Nonstop lékárna
Otevřít hlavní menu

ABAKTAL 400 MG TABLETY - souhrnné informace

Síla léku
400MG

Dostupné balení:

  • 10

Souhrnné informace o léku - ABAKTAL 400 MG TABLETY

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Abaktal 400 mg tablety

Potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Pefloxacini mesilas dihydricus 558,56 mg v jedné potahované tabletě, což odpovídá pefloxacinum 400 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy 194,80 mg v jedné potahované tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Popis přípravku: bílé až slabě žluté, oválné, bikonvexní, potahované tablety.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Pefloxacin patří do skupiny chinolonových antibiotik. Má široké antibakteriální spektrum účinku, které zahrnuje zejména gramnegativní aerobní bakterie a stafylokoky.

Abaktal 400 mg tablety je určen k léčbě infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými na pefloxacin:

– infekce močových cest (včetně prostatitidy)

– infekce dýchacího systému (akutní exacerbace chronické bronchitidy, nozokomiální pneumonie, infekční komplikace cystické fibrózy)

– nitrobřišní infekce a infekce hepatobiliárního systému

– závažné bakteriální infekce gastrointesti­nálního ústrojí

– nosičství salmonel

– infekce kostí a kloubů (osteomyelitida způsobená gramnegativními mikroorganismy)

– infekce kůže a měkkých tkání vyvolané stafylokoky rezistentními na protistafylokokové peniciliny

– septikemie

– meningitida (pokud je vyvolávající agens citlivé pouze na pefloxacin)

– gonorea.

Pefloxacin je účinný samostatně nebo i v kombinaci s jinými antibiotiky. Rovněž je účinný pro léčbu a profylaxi imunodeficientních pacientů.

Je třeba vzít v úvahu úřední místní pokyny ke správnému používání antibakteriál­ních látek.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Obvyklá denní dávka pro dospělého je 800 mg.

Pefloxacin má být podáván dvakrát denně, tzn. jedna 400mg tableta každých 12 hodin.

U infekcí močových cest se vzhledem k vysoké koncentraci pefloxacinu v moči obvykle podává pouze jedna 400mg tableta jedenkrát denně (každých 24 hodin).

V léčbě nekomplikované gonorey je dostačující jednotlivá dávka 800 mg pefloxacinu u obou pohlaví. U starších pacientů je doporučena redukce dávek pefloxacinu.

Způsob podání

Přípravek má být užíván během jídla, aby se předešlo možným zažívacím potížím.

Maximální denní dávka pro dospělého je 1200 mg, tj. nejvíce 3 tablety.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou renálních funkcí není eliminace pefloxacinu prakticky ovlivněna, jelikož je vylučován převážně hepatobiliární cestou. Proto u pacientů s renální insuficiencí není nutná úprava dávkování.

Pefloxacin není odstraňován hemodialýzou, a proto není nutné na závěr hemodialýzy podávat doplňkovou dávku.

Porucha funkce jater

U pacientů se závažným stupněm hepatální insuficience je eliminace pefloxacinu výrazně prodloužena, a proto je doporučována redukce dávkování (400 mg pefloxacinu jedenkrát každých 2448 hodin) a monitorování plazmatických koncentrací pefloxacinu. Přesné dávkování má být v těchto případech stanoveno na základě stanovení plazmatických koncentrací pefloxacinu.

4.3. Kontraindikace

  • – Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na jiný přípravek obsahující léčivou látku ze skupiny chinolonů

  • – Podávání u dětí a dospívajících v období růstu (z důvodu rizika závažných artropatií, zejména velkých kloubů)

  • – Podávání u pacientů, u kterých se v minulosti vyskytlo poškození šlach způsobené chinolony (viz body 4.4 a 4.8).

4.4

Porucha funkce jater: U pacientů s poruchou funkce jater musí být upraveno dávkování (viz bod 4.2).

Fotosenzitivita: Pefloxacin může indukovat reakce fotosenzitivity. V průběhu léčby pefloxacinem se má pacient vyvarovat expozici přímému slunečnímu záření a umělému ultrafialovému záření (solária). Vystavení přímému slunečnímu záření se nedoporučuje dříve než za 4 dny po ukončení léčby (viz bod 4.8). V opačném případě se doporučuje použití ochranného oděvu nebo ochranného krému (s vysokým UV faktorem).

