Nonstop Lékárna Otevřít hlavní menu

CIPRINOL - souhrnné informace

Síla léku
200MG/100ML

Obsahuje účinnou látku :

ATC skupina:

Dostupné balení:

  • 1X100ML

Souhrnné informace o léku - CIPRINOL

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ciprinol 200 mg/100 ml infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

100 ml infuzního roztoku (1 lahvička) obsahuje ciprofloxacinum 200 mg ve formě ciprofloxacini lactas.

Jeden ml infuzního roztoku obsahuje ciprofloxacinum 2 mg ve formě ciprofloxacini lactas.

Pomocná látka se známým účinkem: sodík (3,61 mg/ml).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Infuzní roztok

Čirý, nažloutlý nebo nazelenalý roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Infuzní roztok Ciprinol je určen k léčbě níže uvedených infekcí (viz body 4.4 a 5.1). Před zahájením terapie věnujte zvláštní pozornost dostupným informacím vztahujícím se k rezistenci na ciprofloxacin.

Pozornost musí být věnována oficiálním doporučením týkajících se správného užití antibiotik.

Dospělí

  • Infekce dolních dýchacích cest způsobené gramnegativními bakteriemi:
  • – exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci,

  • – bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy či u bronchiektázií,

  • – pneumonie,

  • chronický hnisavý zánět středouší,
  • akutní exacerbace chronické sinusitidy, zvláště pokud jsou způsobeny gramnegativními bakteriemi,
  • infekce močového ústrojí,
  • infekce pohlavního ústrojí
  • – epididymoorchitida, včetně případů způsobených bakterií Neisseria gonorrhoeae s prokázanou citlivostí,

  • – zánětlivé pánevní onemocnění (PID), včetně případů způsobených bakterií Neisseria gonorrhoeae s prokázanou citlivostí.

  • infekce gastrointesti­nálního traktu (např. průjem cestovatelů),
  • nitrobřišní infekce,
  • infekce kůže a měkkých tkání způsobené gramnegativními bakteriemi,
  • externí otitida s nepříznivým průběhem (otitis externa maligna), infekce kostí a kloubů, inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a léčebný záměr).

Ciprofloxacin může být použit k léčbě neutropenických pacientů s horečkou, u které je podezření, že je způsobena bakteriální infekcí.

Děti a dospívající

  • bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy způsobené bakterií Pseudomonas aeruginosa,
  • komplikované infekce močového ústrojí a pyelonefritida,
  • inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a léčebný záměr).

Ciprofloxacin může být také použit k léčbě závažných infekcí u dětí a dospívajících, pokud je to shledáno nezbytným.

Léčba má být zahájena jen lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo závažných infekcí u dětí a dospívajících (viz body 4.4 a 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování se stanovuje na základě indikace, závažnosti a místa infekce, citlivosti původce infekce na ciprofloxacin, funkce ledvin pacienta a u dětí a mladistvých na hmotnosti pacienta.

Délka léčby závisí na závažnosti onemocnění, klinickém průběhu a bakteriologickém obrazu.

Úvodní intravenózní léčba může být poté, co lékař zváží klinický stav pacienta, nahrazena perorální léčbou tabletami. K přechodu z intravenózní léčby na perorální by mělo dojít co nejdříve.

Ve vážných případech, nebo když pacient není schopen užívat tablety (např. pacient na enterální výživě), se doporučuje zahájit léčbu s intravenózní formou ciprofloxacinu a přejít na léčbu perorální, až když je to možné.

Léčba infekcí, které jsou způsobeny určitými bakteriemi (např. Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter nebo Staphylococci) může vyžadovat podávání vyšších dávek ciprofloxacinu společně s dalšími vhodnými antibiotiky.

Léčba některých infekcí (např. pánevního zánětlivého onemocnění, nitrobřišních infekcí, infekcí u neutropenických pacientů a infekcí kostí a kloubů) může vyžadovat současné podávání dalších vhodných antibiotik, v závislosti na původci infekce.

Dospělí

Indikace

Denní dávka v mg

Celková délka léčby (zahrnující případně i úvodní parenterální léčbu ciprofloxacinem)

Infekce dolních dýchacích cest

400 mg 2× denně až

400 mg 3× denně

7 až 14 dnů

Infekce horních

dýchacích cest

Akutní exacerbace chronické sinusitidy

400 mg 2× denně až

400 mg 3× denně

7 až 14 dnů

Chronický hnisavý zánět středouší

400 mg 2× denně až

400 mg 3× denně

7 až 14 dnů

zevní otitida

s nepříznivým průběhem (otitis

externa maligna)

400 mg 3× denně

28 dnů až 3 měsíce

Infekce močového ústrojí

Komplikovaná a nekomplikovaná pyelonefritida

400 mg 2× denně až

400 mg 3× denně

7 až 21 dnů, v případě zvláštních okolností (např. u abscesů) může být léčba

pokračovat I déle než 21 dnů

Prostatitida

400 mg 2× denně až

400 mg 3× denně

2 až 4 týdny (akutní)

Infekce pohlavních orgánů

Epididymoorchitida a zánětlivé pánevní onemocnění

400 mg 2× denně až

400 mg 3× denně

nejméně 14 dnů

Infekce gastrointesti­nálního traktu a nitrobřišní

Průjem způsobený bakteriálními patogeny, včetně

Shigella spp. Jiného typu než je Shigella dysenteriae typu I a empirická léčba

vážné formy

cestovatelského průjmu

400 mg 2× denně

1 den

Průjem způsobený

Shigella dysenteriae

typu 1

400 mg 2× denně

5 dní

Průjem způsobený

Vibrio cholerae

400 mg 2× denně

3 dny

Tyfová horečka

400 mg 2× denně

7 dnů

Nitrobřišní infekce způsobené gramnegativními bakteriemi

400 mg 2× denně až

400 mg 3× denně

5 až 14 dní

Infekce kůže a měkkých tkání

400 mg 2× denně až

400 mg 3× denně

7 až 14 dní

Infekce kostí a kloubů

400 mg 2× denně až

400 mg 3× denně

max. 3 měsíce

Neutropeničtí pacienti s horečkou, u které je podezření, že je způsobena bakteriální infekcí.

Ciprofloxacin se musí podávat současně s vhodnými antibiotiky podle oficiálních doporučení.

400 mg 2× denně až

400 mg 3× denně

Léčba musí pokračovat po celou dobu trvání neutropenie

Plicní antrax – postexpoziční profylaxe a léčebný záměr u osob vyžadujících parenterální léčbu. Podávání léku musí začít co nejdříve po předpokládané nebo potvrzené expozici.

