Souhrnné informace o léku - BIOCALEX
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Biocalex 100 mg/ml infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
1000 ml roztoku obsahuje calcii chloridum dihydricum 100 g, což odpovídá calcii chloridum 75,5 g. 1 ml roztoku obsahuje 27,2 mg vápníku, což odpovídá 0,679 mmol.
1 ml roztoku obsahuje 48,2 mg chloridů, což odpovídá 1,360 mmol.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Infuzní roztok
Popis přípravku: čirý bezbarvý roztok, pH je 5,5 – 7,0, osmolarita 2040 mosmol/l
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Suplementace kalcia v případě nízké hladiny vápníku v krvi v průběhu regionální citrátové antikoagulace (RCA).
4.2 Dávkování a způsob podání
K pomalé intravenózní infuzi.
Dávkování
Náhrada vápníku substituční infuzí má být zahájena současně se zahájením regionální citrátové antikoagulace kontinuálních eliminačních metod (RCA-CRRT). Doporučená počáteční dávka je 1,7 mmol vápníku na každý litr produkovaného efluentu za hodinu léčby, což odpovídá cca 2,5 ml přípravku Biocalex. Počáteční dávka přípravku Biocalex závisí na nastavení CRRT a pro běžně klinicky používané rozmezí 1500–3000 ml efluentu za hodinu je v rozmezí od 4 do 8 ml/hod. Udržovací dávka odpovídá rozmezí 1,6–2,0 mmol vápníku na litr efluentu, což odpovídá rychlosti infuze 3,7–10 ml/h přípravku Biocalex. V závislosti na arteriální hladině ionizovaného vápníku pacienta má být rychlost infuze upravovaná tak, aby hladina ionizovaného vápníku v krvi byla udržována ve fyziologickém rozmezí 0,8 až 1,3 mmol/l.
Pečlivá monitorace arteriální hladiny ionizovaného vápníku při citrátové antikoagulaci je nezbytná. Doporučuje se kontrola hladiny ionizovaného vápníku před léčbou, 20–30 minut po zahájení léčby a dále v pravidelných intervalech alespoň každých 6 hodin.
Vzácný výskyt nezvykle vysoké potřeby substituce převyšující 3 mmol vápníku na litr efluentu může u některých pacientů být varovným příznakem akumulace citrátu.
U pacientů s primárně vyšší hladinou vápníku potřebná dávka substituce vápníku bývá zpravidla nižší.
Porucha funkce jater
Pacienti s poruchou funkce jater nevyžadují žádnou úpravu dávkování. Přípravek je třeba podávat s opatrností.
Porucha funkce ledvin
Dávkování přípravku se vždy řídí podle monitorovaných hladin vápníku v krvi a je individuální.
Pediatrická populace
Přípravek není doporučen k podávání dětem.
Způsob podání
Přípravek je určen pouze pro nitrožilní podání, nikoliv pro intramuskulární nebo subkutánní podání. Pomalá nitrožilní infuze je směřována do centrálního žilního katétru nebo do návratové linky krevního setu v případě RCA. Biocalex je nutno podávat separátní linkou centrálního žilního katétru pro řadu farmakologických interakcí a riziko tvorby sraženin.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Hyperkalcémie, hyperchlorémie.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Zvýšené opatrnosti při podávání kalciových solí je třeba u pacientů s poškozenou funkcí ledvin a jater, se srdečním onemocněním nebo sarkoidózou.
Optimální terapie vyžaduje časté monitorování hladin vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku a kreatininu v séru a také stanovení elektrokardiografického a hemodynamického statusu a monitorování a úpravu acidobazické rovnováhy.
Přípravek se nesmí podat intramuskulárně, resp. paravenózně pro nebezpečí vzniku nekróz.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Inkompatibilita kalciových solí byla popsána v souvislosti se širokým spektrem léčiv. Současné podání s jiným léčivem může vést k tvorbě nerozpustných komplexů, proto je třeba přípravek Biocalex podávat separátní linkou centrálního žilního katétru.
Lokální anestetika, včetně prokainu, inhibují nebo potlačují transport ionizovaného vápníku z vodného prostředí do lipidové fáze. Tento efekt se neomezuje jen na lokální anestetika, ale i na jiná léčiva (propranolol, digitalisové glykosidy, CNS aktivní léčiva, včetně morfinu a opiátových analgetických léčiv). Při nečekané hyperkalcémii se zvyšuje riziko toxicity u pacientů, kteří jsou léčeni digoxinem. Thiazidová diuretika zvyšují renální reabsorpci kalcia, snižují jeho vylučování močí a mohou vyvolat hyperkalcémii.
