CONOXIA - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

CONOXIA 100% medicinální plyn, stlačený

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Oxygenum 100 % (V/V)

3. LÉKOVÁ FORMA

Medicinální plyn, stlačený.

Plynný kyslík je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu.

4. KLINICKÉ ÚDAJE4.1 Terapeutické indikace

o Léčba nebo prevence akutní nebo chronické hypoxie, bez ohledu na původ.

o Jako součást dodávky čerstvého plynu při anestezii nebo intenzivní péči.

o Jako hnací plyn v nebulizační terapii.

o Jako první pomoc se 100% kyslíkem při dekompresních nehodách.

Léčba je indikována ve všech věkových skupinách.

o Léčba akutního záchvatu u pacientů se stanovenou diagnózou cluster headache.

Léčba je indikována pouze pro dospělé.

o Léčba stavů, kdy je prospěšné zvýšit obsah kyslíku v krvi a dalších tkáních nad obsah dosažitelný za normobarického tla­ku.

o Léčba dekompresní nemoci, vzduchové/plynové embolie nebo jiného původu.

o Při otravě oxidem uhelnatým. Terapie HBO je nezbytně indikována u pacientů, kteří jsou či byli v bezvědomí, vykazovali neurologické symptomy, kardiovaskulární dysfunkci nebo závažnou acidózu a u těhotných žen, u všech bez ohledu na jejich hladiny karboxyhemoglobinu (COHb).

o Jako adjuvantní léčba osteoradionekrózy a klostridiální myonekrózy (plynaté sněti). Léčba je indikována ve všech věkových skupinách.

4.2 Dávkování a způsob podání

Normobarický kyslík

Všeobecná doporučení

Prvotním účelem kyslíkové terapie, tzn. korekce hypoxie, je zajistit, aby parciální arteriální tlak kyslíku (PaO2) nebyl nižší než 8,0 kPa (60 mm Hg) nebo aby saturace hemoglobinu kyslíkem v arteriální krvi nebyla nižší než 90 %. Toho se dosáhne nastavením frakce kyslíku v inspirovaném vzduchu (FiO2). Dávkování musí být regulováno podle potřeb pacienta. FiO2 je nutno přizpůsobit specifickým požadavkům každého jednotlivého pacienta vzhledem k riziku intoxikace kyslíkem. (Viz bod 4.9).

Všeobecně se doporučuje, že nejnižší dávka FiO2 musí být cílem k dosažení žádoucích výsledků terapie, tzn. bezpečného PaO2. U závažné hypoxie by mohly být indikovány i frakce kyslíku, které již mohou znamenat riziko intoxikace kyslíkem. Terapie musí být kontinuálně vyhodnocována a účinek léčby musí být měřen jako PaO2 nebo alternativně jako arteriální kyslíková saturace (SpO2).

Akutní nebo chronická hypoxie

Krátkodobá terapie

Kyslík je obvykle podáván v urgentní medicíně nosními hadičkami při průtoku 2–6 l/min. nebo obličejovou maskou při průtoku 5 – 10 l/min. Pacienti, kteří nejsou ohroženi respiračním selháním s počáteční hodnotou SpO2, která je <85 %, mohou být léčeni podáváním 10 – 15 l/min. maskou se zásobníkem.

Když je indikován 100% obj. kyslík, je třeba použít obličejovou masku se zásobníkem (průtok dostatečný, aby udržoval v průběhu dýchání zásobník nezhroucený), nebo je třeba použít automatický ventil.

FiO2 je nutno udržovat tak, že s nebo bez pozitivního konečného expiračního tlaku v dýchacích cestách (PEEP) nebo kontinuálního positivního tlaku v dýchacích cestách (CPAP) je udržován parciální arteriální tlak kyslíku (PaO2) > 8 kPa.

Krátkodobá kyslíková terapie musí být monitorována opakovaným měřením PaO2 nebo pulzní oxymetrií, která poskytuje číselné hodnoty saturace hemoglobinu kyslíkem (SpO2). Nicméně, tyto ukazatele měří oxygenaci tkání jen nepřímo. Nejdůležitější je klinické zhodnocení léčby.

Dlouhodobá terapie

Kyslík je třeba podávat v titrované dávce (koncentrace inspirovaného kyslíku) při použití pro dlouhodobou kyslíkovou terapii u pacientů s chronickým hypoxickým respiračním selháním. Pro pacienty s CHOPN se obvykle považuje za adekvátní saturace kyslíkem mezi 88 a 92 %. Příliš liberální zvýšení saturace kyslíkem zřetelně nad normální rozsah pacienta může způsobit respirační depresi vlivem necitlivosti chemoreceptoru vůči CO2.

