Nonstop lékárna
Otevřít hlavní menu

ABAKTAL - souhrnné informace

Síla léku
400MG/5ML

Dostupné balení:

  • 10X5ML

Souhrnné informace o léku - ABAKTAL

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.   NÁZEV PŘÍPRAVKU

Abaktal 400 mg/5 ml infuzní roztok

2.   KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna ampulka (5 ml) obsahuje pefloxacinum 400 mg (jako pefloxacini mesilas dihydricus).

Jeden mililitr roztoku obsahuje pefloxacinum 80 mg (jako pefloxacini mesilas dihydricus).

Pomocné látky se známým účinkem: benzylalkohol 45 mg v jedné 5ml ampulce.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Infuzní roztok.

Nažloutlý až žlutý nebo nazelenalý až zelený čirý roztok bez viditelných cizích částic, charakteristického zápachu.

4.   KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Pefloxacin patří do skupiny chinolonových antibiotik. Má široké antibakteriální spektrum účinku, které zahrnuje zejména gramnegativní aerobní bakterie a stafylokoky.

Abaktal je určen k léčbě následujících infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými na pefloxacin:

– infekce močových cest (včetně prostatitidy)

– infekce dýchacího systému (akutní exacerbace chronické bronchitidy, nozokomiální pneumonie, infekční komplikace cystické fibrózy)

– nitrobřišní infekce a infekce hepatobiliárního systému

– závažné bakteriální infekce gastrointesti­nálního ústrojí

– nosičství salmonel

– infekce kostí a kloubů (osteomyelitida způsobená gramnegativními mikroorganismy)

– infekce kůže a měkkých tkání vyvolané stafylokoky rezistentními na protistafylokokové peniciliny

– septikemie

– meningitida (pokud je vyvolávající agens citlivé pouze na pefloxacin)

– gonorea.

Pefloxacin je účinný v kombinaci s jinými antibiotiky. Rovněž je účinný pro léčbu a profylaxi imunodeficientních pacientů.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Obvykle se podává 800 mg denně rozdělených do 2 dílčích dávek.

K rychlému dosažení účinných plazmatických koncentrací je možné podat úvodní dávku 800 mg.

Maximální denní dávka je 1200 mg.

Starší pacienti

U starších pacientů je doporučena redukce dávky.

Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater je eliminace pefloxacinu výrazně prodloužena, a proto je doporučena redukce dávky a monitorování plazmatických koncentrací pefloxacinu. Obvykle se podává 8 mg/kg tělesné hmotnosti formou hodinové intravenózní infuze:

  • – při ikteru jedenkrát denně (interval 24 hodin)

  • – při ascitu v intervalu 36 hodin

  • – při ascitu spojeném s ikterem v intervalu 48 hodin.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou renálních funkcí není eliminace pefloxacinu prakticky ovlivněna, jelikož je vylučován převážně hepatobiliární cestou. Proto u pacientů s renální insuficiencí není nutná úprava dávkování.

Pefloxacin není odstraňován hemodialýzou, a proto není nutné na závěr hemodialýzy podávat doplňkovou dávku.

Způsob podání

Abaktal má být aplikován formou pomalé intravenózní infuze v trvání 1 hodiny každých 12 hodin.

Abaktal nesmí být ředěn fyziologickým roztokem, ani jinými infuzními roztoky s obsahem chloridových iontů.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, nebo na jiný přípravek obsahující léčivou látku ze skupiny chinolonů.

Podávání u dětí a dospívajících v období růstu (z důvodu rizika závažných artropatií, zejména velkých kloubů).

Podávání u pacientů, u kterých se v minulosti vyskytlo poškození šlach způsobené chinolony (viz body 4.4 a 4.8).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Porucha funkce jater: U pacientů s poruchou funkce jater musí být upraveno dávkování (viz bod 4.2).

Fotosenzitivita: Pefloxacin může indukovat reakce fotosenzitivity. V průběhu léčby pefloxacinem se má pacient vyvarovat expozici přímému slunečnímu záření a umělému ultrafialovému záření (solária). Vystavení přímému slunečnímu záření se nedoporučuje dříve než za 4 dny po ukončení léčby (viz bod 4.8). V opačném případě se doporučuje použití ochranného oděvu nebo ochranného krému (s vysokým UV faktorem).

Muskuloskeletální systém: Může se objevit tendinitida, která může vést k ruptuře především Achillovy šlachy, a to zejména u starších pacientů. Tendinitida může být bilaterální a může se objevit během 48 hodin od zahájení terapie, přičemž byly hlášeny případy i několik měsíců po ukončení léčby. K predispozici ruptury šlachy může vést dlouhodobá léčba kortikoidy.

