CYTOSAR - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

CYTOSAR 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička s práškem obsahuje cytarabinum 1 g.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční/infuzní roztok

Popis přípravku: bílý prášek pevně lpící u dna a stěny lahvičky

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Cytosar se používá především k dosažení a udržení remise u akutní nelymfocytární leukemie dospělých a dětí. Je účinný i při léčbě jiných forem leukemií, jako je akutní lymfocytární leukemie, chronická myeloidní leukemie (blastická fáze). Cytosar lze používat samotný nebo v kombinaci s dalšími cytostatiky; nejlepších výsledků se často dosahuje při použití kombinované terapie. Remise, navozené přípravkem Cytosar, bývají krátké, pokud nenásleduje udržovací léčba.

Cytosar byl experimentálně použit u řady nádorových onemocnění. Obecně lze říci, že u nemocných se solidními tumory byla léčba málo účinná.

U dětí s nonhodgkinským lymfomem byla úspěšná kombinovaná terapie, zahrnující i podání přípravku Cytosar.

Ukázalo se, že přípravek Cytosar ve vysokých dávkách s nebo bez dalších chemoterapeutik je účinný v léčbě leukemií s nepříznivou prognózou, refrakterních leukemií a relapsů akutních leukemií.

Cytosar samotný nebo v kombinaci s jinými léky (methotrexát, natrium-hydrokortison-sukcinát) se podává intratekálně k profylaxi nebo léčbě meningeálního postižení při leukemii.

4.2 Dávkování a způsob podání

Cytosar není účinný po perorálním podání. Schéma a způsoby podávání se liší podle zvoleného léčebného programu. Cytosar lze podávat intravenózní infuzí nebo injekcí, subkutánně a intratekálně. Při přípravě cytarabinu pro intravenózní podání vysokých dávek nebo pro intratekální podání nebo pro podání u kojenců a dětí do 3 let nepoužívejte rozpouštědla obsahující benzylalkohol (viz bod 4.4).

U některých pacientů se v místě injekce nebo infuze objevila tromboflebitida a vzácně pacienti zaznamenali bolest a zánět v místě podkožní injekce. Ve většině případů však byl lék dobře snášen.

Pacienti mohou lépe tolerovat vysoké dávky při podávání rychlou i.v. injekcí nežli pomalou infuzí. Tento jev souvisí s rychlou inaktivací léku a krátkou expozicí vnímavých normálních i nádorových buněk významně vysokým hladinám po rychlé injekci. Zdá se, že zdravé i nádorové buňky reagují podobně na tyto různé způsoby podání, z nichž ani jeden nebyl doložen jako klinicky zřetelně výhodnější.

Konvenční dávka: Při indukční terapii akutní nelymfocytární leukemie je obvyklá dávka cytarabinu v kombinaci s dalšími cytostatiky 100 mg/m2/den kontinuální i.v. infuzí (ve dnech 1 až 7) nebo 100 mg/m2 i.v. každých 12 hodin (ve dnech 1 až 7).

Vysoká dávka: 2 – 3 g/m2 ve formě 1–3 hodinové i.v. infuze, podávané každých 12 hodin po dobu 2–6 dní jako samostatná léčba nebo spolu s dalšími chemoterapeutiky.

Subkutánní dávka: Obecně 20 – 100 mg/m2 v závislosti na indikaci a zvoleném léčebném režimu.

Současná doporučení ohledně použití při leukemii a nonhodgkinském lymfomu u dětí je nutno vyhledat v příslušné literatuře.

Intratekální podání při meningeální leukemii

Při přípravě cytarabinu pro intratekální podání nepoužívejte rozpouštědla obsahující benzylalkohol (viz bod 4.4). K ředění přípravku lze použít vodu na injekci bez konzervačních přísad a připravený přípravek se ihned aplikuje.

Cytosar se podává intratekálně při akutní leukemii v dávkách od 5 mg/m² do 75 mg/m² tělesného povrchu. Časové schéma se pohybuje od jednou denně po dobu 4 dní až po jednu injekci každé 4 dny. Nejčastěji používanou dávkou je 30 mg/m² každé 4 dny až do dosažení normálních nálezů v mozkomíšním moku, poté následuje ještě jedna další kúra. Dávkovací režim se obvykle řídí typem a závažností postižení centrálního nervového systému a reakcí na předchozí terapii.

