Nonstop lékárna
Otevřít hlavní menu

APO-RABEPRAZOL 20 MG ENTEROSOLVENTNÍ TABLETY - souhrnné informace

Síla léku
20MG

Dostupná balení:

  • 7
  • 14
  • 20
  • 28
  • 30
  • 250
  • 60
  • 98
  • 100
  • 56

Souhrnné informace o léku - APO-RABEPRAZOL 20 MG ENTEROSOLVENTNÍ TABLETY

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.   NÁZEV PŘÍPRAVKU

Apo-Rabeprazol 20 mg enterosolventní tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna enterosolventní tableta obsahuje rabeprazolum natricum 20 mg, což odpovídá rabeprazolum 18,85 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tableta

Žlutá elipsovitá bikonvexní potahovaná tableta.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Apo-Rabeprazol je indikován u dospělých k léčbě následujících onemocnění:

  • Aktivní duodenální vřed
  • Aktivní benigní žaludeční vřed
  • Symptomatická erozivní nebo ulcerózní gastroezofageální refluxní nemoc (GERD)
  • Dlouhodobá udržovací léčba gastroezofageální refluxní nemoci
  • Symptomatická léčba středně těžké až velmi těžké gastroezofageální refluxní nemoci
  • Zollinger-Ellisonův syndrom
  • V kombinaci s příslušnými antibakteriálními terapeutickými režimy k eradikaci Helicobacter pylori u pacientů s peptickými vředy vzniklými v souvislosti s H. pylori (viz bod 4.2).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a starší pacienti

Aktivní duodenální vřed a aktivní benigní žaludeční vřed

Doporučená perorální dávka pro aktivní duodenální vřed i aktivní benigní žaludeční vřed je 20 mg 1× denně ráno.

U většiny pacientů se aktivní duodenální vřed zhojí během 4 týdnů. U některých pacientů může být ke zhojení nutná ještě další čtyřtýdenní léčba. U většiny pacientů se aktivní žaludeční vřed zhojí během 6 týdnů. U některých pacientů může být ke zhojení nutná ještě další šestitýdenní léčba.

Erozivní nebo ulcerózní gastroezofageální refluxní nemoc (GERD)

Doporučená perorální dávka u této choroby je 20 mg 1× denně po dobu 4 – 8 týdnů.

Dlouhodobá udržovací léčba gastroezofageální refluxní nemoci

Pro dlouhodobou léčbu lze v závislosti na odpovědi pacienta použít udržovací dávku 20 mg přípravku Apo-Rabeprazol. Tato dávka se užívá 1× denně.

Symptomatická léčba středně těžké až velmi těžké gastroezofageální refluxní nemoci

U pacientů bez ezofagitidy 10 mg 1× denně. Jestliže nebylo během 4 týdnů dosaženo úpravy symptomů, je třeba pacienta dále vyšetřit. Po odeznění symptomů je možné dosáhnout její další kontroly pomocí režimu léčby podle potřeby v dávce 10 mg 1× denně.

Zollinger-Ellisonův syndrom

Doporučená počáteční dávka u dospělých pacientů je 60 mg 1× denně. Dávka může být podle potřeby pacienta zvyšována na 120 mg denně. Mohou se podávat jednorázové denní dávky až 100 mg denně. Při dávce 120 mg denně se dávka dělí na 60 mg 2× denně. V léčbě se má pokračovat tak dlouho, dokud je to klinicky indikované.

Eradikace H. pylori

Pacienti s infekcí H. pylori musí být léčeni eradikační terapií. Doporučuje se níže uvedená kombinace podávaná po dobu 7 dní.

Apo-Rabeprazol 20 mg 2× denně + klarithromycin 500 mg 2× denně a amoxicilin 1 g 2× denně.

Způsob podání

U indikací, u nichž je potřebná léčba rabeprazolem podávaným 1× denně, se tablety užívají ráno před jídlem. I když bylo prokázáno, že ani denní doba, ani příjem stravy nemají vliv na účinek sodné soli rabeprazolu, tento režim usnadní dodržování předepsané léčby.

Pacienti mají být upozorněni, že tablety přípravku Apo-Rabeprazol se nesmí žvýkat ani drtit, ale mají se spolknout celé.

