BUSPIRON-EGIS 10 MG - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Buspiron-EGIS 5 mg

Buspiron-EGIS 10 mg

tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Buspiron-EGIS 5 mg: Jedna tableta obsahuje buspironi hydrochloridum 5 mg. Buspiron-EGIS 10 mg: Jedna tableta obsahuje buspironi hydrochloridum 10 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna 5mg tableta obsahuje 55,70 mg monohydrátu laktosy.

Jedna 10mg tableta obsahuje 111,40 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Popis přípravku

Přípravek Buspiron-EGIS 5 mg: bílé, kulaté, hladké tablety se zkosenými hranami, na jedné straně s vyraženým potiskem „E 151“ a na druhé straně s půlicí rýhou.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

Přípravek Buspiron-EGIS 10 mg: bílé, kulaté, hladké tablety se zkosenými hranami, na jedné straně s vyraženým potiskem „E 152“ a na druhé straně s půlicí rýhou.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

• Krátkodobá léčba úzkostných poruch, především generalizované úzkostné poruchy (GAD);
• Adjuvantní terapie depresivních poruch.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování by mělo být stanoveno individuálně. Doporučená zahajovací dávka je 15 mg denně (5 mg třikrát denně) a může být zvyšována o 5 mg denně každé 2 až 3 dny. Denní dávka by měla být aplikována rozděleně ve 2–3 dílčích dávkách. Obvyklá denní dávka je 20–30 mg. Maximální jednotlivá dávka je 30 mg, denní dávka by neměla překročit 60 mg. Tablety by měly být užívány vždy ve stejnou denní dobu, buď před jídlem, nebo po jídle, abychom se vyvarovali extrémních změn plazmatických hladin léčivé látky v průběhu dne.

Přípravek by neměl být užíván příležitostně k léčbě úzkosti a tenze spojené s každodenním životem, pro nástup terapeutických účinků je nutné opakované podávání přípravku Buspiron-EGIS. Léčebné účinky se projeví nejdříve asi až za 7–14 dní léčby.

Pokud se buspiron podává se silným inhibitorem CYP3A4, úvodní dávka by měla být nižší a až po lékařském hodnocení by se měla postupně zvyšovat (viz bod 4.5).

Po jednorázovém podání u pacientů s mírnou až střední renální insuficiencí (clearance kreatininu 20–49 ml/min/1,72 m²) bylo pozorováno mírné zvýšení hladiny buspironu v krvi, a to bez zvýšení biologického poločasu. Buspiron má být u těchto pacientů podáván s opatrností a v nízkých dávkách, doporučuje se podávat dvakrát denně. Před eventuálním zvýšením dávky je třeba pečlivě posoudit reakci a symptomy pacienta. Jednorázová dávka u pacientů s anurií způsobuje zvýšení krevní hladiny metabolitu 1-pyrimidin/pipe­razinu (1-PP), přičemž dialýza nemá žádný vliv na hladinu buspironu ani na hladinu 1-PP. Buspiron nemá být podáván pacientům s clearance kreatininu <20 ml/min/1,72 m², zejména nemá být podáván pacientům s anurií, protože může dojít ke zvýšení hladiny buspironu a jeho metabolitů.

Jak lze očekávat, přípravky jako buspiron, použité u pacientů se sníženou funkcí jater, vykazují snížený „first-pass effect“. Po jednorázovém podání se u pacientů s cirhózou jater objevují vyšší maximální koncentrace nezměněného buspironu, spolu s prodloužením biologického poločasu. U těchto pacientů by buspiron měl být používán s opatrností a individuální dávka by měla být pečlivě upravována, aby se snížila možnost vzniku nežádoucích účinků na CNS, které mohou nastat v důsledku vysokých maximálních koncentrací buspironu. Zvýšení dávky by mělo být pečlivě zváženo, a to až po 4–5 dnech zkušeností s předchozím dávkováním.

Aktuální data nepodporují změnu dávkovacího režimu na základě věku nebo pohlaví pacienta.

Pediatrická populace

Placebem kontrolované studie, ve kterých byli 334 pacienti léčeni buspironem po dobu až šesti týdnů, neprokázaly účinnost buspironu v dávkách doporučených pro dospělé při léčbě generalizované úzkostné poruchy u pacientů mladších 18 let. Plazmatické koncentrace buspironu a jeho aktivního metabolitu byly při podávání stejných dávek u pediatrických pacientů ve srovnání s dospělými vyšší.

