Nonstop Lékárna Otevřít hlavní menu

AZITROMYCIN SANDOZ - souhrnné informace

Síla léku
250MG

ATC skupina:

Dostupná balení:

  • 4
  • 6
  • 12
  • 24
  • 50
  • 100

Souhrnné informace o léku - AZITROMYCIN SANDOZ

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Azitromycin Sandoz 250 mg potahované tablety

Azitromycin Sandoz 500 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

250 mg, potahované tablety:

Jedna potahovaná tableta obsahuje azithromycinum 250 mg (ve formě azithromycinum monohydricum).

500 mg, potahované tablety:

Jedna potahovaná tableta obsahuje azithromycinum 500 mg (ve formě azithromycinum monohydricum).

Pomocné látky se známým účinkem:

250 mg, potahované tablety:

Jedna tableta obsahuje 0,18 mg sójového lecithinu.

Jedna tableta obsahuje 0,204 sodíku (0,009 mmol).

500 mg, potahované tablety:

Jedna tableta obsahuje 0,36 mg sójového lecithinu.

Jedna tableta obsahuje 0,407 sodíku (0,018 mmol).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

250 mg: bílé až téměř bílé oválné potahované tablety, hladké na obou stranách.

500 mg: bílé až téměř bílé oválné potahované tablety, s hlubokou půlící rýhou na jedné straně a rýhou na druhé straně. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1.    Terapeutické indikace

Přípravek Azitromycin Sandoz je indikován k léčbě následujících infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými na azithromycin (viz body 4.4 a 5.1):

– akutní bakteriální sinusitida (adekvátně diagnostikovaná),

  • – akutní bakteriální otitis media (adekvátně diagnostikované),

  • – faryngitida, tonzilitida,

  • – akutní zhoršení chronické bronchitidy (adekvátně diagnostikované),

  • – mírně až středně závažná komunitní pneumonie,

  • – infekce kůže a měkkých tkání;

  • – nekomplikované uretritidy a cervicitidy vyvolané Chlamydia trachomatis.

Je nutno brát v úvahu oficiální doporučení pro správné používání antibakteriál­ních látek.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Při léčbě nekomplikované uretritidy a cervicitidy vyvolané Chlamydia trachomatis se podává 1000 mg v jedné perorální dávce.

V jiných indikacích se používá celková dávka 1500 mg, která se podává rozdělená po 500 mg denně po dobu tří po sobě následujících dnů. Alternativně lze podávat stejnou celkovou dávku (1500 mg) rozdělenou do pěti dnů, kdy se první den podá dávka 500 mg a druhý až pátý den se podávají dávky 250 mg.

Starší osoby

U starších osob se používá stejné dávkování, jako u dospělých. Jelikož starší osoby mohou být pacienty s trvajícími proarytmickými stavy, s ohledem na riziko vzniku srdeční arytmie a torsade de pointes se doporučuje zvláštní opatrnost (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Tablety přípravku Azitromycin Sandoz lze podávat pouze dětem s tělesnou hmotností nad 45 kg, u nichž se používá normální dávka pro dospělé. Dětem s hmotností nižší než 45 kg lze podávat jiné lékové formy azithromycinu, např. suspenze.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin (GFR 10 – 80 ml/min) není třeba upravovat dávkování (viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce jater není třeba upravovat dávkování (viz bod 4.4).

Způsob podání

Přípravek Azitromycin Sandoz se má podávat v jedné denní dávce. Tablety lze užívat s jídlem.

4.3. Kontraindikace

Používání azithromycinu je kontraindikováno u pacientů s hypersenzitivitou na azithromycin, erythromycin nebo jiná makrolidová nebo ketolidová antibiotika nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4.


Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivita

Stejně jako u erytromycinu a jiných makrolidů byly hlášeny vzácné závažné alergické reakce, včetně angioneurotického edému a anafylaxe (vzácně fatální), dermatologické reakce, včetně akutní generalizované exantematózní pustulózy, Stevens-Johnsonova syndromu, toxické epidermální nekrolýzy (vzácně fatální) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky. Některé z těchto reakcí na přípravek Azitromycin Sandoz vedly opakujícímu se výskytu a vyžadovaly delší dobu pozorování a léčbu.

Pokud dojde k alergické reakci, podávání léčivého přípravku je třeba přerušit a zahájit odpovídající léčbu. Lékaři si mají být vědomi toho, že po přerušení symptomatické léčby může dojít k opětovnému výskytu alergických příznaků.

Jelikož hlavním místem eliminace azithromycinu jsou játra, musí se azithromycin používat u pacientů s výraznou poruchou funkce jater opatrně. U azithromycinu byly hlášeny případy fulminantní hepatitidy potenciálně vedoucí k život ohrožujícímu selhání jater (viz bod 4.8). Někteří pacienti mohli již dříve trpět onemocněním jater nebo mohli užívat jiné hepatotoxické léčivé přípravky.

