CLARITHROMYCIN TEVA - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Clarithromycin Teva 250 mg potahované tablety

Clarithromycin Teva 500 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Clarithromycin Teva 250 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje clarithromycinum 250 mg. Clarithromycin Teva 500 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje clarithromycinum 500 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Clarithromycin Teva 250 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje 0,30 mg hlinitého laku tartrazinu (E 102) a 0,008 mg hlinitého laku červeně Allura AC (E 129).

Clarithromycin Teva 500 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje 0,14 mg hlinitého laku tartrazinu (E 102) a 0,001 mg hlinitého laku červeně Allura AC (E 129).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Clarithromycin Teva 250 mg:

Žluté oválné potahované tablety s vyraženým „93“ na jedné straně a „7157“ na druhé straně.

Clarithromycin Teva 500 mg:

Světle žluté oválné potahované tablety s vyraženým „93“ na jedné straně a „7158“ na druhé straně.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Klarithromycin je indikován k léčbě akutních a chronických bakteriálních infekcí způsobených bakteriemi citlivými na klarithromycin.

– Infekce horních dýchacích cest, například faryngitida a sinusitida.

– Infekce dolních dýchacích cest, například akutní exacerbace chronické bronchitidy a komunitní pneumonie.

– Mírné až středně závažné infekce kůže a měkkých tkání.

Přípravek je rovněž indikován k eradikaci H. pylori u pacientů s vředy, pokud se připojí vhodná kombinace zahrnující antibakteriální léčebný režim a vhodný preparát k léčbě žaludečních vředů (viz bod 4.2).

Je nutné přihlížet k oficiálním předpisům týkajících se správného použití antibakteriál­ních látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování klarithromycinu závisí na klinickém stavu pacienta a musí jej vždy určit lékař.

Jsou dostupné tablety s obsahem 250 a 500 mg.

Dávkování

Dospělí a dospívající

Doporučená dávka je 250 mg dvakrát denně.

U těžkých infekcí může být dávka zvýšena na 500 mg dvakrát denně.

Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti rezistence některých patogenních mikroorganismů (nap­ř.

S. pneumoniae) u infekcí respiračního traktu, zůstává antibiotikem první volby penicilin. Klarithromycin lze použít u pacientů se známou přecitlivělostí na penicilin nebo v případě, kdy penicilin není z jiných důvodů vhodný.

Zvláštní populace

Pediatrická populace

U dětí ve věku 6 měsíců až 12 let byly provedeny klinické studie pro užívání klarithromycinu ve formě suspenze. Proto mají děti mladší 12 let užívat klarithromycin ve formě suspenze (granule pro perorální suspenzi). Nejsou dostatečná data pro doporučení použití intravenózní formy klarithromycinu u pacientů mladších 18 let.

Klarithromycin ve formě tablet není vhodný pro děti mladší 12 let, které váží méně než 30 kg. Pro tyto pacienty jsou vhodnější jiné lékové formy.

Starší pacienti

Stejně jako dospělí.

Eradikace H. pylori u dospělých

Pacientům s peptickými vředy způsobenými infekcí H. pylori může být klarithromycin podáván v dávce 500 mg dvakrát denně v kombinaci s jinými vhodnými antimikrobiálními léky a inhibitory protonové pumpy.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin s clearance kreatininu menší než 30 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena na polovinu, tzn. 250 mg jednou denně nebo 250 mg dvakrát denně u závažnějších infekcí. Léčba u těchto pacientů nemá trvat déle než 14 dní.

Délka léčby

Délka léčby klarithromycinem závisí na klinickém stavu pacienta a vždy ji musí určit lékař.

• – Obvyklá délka léčby je 6 až 14 dní.

• – V léčbě se musí pokračovat nejméně 2 dny po vymizení příznaků.

• – U infekcí způsobených Streptococcus pyogenes (beta-hemolytické streptokoky skupiny A) léčba musí trvat nejméně 10 dní.

Kombinovaná léčba při eradikaci infekce H. pylori je například klarithromycin 500 mg (dvě tablety po 250 mg nebo jedna tableta po 500 mg) dvakrát denně v kombinaci s amoxycilinem 1000 mg dvakrát denně a omeprazolem 20 mg dvakrát denně po dobu 7 dní.

