytóza, trombocytopenie, anémie, lymfocytopenie, lymfadenopatie, atypické lymfocyty a toxická granulace granulocytů.

Není známo:

Hemolytická anemie, neutropenie, porfyrie a eozinofilie byly hlášeny při použití tetracyklinů.

Poruchy imunitního systému

Méně časté

Alergické reakce: otok kloubů, astma a sérové nemoci podobná reakce s horečkou, bolestmi hlavy a bolestmi kloubů.

Vzácné

Závažné akutní hypersenzitivní reakce včetně anafylaktického šoku, anafylaxe, anafylaktoidní reakce, anafylaktoidní purpura, hypotenze, perikarditida, angioneurotický edém, exacerbace systémového lupus erythematosus, sérová nemoc, periferní edém, edém obličeje, glossoncus (otok jazyka), otok vnitřního laryngu s konstrikcí dýchacích cest, dušnost (dyspnoe), pokles krevního tlaku až k bodu život ohrožujícího šoku a srdeční blokáda (viz bod 4.4).

Polékový exantém s eosinofilií a systémovými příznaky (DRESS – drug rash with eosinophilia and systemic symptoms).

Není známo

Jarischova-Herxheimerova reakce (viz bod 4.4)

Není známo

Bylo hlášeno, že po dlouhodobém podávání vyvolávají tetracykliny hnědo-černé mikroskopické zbarvení thyroidální tkáně. Není znám výskyt jakýchkoli poruch funkce štítné žlázy.

Vzácné:

Neklid a úzkost.

Vzácné

Parestezie, reverzibilní vzestup intrakraniálního tlaku (cerebrální pseudotumor). Projevuje se jako bolesti hlavy, nauzea, zvracení a případně dysopie v důsledku papiloedému.

Velmi vzácné

Záchvaty křečí.

Není známo

Zčervenání, bolest hlavy.

U osob dostávajících plné terapeutické dávky byla hlášena vystupující fontanela u kojenců a benigní intrakraniální hypertenze u mladistvých a dospělých. Symptomy benigní intrakraniální hypertenze zahrnovaly rozmazané vidění, skotomy a zdvojené vidění. Hlášena byla trvalá ztráta zraku.

Poruchy nebo ztráta čichu a chuti, které byly reverzibilní pouze v několika případech a i tehdy pouze částečně.

Není známo

Tinitus.

Vzácné

Zrudnutí (flush).

Vzácné

Tachykardie.

Časté

Gastrointestinální poruchy ve formě pálení žáhy, epigastrické potíže, zvracení, meteorismu, steatorea. Užívání léčivého přípravku po jídle nebo s jídlem může tyto nežádoucí účinky do jisté míry omezit; rychlost vstřebávání se tím sníží pouze nevýrazně.

Méně časté

Stomatitida a faryngitida, chrapot, dysfagie.

Vzácné

Průjem související s C. difficile a zánětlivé léze (s přerůstáním kmenů Candida) v anogenitální oblasti.

Velmi vzácné

Pseudomembranózní kolitida (viz bod 4.4).

Lingua villosa nigra.

Není známo

Gastrointestinální symptomy jsou obvykle mírné a zřídka vyžadují ukončení léčby. Bolest břicha, anorexie, nauzea, zvracení, diarea, dyspepsie a vzácně dysfagie. U pacientů užívajících doxycyklin byla hlášena ezofagitida a ezofageální vředy. Signifikantní část těchto účinků se vyskytla u hyklátové soli při užívání ve formě tobolek (viz bod 4.4. „Zvláštní upozornění a opatření pro použití“). Stafylokoková enterokolitida, glositida.

Předávkování zahrnuje riziko poškození jater nebo pankreatitidy.

V těhotenství podávání tetracyklinů zahrnuje zvýšené riziko poškození jater.

Není známo

Vzácně byla hlášena hepatotoxicita se zvýšením jaterních funkčních testů, hepatitida, ikterus, jaterní selhání a pankreatitida.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté

Alergické reakce: generalizovaný exantém, erytém, kopřivka, svědění, erythema exudativum multiforme, reverzibilní lokální otok kůže, sliznic nebo otok kloubů (angioedém), léková vyrážka postihující genitálie a jiné části těla.

Fototoxické reakce (viz bod 4.4) v důsledku fotosenzitizace exponovaných oblastí kůže se symptomy silného spálení od slunce, např. zarudnutí, otok, puchýře, změna barvy. Vzácně jsou postiženy také nehty (odchlípnutí a diskolorace nehtů).