Pacienti s poruchou funkce ledvin a jater

U pacientů s poruchou funkce ledvin a jater není úprava dávky potřebná.

O používání přípravku Apo-Rabeprazol při léčbě pacientů s těžkou poruchou funkce jater viz bod 4.4.

Pediatrická populace

Vzhledem k chybění dat o bezpečnosti a účinnosti se nedoporučuje používat Apo-Rabeprazol u dětí.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Těhotenství.

Kojení.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10–40 %. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a vápníku.

Hypomagnezémie

U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je rabeprazol, byly hlášeny případy závažné hypomagnezémie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok. Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.

U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezémii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby inhibitor protonové pumpy a opakovaně v jejím průběhu.

Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)

S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení přípravku Apo-Rabeprazol. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.

Symptomatická odpověď na léčbu soudnou solí rabeprazolu nevylučuje přítomnost malignity žaludku nebo jícnu, proto před zahájením léčby přípravkem Apo-Rabeprazol se má možnost malignity vyloučit.

Pacienti léčení dlouhodobě (zejména při léčbě delší než 1 rok) se mají pravidelně sledovat.

Nelze vyloučit zkříženou hypersenzitivní reakci s jinými inhibitory protonové pumpy nebo substituovanými benzimidazoly.

Pacienti mají být upozorněni, že se tablety přípravku Apo-Rabeprazol nesmí žvýkat ani drtit, ale mají se spolknout celé.

Pediatrická populace

Vzhledem k nedostatku dat týkajících se bezpečnosti a účinnosti se používání přípravku Apo-Rabeprazol u dětí nedoporučuje.

Po uvedení rabeprazolu na trh byly hlášeny případy krevní dyskrazie (trombocytopenie a neutropenie). U většiny případů, kde nelze určit jinou etiologii, byly tyto příhody nekomplikované a po vysazení rabeprazolu odezněly.

V klinických studiích byly pozorovány případy patologických hladin jaterních enzymů, tyto případy byly rovněž hlášeny po registraci rabeprazolu. U většiny případů, kde nelze určit jinou etiologii, byly tyto příhody nekomplikované a po vysazení rabeprazolu odezněly.

Ve studii u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater nebyly při porovnání s kontrolními skupinami pacientů stejného věku a pohlaví pozorovány významné bezpečnostní problémy související s přípravkem. Vzhledem k tomu, že neexistují klinické údaje o použití rabeprazolu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater, doporučuje se předepisujícím lékařům u těchto pacientů opatrnost při prvním zahájení léčby přípravkem Apo-Rabeprazol.

Společné podávání atazanaviru a rabeprazolu se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Léčba inhibitory protonové pumpy, včetně rabeprazolu, může zvyšovat riziko gastrointesti­nálních infekcí, jako jsou Salmonella, Campylobacter a Clostridium difficile (viz bod 5.1).

Současné použití rabeprazolu s methotrexátem

Publikovaná data svědčí o tom, že současné užívání inhibitorů protonové pumpy s methotrexátem (zvláště ve vysokých dávkách; viz preskripční informace k methotrexátu) může zvýšit a prodloužit sérové hladiny methotrexátu a/nebo jeho metabolitu, pravděpodobně vedoucí k projevům methotrexátové toxicity. Při podávání vysokých dávek methotrexátu má být u některých pacientů zváženo dočasné vysazení inhibitorů protonové pumpy.

Vliv na absorpci vitamínu B12

Sodná sůl rabeprazolu, jako všechny léčivé přípravky inhibující kyselou žaludeční sekreci, může snižovat absorpci vitamínu B12 (kyanokobalamin) navozením hypo- nebo achlorhydrie. Toto má být zváženo u pacientů se sníženými zásobami tohoto vitamínu v těle nebo s rizikovými faktory pro redukci absorpce vitamínu B12 při dlouhodobé léčbě nebo pokud se objeví klinické projevy tohoto deficitu.