Kyslík lze podávat speciálně konstruovanými maskami, např. Venturiho maskou, kde lze koncentraci kyslíku nastavit podle průtoku plynu a ventilu na masce. Obvykle se používají koncentrace 24 až 35 %.

Potřebu medicinálního kyslíku lze určit získáním hodnot arteriálních krevních plynů a/nebo monitorováním udržování saturace SpO2 88 až 92 %. Pro zamezení nadměrné retence CO2 u pacientů s hyperkapnií nebo sníženou citlivostí na oxid uhličitý je nutno krevní plyny monitorovat pro úpravu kyslíkové terapie.

Dodávka čerstvého plynu při anestezii nebo intenzivní péči

Asistovaná nebo kontrolovaná ventilace

Kyslík se obvykle používá na jednotkách intenzivní péče. Kyslíkovou frakci (FiO2) je třeba titrovat na individuální potřeby pacienta. Kyslík je obvykle podáván asistovanou nebo kontrolovanou ventilací. Pro usnadnění vyladění ventilace/perfuze se obvykle aplikuje pozitivní konečný exspirační tlak (PEEP) k omezení shuntu snižujícího vstupní dýchací cesty a následně objemy plic.

Při celkové anestezii je obvykle adekvátní kyslíková frakce přibližně 30 % (FiO2 0,3). U pacientů lze použít vyšší koncentrace, pokud je to shledáno nezbytným.

Když se kyslík mísí s jinými plyny, jeho koncentrace v inhalované směsi plynu musí být udržována v dýchaném plynu na hodnotě minimálně 21 %. FiO2 lze zvýšit až na 100 %.

Nebulizace

Když se kyslík používá pro nebulizaci, lze jej používat jako jediný hnací plyn (100 % obj., při dostatečném průtoku pro nebulizaci tekutiny v nebulizační komoře) nebo ve směsi se vzduchem. V nebulizační terapii se obvykle používá kontinuální průtok kyslíku a/nebo směsi kyslíku se vzduchem 6 – 8 litrů za minutu.

Dekomprese

Pro dekompresní urgentní stavy, když je indikován 100% obj. kyslík, je třeba použít obličejovou masku se zásobníkem (průtok dostatečný, aby udržoval v průběhu dýchání zásobník nezhroucený), nebo je třeba použít automatický ventil.

Hnízdovitá bolest hlavy (cluster headache)

Při indikaci akutního záchvatu hnízdovité bolesti hlavy (cluster headache) je třeba zahájit podávání kyslíku brzy po propuknutí záchvatu. Kyslík je třeba podávat obličejovou maskou při kontinuálním průtoku 6 až 12 l/min. V systému bez zpětné recirkulace po dobu asi 15 minut.

Pediatrická populace

U novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně) je třeba v průběhu léčby provádět pečlivé monitorování. Lze podávat kyslík v koncentracích až 100 % (FiO2 1,0) pro zajištění adekvátní oxygenace, avšak po co nejkratší možnou dobu. Kyslík lze používat při resuscitaci u novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně), avšak pravidla doporučují použít v počáteční resuscitaci vzduch. Je třeba použít nejnižší efektivní koncentrace pro dosažení adekvátní oxygenace (viz bod 4.4).

Jako počáteční terapie se doporučuje kyslík v nízkých koncentracích do 40 % s kombinací s CPAP.

Bezpečnost a účinnost kyslíku u dětí veškerého věku je dobře stanovena. S výjimkou novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně) pro ně platí stejná pravidla dávkování jako pro dospělé. Hnízdovitá bolest hlavy (cluster headache) není indikována pro děti.

Hyperbarický kyslík

Všeobecná doporučení

HBO by měli podávat kvalifikovaní zdravotníci. HBO znamená, že 100 % kyslíku je podáváno při tlaku přesahujícím 1,4násobek atmosférického tlaku na hladině moře

(1 atmosféra = 101,3 kPa = 760 mm Hg). Z bezpečnostních důvodů by tlak HBO neměl překročit 3 atmosféry. Doba trvání jedné léčby HBO při tlaku 2 až 3 atmosféry činí obvykle 60 minut až 46 hodin, podle indikace. Léčbu lze v případě potřeby opakovat 2 až 3krát denně, podle indikace a klinického stavu pacienta. Komprese a dekomprese by měly být pomalé podle obecných postupů pro zamezení vzniku rizika poškození tlakem, tzn. barotraumatu. O délce a četnosti léčby rozhoduje ošetřující lékař při zohlednění fyzického a medicínského stavu pacienta. Doporučení pro jednotlivé indikace jsou uvedena níže.