V případech, kdy se objevují příznaky a projevy dysfunkce jater, jako je rychle se rozvíjející asténie doprovázená žloutenkou, tmavou močí, sklonem ke krvácení nebo hepatální encefalopatií, mají být okamžitě provedeny testy/vyšetření jaterních funkcí. Pokud se objeví jaterní dysfunkce, podávání azithromycinu má být ukončeno.

U pacientů, kterým se podávají deriváty ergotaminu, byl při současném podávání některých makrolidových antibiotik vyvolán ergotismus. Ohledně možnosti interakce mezi deriváty ergotaminu a azithromycinem nejsou k dispozici žádné údaje. Nicméně kvůli teoretické možnosti vzniku ergotismu se azithromycin a ergotové deriváty nesmějí podávat současně (viz bod 4.5).

Při léčbě jinými makrolidy, včetně azithromycinu, bylo pozorováno prodloužení srdeční repolarizace a intervalu QT, což vede k riziku vzniku srdeční arytmie a torsade de pointes (viz bod 4.8). Jelikož následující situace mohou vést ke zvýšenému riziku komorových arytmií (včetně torsade de pointes), což může vést k srdeční zástavě, musí se azithromycin používat s opatrností u pacientů s trvajícími proarytmickými stavy (zvláště u žen a starších osob), jako jsou pacienti:

  • – s vrozeným nebo s doloženým získaným prodloužením intervalu QT.

  • – současně léčení jinými léčivými látkami, o nichž je známo, že prodlužují interval QT, jako jsou antiarytmika třídy IA (chinidin a prokainamid) a třídy III (dofetilid, amiodaron a sotalol), cisaprid a terfenadin; antipsychotika, jako je pimozid; antidepresiva, jako je citalopram; a fluorované chinolony, jako je moxifloxacin a levofloxacin

  • – s poruchami elektrolytové rovnováhy, zejména v případech hypokalemie a hypomagnezemie

  • – s klinicky relevantní bradykardií, srdeční arytmií nebo závažnou srdeční nedostatečností.

Při používání téměř všech antibakteriálních látek, včetně azithromycinu, byl hlášen průjem vyvolaný Clostridium difficile, jehož závažnost se může pohybovat od mírného průjmu po smrtelnou kolitidu. Léčba antibakteriálními látkami narušuje normální flóru tlustého střeva, což vede k přerůstání C. difficile.

C. difficile vytváří toxiny A a B, které přispívají ke vzniku průjmu vyvolaného Clostridium difficile. Kmeny C. difficile vytvářející hypertoxin způsobují zvýšenou morbiditu a mortalitu, protože tyto infekce mohou být refrakterní vůči antimikrobiální léčbě a mohou vyžadovat kolektomii. Průjem vyvolaný Clostridium difficile musí být zvážen u všech pacientů s průjmem po používání antibiotik. Je potřeba pečlivě odebrat anamnézu, protože výskyt průjmu vyvolaného Clostridium difficile byl hlášen i po více než 2 měsících po podání antibakteriálních látek. V případě vzniku průjmu vyvolaného Clostridium difficile jsou antiperistaltika kontraindikována.

U pacientů léčených azithromycinem byly hlášeny exacerbace symptomů myasthenie gravis a nový nástup myasthenického syndromu (viz bod 4.8).

Bezpečnost a účinnost při prevenci nebo léčbě infekcí vyvolaných Mycobacterium Avium Complex (MAC) u dětí nebyla stanovena.

Před předepsáním azithromycinu je nutno zvážit následující:

Azithromycin ve formě potahovaných tablet není vhodný k léčbě závažných infekcí, kdy je potřeba rychle dosáhnout vysokých koncentrací antibiotika v krvi.

Azithromycin není první volbou pro empirickou léčbu infekcí v místech, kde převažují rezistentní izoláty v 10% a více (viz bod 5.1).

  • V oblastech s vysokou incidencí rezistence vůči erythromycinu A je zvláště důležité vzít v potaz charakter vývoje citlivosti vůči azithromycinu a dalším antibiotikům.

Jako u všech makrolidů, byly v některých evropských zemích u azithromycinu hlášeny vysoké míry rezistence Streptococcu pneumoniae (> 30 %) (viz bod 5.1). To je nutno při léčení infekcí způsobených Streptococcus pneumoniae vzít v úvahu.

F aryngitida/ton­zilitida

Azithromycin není lékem první volby k léčbě faryngitidy a tonzilitidy způsobené Streptococcus pyogenes. K tomu a k profylaxi akutní revmatické horečky je lékem první volby penicilin.

