Nonstop Lékárna Otevřít hlavní menu

ADORMA 10 MG - souhrnné informace

Síla léku
10MG

Obsahuje účinnou látku :

ATC skupina:

Dostupná balení:

  • 100
  • 10
  • 20

Souhrnné informace o léku - ADORMA 10 MG

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.   NÁZEV PŘÍPRAVKU

Adorma 10 mg, potahované tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje: 10 mg zolpidemi tartras, což odpovídá zolpidemum 8,038 mg.

Pomocné látky: jedna tableta obsahuje 47,55 mg monohydrátu laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Bílé kulaté bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.

4.2 Dávkování a způsob podání

Perorální podání.

Léčivý přípravek by se měl užít těsně před ulehnutím ke spánku a měl by se zapít tekutinou.

Trvání léčby by mělo být co nejkratší. Obecně by měla trvat několik dní až dva týdny s maximem čtyři týdny včetně postupného snižování dávky.

Snižování dávky by se mělo upravovat individuálně.

V určitých případech může být nutné prodloužení užívání přes maximální délku trvání léčby. Pokud se tak stane, nemělo by k němu dojít bez přehodnocení stavu pacienta.

Dospělí:

Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci.

Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba podávat nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.

Starší lidé:

U starších nebo nemocných pacientů, kteří mohou být obzvlášť citliví na účinky zolpidem tartrátu, se doporučuje dávka 5 mg. Tato dávka by se měla zvýšit na 10 mg, pokud je klinická odpověď nedostatečná a léčivý přípravek je dobře tolerován.

Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater, kteří nemetabolizují léčivý přípravek tak rychle jako normální jedinci, se doporučuje dávka 5 mg. Tato dávka se může zvýšit na 10 mg pouze v případě, že je klinická odpověď nedostatečná a léčivý přípravek je dobře tolerován.

Celková dávka zolpidem tartrátu by neměla převyšovat 10 mg u jednoho pacienta.

Pediatrická populace

Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou uvedeny v bodě 5.1.

4.3 Kontraindikace

  • Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
  • Myasthenia gravis.
  • Těžká respirační deprese.
  • Obstrukční spánková apnoe.
  • Těžká porucha funkce jater.
  • Zolpidem nesmí být předepsán dětem z důvodu nedostatku údajů (viz bod 4.2 a bod 5.1)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecně

Pokud je to možné, je třeba identifikovat příčinu insomnie. Před předpisem hypnotika je třeba léčit základní faktory. Pokud insomnie neodezní po 7 – 14 dnech léčby, mohlo by to znamenat přítomnost primární psychiatrické nebo psychické poruchy, kterou je třeba vyšetřit.

Všeobecné informace týkající se účinků zaznamenaných po podání benzodiazepinů nebo jiných hypnotik, které je třeba zohlednit předepisujícím lékařem, jsou uvedeny níže.

Porucha psychomotorických funkcí v následující den

Riziko poruchy psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je v následující den vyšší, pokud:

  • – je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost (viz bod 4.7);

  • – je užitá dávka vyšší než doporučená;

  • – je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod 4.5).

Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat další.

Tolerance

Určitá ztráta hypnotického účinku krátkodobých benzodiazepinů a přípravků na bázi benzodiazepinů se může vyvinout po opakovaném použití po dobu několika týdnů.

Závislost

Použití benzodiazepinů nebo přípravků na bázi benzodiazepinů může vést k rozvoji fyzické a psychologické závislosti na těchto přípravcích. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a trváním léčby a také je vyšší u pacientů s psychiatrickými poruchami v anamnéze a/nebo zneužíváním alkoholu nebo léků v anamnéze.

Jakmile dojde k rozvoji fyzické závislosti, bude náhlé ukončení léčby doprovázeno příznaky z vysazení. Ty mohou být vyjádřeny jako bolesti hlavy nebo svalové bolesti, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost a podrážděnost. V těžkých případech se mohou objevit následující příznaky: derealizace, depersonalizace, hyperakuze, tupost a brnění končetin, hypersenzitivita na světlo, hluk nebo fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.

Rebound insomnie

Přechodný syndrom, kdy příznaky, které vedly k léčbě benzodiazepiny nebo léky na jejich bázi, se vrací ve zvýrazněné formě a mohou se objevit při vysazení hypnotického léčivého přípravku. Tento syndrom může být doprovázen dalšími reakcemi, mezi něž patří změny nálady, úzkost a neklid.