400 mg 2× denně

60 dnů od potvrzení expozice Bacillus anthracis

Pediatrická populace

Indikace

Denní dávka v mg

Celková délka léčby

(zahrnující případně úvodní parenterální léčbu ciprofloxacinem)

Cystická fibróza

10 mg/kg tělesné

hmotnosti 3× denně,

maximálně 400 mg na jednu dávku

10 až 14 dnů

Komplikované infekce močového ústrojí a pyelonefritida

6 mg/kg tělesné hmotnosti 3× denně až 10 mg/kg tělesné hmotnosti 3× denně, maximálně 400 mg

10 až 21 dnů

na jednu dávku

Plicní antrax – postexpoziční profylaxe a léčebný záměr u osob vyžadujících parenterální léčbu. Podávání léku musí začít co nejdříve po předpokládané nebo potvrzené expozici.

10 mg/kg tělesné

hmotnosti 2× denně až

15 mg/kg tělesné

hmotnosti 2× denně,

maximálně 400 mg na jednu dávku

60 dnů od potvrzení expozice Bacillus anthracis

Další závažné infekce

10 mg/kg tělesné

hmotnosti 3× denně,

maximálně 400 mg na jednu dávku

Závisí na druhu infekce

Starší pacienti

Starší pacienti mají dostávat dávku upravenou podle závažnosti infekce a clearance kreatininu.

Porucha _ funkce ledvin a jater

Doporučené počáteční a udržovací dávky pro pacienty se zhoršenou renální funkcí:

Clearance kreatininu

[ml/min/1,73m2]

Sérová hladina kreatininu

y.mol/l

> 60

<124

Viz obvyklé dávkování.

30–60

124–168

200–400 mg každých 12 hod.

< 30

>169

200–400 mg každých 24 hod.

Pacienti na hemodialýze

>169

200–400 mg každých 24 hod. (po dialýze)

Pacienti na peritoneální dialýze

>169

200–400 mg každých 24 hod.

U pacientů se zhoršenou funkcí jater není nutná žádná úprava dávkování.

Dávkování u dětí se zhoršenou renální a/nebo jaterní funkcí nebylo studováno.

Způsob podání

Přípravek Ciprinol má být před použitím vizuálně zkontrolován. Pokud je zakalený, nesmí být používán.

Ciprofloxacin musí být podáván intravenózní infuzí. U dětí je délka trvání infuze 60 minut.

U dospělých pacientů je při podání 400 mg přípravku Ciprinol délka infuze 60 minut a při podání 200 mg přípravku Ciprinol je délka infuze 30 minut. Pomalá infuze do velké žíly zmenší pacientovo nepohodlí a sníží riziko venózního podráždění.

Infuzní roztok může být podáván buď samostatně, nebo po smíchání s dalšími kompatibilními infuzními roztoky (viz bod 6.2).

4.3 Kontraindikace

  • Hypersenzitivita na léčivou látku, další chinolony nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
  • Současné podávání ciprofloxacinu a tizanidinu (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Závažné infekce a smíšené infekce způsobené grampozitivními a anaerobními patogeny

Ciprofloxacin není vhodný pro monoterapii při léčbě závažných infekcí a infekcí, které mohou být způsobeny grampozitivními nebo anaerobními patogeny. U těchto infekcí musí být ciprofloxacin podáván v kombinaci s dalšími vhodnými antibiotiky.

Streptokokové infekce (včetně Streptococcus pneumonie)

Ciprofloxacin se pro léčbu streptokokových infekcí nedoporučuje, protože proti nim je málo účinný.

Infekce pohlavního ústrojí

Epididymoorchitida a pánevní zánětlivé onemocnění mohou být způsobeny Neisseria gonorrhoeae rezistentní na fluorochinolony.

Při epididymoorchitidě a pánevním zánětlivém onemocnění má být empirické použití ciprofloxacinu zvažováno pouze v kombinaci s jiným vhodným antibakteriálním přípravkem (např. cefalosporinem), pokud nelze vyloučit infekci bakterií Neisseria gonorrhoeae rezistentní na ciprofloxacin. V případě, kdy nedojde ke klinickému zlepšení po 3 dnech léčby, je třeba léčbu přehodnotit.

Infekce močového ústrojí

Rezistence bakterie Escherichia coli – nejběžnějšího patogenu, který se podílí na infekcích močových cest – na fluorochinolony se v rámci Evropské unie liší. Předepisujícím lékařům se doporučuje vzít v úvahu místní prevalenci rezistence bakterie Escherichia coli na fluorochinolony.

Nitrobřišní infekce

Je dostupné omezené množství dat vztahujících se k účinnosti ciprofloxacinu při léčbě pooperačních nitrobřišních infekcí.

Cestovatelský průjem

Při volbě ciprofloxacinu musí být brány v úvahu informace vztahující se k rezistenci relevantních patogenů na ciprofloxacin v navštívených zemích.

Infekce kostí a kloubů

Na základě mikrobiologických testů má být ciprofloxacin použit v kombinaci s dalšími antibiotiky.

Inhalace antraxu

Užití u lidí je podloženo údaji o citlivosti zjišťovanými in vitro, experimentálními daty získanými ze studií na zvířatech a omezenými údaji o použití u lidí. Lékař určující léčbu se má řídit národními a/nebo mezinárodními pokyny, stanovenými konsensem, vztahujícími se k léčbě infekce způsobené antraxem.

Pediatrická populace

U dětí a dospívajících se použití ciprofloxacinu musí řídit dostupnými oficiálními směrnicemi. Léčbu ciprofloxacinem mohou zahájit pouze lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo závažných infekcí u dětí a dospívajících.

Prokázalo se, že ciprofloxacin způsobuje artropatie nosných kloubů juvenilních zvířat. Bezpečnostní data získaná z randomizované, dvojitě zaslepené studie, v níž byl ciprofloxacin užit u dětí (ciprofloxacin: n=335, průměrný věk=6,3 roky; srovnávací skupina: n=349, průměrný věk 6,2 let; věkový rozsah 1 až 17 let), prokázala výskyt artropatie vztahující se pravděpodobně k léčbě ciprofloxacinem (rozeznané z kloubních znaků a symptomů), ve dni + 42 ze 7,2 % a 4,6 %. Respektive výskyt artropatie ve vztahu k léčivému přípravku zjištěné po 1 roce byl 9,0 % a 5,7 %. Nárůst případů artropatie, které by se mohly vztahovat k léčivu, nebyl v průběhu času mezi skupinami statisticky signifikantní. Léčba by měla být zahájena pouze až po pečlivém zvážení poměru zisk/riziko, kvůli možným nežádoucím účinkům na klouby a/nebo okolní tkáně (viz bod 4.8).

Bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy

Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 5–17 let. S léčbou dětí ve věkovém rozmezí 1 až 5 let jsou zkušenosti mnohem více omezené.

Komplikované infekce močových cest a pyelonefritida

Léčba infekce močových cest ciprofloxacinem by měla být zvažována, až když se nedá použít jiná léčba, zároveň musí být podložena výsledky mikrobiologického vyšetření.

Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 1–17 let.

Další specifické závažné infekce

  • V souladu s úřední směrnicí, nebo po pečlivém vyhodnocení přínosu a rizika, je možné ciprofloxacin použít k léčbě dalších závažných infekcí v případech, kdy není možné použít jiné terapie, nebo když selže konvenční terapie, a pokud mikrobiologické vyšetření potvrdí vhodnost jeho použití.

Použití ciprofloxacinu pro léčbu závažných specifických infekcí, jiných než je uvedeno výše, nebylo v klinických zkouškách ověřeno a klinické zkušenosti jsou omezené. Proto je potřeba při léčbě pacientů s těmito infekcemi postupovat obezřetně.

Hypersenzitivita

Po jednorázové dávce se mohou vyskytnout hypersenzitivní a alergické reakce (viz bod 4.8), včetně anafylaktické a anafylaktoidní reakce, které mohou být život ohrožující. Jestliže se takové reakce objeví, podávání ciprofloxacinu musí být ukončeno a je potřeba zahájit adekvátní léčbu.

Pohybový systém

Ciprofloxacin se obecně nesmí používat u pacientů s anamnézou onemocnění/poš­kození šlach souvisejících s léčbou chinolony. Ve velmi vzácných případech, po mikrobiologickém zdokumentování původce a vyhodnocení poměru přínosu/rizika, může být ciprofloxacin těmto pacientům předepsán za účelem léčby určitých závažných infekcí, zejména pak v případech selhání standardní léčby nebo bakteriální rezistence, pokud mikrobiologické údaje použití ciprofloxacinu potvrzují.

Po použití ciprofloxacinu se mohou vyskytnout tendinitida a ruptury šlach (zejména Achillovy šlachy), někdy bilaterální, a to dokonce již během prvních 48 hodin léčby. Záněty a ruptury šlach se mohou vyskytnout dokonce až po několika měsících po ukončení léčby ciprofloxacinem. Riziko vzniku tendinopatie se zvyšuje u starších pacientů a u pacientů souběžně léčených kortikosteroidy (viz bod 4.8).

Při jakémkoli příznaku tendinitidy (např. bolestivý otok, zánět) musí být léčba ciprofloxacinem přerušena. Postiženou končetinu je potřeba udržovat v klidu.

U pacientů s myastenií gravis musí být ciprofloxacin užíván s opatrností, protože její příznaky se mohou zhoršit (viz bod 4.8).

Poruchy zraku

Pokud dojde ke zhoršení zraku nebo jakémukoli vlivu na oči, je nezbytné okamžitě konzultovat očního lékaře.

Fotosenzitivita

Bylo prokázáno, že ciprofloxacin způsobuje fotosenzitivní reakce. Pacienti užívající ciprofloxacin musí být informováni o tom, že se během léčby nesmí vystavovat přímému slunečnímu nebo UV záření (viz bod 4.8).

Centrální nervový systém

Je známo, že ciprofloxacin, stejně jako jiné chinolony spouští záchvaty, nebo snižují křečový práh. Byly hlášeny případy status epilepticus. Užívání ciprofloxacinu u pacientů s onemocněními CNS, kteří mohou být náchylní k záchvatům, se musí dobře zvážit. Jestliže se vyskytnou záchvaty, musí se léčba ciprofloxacinem přerušit (viz bod 4.8). Již po prvním užití ciprofloxacinu se mohou vyskytnout psychiatrické reakce. Ve vzácných případech mohou deprese nebo psychózy vést až k sebevražedným představám/myš­lenkám, které mohou vyvrcholit pokusem o sebevraždu nebo dokonanou sebevraždou.

  • V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem přerušit. Mezi pacienty, kterým byl podáván ciprofloxacin, byly zaznamenány případy polyneuropatie (podložené neurologickými symptomy jako jsou bolest, pálení, porucha smyslů nebo svalová slabost, které se vyskytovaly samostatně nebo v kombinaci). U pacientů, u kterých se projeví příznaky neuropatie, jako jsou bolest, pálení, brnění, znecitlivění a/nebo slabost, musí být podávání ciprofloxacinu ukončeno, aby se předešlo ireverzibilnímu poškození (viz bod 4.8).

Srdeční poruchy Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně přípravku Ciprinol, u pacientů se známými rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:

  • – vrozený prodloužený QT interval

  • – současné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika)

  • – nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hypomagnesemie)

  • – onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie)

Starší pacienti a ženy mohou být více náchylní k prodloužení QT následkem medikace. Proto je zapotřebí opatrnosti, jestliže jsou fluorochinolony, včetně ciprofloxacinu, používány u těchto skupin pacientů (viz bod 4.2 „Starší pacienti“, bod 4.5, bod 4.8 a bod 4.9).

Hypoglykemie

Stejně jako u jiných chinolonů byla hypoglykemie hlášena nejčastěji u diabetických pacientů, a to zejména u starší populace. U všech diabetických pacientů se doporučuje pečlivé sledování hladiny glukózy v krvi (viz bod 4.8).

Gastrointestinální systém

Výskyt závažného nebo dlouho trvajícího průjmu během léčby nebo po ukončení léčby (a to i několik týdnů po ukončení léčby) může indikovat kolitidu, která se vyvinula následkem užívání antibiotik (život ohrožující s možnými fatálními následky), vyžadující okamžitou léčbu (viz bod 4.8).

  • V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem okamžitě přerušit a musí se zahájit vhodná léčba.

  • V této situaci jsou antiperistaltické léky kontraindikovány.

Ledviny a močové cesty

  • V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byla hlášena krystalurie (viz bod 4.8). Pacienti užívající ciprofloxacin musí být dobře hydratovaní a je nutné zabránit nadměrné alkalitě jejich moči.

