APO-METOPROLOL 100 - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

APO-METOPROLOL 50

APO-METOPROLOL 100

tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje metoprololi tartras 50 mg nebo 100 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Popis přípravku: Bílé, kulaté, bikonvexní tablety, na jedné straně s dělící rýhou a označením APO nad rýhou a M 100 pod rýhou u síly 100 mg a APO nad rýhou a M 50 pod rýhou u síly 50 mg.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv za účelem dělení dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba hypertenze

APO-METOPROLOL je indikován v léčbě pacientů s mírnou nebo středně těžkou hypertenzí. Je obvykle kombinován s jinými léky, zejména s thiazidovými diuretiky. Může být ale používán i samostatně jako iniciální léčivo u těch pacientů, u kterých lékař usoudí, že léčba by měla být zahájena beta-blokátorem spíše než diuretikem. Kombinace přípravku APO-METOPROLOL s diuretikem nebo periferním vasodilatans byla shledána všeobecně účinnější než metoprolol samotný.

Léčba anginy pectoris

APO-METOPROLOL je indikován pro profylaxi anginy pectoris při ischemické chorobě srdeční (ICHS).

Přípravek je určen k léčbě dospělých pacientů.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování pro dospělé:

Hypertenze

APO-METOPROLOL má být podáván ve dvou stejných dávkách a to ráno a večer. Metoprolol je obvykle kombinován s jinými antihypertenzivy, zejména s thiazidovými diuretiky, ale může být užíván i samostatně. Dávka musí být vždy přizpůsobena individuálním požadavkům pacienta v souladu s následujícími směrnicemi.

Léčba metoprololem se začíná dávkami 50 mg 2× denně. Někteří pacienti mohou reagovat na tuto dávku uspokojivě. V případě, že po jednom týdnu není adekvátní odpověď, dávka by měla být zvýšena na 100 mg 2× denně. V některých případech je třeba denní dávku zvýšit o dalších 100 mg přípravku v intervalu alespoň 2 týdnů a to do maxima 200 mg 2× denně a tato dávka nemá být překročena. Obvyklá udržovací dávka je v rozmezí 150 až 300 mg denně. Je-li APO-METOPROLOL kombinován s jinými antihypertenzivy, která již dříve byla podávána, měl by se na počátku léčby přidat v dávce 50 mg 2× denně. Po 1 až 2 týdnech se může denní dávka zvýšit, je-li nutné po 100 mg dávkách v intervalech alespoň 2 týdnů dokud se nedosáhne adekvátní úpravy krevního tlaku.

Angina pectoris

Doporučené rozmezí dávky metoprololu je 100 až 400 mg denně v rozdělených dávkách. Léčba má být zahájena dávkou 50 mg 2× denně v prvním týdnu. Není-li odpověď dostatečná, může být denní dávka zvýšena na 100 mg pro další týden. Obvyklá udržovací dávka je 200 mg/den. Potřeba dalšího zvýšení dávky by měla být monitorována v týdenních intervalech a zvýšení dávky ze 100 mg denně na maximum 400 mg/den by měla být provedeno týdenních intervalech po 100 mg dávkách podávaných ve 2 nebo ve 3 dílčích dávkách.

Dávka 400 mg/den nemá být překročena!

• U starých lidí nutno dávku přísně individualizovat vzhledem k možné bradykardii nebo k výraznému snížení krevního tlaku.
• Při těžkém poškození jater nutno redukovat dávku podle stupně metabolických změn.

Pediatrická populace

Pro nedostatečné klinické zkušenosti s podáváním přípravku dětem nedoporučujeme přípravek podávat.

Způsob podání

Tablety se užívají ve stejnou dobu, nezávisle na jídle a zapijí se troškou tekutiny.

4.3 Kontraindikace

Přípravek nelze užívat při:

• hypersenzitivitě na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;
• léčbě verapamilem (hlavně i.v.) – riziko asystolie;
• atrio-ventrikulární blokádě II. a III. stupně;
• sick sinus syndromu;
• sinoatriálním bloku;
• nedostatečně kompenzované srdeční insuficienci;
• významné bradykardii před zahájením léčby;
• těžké poruše periferního prokrvení spojené s bolestmi nebo trofickými změnami;
• hypotenzi;
• kardiogenním šoku;
• metabolické acidóze;
• těžké formě astma bronchiale nebo chronické obstrukční bronchopulmonální chorobě;
• neléčeném feochromocytomu.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při chronické obstrukční chorobě může metoprolol přivodit zvýšený odpor v dýchacích cestách (hlavně u dávek nad 200 mg). Pacienti s bronchospas­tickými chorobami by neměli dostávat beta-blokátory. Vzhledem k relativní beta1 selektivitě, může být metoprolol použit s opatrností u pacientů s lehčí formou astma bronchiale nebo chronickou obstrukční chorobou bronchopulmonální, pokud nereagují na jiná antihypertenziva nebo je nesnášejí. Jelikož beta1 selektivita není absolutní, měla by se zároveň podávat beta2 stimulans a nejnižší možné dávky metoprololu (do 200 mg). Dojde-li k dušnosti nebo bronchospazmu, nutno aplikovat beta2 stimulans a léčbu ukončit.

