MITOMYCIN MEDAC 1 MG/ML PRÁŠEK PRO INJEKČNÍ/INFUZNÍ NEBO INTRAVEZ ROZT - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Mitomycin medac 1 mg/ml prášek pro injekční/infuzní nebo intravezikální roz­tok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička přípravku Mitomycin medac obsahuje mitomycinum 2 mg.

Jedna injekční lahvička přípravku Mitomycin medac obsahuje mitomycinum 10 mg.

Jedna injekční lahvička přípravku Mitomycin medac obsahuje mitomycinum 20 mg.

Jedna injekční lahvička přípravku Mitomycin medac obsahuje mitomycinum 40 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční/infuzní nebo intravezikální roztok.

Šedý až šedomodrý prášek nebo koláč.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Mitomycin se používá k paliativní protinádorové terapii.

Intravenózní použití mitomycinu je indikováno jako monochemoterapie nebo v kombinované cytostatické chemoterapii u dospělých pacientů s:

• pokročilým kolorektálním karcinomem
• pokročilým karcinomem žaludku
• pokročilým a/nebo metastazujícím karcinomem prsu
• pokročilým ezofageálnímkar­cinomem
• pokročilým karcinomem děložního hrdla
• nemalobuněčným bronchiálním karcinomem
• pokročilým karcinomem pankreatu
• pokročilými nádory hlavy a krku

Mitomycin je dále indikován k intravezikálnímu podání k prevenci relapsu u dospělých pacientů s povrchovým karcinomem močového měchýře po transuretrální resekci.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Mitomycin má být podáván pouze lékaři se zkušenostmi s touto léčbou v případě přísné indikace a za stálého sledování hematologických parametrů. Je nezbytné injekci podávat intravenózně. V případě perivaskulární injekce léčivého přípravku dochází v postižené oblasti k rozsáhlé nekróze.

Pokud není předepsáno jinak, dávkování mitomycinu je následující:

Intravenózní podání

Při cytostatické monochemoterapii je mitomycin obvykle podáván intravenózně jako bolusová injekce.

Doporučené dávky jsou 10 – 20 mg/m² plochy povrchu těla každých 6 – 8 týdnů, 8 – 12 mg/m² plochy povrchu těla každé 3 – 4 týdny nebo 5 – 10 mg/m2 plochy povrchu těla každých 3 – 6 týdnů, v závislosti na používaném léčebném schématu.

Při kombinované terapii je dávkování značně nižší. Vzhledem k riziku aditivní myelotoxicity nesmí být ověřené léčebné protokoly bez zvláštního důvodu měněny.

Intravezikální podání

Existuje mnoho režimů intravezikálního podání mitomycinu, které se liší používanou dávkou mitomycinu, frekvencí instilace a délkou léčby.

Pokud není určeno jinak, dávkuje se 40 mg mitomycinu instilovaných do močového měchýře jednou týdně. Lze také používat režimy s instilacemi každé 2 týdny, každý měsíc nebo každé 3 měsíce. O optimálním režimu, frekvenci a délce léčby by měl rozhodnout odborný lékař individuálně u každého pacienta.

Hodnota pH moči má být vyšší než pH 6.

Zvláštní populace

Dávka musí být snížena u pacientů, kteří podstoupili rozsáhlou předchozí cytostatickou léčbu, v případě myelosuprese nebo u starších pacientů.

O použití mitomycinu u pacientů > 65 let nejsou dostupné dostatečné údaje z klinických studií.

Přípravek nemá být používán u pacientů s poruchou funkce ledvin (viz bod 4.3).

Podávání přípravku se nedoporučuje u pacientů s poruchou funkce jater z důvodu nedostatku údajů o účinnosti a bezpečnosti u této skupiny pacientů.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost mitomycinu u dětí nebyla stanovena.

Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání

Mitomycin je určen k injekci nebo infúzi do krevní cévy (intravenózní podání) nebo k intravezikální instilaci po rozpuštění. Částečné použití je možné.

Opatření, která je nutno učinit před zacházením s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním

• Mitomycin medac se nesmí používat ve smíšených injekcích.
• Jiné injekční roztoky nebo infuzní roztoky musí být podávány samostatně.
• Je nezbytné injekci podávat intravenózně.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Kojení

Při systémové terapii

Pancytopenie, izolovaná leukopenie nebo trombocytopenie, hemoragická diatéza a akutní infekce jsou absolutní kontraindikace.

