DORMICUM - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Dormicum 7,5 mg potahované tablety

Dormicum 15 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Dormicum 7,5 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje midazolami maleas 10,2 mg, což odpovídá midazolamum 7,5 mg.

Dormicum 15 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje midazolami maleas 20,4 mg, což odpovídá midazolamum 15 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: laktosa, tablety o síle 15 mg obsahují 0,0035 mg sodíku. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety

Popis přípravku:

Dormicum 7,5 mg: bílé až téměř bílé oválné bikonvexní potahované tablety, na jedné straně s půlicí rýhou, na druhé straně vyražen nápis „ROCHE 7,5“.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Dormicum 15 mg: šedomodré oválné bikonvexní potahované tablety, na jedné straně s půlicí rýhou, na druhé straně vyražen nápis „ROCHE 15“.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Krátkodobá léčba nespavosti.

Benzodiazepiny jsou indikovány pouze v případě, že porucha je závažná, zneschopňující nebo způsobuje jedinci výraznou nepohodu.

Sedace při premedikaci před chirurgickými nebo diagnostickými výkony.

4.2 Dávkování a způsob podání

Přípravek je určen pro dospělé k perorálnímu podání.

Standardní dávkování

Jednorázová dávka u dospělých je 7,5 – 15,0 mg.

Léčba má být zahájena nejnižší doporučenou dávkou. Maximální dávka 15 mg nemá být překročena, protože vzrůstá riziko nežádoucích účinků na CNS včetně klinicky relevantní respirační a kardiovaskulární deprese. Při premedikaci má být 30 – 60 minut před výkonem podáno 7,5 – 15 mg přípravku Dormicum, pokud není dána přednost parenterálnímu podání.

Přípravek má být užíván pouze v případě, že je následně pacientovi zaručeno alespoň 7 – 8 hodin nerušeného spánku. Vzhledem k rychlému nástupu účinku mají být tablety přípravku Dormicum požity těsně před ulehnutím, polknuty celé nebo půlené s trochou tekutiny.

Délka léčby

Léčba má trvat co nejkratší dobu. Její délka obecně kolísá mezi několika dny po maximum dvou týdnů. Proces vysazování má být individuálně uzpůsoben. Léčba se nemá náhle přerušit (viz bod 4.4).

V některých případech může být nezbytné prodloužit maximální dobu léčby; pokud je tomu tak, nemělo by se k němu přistupovat bez opětovného přehodnocení pacientova stavu.

Zvláštní pokyny k dávkování

Starší a oslabení pacienti

U starších a oslabených nemocných je doporučená dávka 7,5 mg. Starší pacienti vykazují větší sedativní efekt, tudíž se u nich může objevit vyšší riziko respirační a kardiovaskulární deprese. Z tohoto důvodu má být u starších pacientů přípravek Dormicum užíván s velkou opatrností. V případě nutnosti je třeba uvažovat o nižší dávce.

Porucha funkce jater

Pacienti s těžkou poruchou funkce jater nesmí být léčeni přípravkem Dormicum, protože benzodiazepiny mohou u nich způsobit encefalopatii (viz bod 4.3). U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater má být zvážena nejnižší možná dávka nepřesahující doporučenou dávku 7,5 mg (viz také body 4.4, 4.5 a 5.2).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin může být podání přípravku Dormicum doprovázeno hlubší a prodlouženou sedací, jež může zahrnovat i klinicky relevantní respirační a kardiovaskulární depresi. Pro dosažení požadovaného účinku má být dávka titrována. Má být zvážena nejnižší dávka nepřesahující 7,5 mg (viz bod 5.2).

Pediatrická populace

Podávání přípravku Dormicum u dětí je kontraindikováno (viz bod 4.3).

