BIODROXIL - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Biodroxil 1000 mg potahované tablety

Biodroxil 500 mg tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Biodroxil 1000 mg, potahované tablety: cefadroxilum monohydricum 1049 mg, odpovídající cefadroxilum 1000 mg v 1 potahované tabletě.

Biodroxil 500 mg, tvrdé tobolky: cefadroxilum monohydricum 525 mg, odpovídající cefadroxilum 500 mg v 1 tvrdé tobolce.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Biodroxil 1000 mg – potahované tablety

Biodroxil 500 mg – tvrdé tobolky

BIODROXIL 1000 mg, potahované tablety: bílé až slabě nažloutlé, oválné potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách. Půlicí rýha není určena k rozlomení tablety.

BIODROXIL 500 mg, tvrdé tobolky: bílé, tvrdé, želatinové tobolky obsahující bílý až slabě nažloutlý prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Přípravek se používá u infekčních onemocnění způsobených mikroorganizmy citlivými na léčivou látku cefadroxil, v případě že je indikována perorální léčba.

Jsou to:

• – infekce horní části respiračního ústrojí: bakteriální faryngitida a tonzilitida;

• – infekce dolní části respiračního ústrojí: akutní bronchitida a akutně exacerbovaná bronchitida, chronická bronchopneumonie a bakteriální pneumonie;

• – infekce močového ústrojí (nekomplikované a komplikované): pyelonefritida, cystitida, uretritida;

• – infekce kůže a podkožní tkáně: abscesy, furunkulóza, impetigo, erysipel, pyodermie, lymfadenitida a infikovaná poranění;

• – zánět kostní dřeně a septické záněty kloubů.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování při běžných infekcích Dospělí a dospívající nad 40 kg tělesné hmotnosti s normální ledvinovou funkcí dostávají obvykle 1–2 g/den rozdělené do 2 stejných dávek v závislosti na závažnosti infekce a citlivosti původce.

Při tonzilitidě a faryngitidě vyvolané Streptococcus pyogenes se podává 1 g denně v 1 dávce, nejméně 10 dnů.

U starších pacientů a u pacientů s poruchou funkcí ledvin se dávkování snižuje (viz dále) – lék se vylučuje ledvinami.

Pediatrická populace

Děti (< 40 kg) s normální funkcí ledvin při běžných infekcích dostávají obvykle 25–50 mg/kg těl.hm./den ve 2 stejných dávkách v závislosti na závažnosti infekce a citlivosti původce.

Při tonzilitidě a faryngitidě vyvolané Streptococcus pyogenes se dává 30 mg/kg/těl.hm­./den v jedné dávce, nejméně 10 dnů. Pro podávání nižších dávek než 500 mg je potřeba volit jiné lékové formy cefadroxilu.

Trvání léčby: v léčbě se má pokračovat ještě 2–3 dny po ústupu akutních klinických příznaků, většinou je délka léčby 7–10 dní.

Porucha funkce ledvin

Dávkování se musí upravit podle hodnot clearance kreatininu, aby nedošlo k akumulaci cefadroxilu. U pacientů s clearance kreatininu 50 mg ml/min nebo méně se doporučuje užít následující schéma:

U dětí (< 40 kg) s poruchou funkce ledvin se užití Biodroxilu nedoporučuje a je potřeba volit jiné lékové formy cefadroxilu.

Dávkování pro pacienty při hemodialýze: pacienti dostávají 1krát 50 mg/kg/těl.hm. Biodroxilu 48 hodin před dialýzou a totéž množství po jejím skončení. Při léčbě dialýzou 2–3krát v týdnu se tato dávka aplikuje vždy 48 hodin před další dialýzou.

Způsob podání

Tobolky a potahované tablety se nežvýkají a zapijí se tekutinou. Biodroxil se může užívat s jídlem nebo nalačno: jeho biologická dostupnost a léčebné účinky nejsou ovlivňovány příjmem potravy.

4.3. Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, na cefalosporiny nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě

6.1.

Závažné reakce na peniciliny nebo kterékoli jiné beta-laktamové léčivo v anamnéze.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Cefadroxil neprostupuje do cerebrospinální tekutiny a není indikován k léčbě meningitidy (viz bod 5.2).

Při léčbě infekcí vyvolaných Streptococcus pyogenes a k prevenci revmatické horečky je lékem první volby penicilin. Údaje o cefadroxilu neposkytují dostačující podklady k profylaktic­ké léčbě.

Zvláštní opatrnosti je třeba u pacientů s těžkými alergiemi nebo astmatem v anamnéze.

