AMLODIPIN AUROVITAS - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Amlodipin Aurovitas 5 mg tablety

Amlodipin Aurovitas 10 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje amlodipini besilas odpovídající amlodipinum 5 mg.

Jedna tableta obsahuje amlodipini besilas odpovídající amlodipinum 10 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Amlodipin Aurovitas 5 mg tablety

Bílé až téměř bílé, ploché, válcovité, nepotahované tablety se zkosenou hranou, s vyraženým „C“ na straně jedné a „58“ na straně druhé. Velikost tablety je 7,9 mm x 5,6 mm.

Amlodipin Aurovitas 10 mg tablety

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Hypertenze.

Chronická stabilní angina pectoris.

Vasospastická (Prinzmetalova) angina.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

U hypertenze i anginy pectoris je obvyklá počáteční dávka 5 mg přípravku Amlodipin Aurovitas 1× denně; tu je pak možno zvyšovat až na maximální dávku 10 mg, v závislosti na individuální odpovědi pacienta.

U pacientů s hypertenzí se přípravek Amlodipin Aurovitas podává v kombinaci s thiazidovými diuretiky, alfablokátory, betablokátory nebo inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu. U anginy pectoris může být přípravek Amlodipin Aurovitas používán jako monoterapie, nebo v kombinaci s dalšími antianginózními léčivými přípravky i u pacientů s anginou pectoris, která je refrakterní na podávání nitrátů a/nebo přiměřených dávek beta-blokátorů.

Při souběžném podávání thiazidových diuretik, beta-blokátorů a inhibitorů angiotensin-konvertujícího enzymu není nutné dávku přípravku Amlodipin Aurovitas upravit.

Zvláštní populace

Starší pacienti

Amlodipin Aurovitas užívaný v podobných dávkách je u starších i mladších pacientů stejně dobře snášen. U starších pacientů jsou doporučené normální dávkovací režimy, ale při zvýšení dávkování je třeba postupovat opatrně (viz body 4.4 a 5.2).

Pacienti s poruchou funkce jater

Doporučení ohledně velikosti dávky u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater nebyla stanovena; proto se při stanovení dávky má postupovat obezřetně a má se začínat na nižších dávkách (viz body 4.4 a 5.2). Farmakokinetika amlodipinu nebyla studována u pacientů se závažnou poruchou funkce jater. Léčba amlodipinem u pacientů se závažnou poruchou funkce jater má být zahájena nejnižšími dávkami a pomalu titrována.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Změny v plazmatické koncentraci amlodipinu nekorelují se stupněm poruchy funkce ledvin, proto je doporučeno normální dávkování. Amlodipin není dialyzovatelný.

Pediatrická populace

Děti a dospívající s hypertenzí ve věku 6–17 let

Doporučená počáteční antihypertenzní perorální dávka u dětí ve věku 6–17 let je 2,5 mg jednou denně s titrací na 5 mg jednou denně, pokud není po 4 týdnech léčby dosaženo cílové hodnoty krevního tlaku. Dávky přesahující 5 mg denně nebyly u dětských pacientů studovány (viz body 5.1 a 5.2).

Děti do věku 6 let

Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání

Tablety pro perorální podání.

4.3 Kontraindikace

Amlodipin je kontraindikován u pacientů:

• – s hypersenzitivitou na dihydropyridinové deriváty, amlodipin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• – se závažnou hypotenzí.

• – v šoku (včetně kardiogenního šoku).

• – s obstrukcí výtokové části levé srdeční komory (např. aortální stenóza vysokého stupně).

• – s hemodynamicky nestabilním srdečním selháním po akutním infarktu myokardu.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Bezpečnost a účinnost amlodipinu při hypertenzní krizi nebyla stanovena.

Srdeční selhání:

Pacienti se srdečním selháním musí být léčeni s opatrností. V dlouhodobé placebem kontrolované studii u pacientů se závažným srdečním selháním (NYHA III a IV) byl u pacientů léčených amlodipinem hlášen vyšší výskyt plicního edému než u pacientů užívajících placebo (viz bod 5.1). Blokátory kalciových kanálů, včetně amlodipinu, mají být u pacientů s městnavým srdečním selháním používány opatrně, protože mohou zvýšit riziko následných kardiovaskulárních příhod a úmrtí.