4.3 Kontraindikace

Přípravek Dormicum nesmí užívat pacienti s:

• – hypersenzitivitou na léčivou látku, jiné benzodiazepiny nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• – těžkou respirační insuficiencí

• – těžkou poruchou funkce jater (riziko encefalopatie)

• – syndromem spánkové apnoe

• – myasthenií gravis

Přípravek Dormicum se nesmí užívat současně s léčbou inhibitory cytochromu CYP3A (ketokonazol, itrakonazol, vorikonazol, inhibitory HIV proteázy včetně ritonavirem potencovaných forem) a inhibitory HCV proteázy (boceprevir a telaprevir) (viz také bod 4.5)

Přípravek Dormicum nesmí užívat děti a dospívající do 18 let.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienti mají být informováni o následujících upozorněních a opatřeních.

Tolerance

Při opakovaném užití krátkodobě působících benzodiazepinů se během několika týdnů může vyvinout pokles jejich hypnotického účinku.

Délka léčby

Léčba benzodiazepiny má být co nejkratší (viz bod 4.2). Nemá překročit dva týdny. Proces vysazování má být uzpůsoben individuálně. K prodloužení maximální doby léčby by se nemělo přistupovat bez znovuzhodnocení situace.

Rebound insomnie

Při vysazení léčby se může opět vyskytnout nespavost, někdy i těžší než před začátkem léčby („rebound insomnie“). Tento přechodný fenomén může být doprovázen dalšími reakcemi, mezi které patří změny nálady, úzkost a neklid.

Protože riziko rebound fenoménu je větší po náhlém přerušení léčby, doporučuje se postupné snižování dávky (viz body 4.2 a 4.4).

Amnézie

Benzodiazepiny mohou vyvolat anterográdní amnézii, která se nejčastěji objevuje v prvních hodinách po užití léku. Aby se snížilo riziko pro pacienta, je třeba zajistit, aby mohl mít 7– až 8hodinový nepřerušovaný spánek (viz bod 4.8).

Zbytkové účinky

Klinická sledování s užitím citlivých farmakologických metod nezjistila u běžných pacientů žádné zbytkové účinky za předpokladu, že perorální dávka nepřekročila 15mg/den a pacient měl zajištěno nejméně 7–8 hodin nerušeného spánku.

Psychiatrické a „paradoxní“ reakce

Je známo, že při podávání benzodiazepinů se mohou vyskytnout paradoxní reakce, jako jsou neklid, agitovanost, podrážděnost, agresivita, úzkost, vzácněji se vyskytují bludy, vztek, noční můry, halucinace, psychóza a neadekvátní chování a další nežádoucí účinky týkající se chování. Pokud se tyto reakce vyskytnou, má být podávání léku přerušeno.

Jejich výskyt je pravděpodobnější u starších pacientů.

Zvláštní skupiny pacientů

U starších a/nebo oslabených pacientů, stejně jako u pacientů s respiračními či kardiovaskulárními poruchami, je doporučená dávka 7,5 mg. Tito pacienti mohou být citlivější k nežádoucím účinkům midazolamu jako např. kardiorespirační deprese. U těchto pacientů má být Dormicum užíváno velmi opatrně a je-li třeba, ve snížené dávce (viz bod 4.2).

Benzodiazepiny jsou kontraindikovány u pacientů se závažnou jaterní nedostatečností, protože mohou přivodit encefalopatii. Další pokyny k dávkování u pacientů s poruchou funkce jater či ledvin jsou popsány v bodě 4.2.

Benzodiazepiny se nedoporučují k primární léčbě psychotických onemocnění. Benzodiazepiny se nemají používat samostatně k léčbě deprese nebo úzkosti spojené s depresí, protože u těchto pacientů mohou zvýšit riziko sebevraždy.

Pacienti s poruchou funkce jater

Pacienti s těžkou poruchou funkce jater nesmí být léčeni přípravkem Dormicum (viz bod 4.3). U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater má být zvážena nejnižší možná dávka nepřesahující doporučenou dávku 7,5 mg (viz také body 4.2, 4.5 a 5.2) a přípravek Dormicum má být užíván s velkou opatrností a nutností pečlivého sledování.