Způsob podání

Jídlo zvyšuje biologickou dostupnost buspironu. Buspiron je třeba užívat s jídlem nebo bez jídla důsledně každý den ve stejnou dobu.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;
• těžká renální (clearance kreatininu <20 ml/min/1,72 m2) nebo těžká jaterní nedostatečnost;
• akutní intoxikace alkoholem, hypnotiky, analgetiky, nebo antipsychotiky;
• pacienti s epilepsií.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Příznaky generalizované úzkostné poruchy (dle definice Americké psychiatrické společnosti a WHO) jsou: motorické napětí (nejistota, tremor, netrpělivost, nespavost), autonomní hyperaktivita (pocení, sucho v ústech, palpitace, parestézie, vertigo, časté nucení na močení a defekaci); strach (neodůvodněné obavy, úzkost, obavy z tragických událostí a nehod); zvýšená pohotovost (podrážděnost, poruchy koncentrace a nespavost).

Přípravek není vhodný k léčbě deprese v monoterapii.

Podávání buspironu pacientům užívajícím inhibitor monoaminooxidázy (IMAO) může představovat nebezpečí. Po přidání buspironu do léčebného režimu obsahujícího IMAO byl hlášen výskyt zvýšení krevního tlaku. Proto se současné užívání buspironu s inhibitory monoaminooxidázy nedoporučuje.

Buspiron by měl být užíván s opatrností u pacientů:

• s akutním glaukomem s úzkým úhlem;
• s myastenií gravis;
• s drogovou závislostí;
• s poruchou funkce jater nebo ledvin.

Buspiron může potenciálně maskovat klinické příznaky deprese a samostatně by neměl být k léčbě deprese používán.

Pediatrická populace

U osob mladších 18 let nebyla dlouhodobá bezpečnost a účinnost buspironu stanovena. Užívání buspironu u dětí a mladistvých se nedoporučuje (viz bod 4.2).

Zneužívání léků a závislost

Buspiron není kontrolovaná látka.

Studie drogové závislosti provedené u lidí a zvířat neprokázaly u buspironu možnost závislosti a zneužívání.

Jsou možné abstinenční příznaky u pacientů závislých na sedativech/hyp­notikách/anxi­olytikách. Vzhledem k tomu, že buspiron nevykazuje zkříženou toleranci s benzodiazepiny a jinými obvyklými sedativy/hypnotiky, nepotlačuje abstinenční syndrom, který se často objevuje při ukončení léčby těmito léky. Proto je před zahájením léčby přípravkem buspiron vhodné postupně vysadit tyto léky, zejména u pacientů dlouhodobě užívajících léky tlumící CNS.

Dlouhodobá toxicita

Protože mechanismus účinku nebyl zcela objasněn, nelze předvídat dlouhodobé toxické působení na CNS nebo jiné orgánové systémy.,

Laktosa

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, s vrozeným deficitem laktasy nebo s malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

Grapefruitová šťáva zvyšuje plazmatickou koncentraci buspironu. Pacienti užívající buspiron by neměli grapefruitovou šťávu konzumovat ve velkém množství.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

K současnému užívání buspironu s jinými léky působícími na CNS je třeba přistupovat s opatrností.

Nedoporučované kombinace:

Inhibitory MAO: Současné podávání s inhibitory MAO může zvýšit krevní tlak. Proto se současné podávání s inhibitory MAO nedoporučuje (viz bod 4.4).

Erythromycin: Současné podávání buspironu (10 mg v jednorázové dávce) a erythromycinu (čtyři dny

• 1,5 g jednou denně) zvýšilo u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace buspironu (hodnota Cmax se zvýšila 5× a AUC 6×). Je-li nutné užívat buspiron v kombinaci s erythromycinem, doporučuje se nízká dávka buspironu (např. 2,5 mg dvakrát denně). Následující úprava dávkování u obou léků by měla být provedena na základě klinické odpovědi.

Diazepam: Po přidání buspironu do dávkovacího režimu diazepamu nebyly pozorovány žádné statisticky významné rozdíly v ustálených farmakokinetických parametrech (Cmax, AUC a Cmin) u diazepamu, ale u nordiazepamu bylo zjištěno zvýšení asi o 15 % a byly pozorovány méně významné nežádoucí klinické účinky (závrať, bolest hlavy a nauzea).

Haloperidol: Současné podávání haloperidolu a buspironu může zvýšit hladinu haloperidolu v séru. Digoxin: U člověka se přibližně 95 % buspironu váže na plazmatické bílkoviny. Buspiron nevytěsňuje in vitro léky pevně navázané na sérové bílkoviny (např. warfarin). Ale může in vitro vytěsnit méně pevně navázané léky, jako například digoxin. Klinický význam této vlastnosti není znám.

Po přidání buspironu do léčebného režimu obsahujícího warfarin bylo hlášeno prodloužení protrombinové­ho času.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání buspironu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3). Podávání buspironu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.