U pacientů s nezávažnou hypersenzitivitou na peniciliny nebo jiná necefalosporinová beta-laktamová léčiva v anamnéze se cefadroxil musí používat se zvláštní opatrností, protože se vyskytují zkřížené alergie (incidence 5 až 10 %).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin je potřebná opatrnost; dávkování je nutno upravit podle stupně poruchy funkce ledvin (viz bod 4.2).

Gastrointestinální poruchy v anamnéze

U pacientů s gastrointes­tinálními poruchami, zejména kolitidou, se cefadroxil musí používat opatrně. Průjem může zhoršit resorpci jiných léčiv a vést tak ke zhoršení jejich účinnosti.

Alergické reakce

Pokud se objeví alergická reakce (kopřivka, exantém, svědění, pokles krevního tlaku a zrychlený tep, respirační poruchy, kolaps atd.), je nutno léčbu ihned ukončit a přijmout vhodná opatření (sympatomimetika, kortikosteroidy a/nebo antihistaminika).

Dlouhodobé podávání

Zejména při dlouhodobém podávávání se doporučují časté kontroly krevního obrazu a pravidelné testy funkce jater a ledvin. Při dlouhodobé léčbě cefadroxilem se mohou objevit plísňové superinfekce (např. kandidóza).

Při závažném a přetrvávajícím průjmu

je nutno uvažovat o pseudomembranózní kolitidě související s antibiotikem. V takovém případě se musí cefadroxil ihned vysadit a musí se zahájit vhodná léčba (např. perorální vankomycin, 250 mg čtyřikrát denně). Antiperistaltika jsou kontraindikována.

Během léčby cefadroxilem nebo po ní mohou přechodně být výsledky Coombsova testu pozitivní. To platí také pro Coombsovy testy prováděné u novorozenců, jejichž matky byly před porodem léčeny cefalosporiny.

Forzírovaná diuréza vede k poklesu krevních hladin cefadroxilu.

Cukr v moči je nutno během léčby cefadroxilem stanovovat enzymaticky (např. testovacími proužky), protože redukční testy mohou vést k falešně zvýšeným hodnotám.

Život ohrožující infekce se mají nejprve léčit parenterálními cefalosporiny. Parenterální cefalosporiny mohou být přínosné při život ohrožujících infekcích nebo při infekcích, které vyžadují vyšší dávkování nebo častější podávání v jednom dni.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikace souběžného podávání

Biodroxil se nesmí kombinovat s bakteriosta­tickými antibiotiky (např. tetracyklinem, erythromycinem, sulfonamidy, chloramfenikolem), protože by mohlo dojít k antagonistickému účinku.

Léčbě Biodroxilem v kombinaci s aminoglykosi­dovými antibiotiky, polymyxinem B, kolistinem anebo kličkovými diuretiky ve vysokých dávkách je nutno se vyhnout, protože taková kombinace může potencovat nefrotoxické účinky.

Souběžné podávání se nedoporučuje

Během dlouhodobého podávání antikoagulancií nebo inhibitorů agregace trombocytů jsou nezbytné pravidelné kontroly koagulačních parametrů, aby se zabránilo hemoragickým komplikacím.

Bezpečnostní opatření

Souběžné podávání probenecidu snižuje renální eliminaci cefadroxilu, proto může dojít ke zvýšení plazmatických koncentrací cefadroxilu, jestliže je cefadroxil podáván v kombinaci s probenecidem.

Cefadroxil se váže na kolestyramin, což může vést ke snížené biologické dostupnosti cefadroxilu.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

I když studie na zvířatech ani klinické zkušenosti nepřinesly žádné důkazy teratogenity, bezpečné podávání v těhotenství nebylo prokázáno.

Kojení

Cefadroxil je v mateřském mléku přítomen v nízkých koncentracích, může způsobit průjem, senzitizaci nebo kolonizaci sliznic kojence plísněmi.

Podávání cefadroxilu během těhotenství a kojícím matkám je proto nutno provádět velmi opatrně.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Cefadroxil může vyvolat bolesti hlavy, točení hlavy, nervozitu, nespavost a únavu, a proto může dojít k ovlivnění schopností řídit a obsluhovat stroje (viz bod 4.8).

4.8. Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle četnosti následovně:

Velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až

< 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Nežádoucí účinky se objevují u asi 6 až 7 %* léčených pacientů.

Méně časté: Klinické obrazy v důsledku růstu oportunních organismů (plísní), jako jsou vaginální mykózy, soor (viz bod 4.4).

Vzácné: Eosinofilie, trombocytopenie, leukopenie, neutropenie, agranulocytóza: vzácné případy

při dlouhodobém podávání, které se upravily po přerušení léčby.

Velmi vzácné: Hemolytická anémie imunologického původu.