Svalová a kosterní soustava: Může se objevit tendinitida, která může vést k ruptuře především Achillovy šlachy, a to zejména u starších pacientů. Tendinitida může být bilaterální a může se objevit během 48 hodin od zahájení terapie, přičemž byly hlášeny případy i několik měsíců po ukončení léčby. K predispozici ruptury šlachy může vést dlouhodobá léčba kortikoidy.

K omezení rizika vzniku tendinopatie se doporučuje:

  • – podávat pefloxacin starším pacientům po pečlivém zvážení poměru přínosu a rizika. Riziko může být u těchto pacientů sníženo podáváním poloviční dávky přípravku (viz bod 4.2).

  • – vyhnout se podávání pefloxacinu u pacientů s tendinitidou v anamnéze, léčených kortikoidy nebo s nadměrnou fyzickou zátěží.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kortikosteroidy

Z důvodu rizika vzniku tendinitidy se současné podávání pefloxacinu a kortikosteroidů nedoporučuje (viz bod 4.4).

Theofylin

Chinolony snižují plazmatickou clearance theofylinu a zvyšují tak jeho sérové koncentrace. To může vést ke vzniku nežádoucích účinků vyvolaných theofylinem, které mohou být ve vzácných případech život ohrožující až fatální. Během podávání této kombinace má být kontrolována sérová koncentrace theofylinu a jeho dávkování v závislosti na stanovených hodnotách má být sníženo.

Chelatace – vznik komplexních sloučenin

Absorpce pefloxacinu je významně snížena, pokud se současně s přípravkem Abaktal užívají soli železa, antacida obsahující hořčík nebo hliník nebo didanosin (pouze formulace s hliníkem nebo hořčíkem obsahující pufrační činidla). Užití přípravku Abaktal se doporučuje nejméně 2 hodiny před nebo 4–6 hodin po užití přípravků obsahujících bivalentní nebo trivalentní kationty, jako jsou železnaté/železité soli, antacida obsahující hořčík nebo hliník nebo didanosin (viz bod 4.2). S uhličitanem vápenatým nebyla pozorována žádná interakce.

Perorální antikoagulancia

Chinolony mohou potencovat účinek perorálních antikoagulancií. Současné podání pefloxacinu s warfarinem může zvýšit jeho antikoagulační účinky. Bylo hlášeno mnoho případů zvýšení účinků perorálních antikoagulancií u pacientů, jimž byly podávány antibakteriální látky, včetně fluorochinolonů. Riziko může být různé v závislosti na léčené infekci, věku a celkovém stavu pacienta, proto je obtížné odhadnout míru, kterou fluorochinolony přispívají ke zvýšení INR (international normalised ratio). Doporučuje se časté sledování INR během a krátce po ukončení souběžného podávání pefloxacinu s perorálními antikoagulancii.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Jsou k dispozici pouze omezená data o použití pefloxacinu u těhotných žen. Studie na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé účinky ve vztahu k reprodukční toxicitě (viz bod 5.3).

U dětí léčených chinolony bylo pozorováno poškození kloubů, ale nebyl hlášen žádný případ onemocnění kloubů související s expozicí in utero.

Jako preventivní opatření se upřednostňuje vyhnout se podávání pefloxacinu během těhotenství.

Kojení

Pefloxacin se ve vysoké míře vylučuje do mateřského mléka (75 % sérové koncentrace).

Vzhledem k potenciálnímu riziku artikulárního poškození má být kojení během podávání pefloxacinu přerušeno.

Fertilita

Při supraterapeutických dávkách způsobuje perorálně podávaný pefloxacin poškození spermatogeneze u potkanů a psů. U potkanů však nebyly zaznamenány účinky na reprodukční chování (družení a fertilita). Ohledně lidské fertility nejsou k dispozici žádné údaje.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti mají být informováni o možnosti výskytu neurologických nežádoucích účinků a poučeni, že při výskytu těchto nežádoucích účinků nemají řídit a obsluhovat stroje.

4.8. Nežádoucí účinky

Četnost výskytu nežádoucích účinků pochází z klinických studií (a literatury). Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky byly insomnie, gastralgie, nauzea, zvracení, urtikarie, artralgie a myalgie. Nejzávažnější nežádoucí účinky jsou pancytopenie, anafylaktický šok, křeče, Stevens-Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom, zhoršení myastenie gravis, ruptura šlachy a akutní renální selhání.