Dekompresní nemoc a vzduchová/plynová embolie z jiných důvodů

Doporučuje se terapie HBO při tlaku 2,5 až 3 atmosféry po dobu 2–4 hodiny a opakovaná podle potřeby.

Otrava oxidem uhelnatým

Doporučuje se terapie HBO při tlaku 2,5 až 3 atmosféry. Obvykle je potřebná léčba trvající 45 minut.

Osteoradionekróza a klostridiální myonekróza (plynatá sněť).

Pro osteoradionekrózu se doporučuje tlak 2,4 atmosféry po dobu přibližně 90 minut a pro klostridiální myonekrózu se doporučuje tlak 3 atmosféry po dobu přibližně 90 minut. Léčbu lze opakovat podle výsledku terapie.

Pediatrická populace

HBO lze v případě indikace použít u dětí všeho věku. O délce a četnosti léčby rozhoduje ošetřující lékař při zohlednění fyzického stavu a stavu choroby pacienta.

Před zacházením s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním je nutno učinit bezpečnostní opatření. Návod pro tento léčivý přípravek před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

Kyslík se podává se vdechovaným vzduchem. Při vydechování opouští vydechovaný plyn s přebytečným kyslíkem pacienta a je smíchán s okolním vzduchem.

Kyslík je třeba podávat s použitím speciálního zařízení.

Normobarický kyslík

Spontánní dýchání

K podávání kyslíku pacientům se spontánním dýcháním je určeno velké množství zařízení, například:

Nízkoprůtokové systémy

Nejjednodušší systémy, které dodávají směs kyslíku a inspirovaného vzduchu, např. systém kterým je kyslík podáván jednoduchým rotametrem spojeným s nosním katétrem nebo obličejovou maskou.

Vysokoprůtokové systémy

Systémy určené k dodávce směsi plynů korespondující s úplným vdechovaným prostředím pacienta. Tyto systémy j sou určené k dodávce fixní koncentrace kyslíku, která není ovlivněná – ředěná okolním vzduchem, např. Venturiho maska se stabilním průtokem kyslíku, tak aby byla podávaná fixní koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu.

Automatický ventil

Systém automatického ventilu/ventil se spouští spontánní ventilací.

Systém určený k podávání 100% kyslíku bez úniku do okolní atmosféry, určený pro krátkodobé podání, v případě potřeby s použitím masky.

Asistovaná a kontrolovaná ventilace

Když je kyslík podáván asistovanou nebo kontrolovanou ventilací a obvykle se používá směs kyslíku se vzduchem pro dosažení požadované frakce kyslíku v inspirovaném vzduchu (FiO2). Plyn lze podávat maskou, tracheální kanylou nebo tracheostomií.

Průtok čerstvého plynu při celkové anestezii

Při anestezii se používá speciální anesteziologické zařízení. Anesteziologické zařízení obvykle sestává ze speciálně konstruovaného dýchacího okruhu určeného pro částečnou recirkulaci. Často se používají systémy s okruhy s absorbérem oxidu uhličitého umožňující část exspirovaného vzduchu recyklovat/znovu inhalovat.

Extrakorporální membránová oxygenace

Kyslík se často podává inhalačně, lze jej však také podávat takzvaným oxygenátorem přímo do krve, mimo jiné při operacích srdce (s mimotělním oběhem) nebo u pacientů se závažnou hypoxií rezistentní vůči terapii vyžadující extrakorporální membránovou oxygenaci [ECMO/ECLA (mimotělní plicní podpora)].

Hyperbarický kyslík

HBO se aplikuje ve speciálně konstruovaných tlakových komorách určených k léčbě hyperbarickým kyslíkem, ve kterých mohou být udržovány tlaky až do výše trojnásobku atmosférického tlaku. HBO může být rovněž aplikována velmi těsně nasedající obličejovou maskou, kuklou, která je těsně kolem hlavy, nebo tracheální kanylou.

4.3 Kontraindikace

Pro normobarickou oxygenoterapii není žádná absolutní kontraindikace.

HBO je kontraindikována u pacientů s neléčeným pneumotoraxem nebo jiných prostor naplněných plynem vlivem nehody bez možnosti odvětrání.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Je obecným pravidlem, že vysoké koncentrace kyslíku by měly být podávány pouze po minimální požadovanou dobu, tak aby se dosáhlo žádoucího klinického výsledku. Inspirovaný kyslík je třeba co nejdříve snížit na nejnižší potřebné koncentrace. Pacient by měl být monitorován opakovanými analýzami arteriálního tlaku kyslíku (PaO2) nebo kyslíkové saturace hemoglobinu (SpO2) a frakce kyslíku v inhalovaném vzduchu (FiO2) je třeba titrovat pro udržení těchto parametrů na akceptovatelné klinické úrovni.