Restrikční nebo obstrukční poruchy plicní ventilace, renální dysfunkce, jaterní dysfunkce a/nebo celkově špatný zdravotní stav jsou relativní kontraindikace. Časová souvislost s radioterapií nebo jinou cytostatickou léčbou může být další kontraindikací.

Intravezikální terapie

Perforace stěny močového měchýře

Cystitida

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Vzhledem k toxickým účinkům mitomycinu na kostní dřeň se musí jiné modality myelotoxické terapie (zejména jiná cytostatika, ozařování) podávat se zvláštní opatrností, aby se minimalizovalo riziko aditivní myelosuprese.

Je nezbytné injekci podávat intravenózně. V případě perivaskulární injekce léčivého přípravku dochází v postižené oblasti k rozsáhlé nekróze. Pro zabránění výskytu nekrózy platí následující doporučení:

• Vždy podávejte injekci do velkých žil v paži.
• Neaplikujte injekci přímo do žíly, ale spíše do hadičky správné a bezpečně probíhající infuze.
• Před odstraněním kanyly po podání do centrální žíly ji několik minut proplachujte za použití infuze, aby se uvolnil veškerý zbylý mitomycin.

Pokud dojde k extravazaci, doporučuje se okamžitá lokální aplikace dimethylsulfoxidu (DMSO 99 %) opakovaná každé 4 – 8 hodin, jakož i použití suchých studených obkladů. V časné fázi (během 72 hodin) má být konzultován (plastický) chirurg. Určitý přínos pro podporu opětovného růstu tkání, které byly poškozeny, může mít systémová injekce 200 mg vitamínu B6.

Dlouhodobá terapie může vést ke kumulativní toxicitě na kostní dřeň. Útlum kostní dřeně se může projevit pouze až s odstupem, v nejvyšší míře se projevuje po 4 – 6 týdnech, akumuluje se po prodlouženém používání, a proto často vyžaduje individuální úpravu dávky.

U starších pacientů se často vyskytuje snížení fyziologických funkcí, deprese kostní dřeně, což může být déletrvající, proto je u této populace nutno mitomycin podávat se zvláštní opatrností a za pečlivého sledování pacientova stavu.

Mitomycin je mutagenní a potenciálně kancerogenní látka pro člověka. Je třeba zabránit styku s kůží a sliznicemi.

V případě výskytu plicních příznaků, které nelze připsat základnímu onemocnění, je nutno léčbu okamžitě zastavit. Plicní toxicitu lze dobře léčit steroidy.

Léčba má být také okamžitě zastavena, pokud jsou přítomny příznaky hemolýzy nebo známky renální dysfunkce (nefrotoxicita). Výskyt hemolyticko-uremického syndromu (HUS: ireverzibilní renální selhání, mikroangiopatická hemolytická anémie [syndrom MAHA] a trombocytopenie) je často fatální.

Při dávkách > 30 mg mitomycinu/m2 tělesného povrchu byla pozorována mikroangiopatická hemolytická anémie. Doporučuje se pečlivé sledování renálních funkcí.

Nové nálezy naznačují, že k odstranění imunitních komplexů, které podle všeho hrají významnou roli v nástupu příznaků, může být vhodný terapeutický pokus za použití stafylokokového proteinu A.

U pacientů současně léčených jinými cytostatiky byl hlášen výskyt akutní leukémie (v některých případech po preleukemické fázi) a myelodysplastického syndromu.

Doporučené kontroly a bezpečnostní opatření v případě intravenózního podání:

Před zahájením léčby

• Kompletní krevní obraz
• Vyšetření funkce plic, existuje-li podezření na existující plicní dysfunkci
• Vyšetření funkce ledvin za účelem vyloučit renální insuficienci
• Vyšetření funkce jater za účelem vyloučit jaterní insuficienci

Během léčby

• Pravidelné sledování krevního obrazu
• Pečlivé sledování funkce ledvin

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jsou možné myelotoxické interakce s jinými léčebnými modalitami toxickými pro kostní dřeň (zejména s jinými cytotoxickými léčivými přípravky, ozařováním).