K omezení rizika vzniku tendinopatie se doporučuje:

  • – podávat pefloxacin starším pacientům po pečlivém zvážení poměru přínosu a rizika. Riziko může být u těchto pacientů sníženo podáváním poloviční dávky přípravku (viz bod 4.2).

  • – vyhnout se podávání pefloxacinu u pacientů s tendinitidou v anamnéze, léčených kortikoidy, nebo s nadměrnou fyzickou zátěží.

Riziko ruptury je vyšší při zahájení chůze u pacientů, kteří byli upoutáni na lůžko.

Jakmile je zahájena léčba pefloxacinem, doporučuje se zajímat se o bolesti nebo otoky v oblasti Achillovy šlachy, zejména u rizikových pacientů. Pokud se takové příznaky objeví, podávání pefloxacinu musí být přerušeno a postižená šlacha má být imobilizována, i když je zranění unilaterální. Doporučuje se poradit se s odborníkem v této oblasti. (Viz body 4.3, 4.5 a 4.8).

Zvýšené opatrnosti je nutné dbát u pacientů s myastenií gravis (viz bod 4.8).

Nervový systém: Pefloxacin má být podáván s opatrností pacientům s křečemi nebo predispozičními faktory křečí v anamnéze (viz bod 4.8).

Senzorická nebo senzomotorická periferní neuropatie, která může nastoupit velmi rychle, byla hlášena u pacientů léčených fluorochinolony, včetně pefloxacinu. Podávání pefloxacinu má být ukončeno, pokud má pacient příznaky neuropatie, aby se zabránilo dalšímu rozvoji nebo ireverzibilnímu stavu (viz bod 4.8).

Pefloxacin musí být podáván s opatrností u starších pacientů, v případě sníženého prokrvení mozku, změnách ve struktuře mozku nebo mozkové příhody.

Poruchy zraku

Pokud dojde ke zhoršení zraku nebo jakémukoli vlivu na oči, je nezbytné okamžitě konzultovat očního lékaře.

Gastrointestinální systém: Během léčby přípravkem Abaktal se může vyskytnout průjem. Pokud je závažný, úporný a/nebo krvavý, může být příznakem nemoci spojené s infekcí Clostridium difficile (CDAD). CDAD může být mírná až život ohrožující, její nejzávažnější formou je pseudomembranózní kolitida (viz bod 4.8). Je proto důležité zvážit tuto diagnózu u pacientů, u kterých se během nebo po ukončení léčby přípravkem Abaktal vyvine průjem závažnějšího charakteru. Pokud je podezření na CDAD nebo byla tato nemoc diagnostikována, podávání přípravku Abaktal má být okamžitě ukončeno a ihned má být zahájena příslušná léčba. V tomto případě jsou antiperistaltika kontraindikována.

Srdeční poruchy: Některé jiné látky ze skupiny fluorochinolonů jsou spojovány s případy prodloužení QT intervalu.

Hypersenzitivita: Po podání pefloxacinu se může objevit hypersenzitivita a alergické reakce, včetně anafylaktických reakcí (viz bod 4.8), které mohou být život ohrožující. Pokud se taková reakce vyskytne, podávání pefloxacinu má být ukončeno a je třeba zahájit adekvátní léčbu.

Dysglykemie: Stejně jako u všech chinolonů se i při léčbě pefloxacinem může vyskytnout dysglykemie. Byla hlášena hypoglykemie, obvykle u pacientů s diabetem mellitem, při současném užívání perorálních hypoglykemik (např. glibenklamid) nebo inzulin. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé sledování glykemie.

Deficit glukoso-6-fosfát dehydrogenázy: U pacientů s deficitem glukoso-6-fosfát dehydrogenázy léčených fluorochinolony byly hlášeny hemolytické reakce. Přestože nebyl žádný případ hemolýzy hlášen v souvislosti s podáváním pefloxacinu, toto antibiotikum nemá být u těchto pacientů podáváno. Doporučuje se použití alternativní léčby, pokud je dostupná. Pokud je předepsání tohoto léčivého přípravku nutné, má být monitorován výskyt jakékoli hemolýzy.

Rezistence: Stejně jako je tomu u ostatních antibiotik, může podávání pefloxacinu, zejména pokud je dlouhodobé, vést k přerůstání necitlivých organismů. Proto je nezbytné opakované hodnocení pacientova stavu. Pokud se během léčby objeví sekundární infekce, mají být přijata odpovídající opatření.

Interakce s testy: U pacientů léčených pefloxacinem může stanovení opiátů v moči vést k falešně pozitivním výsledkům. Může být nutné potvrzení pozitivního výsledku jinými, specifičtějšími metodami.

Pefloxacin neinterferuje s testy na glykosurii.

Jedna 5ml ampulka obsahuje 45 mg benzylalkoholu.