Pacienti s poruchou funkce jater:

U pacientů s poruchou funkce jater je prodloužen terminální plazmatický poločas amlodipinu a hodnoty AUC jsou vyšší. Doporučení ohledně dávkování u těchto pacientů nebyly stanoveny. Proto léčba amlodipinem u těchto pacientů má být zahájena nejnižšími dávkami a jak na počátku léčby, tak i při zvyšování dávky je třeba opatrnosti. U pacientů se závažnou poruchou funkce jater může být zapotřebí pomalá titrace dávky a pečlivé sledování.

Starší pacienti

U starších pacientů je třeba opatrnosti při zvyšování dávek (viz body 4.2 a 5.2).

Porucha funkce ledvin

U těchto pacientů lze použít amlodipin v normálním dávkování. Změny v plazmatické koncentraci amlodipinu nekorelují se stupněm poruchy funkce ledvin. Amlodipin není dialyzovatelný.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Účinky jiných léků na amlodipin

CYP3A4 inhibitory

Současné podávání amlodipinu se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A4 (inhibitory proteázy, azolová antimykotika, makrolidy jako erythromycin nebo klarithromycin, verapamil nebo diltiazem) může významně zvýšit expozici amlodipinu, což vede k zvýšenému riziku hypotenze. Pokud je amlodipin současně podáván s klarithromycinem, doporučuje se pečlivě pacienty sledovat. Klinický projev těchto farmakokinetických změn může být výraznější u starších pacientů. Může být tedy zapotřebí klinické sledování a úprava dávky.

CYP3A4 induktory

Při souběžné léčbě se známými induktory CYP3A4 se mohou měnit plazmatické koncentrace amlodipinu. Proto je zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory CYP3A4 (např. rifampicin, třezalka tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky. Užívání amlodipinu s grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou se nedoporučuje, protože u některých pacientů může dojít ke zvýšené biologické dostupnosti, a to může způsobit větší pokles krevního tlaku.

Dantrolen (infuze):

U zvířat byly v souvislosti s hyperkalemií po podání verapamilu a intravenózního dantrolenu pozorovány letální ventrikulární fibrilace a kardiovaskulární kolaps. Z důvodu rizika hyperkalemie se doporučuje vyhýbat se současnému podávání blokátorů kalciových kanálů, jako je amlodipin, u pacientů náchylných k maligní hypertermii a léčených pro maligní hypertermii.

Účinek amlodipinu na jiné léčivé přípravky

Účinek amlodipinu na snížení krevního tlaku je větší při podání jiných léčivých přípravků s antihypertenzním účinkem.

Takrolimus

Při současném užívání takrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny takrolimu v krvi, ale farmakokinetický mechanismus této interakce není zcela objasněn. Aby se zamezilo toxicitě takrolimu, je u pacientů léčených takrolimem při současném podávání amlodipinu třeba monitorovat hladiny takrolimu v krvi a v případě potřeby upravit dávkování takrolimu.

Cyklosporin

Nebyly provedeny žádné studie lékových interakcí s cyklosporinem a amlodipinem u zdravých dobrovolníků nebo u jiných skupin pacientů s výjimkou pacientů po transplantaci ledvin, u nichž byla pozorována variabilní zvýšení minimálních koncentrací cyklosporinu (průměrně 0 % až 40 %). Je třeba zvážit monitorování hladin cyklosporinu u pacientů po transplantaci ledvin léčených amlodipinem a podle potřeby snížit dávku cyklosporinu.

Simvastatin

Současné podávání opakovaných dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg simvastatinu mělo za následek 77% zvýšení expozice simvastatinu ve srovnání s podáváním simvastatinu samotného. Omezte dávku simvastatinu u pacientů užívajících amlodipin na 20 mg denně.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Bezpečnost amlodipinu u těhotných žen nebyla stanovena.

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu vysokých dávek amlodipinu (viz bod 5.3).

Použití amlodipinu během těhotenství se doporučuje pouze tehdy, pokud neexistuje jiná bezpečnější alternativa a pokud onemocnění samo o sobě vede k většímu riziku pro matku a plod.

Kojení

Amlodipin je vylučován do mateřského mléka. Množství, které z matky přejde do kojence, má odhad interkvartilního rozpětí 3–7 % (max. 15 %) mateřské dávky. Účinek amlodipinu na kojence není známý. Při rozhodování, zda pokračovat v kojení / ukončit kojení, či pokračovat v léčbě / ukončit léčbu amlodipinem, je třeba zvážit přínos kojení pro dítě a přínos léčby amlodipinem pro matku.