Konkomitantní užití s alkoholem/látkami tlumícími CNS

Je třeba se vyhnout současnému užívání přípravku Dormicum s alkoholem a/nebo látkami tlumícími CNS. Tato kombinace může zvýšit účinnost léčby včetně těžké sedace, která může mít za následek bezvědomí nebo úmrtí, klinicky významné respirační a/nebo kardiovaskulární deprese (viz bod 4.5).

Rizika plynoucí ze současné terapie s opioidy

Současné užívání přípravku Dormicum a opioidů může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky (jako přípravek Dormicum), spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat Dormicum současně s opioidy je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby (viz také obecné doporučení dávkování v bodě 4.2).

Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich ošetřovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

Abúzus alkoholu nebo drog v anamnéze

U pacientů s anamnézou abúzu alkoholu nebo drog je třeba se použití přípravku Dormicum vyvarovat.

Současné podávání léků ovlivňujících aktivitu CYP3A

U pacientů užívajících přípravky indukující nebo inhibující CYP3A je změněna farmakokinetika midazolamu. V této souvislosti se může snižovat účinnost nebo se mohou zvětšovat nežádoucí účinky (viz bod 4.5).

Léková závislost a abúzus

Závislost

Užívání benzodiazepinů může vést k rozvoji fyzické a psychologické závislosti. Riziko závislosti vzrůstá s dávkou a trváním léčby. Riziko závislosti je větší u pacientů s anamnézou zneužívání alkoholu nebo drog.

Abstinenční příznaky

Abstinenčními příznaky jsou například bolest hlavy, průjem, bolest svalů, extrémní úzkost, tenze, neklid, zmatenost a podrážděnost.

V závažných případech se mohou objevit následující příznaky: derealizace, depersonalizace, hyperakuze, snížená citlivost a chvění končetin, přecitlivělost na světlo, zvuk a tělesný kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty. Protože riziko vzniku abstinenčních příznaků / rebound insomnie je vyšší po náhlém přerušení léčby, je doporučeno postupné snižování dávky (viz body 4.2 a 4.4).

Přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpci glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v 1 mg, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.4.5 In­terakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakokinetické lékové interakce

Midazolam je metabolizován téměř výlučně prostřednictvím cytochromu P450 3A (CYP3A4 a CYP3A5).

Inhibitory a induktory CYP3A4 mají potenciál zvyšovat nebo snižovat plazmatickou koncentraci a následně i farmakodynamické účinky midazolamu. Jako zdroj klinicky relevantní farmakokinetické lékové interakce s midazolamem nebyl prokázán žádný jiný mechanismus než modulace CYP3A aktivity. Není známo, že by midazolam měnil farmakokinetiku jiných léků.

Farmakokinetické interakce s inhibitory nebo induktory CYP3A se více projevují při perorálním než při intravenózním užití midazolamu, protože CYP3A se vyskytuje také v horním gastrointestinálním traktu. Proto je při perorální cestě podání ovlivněna jak systémová clearance, tak biologická dostupnost, zatímco při parenterální cestě podání je efektivní pouze změna systémové clearance.

Současně podávaný inhibitor CYP3A může efekt perorálního midazolamu posílit a/nebo prodloužit jeho trvání, a může být tedy třeba podávat nižší dávky. Naopak současně podávaný induktor CYP3A může snížit a/nebo zkrátit účinek midazolamu, a může být tedy třeba podávat vyšší dávky.