Interference s laboratorními testy

Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů. Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Apo-Rabeprazol přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA (viz bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je nutné měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Sodná sůl rabeprazolu vyvolává výraznou a dlouhotrvající inhibici sekrece žaludeční kyseliny. Může dojít k interakci s látkami, jejichž absorpce je závislá na pH. Podání sodné soli rabeprazolu s ketokonazolem nebo itrakonazolem může mít za následek významný pokles plazmatických hladin antimykotik. Je proto nutné sledovat jednotlivé pacienty s cílem určit, zda je nutná úprava dávky při současném podávání ketokonazolu nebo itrakonazolu s rabeprazolem.

V klinických studiích byly používány souběžně antacida a rabeprazol a ve specifických studiích lékových interakcí nebyly pozorovány interakce s antacidy v kapalné formě.

Současné podávání omeprazolu v denní dávce 40 mg 1× denně s 300 mg atazanaviru/10 mg ritonaviru nebo atazanaviru 400 mg s lansoprazolem (60 mg 1× denně) zdravým dobrovolníkům mělo za následek podstatné snížení expozice atazanaviru. Absorpce atazanaviru závisí na pH. I když to nebylo studováno, obdobné výsledky lze předpokládat i u ostatních inhibitorů protonové pumpy. Proto se inhibitory protonové pumpy, včetně rabeprazolu, nemají podávat souběžně s atazanavirem (viz bod 4.4).

Methotrexát

Kazuistiky publikované populační farmakokinetické studie a retrospektivní analýzy naznačují, že současné podávání inhibitorů protonové pumpy a methotrexátu (zvláště při vysokých dávkách; viz preskripční informace methotrexátu) může zvýšit sérových hladin methotrexátu a/nebo jeho metabolitu hydroxymethotrexátu a prodloužit jejich eliminaci. Nicméně formální studie lékových interakcí mezi methotrexátem a inhibitory protonové pumpy nebyly provedeny.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o bezpečnosti rabeprazolu v případě těhotenství u člověka nejsou k dispozici.

Kojení

Není známo, zda se sodná sůl rabeprazolu vylučuje do lidského mateřského mléka. Nebyly provedeny žádné studie u kojících žen. Sodná sůl rabeprazolu se však vylučuje do sekretů prsních žláz potkanů. Apo-Rabeprazol se proto nesmí během kojení užívat.

Fertilita

Reprodukční studie prováděné u potkanů a králíků neodhalily žádné důkazy o zhoršené fertilitě nebo poškození plodu způsobené sodnou solí rabeprazolu, i když u potkanů dochází k nízkému fetoplacentárnímu přenosu. Apo-Rabeprazol je v těhotenství kontraindikován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Na základě farmakokinetických vlastností a profilu nežádoucích účinků není pravděpodobné, že by Apo-Rabeprazol způsobil zhoršení schopnosti řídit nebo ohrozil schopnost obsluhovat stroje. Jestliže je však z důvodů somnolence zhoršená pozornost, doporučuje se vyhnout se řízení a obsluhy složitých strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky v kontrolovaných klinických studiích s rabeprazolem byly bolest hlavy, průjem, bolest břicha, astenie, flatulence, vyrážka a sucho v ústech. Většina nežádoucích účinků, které se vyskytly v klinických studiích, byly z hlediska závažnosti mírné až středně závažné a měly přechodný charakter.

V klinických studiích a po uvedení přípravku na trh byly hlášeny tyto nežádoucí účinky:

Frekvence nežádoucích účinků je definována takto: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1 000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1 000) velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Třída orgánových systémů

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

Není známo

Infekce a infestace

Infekce

Poruchy krve

a lymfatického systému

Neutropenie Leukopenie Trombocytopenie Leukocytóza

Poruchy imunitního systému

Hypersenzitivi­ta1,2

Poruchy metabolismu a výživy

Anorexie

Hyponatremie, Hypomagnezémie

Psychiatrické poruchy

Nespavost

Nervozita

Deprese

Zmatenost

Poruchy nervového systému

Bolest hlavy Závratě

Somnolence

Poruchy oka

Zrakové poruchy

Cévní poruchy

Periferní otoky

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Kašel Faryngitida Rýma

Bronchitis

Sinusitis

Gastrointestinální poruchy

Průjem Zvracení Nausea

Bolest

Dyspepsie Sucho v ústech Říhání

Gastritis

Stomatitis

Poruchy vnímání chuti

Mikroskopická kolitida

břicha Zácpa Flatulence Polypy ze žlázek fundu žaludku (benigní)

