1.

2.

1.

Bikalutamid Farmax 150 mg potahované tablety

2.

Jedna potahovaná tableta obsahuje bicalutamidum 150 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna potahovaná tableta obsahuje 188 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Bílé, kulaté, bikonvexní , potahované tablety s půlicí rýhou o průměru 10,5 mm.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4. Terapeutické indikace

Přípravek Bikalutamid Farmax 150 mg je indikován buď samostatně nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii nebo radioterapii u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem prostaty s vysokým rizikem progrese nemoci (viz bod 5.1).

Přípravek Bikalutamid Farmax 150 mg je také indikován k léčbě pacientů s lokálně pokročilým, nemetastazujícím karcinomem prostaty, kde se nepovažuje chirurgická kastrace nebo jiný lékařský zákrok za vhodný nebo přijatelný.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dospělí muži, včetně starších pacientů: dávka je jedna 150 mg tableta perorálně jednou denně. Přípravek Bikalutamid Farmax 150 mg má být užíván minimálně 2 roky nebo do progrese onemocnění.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba upravovat dávkování.

Porucha funkce jater

U pacientů s lehkou poruchou funkce jater není třeba upravovat dávkování.

U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater může dojít ke zvýšené kumulaci léčiva (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Přípravek Bikalutamid Farmax je kontraindikován u dětí (viz bod 4.3).

Tablety se polykají celé a zapíjejí se tekutinou.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Přípravek Bikalutamid Farmax 150 mg je kontraindikován u žen a dětí (viz bod 4.6).

Současné podávání terfenadinu, astemizolu nebo cisapridu s přípravkem Bicalutamid Farmax je kontraindikováno (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zahájení léčby má probíhat pod dohledem specializovaného lékaře.

Bikalutamid se ve velké míře metabolizuje v játrech. Dostupné údaje naznačují, že eliminace bikalutamidu může být pomalejší u pacientů se těžkou poruchou funkce jater, což může vést ke zvýšené kumulaci léčiva. Proto je u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater při užití přípravku Bikalutamid Farmax 150 mg třeba zvýšená opatrnost.

Z důvodu možných jaterních změn se doporučuje pravidelné testování funkce jater. Většina změn je očekávaná během prvních 6 měsíců léčby přípravkem Bikalutamid Farmax.

Těžkou porucha funkce jater a selhání jater byly při užívání bikalutamidu 150 mg pozorovány zřídka a byly hlášeny fatální případy (viz bod 4.8). Léčba přípravkem Bikalutamid Farmax 150 mg má být ukončena, pokud jsou změny jaterních funkcí závažné.

V případě, že dojde k progresi onemocnění spolu s elevací PSA, se má zvážit ukončení terapie přípravkem Bikalutamid Farmax.

Bylo zjištěno, že bikalutamid inhibuje cytochrom P450 (CYP 3A4) a při současném podávání látek metabolizovaných převážně CYP 3A4 je nutná opatrnost (viz body 4.3 a 4.5).

Ve vzácných případech byly hlášeny fotosenzitivní reakce u pacientů užívajících bicalutamid 150 mg. Pacienti mají být poučeni, aby se vyhnuli přímému nadměrnému slunečnímu záření nebo UV záření během léčby přípravkem Bikalutamid Farmax 150 mg a zvážili použití ochranných prostředků proti slunečnímu záření. V případech, kdy je fotosenzitivní reakce trvalejšího charakteru a/nebo je závažná má být zahájena vhodná symptomatická léč­ba.

Přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, hereditárním deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nesmí tento lék užívat.

Androgen-deprivační léčba může prodlužovat QT interval.

Před zahájením léčby přípravkem Bikalutamid Farmax by měl lékař zvážit poměr přínosů a rizik, včetně rizika torsade de pointes, a to pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu v anamnéze a u pacientů souběžně užívajících léčivé přípravky, které mohou prodlužovat QT interval (viz bod 4.5).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Ve studiích in vitro bylo prokázáno, že ®-enantiomer bikalutamidu působí jako inhibitor CYP 3A4 a má slabší inhibiční účinky na aktivitu CYP 2C9, 2C19 a 2D6.

Klinické studie s antipyrinem jako markerem aktivity cytochromu P450 (CYP) neprokázaly interakční potenciál s bikalutamidem, avšak střední expozice (AUC) midazolamu se zvýšila až o 80 % po současném podávání bikalutamidu po dobu 28 dní. Pro léčiva s úzkým terapeutickým indexem může být takový nárůst závažný. Z tohoto důvodu je kontraindikováno souběžné užívání terfenadinu, astemizolu a cisapridu (viz bod 4.3) a zvýšené opatrnosti je třeba při souběžném užívání cyklosporinu a blokátorů kalciového kanálu. U těchto přípravků může být potřeba snížit dávku, zejména v případě, dochází-li k potenciaci nežádoucích účinků. U cyklosporinu je doporučeno často a pravidelně sledovat plazmatické hladiny a klinický stav pacienta po zahájení nebo ukončení léčby bikalutamidem.