Kombinace s vinka alkaloidy nebo bleomycinem může zvýšit plicní toxicitu.

U pacientů dostávajících současnou léčbu mitomycinem a fluoruracilem nebo tamoxifenem bylo hlášeno zvýšené riziko hemolyticko-uremického syndromu.

V pokusech na zvířatech vedlo podávání pyridoxin-hydrochloridu (vitamínu B6) ke ztrátě účinku mitomycinu.

Ve spojení s léčbou mitomycinem se nemají podávat žádné injekce živých vakcín, protože by to mohlo vést ke zvýšenému riziku infekce živou vakcínou.

Mitomycin může zvýšit kardiotoxicitu doxorubicinu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Mitomycin je genotoxický a může mít nepříznivý vliv na vývoj embrya. Mitomycin se během těhotenství nemá podávat. Pokud je léčba těhotné pacientky vitálně indikována, mělo by být poskytnuto lékařské poradenství týkající se rizika škodlivých účinků na dítě spojených s léčbou.

Kojení

Mitomycin se vylučuje do lidského mateřského mléka. Kojení musí být během léčby přerušeno (viz bod 4.3).

Fertilita

Ženy nesmí během léčby mitomycinem otěhotnět. V případě těhotenství během léčby musí být poskytnuto genetické poradenství. Pohlavně zralé pacientky mají během chemoterapie a 6 měsíců po ní používat antikoncepci nebo sexuálně abstinovat.

Mitomycin je genotoxický. Mužům léčeným mitomycinem se proto doporučuje nepočít dítě během léčby a 6 měsíců po ní a poradit se o konzervaci spermií před zahájením léčby vzhledem k možnosti ireverzibilní neplodnosti způsobené terapií mitomycinem.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

I při používání podle pokynů mohou tyto léčivé přípravky vyvolat nauzeu a zvracení, a tak snížit reakční dobu do takové míry, že schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje je narušena. To platí ještě více ve spojení s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže podle třídy orgánových systémů a frekvence. Frekvence uvedené níže jsou definovány takto:

Velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté (> 1/1000 až < 1/100), vzácné (> 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000) nebo není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Nejčastějšími nežádoucími účinky systémově podávaného mitomycinu jsou gastrointestinální příznaky, jako je nauzea, zvracení, útlum kostní dřeně s leukopenií a zpravidla dominující trombocytopenií. Útlum kostní dřeně se vyskytuje až u 65 % pacientů. Jelikož účinek při prodlouženém podávání je kumulativní, útlum kostní dřeně často omezuje dávku.

Až u 10 % pacientů se musí očekávat závažná orgánová toxicita v podobě intersticiální pneumonie nebo nefrotoxicity.

Mitomycin je potenciálně hepatotoxický.

Možné nežádoucí účinky při intravezikální terapii

Pokud se cystitida vyskytne, má být podána symptomatická léčba lokálními antiflogistiky a analgetiky. Ve většině případů lze v léčbě mitomycinem pokračovat, v případě potřeby ve snížené dávce. Byly hlášeny ojedinělé případy alergické (eozinofilní) cystitidy, které vyžadovaly přerušení terapie.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

V případě předávkování se musí očekávat závažná myelotoxicita nebo až myeloftíza, přičemž plně vyvinutý klinický účinek se objevuje přibližně až za 2 týdny.

Doba, za kterou počet leukocytů klesne na nejnižší hodnotu, může činit 4 týdny. Při podezření na předávkování musí být proto také provedeno prodloužené pečlivé hematologické sledování.

Protože není dostupné žádné účinné antidotum, požaduje se při každé aplikaci nejvyšší opatrnost.

Dosud však nebyly hlášeny žádné případy předávkování při intravezikálním podání mitomycinu.

Vzhledem k tomu, že není k dispozici žádné účinné antidotum, je při každém podání nutné dbát zvláštní opatrnosti.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1  Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, cytotoxická antibiotika a příbuzné látky, jiná cytotoxická antibiotika, ATC kód: L01DC03

Antibiotikum mitomycin je cytostatický léčivý přípravek ze skupiny alkylačních látek.