Poruchy jater

a žlučových cest

Hepatitis Žloutenka

Jaterní encefalopatie3

Poruchy kůže

a podkožní tkáně

Vyrážka

Erytém2

Svědění Pocení Puchýřnaté reakce3

Erythema multiforme, toxická epidermální nekrolýza, Stevens-Johnsonův syndrom

Subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Nespecifická bolest Bolesti v zádech

Myalgie Křeče v dolních končetinách Artralgie Fraktury proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů (viz. bod 4.4)

Poruchy ledvin a močových cest

Infekce močových cest

Intersticiální nefritida

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Gynekomastie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Astenie

Chřipkovité onemocnění

Bolest na

hrudi Zimnice Horečka

Vyšetření

Zvýšené hladiny jaterních

3

enzymů3

Zvýšení tělesné váhy

  • 1 Zahrnuje otok obličeje, hypotenzi a dušnost

  • 2 Erytém, puchýřnaté reakce a reakce z hypersenzitivity po vysazení léčby obvykle odezní

  • 3 U pacientů s jaterní cirhózou byla vzácně hlášena jaterní encefalopatie. Při léčbě pacientů s těžkou poruchou funkce jater se doporučuje předepisujícím lékařům opatrnost při prvním zahájení léčby přípravkem Apo-Rabeprazol (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Dosavadní zkušenosti s úmyslným nebo náhodným předávkováním jsou omezené. Maximální stanovená dávka nepřekračuje 60 mg 2× denně nebo 160 mg 1× denně. Účinky jsou obecně minimální a jsou charakteristické známým profilem nežádoucích účinků. Tyto účinky jsou reverzibilní bez nutnosti medicínské intervence. Není známo specifické antidotum. Sodná sůl rabeprazolu se výrazně váže na bílkoviny, a není proto dialyzovatelná. Stejně jako u všech případů předávkování je léčba symptomatická a provádějí se obecná podpůrná opatření.

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii peptických vředů a refluxní choroby jícnu, inhibitory protonové pumpy.

ATC kód: A02B C04

Mechanizmus účinku

Sodná sůl rabeprazolu patří do skupiny antisekrečních látek, substituovaných benzimidazolů, které nemají anticholinergní vlastnosti ani vlastnosti H2 histaminového antagonisty, avšak potlačují sekreci žaludeční kyseliny specifickou inhibicí enzymu H+/K±ATPázy (kyselá nebo protonová pumpa). Účinek je závislý na dávce a vede k inhibici bazální i stimulované sekrece kyseliny bez ohledu na druh podnětu. Studie na zvířatech ukazují, že sodná sůl rabeprazolu po podání ihned mizí z plazmy i žaludeční sliznice. Rabeprazol jako slabá báze se rychle absorbuje po podání všech dávek a koncentruje se v kyselém prostředí parietálních buněk. Rabeprazol se mění na aktivní sulfonamid pomocí protonace a poté reaguje s přítomnými cysteiny na protonové pumpě.

Farmakodynamické účinky

Antisekreční účinek

Po perorálním podání 20 mg sodné soli rabeprazolu dochází k nástupu antisekrečního účinku během 1 hodiny a maximální účinek se dostavuje za 2 – 4 hodiny. Za 23 hodin po podání první dávky sodné soli rabeprazolu dochází k 69% inhibici bazální sekrece kyseliny a 82% inhibici jídlem stimulované sekrece. Inhibice trvá až 48 hodin. Inhibiční účinek sodné soli rabeprazolu na sekreci kyseliny mírně narůstá při opakovaném dávkování 1× denně a ustáleného stavu inhibice se dosáhne po 3 dnech. Po vysazení přípravku se sekreční aktivita vrací do normálu během 2 – 3 dní.

Účinky na sérový gastrin

V klinických studiích byli pacienti léčeni dávkou 10 nebo 20 mg sodné soli rabeprazolu 1× denně po dobu až 43 měsíců. Hladiny gastrinu v séru se zvyšovaly v prvních 2 – 8 týdnech, a odrážely tak inhibiční účinky na sekreci kyseliny, přičemž při pokračování v léčbě zůstávaly stabilní. Hladina gastrinu se vrátila na hodnoty před léčbou obvykle za 1 – 2 týdny po vysazení léčby.