Porucha funkce ledvin

Vzhledem k tomu, že je ciprofloxacin vylučován nezměněn ve značné míře renální cestou, u pacientů s renální nedostatečností je zapotřebí upravit dávkování tak, jak je popsáno v bodě 4.2, aby se předešlo nárůstu nežádoucích účinků, zapříčiněnému kumulací ciprofloxacinu.

Játra a žlučové cesty

  • V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byly hlášeny případy nekrózy jater a život ohrožující selhání jater (viz bod 4.8). V případě jakýchkoli známek a příznaků onemocnění jater (například anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, svědění nebo citlivost v abdominální oblasti) je nutné léčbu přerušit.

Deficit glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy

U pacientů s deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy byla v souvislosti s ciprofloxacinem zaznamenána hemolytická reakce. Proto by těmto pacientům neměl být ciprofloxacin podáván, pokud potenciální přínos nepřeváží možné riziko. V takovém případě musí být pečlivě monitorován potenciální výskyt hemolýzy.

Rezistence

  • V průběhu nebo po ukončení léčby ciprofloxacinem mohou být izolovány bakterie, které projevují rezistenci na ciprofloxacin, s nebo bez klinicky zjevné superinfekce. Při prodloužené době léčby, při nozokomiálních infekcích, a to zejména u infekcí způsobených kmeny Staphylococcus a Pseudomonas, zde může být konkrétní riziko selekce bakterií rezistentních na ciprofloxacin.

Cytochrom P450

Ciprofloxacin inhibuje CYP1A2, a proto může způsobit zvýšenou sérovou koncentraci současně podávaných látek metabolizovaných tímto enzymem (např. theofylinu, klozapinu, olanzapinu, ropinirolu, tizanidinu, duloxetinu, agomelatinu). Současné podávání ciprofloxacinu a tizanidinu je kontraindikováno. Z tohoto důvodu musí být u pacientů užívajících tyto látky současně s ciprofloxacinem pečlivě sledovány klinické příznaky předávkování a dále může být také potřebné stanovení sérových koncentrací (např. theofylinu) (viz bod 4.5).

Methotrexát

Současné užívání ciprofloxacinu a methotrexátu se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Interakce s testy

In vitro aktivita ciprofloxacinu proti Mycobacterium tuberculosis by mohla mít za následek chybné negativní výsledky bakteriologického testu vzorků od pacientů, kteří současně užívají ciprofloxacin.

Reakce v místě vpichu

Při intravenózním podání ciprofloxacinu byly hlášeny lokální reakce v místě vpichu infuze. Tyto reakce se vyskytují častěji v případech, kdy je doba trvání infuze 30 minut nebo méně. Mohou se projevovat jako lokální kožní reakce, které po ukončení infuze rychle zmizí. Následné intravenózní podání není kontraindikováno, pokud se reakce nenavrátí nebo nezhorší.

Přípravek Ciprinol obsahuje sodík.

Jeden ml roztoku pro intravenózní infuzi obsahuje 3,61 mg sodíku. To je třeba vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Vliv jiných přípravků na ciprofloxacin:

Léky o kterých je známo, že prodlužují QT interval

Ciprinol, stejně jako ostatní fluorochinolony, musí být používán s opatrností u pacientů užívajících léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy a antipsychotika) (viz bod 4.4).

Probenecid

Probenecid interferuje s renální sekrecí ciprofloxacinu. Souběžné užívání probenecidu a ciprofloxacinu zvyšuje sérové koncentrace ciprofloxacinu.

Metoklopramid

Metoklopramid urychluje absorpci ciprofloxacinu (perorálního), to má za následek zkrácení doby dosažení maximální plazmatické koncentrace. Vliv na biologickou dostupnost ciprofloxacinu pozorován nebyl.

Omeprazol

Současné podávání ciprofloxacinu s léčivými přípravky, které obsahují omeprazol má za následek mírné snížení Cmax a AUC ciprofloxacinu.

Vliv ciprofloxacinu na jiné léčivé přípravky:

Tizanidin

Tizanidin se nesmí podávat současně s ciprofloxacinem (viz bod 4.3). V klinické studii se zdravými jedinci došlo ke zvýšení sérové koncentrace tizanidinu (hodnota Cmax se zvýšila: 7krát, rozmezí: 4 až 21krát; hodnota AUC se zvýšila: 10krát, rozmezí: 6 až 24krát) při současném podávání s ciprofloxacinem. Zvýšená sérová koncentrace tizanidinu je spojena s umocněným hypotenzním a sedativním účinkem.

Methotrexát

Renální tubulární transport methotrexátu může být inhibován současným podáním ciprofloxacinu, což může vést ke zvýšeným plazmatickým hladinám methotrexátu a zvýšit riziko toxických reakcí souvisejících s methotrexátem. Proto se současné podávání nedoporučuje (viz bod 4.4).

Theofylin

Současné podávání ciprofloxacinu a theofylinu může způsobit nežádoucí zvýšení sérové koncentrace theofylinu. To může vést k nežádoucím účinkům vyvolaným theofylinem, které mohou být výjimečně život ohrožující nebo fatální. Při současnému podávání těchto dvou léků musí být sérové koncentrace theofylinu kontrolovány a dávky theofylinu sníženy, pokud je to nezbytné (viz bod 4.4).

Další deriváty xantinu

Byly zaznamenány případy, kdy při současném užívání ciprofloxacinu a kofeinu nebo pentoxifylinu (oxpentifylinu) došlo ke zvýšení sérové koncentrace těchto derivátů xantinu.

Fenytoin

Současné užívání ciprofloxacinu a fenytoinu může vést ke zvýšení nebo snížení sérových hladin fenytoinu, proto se doporučuje sledovat hladiny léků.

Cyklosporin

Při současném podávání ciprofloxacinu a léčivých přípravků obsahujících cyklosporin bylo pozorováno přechodné zvýšení koncentrace sérového kreatininu. Proto je třeba u takových pacientů často (dvakrát týdně) kontrolovat koncentraci sérového kreatininu.

Antagonisté vitamínu K

Současné podávání ciprofloxacinu a antagonisty vitamínu K může umocňovat jeho antikoagulační efekt. Velikost rizika závisí na probíhající infekci, věku a celkovém stavu pacienta, takže je těžké stanovit podíl ciprofloxacinu na nárůstu INR (international normalised ratio). Proto se v průběhu současného podávání ciprofloxacinu s antagonisty vitamínu K (např. warfarinem, acenokumarolem, fenoprokumonem nebo fluindionem), ale i krátce po jeho ukončení, doporučuje častější sledování protrombinového času (INR).