Je důležité, aby si byl pacient vědom možnosti vzniku rebound fenoménu, a tím minimalizoval úzkost z takových příznaků, pokud by se měly objevit po ukončení podávání léčivého přípravku.

Existují známky, že v případě benzodiazepinů a benzodiazepinových léků s krátkým trváním účinku se mohou manifestovat příznaky z vysazení během dávkovacího intervalu, zejména pokud je dávka vysoká.

Vzhledem k tomu, že riziko příznaků z vysazení (rebound fenomén) se pravděpodobněji vyvine po náhlém přerušení léčby, doporučuje se snižovat dávku postupně.

Trvání léčby

Trvání léčby by mělo být co nejkratší (viz bod 4.2) a nemělo by převyšovat 4 týdny včetně procesu snižování dávky. Prodloužení za toto období by se nemělo provádět bez přehodnocení situace.

Může být užitečné informovat pacienta při zahájení léčby o tom, že léčba bude mít omezené trvání.

Amnézie

Benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobné léky mohou vyvolat anterográdní amnézii. Stav se obvykle objevuje několik hodin po požití produktu.

Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit, aby pacienti mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).

Psychiatrické a „paradoxní“ reakce

Při užívání benzodiazepinů nebo benzodiazepinům podobných léků se mohou objevovat reakce, jako je neklid, agitace, podrážděnost, agresivita, bludy, vztek, noční můry, halucinace, psychózy, somnambulismus, nevhodné chování, zvýšená nespavost a další nežádoucí behaviorální účinky. Pokud k tomu dojde, užívání přípravku je třeba zastavit. Tyto reakce se s vyšší pravděpodobností vyskytují u starších osob.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší nebo oslabení pacienti by měli dostávat nižší dávku: viz doporučená dávka (bod 4.2).

V důsledku myorelaxačního účinku existuje riziko pádů a následně zlomenin kyčle, zejména u starších pacientů, když v noci vstanou.

Pacienti s renální insuficiencí (viz bod 5.2)

I když není úprava dávky nezbytná, je třeba opatrnosti.

Pacienti s chronickou respirační insuficiencí

Při předepisování zolpidem tartrátu je třeba opatrnosti, protože bylo prokázáno, že benzodiazepiny narušují dýchání. Také je třeba zohlednit, že úzkost nebo neklid byly popisovány jako příznak dekompenzované respirační insuficience.

Pacienti s výrazně zhoršenou funkcí jater

Benzodiazepiny a benzodiazepinové léky nejsou indikovány pro léčbu pacientů s těžkou poruchou funkce jater, protože mohou vyvolávat encefalopatii.

Použití u pacientů s psychotickým onemocněním

Benzodiazepiny a přípravky podobné benzodiazepinům nejsou doporučené jako primární léčba.

Použití u deprese

Navzdory tomu, že relevantní klinické, farmakokinetické a farmakodynamické interakce s SSRI nebyly prokázány, zolpidem tartrát by se měl podávat s opatrností u pacientů s příznaky deprese. Mohou být přítomné suicidální tendence. Vzhledem k možnosti chtěného předávkování pacientem by se mělo těmto pacientům vydávat nejnižší přiměřené množství léčivého přípravku.

Benzodiazepiny a přípravky podobné benzodiazepinům by se neměly používat jako výhradní léčba deprese nebo úzkosti spojené s depresí (u takových pacientů může dojít k sebevraždě).

Použití u pacientů se zneužíváním léků nebo alkoholu v anamnéze:

Benzodiazepiny a přípravky podobné benzodiazepinům by se měly podávat s extrémní opatrností u pacientů se zneužíváním alkoholu nebo léků v anamnéze. Tito pacienti by měli být pod důkladným dohledem při užívání zolpidem tartrátu, protože jsou vystaveni riziku návyku a psychologické závislosti.