  • V bioptických vzorcích z antra a fundu žaludku získaných od více než 500 pacientů léčených rabeprazolem nebo srovnávacím lékem po dobu až 8 týdnů nebyly zjištěny změny v histologii ECL buněk, stupni gastritidy, výskytu atrofické gastritidy, střevní metaplazii nebo distribuci infekce H. pylori. U více než 250 pacientů sledovaných 36 měsíců nepřerušované léčby nebyly zjištěny významné změny nálezů v porovnání s výchozím stavem.

Další účinky

Dosud nebyly zjištěny celkové účinky sodné soli rabeprazolu na CNS, kardiovaskulární a dýchací systém. Podávání sodné soli rabeprazolu v perorálních dávkách 20 mg po dobu 2 týdnů nemělo žádné účinky na funkci štítné žlázy, metabolizmus glycidů nebo hladiny parathormonu, kortizonu, estrogenu, testosteronu, prolaktinu, cholecystokininu, sekretinu, glukagonu, folikuly stimulujícího hormonu (FSH), luteinizačního hormonu (LH), reninu, aldosteronu či somatotropního hormonu v oběhu.

  • V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA. Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Apo-Rabeprazol je enterosolventní tabletová forma sodné soli rabeprazolu. Tato léková forma je nezbytná vzhledem k tomu, že rabeprazol je nestálý v kyselém prostředí. K absorpci dochází až poté, co tableta opustí žaludek. Absorpce je rychlá, vrcholových plazmatických hladin rabeprazolu je dosaženo přibližně za 3,5 hod po podání 20 mg dávky. Vrcholové plazmatické koncentrace (Cmax) a AUC jsou v dávkovacím rozmezí 10 – 40 mg lineární. Absolutní biologická dostupnost perorální dávky 20 mg (v porovnání s intravenózním podáním) je asi 52 % vzhledem k presystémovému metabolismu, ke kterému z velké části dochází. Biologická dostupnost zřejmě neroste s opakovaným podáním. U zdravých jedinců je plazmatický poločas přibližně 1 hodina (rozptyl 0,7 – 1,5 hod.) a celková tělesná clearance se odhaduje na 283 ± 98 ml/min. Nebyly zjištěny klinicky významné interakce s jídlem. Na absorpci sodné soli rabeprazolu nemají vliv strava ani denní doba podání.

Distribuce v organismuU člo­věka se asi 97 % rabeprazolu váže na plazmatické proteiny.

Biotransformace

Sodná sůl rabeprazolu, stejně jako ostatní členové třídy inhibitorů protonové pumpy, se metabolizuje pomocí jaterního systému metabolizace léků cytochromu P450 (CYP450). Studie in vitro s lidskými jaterními mikrosomy naznačily, že sodná sůl rabeprazolu je metabolizována isoenzymy CYP450 (CYP2C19 a CYP3A4). V těchto studiích, v koncentracích předpokládaných v lidské plazmě, rabeprazol neindukuje ani neinhibuje CYP3A4. I když studie in vitro nemusí vždy být prediktivní pro stav in vivo, tyto nálezy naznačují, že se nepředpokládá interakce mezi rabeprazolem a cyklosporinem. Hlavními metabolity u člověka jsou thioeter (M1) a karboxylová kyselina (M6) a minoritní metabolity, zjištěné v nižších koncentracích, jsou sulfon (M2), desmetyl-thioeter (M4) a konjugát merkapturové kyseliny (M5). Pouze desmetylový metabolit (M3) má malou antisekreční aktivitu, tento metabolit však není v plazmě přítomen.

Eliminace

Po jednorázovém perorálním podání 20 mg sodné soli rabeprazolu značené 14C nebylo do moči vyloučeno žádné množství nezměněného léku. Močí se vyloučilo přibližně 90 % dávky, a to zejména jako dva metabolity: konjugát merkapturové kyseliny (M5) a karboxylová kyselina (M6), a dále dva neznámé metabolity. Zbytek podané dávky byl zjištěn ve stolici.