Prodloužená expozice vyšším koncentracím kyslíku, než je uvedeno níže, může generovat reaktivní formy kyslíku/volné radikály a následně způsobovat záněty. Počátečním cílem jsou plíce, a proto je nutno brát v úvahu riziko plicní dysfunkce vyvolané kyslíkem (příznaky nebo symptomy jako akutní poškození plic/respirační distresový syndrom).

Studie na zvířatech a lidech naznačují, že inhalace FiO2 1,0 je přiměřeně bezpečná pro období kratší než 24 hodin. Existují údaje, které prokazují, že existuje určitý stupeň tolerance k expozici vysokým koncentracím kyslíku, pravděpodobně ve spojení se zvýšenou obranou proti kyslíkovým radikálům. Existují případové zprávy prokazující pozitivní účinky až 2denní expozice koncentracím do 80 % obj. Poměr přínosu a rizik při prodloužené expozici vyšším koncentracím musí být posuzován na individuální bázi. Důkazy v podpůrné literatuře naznačují, že riziko toxicity kyslíku lze minimalizovat, pokud se při léčbě postupuje podle těchto pravidel (frakce kyslíku v inhalovaném vzduchu/směsi plynů (FiO2):

o Kyslík v koncentraci až 100 % (FiO2 1,0) nemá být podáván déle než 6 hodin.

o Kyslík v koncentraci 60 až 70 % (FiO2 0,6 – 0,7) nemá být podáván déle než 24 hodin.

o Jakákoli koncentrace kyslíku > 40 % (FiO2 > 0,4) může potenciálně způsobit poškození po dvou dnech.

Vždy při používání kyslíku je třeba brát v úvahu riziko spontánního vzplanutí. Toto riziko je zvýšené u procedur, jejichž součástí je diatermie nebo defibrilační/e­lektrokonverzní terapie.

V případech vysokých koncentrací kyslíku v inspirovaném vzduchu/plynu, je koncentrace/ tlak dusíku snížený. Výsledkem je snížená koncentrace dusíku ve tkáních a plicích (alveolech). Pokud kyslík přechází z alveolů do krve rychleji, než se dodává kyslík ventilací, může se objevit alveolární kolaps (atelektáza).

Vytvoření atelektatických oblastí v plicích může narušit okysličení arteriální krve, protože v oblasti s atelektázou nebude docházet k výměně plynů navzdory perfuzi. V důsledku toho dojde k nesouladu ventilace/perfuze, tzn. vzrůstu shuntů.

U pacientů se sníženou citlivostí k oxidu uhličitému v arteriální krvi mohou vysoké koncentrace kyslíku způsobit retenci oxidu uhličitého, která může vést v extrémních případech k narkóze oxidem uhličitým.

Pediatrická populace

Se zvláštní opatrností je třeba postupovat při léčbě novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně), protože mají nižší hladiny obranného systému a nižší aktivní vychytávání volných radikálů. Proto jsou potenciální negativní účinky hyperoxygenace z novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně) zvýšené. Je zapotřebí použít absolutně nejnižší koncentraci, poskytující požadovaný výsledek, pro minimalizaci rizika poškození očí, retrolentální fibroplasie a bronchopulmonální dysplazie či jiných potenciálních nežádoucích účinků, které nastávají při mnohem nižších hodnotách FiO2, než u dospělé populace.

Komprese a dekomprese by měla být pomalá pro zamezení vzniku rizika poškození tlakem, tzn. barotraumatu.

HBO je zapotřebí používat s opatrností během těhotenství a u žen v plodném věku vzhledem k potenciálnímu riziku poškození plodu navozeného oxidačním stresem. U závažné otravy oxidem uhelnatým se posouzení poměru přínosu a rizik patrně přiklání k použití HBO. Použití je zapotřebí posuzovat u každého jednotlivého pacienta.

HBO je třeba používat s opatrností u pacientů s pneumotoraxem nebo jinak nehodou zaplněnými prostory plynem bez schopnosti odvětrání (např. pneumoperikard), kteří se léčí s průdušnicí a/nebo pacientů s anamnézou pneumotoraxu. Použití je třeba vyhodnotit pro každého individuálního pacienta zvlášť s ohledem na riziko nového (tenzního) pneumotoraxu.