Třídy orgánových systému

Časté (>1/100 až <1/10 )

Méně časté (>1/1 000 až <1/100)

Vzácné (>1/10 000 až <1/1 000)

Velmi vzácné (< 1/10 000)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Poruchy krve a lymfatického systému

Eosinofilie

Trombocyto-penie

Anémie, leukopenie, pancytopenie

Poruchy imunitního systému

Angioedém, anafylaktický šok (viz bod 4.4)

Poruchy nervového systému

Insomnie

Závratě, bolesti hlavy

Halucinace, podrážděnost

Zmatenost, křeče (viz bod 4.4), dezorientace, intrakraniální hypertenze (zejména u mladých pacientů po prolongovaném podávání pefloxacinu, ve většině případů s příznivým výsledkem po přerušení léčby a nasazení adekvátní léčby), myoklonie, noční můry, parestezie, sensorická nebo senzomotorická periferní neuropatie (viz bod 4.4), agravace myastenie (viz bod 4.4)

Gastrointestinál ní poruchy

Gastralgie, nauzea, zvracení

Průjem

Pseudomembra nózní kolitida (viz bod 4.4)

Poruchy jater a žlučových cest

Zvýšení hladin transamináz, alkalických fosfatáz, bilirubinemie

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Urtikarie

Fotosenziti-vita (viz bod 4.4)

Erytém, pruritus

Vaskulární purpura, erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom,

Lyellův syndrom

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Artralgie, myalgie

Tendinitida, ruptura šlachy (viz body 4.3 a 4.4), kloubní efuze

Poruchy ledvin a močových cest

Akutní renální selhání

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: .

4.9. Předávkování

V případě akutního předávkování by měl být pacient pečlivě sledován a měla by mu být poskytnuta podpůrná léčba. Hemodialýza není při eliminaci chinolonů z organismu účinná.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

ATC kód:

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Abaktal 400 mg tablety

Potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Pefloxacini mesilas dihydricus 558,56 mg v jedné potahované tabletě, což odpovídá pefloxacinum 400 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy 194,80 mg v jedné potahované tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Popis přípravku: bílé až slabě žluté, oválné, bikonvexní, potahované tablety.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Pefloxacin patří do skupiny chinolonových antibiotik. Má široké antibakteriální spektrum účinku, které zahrnuje zejména gramnegativní aerobní bakterie a stafylokoky.

Abaktal 400 mg tablety je určen k léčbě infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými na pefloxacin:

– infekce močových cest (včetně prostatitidy)

– infekce dýchacího systému (akutní exacerbace chronické bronchitidy, nozokomiální pneumonie, infekční komplikace cystické fibrózy)

– nitrobřišní infekce a infekce hepatobiliárního systému

– závažné bakteriální infekce gastrointesti­nálního ústrojí

– nosičství salmonel

– infekce kostí a kloubů (osteomyelitida způsobená gramnegativními mikroorganismy)

– infekce kůže a měkkých tkání vyvolané stafylokoky rezistentními na protistafylokokové peniciliny

– septikemie

– meningitida (pokud je vyvolávající agens citlivé pouze na pefloxacin)

– gonorea.

Pefloxacin je účinný samostatně nebo i v kombinaci s jinými antibiotiky. Rovněž je účinný pro léčbu a profylaxi imunodeficientních pacientů.

Je třeba vzít v úvahu úřední místní pokyny ke správnému používání antibakteriál­ních látek.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Obvyklá denní dávka pro dospělého je 800 mg.

Pefloxacin má být podáván dvakrát denně, tzn. jedna 400mg tableta každých 12 hodin.

U infekcí močových cest se vzhledem k vysoké koncentraci pefloxacinu v moči obvykle podává pouze jedna 400mg tableta jedenkrát denně (každých 24 hodin).

V léčbě nekomplikované gonorey je dostačující jednotlivá dávka 800 mg pefloxacinu u obou pohlaví. U starších pacientů je doporučena redukce dávek pefloxacinu.

Způsob podání

Přípravek má být užíván během jídla, aby se předešlo možným zažívacím potížím.