Vzácné

Závažné kožní reakce s život ohrožujícími celkovými reakcemi (jako je exfoliativní dermatitida, Lyellův syndrom).

Není známo

Vyrážky včetně makulopapulární a erytematózní vyrážky, exfoliativní dermatitida, erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, fotosenzitivní kožní reakce (viz bod 4.4 „Zvláštní upozornění a opatření pro použití“) a fotoonycholýza (viz bod 4.4).

Vzácné

Artralgie a myalgie.

Vzácné

Poškození ledvin, např. intersticiální nefritida, akutní selhání ledvin a anurie.

Tetracykliny mohou způsobovat nefrotoxické poškození nebo mohou exacerbovat stávající poškození ledvin (zjistí se podle zvýšení kreatininu a močoviny v séru).

Není známo

Zvýšení urey v krvi (viz bod 4.4 „Zvláštní upozornění a opatření pro použití“).

S četností méně časté vedlo podávání doxycyklinu dětem mladším 12 let k ireverzibilním změnám barvy zubů a k defektům zubní skloviny a k reverzibilnímu zpomalení růstu kostí.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:

4.9 Předávkování

V případě perorálního předávkování doxycyklinem se má zvážit provedení výplachu žaludku k odstranění nevstřebaného podílu látky. Zbytky dosud nevstřebaného doxycyklinu by se měly minimalizovat podáním antacid nebo vápenaté či hořečnaté soli, aby se vytvořily nevstřebatelné cheláty.

Doxycyklin není dostatečně dialyzovatelný. Hemodialýza ani peritoneální dialýza proto není příliš účinná.

Při masivním předávkování existuje riziko poškození jater, někdy provázeného pankreatitidou.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina – antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, tetracykliny

ATC kód: J01AA02

Mechanismus účinku

Doxycyklin působí v koncentracích, které lze dosáhnout v plazmě nebo ve tkáních, převážně bakteriostaticky. Mechanismus účinku spočívá v tlumení syntézy proteinů v ribozomech, přičemž jsou zasaženy extra- i intracelulární mikroorganismy.

Nízká toxicita spočívá pravděpodobně v podstatně vyšší afinitě bakteriálních ribozomů k doxycyklinu – v porovnání s ribozomy ze savčích tkání.

Spektrum účinku doxycyklinu se neliší od spektra účinku jiných tetracyklinů. Působí na řadu kmenů grampozitivních i gramnegativních bakterií vč. anaerobů a sporoformní bacily. Míra rezistence vůči doxycyklinu je částečně vysoká (viz níže).

Klinicky relevantní je zejména účinek tetracyklinů na mycoplasmata a intracelulární patogeny (Chlamydia, Rickettsia). Tetracykliny mají pouze nízký účinek na mykobakterie.

Jelikož se prevalence získané rezistence může lišit podle místa a času, současná lokální situace má být vždy zohledněna, zvláště v případě léčby těžkých infekcí. Údaje uvedené v tomto souhrnu údajů o přípravku mají být chápány pouze jako vodítko k pravděpodobnosti citlivosti nebo rezistence určitého patogenu na doxycyklin.

Grampozitivní patogeny

Clostridium spp. (kromě C. difficile), Propionibacterium acnes, stafylokoky, streptokoky nebo jiné sérologické skupiny (včetně Streptococcus pneumoniae), Listeria monocytogenes, Tropheryma whippelii jsou obvykle citlivé.

Gramnegativní patogeny

Do spektra citlivých patogenů patří Bartonellae, Borrelia burgdorferi, Burkholderia pseudomallei, Brucellae, some Bacteroides spp., Calymmatobacterium granulomatis, Campylobacter spp., Fusobacteria, Neisseria gonorrhoeae, Enterobacteri­aceae (jako např. E. coli, Citrobacter spp., Klebsiellae, Morganella morganii, Salmonellae, Shigellae, Yersiniae), Haemophilus influenzae, Pasteurella multocida, Treponema pallidum, Vibrio cholera.

Ostatní patogeny

Do spektra citlivých patogenů patří rovněž Chlamydia, Mycoplasma, Ureaplasma urealyticum, Rickettsiae.

Rezistence

Částečně výrazný nárůst sekundární rezistence na doxycyklin je zjištěn u A-streptokoků, B-streptokoků, Bacteroides fragilis, Citrobacter spp., E. coli, enterokoků, gonokoků, H. influenzae, Morganella morganii, pneumokoků, stafylokoků a Shigellae.