Cytosar se podává intratekálně s natrium-hydrokortison-sukcinátem a methotrexátem, a to jako profylaxe u dětí s nově diagnostikovanou akutní lymfocytární leukemií a u léčby meningeální leukemie. Sullivan informuje o profylaktické terapii trojkombinací, která zabránila pozdnímu postižení CNS a vykazovala podobné celkové výsledky vyléčení a přežití jako u pacientů, kde bylo jako iniciální profylaxe CNS použito ozařování CNS a intratekálně podávaný methotrexát. Cytosar byl podáván v dávce 30 mg/m², natrium-hydrokortison-sukcinát 15 mg/m² a methotrexát 15 mg/m² (absolutní maximální dávka je 15mg methotrexátu). Lékař si má být vědom tohoto režimu a vzít na vědomí, že dávka methotrexátu u pediatrických pacientů je založená na věku a ne na ploše povrchu těla.

Preventivní trojkombinace může být prospěšná po úspěšné léčbě akutní meningeální epizody. Před zahájením takového programu musí být lékař obeznámen s odpovídající současnou literaturou.

Intratekálně aplikovaný Cytosar může způsobit systémovou toxicitu, proto se indikuje pečlivé sledování hematopoezy. Antileukemická terapie musí být často modifikována. Závažnější projevy toxicity jsou vzácné (viz body 4.4 a 4.8). Pokud se přípravek Cytosar podává v odstupu několika dní intratekálně i intravenózně, existuje zvýšené riziko toxického poškození míchy; přesto je současné používání intravenózního a intratekálního přípravku Cytosar při závažných, život ohrožujících stavech, ponecháno na úvaze lékaře.

Fokální leukemické postižení centrálního nervového systému nemusí reagovat na intratekální Cytosar; více se může osvědčit radioterapie.

Pediatrická populace

Použití přípravku Cytosar u dětí je podobné jako u dospělých.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Rozpouštědla obsahující benzylalkol se nesmí použít při přípravě cytarabinu pro intravenózní podání vysokých dávek nebo pro intratekální podání nebo pro podání u kojenců a dětí do 3 let (viz bod 4.4).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecné: Cytosar mohou používat pouze lékaři se zkušenostmi v nádorové chemoterapii.

K provádění indukční terapie je nutno pacienty hospitalizovat ve zdravotnickém zařízení s laboratorním a dalším potřebným zázemím, umožňujícím monitorování snášenlivosti léku a poskytujícím i dlouhodobě náležitou ochranu pacientům v souvislosti s toxickými účinky léku. Hlavním toxickým účinkem přípravku Cytosar je útlum kostní dřeně s leukopenií, trombocytopenií a anémií. Mezi méně závažné nežádoucí účinky patří nauzea, zvracení, průjem, bolest břicha, ulcerace dutiny ústní a jaterní dysfunkce.

Při rozhodování vhodnosti léčby přípravkem Cytosar musí lékař zvážit možný léčebný přínos pro pacienta v souvislosti se známými toxickými účinky tohoto přípravku. Předtím, než je učiněno rozhodnutí či zahájena terapie, musí být lékař obeznámen s následujícími informacemi:

Hematologické účinky. Cytosar způsobuje výrazný útlum kostní dřeně v závislosti na dávce a dávkovacím režimu. U pacientů, u nichž již v minulosti došlo k léky způsobenému útlumu kostní dřeně, je nutno zahajovat léčbu opatrně. Pacienti léčení tímto lékem musí být pod přísným lékařským dohledem a během indukční léčby je třeba denně kontrolovat počet leukocytů a trombocytů. Po vymizení blastů z periferní krve se provádí časté kontrolní vyšetření kostní dřeně. Pokud vede lékem indukovaný útlum kostní dřeně ke snížení počtu trombocytů pod 50000 nebo počtu polymorfonukle­árních granulocytů pod 1000/mm3 je nutné zvážit přerušení nebo úpravu léčby. Snížení počtu vytvořených elementů v periferní krvi může po vysazení léku pokračovat a dosáhnout nejnižších hodnot v období 12 až 24 dní po vysazení léku. Pokud je indikováno, terapie se znovu zahájí, když se objeví definitivní známky obnovení kostní dřeně. Pracoviště musí být vybaveno pro léčbu komplikací útlumu kostní dřeně, které mohou být i fatální (infekce v důsledku granulocytopenie a dalších poruch obranyschopnosti organismu a krvácení při trombocytopenii).