Fertilita

U některých pacientů léčených blokátory kalciových kanálů byly pozorovány reverzibilní biochemické změny v hlavičce spermatozoí. Klinické údaje týkající se potencionálního účinku amlodipinu na fertilitu nejsou dostatečné. V jedné studii na potkanech byly zjištěny nežádoucí účinky na fertilitu samců (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Amlodipin může mít mírný až středně silný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. U pacientů užívajících amlodipin, kteří trpí závratěmi, bolestí hlavy, únavou nebo nauzeou, může být schopnost reakce zhoršena. Zejména na počátku léčby se doporučuje opatrnost.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky během léčby jsou somnolence, závrať, bolest hlavy, palpitace, zčervenání, bolest břicha, nauzea, otok kotníků, edém a únava.

Nežádoucí účinky v tabulkovém formátu

Následující nežádoucí účinky byly pozorovány a hlášeny během léčby amlodipinem s následujícími frekvencemi: Velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé frekvenční skupině jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.

*převážně konzistentní s cholestázou

Byly hlášeny výjimečné případy extrapyramidového syndromu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

U člověka jsou male zkušenosti s úmyslným předávkováním.

Symptomy:

Dostupné údaje ukazují, že těžké předávkování může způsobit nadměrnou periferní vazodilataci a pravděpodobně reflexní tachykardii. Byla hlášena výrazná a pravděpodobně dlouhodobá systémová hypotenze vedoucí až k šoku s fatálním koncem.

Léčba:

Klinicky významná hypotenze v důsledku předávkování amlodipinem vyžaduje aktivní podporu kardiovaskulárních funkcí, včetně častějšího monitorování srdeční a respirační funkce, elevace končetin a zvýšené pozornosti cirkulujícímu objemu tekutin a objemu vyloučené moči.

Při obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku mohou být užitečné vasokonstrikční látky, pokud ovšem jejich aplikace není kontraindikována. K potlačení účinku blokády kalciových kanálů je užitečné podat intravenózně monohydrát kalcium-glukonátu.

V některých případech může být vhodný výplach žaludku. U zdravých dobrovolníků bylo prokázáno, že podání aktivního uhlí do 2 hodin po podání 10 mg amlodipinu snížilo míru absorpce amlodipinu.

Vzhledem k tomu, že amlodipin se ve značné míře váže na bílkoviny v plazmě, dialýza nemá větší význam.

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: blokátory kalciových kanálů, selektivní blokátory kalciových kanálů s převážně vaskulárním účinkem.

ATC kód: C08CA01.

Amlodipin je inhibitorem přenosu kalciových iontů dihydropyridinové skupiny (blokátor pomalých kalciových kanálů neboli antagonista kalciových iontů), který inhibuje transmembránový vstup kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého svalstva cévních stěn.

Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanismus, jímž amlodipin zmírňuje anginu pectoris, nebyl dosud zcela poznán, avšak je známo, že amlodipin snižuje celkovou ischemickou zátěž následujícími dvěma mechanismy:

• 1) Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (afterload), proti níž musí srdce přečerpávat krev. Vzhledem k tomu, že srdeční frekvence při tom zůstává stabilní, toto snížení zátěže srdce vede ke snížení spotřeby energie a kyslíkových nároků v myokardu.

• 2) Mechanismus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví koronárních tepen a koronárních arteriol, a to jak v normálních, tak i v ischemií postižených oblastech. Důsledkem této dilatace je zlepšená dodávka kyslíku k myokardu u pacientů s koronárními spasmy (Prinzmetalovou čili variantní anginou pectoris).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce, distribuce a vazba na plazmatické proteiny

Po perorálním podání v terapeutických dávkách se amlodipin dobře adsorbuje a maximální plazmatické koncentrace v krvi dosahuje mezi 6 – 12 hodinami po podání dávky. Absolutní biologická dostupnost se odhaduje mezi 64 a 80 %. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. Studie in vitro prokázaly, že přibližně 97,5 % cirkulujícího amlodipinu je navázáno na plazmatické bílkoviny.

Biologická dostupnost amlodipinu není ovlivněna příjmem potravy.