Sinusitida

Azithromycin není obvykle lékem první volby k léčbě sinusitidy.

Akutní otitis media

Azithromycin není obvykle lékem první volby k léčbě akutní otitis media.

Infekce kůže a měkkých tkání

Hlavní původce infekcí měkkých tkání, Staphylococcus aureus, je mnohdy na azithromycin rezistentní. Proto je testování citlivosti předpokladem pro léčbu infekcí měkkých tkání azithromycinem.

Infikované popáleniny

Azithromycin není k léčbě infikovaných popálenin indikován.

Pohlavně přenosné nemoci

  • V případě pohlavně přenosných nemocí je nutno vyloučit současnou infekci způsobenou T. palladium.

Neurologické nebo psychiatrické choroby

Azithromycin je nutno u pacientů s neurologickými nebo psychiatrickými poruchami používat opatrně.

Jako u každého antibiotického přípravku se doporučuje sledování příznaků superinfekce necitlivými organismy, včetně plísní.

U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (GFR < 10 ml/min) bylo pozorováno 33% zvýšení systémové expozice (viz bod 5.2).

Přípravek Azitromycin Sandoz obsahuje sójový lecithin, který může být zdrojem sójových proteinů a proto jej kvůli riziku hypersenzitivních reakcí nesmějí užívat pacienti alergičtí na sóju nebo arašídy.

Azitromycin Sandoz obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné dávce, tj. je v podstatě „bez sodíku“.

  • 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Působení ostatních léčivých přípravků na azithromycin:

Antacida

Ve farmakokinetické studii hodnotící vliv současného podávání antacid a azithromycinu nebyl pozorován žádný vliv na celkovou biologickou dostupnost, i když maximální sérové koncentrace se snížily o přibližně 25 %. U pacientů léčených jak azithromycinem, tak antacidy se tyto léčivé přípravky nesmějí užívat současně. Azithromycin se musí užívat nejméně 1 hodinu před nebo 2 hodiny po antacidech.

Současné podávání azithromycinu ve formě granulí s prodlouženým uvolňováním pro perorální suspenzi s jednou dávkou komagaldroxu (hydroxid hlinitý a hydroxid hořečnatý) rychlost ani rozsah absorpce azithromycinu neovlivňovalo.

Flukonazol

Současné podávání jednorázové 1200mg dávky azithromycinu neměnilo farmakokinetiku jednorázové dávky 800 mg flukonazolu. Celková expozice a biologický poločas azithromycinu zůstaly současným podáváním flukonazolu nezměněny, byl však pozorován klinicky nevýznamný pokles Cmax azithromycinu (18 %).

Nelfinavir

Současné podání azithromycinu (1200 mg) a rovnovážné dávky nelfinaviru (750 mg 3× denně) vedlo ke zvýšení koncentrací azithromycinu. Nebyly pozorovány žádné klinicky významné nežádoucí účinky a dávku není třeba upravovat.

Rifabutin

Současné podávání azithromycinu a rifabutinu nemělo vliv na sérové koncentrace žádné z léčivých látek.

U subjektů léčených současně azithromycinem a rifabutinem byla pozorována neutropenie. I když byla neutropenie spojována s rifabutinem, nebyla příčinná souvislost s kombinací s azithromycinem stanovena (viz bod 4.8).

Terfenadin

Ve farmakokinetické studii nebyly hlášeny žádné důkazy interakcí mezi azithromycinem a terfenadinem. Existují vzácné případy, kdy možnost takových interakcí nebylo možno úplně vyloučit; nebyl zde však žádný specifický důkaz, že k takové interakci došlo.

Cimetidin

Ve farmakokinetické studii hodnotící účinky jednorázové dávky cimetidinu, podané 2 hodiny před azithromycinem, na farmakokinetiku azithromycinu, nebyla pozorována žádná změna farmakokinetiky azithromycinu.

Působení azithromycinu na ostatní léčivé přípravky:

Ergotaminové deriváty

Vzhledem k teoretické možnosti vzniku ergotismu se současné používání azithromycinu s ergotovými deriváty nedoporučuje (viz bod 4.4).

Digoxin (substráty P-gp)

Bylo hlášeno, že současné podávání makrolidových antibiotik, včetně azithromycinu, se substráty P-glykoproteinu, jako je digoxin, vede ke zvýšeným sérovým hladinám substrátu P-glykoproteinu. Pokud se tedy azithromycin a substráty P-gp, jako je digoxin, podávají současně, je nutno mít na zřeteli možnost zvýšených sérových koncentrací takového substrátu.