Duloxetin

  • V klinických studiích bylo prokázáno, že současné použití duloxetinu se silnými inhibitory izoenzymu CYP450 1A2 jako je fluvoxamin, může mít za následek zvýšení AUC a Cmax duloxetinu. Ačkoli nejsou dostupná žádná klinická data týkající se možných interakcí s ciprofloxacinem, je možné po současném podání očekávat obdobný efekt (viz bod 4.4).

Ropinirol

  • V klinické studii bylo prokázáno, že souběžné užívání ropinirolu a ciprofloxacinu, středně silného inhibitoru izoenzymu CYP450 1A2, má za následek zvýšení hodnot Cmax a AUC ropinirolu o 60 %, resp. 84 %. Během současné léčby s ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje sledování nežádoucích účinků vyvolaných ropinirolem a případně vhodná úprava dávek ropinirolu (viz bod 4.4).

Lidokain

U zdravých dobrovolníků bylo pozorováno, že současné podávání léčivých přípravků s lidokainem, a ciprofloxacinu, který je středně silným inhibitorem izoenzymu CYP450 1A2, snižuje clearance intravenózně podávaného lidokainu o 22 %. Ačkoli byla léčba lidokainem dobře tolerována, mohou se po současném podání s ciprofloxacinem vyskytnout interakce spojené s nežádoucími účinky.

Klozapin

Po sedmidenním současném užívání 250 mg ciprofloxacinu s klozapinem se zvýšily sérové koncentrace klozapinu a N-desmethylklozapinu o 29 %, resp. 31 %. Během současné léčby klozapinem a ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje klinické pozorování a vhodná úprava dávek klozapinu (viz bod 4.4).

Sildenafil

Po současném perorálním podání 50 mg s 500 mg ciprofloxacinu bylo u zdravých dobrovolníků pozorováno přibližně zdvojnásobení Cmax a AUC sildenafilu. Proto je zapotřebí opatrnosti, jestliže je předepisován ciprofloxacin současně se sildenafilem, je třeba zvážit rizika a přínosy.

Agomelatin

V klinických studiích bylo prokázáno, že fluvoxamin, jakožto silný inhibitor izoenzymu CYP450 1A2, výrazně inhibuje metabolismus agomelatinu, což vede k šedesátinásobnému nárůstu expozice agomelatinem. Ačkoli nejsou dostupná žádná klinická data pro možnou interakci s ciprofloxacinem, středně silným inhibitorem CYP450 1A2, můžeme při současném podání očekávat podobné účinky (viz „Cytochrom P450“ v bodě „Zvláštní upozornění a opatření pro použití“).

Zolpidem

Současné podávání s ciprofloxacinem může zvýšit hladiny zolpidemu v krvi, souběžné použití tedy není doporučeno.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Dostupná data o podávání ciprofloxacinu těhotným ženám neindikují žádné malformace, ani toxický vliv ciprofloxacinu na plod/novorozence. Studie na zvířatech neprokázaly přímé ani nepřímé škodlivé účinky na reprodukční toxicitu. U plodů zvířat a mladých zvířat, vystavených působení chinolonů, bylo pozorováno poškození nezralých chrupavek. Proto nelze vyloučit, že by lék mohl způsobovat poškození kloubních chrupavek u lidských nedospělých jedinců/plodů (viz bod 5.3).

Proto je v rámci prevence vhodné se užívání ciprofloxacinu během těhotenství vyhnout.

Kojení

Ciprofloxacin se vylučuje do mateřského mléka. Proto by vzhledem k potencionálnímu riziku poškození kloubů neměl být kojícími ženami užíván.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem ke svým neurologickým účinkům může ciprofloxacin ovlivnit dobu reakce. Z tohoto důvodu může být schopnost řídit a obsluhovat stroje snížená.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky (ADR) jsou nevolnost a průjem, zvracení, přechodné zvýšení transamináz, vyrážka a reakce v místě injekce a infuze.

ADR vycházející z klinických studií a postmarketingového sledování ciprofloxacinu (perorální, intravenózní a následná léčba), seřazené podle kategorií četnosti jsou uvedeny níže. Analýza četnosti byla provedena společně pro perorální a intravenózní formu ciprofloxacinu.

Třídy orgánových systémů

Časté

>

1/100 až

< 1/10

Méně časté

> 1/1 000 až

< 1/100

Vzácné

> 1/10 000 až

< 1/1 000

Velmi vzácné

< 1/10 000

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Infekce a infestace

Mykotické superinfekce

Poruchy krve

a lymfatického systému

Eosinofilie

Leukopenie

Anemie Neutropenie

Leukocytóza

Trombocytopenie Trombocytemie

Hemolytická anemie Agranulocytóz a

Pancytopenie (život ohrožující) Deprese kostní dřeně (život ohrožující)

Poruchy

Alergické reakce

Anafylaktická

imunitního

systému

Alergický edém / angioedém

reakce Anafylaktický šok (život

ohrožující) (viz bod 4.4) Reakce jako při sérové

nemoci

Poruchy metabolismu a výživy

Anorexie

Hyperglykemie

Hypoglykemie (viz bod 4.4)

Psychiatrické

poruchy

Psychomotorick á hyperaktivita/ neklid

Zmatenost a dezorientace Pocity úzkosti Neobvyklé sny

Deprese (potenciálně kulminující sebevražednými představami/ myšlenkami nebo pokusy o sebevraždu a dokonanou sebevraždou) (viz bod 4.4) Halucinace

Psychotické reakce (potenciálně kulminující sebevražedný mi představami/ myšlenkami nebo pokusy o sebevraždu a dokonanou sebevraždou) (viz bod 4.4)

Mánie, hypománie

Poruchy nervového systému

Bolest hlavy

Závratě

Poruchy spánku

Poruchy chuťového vnímání

Parestezie a dysestezie Hypoestezie

Třes

Záchvaty (včetně status epilepticus viz bod 4.4) Vertigo

Migréna Poruchy koordinace

Poruchy chůze Poruchy čichového nervu Intrakraniální hypertenze a pseudotumor cerebri)

Periferní neuropatie, polyneuropati e (viz bod 4.4)

Poruchy oka

Poruchy zraku

(např. diplopie)

Poruchy barevného vidění

Poruchy ucha a labyrintu

Tinitus

Ztráta sluchu/poškození sluchu

Srdeční poruchy

Tachykardie

Ventrikulární arytmie a torsade de pointes (hlášeno převážně u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT),

prodloužení QT na EKG (viz body 4.4 a 4.9)*

Cévní poruchy

Vazodilatace Hypotenze Synkopa

Vaskulitida

Respirační, hrudní a mediastinální

poruchy

Dyspnoe

(včetně astmatických

stavů)