Intravenózní podání benzylalkoholu je spojeno se závažnými nežádoucími účinky a úmrtím novorozenců („gasping syndrom“). Není známo, jaké nejmenší množství benzylalkoholu může způsobit toxickou reakci.

Velké objemy se musí podávat s opatrností a pouze pokud je to nezbytné, zejména v případě, že pacient má poruchu funkce ledvin nebo jater, protože existuje riziko kumulace a toxické reakce (metabolická acidóza).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kortikosteroidy

Z důvodu rizika vzniku tendinitidy se současné podávání pefloxacinu a kortikosteroidů nedoporučuje (viz bod 4.4).

Theofylin

Chinolony snižují plazmatickou clearance theofylinu a mírně tak zvyšují jeho sérové koncentrace. To může vést ke vzniku nežádoucích účinků vyvolaných theofylinem, které mohou být ve vzácných případech život ohrožující až fatální. Během podávání této kombinace má být kontrolována sérová koncentrace theofylinu a jeho dávkování v závislosti na stanovených hodnotách má být sníženo.

Chelatace – vznik komplexních sloučenin

Absorpce pefloxacinu je významně snížena, pokud se současně s přípravkem Abaktal užívají soli železa, antacida obsahující hořčík nebo hliník nebo didanosin (pouze formulace s hliníkem nebo hořčíkem obsahující pufrační činidla). Užití přípravku Abaktal se doporučuje nejméně 2 hodiny před nebo 4–6 hodin po užití přípravků obsahujících bivalentní nebo trivalentní kationty, jako jsou železnaté/železité soli, antacida obsahující hořčík nebo hliník nebo didanosin (viz bod 4.2). S uhličitanem vápenatým nebyla pozorována žádná interakce.

Perorální antikoagulancia

Současné podání pefloxacinu s warfarinem může zvýšit jeho antikoagulační účinky.

Bylo hlášeno mnoho případů zvýšení účinků perorálních antikoagulancií u pacientů, jimž byly podávány antibakteriální látky, včetně fluorochinolonů. Riziko může být různé v závislosti na léčené infekci, věku a celkovém stavu pacienta, proto je obtížné odhadnout míru, kterou fluorochinolony přispívají ke zvýšení INR (international normalised ratio). Doporučuje se časté sledování INR během a krátce po ukončení souběžného podávání pefloxacinu s perorálními antikoagulancii.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Jsou k dispozici pouze omezená data o použití pefloxacinu u těhotných žen. Studie na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé účinky ve vztahu k reprodukční toxicitě (viz bod 5.3).

U dětí léčených chinolony bylo pozorováno poškození kloubů, ale nebyl hlášen žádný případ onemocnění kloubů související s expozicí in utero.

Jako preventivní opatření se upřednostňuje vyhnout se podávání pefloxacinu během těhotenství.

Kojení

Pefloxacin se ve vysoké míře vylučuje do lidského mateřského mléka (75 % sérové koncentrace).

Vzhledem k potenciálnímu riziku artikulárního poškození má být kojení během podávání pefloxacinu přerušeno.

Fertilita

Při supraterapeutických dávkách způsobuje perorálně podávaný pefloxacin poškození spermatogeneze u potkanů a psů. U potkanů však nebyly zaznamenány účinky na reprodukční chování (páření a fertilita). Ohledně lidské fertility nejsou k dispozici žádné údaje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti mají být informováni o možnosti výskytu neurologických nežádoucích účinků a poučeni, že při výskytu těchto nežádoucích účinků nemají řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Frekvence výskytu nežádoucích účinků pochází z klinických studií (a literatury). Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou insomnie, gastralgie, nauzea, zvracení, urtikarie, artralgie a myalgie. Nejzávažnější nežádoucí účinky jsou pancytopenie, anafylaktický šok, křeče, Stevens-Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom, zhoršení myasthenie gravis, ruptura šlachy a akutní renální selhání.

Třídy orgánových systému

Časté (>1/100 až <1/10 )

Méně časté (>1/1 000 až <1/100)

Vzácné (>1/10 000 až <1/1 000)

Velmi vzácné (< 1/10 000)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Poruchy krve a lymfatického systému

Eosinofilie

Trombocytope nie

Anemie, leukopenie, pancytopenie

Poruchy imunitního systému

Angioedém, anafylaktický šok (viz bod 4.4)

Poruchy nervového systému

Insomnie

Závratě, bolesti hlavy

Halucinace, podrážděnost

Zmatenost, křeče (viz bod 4.4), dezorientace, intrakraniální hypertenze (zejména u mladých pacientů po prolongovaném podávání pefloxacinu, ve většině případů s příznivým výsledkem po přerušení léčby a nasazení adekvátní léčby), myoklonie, noční můry, parestezie, senzorická nebo senzomotorická periferní neuropatie (viz bod 4.4), agravace myasthenie (viz bod 4.4)