Velmi vzácné: Bolesti hlavy, nespavost, závratě, nervozita.

Gastrointestinální poruchy

Časté: Nauzea, zvracení, průjem, dyspepsie, bolesti břicha, glositida (viz bod 4.4).

Velmi vzácné: Byla hlášena pseudomembranózní kolitida (závažnost může být mírná až život ohrožující) (viz bod 4.4).

Vzácné: _Léková horečka.

Velmi vzácné: Únava.

Časté: Pruritus, rash, alergický exantém, kopřivka.

Vzácné: Angioneurotický edém.

Velmi vzácné: Byly hlášeny Stevens-Johnsonův syndrom a erythema multiforme.

Vzácné^Artralgie.

Vzácné: Jntersticiální nefritida (viz bod 4.4).

Vzácné: Reakce podobné sérové nemoci.

Velmi vzácné: Okamžitá alergická reakce (anafylaktický šok) (viz bod 4.4).

Vzácné: Hlášena byla cholestáza a idiosynkratické selhání jater.

Menší zvýšení sérových transamináz (AST, ALT) a alkalické fosfatázy.

Velmi vzácné: falešně pozitivní přímý a nepřímý Coombsův test (viz bod 4.4).

* Incidence podezření na nežádoucí účinek v observační poregistrační studii u 904 pacientů

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: .

4.9. Předávkování

Žádné klinické zprávy o předávkování Biodroxilem nebyly zatím podány. Ovšem je známo, že při předávkování jinými cefalosporiny se mohou vyskytnout tyto příznaky: nauzea, halucinace, hyperreflexie, extrapyramidové příznaky, poruchy vědomí, kóma a porušení činnosti ledvin. První pomoc při požití toxických dávek: nutno ihned vyvolat zvracení nebo provést výplach žaludku, v případě nutnosti i hemodialýzu. Je nutná kontrola vodní a elektrolytové bilance, monitorování funkce ledvin.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakoterapeutická skupina: Jiná beta-laktamová antibiotika, cefalosporiny I. generace,

ATC kód: J01DB05

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Mechanismus účinku

Cefadroxil je cefalosporin k perorálnímu podání, který inhibuje syntézu buněčné stěny aktivně se dělících buněk tím, že se váže na jeden nebo více proteinů vázajících penicilin. Výsledkem je tvorba defektní buněčné stěny, která je osmoticky nestabilní, a lýza bakteriální buňky.

Mechanismus rezistence

Cefadroxil může být v nízkých až středních množstvích aktivní proti organismům vytvářejícím některé typy beta-laktamáz, např. TEM-1. je však inaktivován beta-laktamázami, které mohou účinně hydrolyzovat cefalosporiny, jako jsou mnohé beta-laktamázy s rozšířeným spektrem a chromozomální cefalosporinázy, jako jsou enzymy typu AmpC.

Nelze očekávat, že by cefadroxil byl aktivní proti bakteriím s proteiny vázajícími penicilin, které mají sníženou afinitu k beta-laktamovým léčivům. Rezistence může být také zprostředkována bakteriální impermeabilitou nebo bakteriálnímu efluxními pumpami. Ve stejném organismu může být přítomen více než jeden z těchto prostředků rezistence.

In vitro jsou perorální cefalosporiny první generace méně aktivní než peniciliny G a V proti grampozitivním mikroorganismům a jsou méně aktivní než aminopeniciliny proti H. influenzae.

Hraniční hodnoty

Pro cefadroxil byla podle Evropského výboru pro testování antimikrobiální citlivosti (European Committee on Antimicrobial Susceptibly Testing – EUCAST) definována následující doporučení (tabulky limitních koncentrací pro interpretaci MIC a průměrů zón, verze 3.1, platná od 2013–02–11):

Poznámka1: citlivost stafylokoků na cefalosporiny se odvozuje z citlivosti na cefoxitin, s výjimkou ceftazidimu, cefiximu a ceftibutenu, které hraniční hodnoty nemají a při stafylokokových infekcích se nesmějí používat. Některé kmeny S. aureus rezistentní vůči methicilinu jsou citlivé na ceftarolin. Poznámka2: citlivost streptokoků skupin A, B, C a G na beta-laktamy se odvozuje z citlivosti na penicilin.

IE: ukazuje, že není dostatek důkazů o tom, že dotčené druhy jsou dobrým cílem léčby daným léčivem. Může být hlášena MIC s komentářem, ale bez doprovázející kategorizace S, I nebo R.