Gastrointestinál ní poruchy

Nauze a

Průje

m

Zvracení Gastrointestinál ní

a abdominální bolest Dyspepsie Flatulence

Průjem v důsledku užívání antibiotik, včetně pseudomembranóz ní kolitidy (velmi vzácně s možnými fatálními následky) (viz bod 4.4)

Pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest

Zvýšení transamináz Zvýšené hodnoty bilirubinu

Zhoršení funkce jater

Cholestatická žloutenka

Hepatitida

Nekróza jater (velmi vzácně postupující

v život ohrožující selhání jater)

(viz bod 4.4)

Poruchy kůže

a podkožní tkáně

Vyrážka

Pruritus

Kopřivka

Fotosenzitivní reakce (viz bod 4.4)

Petechie Erythema multiforme Erythema nodosum Stevens-Johnsonův syndrom

(potenciálně život ohrožující)

Toxická Epidermální nekrolýza (potenciálně život ohrožující)

Akutní generalizovan

á

exantematózn í pustulóza

(AGEP) Léková

reakce

s eosinofilií a systémový mi symptomy (DRESS)

Poruchy svalové a kosterní soustavy

a pojivové tkáně

Bolesti kostí a svalů (např. bolest končetin, zad, hrudníku)

Artralgie

Myalgie

Artritida

Zvýšený svalový tonus a křeče

Svalová slabost Tendinitida Ruptura šlachy (zejména Achillovy šlachy) (viz bod 4.4) Exacerbace symptomů myastenie gravis (viz bod 4.4)

Poruchy ledvin a močových cest

Zhoršení funkce ledvin

Selhání ledvin

Hematurie

Krystalurie (viz

bod 4.4)

Tubulointersticiáln í nefritida

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Astenie

Horečka

Edém

Pocení

(hyperhidróza)

Vícenásobná vyšetření

Zvýšení alkalické fosfatázy v krvi

Zvýšená amyláza

Zvýšení INR (u pacientů léčených antagonisty vitamínu K)

Níže uvedené nežádoucí účinky se častěji vyskytovaly u podskupiny pacientů, kteří podstoupili intravenózní léčbu nebo sekvenční léčbu (z intravenózní léčby přešli na perorální léčbu):

Časté

zvracení, přechodné zvýšení transamináz, vyrážka

Méně časté

trombocytopenie, trombocytemie, zmatenost a dezorientace, halucinace, parestézie a dysestezie, záchvaty, vertigo, porucha zraku, ztráta sluchu, tachykardie, vasodilatace, hypotenze, přechodné zhoršení funkce jater, cholestatická žloutenka, selhání ledvin, edém

Vzácné

pancytopenie, deprese kostní dřeně, anafylaktický šok, psychotické reakce, migréna, porucha čichového nervu, zhoršení sluchu, vaskulitida, pankreatitida, nekróza jater, petechie, ruptura šlachy

Pediatrická populace

Výše uvedené údaje o výskytu artropatie byly získány v rámci studií prováděných na dospělých.

U dětí je výskyt artropatie zaznamenáván častěji (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky

Bylo hlášeno předávkování, kdy podání 12 g vedlo ke vzniku mírných příznaků toxicity. Bylo zjištěno, že akutní předávkování v množství 16 g způsobuje akutní selhání ledvin.

Příznaky předávkování jsou: závrať, třes, bolest hlavy, únava, záchvaty, halucinace, zmatenost, abdominální diskomfort, snížení funkce ledvin a jater a rovněž krystalurie a hematurie. Byla zaznamenána reverzibilní renální toxicita.

Léčba

V případě předávkování má být zahájena symptomatická léčba. Z důvodu možného prodloužení QT intervalu má být provedeno monitorování EKG.

Doporučuje se sledování funkce ledvin, včetně pH moči a případně podle potřeby zvýšit kyselost, aby se zabránilo krystalurii. Pacienti mají být dobře hydratováni.

Hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou se eliminuje pouze malé množství ciprofloxacinu (< 10 %).

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Fluorochinolony, ATC kód: J01MA02

Mechanismus účinku:

Ciprofloxacin je fluorochinolonové antibiotikum, to znamená, že působí inhibičně na oba bakteriální enzymy, topoizomerázu II (DNA-gyrázu) a topoizomerázu IV, které jsou potřebné pro replikaci, transkripci, opravu a rekombinaci bakteriální DNA.

Vztah FK/FD:

Účinnost závisí hlavně na vztahu mezi maximální sérovou koncentrací (Cmax) a minimální inhibiční koncentrací (MIC) ciprofloxacinu vzhledem k příslušnému mikroorganizmu a na vztahu mezi plochou pod křivkou (AUC) a MIC.

Mechanismus rezistence:

In vitro rezistence na ciprofloxacin se může vyvinout postupným procesem mutací cílového místa u obou topoizomeráz, topoizomerázy II (DNA gyrázy) a topoizomerázy IV. Výsledný stupeň zkřížené rezistence mezi ciprofloxacinem a jinými fluorochinolony je proměnlivý. Jednotlivé mutace nemusí mít za následek klinickou rezistenci, ale násobné mutace obvykle za následek klinickou rezistenci na mnoho aktivních látek nebo na všechny aktivní látky v rámci skupiny mají.

Nepropustnost a/nebo mechanismus rezistence efluxní pumpy účinné látky může mít proměnlivý efekt na citlivost na fluorochinolony, která závisí na fyziochemických vlastnostech různých účinných látek v rámci skupiny a afinitě transportních systémů pro danou účinnou látku. Všechny in vitro mechanismy rezistence jsou běžně pozorovány v klinických izolátech. Mechanismy rezistence, které inaktivují další antibiotika, například permeační bariéry (běžné u Pseudomonas aeruginosa) a efluxní mechanismus, mohou ovlivnit citlivost na ciprofloxacin. Byla zaznamenána rezistence zprostředkovaná plazmidem kódovaná pomocí genů qnr.