V případě CYP3A indukce a ireverzibilní inhibice (tzv. mechanism-based „sebevražedné“ inhibice) může vliv na farmakokinetiku midazolamu přetrvávat několik dní až týdnů po podání CYP3A modulátoru. Příklady „mechanism-based“ CYP3A inhibitorů jsou antibakteriální léky: (např. klaritromycin, erytromycin, isoniazid), antiretrovirové látky (např. inhibitory HIV proteázy, jako je ritonavir, včetně ritonavirem potencovaných inhibitorů proteázy; delavirdin), blokátory kalciových kanálů (např. verapamil, diltiazem), inhibitory tyrozinkinázy (např. imatinib, lapatinib, idelalisib) nebo modulátor estrogenového receptoru raloxifen.

Etinylestradiol kombinovaný s norgestrelem nebo gestodenem nemodifikoval klinicky významným způsobem expozici midazolamu.

Není známo, že by midazolam ovlivňoval farmakokinetiku jiných látek.

Během současného podávání midazolamu a kombinace ethinylestradi­ol/norgestrel užívané jako perorální antikoncepce není účinek midazolamu signifikantně změněn.

Opioidy

Současné užívání sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky (jako přípravek Dormicum) spolu s opioidy zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí v důsledku aditivního tlumivého účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).

Klasifikace CYP3A inhibitorů

CYP3A inhibitory lze klasifikovat podle síly inhibičního efektu a podle důležitosti klinických změn po současném podání s perorálním midazolamem následovně:

• - Velmi silné inhibitory: AUC midazolamu zvýšená více než 10krát. Do této kategorie patří např. ketokonazol, itrakonazol, vorikonazol, inhibitory HIV proteázy včetně inhibitorů proteázy potencovaných ritonavirem.

Kombinace perorálního midazolamu a velmi silných inhibitorů CYP3A je kontraindikována (viz bod 4.3).

• - Silné inhibitory: AUC midazolamu zvýšena 5 –10krát. Do této kategorie patří následující léky: např. vyšší dávky klarihtromycinu a inhibitory HCV proteázy boceprevir a telaprevir.

Kombinace perorálního midazolamu a inhibitorů HCV proteázy bocepreviru a telapreviru je kontraindikován a (viz bod 4.3).

• - Středně silné inhibitory: AUC midazolamu zvýšena 2 – 5krát. Do této kategorie patří: flukonazol, telithromycin, erythromycin, diltiazem, verapamil, nefazodon, antagonisté NK1 receptoru (aprepitant, netupitant, kasopitant, tabimorelin, posakonazol) a inhibitory tyrozinkinázy (např. idelalisib).

Pacienti, kteří dostávají midazolam se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A, vyžadují pečlivé sledování, protože může dojít k potenciaci nežádoucích účinků midazolamu.

Kombinace midazolamu se silnými a středně silnými inhibitory CYP3A vyžaduje pečlivé vyhodnocení stavu pacienta a jeho možného vlivu na citlivost pacienta k nežádoucím účinkům midazolamu (viz bod 4.4). Pokud je použití přípravku nezbytné, je třeba užít nižší dávkování.

- Slabé inhibitory: AUC midazolamu zvýšena 1,25–2krát. Do této kategorie patří: fentanyl, roxitromycin, cimetidin, ranitidin, fluvoxamin, bikalutamid, propiverin, everolimus, cyklosporin, simeprevir, grapefruitová šťáva, třapatka nachová (Echinacea purpurea), berberin, který je také obsažen ve vodilce (Hydrastis canadensis).

Kombinace midazolamu se slabými inhibitory CYP3A obvykle nevede k významným změnám klinického efektu midazolamu.

Pacienti, kteří užívají kombinaci midazolamu a CYP3A induktoru mohou vyžadovat vyšší jednotlivé dávky midazolamu, zejména pokud se jedná o silné induktory. Mezi silné induktory CYP3A (>80% pokles AUC) patří např. rifampicin, karbamazepin, fenytoin, enzalutamid a mitotan se svým dlouhotrvajícím CYP3A4 indukujícím účinkem. Mezi středně silné induktory (50–80% pokles AUC) patří třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) a mezi slabé induktory (20–50% pokles AUC) patří efavirenz, klobazam, tikagrelor, vemurafenib, kvercetin a ženšen pravý (Panax ginseng).

