DEGAN 10 MG ROZTOK PRO INJEKCI - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Degan 10 mg roztok pro injekci

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Metoclopramidi hydrochloridum monohydricum 10,5 mg, což odpovídá metoclopramidi hydrochloridum 10 mg v jedné ampulce o obsahu 2 ml.

3. LÉKOVÁ FORMA

injekční roztok

Čirý bezbarvý roztok bez viditelných částic.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Dospělá populace

Degan 10 mg roztok pro injekci je u dospělých indikován k:

• – prevenci pooperační nevolnosti a zvracení

• – symptomatické léčbě nevolnosti a zvracení, včetně nevolnosti a zvracení vyvolaných akutní migrénou

• – prevenci nevolnosti a zvracení vyvolaných radioterapií.

Pediatrická populace

Degan 10 mg roztok pro injekci je u dětí a dospívajících (ve věku 1 – 18 let) indikován k:

• – prevenci pozdní nevolnosti a zvracení vyvolaných chemoterapií jako lék druhé volby

• – léčbě již existující pooperační nevolnosti a zvracení (PONZ) jako lék druhé volby.

4. 2 Dávkování a způsob podání

Roztok lze podávat intravenózně nebo intramuskulárně.

Intravenózní dávky se musí podávat formou pomalého bolusu (nejméně během 3 minut).

Všechny indikace (dospělí pacienti)

Pro prevenci PONV se doporučuje jedna dávka 10 mg.

Pro symptomatickou léčbu nevolnosti a zvracení, včetně nevolnosti a zvracení vyvolaných akutní migrénou a pro prevenci nevolnosti a zvracení vyvolaných radioterapií je doporučeno podat dávku 10 mg a opakovat až třikrát denně.

Maximální doporučená denní dávka je 30 mg nebo 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti.

Injekční léčba musí být co nejkratší a co nejdříve je nutno přejít na rektální nebo perorální podání.

Všechny indikace (pediatričtí pacienti ve věku 1 – 18 let)

Doporučená denní dávka je 0,1 až 0,15 mg/kg tělesné hmotnosti intravenózně, opakovaná až třikrát denně. Maximální denní dávka během 24 hodin je 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti.

Tabulka dávkování

Maximální délka léčby již vzniklé pooperační nevolnosti a zvracení je 48 hodin.

Maximální délka léčby při prevenci opožděné nevolnosti a zvracení vyvolaných chemoterapií je 5 dnů.

Způsob podání:

Mezi dvěma dávkami musí být dodržen interval minimálně 6 hodin, především v případě zvracení či nepřijetí dávky (viz bod 4.4).

Zvláštní populace

Starší pacienti

U starších pacientů je nutno zvážit snížení dávky, v závislosti na funkci ledvin, jater a celkovém stavu.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s velmi vážnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 15 ml/min) má být dávka snížena o 75 %.

U pacientů s mírnou až vážnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 15 – 60 ml/min) m být dávka snížena o 50 % (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater

U pacientů s vážnou poruchou funkce jater má být dávka snížena o 50 % (viz bod 5.2).

Pediatrická populace

U dětí do 1 roku je metoklopramid kontraindikován (viz bod 4.3).

4.3. Kontraindikace

• – Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• – Gastrointestinální krvácení, mechanické zablokování nebo gastro-intestinální perforace, u nichž stimulace gastrointestinální motility představuje riziko

• – Potvrzený feochromocytom nebo podezření na něj, s ohledem na riziko epizod závažné hypertenze

• – Neuroleptiky nebo metoklopramidem vyvolaná tardivní dyskinesie v anamnéze

• – Epilepsie (zvýšená frekvence a intenzita záchvatů)

• – Parkinsonova choroba

• – Kombinace s levodopou nebo dopaminergními agonisty (viz bod 4.5)

• – Známý výskyt methemoglobinemie s metoklopramidem nebo deficience NADH cytochromu-b5.

• – Použití u dětí do 1 roku věku s ohledem na zvýšené riziko extrapyramidálních poruch (viz bod 4.4).