Pediatrická populace

Zkušenosti u novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně), dětí a dospělých jsou omezené. HBO je proto zapotřebí používat u pediatrické populace s opatrností. Poměr přínosů a rizik je zapotřebí posuzovat u každého jednotlivého pacienta.

Použití mastných látek, např. kosmetických přípravků, je třeba se vyhnout, pro zamezení vzniku rizika spontánního vznícení.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Plicní toxicita ve spojení s protirakovinnými léky, jako je např. bleomycin, cisplatina a doxorubicin, antiarytmiky, jako je např. amiodaron, antibiotiky, jako je např. furadantin (nitrofurantoin), léky proti alkoholové závislosti, jako je např. disulfiram a chemikáliemi, jako je např. paraquat, může být zhoršena inhalací zvýšené koncentrace kyslíku.

Neexistují žádné jiné obavy než pro dospělé ohledně kyslíku a jeho interakce s jinými medicinálními výrobky.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

V literatuře nebyly nalezeny žádné reprodukční nebo embryofetální studie, které by se zabývaly potenciální toxicitou normobarické hyperoxie v době fertility, těhotenství nebo kojení (viz bod 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti).

Těhotenství

Ženy v plodném věku mohou užívat kyslík.

Kojení

V době kojení lze kyslík užívat.

Fertilita

Doplňování kyslíku nemá žádný známý negativní účinek na fertilitu.

Podávání HBO v průběhu březosti myším, potkanům, křečkům a králíkům vedlo k toxicitám (viz bod

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti).

Těhotenství

HBO je zapotřebí používat s opatrností během těhotenství a u žen v plodném věku vzhledem k potenciálnímu riziku poškození plodu navozeného oxidačním stresem. Při závažné otravě oxidem uhelnatým je třeba vyhodnotit poměr přínosu a rizik u každého jednotlivého pacienta.

Kojení

Nejsou známy žádné nežádoucí účinky HBO na kojení. Nicméně v průběhu kojení je třeba se terapii HBO vyhnout.

Fertilita

Léčba HBO a účinky na fertilitu nebyly studovány.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Conoxia nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Uvedené nežádoucí účinky jsou odvozeny z veřejné domény vědecké lékařské literatury a postmarketingového bezpečnostního dozoru.

Nejzávažnější nežádoucí účinky, které mohou nastat, jsou závažné dýchací obtíže, takzvaný respirační distresový syndrom. Příliš liberální podávání kyslíku může rovněž způsobit u náchylných pacientů se sníženou citlivostí chemoreceptorů respirační depresi, jak lze vidět např. u některých pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Není známo, jak je tento nežádoucí účinek častý.

Nejčastější nežádoucí účinky spojené s normobarickým kyslíkem jsou spojeny s jeho fyziochemickými vlastnostmi, např. iniciací ohně způsobujícího popáleniny a mrazovými poraněními způsobenými kontaktem s kapalným kyslíkem nebo zařízením pro kapalný kyslík.

Tabelovaný přehled nežádoucích účinků

Při používání kyslíku u novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně) je třeba brát v úvahu riziko retrolentální fibroplasie u předčasně narozených a rozvoj bronchopulmonální dysplasie (BPD). Kromě rizika retrolentální fibroplasie u předčasně narozených a vývoje bronchopulmonální dysplazie nejsou ohledně kyslíku a nežádoucích příhod žádné jiné obavy než pro dospělé.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Počátečními symptomy toxicity kyslíku jsou kašel a příznaky a symptomy pleuritis a následně symptomy respirační tísně.

U pacientů s CHOPN se sníženou citlivostí chemoreceptoru může podávání kyslíku způsobit respirační depresi a může v extrémních případech vést k narkóze oxidem uhličitým.

V případě předávkování kyslíkem je třeba koncentraci snížit. Pro zvládání kritického fyziologického stavu je třeba zavést symptomatickou terapii (např. v případě respirační deprese je třeba zahájit podporu dýchání).

Podávání kyslíku je spojeno s potenciálním rizikem barotraumatu / volutraumatu, pokud v systému podávání není přítomno odvětrávání, např. v systému pro podávání není bezpečnostní ventil pro snížení tlaku.

Pediatrická populace

Je třeba brát v úvahu riziko předávkování při příliš liberálním podávání kyslíku novorozencům (narozeným v termínu, blízko termínu a předčasně) při resuscitaci a v raných obdobích života. Všeobecná pravidla v současné době doporučují počáteční resuscitaci vzduchem a zavedení doplňování kyslíku pouze při neadekvátní oxygenaci.

Má se za to, že vysoká frakce kyslíku a fluktuace v oxygenaci přispívají k riziku rozvoje fibrolentální fibroblasie.