Kalciové soli snižují absorpci bisfosfonátů a musí se podávat s odstupem minimálně 12 hodin.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Přípravek se podává v případech, kdy to stav pacienta akutně vyžaduje a kdy potenciální přínos podání převažuje nad jakýmikoli možnými riziky podání přípravku.
Vápník prochází placentární bariérou a vylučuje se do mateřského mléka. Jeho absorpce je u kojenců limitována obsahem fosforu v mléku.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Biocalex nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky hlášené v souvislosti s léčbou roztokem chloridu vápenatého jsou uvedeny níže a řazeny podle tříd orgánových systémů MedDRA. Četnosti jsou definovány jako: velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1000 až < 1/100); vzácné (> 1/10000 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | |
Není známo | svalová slabost2, bolest kostí2 |
Srdeční poruchy | |
Není známo | bradykardie3, srdeční arytmie2, 3, oslabení až zástava činnosti srdce2 |
Cévní poruchy | |
Méně časté | návaly horka3, periferní vazodilatace3 |
Gastrointestinální poruchy | |
Není známo | anorexie2, nausea2, zvracení2, zácpa, bolest břicha2, pocit palčivé křídové chuti v ústech3 |
Poruchy ledvin a močových cest | |
Není známo | nefrokalcinóza2, nefrolitiáza2, porucha koncentrační schopnosti ledvin2, polydipsie2, polyurie2 |
Poruchy nervového systému | |
Není známo | Zmatenost2, předrážděnost2, kóma2 |
Celkové poruchy a rea | <ce v místě aplikace |
Méně časté | Lokální iritace |
Není známo | Nekróza tkání a bolest po extravazálním podání |
Vyšetření | |
Méně časté | Hyperkalcémie1 |
-
1 při podávání ve vysokých dávkách
-
2 příznaky hyperkalcémie
-
3 při příliš rychlém intravenózním podání kalciových solí
Roztoky chloridu vápenatého jsou extrémně dráždivé a nemají být podávány intramuskulárně nebo subkutánně. Extravazální výstup do podkožní tkáně může způsobit těžké nekrózy tkáně.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky:
4.9 Předávkování
Klinické příznaky se manifestují v závislosti na koncentraci vápníku v séru. Při lehčích stavech je to nauzea, zvracení, únavnost až somnolence. Hyperkalcémie při vyšších koncentracích (nad 3,5 mmol/l) se projevuje návaly tepla, poruchami mikce, poruchami chuti, periferní vazodilatací, bolestmi břicha, psychickými poruchami, polydipsií, polyurií a svalovou slabostí.
Léčba: Ve většině případů ke zlepšení stavu postačuje přerušení suplementace vápníku a zabezpečení přiměřené hydratace. Hyperkalcémie maligních případů vyžaduje aktivnější terapii. Podávají se saluretika a kalium šetřící diuretika. Thiazidová diuretika jsou kontraindikována. Nutná je kontrola sérových elektrolytů. Při velmi těžkém stavu je možno použít hemodialýzu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: minerální doplňky, ATC kód: A12AA07
Mechanismus účinku
Vápník je esenciální iont, nezbytný pro normální funkci mnoha biologických procesů organismu, jako je vedení nervových vzruchů, synaptická transmise, sekrece hormonů, srdeční automaticita, mitotická aktivita, spojení kontrakce-relaxace ve svalech, srážení krve. Vápník je také hlavní intracelulární mediátor potřebný pro plnou aktivitu enzymů. Z těchto a dalších funkcí vápníku vyplývá důležitost udržování koncentrací vápníkových iontů, protože hypokalcémie se může také manifestovat patologickými stavy s těžkým průběhem, které ohrožují život pacienta.
Úloha vápníku v regulaci excitability tkání spočívá pravděpodobně v regulaci permeability buněčné membrány pro ionty Na+ a K+. Svalový akční potenciál stimuluje uvolňování vápenatých iontů ze sarkoplazmatického retikula a aktivuje kontrakci. Mírné snížení koncentrace vápníku může značně snížit práh dráždivosti, v důsledku čehož vznikají tetanické křeče. U některých pacientů s hypokalcémií se snížená koncentrace iontů projeví parestezií, laryngeálním spazmem a tetanií. Intravenózní suplementací se klinický obraz zmírní a časem upraví.