Somnambulismus a související chování

Náměsíčnictví a další související chování, jako je „řízení ve spánku“, příprava a jezení jídla, telefonování nebo provozování sexu s amnézií na událost, byly hlášené u pacientů, kteří užili zolpidem a kteří nebyli zcela při vědomí. Zdá se, že požití alkoholu a dalších léků působících depresivně na CNS spolu se zolpidemem zvyšuje riziko takového chování, stejně jako použití zolpidemu v dávkách převyšujících maximální doporučenou dávku. Ukončení podávání zolpidemu se důrazně doporučuje u pacientů, kteří takové chování udávají (viz bod 4.5 a bod 4.8).

Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými hereditárními problémy, jako jsou intolerance galaktózy, vrozený deficit laktázy nebo malabsorpce glukózy a galaktózy, by neměli tento léčivý přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Souběžné užívání s alkoholem se nedoporučuje. Sedativní účinek může být zvýšený, pokud se produkt používá v kombinaci s alkoholem. To může ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS

Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případě souběžného užívání s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/se­dativy, antidepresivy, narkotickými analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky.

Užívání zolpidemu s těmito léky může proto zvýšit ospalost a poruchu psychomotorických funkcí v následující den, včetně zhoršené schopnosti řízení (viz bod 4.4 a bod 4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.

Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje.

Současné podávání myorelaxancií může potencovat svalově relaxační účinek – zejména u starších pacientů a při zvýšené dávce (riziko pádů!).

V případě narkotických analgetik může dojít k vystupňování euforie, která může vést ke zvýšení psychologické závislosti.

Inhibitory a induktory CYP450 Zolpidem tartrát je metabolizován některými enzymy ze skupiny cytochromu P450. Hlavní enzym je CYP3A4.

Rifampicin indukuje metabolismus zolpidem tartrátu, což vede k asi 60% redukci vrcholové plazmatické koncentrace a případně i snížené účinnosti. Podobné účinky je možné očekávat u dalších silných induktorů cytochromu P450 (např. karbamazepinu a fenytoinu).

Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje.

Sloučeniny, které inhibují jaterní enzymy, zejména CYP3A4 (např. azolová antimykotika, makrolidová antibiotika a grepová šťáva) mohou zvyšovat plazmatické koncentrace a zesilovat účinnost zolpidem tartrátu. Nicméně pokud je zolpidem tartrát podáván s itrakonazolem (inhibitor CYP3A4), farmakokinetické a farmakodynamické účinky nejsou výrazněji odlišné. Klinický význam těchto nálezů není znám.

Souběžné podávání zolpidem tartrátu s ketokonazolem (200 mg dvakrát denně), což je potentní inhibitor CYP3A4, prodloužilo biologický poločas zolpidem tartrátu, zvýšilo celkovou AUC a snížilo zjevnou perorální clearance při porovnání zolpidem tartrátu s placebem. Celková AUC pro zolpidem tartrát byla snížená středně, pokud se podával s ketokonazolem, zvýšila se 1,83 krát při porovnání se samotným zolpidem tartrátem. Rutinní úprava dávky zolpidem tartrátu není považována za nezbytnou, ale pacienty je třeba upozornit, že použití zolpidem tartrátu s ketokonazolem může zvýšit sedativní účinky.

Další léky

Při kombinaci zolpidemu s warfarinem, digoxinem, ranitidinem, nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické interakce.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Nejsou k dispozici dostatečné údaje, které by umožnily zhodnotit bezpečnost zolpidem tartrátu během těhotenství.

I když studie u zvířat neukázaly žádné teratogenní nebo embryotoxické účinky, bezpečnost v těhotenství nebyla u člověka stanovena.

Je třeba opatrnosti při předepisování tohoto přípravku těhotným ženám.

Pokud je přípravek předepsán ženě v plodném věku, je třeba ji upozornit na to, aby kontaktovala svého lékaře s ohledem na přerušení podávání přípravku, pokud má v plánu otěhotnět anebo pokud má podezření na těhotenství.

Pokud je z přesvědčivých zdravotních důvodů zolpidem tartrát podáván během pozdní fáze těhotenství nebo během porodu, je možné v důsledku farmakologického účinku produktu očekávat účinky na novorozence, jako je hypotermie, hypotonie a středně závažná respirační deprese.

U novorozenců matek, které užívaly benzodiazepiny nebo benzodiazepinové léky během pozdních stádií těhotenství, se mohou vyvinout příznaky z vysazení v postnatálním období jako důsledek fyzické závislosti.