Riziko předávkování je vyšší při HBO oproti léčbě normobarickým kyslíkem.

Pediatrická populace

O HBO u pediatrické populace jsou k dispozici pouze omezené informace.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina:

Všechny jiné terapeutické výrobky – medicinální plyny, ATC kód: V03AN01

Kyslík tvoří asi 21 % vzduchu. Kyslík je životně důležitý a musí být kontinuálně dodáván ke všem tkáním, aby se udržela buněčná produkce energie. Konečným cílem pro kyslík jsou mitochondrie v individuálních buňkách, kde je kyslík spotřebováván v enzymatické řetězové reakci, při níž se tvoří energie. Kyslík je životně důležitou komponentou intermediárního buněčného metabolismu pro produkci energie, tzn. aerobní produkci adenosintrifosfátu (ATP) v mitochondriích. Zvýšením kyslíkové frakce v inspirované směsi plynů se zvýší gradient parciálního tlaku transportu kyslíku do buněk. Kyslík urychluje uvolňování oxidu uhelnatého (CO) vázaného na hemoglobin a další proteiny obsahující železo a tím působí proti negativním blokujícím účinkům způsobeným vázáním oxidu uhelnatého na železo.

Kyslík je životně důležitý pro udržování buněčného metabolismu a pro buněčnou hemostázu. Nedostatek kyslíku rychle vytváří anaerobní stav buňky s nesprávnou funkcí a následnou smrtí buňky. Kyslík je proto životně důležitý pro přirozené fungování buňky. Hyperoxygenace může vyvolat produkci volných radikálů. Pokud je kapacita zvládání přívodu kyslíku překročena, existuje riziko buněčné toxicity, zánětlivé reakce způsobené kyslíkovými radikály.

Terapie HBO zvyšuje obsah kyslíku rozpuštěného v plazmě a tím oxygenaci krve. Oxygenace tkání se následně zlepší. Zvýšená oxygenace má význam v kriticky hypoxické tkáni, např. v případech jako je penumbra závažné nekrózy. Zvýšená oxygenace následně zlepšuje funkci tkáně a buněčný metabolismus. Rovněž usnadňuje fungování obranného systému, zvyšuje schopnost zabíjení bakterií v tkáních, zejména u anaerobních infekcí.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Inhalovaný kyslík je transportován dýchacími cestami do plic s inspirovaným vzduchem. V alveolech se uskutečňuje výměna plynu působením rozdílu parciálního tlaku z inspirovaného vzduchu/směsi plynů do kapilární krve. Kyslík je transportován systémovou cirkulací převážně vázaný na hemoglobin do kapilárních lůžek v různých tělesných tkáních. Pouze velmi malý podíl je volný, rozpuštěný v plazmě. Při průchodu tkáněmi se uskutečňuje částečný transport kyslíku do individuálních buněk v závislosti na tlaku. Konečným cílem pro kyslík jsou mitochondrie v individuálních buňkách, kde je kyslík spotřebováván v enzymatické řetězové reakci, při níž se tvoří energie. Zvýšením frakce kyslíku v inspirované směsi plynů se zvýší gradient parciálního tlaku transportu kyslíku do buněk. Kyslík přijímaný tělem se téměř kompletně vyloučí ve formě oxidu uhličitého, vytvořeného v intermediárním metabolismu.

Absorpce

Kyslík je podáván inhalačně a následně transportován do alveolů. Alveolární parciální tlak kyslíku (PaO2) je hybnou silou pro transport kyslíku z aerovaných alveolů přes alveolo-kapilární membránu. V kapilárách obklopujících aerované alveoly se kyslík rozpouští v plazmě, ale také se váže na hemoglobin (obsah kyslíku: (1,34 x [Hb] x SaO2) + (PaO2 × 0,023 m­l/dl/kPa)).

Distribuce

Kyslík je distribuován systémovou cirkulací. Většina kyslíku je nesena hemoglobinem. Dodávka kyslíku závisí na obsahu kyslíku a na srdečním výstupu. Perfuze tkání je závislá na srdečním výstupu a systémové cirkulaci, krevním tlaku a regionální perfuzi.

Biotransformace

Kyslík difunduje z krve do lože periferních kapilár, dostává se do buněk, kde je součástí vnitřního metabolismu, tvorby aerobní energie.

Eliminace

Čistým účinkem aerobního metabolismu je tvorba energie (adenosintrifosfátu (ATP)) a oxidu uhličitého, který je eliminován z těla plicní ventilací.