Vápník je nepostradatelným iontem pro spojení excitace-kontrakce v srdeční svalové tkáni, stejně jako pro vedení elektrických impulzů v určitých oblastech srdce, hlavně v oblasti AV uzlu. Depolarizace myokardiálních vláken otevírá vápníkové kanály závislé na napětí a způsobuje pomalé vnitřní proudy, jež se tvoří přes plató akčního potenciálu. Tyto proudy umožňují permeaci dostatečného množství iontů vápníku k uvolnění dalších iontů ze sarkoplazmatického retikula, a tím vyvolat kontrakci.
V rámci kardiovaskulárního systému se hypokalcémie projevuje těmito příznaky: hypotenze, srdeční insuficience, dysrytmie (bradykardie, ventrikulární fibrilace) a snížená reakce na léčiva, jejichž mechanismů se zúčastňuje vápník (noradrenalin, digoxin, dopamin). Pomalou intravenózní aplikací ionizovaného kalcia se obnoví vaskulární tonus a upraví se srdeční kontraktilita u pacientů s hypokalcémií.
Vápník sehrává důležitou úlohu pro udržení integrity membrán sliznic, adhezi buněk, ale i funkce buněčných membrán samotných. Je potřebný pro exocytózu, a má proto důležitou roli pro stimulaci sekrece většiny exokrinních i endokrinních žláz. Na iontech kalcia závisí uvolňování katecholaminů z dřeně nadledvinek, neuromediátorů na synapsích, histaminu ze žírných buněk atd. Aplikace solí vápníku je indikována v šokových stavech, kdy dochází v organismu ke zvýšení propustnosti buněčných membrán, a tím k úniku vápníku z vaskulárního systému. Snížená schopnost mobilizace skeletálního vápníku v důsledku hypofunkce PTH nebo deficience vitaminu D přispívá ke zhoršení šokového stavu.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
U člověka se extracelulárně nachází asi jen 1000 mg vápníku. Největším depotním místem vápníku je skelet, v němž se nachází asi 98 % z celkového obsahu kalcia, z čehož je 1 % dostupné k rychlé výměně s extracelulárním prostředím a k pufrování plazmatického vápníku. Kostra je dynamickou tkání, jež podléhá každodenní transformaci. V tomto procesu se přibližně 500 mg vápníku extrahuje z extracelulárního depa pro formování nové kostní tkáně a stejné množství staré kostní tkáně se rozkládá.
Koncentrace iontů vápníku v extracelulární tekutině a v plazmě kolísá jen velmi málo, což umožňuje udržovat fyziologické hladiny intracelulárního kalcia. Fyziologické hladiny vápníku jsou v plazmě v rozsahu 8,6 až 10,6 mg/dl. Přibližně polovina z celkové koncentrace vápníku je v plazmě v ionizované formě: 40 % vápníku se váže na proteiny, hlavně na albumin, a 10 % tvoří neionizované ultrafiltrovatelné komplexy, například uhličitan vápenatý. Rovnováha mezi ionizovanou formou a vázanou formou závisí na pH. Alkalózou se zvyšuje vazba vápníku na proteiny a snižuje se koncentrace ionizovaného vápníku, zatímco při acidóze byl pozorován opačný efekt. Hladina vápníku v krvi se fyziologicky udržuje ve velmi úzkých hranicích senzitivním zpětným mechanismem regulace. Na regulaci homeostázy minerálních látek, ale také vápníku, se podílejí tři hlavní orgány -ledviny, gastrointestinální trakt a kostra, a tři hlavní hormony (vitamin D, parathormon a kalcitonin).
Vápník se vylučuje především močí, méně stolicí, pankreatickou šťávou, žlučí, slinami a později i mlékem.
5.3 Preklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Předklinické údaje, které by byly relevantní pro předepisující lékaře a doplnily údaje již uvedené v předchozích bodech Souhrnu údajů o přípravku, nejsou k dispozici.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky. Kalciové soli jsou inkompatibilní se širokou škálou léčiv (viz bod 4.5). Mohou precipitovat ve formě nerozpustných komplexů.
6.3 Doba použitelnosti
2 roky
Po prvním otevření spotřebujte ihned a nepoužitý přípravek zlikvidujte.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Plastový vak (PP) zabalený v bariérové fólii z polyethylenu a polypropylenu.
Velikost balení: 1×250 ml
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biomedica spol. s r. o., Pekařská 8, 155 00 Praha 5, Česká republika
Další informace o léčivu BIOCALEX
Jak
se BIOCALEX
podává: intravenózní podání - infuzní roztok
Výdej
léku: na lékařský předpis
Balení: Vak
Velikost
balení: 1X250ML
Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Biomedica, spol. s r.o., Praha
E-mail: michal.pohl@yahoo.com
Telefon: +420602290022