Spektrum antibakteriální aktivity:

Hraniční hodnoty oddělující citlivé kmeny od kmenů s intermediární citlivostí a tyto od rezistentních kme­nů:

Doporučení EUCAST

Mikroorganizmy

Citlivé

Rezistentní

Enterobakterie

S < 0,5 mg/l

R > 1 mg/l

Pseudomonas

S < 0,5 mg/l

R > 1 mg/l

Acinetobacter

S < 1 mg/l

R > 1 mg/l

Staphylococcus spp.1

S < 1 mg/l

R > 1 mg/l

Haemophilus influenzae a Moraxella catarrhalis

S < 0,5 mg/l

R > 0,5 mg/l

Neisseria gonorrhoeae

S < 0,03 mg/l

R > 0,06 mg/l

Neisseria meningitidis

S < 0,03 mg/l

R > 0,06 mg/l

Break pointy nevztažitelné k třídám

S < 0,5 mg/l

R > 1 mg/l

Staphylococcus spp. – hraniční

hodnoty pro ciprofloxacin odpovídající terapii s vysokými dávkami.


Hraniční hodnoty nevztažitelné k třídám byly určeny zejména na základě údajů FK/FD a nejsou závislé na distribuci MIC jednotlivých druhů. Jsou určeny pouze pro druhy, pro které specifické Break pointy nebyly určeny a ne pro takové druhy, pro které testy citlivosti nejsou doporučovány.

Prevalence získané rezistence vybraných druhů se může lišit geograficky a časově. Je vhodná informace o lokální rezistenci, zejména pokud se jedná o léčbu závažných infekcí. V nezbytných případech, kdy lokální prevalence rezistence je taková, že prospěšnost látky je přinejmenším


u některých typů infekcí sporná, je třeba požádat o radu experta.

Zařazení příslušných druhů podle citlivosti na ciprofloxacin (druhy Streptococcus viz bod 4.4)

DRUHY VĚTŠINOU CITLIVÉ

Aerobní grampozitivní mikroorganizmy

Bacillus anthracis (1)__________­________________________­________________________­____________

Aerobní gramnegativní mikroorganizmy

Aeromonas spp.

Brucella spp.

Citrobacter koseri

Francisella tularensis

Haemophilus ducreyi

Haemophilus influenzae*

Legionella spp.

Moraxella catarrhalis*

Neisseria meningitidis Pasteurella spp.

Salmonella spp.

Shigella spp.

Vibrio spp.

Yersinia pestis_________­________________________­________________________­________________________

Anaerobní mikroorganizmy

Mobiluncus_________­________________________­________________________­___________

Další mikroorganizmy

Chlamydia trachomatis ($)

Chlamydia pneumoniae ($)

Mycoplasma hominis ($)

Mycoplasma pneumoniae ($) _____________­________________________­____________

dRuHy, u Kterých se může rezistence vyvinout

Aerobní grampozitivní mikroorganizmy

Enterococcus faecalis ($)

Staphylococcus spp. (2)__________­________________________­________________________­_________

Aerobní gramnegativní mikroorganizmy

Acinetobacter baumannii+ Burkholderia cepacia+ Campylobacter spp.+* Citrobacter freundii* Enterobacter aerogenes Enterobacter cloacae*

Escherichia coli*

Klebsiella oxytoca

Klebsiella pneumoniae*

Morganella morganii*

Neisseria gonorrhoeae*

Proteus mirabilis*

Proteus vulgaris* Providencia spp.

Pseudomonas aeruginosa*

Pseudomonas fluorescens

Serratia marcescens*__________­________________________­________________________­________

Anaerobní mikroorganizmy

Peptostreptococ­cus spp.

Propionibacterium acnes_________­________________________­________________________­______

INHERENTNÍ REZISTENTNÍ ORGANIZMY__________­________________

Aerobní grampozitivní mikroorganizmy

Actinomyces

Enteroccus faecium

Listeria monocytogenes_________­________________________­________________________­________________

Aerobní gramnegativní mikroorganizmy

Stenotrophomonas maltophilia___________­________________________­________________________­_______

Anaerobní mikroorganizmy

Kromě výše uvedených________­________________________­________________________­__________

Další mikroorganizmy

Mycoplasma genitalium Ureaplasma urealitycum_________­________________________­________________________­___________

* Klinická účinnost byla prokázána pro citlivé izoláty ve schválených klinických indikacích

+ Míra rezistence > 50 % v jedné nebo více zemích EU

($): Přirozená střední citlivost neexistuje-li získaný mechanismus rezistence

  • (1) : Byly provedeny studie s experimentálními zvířecími infekcemi způsobenými inhalací spor Bacillus anthracis; tyto studie ukázaly, že antibiotika podaná brzy po expozici zabránila vzniku onemocnění, jestliže léčba vedla ke snížení počtu spor v organizmu pod infekční dávku. U lidí je doporučené použití primárně dáno citlivostí, zjišťovanou in vitro, a také experimentálními daty získanými u zvířat a v limitovaném množství u lidí. Léčba ciprofloxacinem podávaným v dávkách 500 mg 2× denně po dobu 2 měsíců je u lidí považována jako dostatečná ochrana před infekcí vyvolanou antraxem. Ošetřujícím lékařům je doporučeno seznámit se s národními a/nebo mezinárodními konvenčními dokumenty, které se vztahují k léčbě infekce antraxu.

  • (2) : S. aureus rezistentní na methicilin se obvykle projevuje – korezistencí na fluorochinolony.

Míra rezistence na methicilin je mezi všemi druhy stafylokoků přibližně 20 až 50 %; ve zvýšené míře je pozorována zejména v nemocničním prostředí.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po intravenózní infuzi ciprofloxacinu bylo dosaženo průměrné maximální sérové koncentrace na konci infuze. Farmakokinetické vlastnosti ciprofloxacin jsou přímo úměrné intravenózně podávané dávce až do dávky 400 mg.

Porovnání farmakokinetických parametrů režimů intravenózního podávání dvakrát a třikrát denně neukázalo žádný důkaz o lékové akumulaci ciprofloxacinu a jeho metabolitů.

60minutová intravenózní infuze 200 mg ciprofloxacinu nebo perorální podání 250 mg ciprofloxacinu, vždy každých 12 hodin, vytvořilo stejnou plochu pod křivkou času a sérové koncentrace (AUC).

60minutová intravenózní infuze 400 mg ciprofloxacinu podávaná každých 12 hodin byla, co se týče hodnot AUC, bioekvivalentní perorální dávce o velikosti 500 mg podávaných každých 12 hodin.

Intravenózní dávka 400 mg podávaná po dobu 60 minut každých 12 hodin měla za následek hodnotu Cmax podobnou, jako u perorální dávky 750 mg.

60minutová infuze 400 mg ciprofloxacinu, podávaná každých 8 hodin je, co se týče AUC, ekvivalentní podávání perorální dávky 750 mg každých 12 hodin.