Při léčbě cytarabinem se objevily anafylaktické reakce. Byl popsán případ anafylaxe s akutní kardiopulmonální zástavou, která si vyžádala resuscitaci. Došlo k němu bezprostředně po i.v. aplikaci cytarabinu.

Režim s vysokými dávkami. Po vysokých dávkách přípravku (2–3 g/m2) byla pozorována závažná, v některých případech fatální, toxicita pro CNS, GIT a plíce, odlišná od toxicity pozorované při konvenční léčbě. Tyto nežádoucí účinky zahrnují reverzibilní korneální toxicitu a hemoragickou konjunktivitidu, jimž lze předejít nebo je zmírnit podáním očních kapek s obsahem kortikoidů; dysfunkci mozku a mozečku, zpravidla reverzibilní, včetně změn osobnosti, somnolenci, křeče a kóma; závažné ulcerace trávicího traktu, včetně pneumatosis cystoides intestinalis vedoucí k peritonitidě, sepsi a jaterním abscesům; otok plic, poškození jater se zvýšenou hyperbilirubinemií, střevní nekrózu a nekrotizující kolitidu.

Po léčbě cytarabinem v režimu s vysokými dávkami se objevila závažná a někdy fatální toxicita pro plíce, syndrom dechové tísně u dospělých a otok plic. Po experimentální terapii vysokými dávkami přípravku použité k léčbě relapsu leukemie byl hlášen syndrom náhlé dechové tísně, rychle vedoucí k otoku plic a radiograficky zřetelné kardiomegalii.

Po experimentálním podání kombinace vysoké dávky cytarabinu a cyklofosfamidu k přípravě transplantace kostní dřeně byla hlášena kardiomyopatie s následným úmrtím. To však mohlo být důsledkem použitého dávkovacího režimu.

U dospělých pacientů s akutní nelymfocytární leukemií se vyvinula po konsolidaci vysokými dávkami cytarabinu, daunorubicinu a asparaginázy periferní motoricko-senzorická neuropatie. Pacienty, léčené vysokými dávkami přípravku Cytosar, je nutno sledovat pro možnost rozvoje neuropatie; neboť irreverzibilním neurologickým poruchám lze zabránit změnou dávkovacích režimů.

Vzácně byla hlášena závažná vyrážka, která vedla k olupování pokožky. Úplná alopecie je častěji pozorována u terapie vysokými dávkami než u standardních postupů.

Při rychlém intravenózním podání velkých dávek si pacienti často stěžují na nauzeu a několik hodin po aplikaci injekce mohou zvracet. Tato reakce bývá mírnější, je-li lék podáván v infuzi.

Režim s konvenčními dávkami: U pacientů léčených běžnými dávkami přípravku Cytosar v kombinaci s dalšími přípravky (daunomycin) byly hlášeny peritonitida a kolitida s pozitivním guajakovým testem, současně s neutropenií a trombocytopenií. Pacienti reagovali na neoperativní léčbu. U pacientů s dětskou akutní myeloidní leukemií, jimž byly intratekálně a intravenózně podány běžné dávky přípravku Cytosar, kromě řady dalších současně podávaných léků, byl hlášen případ pomalé progresivní ascendentní paralýzy vedoucí k úmrtí.

Hepatické a/nebo renální funkce: K detoxikaci podstatné části podané dávky cytarabinu dochází v játrech. U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater je vyšší pravděpodobnost toxicity CNS po léčbě vysokými dávkami přípravku Cytosar. U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater je tento lék nutno používat opatrně a pokud možno v nižší dávce.

U pacientů léčených přípravkem Cytosar se musí provádět opakované kontroly kostní dřeně a jaterních a renálních funkcí.