Kojení

Zolpidem tartrát přechází do mateřského mléka v minimálních množstvích. Zolpidem tartrát by se proto neměl používat během kojení, protože účinky u novorozence nebyly hodnoceny.

Fertilita

V reprodukční studii u potkanů se nevyskytl účinek na fertilitu u samců nebo samic po denních perorálních dávkách 4 až 100 mg báze/kg nebo 5 až 130 násobku doporučené dávky u člověka v mg/m2.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Adorma má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že přípravek, stejně jako ostatní hypnotika, může ráno po užití způsobovat ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost, rozmazané/dvojité vidění, snížení pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po užívání zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či prací ve výškách.

Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti řízení a k „řízení ve spánku“.

Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost CNS (viz bod 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali alkohol a neužívali jiné psychoaktivní lát­ky.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující údaje o frekvenci jsou základem pro hodnocení nežádoucích účinků:

Velmi časté (> 1/10)

Časté (> 1/100 až < 1/10)

Méně časté (> 1/1 000 až < 1/100)

Vzácné (> 1/10000 to < 1/1 000)

Velmi vzácné (<1/10 000)

Neznámé (četnost není možné odhadnout z dostupných údajů).

Existují důkazy dávkové závislosti nežádoucích účinků v souvislosti s použitím přípravku zolpidem tartrátu, zejména pro určité účinky na CNS a gastrointesti­nální trakt.

Tyto účinky se zdají být v souvislosti s individuální citlivostí a objevují se častěji během hodiny po užití léčivého přípravku, pokud pacient neulehne ke spánku nebo okamžitě neusne (viz bod 4.2).

Poruchy imunitního systému

Neznámé: angioneurotický edém

Psychiatrické poruchy

Časté: halucinace, agitace, noční můry

Méně časté: zmatenost, podrážděnost

Neznámé: neklid, agrese, bludy, zlost, psychóza, abnormální chování, náměsíčnictví (viz bod 4.4), závislost (příznaky z vysazení nebo rebound účinky se mohou objevit po ukončení léčby), poruchy libida. Většina těchto psychiatrických nežádoucích účinků souvisí s paradoxními reakcemi.

Poruchy nervového systému:

Časté: somnolence, bolesti hlavy, závrať, zhoršení nespavosti, anterográdní amnézie (amnestické účinky mohou být spojeny s nevhodným chováním).

Neznámé: snížená úroveň vědomí.

Poruchy oka

Méně časté: diplopie

Gastrointestinální poruchy:

Časté: průjem

Poruchy jater a žlučových cest

Neznámé: zvýšení jaterních enzymů

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Neznámé: vyrážka, svědění, kopřivka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Neznámé: svalová slabost

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté: únava

Neznámé: poruchy chůze, léková tolerance, pády (zejména u starších pacientů, a pokud nebyl zolpidem užit dle doporučení o užívání).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky:

4.9 Předávkování

Ve zprávách o předávkování samotným zolpidem tartrátem se vyskytly poruchy vědomí od somnolence po lehké kóma. Kromě poruch zraku se může objevit dystonie, ataxie a paradoxní reakce (neklid, halucinace).

Jedinci se zcela zotavili z předávkování dávkami až 400 mg zolpidem tartrátu, 40násobku doporučené dávky.

Je třeba poskytnout všeobecnou symptomatickou a podpůrnou léčbu. Dle potřeby je třeba provést okamžitou laváž žaludku. Dle potřeby je třeba podat intravenózní tekutiny. Pokud se stav nezlepší výplachem žaludku, je třeba podat živočišné uhlí k redukci vstřebávání. Je třeba v případě potřeby monitorovat respirační a kardiovaskulární funkce. Sedativní léky je třeba vysadit, i když dojde k excitaci.

Pokud se vyskytnou závažné příznaky, je vhodné podat flumazenil. Při léčbě předávkování jakýmkoliv léčivým přípravkem je třeba mít na paměti, že mohlo být požito více léčivých přípravků najednou.

  • V důsledku vysokého distribučního objemu a vazbě zolpidem tartrátu na proteiny nejsou účinnými opatřeními hemodialýza ani forsírovaná diuréza. Hemodialyzační studie u pacientů s renálním selháním, kteří dostávali terapeutické dávky, ukázaly, že zolpidem tartrát není možné odstranit dialýzou.