Účinek buspironu na porod není znám.

Kojení

Není známo, zda se buspiron nebo jeho metabolit/meta­bolity vylučují do lidského mateřského mléka. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání buspironu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Buspiron má mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Pozornost je třeba věnovat rizikům spojeným s ospalostí nebo závratěmi vyvolanými tímto lékem (viz bod 4.8).

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky buspironu, pokud se vyskytnou, jsou obvykle pozorovány na začátku léčby a obvykle ustupují při dalším užívání léků a/nebo snížení dávkování.

Klinické zkušenosti

Při srovnání pacientů užívajících buspiron s pacienty užívajícími placebo byly závratě, bolest hlavy, nervozita, točení hlavy, nauzea, vzrušení a pocení/vlhká lepkavost jedinými nežádoucími účinky, které se vyskytly s významně vyšší frekvencí (p<0,10) ve skupině užívající buspiron.

Níže uvedený seznam nežádoucích účinků je seřazen podle tříd orgánových systémů a terminologie MedDRA a frekvence pomocí následujících kategorií četnosti: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), a velmi vzácné (<1/10000).

*závratě včetně točení hlavy

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

4.9 Předávkování

U zdravých dobrovolníků byla maximální tolerovaná dávka buspironu 375 mg/den. Při užívání maximálních dávek byly nejčastěji pozorovanými příznaky nauzea, zvracení, závratě, ospalost, mióza, a žaludeční potíže. Není známo specifické antidotum buspironu. Buspiron nelze z organismu odstranit dialýzou. Je třeba co nejrychleji vyprázdnit žaludek. Léčba by měla být symptomatická a podpůrná. Mělo by se předpokládat požití více látek.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: anxiolytika, deriváty azaspirodekane­dionu. ATC kód: N05BE01.

Mechanismus anxiolytického účinku buspironu a jiných derivátů azaspirodekanedionu (např. ipsapiron, gepiron, tandospiron) se liší od účinku benzodiazepinů. Neúčinkují na GABA / benzodiazepinový receptorový komplex, ale jako parciální agonisté 5-HT1A receptorů dosahují svého účinku modulací serotoninergního systému. Tento účinek vede k inhibici přeměny 5-HT a ke snížení frekvence akčních potenciálů v 5-HT neuronech dorzálního nucleus raphae. Účinek buspironu na pre-a postsynaptické 5-HT1A receptory se liší: v dorzálním nucleus raphae funguje presynapticky jako plný agonista, vede ke snížení počtu receptorů a inhibuje aktivitu serotoninergních neuronů. Na postsynaptických 5-HT1A receptorech působí buspiron jako parciální agonista (buspiron je méně účinný než serotonin, endogenní plný agonista). Buspiron má určitou afinitu také k presynaptickým D2 receptorům, není však jasné, zda toto hraje roli v jeho anxiolytickém účinku. Při vazbě na D2 receptory může buspiron ve vysokých koncentracích vykazovat jak agonistické, tak antagonistické účinky, tyto účinky se však nikdy nevyskytují v rozmezí terapeutických dávek. V důsledku své vazby na centrální dopaminergní receptory může buspiron vyvolávat příznaky podobné neuroleptickým (dystonie, pseudoparkinso­nismus, akatizie, tardivní dyskineze), nicméně tyto účinky nebyly v žádné klinické studii pozorovány. Přesto krátce po zahájení terapie může být u malého procenta pacientů pozorován neklid, což by mohlo naznačovat dopaminergní účinek (akatizie) či zvýšený centrální noradrenergní účinek. Buspiron nemá žádný významný vliv na benzodiazepinový receptor a neovlivňuje vazbu GABA. Na rozdíl od benzodiazepinů nemá buspiron žádné myorelaxační či antikonvulzivní účinky a jeho sedativní účinek je významně nižší než u typických anxiolytik. Buspiron neovlivňuje psychomotorické funkce. Anxiolytická účinnost buspironu je přibližně stejná jako u benzodiazepinů. Na rozdíl od benzodiazepinů nevede léčba buspironem k toleranci a závislosti, po přerušení léčby se neobjevují žádné abstinenční příznaky. Buspiron nepotencuje tlumivý účinek alkoholu na CNS. Nástup účinku buspironu je pozvolný, terapeutický účinek se objevuje mezi 7. a 14. dnem léčby, maximální efekt se dostavuje až po 4 týdnech užívání.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Buspiron se po perorálním podání rychle a téměř kompletně absorbuje ze zažívacího traktu. Současné požití jídla absorpci buspironu zpomaluje.