Biotransforma­ce/eliminace

Terminální plazmatický eliminační poločas činí 35 – 50 hodin a je v souladu s dávkováním jednou denně. Amlodipin je ve značné míře metabolizován v játrech na inaktivní metabolity. Přibližně 60 % podané dávky se vylučuje močí, z toho 10 % v nemetabolizo­vané formě.

Poruchy funkce jater

K dispozici jsou velmi omezené klinické údaje týkající se podávání amlodipinu pacientům s poruchou funkce jater. Pacienti s poruchou funkce jater měli snížený clearance amlodipinu mající za následek delší poločas a zvýšení AUC o přibližně 40–60 %.

Starší pacienti

Doba potřebná k dosažení vrcholových plazmatických koncentrací amlodipinu je u starších a mladších osob podobná. Clearance amlodipinu má sklon ke snižování s výsledným zvýšením AUC a eliminačního poločasu u starších pacientů. Zvýšení AUC a eliminačního poločasu u pacientů s městnavým srdečním selháním bylo ve studii této věkové skupiny dle očekávání.

Pediatrická populace

Populační farmakokinetická studie byla provedena u 74 dětí s hypertenzí ve věku 1–17 let (34 pacientů ve věku 6–12 let a 28 pacientů ve věku 13–17 let), které dostávaly amlodipin v dávkách mezi 1,25 mg až 20 mg jednou nebo dvakrát denně. U dětí ve věku 6 až 12 let a u dospívajících ve věku 1317 let byla typická perorální clearance (CL/F) 22,5 resp. 27,4 l/hod u chlapců a 16,4 resp. 21,3 l/hod u dívek. Byla pozorována značná variabilita v expozici mezi jednotlivci. Údaje týkající se dětí mladších 6 let jsou omezené.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Reprodukční toxikologie

Reprodukční studie u potkanů a myší prokázaly opožděný nástup porodu, prodloužení doby porodu a snížené přežívání mláďat u dávek přibližně 50× vyšších než je maximální doporučené dávkování pro člověka v mg/kg.

Snížení fertility

Nebyl zaznamenán žádný vliv na fertilitu potkanů, kterým byl podáván amlodipin (samci 64 dnů a samice 14 dnů před pářením) v dávkách až 10 mg/kg/den (8×* vyšší než je maximální doporučená dávka pro člověka 10 mg vycházející z mg/m²). V další studii na potkanech, kdy byl samcům podáván amlodipin po dobu 30 dnů v dávkách srovnatelných s dávkami u člověka stanovené v mg/kg, byly pozorovány snížené plazmatické hladiny plazmatického folikuly-stimulujícího hormonu a testosteronu společně se sníženým počtem spermií a zralých spermatid a Sertoliho buněk.

Kancerogeneze, mutageneze

U potkanů a myší, kterým byl podáván amlodipin v potravě po dobu dvou let v koncentracích odpovídajícím denním dávkám 0,5; 1,25 a 2,5 mg/kg/den, nebyla prokázána kancerogenita. Nejvyšší dávka (pro myši a podobně pro potkany dvojnásobek* maximální doporučená klinické dávky 10 mg vycházející z mg/m²) se blížila maximální tolerované dávce u myší, ale ne u potkanů.

Studie mutagenity neodhalily žádné účinky léku na genové ani chromozomální úrovni.

*Na základě hmotnosti pacienta 50 kg

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa (typ PH 101 a PH 112),

Hydrogenfosforečnan vápenatý

Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

Magnesium-stearát

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Amlodipin Aurovitas potahované tablety jsou k dispozici v PVC/PVdC/Al-blistru.

20, 28, 30, 56, 60, 98 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.   DRŽITEL ROZHODNUTÍO REGISTRACI

Aurovitas Pharma Polska Sp. z o.o.

Sokratesa 13D/27

01–909 Varšava

Polsko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Amlodipin Aurovitas 5 mg tablety: 83/778/15-C

Amlodipin Aurovitas 10 mg tablety: 83/779/15-C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

28. 6. 2017

Další informace o léčivu AMLODIPIN AUROVITAS

Jak se AMLODIPIN AUROVITAS podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 60

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Aurovitas Pharma Polska Sp. z o.o., Warszawa
E-mail: vpois@pharmazet.com
Telefon: +420 774 695 209, 281 910 140