AFITEN 5, 10 mg – souhrn údajů o přípravku (SPC) pro zdravotníky

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

AFITEN 5 mg tablety

AFITEN 10 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

AFITEN 5 mg tablety:

Jedna tableta obsahuje amlodipinum 5 mg (ve formě amlodipini besilas).

AFITEN 10 mg tablety:

Jedna tableta obsahuje amlodipinum 10 mg (ve formě amlodipini besilas).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

AFITEN 5 mg tablety:

Bílé, kulaté tablety s průměrem přibližně 8 mm.

AFITEN 10 mg tablety:

Bílé, kulaté tablety s půlicí rýhou na jedné straně a s průměrem přibližně 10,5 mm.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

1. • Esenciální hypertenze
2. • Chronická stabilní a vasospastická angina pectoris

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Počáteční dávka pro léčbu hypertenze a anginy pectoris je 5 mg denně. Pokud se během 2–4 týdnů nedosáhne požadovaného léčebného účinku, lze dávku zvýšit na maximální dávku 10 mg denně (v jedné dávce) podle individuální odpovědi pacienta. Amlodipin může být užíván v monoterapii nebo v kombinaci s dalšími antianginózními léky u pacientů s anginou pectoris.

Pediatrická populace

Použití amlodipinu u dětí a mladistvých do 18 let se nedoporučuje, neboť není k dispozici dostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti.

Starší pacienti

U starších pacientů se doporučuje běžné dávkování, zvyšování dávky je však třeba provádět opatrně (viz bod 5.2).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Doporučuje se běžné dávkování (viz bod 5.2). Amlodipin není dialyzovatelný. Pacientům na dialýze je třeba amlodipin podávat opatrně.

Pacienti s poruchou funkce jater

Režim dávkování u pacientů s poškozením jater nebyl stanoven, proto by amlodipin měl být podáván s opatrností (viz bod 4.4).

Způsob podání

K perorálnímu podání.

Tablety se mají zapít sklenicí tekutiny (např. sklenicí vody). Lze je užívat společně s jídlem nebo bez jídla. Současné požití grapefruitu nebo grapefruitového džusu nemá na účinek amlodipinu vliv.

4.3 Kontraindikace

Amlodipin je kontraindikován u pacientů s/se:

• hypersensitivitou na dihydropyridinové deriváty, amlodipin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• závažnou hypotenzí
• šokem, včetně kardiogenního šoku
• obstrukcí výtokové cesty levé komory (např. stenóza aorty vysokého stupně)
• hemodynamicky nestabilním srdečním selháním po akutním infarktu myokardu

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Bezpečnost a účinnost amlodipinu při hypertenzní krizi nebyla stanovena.

Pacienti se srdečním selháním

Pacienti se srdečním selháním by měli být léčeni s opatrností. V dlouhodobé placebem kontrolované studii u pacientů se závažným srdečním selháním (NYHA III a IV) byl ve skupině pacientů léčených amlodipinem hlášen vyšší výskyt plicního edému ve srovnání se skupinou užívající placebo; tato skutečnost však nebyla spojena se zhoršením srdečního selhání (viz bod 5.1).

Použití u pacientů se zhoršenou funkcí jater

Poločas amlodipinu je u nemocných se zhoršenou funkcí jater prodloužen; doporučené dávkování nebylo stanoveno. Proto je u těchto pacientů třeba amlodipin podávat s opatrností.

Použití u starších pacientů

U starších pacientů je třeba opatrnosti při zvyšování dávky (viz bod 5.2).

Pediatrická populace

Amlodipin není u dětí indikován.

Pacienti se selháním ledvin

Amlodipin může být u těchto pacientů podáván v běžných dávkách. Změny plazmatických koncentrací amlodipinu nesouvisí se stupněm poškození ledvin. Amlodipin není dialyzovatelný.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Účinky jiných léčivých přípravků na amlodipin

Inhibitory CYP3A4

Při současném použití s inhibitorem CYP3A4 erytromycinem u mladých pacientů a diltiazemem u starších pacientů se plazmatická koncentrace amlodipinu zvýšila o 22 % respektive 50 %. Nicméně klinický význam tohoto zjištění je nejistý. Nelze vyloučit, že silnější inhibitory CYP3A4 (např. ketokonazol, itrakonazol, ritonavir) mohou zvyšovat plazmatickou koncentraci amlodipinu více než diltiazem. Amlodipin by měl být používán v kombinaci s inhibitory CYP3A4 s opatrností. Nicméně, žádné nežádoucí účinky související s těmito interakcemi nebyly hlášeny.