Způsob podání

Klarithromycin lze podávat nezávisle na jídle (viz bod 5.2).

4.3

• – Hypersenzitivita na léčivou látku, na jiné makrolidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• – Současné podávání klarithromycinu a ergotaminu nebo dihydroergotaminu je kontraindikováno, protože to může způsobit ergotaminovou toxicitu.

• – Současné podávání klarithromycinu a některého z následujících léků je kontraindikováno: astemizol, cisaprid, pimozid, terfenadin, protože to může způsobit prodloužení intervalu QT a srdeční arytmie, včetně komorové tachykardie, fibrilace komor a torsade de pointes (viz bod 4.5).

• – Hypokalémie (riziko prodloužení intervalu QT).

• – Klarithromycin nemá být užíván současně s inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny), které jsou značně metabolizovány CYP3A4 (lovastatin nebo simvastatin), vzhledem ke zvýšenému riziku myopathie, včetně rhabdomyolýzy (viz bod 4.5).

• – Prodloužení intervalu QT v anamnéze (vrozené nebo získané prodloužení QT intervalu) nebo ventrikulární srdeční arytmie, včetně torsades de pointes (viz body 4.4 a 4.5).

• – Těžká porucha jater v kombinaci s poruchou funkce ledvin.

• – Současné podávání s tikagrelorem nebo ranolazinem.

• – Stejně jako je tomu u jiných silných CYP3A4 inhibitorů, klarithromycin nemá být podáván pacientům, kteří užívají kolchicin.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Lékaři nesmí předepisovat klarithromycin těhotným ženám bez pečlivého zvážení přínosů a rizik, zvláště během prvního trimestru těhotenství (viz bod 4.6).

Porucha funkce jater

Klarithromycin je vylučován zejména játry. Proto se musí postupovat opatrně při podávání klarithromycinu pacientům s poruchou funkce jater. Je třeba opatrnosti také při podávání klarithromycinu pacientům se středně závažnou až těžkou poruchou funkce ledvin.

Byly hlášeny případy fatálního selhání jater (viz bod 4.8). Někteří z pacientů mohli již dříve trpět poruchou jater nebo mohli užívat jiné hepatotoxické léčivé přípravky. Pacienti musí být poučeni, že vyskytnou-li se u nich známky a symptomy rozvíjející se poruchy jater, jako je anorexie, ikterus, tmavá moč, pruritus nebo citlivost břišní oblasti, musí být léčba zastavena.

Porucha funkce ledvin

Je třeba opatrnosti u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2).

Při poškození renálních funkcí musí být stejně jako u jiných antibiotik dávkování klarithromycinu vhodně sníženo v závislosti na stupni poškození (viz bod 4.2). U starších pacientů se musí uvažovat o možnosti poškození ledvin.

Zkřížená rezistence a zkřížená hypersenzitivita s jinými antibiotiky

Použití jakékoliv antimikrobiální terapie, jako je např. klarithromycin, pro léčbu infekce H. pylori může selektovat organismy rezistentní na léky.

Pacienti přecitlivělí na linkomycin nebo klindamycin mohou být rovněž přecitlivělí na klarithromycin. Proto je při předepisování klarithromycinu těmto pacientům nutná opatrnost.

Pozornost musí být věnována možnosti cross-rezistence mezi klarithromycinem a jinými makrolidy, stejně jako linkomycinem a klindamycinem.

Dlouhodobé užívání klarithromycinu může vést k osídlení a přerůstání necitlivých bakterií nebo hub. Pokud dojde k superinfekci, má být zavedena odpovídající léčba.

Při užívání téměř všech antibakteriálních léčiv, včetně makrolidů, byla hlášena pseudomembranózní kolitida, která může být mírná až závažná a život ohrožující. Průjem související s bakterií Clostridium difficile (CDAD) byl hlášen při užívání téměř všech antibakteriálních přípravků, včetně klarithromycinu, a může mít různě silné projevy, od lehkého průjmu až po smrtelnou kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky mění běžnou flóru tlustého střeva, což může vést k přemnožení C. difficile. CDAD se musí zvažovat u všech pacientů, kteří se k lékaři dostaví s průjmem po užití antibiotik. Je nutné pečlivě vést lékařské záznamy o antimikrobiální léčbě, protože komplikace spojené s CDAD se mohou projevit i více než dva měsíce po terapii. Proto musí být zváženo přerušení léčby klarithromycinem bez ohledu na indikaci. Musí být provedeno mikrobiální testování a zahájena odpovídající léčba. Léčivé přípravky inhibující peristaltiku nesmí být podávány.