Mitomycin je antibiotikum s cytostatickým účinkem, které je izolováno ze Streptomyces caespitosus. Je přítomno v neaktivní podobě. K aktivaci na trifunkční alkylační látku dochází rychle, buď při fyziologickém pH za přítomnosti NADPH v séru nebo intracelulárně prakticky ve všech buňkách těla s výjimkou mozku, jelikož mitomycin nepřestupuje přes hematoencefalickou bariéru. Tyto tři alkylační radikály jsou odvozeny z chinonu, aziridinu a uretanové skupiny. Mechanismus účinku je založen převážně na alkylaci DNA (v menší míře RNA), s odpovídající inhibicí syntézy DNA. Míra poškození DNA koreluje s klinickým účinkem a je nižší v rezistentních buňkách než v buňkách citlivých. Stejně jako u jiných alkylačních látek jsou proliferující buňky poškozeny do větší míry než buňky v klidové fázi (G0) buněčného cyklu. Navíc, zvláště při použití vyšších dávek, jsou uvolňovány volné peroxidové radikály, které způsobují zlomy v DNA. Uvolňování peroxidových radikálů je spojeno s orgánově specifickým výskytem nežádoucích účinků.

5.2  Farmakokinetické vlastnosti

Po intravenózním podání 10 – 20 mg/m2 mitomycinu byly naměřeny maximální plazmatické hladiny 0,4 – 3,2 ^g/ml. Biologický poločas je krátký, mezi 40 a 50 minutami. Sérová hladina klesá biexponenciálně, prudce během prvních 45 minut a posléze pomaleji.

Po přibližně 3 hodinách jsou sérové hladiny obvykle pod hranicí detekce. Hlavním místem metabolismu a eliminace jsou játra. V souladu s tím byly vysoké koncentrace mitomycinu nalezeny ve žlučníku. Renální exkrece hraje v eliminaci jen menší roli.

Při intravezikální terapii je mitomycin absorbován pouze v nevýznamných dávkách. Nicméně systémový účinek nelze zcela vyloučit.

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích na zvířatech má mitomycin toxický účinek na všechny proliferující tkáně, zejména na buňky kostní dřeně a gastrointestinální sliznice, a je inhibována spermatogeneze.

Mitomycin má mutagenní, kancerogenní a teratogenní vlastnosti, které lze prokázat ve vhodných experimentálních modelech.

Při injekci mimo žílu nebo v případě extravazace do okolní tkáně mitomycin vyvolává těžkou nekrózu.

6.1

Močovina 6.2 Inkompati­bility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3  Doba použitelnosti

Mitomycin medac injekční lahvičky obsahující 2 mg (10 mg, 20 mg, 40 mg) mitomycinu

2 roky

Po rekonstituci má být přípravek použit okamžitě.

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5  Druh obalu a obsah balení

Mitomycin medac 2 mg:

Balení obsahující 1, 5 a 10 kusů 6ml injekčních lahviček z čirého skla (třídy I) s brombutylovou pryžovou zátkou potaženou fluoropolymerem a s odklápěcím hliníkovým uzávěrem.

Mitomycin medac 10 mg:

Balení obsahující 1, 5 a 10 kusů 10ml injekčních lahviček z čirého skla (třídy I) s brombutylovou pryžovou zátkou potaženou fluoropolymerem a s odklápěcím hliníkovým uzávěrem.

Mitomycin medac 20 mg:

Balení obsahující 1, 5 a 10 kusů 20ml injekčních lahviček z čirého skla (třídy I) s brombutylovou pryžovou zátkou potaženou fluoropolymerem a s odklápěcím hliníkovým uzávěrem.

Mitomycin medac 40 mg:

Balení obsahující 1, 5 a 10 kusů 50ml injekčních lahviček z čirého skla (třídy I) s brombutylovou pryžovou zátkou potaženou fluoropolymerem a s odklápěcím hliníkovým uzávěrem.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Rekonstituce injekčního nebo infuzního roztoku připraveného k použití

Mitomycin 2 mg:

Rozpusťte obsah jedné 2mg injekční lahvičky přípravku Mitomycin medac ve 2 ml vody na injekci převrácením injekční lahvičky.

Pokud se prášek ihned nerozpustí, nechejte ho stát při pokojové teplotě, dokud se úplně nerozpustí.