Induktory CYP3A4

Při souběžné léčbě se známými induktory CYP3A4 se mohou měnit plazmatické koncentrace amlodipinu. Proto je zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory CYP3A4 (např. rifampicin, třezalka tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky.

V klinických studiích interakcí grapefruitový džus, cimetidin, hliník/hořčík (antacidum) a sildenafil neovlivňovaly farmakokinetiku amlodipinu.

Při současném užívání takrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny takrolimu v krvi. Aby se zamezilo toxicitě takrolimu, je u pacientů léčených takrolimem při současném podávání amlodipinu třeba monitorovat hladiny takrolimu v krvi a v případě potřeby upravit dávkování takrolimu.

Klaritromycin je inhibitor CYP3A4. U pacientů užívajících klaritromycin současně s amlodipinem existuje zvýšené riziko hypotenze. Jestliže je amlodipin podáván současně s klaritromycinem, doporučuje se pečlivě pacienty sledovat.

Účinek amlodipinu na jiné léky

Antihypertenzní účinky amlodipinu se sčítají s účinky jiných přípravků snižujících krevní tlak.

V klinických interakčních studiích amlodipin neovlivňoval farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu, etanolu (alkoholu), warfarinu a cyklosporinu.

Amlodipin neovlivňuje výsledky laboratorních testů.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Bezpečnost amlodipinu v těhotenství u člověka nebyla stanovena.

Reprodukční studie u potkanů neprokázaly žádnou toxicitu s výjimkou opožděného data porodu a prodloužené doby porodu při dávkách 50 krát vyšších než je maximální doporučená dávka pro člověka.

Použití v těhotenství se doporučuje, pouze pokud neexistuje bezpečnější alternativa a nemoc sama o sobě přináší vyšší riziko pro matku i plod.

Kojení

Amlodipin je vylučován do mateřského mléka. Množství, které z matky přejde do kojence, má odhad interkvartilního rozpětí 3–7 % (max. 15 %) mateřské dávky. Účinek amlodipinu na kojence není známý.

Při rozhodování, zda pokračovat / přerušit kojení nebo pokračovat / přerušit léčbu amlodipinem, je třeba vzít v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby amlodipinem pro matku.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Amlodipin může mít zanedbatelný nebo mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Pokud pacienti užívající amlodipin trpí závratí, bolestí hlavy, únavou nebo nevolností, může být narušena jejich schopnost reagovat.

4.8 Nežádoucí účinky

Během léčby amlodipinem byly pozorovány a hlášeny následující nežádoucí účinky s frekvencemi definovanými takto: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

* především v souvislosti s cholestázou

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

U lidí jsou zkušenosti se záměrným předávkováním omezené.

Příznaky

Dostupné údaje ukazují, že silné předávkování může způsobit rozsáhlou periferní vasodilataci a pravděpodobně reflexní tachykardii. Byla hlášena výrazná a pravděpodobně déle trvající systémová hypotenze vedoucí až k šoku s fatálním koncem.

Léčba

Klinicky významná hypotenze v důsledku předávkování amlodipinem vyžaduje aktivní podporu kardiovaskulárních funkcí včetně častého sledování srdeční a respirační funkce, zvednutí končetin a zvýšené pozornosti cirkulujícímu objemu tekutin a objemu vyloučené moči.

Při obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku mohou být užitečné vasokonstrikční látky, pokud není jejich aplikace kontraindikována. K potlačení účinku blokátorů kalciových kanálů může být užitečné podat intravenózně glukonát vápenatý.

V některých případech může být prospěšné provést výplach žaludku. Bylo prokázáno, že podání aktivního uhlí zdravým dobrovolníkům během až 2 hodin po požití 10 mg amlodipinu snižuje absorpci amlodipinu.

Vzhledem k tomu, že amlodipin se ve značné míře váže na bílkoviny v plazmě, dialýza pravděpodobně nemá při předávkování význam.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Dihydropyridinové deriváty

ATC kód: C08CA01

Mechanismus účinku

Amlodipin je kalciový antagonista a inhibuje transmembránový transport kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého svalstva. Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu spočívá v jeho přímém relaxačním účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanismus, jímž amlodipin způsobuje ústup anginózních bolestí, nebyl dosud zcela objasněn, avšak jsou známy dva mechanismy:

1. 1. Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (afterload), proti níž musí srdce pracovat. To vede k odlehčení práce srdce a snížení spotřeby energie a kyslíkových nároků v myokardu.
2. 2. Mechanismus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví koronárních tepen a koronárních arteriol. Důsledkem této dilatace je zlepšená dodávka kyslíku k myokardu u pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris.