Perorální antikoagulancia kumarinového typu

Ve farmakokinetické interakční studii azithromycin nenarušoval antikoagulační účinky jednorázové 15 mg dávky warfarinu podané zdravým dobrovolníkům. Existují hlášení po uvedení přípravku na trh o potencované antikoagulaci po současném podávání azithromycinu a perorálních antikoagulancií kumarinového typu. I když příčinná souvislost nebyla stanovena, je nutno zvážit četnost monitorování protrombininového času, pokud se azithromycin používá u pacientů léčených perorálními antikoagulancii kumarinového typu.

Cyklosporin

Ve farmakokinetické studii na zdravých dobrovolnících, kterým byla podávána perorální dávka azithromycinu 500 mg/den po dobu 3 dní a kterým poté byla podána jednorázová perorální dávka cyklosporinu 10 mg/kg, byly výsledné hodnoty Cmax a AUC0–5 cyklosporinu zjištěny jako významně zvýšené. V důsledku toho je před zvažováním současného podávání těchto léčivých látek nutná opatrnost. Pokud je současné podávání těchto léčivých látek nezbytné, musí být hladiny cyklosporinu sledovány a v souladu s tím upravena dávka.

Theofylin

Důkazy klinicky významných farmakokinetických interakcí při současném podávání azithromycinu a theofylinu zdravým dobrovolníkům nejsou k dispozici. Jelikož byly hlášeny interakce jiných makrolidů s theofylinem, doporučuje se věnovat pozornost příznakům, které ukazují na zvýšení hladin theofylinu.

Trimethoprim/sul­famethoxazol

Současné podávání trimethoprimu/sul­famethoxazolu DS (160 mg/800 mg) po dobu 7 dní spolu s azithromycinem v dávce 1200 mg 7. den nemělo žádný významný vliv na maximální koncentrace, celkovou expozici ani vylučování do moči jak trimethoprimu, tak sulfamethoxazolu. Sérové koncentrace azithromycinu byly podobné sérovým koncentracím pozorovaným v jiných studiích.

Zidovudin

Podání azithromycinu v jednorázové dávce 1000 mg nebo opakované podání azithromycinu v dávce 600 mg nebo 1200 mg mělo pouze malý vliv na plasmatickou farmakokinetiku nebo na renální exkreci zidovudinu nebo jeho glukuronidového metabolitu. Podávání azithromycinu však v mononukleárních buňkách v periferní krvi zvyšuje koncentrace fosforylovaného zidovudinu, klinicky aktivního metabolitu. Klinický význam těchto poznatků není jasný, může však přinášet pacientům prospěch.

Azithromycin významně neinteraguje s jaterním systémem cytochromu P450. Má se za to, že nedochází k farmakokinetickým lékovým interakcím, jak je pozorováno u erythromycinu a dalších makrolidů. K indukci nebo inaktivaci jaterního cytochromu P450 prostřednictvím cytochromového metabolického komplexu u azithromycinu nedochází.

Astemizol, alfentanil

O interakcích s astemizolem nebo alfentanilem nejsou k dispozici žádné známé údaje. Při současném podávání těchto léčivých látek s azithromycinem se doporučuje opatrnost, protože je znám zesilující účinek těchto léčivých látek při současném používání s makrolidovým antibiotikem erythromycinem.

Atorvastatin

Současné podávání atorvastatinu (10 mg denně) a azithromycinu (500 mg denně) neměnilo plasmatické koncentrace atorvastatinu (založeno na stanovení dle inhibice HMG CoA-reduktázy). Nicméně u pacientů užívajících azithromycin se statiny byly v poregistračním období hlášeny případy rhabdomyolýzy.

Karbamazepin

Ve farmakokinetické interakční studii na zdravých dobrovolnících nebyl u pacientů, kterým byl podáván současně azithromycin pozorován žádný významný vliv na plasmatické hladiny karbamazepinu nebo jeho aktivního metabolitu.

Cisaprid

Cisaprid je metabolizován v játrech enzymem CYP 3A4. Protože makrolidy inhibují tento enzym, současné užívání cisapridu může způsobit zvýšení prodloužení QT intervalu, ventrikulární arytmie a torsade de pointes.

Cetirizin

U zdravých dobrovolníků nevedlo současné podávání azithromycinu s cetirizinem v dávce 20 mg 5 denním režimu v ustáleném stavu k žádným farmakokinetickým interakcím a k žádným změnám intervalu QT.

Didanosiny (Dideoxyinosin)

Současné podávání 1200 mg/den azithromycinu se 400 mg/den didanosinu 6 HIV pozitivním subjektům nemělo zdá se v porovnání s placebem vliv na farmakokinetiku didanosinu v rovnovážném sta­vu.