Obsah injekční lahvičky musí být rozpuštěn tak, aby během 2 minut vznikl modrofialový čirý roztok.

Mitomycin 10 mg:

Rozpusťte obsah jedné 10mg injekční lahvičky přípravku Mitomycin medac v 10 ml vody na injekci převrácením injekční lahvičky.

Pokud se prášek ihned nerozpustí, nechejte ho stát při pokojové teplotě, dokud se úplně nerozpustí.

Obsah injekční lahvičky musí být rozpuštěn tak, aby během 2 minut vznikl modrofialový čirý roztok.

Mitomycin 20 mg:

Rozpusťte obsah jedné 20mg injekční lahvičky přípravku Mitomycin medac ve 20 ml vody na injekci převrácením injekční lahvičky.

Pokud se prášek ihned nerozpustí, nechejte ho stát při pokojové teplotě, dokud se úplně nerozpustí. Obsah injekční lahvičky musí být rozpuštěn tak, aby během 2 minut vznikl modrofialový čirý roztok.

Rekonstituce roztoku k intravezikálnímu podání připraveného k použití

Mitomycin 2 mg:

Rozpusťte obsah 10 – 20 injekčních lahviček přípravku Mitomycin medac o obsahu 2 mg (odpovídá 20 – 40 mg mitomycinu) ve 20 – 40 ml sterilního 0,9% roztoku chloridu sodného. Obsah injekční lahvičky musí být rozpuštěn tak, aby během 2 minut vznikl modrofialový čirý roztok.

Mitomycin 10 mg:

Rozpusťte obsah 2 – 4 injekčních lahviček přípravku Mitomycin medac o obsahu 10 mg (odpovídá 20 – 40 mg mitomycinu) ve 20 – 40 ml sterilního 0,9% roztoku chloridu sodného. Obsah injekční lahvičky musí být rozpuštěn tak, aby během 2 minut vznikl modrofialový čirý roztok.

Mitomycin 20 mg:

Rozpusťte obsah 1 – 2 injekčních lahviček přípravku Mitomycin medac o obsahu 20 mg (odpovídá 20 – 40 mg mitomycinu) ve 20 – 40 ml sterilního 0,9% roztoku chloridu sodného. Obsah injekční lahvičky musí být rozpuštěn tak, aby během 2 minut vznikl modrofialový čirý roztok.

Mitomycin 40 mg:

Rozpusťte obsah jedné injekční lahvičky přípravku Mitomycin medac o obsahu 40 mg (odpovídá 40 mg mitomycinu) ve 40 ml sterilního 0,9% roztoku chloridu sodného. Obsah injekční lahvičky musí být rozpuštěn tak, aby během 2 minut vznikl modrofialový čirý roztok.

Smí být použity pouze čiré roztoky.

Obsah injekčních lahviček je určen pouze pro jednorázové použití / jedno podání.

Nepoužitý roztok musí být zlikvidován.

Chraňte rekonstituovaný roztok před světlem.

Mitomycin medac nesmí být používán ve smíšených injekcích. Jiné injekční nebo infuzní roztoky musí být podávány samostatně.

Pokud je to relevantní, při intravaskulární injekci je nezbytné zabránit extravazaci.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

medac Gesellschaft fur klinische Spezialpraparate mbH

Theaterstr. 6

22880 Wedel

Německo

Tel.: +49 4103 8006–0

Fax: +49 4103 8006–100

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

44/072/16-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 17.2.2016

Datum posledního prodloužení registrace:

Další informace o léčivu MITOMYCIN MEDAC 1 MG/ML PRÁŠEK PRO INJEKČNÍ/INFUZNÍ NEBO INTRAVEZ ROZT

Jak se MITOMYCIN MEDAC 1 MG/ML PRÁŠEK PRO INJEKČNÍ/INFUZNÍ NEBO INTRAVEZ ROZT podává: intravenózní/intravezikální podání - prášek pro injekční/infuzní nebo intravezikální roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Injekční lahvička
Velikost balení: 1X40MG

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Medac Gesellschaft für klinische Spezialpräparate m.b.H., Wedel
E-mail: czech@medac.eu
Telefon: +420 543 233 857