Při diabetu nutno optimálně upravit antidiabetickou léčbu a upozornit diabetika na možnost maskování hypoglykémie, projevující se pouze zvýšeným pocením.

Dávky nad 200 mg denně způsobují ztrátu kardioselektivity.

Metoprolol se vysazuje během jednoho až dvou týdnů postupným snižováním denní dávky. V opačném případě může dojít k náhlému zhoršení onemocnění, kvůli kterému se přípravek užíval (tzv. rebound fenomén).

O léčbě metoprololem by měl být informován anesteziolog před operačním výkonem, aby zvolil anestetikum s nejmenšími projevy negativní inotropie.

Při feochromocytomu je možné metoprolol použít až po zahájení léčby alfa-blokátorem.

Zvýšené opatrnosti je třeba u pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris a se síňokomorovým blokem I. stupně.

Jako ostatní betablokátory může metoprolol zvýšit citlivost na alergeny a zhoršit projevy anafylaktických reakcí. Reakce na obvyklé dávky adrenalinu, užívané v léčbě alergických reakcí může být snížená. Při podávání metoprololu pacientům s anamnézou alergických reakcí je třeba zvýšené opatrnosti.

Zvýšené opatrnosti je třeba při podávání metoprololu pacientům se srdečním selháním. Beta-adrenergní blokáda přináší možné riziko dalšího snížení kontraktility myokardu a zhoršení srdečního selhání.

Poměr rizika ku prospěchu léčby je též třeba zvážit u pacientů s myastenia gravis, s psoriázou a s depresivním onemocněním.

Tablety obsahují monohydrát laktózy. Proto nesmí být užíván pacienty se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

• Současné užití metoprololu a jiného antihypertenziva se může projevit ve výrazném snížení krevního tlaku (mimořádná opatrnost je nutná v kombinaci s prazosinem).
• Kombinace s antiarytmiky anebo s anestetiky zhoršuje intrakardiální vedení.
• Pro možnost vzniku asystolie se kontraindikuje souběžné užívání verapamilu (zejména i.v.). Nedoporučuje se též současné i.v. podávání diltiazemu.
• Rifampicin, barbituráty a jiné léky indukující enzymy snižují plazmatickou hladinu metoprololu.
• Při současném požití alkoholu s metoprololem dochází k zvýšení hladiny alkoholu v krvi a k jeho protrahovanému účinku.
• Při přerušení léčby klonidinem je třeba vysadit léčbu beta-blokátorem několik dní před očekávaným vysazením klonidinu.
• Cimetidin potencuje účinek metoprololu.
• Nesteroidní antirevmatika snižují antihypertenzivní účinek metoprololu.
• Při současném užívání inhibitorů monoaminooxidázy hrozí po jejich vysazení nebezpečí vzniku hypertenzí krize.
• Při současném podávání inzulinu nebo perorálních antidiabetik může dojít k zesílení hypoglykemického účinku a blokáda beta-receptorů může maskovat příznaky hypoglykémie.
• Při současném podávání metoprololu a sympatomimetik nebo xantinů dochází k vzájemné inhibici účinku.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Metoprolol prochází placentární bariérou. Metoprolol je vylučován do mateřského mléka, a proto by ženy užívající metoprolol měly přestat kojit.

Přípravek by neměl být podáván v těhotenství, pokud to není nezbytně nutné.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek může zejména na počátku léčby při zvýšené únavě a závrati nepříznivě ovlivnit činnost vyžadující zvýšenou pozornost, koordinaci pohybů a rychlé rozhodování.

4.8 Nežádoucí účinky

Metoprolol je dobře tolerován a nežádoucí účinky jsou obecně mírné a reverzibilní.

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky metoprololu rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až <1/10); méně časté (> 1/1000 až <1/100); vzácné (> 1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):

Vzácné: maskování příznaků hypoglykémie.

Časté: poruchy spánku.

Méně časté: děsivé sny.

Méně časté: závratě.

Vzácné: parestezie.

Velmi vzácné: poruchy zraku, suchost spojivek.

Velmi vzácné: tinitus.

Méně časté: bradykardie.

Vzácné: palpitace, zhoršení kardiální dekompenzace, arytmie.

Vzácné: ortostatická hypotenze, Raynaudův syndrom.

Velmi vzácné: klaudikace.

Méně časté: námahová dušnost.

Vzácné: bronchospasmus.

Časté: nauzea, zvracení.

Vzácné: průjem, dyspepsie.

Velmi vzácné: sucho v ústech.