Gastrointestinál ní poruchy

Gastralgie, nauzea, zvracení

Průjem

Pseudomembra nózní kolitida (viz bod 4.4)

Poruchy jater a žlučových cest

Zvýšení hladin aminotransferá z, alkalických fosfatáz, bilirubinemie

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Urtikarie

Fotosenziti-vita (viz bod 4.4)

Erytém, pruritus

Vaskulární purpura, erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom,

Lyellův syndrom

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Artralgie, myalgie

Tendinitida, ruptura šlachy (viz body 4.3 a 4.4), kloubní efuze

Poruchy ledvin a močových cest

Akutní renální selhání

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: .

4.9 Předávkování

V případě akutního předávkování má být pacient pečlivě sledován a má mu být poskytnuta podpůrná léčba. Hemodialýza není při eliminaci chinolonů z organismu účinná.

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

ATC kód:

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Abaktal 400 mg/5 ml infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna ampulka (5 ml) obsahuje pefloxacinum 400 mg (jako pefloxacini mesilas dihydricus).

Jeden mililitr roztoku obsahuje pefloxacinum 80 mg (jako pefloxacini mesilas dihydricus).

Pomocné látky se známým účinkem: benzylalkohol 45 mg v jedné 5ml ampulce.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Infuzní roztok.

Nažloutlý až žlutý nebo nazelenalý až zelený čirý roztok bez viditelných cizích částic, charakteristického zápachu.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Pefloxacin patří do skupiny chinolonových antibiotik. Má široké antibakteriální spektrum účinku, které zahrnuje zejména gramnegativní aerobní bakterie a stafylokoky.

Abaktal je určen k léčbě následujících infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými na pefloxacin:

– infekce močových cest (včetně prostatitidy)

– infekce dýchacího systému (akutní exacerbace chronické bronchitidy, nozokomiální pneumonie, infekční komplikace cystické fibrózy)

– nitrobřišní infekce a infekce hepatobiliárního systému

– závažné bakteriální infekce gastrointesti­nálního ústrojí

– nosičství salmonel

– infekce kostí a kloubů (osteomyelitida způsobená gramnegativními mikroorganismy)

– infekce kůže a měkkých tkání vyvolané stafylokoky rezistentními na protistafylokokové peniciliny

– septikemie

– meningitida (pokud je vyvolávající agens citlivé pouze na pefloxacin)

– gonorea.

Pefloxacin je účinný v kombinaci s jinými antibiotiky. Rovněž je účinný pro léčbu a profylaxi imunodeficientních pacientů.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Obvykle se podává 800 mg denně rozdělených do 2 dílčích dávek.

K rychlému dosažení účinných plazmatických koncentrací je možné podat úvodní dávku 800 mg.

Maximální denní dávka je 1200 mg.

Starší pacienti

U starších pacientů je doporučena redukce dávky.

Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater je eliminace pefloxacinu výrazně prodloužena, a proto je doporučena redukce dávky a monitorování plazmatických koncentrací pefloxacinu. Obvykle se podává 8 mg/kg tělesné hmotnosti formou hodinové intravenózní infuze:

  • – při ikteru jedenkrát denně (interval 24 hodin)

  • – při ascitu v intervalu 36 hodin

  • – při ascitu spojeném s ikterem v intervalu 48 hodin.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou renálních funkcí není eliminace pefloxacinu prakticky ovlivněna, jelikož je vylučován převážně hepatobiliární cestou. Proto u pacientů s renální insuficiencí není nutná úprava dávkování.

Pefloxacin není odstraňován hemodialýzou, a proto není nutné na závěr hemodialýzy podávat doplňkovou dávku.

Způsob podání

Abaktal má být aplikován formou pomalé intravenózní infuze v trvání 1 hodiny každých 12 hodin.

Abaktal nesmí být ředěn fyziologickým roztokem, ani jinými infuzními roztoky s obsahem chloridových iontů.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, nebo na jiný přípravek obsahující léčivou látku ze skupiny chinolonů.

Podávání u dětí a dospívajících v období růstu (z důvodu rizika závažných artropatií, zejména velkých kloubů).

Podávání u pacientů, u kterých se v minulosti vyskytlo poškození šlach způsobené chinolony (viz body 4.4 a 4.8).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Porucha funkce jater: U pacientů s poruchou funkce jater musí být upraveno dávkování (viz bod 4.2).