Farmakodynamické interakce

Současné podání midazolamu s jinými sedativně nebo hypnoticky působícími látkami včetně alkoholu pravděpodobně vede ke zvýšení sedativního nebo hypnotického účinku. Mezi takové látky patří opioidy (obvykle užívané jako analgetika, antitusika nebo substituční léky), antipsychotika, jiné benzodiazepiny užívané jako anxiolytika nebo hypnotika, barbituráty, propofol, ketamin, etomidát, sedativní antidepresiva, antihistaminika a centrálně působící antihypertenziva. Midazolam snižuje minimální alveolární koncentraci (MAC) inhalačních anestetik.

Opioidní analgetika mohou vést k vystupňování euforie vedoucí k zesílení psychické závislosti.

Zvýšení nežádoucích účinků jako sedace a kardiorespirační deprese může nastat při podání midazolamu s jakýmikoli centrálně působícími tlumícími látkami včetně alkoholu. U pacientů, kteří dostávají midazolam, je třeba se vyvarovat alkoholu (viz bod 4.4).

Léky zvyšující bdělost nebo paměť jako např. inhibitory acetylcholines­terázy (fyzostigmin) potlačily hypnotický účinek midazolamu. Podobně 250 mg kofeinu částečně potlačilo sedativní účinek midazolamu.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Ke zhodnocení bezpečnosti midazolamu v těhotenství nejsou k dispozici dostatečná data. Benzodiazepiny mohou být v těhotenství podávány pouze tehdy, pokud neexistuje bezpečnější alternativa. Bylo naznačeno vyšší riziko kongenitálních malformací související s užíváním benzodiazepinů v průběhu prvního trimestru těhotenství. V případě suspektního nebo plánovaného těhotenství se pacientky ve fertilním věku musí spojit s lékařem kvůli vysazení léčby.

Při podávání midazolamu v posledním trimestru těhotenství nebo ve vysokých dávkách během porodu byly pozorovány nepravidelnosti srdeční akce plodu, hypotonie, porucha sacího reflexu, hypotermie a mírný respirační útlum novorozence. Navíc u dětí narozených matkám, které chronicky užívaly benzodiazepiny v posledním období těhotenství, se může vyvinout fyzická závislost a v postnatálním období u nich existuje riziko rozvoje abstinenčních příznaků.

Kojení

Protože bylo zjištěno, že benzodiazepiny přestupují do mateřského mléka, midazolam by neměl být podáván kojícím matkám.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Schopnost řídit a obsluhovat stroje může být nežádoucím způsobem ovlivněna sedací, amnézií, zhoršenou koncentrací a zhoršenými svalovými funkcemi. Pacient musí být poučen, že nesmí řídit dopravní prostředky či obsluhovat stroje, dokud nedojde ke kompletnímu ústupu působení přípravku. Při nedostatečné délce spánku nebo konzumaci alkoholu je možnost porušené bdělosti ještě zvýšena (viz bod 4.5).

4.8    Nežádoucí účinky

Výskyt následujících nežádoucích účinků byl hlášen (není známo, z dostupných údajů nelze určit) po perorálním podání midazolamu:

Kategorie četností jsou následující:

Velmi časté (>1/10)

Časté (>1/100 až <1/10)

Méně časté (>1/1000 až <1/100)

Vzácné (>1/10000 až <1/1000)

Velmi vzácné (<1/10000)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Závislost: Používání přípravku Dormicum (i v terapeutických dávkách) může vést k rozvoji fyzické závislosti. Vysazení léčby může vést k abstinenčním příznakům nebo k rebound fenoménu včetně rebound insomnie, změn nálady, úzkosti a neklidu (viz bod 4.4). Může se objevit i psychická závislost. Zneužívání bylo zaznamenáno u jedinců zneužívajících více léků (viz bod 4.4).