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hypnotika a sedativa, léčiva podobná benzodiazepinům, ATC kód: N05C F02

Zolpidem tartrát ze skupiny imidazopyridinů, je hypnotikum podobné benzodiazepinům.

  • V experimentálních studiích bylo prokázáno, že má sedativní účinky při nižších dávkách než při dávkách nutných k vyvolání antikonvulzivního, myorelaxačního nebo anxiolytického účinku. Tyto účinky souvisí se specifickým agonistickým účinkem na centrální receptory, které patří k „GABA-omega“ (BZ1 a BZ2) makromolekulárnímu receptorovému“ komplexu, který moduluje otevírání chloridového iontového kanálu. Zolpidem tartrát působí primárně na subtypy omega receptoru (BZ1). Klinická relevance tohoto poznatku není známa.

Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.

  • V randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního věku s přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut oproti placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, u 5 mg zolpidemu to bylo 15 minut.

U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí mladších 18 let stanovena. V randomizované, placebem kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6 – 17 let s nespavostí spojenou s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) se neprokázala účinnost zolpidemu 0,25 mg/kg/den (s maximální dávkou 10 mg/den) v porovnání s placebem. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky pozorované u zolpidemu oproti placebu zahrnovaly psychiatrické a nervové poruchy – závratě (23,5 % versus 1,5 %), bolest hlavy (12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %) (viz body 4.2).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Zolpidem má rychlou absorpci a nástup hypnotického účinku.

Biologická dostupnost je 70 % po perorálním podání. Vykazuje lineární kinetiku v terapeutickém dávkovém rozmezí. Terapeutická plazmatická hladina je mezi 80 a 200 ng/ml. Vrcholová plazmatická koncentrace je dosažena mezi 0,5 až 3 hodinami po podání.

Distribuce

Distribuční objem u dospělých je 0,54 l/kg a snižuje se na 0,34 l/kg u starších osob.

Rozsah vazby na proteiny je 92 %. Metabolismus prvního průchodu játry je přibližně 35 %. U opakovaného podání bylo prokázáno, že nemodifikuje vazbu na proteiny, což znamená nepřítomnost kompetice mezi zolpidem tartrátem a jeho metabolity na vazebná místa.

Eliminace

Poločas eliminace je krátký s průměrnou dobou 2,4 hodiny.

Všechny metabolity jsou farmakologicky neaktivní a jsou eliminovány močí (56 %) a stolicí (37 %).

Ve studiích bylo prokázáno, že zolpidem tartrát nelze odstranit dialýzou.

Další zvláštní populace

U pacientů s renální insuficiencí je pozorováno střední snížení clearance (bez ohledu na možnou dialýzu). Další farmakokinetické parametry nejsou ovlivněny.

U starších pacientů byla pozorována snížená clearance. U skupiny pacientů ve věku 81 – 95 let se maximální plazmatická koncentrace zvýšila o asi 80 % bez významné změny poločasu eliminace.

U pacientů s jaterní cirhózou bylo pozorováno 5násobné zvýšení AUC a 3násobné zvýšení biologického poločasu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a vývojové toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Retardace fetálního vývoje a fetotoxické účinky u potkanů a králíků byly pozorovány pouze při dávkách výrazně vyšších, než je maximální dávka u člověka. Nevyskytly se žádné známky teratogenního potenciálu.

6.


FARMACEUTICKÉ ÚDAJE


6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktózy

Mikrokrystalická celulóza

Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

Hypromelóza

Magnesium-stearát

Potahová soustava Y-1–7000 bílá, obsahující:

Hypromelóza

Makrogol 400

Oxid titaničitý E 171

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

5 let

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky pro uchovávání. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Potahované tablety jsou balené v průhledných protlačovacích PVC/Al blistrech.

Velikost balení je 10, 20 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ALKALOID-INT d.o.o.

Šlandrova ulica 4

1231 Ljubljana – Črnuče

Slovinsko

Další informace o léčivu ADORMA 10 MG

Jak se ADORMA 10 MG podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 100

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Alkaloid - INT d.o.o., Ljubljana - Črnuče
E-mail: macalkova@centrum.cz
Telefon: 261 215 952, 602 21 61 32