Fotosenzitivita: Pefloxacin může indukovat reakce fotosenzitivity. V průběhu léčby pefloxacinem se má pacient vyvarovat expozici přímému slunečnímu záření a umělému ultrafialovému záření (solária). Vystavení přímému slunečnímu záření se nedoporučuje dříve než za 4 dny po ukončení léčby (viz bod 4.8). V opačném případě se doporučuje použití ochranného oděvu nebo ochranného krému (s vysokým UV faktorem).

Muskuloskeletální systém: Může se objevit tendinitida, která může vést k ruptuře především Achillovy šlachy, a to zejména u starších pacientů. Tendinitida může být bilaterální a může se objevit během 48 hodin od zahájení terapie, přičemž byly hlášeny případy i několik měsíců po ukončení léčby. K predispozici ruptury šlachy může vést dlouhodobá léčba kortikoidy.

K omezení rizika vzniku tendinopatie se doporučuje:

  • – podávat pefloxacin starším pacientům po pečlivém zvážení poměru přínosu a rizika. Riziko může být u těchto pacientů sníženo podáváním poloviční dávky přípravku (viz bod 4.2).

  • – vyhnout se podávání pefloxacinu u pacientů s tendinitidou v anamnéze, léčených kortikoidy, nebo s nadměrnou fyzickou zátěží.

Riziko ruptury je vyšší při zahájení chůze u pacientů, kteří byli upoutáni na lůžko.

Jakmile je zahájena léčba pefloxacinem, doporučuje se zajímat se o bolesti nebo otoky v oblasti Achillovy šlachy, zejména u rizikových pacientů. Pokud se takové příznaky objeví, podávání pefloxacinu musí být přerušeno a postižená šlacha má být imobilizována, i když je zranění unilaterální. Doporučuje se poradit se s odborníkem v této oblasti. (Viz body 4.3, 4.5 a 4.8).

Zvýšené opatrnosti je nutné dbát u pacientů s myastenií gravis (viz bod 4.8).

Nervový systém: Pefloxacin má být podáván s opatrností pacientům s křečemi nebo predispozičními faktory křečí v anamnéze (viz bod 4.8).

Senzorická nebo senzomotorická periferní neuropatie, která může nastoupit velmi rychle, byla hlášena u pacientů léčených fluorochinolony, včetně pefloxacinu. Podávání pefloxacinu má být ukončeno, pokud má pacient příznaky neuropatie, aby se zabránilo dalšímu rozvoji nebo ireverzibilnímu stavu (viz bod 4.8).

Pefloxacin musí být podáván s opatrností u starších pacientů, v případě sníženého prokrvení mozku, změnách ve struktuře mozku nebo mozkové příhody.

Poruchy zraku

Pokud dojde ke zhoršení zraku nebo jakémukoli vlivu na oči, je nezbytné okamžitě konzultovat očního lékaře.

Gastrointestinální systém: Během léčby přípravkem Abaktal se může vyskytnout průjem. Pokud je závažný, úporný a/nebo krvavý, může být příznakem nemoci spojené s infekcí Clostridium difficile (CDAD). CDAD může být mírná až život ohrožující, její nejzávažnější formou je pseudomembranózní kolitida (viz bod 4.8). Je proto důležité zvážit tuto diagnózu u pacientů, u kterých se během nebo po ukončení léčby přípravkem Abaktal vyvine průjem závažnějšího charakteru. Pokud je podezření na CDAD nebo byla tato nemoc diagnostikována, podávání přípravku Abaktal má být okamžitě ukončeno a ihned má být zahájena příslušná léčba. V tomto případě jsou antiperistaltika kontraindikována.

Srdeční poruchy: Některé jiné látky ze skupiny fluorochinolonů jsou spojovány s případy prodloužení QT intervalu.

Hypersenzitivita: Po podání pefloxacinu se může objevit hypersenzitivita a alergické reakce, včetně anafylaktických reakcí (viz bod 4.8), které mohou být život ohrožující. Pokud se taková reakce vyskytne, podávání pefloxacinu má být ukončeno a je třeba zahájit adekvátní léčbu.

Dysglykemie: Stejně jako u všech chinolonů se i při léčbě pefloxacinem může vyskytnout dysglykemie. Byla hlášena hypoglykemie, obvykle u pacientů s diabetem mellitem, při současném užívání perorálních hypoglykemik (např. glibenklamid) nebo inzulin. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé sledování glykemie.

Deficit glukoso-6-fosfát dehydrogenázy: U pacientů s deficitem glukoso-6-fosfát dehydrogenázy léčených fluorochinolony byly hlášeny hemolytické reakce. Přestože nebyl žádný případ hemolýzy hlášen v souvislosti s podáváním pefloxacinu, toto antibiotikum nemá být u těchto pacientů podáváno. Doporučuje se použití alternativní léčby, pokud je dostupná. Pokud je předepsání tohoto léčivého přípravku nutné, má být monitorován výskyt jakékoli hemolýzy.