Neurologické poruchy: Případy závažných neurologických nežádoucích účinků, které byly v rozsahu od bolesti hlavy k paralýze, kómatu a epizodám podobným iktu, byly hlášeny zejména u juvenilních a adolescentních pacientů používajících cytarabin intravenózně v kombinaci s intratekálním methotrexátem.

Syndrom nádorového rozpadu: Stejně jako jiné cytotoxické přípravky může Cytosar vyvolat sekundární hyperurikemii následkem rychlého rozpadu nádorových buněk. Lékař musí u pacienta sledovat hladinu kyseliny močové v séru a být připraven použít náležitá podpůrná a farmakologická opatření k zvládnutí tohoto problému.

Pankreatitida: U pacientů léčených cytarabinem v kombinaci s dalšími léky byla popsána i akutní pankreatitida.

Imunosupresivní účinky/zvýšená vnímavost vůči infekcím: Podání živých či atenuovaných vakcín pacientům imunokompromi­tovaným podáním chemoterapeutických agens včetně cytarabinu může mít za následek vážné či fatální infekce. Pacienti používající cytarabin se mají vyvarovat vakcinací živou vakcínou. Usmrcené či inaktivované vakcíny mohou být použity, nicméně odpověď na tyto vakcíny může být zmenšená.

Toxicita benzylalkoholu: Konzervační činidlo benzylalkohol bývá spojováno se vznikem závažných nežádoucích účinků, včetně „gasping syndromu“ a úmrtí pediatrických pacientů. I když je příjem benzylalkoholu při normálních terapeutických dávkách tohoto přípravku podstatně nižší než dávky hlášené v souvislosti s „gasping syndromem“, není známo, jaké je minimální množství benzylalkoholu, při kterém se může vyskytnout toxicita. Riziko vzniku toxicity závisí na množství podané dávky a na schopnosti jater tuto látku odbourat. Rozvoj toxicity může být pravděpodobnější u předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností. Benzylalkohol může způsobit toxické reakce a anafylaktické reakce u kojenců a dětí do 3 let, které při dávce vyšší než 90 mg/kg/den mohou být fatální. Rozpouštědlo s obsahem benzylalkoholu se nesmí použít při terapii vysokými dávkami, při intratekálním podání a k léčbě novorozenců a nedonošených dětí. K ředění lze použít vodu na injekci bez konzervačních přísad (viz bod 4.2).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Digoxin. Reverzibilní pokles rovnovážných hladin digoxinu v plazmě a renální exkrece glykosidů byly pozorovány u pacientů, kteří užívali beta-acetyldigoxin a chemoterapii obsahující cyklofosfamid, vinkristin a prednison s a/nebo bez cytarabinu nebo prokarbazinu. Rovnovážná plasmatická koncentrace digitoxinu se nezměnila. Proto je třeba monitorovat hladiny digoxinu u nemocných léčených podobnou kombinací léků. U těchto nemocných je možné zvážit podávání digitoxinu jako alternativní léčbu.

Gentamicin. In vitro interakční studie gentamycinu a cytarabinu ukázaly, že cytarabin souvisí se sníženou citlivostí kmenů K. pneumoniae. Podle této studie, pokud nedojde u pacientů s klebsielovou infekcí, léčených gentamicinem, k včasné terapeutické odpovědi, je třeba uvažovat o změně antibiotika.

Flucytosin. Byla klinicky potvrzena možná inhibice účinku flucytosinu během léčby cytarabinem. Může se jednat o schopnost kompetitivně inhibovat vychytávání flucytosinu.

Kombinace cytarabinu s ostatními protinádorovými nebo myelosupresivními přípravky nebo radiační terapií zvyšuje v některých případech jak cytotoxické, tak i imunosupresivní působení přípravku.

Methotrexát: Současné podávání cytarabinu intravenózně s methotrexátem intratekálně může zvýšit riziko závažných neurologických nežádoucích účinků, jako jsou bolest hlavy, paralýza, kóma a epizody podobné mrtvici (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Neexistují studie sledující podání cytarabinu těhotným ženám. Cytarabin je znám svou teratogenitou u některých živočišných druhů (viz bod 5.3). Tento lék lze podávat ženám, které jsou gravidní nebo mohou otěhotnět, výhradně až po důkladném zvážení potenciálního přínosu a možných rizik pro matku i pro dítě. Ženám ve fertilním věku je třeba doporučit, aby se chránily před otěhotněním.