Pohlaví

Po úpravě na tělesnou hmotnost a výšku nebyly po podání jednorázové dávky 20 mg rabeprazolu zjištěny u farmakokine­tických parametrů významné rozdíly mezi pohlavími.

Porucha funkce ledvin

U pacientů se stabilním terminálním selháním ledvin vyžadujícím chronickou hemodialýzu (clearance kreatininu <5 ml/min/1,73 m2) bylo rozdělení rabeprazolu velmi podobné jako u zdravých dobrovolníků. AUC a Cmax byly u těchto pacientů asi o 35 % nižší než odpovídající parametry u zdravých dobrovolníků. Průměrný poločas rabeprazolu byl u zdravých dobrovolníků 0,82 hodin, u pacientů během hemodialýzy byl 0,95 hodiny a po dialýze 3,6 hodin. Clearance léku u pacientů s onemocněním ledvin vyžadujícím chronickou hemodialýzu byl přibližně dvojnásobný než u zdravých dobrovolníků.

Porucha funkce jater

Po jednorázovém podání 20 mg rabeprazolu pacientům s chronickým mírným až středně těžkým postižením funkce jater byla AUC dvojnásobná a došlo k 2–3násobnému zvýšení poločasu rabeprazolu v porovnání se zdravými dobrovolníky. Při podávání dávky 20 mg denně po dobu 7 dní se však AUC zvýšila pouze 1,5× a Cmax pouze 1,2×.Poločas rabeprazolu u pacientů s poruchou funkce jater byl 12,3 hodin v porovnání s 2,1 hodinami u zdravých dobrovolníků. Farmakodynamická odpověď (kontrola žaludečního pH) byla u obou skupin klinicky srovnatelná.

Starší pacienti

Eliminace rabeprazolu byla u starších pacientů poněkud snížená. Po podávání sodné soli rabeprazolu

v dávce 20 mg denně po dobu 7 dní byla AUC přibližně dvojnásobná, Cmax se zvýšila o 60 % a t/ se zvýšil přibližně o 30 % v porovnání s hodnotami u mladých zdravých dobrovolníků. Nicméně nebyla zjištěna akumulace rabeprazolu.

Polymorfismus CYP2C19

Po podávání rabeprazolu v dávce 20 mg denně po dobu 7 dní měli pomalí metabolizéři CYP2C19 hodnoty AUC 1,9× vyšší a t/ 1,6× vyšší, než byly odpovídající parametry u rychlých metabolizérů, přičemž Cmax se zvýšila pouze o 40 %.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické účinky byly pozorovány pouze při vystavení dávkám dostatečně převyšujícím maximální dávky u člověka, to znamená, že obavy o bezpečnost u člověka jsou zanedbatelné z hlediska dat získaných na zvířatech.

Studie mutagenity přinesly nejasné výsledky. Testy na buněčné linii myšího lymfomu byly pozitivní, ale in vivo testy s mikrojadérkem a testy opravy DNA byly negativní. Studie hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Povidon 30

Částečně substituovaná hyprolosa

Lehký oxid hořečnatý

Mannitol

Magnesium-stearát

Vnitřní potah:

Ethylcelulosa

Lehký oxid hořečnatý

Enterosolventní potah:

Kopolymer MA/EA 1:1 27%

Polysorbát 80

Natrium-lauryl-sulfát

Mastek

Propylenglykol

Oxid titaničitý (E171)

Žlutý oxid železitý (E172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Blistr

Uchovávejte při teplotě do 25°C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Lahvička

Uchovávejte při teplotě do 25°C. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Al-OPA-PVC/Al blistr

HDPE lahvička s LDPE uzávěrem obsahujícím vysoušedlo

Velikosti balení

Blistr: 7, 14, 20, 28, 30, 56, 60, 98 a 100 tablet.

Lahvička: 30, 100 a 250 tablet

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6    Návod k použití přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Apotex Europe B.V., Archimedesweg 2, 2333 CN Leiden, Nizozemsko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

09/1028/10-C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 22. 12. 2010

Datum posledního prodloužení registrace: 7. 10. 2016

Wobenzym 200 tablet
Wobenzym 200 tablet

Wobenzym působí proti zánětům, otokům a poruchám imunity, zkracuje…

Do obchodu

od 779 Kč Dr Max