Efavirenz

Současné podávání jednorázové dávky 600 mg azithromycinu a 400 mg efavirenzu denně po dobu 7 dní nevedlo k žádným klinicky významným farmakokinetickým interakcím.

Indinavir

Současné podávání jednorázové dávky 1200 mg azithromycinu nemělo statisticky významný vliv na farmakokinetiku indinaviru podávaného v dávce 800 mg třikrát denně po dobu 5 dní.

Methylprednisolon

Ve farmakokinetické interakční studii na zdravých dobrovolnících neměl azithromycin na farmakokinetiku methylprednisolonu žádný významný vliv.

Midazolam

U zdravých dobrovolníků nezpůsobovalo současné podávání azithromycinu v dávce 500 mg/den po dobu 3 dní klinicky významné změny farmakokinetiky a farmakodynamiky jednorázové dávky 15 mg midazolamu.

Sildenafil

U normálních zdravých dobrovolníků mužského pohlaví nejsou žádné důkazy vlivu azithromycinu (500 mg denně po dobu 3 dní) na AUC a Cmax sildenafilu nebo jeho hlavního cirkulujícího metabolitu.

Triazolam

U 14 zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání azithromycinu v dávce 500 mg 1. den a v dávce 250 mg 2. den spolu s 0,125 mg triazolamu 2. den žádný významný vliv na farmakokinetické proměnné triazolamu v porovnání s triazolamem a placebem.

4.6   Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

O podávání azithromycinu těhotným ženám nejsou k dispozici dostatečné údaje. Ve studiích reprodukční toxicity na zvířatech bylo prokázáno, že azithromycin prostupuje placentou, nicméně teratogenní účinky nebyly pozorovány (viz bod 5.3). Bezpečnost azithromycinu ohledně užívání této léčivé látky v těhotenství nebyla potvrzena. Azithromycin se proto smí v těhotenství užívat, pouze pokud přínosy převáží nad riziky.

Kojení

Bylo hlášeno, že se azithromycin vylučuje do lidského mateřského mléka, nicméně odpovídající a dobře kontrolované klinické studie u kojících žen, které by charakterizovaly farmakokinetiku vylučování azithromycinu do lidského mateřského mléka, neexistují.

Protože není známo, zda může mít azithromycin nežádoucí účinky na kojené dítě, má být během léčby azithromycinem kojení přerušeno. Mimo jiné se může u kojeného dítěte vyskytnout průjem, mykotické infekce sliznic a senzitizace. Během léčby a až 2 dny po jejím ukončení se doporučuje mléko zlikvidovat. Poté může být kojení obnoveno.

Fertilita

Ve studiích fertility provedených na potkanech byla po podávání azithromycinu zaznamenána snížená míra zabřeznutí. Relevance tohoto zjištění pro lidi není známa.

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Neexistují žádné důkazy naznačující, že by azithromycin mohl mít vliv na pacientovu schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8  Nežádoucí účinky

Níže uvedená tabulka obsahuje nežádoucí účinky zjištěné během používání v klinických hodnoceních a po uvedení přípravku na trh, setříděné podle třídy orgánových systémů a četnosti. Nežádoucí účinky zjištěné po uvedení na trh jsou uvedeny kurzívou. Seskupení dle četnosti je definováno pomocí následující konvence: velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky uvedeny dle klesající závažnosti.

Nežádoucí účinky případně nebo pravděpodobně související s azithromycinen založené na zkušenostech v klinických hodnoceních a po uvedení přípravku na trh.

Třída orgánových systémů

Četnost

Nežádoucí účinek

Infekce a infestace

Méně časté

Kandidóza Vaginální infekce Pneumonie Plísňová infekce Bakteriální infekce Faryngitida Gastroenteritida Respirační porucha Rinitida Orální kandidóza

Není známo

Pseudomembranózní kolitida (viz bod 4.4)

Poruchy krve a lymfatického systému

Méně časté

Leukopenie Neutropenie Eozinofilie

Není známo

Trombocytopenie Hemolytická anémie

Poruchy imunitního systému

Méně časté

Angioedém

Hypersenzitivita

Není známo

Anafylaktická reakce (viz bod

4.4)

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté

Anorexie

Psychiatrické poruchy

Méně časté

Nervozita Insomnie

Vzácné

Agitovanost Depersonalizace

Není známo

Agresivita

Úzkost

Delirium

Halucinace

Poruchy nervového systému

Časté

Bolesti hlavy

Méně časté

Závrať

Ospalost (somnolence) Poruchy chuti (dysgeuzie) Parestezie

Není známo

Synkopa, záchvaty křečí Hypoestezie Psychomotorická hyperaktivita

Anosmie

Ztráta chuti (ageuzie) Parosmie

Myasthenia gravis (viz bod 4.4).