Terapie HBO také urychluje uvolňování oxidu uhelnatého ve vyšší míře, než je dosažitelná dýcháním 100% kyslíku za normálního tlaku.

Terapie HBO představuje podávání 100% kyslíku pod tlakem nad hladinou atmosférického tlaku a tím usnadňuje příjem kyslíku v krvi a zvyšuje tak obsah kyslíku v arteriální krvi. Hyperbarická oxygenoterapie (HBO) snižuje úměrně tlak, daný objemem bublinek plynů v tkáních podle Boylova zákona.

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Účinky v neklinických studiích byly pozorovány pouze po expozicích dostatečně převyšující maximální lidskou expozici, což svědčí o malém významu při klinickém použití.

V neklinických studiích bylo prokázáno, že kontinuální inhalace čistého kyslíku může mít škodlivé účinky. Poranění tkáně může být navozeno v plicích, v oku a v centrálním nervovém systému. Značná variabilita nastává mezi časem propuknutí patologických změn u různých druhů zvířat i mezi zvířaty stejného druhu.

Účinky v neklinických studiích byly pozorovány pouze po expozicích dostatečně převyšujících maximální lidskou expozici, což svědčí o malém významu při klinickém použití.

Podávání HBO v průběhu březosti u myší, potkanů, křečků a králíků vedlo ke zvýšené resorpci, fetálním abnormalitám a snížené fetální tělesné hmotnosti.

Kyslík tvoří přirozenou součást atmosférického vzduchu. Je nutno brát v úvahu riziko explozivního ohně, kdykoli je koncentrace kyslíku zvýšena.

Je nutno brát v úvahu riziko spojené se zvýšeným tlakem a dekompresí pro personál účastnící se terapie HBO, vstupující do hyperbarické komory.

6.  FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Žádné.

6.2  Inkompatibility

Kyslík je oxidační činidlo, usnadňující hoření, a při redukci z vysokého tlaku může dojít k jeho samovznícení. Při manipulaci je nutno zabezpečit nepřítomnost jakéhokoli oleje, mastnoty nebo jiných chemikálií, které se mohou vznítit v průběhu dekomprese vysokotlakého kyslíku. Zvýšené koncentrace kyslíku v okolním vzduchu zvyšují riziko explozivního hoření. Kyslík může reagovat s hořlavými látkami.

6.3  Doba použitelnosti

3 roky pro tlakové lahve menší než 5 litrů a pro pětilitrové tlakové lahve.

*5 let pro tlakové lahve větší než 5 litrů.

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

o Lahve je třeba uchovávat v dobře větraných prostorách vyhrazených k uchovávání medicinálních ply­nů.

o Lahve je třeba uchovávat pod zastřešením, uchovávat v suchu a čistotě, chránit před olejem a mastnotami, mimo dosah hořlavého materiálu při teplotách od –30 °C do +50 °C.

o Je třeba učinit opatření pro zamezení otřesů nebo pádu.

o Lahve obsahující různé druhy plynů je třeba uchovávat odděleně. Plné a prázdné lahve je třeba uchovávat odděleně.

o Lahve uchovávejte a přepravujte s uzavřenými ventily.

o Tlakové lahve nesmí být skladovány v blízkosti zdroje tepla.

o Výstražná upozornění, která zakazují kouření a manipulaci s otevřeným ohněm, musí být zřetelně vyvěšena ve skladovacím prostoru.

o Při dodání od výrobce musí mít lahve neporušenou pečeť, aby se zabránilo svévolné manipulaci.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Lahve jsou vyrobeny z oceli nebo z hliníku, jsou vybaveny ventilem ZAP/VYP nebo ventilem s integrovaným regulátorem tlaku.

Válcová část lahve a horní zaoblená část lahve jsou opatřeny bílým nátěrem.

Obaly (včetně materiálu) a ventily:

⁺⁾ Materiál ventilů lahví: poniklovaná a pochromovaná mosaz, materiál svazku ventilu: mosaz

⁺⁺⁾ LIV = (integrovaný ventil Linde): Miniflow: průtok 0–5 l/min

⁺⁺⁺⁾ LIV = (integrovaný ventil Linde): Midiflow: průtok 0–15 l/min

⁺⁺⁺⁺⁾ LIV = (integrovaný ventil Linde): Maxiflow: průtok 0–25 l/min

Horní zaoblená část bílý RAL: 9010

lahve

„N” (dvě naproti sobě) barva černá

Válcová část lahve bílý RAL: 9010

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

o Nekuřte a nepoužívejte otevřený oheň v prostorách, kde se uchovávají nebo podávají medicinální plyny. Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů.