Matkám, u nichž došlo během těhotenství k expozici cytarabinu (samotným nebo v kombinaci s dalšími léky) se narodily normální děti, některé z nich se narodily předčasně nebo s nízkou porodní hmotností. Některé z normálních dětí byly sledovány ve věku od 6 týdnů do 7 let a nevykázaly žádné abnormality. Jedno zdánlivě normální dítě zemřelo ve věku 90 dnů na gastroenteritidu.

Vrozené vady byly zaznamenány především, pokud byl plod exponován systémové terapii cytarabinem během prvního trimestru. Vady zahrnovaly defekty horních a dolních končetin a deformace končetiny a ucha.

Byl zaznamenán výskyt pancytopenie, leukemie, anemie, trombocytopenie, poruchy elektrolytů, přechodné eozinofilie, zvýšené hladiny IgM a hyperpyrexie, sepse a úmrtí během neonatálního období u dětí exponovaných cytarabinem in utero. Několik z těchto novorozenců se narodilo též předčasně.

V několika případech byl těhotným ženám léčeným cytarabinem proveden potrat. Byly zaznamenány jak normální plody, tak poškozené plody se zvětšenou slezinou nebo trisomií C chromozomu v choriové tkáni.

Vzhledem k vysokému riziku malformací při léčbě cytostatiky, zvláště během prvního trimestru, je nutno pacientky, jež jsou těhotné nebo které otěhotněly během léčby přípravkem Cytosar, informovat o hrozícím riziku pro plod a vhodnosti dalšího pokračování gravidity. Stále zjevné, avšak značně snížené riziko hrozí, je-li terapie zahájena ve druhém nebo třetím trimestru. I když se pacientkám, jimž byl přípravek podáván ve všech třech trimestrech gravidity, narodily normální novorozenci, je nutno doporučit jejich další sledování.

Benzylalkohol, který je obsažen v rozpouštědle, může procházet placentou (viz bod 4.4).

Kojení

Není známo, zda se tento lék vylučuje do mateřského mléka. Protože se do mateřského mléka vylučuje řada léků a vzhledem k možnosti závažných nežádoucích účinků na cytarabin u kojených dětí, je nutné se rozhodnout, zda přerušit kojení nebo podávání léku, přičemž je nutno vzít v úvahu význam léku pro matku.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinek cytarabinu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyl systematicky hodnocen.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu (viz též bod 4.4)

Poruchy krve a lymfatického systému

Cytosar způsobuje útlum kostní dřeně, proto lze očekávat po jeho podání anémii, leukopenii, trombocytopenii, megaloblastózu a pokles retikulocytů. Závažnost těchto reakcí závisí na dávce a dávkovacím režimu. Rovněž lze očekávat buněčné změny v morfologii kostní dřeně a periferních nátěrech.

Po 5denní kontinuální infuzi nebo injekcích 50 – 600 mg/m² následuje pokles počtu leukocytů s bifázickým průběhem. Nezávisle na výchozím počtu, úrovni dávkování či jeho schématu dochází k poklesu již v průběhu prvních 24 hodin s vrcholem 7. – 9. den. Poté následuje krátký vzestup s maximy okolo 12. dne. Druhý, hlubší pokles, dosahuje maxima mezi 15. – 24. dnem. Během dalších deseti dní opět následuje rychlé zvýšení nad výchozí hodnotu. Útlum trombocytů lze pozorovat po 5 dnech s maximem mezi 12. až 15. dnem. Poté v dalších 10 dnech následuje rychlé zvýšení nad výchozí hodnoty.

Infekce a infestace

V souvislosti s použitím přípravku Cytosar samotného nebo v kombinaci s jinými imunosupresivy v dávkách, které ovlivňují buněčnou nebo humorální imunitu, se mohou vyskytovat virové, bakteriální, mykotické, parazitární nebo saprofytické infekce na kterémkoli místě těla. Tyto infekce mohou být mírné, ale též velmi závažné až fatální.

Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně

Cytarabinový syndrom

Cytarabinový syndrom se projevuje se horečkou, myalgií, bolestmi kostí, případně bolestí na hrudi, makulopapulárním exantémem, konjunktivitidou a nauzeou. Obvykle se vyskytuje 6 až 12 hodin po podání léku. V léčbě i prevenci tohoto syndromu působí příznivě podání kortikoidů. Pokud se příznaky tohoto syndromu zdají zvládnutelné, je vhodné počítat s kortikoidy i v další terapii přípravkem Cytosar.

Hlášené nežádoucí účinky jsou seřazeny níže podle tříd orgánových systémů (MedDRA terminologie) a podle četnosti výskytu. Frekvence nežádoucích účinků jsou uváděny dle následující četnosti: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné (>1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Nežádoucí účinky hlášené ve spojitosti s léčbou vysokými dávkami (viz bod 4.4) jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka nežádoucích účinků (terapie vysokými dávkami)

^aZměna osobnosti byla hlášena v souvislosti s dysfunkcí mozku a mozečku. ^bS následným úm­rtím

Další nežádoucí účinky

U pacientů léčených experimentálními, středně vysokými dávkami cytarabinu (1 g/m²) v monoterapii nebo s dalšími chemoterapeutiky (meta-AMSA, daunorubicin, etoposid) se vyvinula difuzní intersticiální pneumonitida nejasné příčiny, která by mohla souviset s podáním cytarabinu.

Syndrom náhlé dechové tísně, rychle vedoucí k otoku plic a radiograficky zřetelné kardiomegalii byl pozorován v jednom zařízení u 16 ze 72 pacientů po experimentální terapii vysokými dávkami přípravku použité k léčbě relapsu leukemie. V jednom případě byly následky tohoto syndromu fatální.

Intratekální podání

Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky po intratekálním podání jsou nauzea, zvracení a horečka; tyto nežádoucí účinky jsou mírné a spontánně odeznívají. Byla zaznamenána paraplegie.

Byla hlášena nekrotizující leukoencefalopatie s nebo bez křečí; v některých případech byli pacienti také léčeni intratekálně podávaným methotrexátem a/nebo hydrokortisonem a radiační léčbou CNS. Byla zaznamenána izolovaná neurotoxicita. Slepota postihla dva pacienty v remisi, jejichž léčba sestávala z kombinované systémové chemoterapie, profylaktického ozařování CNS a intratekální aplikace cytarabinu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

V případě předávkování přípravkem Cytosar neexistuje antidotum.

Dávky 4,5 g/m² podávané intravenózně v 1hodinových infuzích každých 12 hodin v celkovém počtu 12 dávek vedly k irreverzibilnímu toxickému poškození CNS a k úmrtí.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Analogy pirimidinu, cytarabin, ATC kód L01BC01.

Cytarabin, analog pirimidinu, je cytostatikum, které působí prostřednictvím inhibice syntézy DNA. Má rovněž antivirální a imunosupresivní vlastnosti. Podrobné studie mechanismu účinku naznačují, že primární účinek cytarabinu je inhibice syntézy deoxycytidinu, i když inhibice cytidinkináz a inkorporace cytarabinu do DNA a RNA může hrát roli v jeho cytostatických a cytocidních účincích.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Cytarabin je deaminován na uracil-arabinosid (1-beta-D-arabinofurano­syluracil) v játrech a ledvinách. Po intravenózním podání člověku je pouze 5,8 % podané dávky vyloučeno v nezměněné podobě močí během 12–24 hodin; 90 % dávky je vyloučeno v deaminované podobě. Zdá se, že cytarabin je metabolizován rychle, přednostně játry a eventuálně ledvinami. Po jednorázových vysokých dávkách podaných intravenózně u většiny pacientů klesly hladiny v krvi k neměřitelným hodnotám během 15 minut. Někteří pacienti mají neprokazatelnou cirkulaci léku dříve než 5 minut po injekci.

• a) Absorpce

Perorálně podaný cytarabin je neúčinný; z gastrointes­tinálního traktu se vstřebává méně než 20 % perorálně podané dávky.