*Tyto paradoxní reakce jsou stavy vznikající v souvislosti s užíváním benzodiazepinů nebo látek podobných benzodiazepinům. Při podezření na takový případ by užívání léku mělo být ukončeno. Výskyt těchto stavů je pravděpodobnější u starších pacientů (viz bod 4.4).

Anterográdní amnézie může vzniknout v terapeutických dávkách, riziko se zvyšuje při vyšších dávkách. Amnestický efekt může být spojen s neadekvátním chováním (viz bod 4.4).

***Tyto nežádoucí účinky se objevují většinou na začátku léčby a obvykle mizí při opakovaném podávání.

^****Riziko pádů a zlomenin se zvyšuje u pacientů současně užívajících sedativa (včetně alkoholických nápojů) a u starších pacientů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky

Benzodiazepiny obvykle způsobí ospalost, ataxii, dysartrii a nystagmus. Je-li podán přípravek Dormicum v monoterapii, ohrožuje předávkování život jen zřídka, ale může vést k areflexii, apnoi, hypotonii, hypotenzi, kardiorespiračnímu útlumu a zřídka ke komatu. Pokud se vyskytne koma, obvykle trvá několik hodin, ale zvláště u starších pacientů může být protrahované nebo cyklické. Respirační útlum způsobený benzodiazepiny je závažnější u pacientů s chorobami dýchacích cest.

Benzodiazepiny zvyšují účinek jiných látek tlumících centrální nervový systém, včetně alkoholu (viz bod 4.5).

Léčba

Monitorace vitálních funkcí a zahájení podpůrných opatření dle klinického stavu. Ve specifických případech může stav pacienta vyžadovat symptomatickou léčbu kardiorespiračního útlumu nebo útlumu centrálního nervového systému.

Pokud je přípravek užíván perorálně, mělo by se vhodnou metodou zabránit další absorpci, např. léčba aktivním uhlím během 1–2 hodin. Při aplikaci aktivního uhlí u ospalých pacientů je nutné zajistit dýchací cesty. V případě smíšené otravy lze zvážit výplach žaludku, nicméně se nejedná o standardní opatření.

V případě těžkého útlumu CNS lze zvážit aplikaci flumazenilu, antagonisty benzodiazepinů. Podán by měl být pouze v podmínkách intenzívní monitorace. Protože má krátký poločas (cca 1 hodina), bude třeba po odeznění účinku pacienta monitorovat. S extrémní opatrností by měl být flumazenil podáván v přítomnosti léků snižujících křečový práh (např. tricyklická antidepresiva). Pro další informace o správném užití viz SPC přípravků s léčivou látkou flumazenil.

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hypnotika a sedativa, benzodiazepinové deriváty, ATC kód: N05CD08

Centrální působení benzodiazepinů je zprostředkováno posílením GABAergní neurotransmise na inhibičních synapsích. Afinita GABA receptoru k neurotransmiterům je v přítomnosti benzodiazepinů zvýšena prostřednictvím pozitivní alosterické modulace, která má za následek vyšší působení uvolněné GABA na postsynaptický transmembránový průtok chloridových iontů.

Přípravek Dormicum má hypnotický a sedativní účinek a je charakterizovaný rychlým nástupem a krátkým trváním účinku. Také má anxiolytické, antikonvulzivní a myorelaxační účinky.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání přípravku Dormicum je léčivá látka midazolam rychle a úplně absorbována. Vzhledem k výraznému metabolismu ve střevní sliznici a efektu prvního průchodu játry (first pass effect) je biologická dostupnost při perorálním podání přibližně 3070 %.

Při dávce 15 mg je maximální plazmatické koncentrace (Cmax 70 – 120 ng/ml) dosaženo za 0,5 – 1,5 hod. po podání. Absorpční poločas je 5–20 minut.