Citlivost

Prevalence rezistence se u vybraných druhů může geograficky a v čase lišit, přičemž jsou potřebné místní informace o rezistenci, zejména při léčení závažných infekcí. Podle potřeby je nutno vyhledat poradu s odborníkem, pokud místní prevalence rezistence je taková, že užitečnost léčiva u přinejmenším některých typů infekcí je sporná.

Grampositivní aerobní mikroorganismy

Streptokoky skupiny B, C a G

Streptococcus pyogenes *

Gramnegativní aerobní mikroorganismy

Moraxella catarrhalis *

Grampozitivní aerobní mikroorganismy

Staphylococcus aureus (citlivé na methicillin) *

Staphylococcus epidermidis

Streptococcus pneumoniae *

Gramnegativní aerobní mikroorganismy

Citrobacter diversus $

Escherichia coli * $

Haemophilus influenzae $

Klebsiella pneumoniae $

Klebsiella oxytoca $

Proteus mirabilis * $

Grampozitivní aerobní mikroorganismy

Enterococcus spp.

Staphylococcus aureus (methicillin-rezistentní)

Staphylococcus epidermidis (methicillin-rezistentní)

Streptococcus pneumoniae (penicillin-rezistentní)

Gramnegativní aerobní mikroorganismy

Acinetobacter spp.

Citrobacter freundii

Enterobacter spp.

Morganella morganii

Proteus vulgaris

Providencia rettgeri

Providencia stuartii

Pseudomonas aeruginosa

Serratia marcescens

Chlamydia spp

Mykoplasma spp

Legionella spp

* Klinická účinnost byla prokázána u citlivých izolátů ve schválených klinických indikacích

^$ Druhy s přirozenou střední citlivostí

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se cefadroxil prakticky rychle všechen absorbuje. Je acidorezistentní, příjem potravy absorpci nesnižuje.

Distribuce

Po podání 500 a 1000 mg dosáhne sérová hladina 16, resp. 30 ^/ml, ještě asi za 1– 1,3 hodiny a po 12 hodinách po aplikaci 500 mg jsou hladiny v séru měřitelné. Biodroxil se z 18–20% váže na bílkoviny. Cefalosporiny nepenetrují do cerebrospinálního moku a nemají být používány k léčbě meningitidy.

Biotransformace

Cefadroxil se v organizmu nemetabolizuje.

Eliminace

Zhruba 90% podané dávky cefadroxilu se vylučuje močí v aktivní formě. Eliminace probíhá pomaleji (poločas je 1,5 hod.), než u obdobných perorálních cefalosporinů, takže interval mezi dávkami může být prodloužen na 12–24 hodin. Cefadroxil může být eliminován z organismu hemodialýzou.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita Biodroxilu je velmi nízká. Pokusy na zvířatech po perorální aplikaci neukázaly žádný toxický účinek.

LD50 hodnoty u potkanů po perorálním použití dosáhly 8000 mg/kg těl. hmotnosti.

Dlouhodobé studie provedené na potkanech s dávkami až 1000 mg/kg/den neukázaly žádný toxický účinek na hematologické, biochemické a histologické parametry.

V experimentech na zvířatech nebyl zjištěn onkogenní, mutagenní ani teratogenní účinek.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Biodroxil 1000 mg potahované tablety:

jádro: koloidní bezvodý oxid křemičitý, natrium-lauryl-sulfát, magnesium-stearát, makrogol 6000, krospovidon, mastek, mikrokrystalická celulosa, povidon.

potahová vrstva: mastek, oxid titaničitý, hypromelosa.

Biodroxil 500 mg tvrdé tobolky:

natrium-lauryl-sulfát, magnesium-stearát, mikrokrystalická celulosa,

tělo a víčko tobolky: oxid titaničitý, želatina, čištěná voda 6.2. Inkompati­bility

Neuplatňuje se.

6.3. Doba použitelnosti

Potahované tablety, tobolky: 3 roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5. Druh obalu a velikost balení

Biodroxil 1000 mg potahované tablety: PVC/PVDC/Al blistr, krabička

Biodroxil 500 mg tvrdé tobolky: PVC/PVDC/Al blistr, krabička

Biodroxil 1000 mg potahované tablety: 12, 20 a 100 potahovaných ta­blet

Biodroxil 500 mg tvrdé tobolky: 12, 20 a 100 tvrdých tobolek

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz GmbH, Biochemiestrasse 10, 6250 Kundl, Rakousko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Biodroxil 1000 mg potahované tablety: 15/441/99-C

Biodroxil 500 mg tvrdé tobolky: 15/440/99-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 30.6.1999

Datum posledního prodloužení registrace: 28.5.2014

Další informace o léčivu BIODROXIL

Jak se BIODROXIL podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 20

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Sandoz GmbH, Kundl
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611