Poměrně konstantních plazmatických hladin lze dosáhnout kontinuální intravenózní infuzí.

Po subkutánní nebo intramuskulární aplikaci přípravku Cytosar bylo během 20 až 60 minut po injekci dosaženo vrcholu plazmatické úrovně radioaktivity; tato úroveň byla značně nižší než při intravenózním podání.

Existují velké rozdíly v plazmatických hladinách cytarabinu u pacientů, jimž byly podány stejné dávky léku. Některé studie naznačují, že tato variabilita koreluje s klinickou odpovědí. Naděje na hematologickou remisi je větší při vysokých plazmatických hladinách.

• b) Distribuce

Při plazmatických hladinách v terapeutickém rozmezí 0,005–1,0 mg/l se 13,3 % cytarabinu vázalo na plazmatické bílkoviny. Procento vázané látky je v terapeutickém rozmezí nezávislé na koncentraci léku.

U experimentálních dávek cytarabinu 2 nebo 3 g/m² podávaných intravenózně každých 12 hodin byl zjištěn vysoký stupeň průniku do centrálního nervového systému. Hladiny, vytvořené po podání těchto velkých dávek, umožní úplnější distribuci cytarabinu v dura i pia mater i v arachnoidei a snad i v mozkovém parenchymu, než intratekálně podávané standardní dávky. U pacientů, jimž byly podány standardní dávky cytarabinu v kontinuální subkutánní nebo intravenózní infuzi se hladiny léku v mozkomíšním moku nelišily v závislosti na rychlosti jeho podání.

• c) Metabolismus

Cytarabin je metabolizován deoxycytidinkinázou a jinými nukleotidovými kinázami na nukloetid trifosfát, což je účinný inhibitor DNA polymerázy. Cytarabin se přeměňuje na aktivní formu fosforylací v blastických leukemických buňkách a normální kostní dřeni. Cytarabin se rychle deaminuje cytidindeaminázou na inaktivní metabolit uracil-arabinosid (1-beta-D-arabinofurano­syluracil). Tento děj probíhá převážně v játrech, ale v menší míře i v krvi a jiných tkáních. Zdá se, že rovnováha hladin kinázy a deaminázy může představovat významný faktor při určování citlivosti nebo rezistence buňky na cytarabin.

• d) Vylučování

Po rychlé intravenózní injekci cytarabinu probíhá vylučování z plazmy bifázicky. Po počáteční distribuční fázi s poločasem asi 10 minut následuje druhá eliminační fáze s poločasem přibližně 1 až 3 hodiny.

Během 24 hodin lze zachytit kolem 80 % podané radioaktivity v moči, z tohoto množství se přibližně 90 % vylučuje ve formě 1-beta-D-arabinofurano­syluracilu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Hlavní na dávce závislá toxicita cytarabinu pozorovaná u všech testovaných druhů je myelosuprese, manifestovaná megaloblastitidou, retikulocytopenií, leukopenií, trombocytopenií. Dalšími zasaženými orgány jsou játra, ledviny a mozek. Cytarabin způsobil rozsáhlé poškození chromozomů, včetně jejich zlomů; byly také popsány maligní transformace buněčných kultur u hlodavců. Cytarabin je embryotoxický a teratogenní a způsobuje peri- a postnatální toxicitu u různých druhů. Nebyly zaznamenány žádné formální studie fertility, nicméně byly pozorovány abnormality ve spermatu myší užívajících cytarabin.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Prášek: kyselina chlorovodíková/ hydroxid sodný (k úpravě pH)

6.2   Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

Je známa fyzikální inkompatibilita přípravku Cytosar s heparinem, inzulinem, fluoruracilem, s peniciliny jako oxacilin a penicilinem G a natrium-methylprednisolon-sukcinátem.