Maximální denní dávka pro dospělého je 1200 mg, tj. nejvíce 3 tablety.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou renálních funkcí není eliminace pefloxacinu prakticky ovlivněna, jelikož je vylučován převážně hepatobiliární cestou. Proto u pacientů s renální insuficiencí není nutná úprava dávkování.

Pefloxacin není odstraňován hemodialýzou, a proto není nutné na závěr hemodialýzy podávat doplňkovou dávku.

Porucha funkce jater

U pacientů se závažným stupněm hepatální insuficience je eliminace pefloxacinu výrazně prodloužena, a proto je doporučována redukce dávkování (400 mg pefloxacinu jedenkrát každých 2448 hodin) a monitorování plazmatických koncentrací pefloxacinu. Přesné dávkování má být v těchto případech stanoveno na základě stanovení plazmatických koncentrací pefloxacinu.

4.3. Kontraindikace

  • – Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na jiný přípravek obsahující léčivou látku ze skupiny chinolonů

  • – Podávání u dětí a dospívajících v období růstu (z důvodu rizika závažných artropatií, zejména velkých kloubů)

  • – Podávání u pacientů, u kterých se v minulosti vyskytlo poškození šlach způsobené chinolony (viz body 4.4 a 4.8).

4.4

Porucha funkce jater: U pacientů s poruchou funkce jater musí být upraveno dávkování (viz bod 4.2).

Fotosenzitivita: Pefloxacin může indukovat reakce fotosenzitivity. V průběhu léčby pefloxacinem se má pacient vyvarovat expozici přímému slunečnímu záření a umělému ultrafialovému záření (solária). Vystavení přímému slunečnímu záření se nedoporučuje dříve než za 4 dny po ukončení léčby (viz bod 4.8). V opačném případě se doporučuje použití ochranného oděvu nebo ochranného krému (s vysokým UV faktorem).

Svalová a kosterní soustava: Může se objevit tendinitida, která může vést k ruptuře především Achillovy šlachy, a to zejména u starších pacientů. Tendinitida může být bilaterální a může se objevit během 48 hodin od zahájení terapie, přičemž byly hlášeny případy i několik měsíců po ukončení léčby. K predispozici ruptury šlachy může vést dlouhodobá léčba kortikoidy.

K omezení rizika vzniku tendinopatie se doporučuje:

  • – podávat pefloxacin starším pacientům po pečlivém zvážení poměru přínosu a rizika. Riziko může být u těchto pacientů sníženo podáváním poloviční dávky přípravku (viz bod 4.2).

  • – vyhnout se podávání pefloxacinu u pacientů s tendinitidou v anamnéze, léčených kortikoidy nebo s nadměrnou fyzickou zátěží.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Z gastrointes­tinálního ústrojí se po perorální aplikaci pefloxacinu resorbuje přibližně 90 % podané dávky během 20 minut. Po perorální aplikaci jednorázové dávky 200 mg nebo 400 mg pefloxacinu dosahují u zdravých dobrovolníků vrcholové plazmatické koncentrace hodnot 2,5 a 4,3 gg/ml, a to za 1–1,5 hod. po podání.

Poločas eliminace je 10,5 hod.

Při opakované perorální aplikaci pefloxacinu v dávce 400 mg dvakrát denně bylo dosaženo vrcholových sérových koncentrací od 7,9 do 10 gg/ml a minimálních sérových koncentrací po 48 hodinách léčby před aplikací další dávky 3,8 gg/ml. Eliminační poločas se prodloužil na 12,3 hod.

Farmakokinetické parametry perorálně podaného pefloxacinu jsou stejné jako při intravenózní aplikaci. Po opakované i.v. aplikaci 400 mg pefloxacinu zdravým dobrovolníkům jedenkrát nebo dvakrát denně dosahovaly vrcholové sérové koncentrace hodnot 5,8 gg/ml ihned po intravenózní aplikaci a minimální sérové koncentrace 12 hodin po aplikaci dosahovaly hodnot 1,49 gg/ml. Po desáté dávce byly zjištěné hodnoty průměrných vrcholových koncentrací 9,55 gg/ml a hodnoty průměrných minimálních koncentrací 4,22 gg/ml.

Eliminační poločas je 11 hodin, po opakované aplikaci se prodlužuje na 15 hodin.