Poruchy oka

Méně časté

Poruchy zraku

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté

Poruchy ucha

Vertigo

Není známo

Zhoršení sluchu, včetně hluchoty

Třída orgánových systémů

Četnost

Nežádoucí účinek

a/nebo tinnitu

Srdeční poruchy

Méně časté

Palpitace

Není známo

Torsade de pointes (viz bod 4.4) Arytmie (viz bod 4.4), včetně komorové tachykardie Prodloužení QT na elektrokardiogramu (viz bod 4.4)

Cévní poruchy

Méně časté

Návaly horka

Není známo

Hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté

Dyspnoe

Epistaxe

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté

Průjem

Časté

Zvracení

Bolesti břicha

Nauzea

Méně časté

Zácpa

Flatulence

Dyspepsie

Gastritida

Dysfagie

Nadýmání břicha Sucho v ústech Říhání

Vředy v ústech

Nadměrná sekrece slin

Není známo

Pankreatitida

Změna zbarvení jazyka

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté

Hepatitida

Vzácné

Abnormální funkce jater Cholestatická žloutenka

Není známo

Selhání jater (které vzácně vedlo k úmrtí) (viz bod 4.4)* Fulminantní hepatitida

Nekróza jater

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté

Vyrážka

Pruritus

Kopřivka Dermatitida Suchá kůže Hyperhydróza

Vzácné

Fotosenzitivní reakce Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza

Není známo

Steven-Johnsonův syndrom Toxická epidermální nekrolýza Erythema multiforme

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Méně časté

Osteoartritida

Myalgie

Bolesti zad Bolesti šíje

Třída orgánových systémů

Četnost

Nežádoucí účinek

Není známo

Artralgie

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté

Dysurie

Bolesti ledvin

Není známo

Akutní selhání ledvin Intersticiální nefritida

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Méně časté

Metroragie Poruchy varlat

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Méně časté

Edém

Astenie Malátnost

Únava

Otok obličeje Bolesti na hrudi Pyrexie

Bolesti Periferní edém

Vyšetření

Časté

Pokles počtu lymfocytů Zvýšení počtu eosinofilů Pokles hladiny hydrogenuhličitanu v krvi Zvýšení počtu basofilů Zvýšení počtu monocytů Zvýšení počtu neutrofilů

Méně časté

Zvýšení hladiny aspartátamino­transferázy

Zvýšení hladiny alaninaminotran­sferázy

Zvýšení hladiny bilirubinu v krvi Zvýšení hladiny močoviny v krvi Zvýšení hladiny kreatininu v krvi Abnormální hladiny draslíku v krvi

Zvýšení hladiny alkalické fosfatázy v krvi

Zvýšení hladiny chloridů

Zvýšení hladiny glukózy

Zvýšení počtu krevních destiček Pokles hematokritu

Zvýšení hladiny hydrogenuhličitanu

Abnormální hladiny sodíku

Poranění a otravy

Méně časté

Komplikace po zákroku

* což vzácně vedlo k úmrtí

Nežádoucí účinky případně nebo pravděpodobně související s profylaxí a léčbou infekcí vyvolaných Mycobacterium Avium Komplex založené na zkušenostech z klinických hodnocení a poregistračního sledování. Tyto nežádoucí účinky se liší od nežádoucích účinků hlášených u formulací s okamžitým uvolňováním nebo s prodlouženým uvolňováním, ať už jde o typ nebo četnost:

Třída orgánových systémů

Četnost

Nežádoucí účinek

Poruchy metabolismu a výživy

Časté

Anorexie

Poruchy nervového systému

Časté

Závrať

Bolesti hlavy

Parestezie

Poruchy chuti (dysgeuzie)

Méně časté

Hypoestezie

Poruchy oka

Časté

Poruchy zraku

Poruchy ucha a labyrintu

Časté

Hluchota

Méně časté

Zhoršení sluchu

Tinnitus

Srdeční poruchy

Méně časté

Palpitace

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté

Průjem

Bolesti břicha

Nauzea

Flatulence

Břišní diskomfort

Řídká stolice

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté

Hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté

Vyrážka

Pruritus

Méně časté

Steven-Johnsonův syndrom

Fotosenzitivní reakce

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Časté

Artralgie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté

Únava

Méně časté

Astenie

Malátnost

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:

4.9 Předávkování

Nežádoucí účinky při vyšších dávkách než doporučovaných byly podobné nežádoucím účinkům pozorovaným při normálních dávkách. V případě předávkování jsou indikována obecná symptomatická a podpůrná opatření podle potřeby.