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Neurologické poruchy

Zejména u dětí a mladých dospělých a/nebo při použití vyšších dávek mohou nastat extrapyramidální poruchy. Tyto reakce se obvykle objevují na začátku léčby a mohou nastat po jediném podání. V případě extrapyramidálních symptomů je nutno podávání metoklopramidu okamžitě přerušit. Tyto účinky jsou po přerušení léčby obvykle zcela reverzibilní, ale mohou vyžadovat symptomatickou léčbu (u dětí benzodiazepiny a/nebo anticholinergická antiparkinsonika u dospělých).

Aby se předešlo předávkování, je nutno mezi podáními metoklopramidu dodržet odstup nejméně 6 hodin, jak je uvedeno v bodě 4.2, a to i v případě zvracení a nepřijetí dávky.

Delší doba léčby metoklopramidem může způsobit tardivní dyskinezi, potenciálně nevratnou, zejména u starších osob. S ohledem na riziko tardivní dyskineze nesmí léčba trvat déle než 3 měsíce (viz bod 4.8). Pokud se objeví klinické příznaky tardivní dyskineze, je nutno léčbu ukončit.

Při kombinaci metoklopramidu s neuroleptiky byly hlášeny případy neuroleptického maligního syndromu stejně jako při monoterapii metoklopramidem (viz bod 4.8). Při symptomech neuroleptického maligního syndromu je nutno metoklopramid okamžitě vysadit a zahájit vhodnou léčbu.

U pacientů se základním neurologickým onemocněním a u pacientů léčených jinými centrálně působícími léky je nutná zvláštní péče (viz bod 4.3).

Metoklopramid může zvýraznit symptomy Parkinsonovy choroby.

Methemoglobinemie

Byly hlášeny případy methemoglobinemie, která by mohla souviset s nedostatkem NADH cytochrom b5 reduktázy. V takových případech je nutno metoklopramid okamžitě a trvale vysadit a zahájit vhodná opatření (jako např. léčbu metylenovou modří).

Srdeční onemocnění

Po injekčním podání metoklopramidu, zejména intravenózní cestou (viz bod 4.8), byly hlášeny závažné negativní účinky na kardiovaskulární soustavu, včetně případů oběhového kolapsu, závažné bradykardie, zástavy srdce a prodloužení QT intervalu.

Je nutno věnovat speciální pozornost při podávání metoklopramidu především intravenózně starším pacientům. Pacientům s poruchami srdeční činnosti (včetně prodloužení QT intervalu), pacientům s neléčenou nerovnováhou emektrolytů, bradykardií a těch, kteří užívají jiné přípravky prodlužující QT interval.

Porucha funkce ledvin a jater

U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo vážnou poruchou funkce jater se doporučuje snížení dávky (viz bod 4.2).

• 4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Levodopa nebo dopaminergní agonisté a metoklopramid mají vzájemně antagonistický účinek (viz bod 4.3).

Alkohol zvyšuje sedativní efekt metoklopramidu.

S ohledem na prokinetický účinek metoklopramidu se může měnit absorpce některých přípravků.

Anticholinergika a deriváty morfinu

Anticholinergika i deriváty morfinu mohou mít s metoklopramidem antagonistický účinek na motilitu zažívacího traktu.

Látky s tlumícím účinkem na centrální nervovou soustavu (deriváty morfinu, anxiolytika, sedativní H1 antihistaminika, sedativní antidepresiva, barbituráty, klonidin a související přípravky)

Sedativní účinky látek s tlumícím účinkem na centrální nervovou soustavu a metoklopramidu se vzájemně zvyšujíí.

Neuroleptika

Metoklopramid může mít s dalšími neuroleptiky aditivní efekt na výskyt extrapyramidálních poruch.

Serotoninergní přípravky

Současným užíváním metoklopramidu a serotoninergních přípravků jako jsou SSRI může dojít ke zvýšení rizika vzniku serotoninového syndromu.

Digoxin

Metoklopramid může snížit biologickou dostupnost digoxinu. Je nutné pečlivé sledování koncentrací digoxinu v plazmě.

Cyklosporin

Metoklopramid zvyšuje biologickou dostupnost cyklosporinu (Cmax o 46 % a expozici o 22 %). Je nutné pečlivé sledování koncentrací cyklosporinu v plazmě. Klinický význam není zřejmý.

Mivakurium a suxamethonium

Injekce metoklopramidu může prodloužit trvání neuromuskulární blokády (přes inhibici plazma cholinesterázy).