Distribuce

Biologická dostupnost je 4 %. Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo po 60–90 minutách po požití léku. U zdravých dobrovolníků vykazoval buspiron lineární (na dávce závislou) farmakokinetiku v rozmezí dávek 10–40 mg. Farmakokinetika u starších pacientů se neliší od ostatních věkových skupin. Po podání jednotlivé 20mg perorální dávky se plazmatická hladina pohybuje mezi 1 a 6 ng/ml. Vazba buspironu na plazmatické bílkoviny je přibližně 95 % (86 % je navázáno na plazmatický albumin a zbytek na a! kyselý glykoprotein).

Biotransformation

Buspiron podstupuje při prvním průchodu játry výraznou metabolizaci, proto se léčivá látka vyskytuje v systémovém oběhu v nízkých koncentracích, které vykazují velkou interindividuální variabilitu. Buspiron je metabolizován oxidativním systémem primárně izoenzymy cytochromu CYP3A4. Tvoří se různé hydroxymetabolity. Hlavní metabolit (5-OH-buspiron) je inaktivní. Dealkylovaný metabolit (1-(2-pyrimidinyl)-piperazin, 1-PP) je aktivní, jeho anxiolytická účinnost je 1/4–1/5 účinnosti mateřské látky, ale má vyšší plazmatické hladiny a přibližně dvojnásobně delší poločas eliminace než buspiron. Po podání jednotlivé dávky ¹⁴C značeného buspironu dojde k vyloučení 29–63 % radioaktivity močí během 24 hodin, převážně ve formě metabolitů. Přibližně 18–38 % podané dávky je vyloučeno stolicí. Po podání jednotlivých dávek (10–40 mg) je poločas eliminace mateřské látky přibližně 2–3 hodiny, zatímco poločas eliminace aktivního metabolitu je 4,8 hodiny.

Současný příjem potravy zpomaluje absorpci buspironu, ale snížením presystémové clearance (first-pass effect) významně zvyšuje biologickou dostupnost buspironu. Při užití s jídlem stoupá hodnota AUC buspironu o 84 %, zatímco Cmax stoupá o 16 %.

Rovnovážného stavu plazmatických hladin je dosaženo přibližně po dvou dnech pravidelného užívání. Zdánlivý distribuční objem je 5,3 l/kg.

Eliminace

Buspiron přechází do mateřského mléka, ale nejsou k dispozici údaje ohledně přechodu přes placentární bariéru.

Porucha funkce jater

U poruch jater lze očekávat zvýšené hladiny buspironu, větší AUC a prodloužený poločas eliminace. Vzhledem k biliární exkreci nezměněné látky se v plazmatických hladinách buspironu může objevit druhý peak. Pacienti s jaterní cirhózou by měli užívat nižší dávky nebo stejné dávky podávané v delších časových intervalech.

Porucha funkce ledvin

Poškození ledvin může snížit clearance buspironu o 50 %. U poruch ledvin by měl být buspiron podáván v nižších dávkách a se zvýšenou opatrností.

Starší osoby

Farmakokinetika se u starších pacientů nemění.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Perorální LD50 pro buspiron (196 mg/kg tělesné hmotnosti u potkanů a 655 mg/kg tělesné hmotnosti u myší) je přibližně 160–550× vyšší než doporučená terapeutická dávka u lidí. V předklinických studiích nebylo prokázáno, že by buspiron byl kancerogenní u potkanů či myší a nebyl mutagenní ani v in vitro, ani in vivo studiích.

Ve studiích kancerogenity u potkanů a myší byl buspiron bez kancerogenních účinků.

V dlouhodobých předklinických toxikologických studiích byly pozorovány toxické účinky na hematopoézu a renální funkce, stejně tak žaludeční eroze/vředy a změny průměru cév v sítnici.

6.  FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

monohydrát laktosy mikrokrystalická celulosa sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) magnesium-stearát

koloidní bezvodý oxid křemičitý

6.2  Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3   Doba použitelnosti

5 let

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5  Druh obalu a obsah balení

PA/Al/PVC perforovaný jednodávkový blistr, krabička.

Velikosti balení: 30 nebo 60 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6   Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

EGIS PHARMACEUTICALS PLC

1106 Budapest, Keresztúri út 30–38

Maďarsko

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Buspiron-EGIS 5 mg: 70/513/00-C

Buspiron-EGIS 10 mg: 70/514/00-C

9.  DATUM REGISTRACE / DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 4.10. 2000

Datum posledního prodloužení registrace: 17.10. 2012

Další informace o léčivu BUSPIRON-EGIS 10 MG

Jak se BUSPIRON-EGIS 10 MG podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 60

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Egis Pharmaceuticals PLC, Budapešť
E-mail: egispraha@egispraha.cz
Telefon: +420 227 129 111