Enterobacter aerogenes, Providencia spp., Proteus spp., Pseudomonas aeruginosa, a Serratia spp. jsou považovány za primárně rezistentní.

Ve skupině tetracyklinů existuje značná zkřížená rezistence.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se doxycyklin téměř kompletně resorbuje až z proximálních částí tenkého střeva (> 90 % dávky).

Distribuce Účinné koncentrace v plazmě lze dosáhnout už po 30 minutách; maximální plazmatické koncentrace po 1–2 hodinách. Po jednorázové dávce 200 mg byly naměřeny maximální plazmatické koncentrace 3–5,3 mg/l. V terapeutických podmínkách se dávka 200 mg podává obvykle v první den terapie, v následujících dnech se podává každý den 100 mg v jedné dávce. Tímto způsobem se rychle dosáhne stabilní koncentrace: při dávkovacím schématu 200 mg/100 mg jsou koncentrace stejně vysoké jako po jednotlivé dávce 200 mg.

Stejné hladiny lze dosáhnout po jednorázové intravenózní injekci.

Plazmatický poločas u zdravých dobrovolníků je přibližně 16+6 hodin. U pacientů s poruchou funkce ledvin se může mírně prodloužit, u pacientů s poruchou funkce jater je značně prodloužen. Na plazmatické bílkoviny se váže 80 až 90 % doxycyklinu.

Biotransformace

Distribuce v organismu je rychlá, penetrace do CNS, také z důvodu zánětu mozkových blan, je relativně nízká. Vysoké biliární koncentrace a dobré difuze ve tkáních lze dosáhnout v játrech, ledvinách, plicích, slezině, kostech a pohlavních orgánech. Distribuční objem doxycyklinu je přibližně 0,75 l/kg.

V lidském organismu se metabolizuje jen malý podíl doxycyklinu (< 10 % dávky). Eliminuje se převážně ve formě antibioticky účinné látky do střeva (žlučí i sekrecí střevní stěnou do střevního lumina), do určité míry (30–55%) také ledvinami.

Eliminace

Přibližně 41 % (rozsah 22–60 %) dávky doxycyklinu je v průběhu 24 hodin vyloučeno do moči. Vzhledem k farmakokinetickým vlastnostem, poločas doxycyklinu není signifikantně prodloužen u pacientů se závažnou poruchou renálních funkcí.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita

Studie akutní toxicity neprokázaly žádnou speciální citlivost (viz bod 4.9 Předávkování).

Chronická toxicita

Ve studiích provedených na různých druzích zvířat (opice, klokan, pes, křeček) v délce jednoho roku se nevyskytly signifikantní patologické změny. Poruchy gastrointesti­nálního traktu se vyskytly u testované skupiny, která dostávala velmi vysoké dávky.

Mutagenní a karcinogenní potenciál

18měsíční studie u potkanů neprokázala tumorogenní potenciál. Doxycyklin nebyl dostatečně studován na mutagenitu. Dosavadní in vivo a in vitro testy byly negativní.

Reprodukční toxicita

Studie teratogenity byly provedeny na různých druzích zvířat (potkan, myš, opice, králík). Vrozené deformity nebyly pozorovány. Od čtvrtého měsíce těhotenství se ukládání doxycyklinu může projevit změnou zabarvení zubů, defekty skloviny zubů a zpomalením růstu kostí.

Fototoxicita

Viz bod 4.8 Nežádoucí účinky.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa, magnesium-stearát, sodná sůl karboxymethyl­škrobu, povidon 25, hydrogenovaný ricinový olej, koloidní bezvodý oxid křemičitý.

6.2 Inkompatibility

Doxycyklin může tvořit s dvoumocnými a trojmocnými kationy cheláty, které nejsou v gastrointes­tinálním traktu resorbovatelné.

6.3 Doba použitelnosti

Doxyhexal 100 mg tablety: 5 let

Doxyhexal 200 mg tablety: 3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem

6.5 Druh obalu a obsah balení

Neprůhledný PP/Al blistr, krabička.

10 a 20 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

HEXAL AG, Industriestrasse 25, D-83607 Holzkirchen, Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Doxyhexal 100 mg tablety : 15/073/97-C

Doxyhexal 200 mg tablety : 15/074/97-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 29. 1. 1997

Datum posledního prodloužení registrace: 24. 9. 2014

Další informace o léčivu DOXYHEXAL

Jak se DOXYHEXAL podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 10

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Hexal AG, Holzkirchen
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611