Silné inhibitory CYP2D6

Úroveň účinku metoklopramidu roste při společném podávání se silnými inhibitory CYP2D6, jako je fluoxetin a paroxetin. I když je klinická významnost neznámá, je nutno sledovat výskyt nežádoucích reakcí u pacientů.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Z velkého množství dat o těhotných ženách (více než 1000 exponovaných výsledků) nevyplývá žádná malformativní toxicita ani fetotoxicita. V případě klinické potřeby lze metoklopramid v těhotenství užívat. S ohledem na farmakologické vlastnosti (stejně jako u dalších neuroleptik) nelze v případě podání metoklopramidu na konci těhotenství vyloučit u novorozence extrapyramidální syndrom. Na konci těhotenství se metoklopramid nemá používat. Pokud je metoklopramid použit, je nutné neonatální sledování.

Kojení

Metoklopramid je v nízké míře vylučován v mateřském mléce a u kojených dětí nelze vyloučit výskyt nežádoucích účinků. Během léčby metoklopramidem se proto kojení nedoporučuje. Je nutno zvážit přerušení léčby metoklopramidem u kojících matek.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Metoklopramid může způsobit ospalost, závrať, dyskinezi a dystonii, které mohou ovlivnit vidění a mohou také narušit schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8. Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky jsou setříděny podle orgánových systémů a zařazeny do seznamu dle frekvence výskytu následovně: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1000 až <1/100); vzácné (>1/10000 až <1/1000); velmi vzácné <1/10000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

* Endokrinní choroby během dlouhodobé léčby v souvislosti s hyperprolak­tinemií (amenorhea, galaktorhea, gynekomastie).

Následující reakce, někdy související, se častěji objevují při vyšších dávkách:

• – Extrapyramidální symptomy: akutní dystonie a dyskineze, parkinsonský syndrom, akatizie, a to i po podání jediné dávky léku, zejména u dětí a mladých dospělých (viz bod 4.4).

• – Ospalost, snížená úroveň vědomí, zmatenost, halucinace.

4.9. Předávkování

Symptomy

Extrapyramidální choroby, ospalost, snížená úroveň vědomí, zmatenost, halucinace, může dojít k zástavě srdeční činnosti a dýchání.

Léčba

V případě extrapyramidálních symptomů ať už souvisejících s předávkováním nebo ne, je léčba pouze symptomatická (u dětí benzodiazepiny a/nebo anticholinergická antiparkinsonika u dospělých).

Je nutná symptomatická léčba a neustálé sledování srdečních a plicních funkcí v závislosti na klinickém stavu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina: léčiva k terapii funkčních poruch trávicího traktu, prokinetika.

Metoklopramid má cholinomimetické i dopaminergní účinky; působí antiemeticky, zvyšuje sílu a frekvenci jícnových kontrakcí, zvyšuje tonus dolního jícnového svěrače a tím omezuje možnost gastroesofageálního refluxu (GER). Zvyšuje frekvenci žaludečních kontrakcí a svalový tonus, což vede ke zrychlení vyprazdňování žaludku. Rovněž relaxuje pylorický svěrač a zvyšuje peristaltiku tenkého střeva, což vede k urychlení pasáže potravy.

Metoklopramid dobře proniká hematoencefalickou bariérou a působí jako antagonista dopaminových receptorů v chemoreceptorové spouštěcí zóně (CTS).

Metoklopramid odstraňuje symptomy vznikající v důsledku gastrointesti­nálních poruch, jako je nauzea, zvracení, pocity plnosti, flatulence a škytavka. Přípravek nemá žádné parasympatolytické, antihistaminové, antiserotoninové nebo ganglioplegické účinky, a proto neovlivňuje arteriální tlak a dýchání. Rovněž neovlivňuje jaterní nebo ledvinné funkce, ani hematopoézu. Neovlivňuje rovněž tonus tračníku a žlučníku, a nestimuluje sekreci žluče, žaludečních kyselin a pankreatických enzymů.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Parenterální podání:

Metoklopramid je rychle a dobře absorbován, jeho účinky nastupují po i.v. podání za 1–3 minuty, po i.m. aplikaci za 10–15 minut a přetrvávají 1–2 hodiny. Průměrný eliminační poločas u osob s normální funkcí ledvin je 5–6 hodin. Kinetika absorpce a eliminace metoklopramidu má lineární charakter. Přibližně 85 % podané dávky se objevuje v moči během 72 hodin; z tohoto množství je asi polovina přítomna ve formě volného nebo konjugovaného metoklopramidu. Na plazmatické bílkoviny se váže jen asi ze 30 %. Distribuční objem je asi 3,5 l/kg, což svědčí pro rozsáhlou distribuci metoklopramidu do tělesných tkání. Porucha činnosti ledvin ovlivňuje jeho clearance. Metoklopramid je vylučován do mateřského mléka.

Porucha funkce ledvin

U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin je clearance metoklopramidu snížena až o 70 %, přitom se prodlužuje poločas eliminace z plazmy (přibližně 10 hodin u clearance kreatininu 10 – 50 ml/min a 15 hodin u clearance kreatininu <10 ml/min).

Porucha funkce jater

U pacientů s cirhózou jater byla pozorována akumulace metoklopramidu, související s 50 % snížením clearance z plazmy.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Metoklopramid vede ke vzestupu koncentrace prolaktinu, které přetrvává po celou dobu dlouhodobé léčby. Z experimentů na tkáňových kulturách in vitro vyplývá, že zhruba třetina karcinomů mléčné žlázy je u člověka prolaktin-dependentních: to je potenciálně důležitý faktor, pokud se uvažuje o preskripci metoklopramidu u pacientky s již zjištěným karcinomem prsu. Třebaže při podávání léků zvyšujících koncentraci prolaktinu byly popsány poruchy jako galaktorhea, amenoroea, gynekomastie a impotence, klinická významnost zvýšených koncentrací prolaktinu zůstává u většiny pacientů neznámá. Po chronickém podávání léků stimulujících produkci prolaktinu a metoklopramidu byl u hlodavců pozorován vzestup incidence novotvarů mléčné žlázy. Dosud prováděné klinické i epidemiologické studie však neprokázaly jakoukoli souvislost mezi chronickým podáváním těchto léků a etiopatogenezí karcinomů mammy. Dostupné důkazy jsou zatím natolik omezené, že z nich nelze činit definitivní závěry.

Akutní toxicita

LD50 u myší je 100– až 1000násobkem terapeutické dávky.

Mutagenita

Amesův test mutagenity provedený s metoklopramidem byl negativní.

Teratogenita

Metoklopramid není teratogenní.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Voda na injekci.

6.2. Inkompatibility

Nejsou známy.

6.3 Doba použitelnosti

5 let

Po naředění:

Chemická a fyzikální stabilita po naředění do infuzních roztoků (do 0,9 % chloridu sodného nebo 5 % glukózy na koncentraci 0,42 a 2,8 mg/ml) byla prokázána na 48 hodin při uchovávání v lednici nebo při pokojové teplotě, je-li roztok chráněn před světlem.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8°C, pokud ředění nebylo provedeno za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Pro uchovávání zředěného léku viz bod 6.3.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Bezbarvé skleněné ampulky (třída I) s barevným kódovacím kroužkem tyrkysové barvy a červenou tečkou, vložka z plastické hmoty, krabička.

Velikost balení: 50 ampulek, každá o obsahu 2 ml.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Roztok pro injekce lze aplikovat intramuskulárně nebo intravenózně.

Obvykle se přípravek podává formou intravenózní infuze.

Při aplikaci dávek vyšších než 10 mg je třeba přípravek ředit 50 ml roztoku pro parenterální aplikaci. (Viz také bod 4.2 Dávkování a způsob podání). Přípravek se ředí 0,9 % roztokem chloridu sodného nebo 5 % roztokem glukózy.

Přípravek nesmí být používán po uplynutí data použitelnosti vyznačeného na obalu.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Lek Pharmaceuticals d.d., Verovškova 57, 1526 Ljubljana, Slovinsko.

Další informace o léčivu DEGAN 10 MG ROZTOK PRO INJEKCI

Jak se DEGAN 10 MG ROZTOK PRO INJEKCI podává: intramuskulární/intravenózní podání - injekční roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Ampulka
Velikost balení: 50X2ML

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Lek Pharmaceuticals d.d., Ljubljana
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611