6.3  Doba použitelnosti

5 let

Stabilita po rekonstituci

Po rekonstituci v 0,9% roztoku benzylalkoholu byla chemická a fyzikální stabilita prokázána na 48 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C nebo při teplotě do 30 °C.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 °C – 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

Stabilita po naředění

Studie chemické a fyzikální stability přípravku Cytosar prokázaly, že cytarabin je stabilní po dobu 7 dní při pokojové teplotě, pokud se smíchá v poměru 0,5 mg/ml ve skleněných lahvích a plastických sáčcích pro i.v. aplikaci s těmito roztoky: vodou pro injekce, 5% roztokem glukózy pro injekce a 0,9% roztokem chloridu sodného pro injekce. Obdobně při koncentraci 8 – 32 mg/ml ve skleněných lahvích a plastických i.v. sáčcích, zůstává cytarabin stabilní po dobu 7 dní při pokojové teplotě, při –20 °C a 4 °C ve směsích s roztoky: 5% glukózou pro injekce, 5% glukózou s 0,2% chloridem sodným pro injekce, a s 0,9% roztokem chloridu sodného pro injekce.

Cytarabin je stabilní po dobu až 8 dnů při pokojové teplotě v koncentraci 2 mg/ml v přítomnosti KCl ekvivalentního 50 mekv/500 ml v roztoku 5% glukózy ve vodě a 0,9% roztoku chloridu sodného.

Cytarabin je též stabilní po dobu 7 dnů při pokojové teplotě a při teplotě v lednici (8°C) v koncentraci 0,2–1 mg/ml v přítomnosti bikarbonátu sodného ekvivalentního 50 mekv/l v 5% roztoku glukózy ve vodě nebo 5% roztoku glukózy v 0,2% chloridu sodném, je-li ve skleněných lahvičkách Travenol nebo v sáčcích Viaflex.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 °C – 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rozpuštění a po naředění infuzními roztoky jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5  Druh obalu a obsah balení

Injekční lahvička z bezbarvého skla uzavřená pryžovou zátkou a hliníkovým uzávěrem s plastovým odtrhovacím krytem.

Velikost balení: 1 injekční lahvička

6.6  Návod k použití přípravku a pro zacházení s ním

1 g pro intravenózní podání (i.v.), intratekální (i.t) a subkutánní (s.c.) podání

Cytosar se používá především k přípravě roztoku pro jednorázové podání. Pokud se používá k opakovanému podání, musí rozpouštědlo obsahovat konzervační přísadu.

Cytosar prášek pro injekční/infuzní roztok lze rozpustit/rekon­stituovat vodou na injekci, nebo přiloženým rozpouštědlem s konzervační přísadou.

Maximální koncentrace, jíž lze dosáhnout po naředění přípravku Cytosar je 100 mg/ml. Roztok obsahující přesně 100 mg/ml získáme po přidání následujících objemů:

přidáno ml Cytosar

1 ml 100 mg

9,4 ml 1 g

Léková kompatibilita

Cytarabin je kompatibilní po dobu 8 hodin s následujícími léky v uvedených koncentracích, v 5% roztoku glukózy ve vodě:

• – cytarabin 0,8 mg/ml a sodná sůl cefalotinu 1,0 mg/ml

• – cytarabin 0,4 mg/ml a natrium-prednisolon-fosfát 0,2 mg/ml

• – cytarabin 16 ^g/ml a vinkristin-sulfát 4 ^g/ml

Cytarabin je rovněž fyzikálně kompatibilní s methotrexátem (viz bod 4.5).

Pro intratekální aplikaci nepoužívejte rozpouštědlo obsahující benzylalkohol.

K otevření ampulek není nutné použít žádný pilníček. Krček ampulky již má v nejužším místě dělící rysku. Barevná tečka na horním konci pomáhá ampulku správně natočit. Uchopte ampulku tak, aby barevná tečka byla obrácena směrem k obličeji. Ampulka se snadno otevře přiložením palce na barevnou tečku a jemným stiskem směrem dolů.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer, spol. s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

44/640/70-C/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. 7. 1971

Datum posledního prodloužení registrace: 13. 2. 2013

Další informace o léčivu CYTOSAR

Jak se CYTOSAR podává: subkutánní/intravenózní/intratekální podání - prášek pro injekční/infuzní roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Injekční lahvička
Velikost balení: 1

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Pfizer, spol. s r.o., Praha
E-mail: Medicalinfo.cz@pfizer.com
Telefon: 283 004 111