o Nikdy nedávejte masku nebo nosní hadičky přímo na textilie pro provádění terapie, protože textilie nasycené kyslíkem mohou být velmi hořlavé a hrozí riziko vzniku požáru. Pokud by k nasycení textilií došlo, textilie pečlivě vytřepejte a vyvětrejte.

o Medicinální plyny je nutno používat výhradně k medicinálním účelům.

o Plyny různého druhu a různé kvality musí být vzájemně odděleny. Plné a prázdné lahve je nutno skladovat odděleně.

o Nikdy nepoužívejte maziva, olej nebo podobné látky, i když se ventil lahve zadírá nebo je obtížné připojit regulátor. Manipulujte s ventily a zařízeními, která k nim náleží, čistýma nemastnýma rukama (nepoužívejte krém na ruce atd.).

o Při léčbě HBO je třeba se vyhnout používání mastných látek, např. krému na ruce.

o Při čištění lahví nebo připojeného zařízení nepoužívejte hořlavé látky a zejména ne

materiál na bázi oleje. V případě pochybností zkontrolujte kompatibilitu.

o Před jakýmkoli použitím zajistěte, aby zbývalo dostatečné množství přípravku k uskutečnění celého podání.

o Používejte pouze standardní zařízení určená k podávání kyslíku. Připojujte pouze zařízení určená k připojování medicinálního plynného kyslíku.

o Při dodání od výrobce musí mít lahve neporušenou pečeť, aby se zabránilo svévolné manipulaci.

Lahve vybavené integrovaným ventilem Linde (LIV) mají regulátor tlaku zabudovaný ve ventilu. Zvláštní regulátor tlaku proto není potřebný. LIV má standardní rychlospojku pro použití se specifickými zařízeními. Je zde také zvláštní výstup pro kontinuální průtok, který lze nastavit pro generování průtoku v rozmezí 0 – 15 l/min.

o Zkontrolujte, zda je připojení ke spojce nebo regulátoru čisté a zda jsou spoje v dobrém stavu.

o Níže uvedené pokyny platí pro lahve s Conoxií, na něž má být před použitím připojen zvláštní regulátor tlaku.

o Používejte pouze regulátory určené pro Conoxii.

o Nikdy nepoužívejte kleště k násilné manipulaci s regulátory tlaku/průtoku učenými k ručnímu připojení, protože by mohlo dojít k poškození spoje.

o Před otevřením ventilu zkontrolujte, zda je regulátor tlaku správně nasazen.

o Jemně otevřete ventil lahve, přinejmenším o polovinu otáčky.

o Zkontrolujte těsnost podle pokynů přiložených k regulátoru tlaku.

o V případě netěsnosti zavřete ventil a odpojte regulátor. Vadné lahve označte, dejte stranou a vraťte je dodavateli.

o V místech, kde je používána terapie kyslíkem, je zakázáno kouření a používání otevřeného ohně. Dbejte na bezpečnost v případě požáru.

o Přístroj zavřete v případě požáru, nebo pokud jej nepoužíváte.

o Zajistěte, aby byly lahve Conoxia v průběhu používání zajištěny vhodnými prostředky ve svislé poloze bránícími jejich pádu.

o U lahví vybavených integrovanými ventily by měl být uživatel připraven lahev vyměnit,

když je manometr ve žluté zóně, a vyměnit jej, když vstoupí do červené zóny.

o Pro lahve, které nejsou vybaveny integrovanými ventily, a v lahvi už zůstává malé množství plynu (přibližně 2 bary), je třeba ventil lahve zavřít. Je třeba v lahvi ponechat zbytkový tlak jako ochranu proti kontaminaci.

o Po použití je třeba ventil zavřít normální silou. Odtlakujte regulátor nebo spoj.

Přeprava lahví

Větší lahve je třeba přepravovat s použitím vhodného typu vozíku. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby se připojená zařízení nedopatřením neuvolnila.

Použití u pediatrické populace se neliší od použití v ostatních populacích.

Po uplynutí doby expirace, vraťte lahev dodavateli.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Linde Gas a.s.

U Technoplynu 1324

198 00 Praha 9 – Kyje

Česká republika

Telefon: 272 100 111

Fax: 272 100 232

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

89/530/07-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 29. 8. 2007

Datum posledního prodloužení registrace: 2. 7. 2012

Další informace o léčivu CONOXIA

Jak se CONOXIA podává: inhalační podání - medicinální plyn, stlačený
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Lahev na stlačený plyn
Velikost balení: 2L/400L VII

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Linde Gas a.s., Praha
E-mail: erna.jaklova@cz.linde-gas.com
Telefon: 272100171