Opatrnosti je třeba při předepisování bikalutamidu s přípravky, které mohou inhibovat oxidaci bikalutamidu, jako je např. cimetidin a ketokonazol. To může vést ke zvýšení plazmatických koncentrací bikalutamidu a teoreticky k nárůstu nežádoucích účinků.

Studie in vitro ukazují, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulans warfarin z jeho vazeb na bílkoviny. Po nasazení bikalutamidu pacientům, kteří současně užívají kumarinová antikoagulancia, se proto doporučuje časté a pravidelné sledování protrombinové­ho času.

Kvůli souvislosti androgen-deprivační léčby a prodloužení QT intervalu by měla být pečlivě zvážena souběžná léčba přípravkem Bikalutamid Farmax s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a léčba přípravky, které mohou vyvolat torsade de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin, disopyramid), třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), metadon, moxifloxacin, antipsychotika a další (viz bod 4.4.).

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Bikalutamid je kontraindikován u žen a nesmí být podáván těhotným ženám.

Kojení Bikalutamid je kontraindikován během kojení.

Fertilita

Reverzibilní zhoršení mužské plodnosti bylo pozorováno ve studiích na zvířatech (viz bod 5.3). U mužů se dá předpokládat období snížené plodnosti nebo neplodnosti.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

4.8 Nežádoucí účinky

V této části jsou nežádoucí účinky definovány následujícím způsobem:

Velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1 000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

^e Zaznamenáno jako nežádoucí účinek přípravku po vyhodnocení post-marketingových údajů. Četnost byla stanovena z výskytu hlášených nežádoucích účinků intersticiální pneumonie při léčbě 150 mg v randomizované léčebné periodě EPC studií.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

S předávkováním u člověka nejsou žádné zkušenosti. Neexistuje žádné specifické antidotum a léčba by měla být symptomatická. Dialýza není účinná, protože bikalutamid je ve velké míře vázaný na bílkoviny a nevyskytuje se nezměněný v moči. Indikována je obecná podpůrná léčba zahrnující časté monitorování vitálních funkcí.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiandrogeny

ATC skupina: L02BB03

Mechanismus účinku

Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen, který nemá žádnou další endokrinní aktivitu. Váže se na wild type nebo normální androgenní receptor, aniž by aktivoval expresi genů, a tím inhibuje androgenní stimulaci. Výsledkem této inhibice je regrese tumorů prostaty. Přerušení léčby bikalutamidem může u některých pacientů způsobit manifestaci syndromu z vysazení antiandrogenu (antiandrogen withdrawal syndrome).

Klinická účinnost a bezpečnost

Bikalutamid 150 mg byl studován v léčbě pacientů s lokalizovaným (T1-T2, N0 nebo NX, M0) nebo lokálně pokročilým (T3-T4, jakékoliv N, M0; T1-T2, N+, M0) nemetastazujícím nádorem prostaty v kombinované analýze tří placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studií, provedených celkem na 8113 pacientech, kdy byl bikalutamid podáván jako okamžitá hormonální léčba nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii nebo radioterapii (především ozařování vnějším svazkem). Při další době sledování s mediánem 9,7 roku došlo u 36,6 % pacientů léčených bikalutamidem a u 38,17 % pacientů užívajících placebo k objektivní progresi onemocnění. Snížení rizika objektivní progrese onemocnění bylo pozorováno ve všech skupinách pacientů, nejpatrnější však bylo u pacientů s nejvyšším rizikem progrese onemocnění. Proto se mohou kliničtí lékaři rozhodnout, že optimální léčebná strategie pro pacienta s nízkým rizikem progrese onemocnění, především při adjuvantní léčbě po radikální prostatektomii, může spočívat v odložení hormonální terapie, dokud se neobjeví známky progrese choroby.

Při délce sledování s mediánem 9,7 roku nebyl pozorován rozdíl v celkové době přežití s mortalitou 31,4 % (HR = 1,01; 95% interval spolehlivosti 0,94 až 1,09). Některé trendy však byly zjevné při výzkumné analýze podskupin.

Odhad časového intervalu dle Kaplan-Meiera vztahující se k přežití bez progrese a celkové době přežití u pacientů s lokálně pokročilým onemocněním je souhrnně uveden v následujících tabulkách:

Tabulka 2 Přežití bez

u lokálně

onemocnění

Tabulka 3 Celková doba přežití u lokálně pokročilého onemocnění podle podskupin léčby

U pacientů s lokalizovaným onemocněním, jimž byl podáván pouze bikalutamid, nebyl signifikantní rozdíl v přežití bez progrese onemocnění. Rozdíl v celkové době přežití nebyl patrný u pacientů s lokalizovaným onemocněním, kteří dostávali bikalutamid jako adjuvantní terapii, po radioterapii (HR = 0,98, 95% interval spolehlivosti 0,80–1,20) nebo radikální prostatektomii (HR = 1,03, 95% interval spolehlivosti 0,85–1,25). U pacientů s lokalizovaným onemocněním, kteří by jinak byli v režimu „metody přísného sledování“, byl patrný trend směrem ke snížené době přežití ve srovnání s placebem (HR = 1,15, 95% interval spolehlivosti 1,00–1,32). Vzhledem k tomu není poměr přínosu a rizika pro používání bikalutamidu pro skupinu pacientů s lokalizovaným onemocněním považován za příznivý.