Distribuce

Plazmatická koncentrace klesá ve dvou fázích s poločasy 0,3 – 0,5 hodiny (distribuční fáze) a

• 1,5 – 3,5 hodiny (eliminační fáze). 96 – 98 % midazolamu je vázáno na plazmatické bílkoviny. Distribuční objem kolísá mezi 0,7 – 1,2 l/kg.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Kancerogenita

Midazolam-maleinát byl dva roky podáván v potravě myším a potkanům v dávkách 1,9 a 80 mg/kg/den. U myších samic ve skupině s nejvyšší dávkou bylo výrazné zvýšení incidence jaterních tumorů. U myších samců ve skupině s nejvyšší dávkou bylo malé, ale statisticky významné zvýšení incidence benigních tumorů thyreoidálních folikulárních buněk. Dávkování 9 mg/kg/den midazolam-maleinátu (25násobek dávky 0,35 mg/kg u člověka) incidenci tumorů nezvyšovalo. Patogeneze indukce těchto tumorů není úplně známa. Předpokládá se ale, že je to díky indukčním účinkům léku na enzymy. Tyto tumory se vyskytly po chronickém podávání, zatímco u člověka se běžně podává jedna nebo několik dávek.

Mutagenita

Midazolam nevykazoval mutagenní aktivitu u Salmonelly typhimurium (5 bakteriálních kmenů), u plicních buněk čínského křečíka (V 79), lidských lymfocytů a v mikronukleárním testu u myší.

Poruchy plodnosti

Reprodukční studie na samcích a samicích potkanů neprokázaly při dávkách odpovídajících až desetinásobku i.v. dávky 0,35 mg/kg u člověka žádné poruchy plodnosti.

Teratogenní účinky

Segment II teratologické studie prováděné s midazolam-maleinátem injikovaným králíkům a potkanům v dávce pěti- a desetinásobku dávky 0,35 mg/kg u člověka teratogenitu neprokázaly.

Neteratogenní účinky

Studie na potkanech neprokázaly v průběhu gestace a laktace žádné nežádoucí účinky na reprodukční parametry. Testované dávky byly přibližně desetkrát větší než dávka 0,35 mg/kg u člověka.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Dormicum 7,5 mg:

jádro tablety – laktosa, mikrokrystalická celulosa, předbobtnalý kukuřičný škrob, magnesium–stearát.

potahová vrstva – hypromelosa, mastek, oxid titaničitý (E171).

Dormicum 15 mg:

jádro tablety – laktosa, mikrokrystalická celulosa, kukuřičný škrob, magnesium-stearát.

potahová vrstva – hypromelosa, polyakrylátová disperze 30%, makrogol 6000, makrogol 400, mastek, oxid titaničitý (E 171), sodná sůl karmelosy, indigokarmín (E 132).

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

Dormicum 7,5 mg: 5 let

Dormicum 15 mg: 3 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Dormicum 7,5 mg: Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Dormicum 15 mg: Uchovávejte při teplotě do 30 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Bezbarvý průhledný jednodávkový perforovaný PVC/PVDC/Al blistr, krabička.

Velikost balení: 10, 30 a 100 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Roche s. r. o.

Sokolovská 685/136f

186 00 Praha 8

Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Dormicum 7,5 mg: 57/227/89-C

Dormicum 15 mg: 57/538/92-S/C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Dormicum 7,5 mg:

Datum první registrace: 20. 10. 1989

Datum posledního prodloužení registrace: 23. 7. 2014

Dormicum 15 mg:

Datum první registrace: 28. 9.1992

Datum posledního prodloužení registrace: 23. 7. 2014

Další informace o léčivu DORMICUM

Jak se DORMICUM podává: intramuskulární/intravenózní/rektální podání - injekční roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Ampulka
Velikost balení: 5X3ML

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
ROCHE s.r.o., Praha
E-mail: czech.medinfo@roche.com
Telefon: +420 220 382 111