5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1  Farmakodynamické vlastnosti

Obecné vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální látky pro systémové užití; makrolidy; azithromycin, ATC kód: J01FA10

Mechanismus účinku:

Azithromycin je azalid, což je podtřída makrolidových antibiotik. Vazbou na ribozomální podjednotku 50S azithromycin brání translokaci peptidových řetězců z jedné strany ribozomu na druhou. Důsledkem je blokáda syntézy proteinů závislé na RNA u citlivých organismů.

Vztah farmakokinetiky a farmakodynamiky

U azithromycinu je hlavním parametrem vztahu farmakokinetiky a farmakodynamiky poměr AUC/MIC, který nejlépe koreluje s účinností azithromycinu.

Mechanismus rezistence:

Rezistence vůči azithromycinu může být zděděná nebo získaná. Existují tři hlavní mechanismy bakteriální rezistence: změna cílového místa, změna transportu antibiotika a modifikace antibiotika. Existuje úplná zkřížená rezistence mezi Streptococcus pneumoniae, betahemolytickým streptokokem skupiny A, Enterococcus faecalis a Staphylococcus aureus, včetně methicilin rezistentního S. aureus (MRSA) vůči erythromycinu, azithromycinu, dalším makrolidům a linkosamidům.

Hraniční hodnoty

EUCAST (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing)

Patogeny

citlivost (mg/l)

rezistence (mg/l)

Staphylococcus spp.

< 1

> 2

Streptococcus spp. (skupiny A, B, C, G)

< 0,25

> 0,5

Streptococcus pneumoniae

< 0,25

> 0,5

Haemophilus influenzae

< 0,12

> 4

Moraxella catarrhalis

< 0,5

> 0,5

Neisseria gonorrhoeae

< 0,25

> 0,5

Citlivost:

Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a může se měnit

v závislosti na době, a proto je třeba mít k dispozici místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Pokud je místní výskyt rezistence takový, že použití azithromycinu je alespoň u některých typů infekcí sporné, je třeba poradit se s odborníkem.

Patogeny, u kterých může být rezistence problém: prevalence rezistence je alespoň v jedné zemi Evropské unie rovná nebo větší než 10 %.

Tabulka citlivosti

Běžně citlivé druhy

Aerobní gramnegativní mikroorganismy

Haemophilus influenzae*

Moraxella catarrhalis*

Další mikroorganismy

Chlamydophila pneumoniae

Chlamydia trachomatis

Legionella pneumophila

Mycobacterium avium

Mycoplasma pneumonia*

Druhy, u nichž může být problémem získaná rezistence

Aerobní grampozitivní mikroorganismy

Staphylococcus aureus* Streptococcus agalactiae Streptococcus pneumoniae * Streptococcus pyogenes*

Další mikroorganismy

Ureaplasma urealyticum

Přirozeně rezistentní organismy

Aerobní grampozitivní mikroorganismy

Staphylococcus aureus - methicilin rezistentní a erythromycin rezistentní kmeny Streptococcus pneumoniae - penicilin rezistentní kmeny

Aerobní gramnegativní mikroorganismy

Escherichia coli

Pseudomonas aeruginosa Klebsiella spp.

Anaerobní gramnegativní mikroorganismy

Skupina Bacteroides . fragilis

* Klinická účinnost je pro schválené klinické indikace prokázána izolací citlivých organismů.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Biologická dostupnost azithromycinu po perorálním podání je přibližně 37 %. Maximální plasmatické hladiny je dosaženo za 2 až 3 hodiny (Cmax po jednorázové perorální dávce 500 mg je přibližně 0,4 mg/l).

Distribuce

Kinetické studie prokázaly výrazně vyšší hladiny azithromycinu v tkáních než v plasmě (až 50krát vyšší než maximální koncentrace v plasmě), což ukazuje, že léčivá látka se silně váže ve tkáních (distribuční objem je v rovnovážném stavu přibližně 31 l/kg). Koncentrace v cílových tkáních, jako jsou plíce, mandle a prostata, po jednorázové dávce 500 mg přesahují MIC90 pravděpodobných patogenů.

V experimentálních studiích in vitro a in vivo bylo prokázáno, že azithromycin se hromadí ve fagocytech a jeho uvolňování je stimulováno aktivní fagocytózou. Podle studií na zvířatech se zdá, že tento proces přispívá k hromadění azithromycinu v tkáni.

Vazba azithromycinu na proteiny v séru je variabilní a v závislosti na koncentracích v séru se pohybuje od 50 % při koncentraci 0,05 mg/l do 12 % při koncentraci 0,5 mg/l.

Vylučování

Plasmatický poločas eliminace jasně odráží poločas vyloučení azithromycinu z tkání, který je 2 až 4 dny. Asi 12 % nitrožilně podané dávky se vyloučí v nezměněné formě během 3 dnů; většina tohoto množství během prvních 24 hodin. Hlavní cestou vylučování azithromycinu je vylučování do žluči, především v nezměněné formě.