Účinnost podávání bikalutamidu v dávce 150 mg v léčbě pacientů s místně pokročilým nemetastazujícím karcinomem prostaty, u kterých byla indikována bezodkladná kastrace, byla vyhodnocena zvlášť pomocí kombinované analýzy dvou studií, zahrnujících 480 dříve neléčených pacientů s nemetastazujícím karcinomem prostaty (M0). Při mortalitě 56 % a mediánu doby sledování dosahujícího 6,3 roku nebyl potvrzen rozdíl mezi bikalutamidem a kastrací ve vlivu na přežití (HR =1,05 (CI=0,81–1,36)), avšak ekvivalence těchto dvou léčebných postupů nebylo možné vyvodit statisticky.

Kombinovaná analýza 2 klinických studií s 805 dosud neléčenými pacienty s metastatickým (M1) karcinomem prostaty s 43 % mortalitou prokázala, že léčba bikalutamidem 150 mg je méně účinná než kastrace, pokud jde o dobu přežití (HR = 1,30 [interval spolehlivosti 1,04 – 1,65]), přičemž tento odhadovaný rozdíl v době přežití činí 42 dnů (6 týdnů) při střední době přežití 2 roky.

Bikalutamid je racemát s antiandrogenním účinkem téměř výlučně souvisejícím s jeho ®-enatiomerem.

Pediatrická populace

U pediatrické populace nebyly provedeny žádné studie (viz bod 4.3 a 4.6).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Bikalutamid se po perorálním podání dobře vstřebává. Nebylo prokázáno, že by jeho biologickou dostupnost jakkoli klinicky významně ovlivňovala potrava.

Distribuce

Bikalutamid se ve vysoké míře váže na bílkoviny (racemát z 96 %, ®-enantiomer z > 99 %) a je do značné míry metabolizován (cestou oxidace a glukuronidace). Jeho metabolity jsou přibližně stejným dílem vylučovány ledvinami a žlučí.

Biotransformace

(S)-enantiomer je rychle vylučován ve srovnání s ®-enantiomerem, jehož plazmatický eliminační poločas činí asi jeden týden.

Při každodenním podávání bikalutamidu 150 mg se následkem dlouhého poločasu ®-enantiomer kumuluje v plazmě do zhruba 10násobku denní dávky.

• V rovnovážném stavu byly pozorovány plazmatické koncentrace ®-enantiomeru přibližně 22 ^g/ml v průběhu každodenního podávání 150 mg bikalutamidu. V rovnovážném stavu představuje převážně účinný ®-enantiomer 99 % z celkově cirkulujících enantiomerů.

Eliminace

• V klinické studii byla v semeni mužů, kteří užívali bikalutamid 150 mg, nalezena průměrná koncentrace ®-enantiomeru 4,9 ^g/ml. Množství bikalutamidu, které se může přenést sexuálním stykem na ženu, je malé a pohybuje se okolo 0,3 ^g/kg. Toto množství je nižší než dávka nutná pro navození změn u potomků laboratorních zvířat.

Zvláštní skupiny pacientů

Farmakokinetika ®-enantiomeru není ovlivňována věkem, poruchou funkce ledvin ani lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater. Bylo prokázáno, že u pacientů s těžkou poruchou funkce jater je ®-enantiomer eliminován z plazmy pomaleji.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Bikalutamid je silný antiandrogen působící u zvířat jako induktor oxidázy se smíšenou funkcí. Změny cílových orgánů, včetně indukce nádorů (Leydigových buněk, štítné žlázy a jaterních buněk) u zvířat, souvisí s těmito účinky. Indukce enzymů nebyla u člověka pozorována a žádný z těchto nálezů se nepovažuje za relevantní pro léčbu pacientů s karcinomem prostaty. U všech zkoumaných druhů byla pozorována atrofie semenotvorných kanálků, jedná se o očekávaný skupinový účinek androgenů.. K úplné reverzibilitě testikulární atrofie došlo 24 týdnů po 12 měsíců trvající toxikologické studii u potkanů, kterým byla dávka podána opakovaně, ačkoli funkční reverzibilita byla v reprodukčních studiích zřejmá za 7 týdnů po ukončení 11týdenního období podávání dávek. Období snížené plodnosti nebo neplodnosti se předpokládá i u člověka.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

monohydrát laktosy

povidon 25

sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) magnesium-stearát

Potah tablety

hypromelosa 2910/5 oxid titaničitý (E171) propylenglykol

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

5 let.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 ⁰C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC/Al blistry

Velikost balení: 20, 28, 30, 40, 56, 60, 84, 90 nebo 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

SVUS Pharma a.s.,

Smetanovo nábřeží 1238/20a,

500 02 Hradec Králové,

Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

44/703/16-C

Další informace o léčivu BIKALUTAMID FARMAX

Jak se BIKALUTAMID FARMAX podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 28

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
SVUS Pharma a.s., Hradec Králové
E-mail: michal.pohl@yahoo.com
Telefon: +420 721 614 853