U nemocných s hypertenzí amlodipin při dávkování 1krát denně klinicky významně snižuje krevní tlak vleže i vestoje po celých 24 hodin. Farmakologický účinek amlodipinu nastupuje pomalu a nezpůsobuje proto akutní hypotenzi.

U nemocných s anginou pectoris zvyšuje jedna denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance fyzické zátěže, oddaluje nástup anginózních bolestí a dobu do vzniku 1 mm ST intervalu. Amlodipin snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak spotřebu tablet nitroglycerinu.

Během léčby amlodipinem nebyl pozorován metabolický účinek na např. plasmatické lipidy nebo metabolismus glukózy.

Pacienti se srdečním selháním

Hemodynamické studie a kontrolované klinické studie, při nichž pacienti se srdečním selháním třídy II–IV podle NYHA podstoupili zátěžový test, ukázaly, že amlodipin nevede ke zhoršení klinického stavu, hodnoceného pomocí tolerance fyzické zátěže, ejekční frakce levé komory a klinické symptomatologie.

Placebem kontrolovaná studie (PRAISE) s pacienty se třídou srdečního selhání III–IV podle NYHA užívajícími dioxin, diuretika a ACE (angiotensin-converting enzyme) inhibitory ukázala, že užívání amlodipinu nevedlo ke zvýšení rizika mortality nebo kombinované mortality a morbidity se selháním srdce.

Následná dlouhodobá placebem kontrolovaná studie (PRAISE 2) ukázala, že amlodipin neměl žádný vliv na celkovou kardiovaskulární mortalitu u pacientů se srdečním selháním třídy III a IV NYHA bez klinických příznaků nebo objektivního zjištění poukazujícího na základ ischemické choroby, kteří užívají stabilní dávky ACE inhibitorů, digitalis a diuretik. U té samé populace byla léčba amlodipinem spojena se zvýšeným výskytem edému plic, přesto nebyl žádný významný rozdíl ve výskytu zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce/distribuce

Po perorální aplikaci terapeutické dávky je amlodipin pomalu absorbován. Absorpce amlodipinu není ovlivněna současným příjmem potravy. Absolutní biologická dostupnost nezměněné léčivé látky je přibližně 64–80 %. Maximálních plazmatických hladin se dosahuje 6–12 hodin po podání. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. pKa amlodipinu je 8,6. In vitro studie ukázaly, že vazba amlodipinu na bílkoviny krevní plazmy je přibližně 97,5 %.

Biotransformace/eliminace

Plazmatický poločas eliminace je asi 35 až 50 hodin. Rovnovážných plazmatických koncentrací je dosaženo po 7–8 dnech. Amlodipin je téměř úplně metabolizován na neúčinné metabolity. Přibližně 60 % podané dávky se vyloučí močí, z čehož je 10 % amlodipin v nezměněné formě.

Starší pacienti

Doba potřebná k dosažení vrcholových plazmatických koncentrací amlodipinu je u starších a mladších osob podobná. Clearance amlodipinu se snižuje a tím u starších pacientů dochází ke zvýšení AUC a eliminačního poločasu. Podle očekávání došlo u studované věkové skupiny pacientů s městnavým srdečním selháním ke zvýšení AUC a eliminačního poločasu (viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Amlodipin je ve velké míře metabolizován na neúčinné metabolity. 10 % látky se vyloučí močí v nezměněné formě. Změny plazmatických hladin amlodipinu nesouvisí se stupněm renálního poškození. Tito pacienti mohou být léčeni normálními dávkami amlodipinu. Amlodipin není dialyzovatelný.

Pacienti s poruchou funkce jater

Poločas amlodipinu se prodlužuje u pacientů s poškozením funkce jater.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje neprokázaly žádné specifické riziko pro člověka. Byly provedeny konvenční studie bezpečnostní farmakologie, toxicity po opakovaném dávkování, genotoxicity a karcinogenního potenciálu. Reprodukční studie s vysokými dávkami provedené na potkanech prokázaly opožděný porod, komplikovaný porod a zvýšení fetální a neonatální úmrtnosti.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

mikrokrystalická celulosa

hydrogenfosforečnan vápenatý

sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

magnesium-stearát

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PE/PVDC-Al blistr

Velikost balení: 10, 14, 20, 28, 30, 50, 98, 100, 200, 300 nebo 500 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MEDOCHEMIE Ltd., 1-10 Constantinoupoleos Street, 3011 Limassol, Kypr

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

AFITEN 5 mg tablety: 83/720/07-C

AFITEN 10 mg tablety: 83/721/07-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. 11. 2007

Datum posledního prodloužení registrace: 27. 7. 2011

10. DATUM REVIZE TEXTU

1. 15. 1. 2018