Rezistence: Stejně jako je tomu u ostatních antibiotik, může podávání pefloxacinu, zejména pokud je dlouhodobé, vést k přerůstání necitlivých organismů. Proto je nezbytné opakované hodnocení pacientova stavu. Pokud se během léčby objeví sekundární infekce, mají být přijata odpovídající opatření.

Interakce s testy: U pacientů léčených pefloxacinem může stanovení opiátů v moči vést k falešně pozitivním výsledkům. Může být nutné potvrzení pozitivního výsledku jinými, specifičtějšími metodami.

Pefloxacin neinterferuje s testy na glykosurii.

Jedna 5ml ampulka obsahuje 45 mg benzylalkoholu.

Intravenózní podání benzylalkoholu je spojeno se závažnými nežádoucími účinky a úmrtím novorozenců („gasping syndrom“). Není známo, jaké nejmenší množství benzylalkoholu může způsobit toxickou reakci.

Velké objemy se musí podávat s opatrností a pouze pokud je to nezbytné, zejména v případě, že pacient má poruchu funkce ledvin nebo jater, protože existuje riziko kumulace a toxické reakce (metabolická acidóza).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kortikosteroidy

Z důvodu rizika vzniku tendinitidy se současné podávání pefloxacinu a kortikosteroidů nedoporučuje (viz bod 4.4).

Theofylin

Chinolony snižují plazmatickou clearance theofylinu a mírně tak zvyšují jeho sérové koncentrace. To může vést ke vzniku nežádoucích účinků vyvolaných theofylinem, které mohou být ve vzácných případech život ohrožující až fatální. Během podávání této kombinace má být kontrolována sérová koncentrace theofylinu a jeho dávkování v závislosti na stanovených hodnotách má být sníženo.

Chelatace – vznik komplexních sloučenin

Absorpce pefloxacinu je významně snížena, pokud se současně s přípravkem Abaktal užívají soli železa, antacida obsahující hořčík nebo hliník nebo didanosin (pouze formulace s hliníkem nebo hořčíkem obsahující pufrační činidla). Užití přípravku Abaktal se doporučuje nejméně 2 hodiny před nebo 4–6 hodin po užití přípravků obsahujících bivalentní nebo trivalentní kationty, jako jsou železnaté/železité soli, antacida obsahující hořčík nebo hliník nebo didanosin (viz bod 4.2). S uhličitanem vápenatým nebyla pozorována žádná interakce.

Perorální antikoagulancia

Současné podání pefloxacinu s warfarinem může zvýšit jeho antikoagulační účinky.

Bylo hlášeno mnoho případů zvýšení účinků perorálních antikoagulancií u pacientů, jimž byly podávány antibakteriální látky, včetně fluorochinolonů. Riziko může být různé v závislosti na léčené infekci, věku a celkovém stavu pacienta, proto je obtížné odhadnout míru, kterou fluorochinolony přispívají ke zvýšení INR (international normalised ratio). Doporučuje se časté sledování INR během a krátce po ukončení souběžného podávání pefloxacinu s perorálními antikoagulancii.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Jsou k dispozici pouze omezená data o použití pefloxacinu u těhotných žen. Studie na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé účinky ve vztahu k reprodukční toxicitě (viz bod 5.3).

U dětí léčených chinolony bylo pozorováno poškození kloubů, ale nebyl hlášen žádný případ onemocnění kloubů související s expozicí in utero.

Jako preventivní opatření se upřednostňuje vyhnout se podávání pefloxacinu během těhotenství.

Kojení

Pefloxacin se ve vysoké míře vylučuje do lidského mateřského mléka (75 % sérové koncentrace).

Vzhledem k potenciálnímu riziku artikulárního poškození má být kojení během podávání pefloxacinu přerušeno.

Fertilita

Při supraterapeutických dávkách způsobuje perorálně podávaný pefloxacin poškození spermatogeneze u potkanů a psů. U potkanů však nebyly zaznamenány účinky na reprodukční chování (páření a fertilita). Ohledně lidské fertility nejsou k dispozici žádné údaje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti mají být informováni o možnosti výskytu neurologických nežádoucích účinků a poučeni, že při výskytu těchto nežádoucích účinků nemají řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Frekvence výskytu nežádoucích účinků pochází z klinických studií (a literatury). Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou insomnie, gastralgie, nauzea, zvracení, urtikarie, artralgie a myalgie. Nejzávažnější nežádoucí účinky jsou pancytopenie, anafylaktický šok, křeče, Stevens-Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom, zhoršení myasthenie gravis, ruptura šlachy a akutní renální selhání.