Jak při perorální, tak při intravenózní aplikaci byla pozorována určitá kumulace pefloxacinu.

Pefloxacin je spolu s jeho metabolity z 31–59 % vylučován ledvinami a je částečně reabsorbován v renálních tubulech. Renální clearance je celkově nízká a závislá na dávce. Pohybuje se od 7,5 do 21,9 ml/min.

Pefloxacin a jeho metabolity jsou vylučovány během 48 hodin po aplikaci.

Přibližně 20–30 % pefloxacinu a jeho metabolitů je vylučováno žlučí. Pefloxacin dosahuje během 12 hodin po aplikaci perorální dávky 400 mg ve žluči koncentrací 83 gg/ml.

Vazba na plazmatické bílkoviny se pohybuje od 20 do 30 %. Distribuční objem je 1,7 l/kg.

Plocha pod časově-koncentrační křivkou je 29,5 gg/ml/hod.

Pefloxacin velmi dobře proniká do tkání a tělesných tekutin.

Pefloxacin je metabolizován v játrech nejméně na 5 metabolitů, ze kterých mohou být 4 prokázány v moči. Dva nejvýznamnější metabolity pefloxacinu jsou N-oxid pefloxacinu, který má minimální vlastní antimikrobiální aktivitu a N-demethylpefloxacin, který má vlastní antimikrobiální aktivitu.

U pacientů s normálními renálními a hepatálními funkcemi je přibližně polovina aplikované dávky vyloučena močí v nezměněné formě a ve formě dvou hlavních metabolitů. Do žluči je pefloxacin vylučován jednak v nezměněné formě, jednak ve formě glukuronidu a N-oxidu. Nezměněný pefloxacin a jeho dva hlavní metabolity jsou prokazatelné v moči za 48 hodin po podání a mírná antimikrobiální aktivita je prokazatelná do pátého dne po podání.

Porucha renálních funkcí neovlivňuje plazmatické koncentrace pefloxacinu a biologický poločas není rovněž změněn.

U pacientů s poruchou jaterních funkcí je plazmatická clearance pefloxacinu výrazně snížena a biologický poločas je prodloužen. Močí je vylučováno větší množství pefloxacinu v nezměněné formě.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita

Studie hodnotící akutní toxicitu pefloxacinu po intravenózní a perorální aplikaci u myší, potkanů a králíků ukázaly minimální akutní toxicitu. U myší byla LD 50 1000 mg/kg po perorálním podání a 255 mg/kg po intravenózním podání. U potkanů 2 400 mg/kg po perorálním podání a 300 mg/kg po intravenózním podání.

Chronická toxicita

Dlouhodobé studie (12měsíční) neukázaly u psů žádné abnormality při podání dávek 25 a 50 mg/kg. Vyšší dávka (100 mg/kg) způsobovaly zakalení čoček, různá testikulární poškození a eroze na kloubních chrupavkách u mladých zvířat.

Mutagenita, kancerogenita a poruchy spermatogeneze

Mnohé in vitro a in vivo testy ukázaly, že pefloxacin nemá žádné mutagenní a genotoxické účinky.

Dvouletá studie kancerogenity ukázala vzrůst výskytu benigních tumorů, ale ne maligních tumorů.

Fertilita a reprodukce

Studie prokázaly, že denní dávky do 400 mg/kg neprokazují teratogenní e­fekt.

Dávky do 100 mg/kg nezměnily fertilitu u samiček potkanů.

Přestože pefloxacin prochází placentou, nebyly prokázány signifikantní fetální malformace v souvislosti s podáním pefloxacinu u potkanů a králíků.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro tablety: monohydrát laktosy, povidon, kukuřičný škrob, sodná sůl karboxymethyl­škrobu, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát, mastek.

Potahová vrstva tablety: makrogol 400, karnaubský vosk, oxid titaničitý (E 171), mastek, hypromelosa

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3. Doba použitelnosti

3 roky.

Přípravek nesmí být použit po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu.

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Al/PVC blistr

Velikost balení: 10 potahovaných tablet.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Lek Pharmaceuticals d.d., Ljubljana, Slovinsko.

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

15/302/89-S/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 11. 12. 1989

Datum posledního prodloužení registrace: 23. 05. 2012