Vzácné: alergické kožní projevy jako např. kopřivkový ekzém nebo psoriatiformní vyrážka.

Velmi vzácné: alopecie, zvýšené pocení.

Vzácné: křeče.

Vzácné: impotence.

Velmi časté: únava.

Vzácné: edémy.

Vzácné: mírné zvýšení hladiny triglyceridů, mírné zvýšení hladiny cholesterolu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky

Předávkování metoprololem může vyvolat těžkou hypotenzi, sinusovou bradykardii, A-V blok, selhání srdce, kardiogenní šok, zástavu srdce, bronchospazmus, poruchu vědomí až koma, nauzeu, zvracení a cyanózu. Současné požití alkoholu, jiných antihypertenzív, chinidinu a barbiturátů může zhoršovat celkový stav. K první manifestaci předávkování může dojít za 20 minut až 2 hodiny po požití léku.

Léčba předávkování

Navození zvracení nebo výplach žaludku. Pokud nastala těžká hypotenze, bradykardie a hrozí selhání srdce, podat intravenózně ve 2–5minutových intervalech nebo jako kontinuální infúzi beta1-sympatomimetikum (dobutamin) až je dosaženo žádoucího účinku. Pokud není k dispozici beta1-sympatomimetikum, lze podat dopamin nebo intravenózně atropin sulfát. Pokud není dosaženo žádoucího účinku, lze podat jiná sympatomimetika, např. noradrenalin.

Lze podat také glukagon v dávce 1–10 mg. Někdy může být vhodné zavedení kardiostimulátoru. K potlačení bronchospazmu je vhodné podat intravenózně beta2-sympatomimetikum.

Dávky léčiv (antidot) potřebné k léčbě předávkování metoprololem jsou mnohem vyšší než obvyklé terapeutické dávky.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina: antihypertenzivum, beta-blokátor.

ATC kód: C07AB02.

Mechanismus účinku:

Metoprolol je beta1-selektivní blokátor adrenergních receptorů bez vnitřní sympatikomimetické aktivity. Specificky blokuje účinek katecholaminů na úrovni adrenergních beta1-receptorů. Stabilizuje membrány tím, že snižuje jejich elektrickou aktivitu. Snižuje rychlost vzestupu akčního potenciálu bez ovlivnění trvání klidového potenciálu a depolarizace. Kardioselektivita metoprololu je relativní, tj. nespecifická, závisí od poměru afinity účinné látky k oběma typům receptorů. Při dávkách nad 200 mg blokuje i beta2 – receptory. Snižuje spotřebu kyslíku v myokardu za různého stupně zátěže, a to má pozitivní vliv v dlouhodobé léčbě anginy pectoris (snížení počtu anginózních záchvatů). U hypertoniků snižuje systolický tlak krve, především po námaze a brání vzniku reflexní ortostatické tachykardie. Snížení diastolického krevního tlaku se dosahuje až po několika týdnech podávání. Metoprolol snižuje plazmatickou reninovou aktivitu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po orálním užití se metoprolol rychle a téměř úplně vstřebává ze zažívacího traktu. Biologická dostupnost po jednorázovém orálním užití je asi 50% (po opakovaném užití až 70%), protože metoprolol se v játrech intenzivně metabolizuje na biologicky inaktivní metabolity. Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo za 1–2 hodiny po perorálním užití. Plazmatický poločas je 3–4 hodiny a během léčby se nemění. Více než 95% podávaného množství se vyloučí ledvinami, z toho jen 3% v nemetabolizované formě. Metoprolol přechází placentární bariérou a proniká do mateřského mléka.

5.3 Předklinické údaje ve vztahu k bezpečnosti

Čtyřdenní zkouška toxicity metoprololu u potkanů při dávce 100 mg/kg perorálně neprokázala existenci žádných patologických účinků.

Zkoušky fetální toxicity u potkanů v dávce 100, resp. 250 mg/kg neprokázaly embryotoxické ani teratogenní působení metoprololu. Nebyl ovlivněn ani postnatální vývoj mláďat.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktosy, mikrokrystalická celulosa, magnesium-stearát, sodná sůl kroskarmelosy, koloidní bezvodý oxid křemičitý.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25^oC. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Bílá, neprůhledná HDPE lahvička, uzavřená Al fólií a modrým PP šroubovacím uzávěrem, LDPE pěnová výplň šroubovacího uzávěru.

Velikost balení: 100 a 1000 tablet.

6.6   Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Apotex Europe B.V., Archimedesweg 2, 2333 CN Leiden, Nizozemsko.

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

APO-METOPROLOL 50 : 77/355/92-A/C

APO-METOPROLOL 100 : 77/355/92-B/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3.6.1992

Datum posledního prodloužení registrace: 26.10. 2011

Další informace o léčivu APO-METOPROLOL 100

Jak se APO-METOPROLOL 100 podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Obal na tablety
Velikost balení: 1000

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Apotex Europe B.V., Leiden