Třídy orgánových systému

Časté (>1/100 až <1/10 )

Méně časté (>1/1 000 až <1/100)

Vzácné (>1/10 000 až <1/1 000)

Velmi vzácné (< 1/10 000)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Poruchy krve a lymfatického systému

Eosinofilie

Trombocytope nie

Anemie, leukopenie, pancytopenie

Poruchy imunitního systému

Angioedém, anafylaktický šok (viz bod 4.4)

Poruchy nervového systému

Insomnie

Závratě, bolesti hlavy

Halucinace, podrážděnost

Zmatenost, křeče (viz bod 4.4), dezorientace, intrakraniální hypertenze (zejména u mladých pacientů po prolongovaném podávání pefloxacinu, ve většině případů s příznivým výsledkem po přerušení léčby a nasazení adekvátní léčby), myoklonie, noční můry, parestezie, senzorická nebo senzomotorická periferní neuropatie (viz bod 4.4), agravace myasthenie (viz bod 4.4)

Gastrointestinál ní poruchy

Gastralgie, nauzea, zvracení

Průjem

Pseudomembra nózní kolitida (viz bod 4.4)

Poruchy jater a žlučových cest

Zvýšení hladin aminotransferá z, alkalických fosfatáz, bilirubinemie

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Urtikarie

Fotosenziti-vita (viz bod 4.4)

Erytém, pruritus

Vaskulární purpura, erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom,

Lyellův syndrom

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Artralgie, myalgie

Tendinitida, ruptura šlachy (viz body 4.3 a 4.4), kloubní efuze

Poruchy ledvin a močových cest

Akutní renální selhání

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: .

4.9 Předávkování

V případě akutního předávkování má být pacient pečlivě sledován a má mu být poskytnuta podpůrná léčba. Hemodialýza není při eliminaci chinolonů z organismu účinná.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakody­namické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina: chinolonová antibakteriální léčiva.

ATC kód:

Pefloxacin je látka s antimikrobiálními účinky ze skupiny syntetických fluorochinolonů.

Mezi mikroorganismy citlivé na pefloxacin (MIC < 1 pg/ml) patří:

Escherichia coli, Klebsiella, Enterobacter, Serratia, Proteus mirabilis, indol pozitivní Proteus, Citrobacter, Salmonella, Shigella, Haemophillus, Staphylococcus, Neisseria gonorrhoeae.

Mezi mikroorganismy se střední citlivostí (1 pg/ml < MIC > 4 pg/ml) patří:

streptokoky, pneumokoky, Pseudomonas, Acinetobacter, Clostridium perfringens, Mycoplasma, Chlamydia trachomatis.

Mezi rezistentní mikroorganismy (MIC > 4 pg/ml) patří:

gramnegativní anaeroby, spirochety, Mycobacterium tuberculosis.

Mechanismus účinku

Mechanismus účinku je založen na inhibici replikace bakteriální DNA. Pefloxacin inhibuje replikaci bakteriální DNA prostřednictvím inhibice topoisomerázy II (DNA gyrázy), která je zodpovědná za degradaci DNA. Gyráza je důležitý bakteriální enzym, který je složen za dvou podjednotek A a dvou podjednotek B. DNA gyráza katalyzuje proces navíjení do negativní superhelikální struktury kovalentně vázané cirkulární chromozomální a plazmidové molekuly DNA, která je uložena v bakteriální buňce. Předpokládá se, že pefloxacin, podobně jako jiné chinolony, může být specificky vázán na DNA a komplex DNA gyrázy a nejen na samotnou DNA gyrázu.

Chinolony rovněž inhibují topoisomerázu IV, která je strukturálně podobná DNA gyráze. Nicméně zatím není prokázáno, zda se tato inhibice rovněž podílí na antimikrobiálním účinku chinolonů.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetické parametry intravenózně aplikovaného pefloxacinu jsou stejné jako při perorální aplikaci. Po opakované aplikaci 400 mg pefloxacinu zdravým dobrovolníkům jedenkrát nebo dvakrát denně dosahovaly vrcholové sérové koncentrace hodnot 5,8 pg/ml ihned po intravenózní aplikaci a minimální sérové koncentrace 12 hodin po aplikaci dosahovaly hodnot 1,49 pg/ml.

Po desáté dávce byly zjištěné hodnoty průměrných vrcholových koncentrací 9,55 pg/ml a hodnoty průměrných minimálních koncentrací 4,22 pg/ml.

Eliminační poločas je 11 hodin, po opakované aplikaci se prodlužuje na 15 hodin.

Jak při perorální, tak při intravenózní aplikaci byla pozorována určitá kumulace pefloxacinu.

Pefloxacin je spolu s jeho metabolity ze 31–59 % vylučován ledvinami a je částečně reabsorbován v renálních tubulech. Renální clearance je celkově nízká a závislá na dávce. Pohybuje se od 1,25 do 3,65 ml za vteřinu.