Identifikované metabolity (vytvářené N- a O- demetylací, hydroxylací desosaminu a aglykonových kruhů a rozštěpením kladinosového konjugátu) jsou mikrobiologicky inaktivní.

Po pětidenní léčbě byla u starších dobrovolníků (starších než 65 let) pozorována mírně vyšší hodnota AUC (o 29 %) než u mladých dobrovolníků (mladších než 45 let). Tyto rozdíly však nejsou považovány za klinicky významné, proto se nedoporučuje úprava dávkování.

Farmakokinetika u zvláštních populací

Renální insuficience

Po podání jednorázové perorální dávky 1 g azithromycinu vzrostla u osob s mírnou až středně těžkou poruchou ledvin (GFR 10–80 ml/min) průměrná Cmax o 5,1 % a AUC0–120 o 4,2 % ve srovnání s jedinci s normální funkcí ledvin (GFR > 80 ml/min). U osob s těžkou poruchou ledvin vzrostla průměrná Cmax o 61 % a AUC0–120 o 35 % ve srovnání s jedinci s normální funkcí ledvin.

Jaterní insuficience

U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou jater neexistují žádné důkazy o významných změnách sérové farmakokinetiky azithromycinu ve srovnání s jedinci s normální funkcí jater. U těchto pacientů se zdá, že dochází ke zvýšení vylučování azithromycinu v moči, snad jako kompenzace snížené jaterní clearance.

Starší pacienti

Farmakokinetika azithromycinu u starších mužů je podobná jako u dospělých mladších jedinců; u starších žen nedochází k významnému hromadění, ačkoli byly zaznamenány vyšší maximální koncentrace (zvýšené o 30 až 50 %).

Novorozenci, kojenci, děti a dospívající

Farmakokinetika byla studována u dětí ve věku 4 měsíce až 15 let, které užívaly kapsle, granule nebo suspenzi. Při dávce 10 mg/kg podané první den, po které následovalo podání dávek 5 mg/kg 2. až

5. den, je u dětí ve věku 0,6 až 5 let dosažená hodnota Cmax 224 ug/l o něco nižší než u dospělých a u dětí ve věku 6 až 15 let dosahuje hodnota Cmax 383 ug/l. Hodnota t1/2 36 hodin u starších dětí se pohybuje v očekávaném rozpětí pro dospělé.5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích na zvířatech, kterým byly podávány vysoké dávky, vyvolávající koncentrace léku čtyřicetinásobně vyšší, než jaké se předpokládají v klinické praxi, způsoboval azithromycin reverzibilní fosfolipidózu, většinou bez zřejmých toxikologických následků. Neexistují důkazy, že by tento účinek měl význam pro normální používání azithromycinu u lidí.

Karcinogenní potenciál:

Nebyly provedeny dlouhodobé studie na zvířatech, které by hodnotily karcinogennní potenciál.

Mutagenní potenciál:

Ve standardních laboratorních testech: zkoušce na myším lymfomu, zkoušce na lidském lymfocytárním klastogenu a zkoušce na myším kostním dřeňovém klastogenu se u azithromycinu neprokázal žádný mutagenní potenciál.

Reprodukční toxicita:

Ve studiích embryotoxicity na myších a potkanech nebyl pozorován teratogenní účinek. U potkanů vedl azithromycin v dávkách 100 a 200 mg/kg tělesné hmotnosti denně k mírné retardaci osifikace u plodu a ke zvýšení hmotnosti březí samice. V perinatálních a postnatálních studiích u potkanů byla pozorována mírná retardace po podání dávek azithromycinu 50 mg/kg/den a vyšších.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Mikrokrystalická celulosa

Předbobtnalý kukuřičný škrob

Sodná sůl karboxymethyl­škrobu, typ A

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Natrium-lauryl-sulfát

Magnesium-stearát

Potah tablety:

Polyvinylalkohol

Oxid titaničitý (E 171)

Mastek

Sójový lecithin

Xanthanová klovatina

6.2.    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3.    Doba použitelnosti

3 roky

6.4.   Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5.   Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC/Al blistr

Velikosti balení:

250 mg: 4, 6, 12, 24, 50 a 100 potahovaných tablet

500 mg: 2, 3, 6, 12, 24, 30, 50 a 100 potahovaných ta­blet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6.   Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz GmbH

Biochemiestrasse 10

6250 Kundl

Rakousko

  • 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 16. 8. 2006

Datum posledního prodloužení registrace: 9. 8. 2010

Další informace o léčivu AZITROMYCIN SANDOZ

Jak se AZITROMYCIN SANDOZ podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 4

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Sandoz GmbH, Kundl
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611