Distribuce

Vazba ciprofloxacinu na bílkoviny je nízká (20–30 %). Ciprofloxacin je přítomen v plazmě převážně ve své neionizované formě a má rozsáhlý distribuční objem v rovnovážném stavu 2–3 l/kg tělesné hmotnosti. Ciprofloxacin dosahuje vysokých koncentrací v různých tkáních, jako jsou plíce (epiteliální tekutina, alveolární makrofágy, tkáňová biopsie), dutiny, zánětlivé léze (kantaridinová puchýřová tekutina) a urogenitální trakt (moč, prostata, endometrium), kde celkové koncentrace převyšují dosažené plazmatické koncentrace.

Biotransformace

Byly identifikovány tyto čtyři metabolity vyskytující se v nízkých koncentracích: desetylenecipro­floxacin (M 1), sulfociprofloxacin (M 2), oxociprofloxacin (M 3) a formylciprofloxacin (M 4). Metabolity vykazují in vitro antimikrobiální aktivitu, ale nižšího stupně než základní složka.

Je známo, že ciprofloxacin je středně silný inhibitor izoenzymů CYP 450 1A2.

Eliminace

Ciprofloxacin je převážně vylučován v nezměněné podobě renálně a v menší míře také stolicí.

Vy

učování ciprofloxacinu (% z dávky)

Perorální podání

Moč

Stolice

Ciprofloxacin

61,5

15,2

Metabolity (M 1-M 4)

9,5

2,6

Renální clearance je mezi 180–300 ml/kg/hod a celková clearance je mezi 480–600 ml/kg/hod. Ciprofloxacin podléhá jak glomerulární filtraci, tak tubulární sekreci. Závažně snížená funkce ledvin vede ke zvýšení poločasu ciprofloxacinu až na 12 hodin.

Nerenální clearance ciprofloxacinu je způsobená hlavně aktivní trans-intestinální sekrecí a metabolismem. 1 % dávky se vylučuje biliárními cestami. Ciprofloxacin je ve žluči přítomen ve vysokých koncentracích.

Pediatrická populace

Farmakokinetické údaje u pediatrických pacientů jsou omezené.

Ve studii s dětmi nebyly hodnoty Cmax a AUC závislé na věku (od jednoho roku věku). Nebylo pozorováno významné zvýšení hodnot Cmax a AUC po více dávkách (10 mg/kg třikrát denně).

U 10 dětí se závažnou sepsí, ve věku méně než 1 rok byla hodnota Cmax 6,1 mg/l (rozmezí 4,6

  • 8,3 mg/l) po 1hodinové intravenózní infuzi v dávce 10 mg/kg; odlišná hodnota 7,2 mg/l (rozmezí 4,711,8 mg/l) byla zjištěna u dětí ve věku 1 až 5 let. Hodnoty AUC byly 17,4 mg*hod/l (rozmezí 11,832 mg*hod/l) a 16,5 mg*h/l (rozmezí 11,0–23,8 mg*hod/l) v příslušných věkových skupinách.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií toxicity jednorázové dávky, toxicity po opakovaném podávání, hodnocení kancerogenního potenciálu nebo reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

V klinicky relevantních úrovních expozice je ciprofloxacin, podobně jako ostatní chinolony, fototoxický pro zvířata. Údaje o fotomutagenitě / fotokarcinogenitě ukazují, že ciprofloxacin má slabý fotomutagenní nebo fototumorigenní vliv in vitro a v experimentech se zvířaty. Tento vliv byl srovnatelný s ostatními inhibitory gyrázy.

Kloubní snášenlivost:

Stejně jako jiné inhibitory gyráz způsobuje ciprofloxacin poškození velkých nosných kloubů u nedospělých jedinců. Stupeň poškození chrupavky závisí na věku, druhu a dávce; poškození může být omezeno snížením zatížení kloubů. Ve studiích u dospělých jedinců (potkani, psi) nebylo poškození chrupavek zjištěno. Ve studii provedené na mladých psech (rasy beagle) ciprofloxacin způsoboval v terapeutických dávkách těžké změny na kloubech po dvou týdnech léčby. Tyto změny byly patrné i po 5 měsících.

6. FARMAcEuTIcKÉ ÚDAJE

6.1  seznam pomocných látek

Natrium-laktát

Chlorid sodný

Kyselina chlorovodíková 10%

Voda na injekci

6.2  Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

Pokud nebyla potvrzena kompatibilita s dalšími roztoky/léčivy, musí být infuzní roztok vždy podáván odděleně. Vizuálními projevy nekompatibility jsou např. precipitace, zákal a změna zbarvení.

Inkompatibilita se objevuje u všech infuzních roztoků / léčiv, které jsou fyzikálně či chemicky nestabilní při daném pH roztoku (např. peniciliny, roztoky s heparinem), zejména v kombinaci s roztoky upravenými pro alkalické pH (pH roztoků s ciprofloxacinem: 3,9 – 4,5).

6.3   Doba použitelnosti

5 let

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte infuzní lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5  Druh obalu a obsah balení

Zapertlovaná infuzní lahvička z bezbarvého skla, bromobutylová nebo chlorobutylová zátka, Al kryt, odtrhovací chránič z plastické hmoty, krabička.

Velikost balení: 1× 200 mg/100 ml

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Roztok pro intravenózní infuzi se má připravovat bezprostředně před podáním.

Roztok přípravku Ciprinol pro intravenózní infuzi je kompatibilní s fyziologickým roztokem chloridu sodného, Ringerovým roztokem, Hartmannovým roztokem (Ringer-laktát), 5% nebo 10% roztokem glukosy, 10% roztokem fruktosy a 5% roztokem glukosy s 0,225% NaCl nebo 0,45% NaCl.

Ciprinol nesmí být mísen s infuzními roztoky a injekcemi, které jsou fyzikálně nebo chemicky nestabilní při hodnotách pH 3–4 (např. penicilin, heparin). Pokud pacient potřebuje dostat současně jiný lék, tento lék by měl být vždy podán odděleně od ciprofloxacinu.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNuTÍ O REGIsTRAcI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

8. REGIsTRAČNÍ ČÍsLO(A)

42/319/00-C

9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 24.5.2000

Datum posledního prodloužení registrace: 31.3.2010

Další informace o léčivu CIPRINOL

Jak se CIPRINOL podává: intravenózní podání - infuzní roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Lahev
Velikost balení: 1X100ML

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Krka, d.d., Novo mesto, Novo mesto
E-mail: info.cz@krka.biz