Pefloxacin a jeho metabolity jsou vylučovány během 48 hodin po aplikaci.

Přibližně 20–30 % pefloxacinu a jeho metabolitů je vylučováno žlučí. Po intravenózní aplikaci 800 mg pefloxacinu dosahují žlučové koncentrace hodnot 2–3krát vyšších než jsou odpovídající plazmatické koncentrace. Vrcholových koncentrací ve žluči dosahuje pefloxacin během 4 hodin po aplikaci.

Pefloxacin dosahuje během 12 hodin po aplikaci perorální dávky 400 mg ve žluči koncentrací 83 p g/ml.

Vazba na plazmatické bílkoviny se pohybuje od 20 do 30 %. Distribuční objem je 1,7 l/kg.

Plocha pod časově-koncentrační křivkou je 29,5 pg/ml/hod.

Pefloxacin velmi dobře proniká do tkání a tělesných tekutin.

Pefloxacin je metabolizován v játrech nejméně na 5 metabolitů, ze kterých mohou být 4 prokázány v moči. Dva nejvýznamnější metabolity pefloxacinu jsou N-oxid pefloxacinu, který má minimální vlastní antimikrobiální aktivitu a N-demethylpefloxacin, který má vlastní antimikrobiální aktivitu.

U pacientů s normálními renálními a hepatálními funkcemi je přibližně polovina aplikované dávky vyloučena močí v nezměněné formě a ve formě dvou hlavních metabolitů. Do žluče je pefloxacin vylučován jednak v nezměněné formě, jednak ve formě glukuronidu a N-oxidu. Nezměněný pefloxacin a jeho dva hlavní metabolity jsou prokazatelné v moči za 48 hodin po podání a mírná antimikrobiální aktivita je prokazatelná do pátého dne po podání.

Porucha renálních funkcí neovlivňuje plazmatické koncentrace pefloxacinu a biologický poločas není rovněž změněn.

U pacientů s poruchou jaterních funkcí je plazmatická clearance pefloxacinu výrazně snížena a biologický poločas je prodloužen. Močí je vylučováno větší množství pefloxacinu v nezměněné formě.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita

Studie u myší, potkanů a králíků prokazují minimální akutní toxicitu.

LD50 pro pefloxacin jsou u myší 1000 mg/kg po perorálním podání a 255 mg/kg po intravenózním podání. U potkanů 2 400 mg/kg po perorálním podání a 300 mg/kg po intravenózním podání.

Chronická toxicita

  • V dlouhodobých studiích u psů se neprokázaly žádné abnormality při dávkách 25 mg a 50 mg/kg. Při vyšších dávkách (100 mg/kg) se objevovalo zakalení čoček, testikulární poškození a erozivní poškození kloubních chrupavek u mladých zvířat.

Mutagenita, kancerogenita, poruchy fertility

  • V mnoha studiích in vitro a in vivo nebyla prokázána mutagenita a genotoxicita pefloxacinu.

Dvouletá studie zaměřená na kancerogenitu ukázala zvýšení počtu benigních tumorů, ale žádné zvýšení výskytu maligních tumorů.

Fertilita a reprodukce: ve studiích se ukazuje, že denní dávka do 400 mg/kg nemá teratogenní efekt. Dávky do 100 mg/kg neměly vliv na fertilitu u samic potkanů.

Přestože pefloxacin prochází placentou, není signifikantní výskyt fetálních malformací ve spojení s podáváním pefloxacinu u králíků a potkanů.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Kyselina askorbová, disiřičitan sodný, dihydrát dinatrium-edetátu, benzylalkohol, hydrogenuhličitan sodný, voda pro injekci.

6.2    Inkompatibility

Obsah jedné ampulky (400 mg) se naředí 250 ml 5 % glukosy. Abaktal nesmí být dále ředěn roztokem chloridu sodného, ani roztoky obsahujícími chloridové ionty, a to z důvodu precipitace.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky.

Přípravek nesmí být použit po uplynutí data exspirace, které je uvedeno na obalu.

Chemická a fyzikální stabilita po naředění před použitím byla prokázána na dobu 8 hodin při 25 °C.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně nemá být doba delší než 24 hodin při 2 °C – 8 °C, pokud rekonstituce neproběhla za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Ampulky z bezbarvého skla označené červeným identifikačním proužkem a červenou tečkou.

Velikost balení: 10 ampulek.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.   DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Lek Pharmaceuticals d.d., Verovškova 57, 1526 Ljubljana, Slovinsko

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO

15/303/89-S/C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 11. 12. 1989

Datum posledního prodloužení registrace: 23. 05. 2012