Tak jako jiné makrolidy, i klarithromycin může způsobit exacerbaci nebo zhoršení myasthenia gravis a pacientům s myasthenia gravis proto musí být podáván velmi opatrně.

Interference s ostatními léčivými přípravky

Při současném podávání klarithromycinu a kolchicinu byla po uvedení na trh hlášena toxicita kolchicinu, zvláště u starších pacientů a některé z případů se vyskytly u pacientů s poruchou funkce ledvin. U některých z těchto pacientů bylo hlášeno úmrtí (viz bod 4.5). Současné podávání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Je třeba opatrnosti při současném podávání klarithromycinu a triazolobenzo­diazepinů, jako je triazolam a midazolam (viz bod 4.5).

Je třeba opatrnosti při současném podávání klarithromycinu a jiných ototoxických léčivých přípravků, zvláště aminoglykosidů. Během léčby a po léčbě musí být sledovány vestibulární a sluchové funkce.

Kardiovaskulární příhody

Při léčbě makrolidy včetně klarithromycinu bylo pozorováno prodloužení srdeční repolarizace a prodloužení QT intervalu zvyšující riziko vzniku srdeční arytmie a Torsade de pointes (viz bod 4.8). Tudíž vzhledem ke zvýšenému riziku vzniku komorových arytmií (včetně Torsade de pointes) má být klarithromycin používán s opatrností:

• u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, závažnou srdeční nedostatečností, poruchou vedení vzruchů nebo klinicky relevantní bradykardií
• u pacientů s poruchami elektrolytové rovnováhy jako hypomagnesémií. Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s hypokalemií (viz bod 4.3)
• u pacientů užívajících souběžně jiné léčivé přípravky spojené s prodloužením QT intervalu (viz bod 4.5)
• souběžné podávání klarithromycinu a astemizolu, cisapridu, pimozidu a terfenadinu je kontraindikováno (viz bod 4.3).
• klarithromycin nesmí být používán u pacientů s vrozeným nebo zdokumentovaným získaným prodloužením intervalu QT nebo anamnézou komorové arytmie (viz bod 4.3).

Epidemiologické studie zkoumající riziko nežádoucích kardiovaskulárních dopadů při užívání makrolidů poskytují variabilní výsledky. Z některých observačních studií však vyplývá vzácné krátkodobé riziko arytmie, infarktu myokardu a kardiovaskulární mortality spojené s makrolidy, včetně klarithromycinu. Tato zjištění je třeba vzít při předepisování klarithromycinu v úvahu stejně jako jeho léčebné přínosy.

Pneumonie

S ohledem na nebezpečí rezistence Streptococcus pneumoniae na makrolidy, je důležité, aby bylo provedeno testování citlivosti, když je klarithromycin předepisován při komunitní pneumonii. Při nemocniční pneumonii by klarithromycin měl být podáván v kombinaci s doplňkovými, vhodnými antibiotiky.

Mírné až středně závažné infekce kůže a měkkých tkání

Tyto infekce jsou nejčastěji způsobeny Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes, které mohou být rezistentní na makrolidy. Proto je důležité, aby bylo provedeno testování citlivosti.

• V případech, kdy nemohou být použita beta-laktamová antibiotika (např. alergie), jiná antibiotika, jako je klindamycin, by měla být léky první volby. Současně lze o léčbě makrolidy uvažovat jen v některých případech infekcí kůže a měkkých tkání, jako jsou infekce způsobené Corynebacterium minutissimum, akné vulgaris, erysipel a případy, kdy nelze použít penicilin.

• V případě závážných akutních hypersenzitivních reakcí, jako jsou anafylaxe, závažné kožní nežádoucí účinky (např. akutní generalizovaná exantematózní pustulóza, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza a léková reakce s eozinofílií a systémovými příznaky (DRESS)), je třeba léčbu klarithromycinem okamžitě přerušit a bezodkladně zahájit odpovídající léčbu.

Klarithromycin musí být podáván s opatrností při současném podávání léků způsobujících indukci enzymu cytochromu CYP3A4 (viz bod 4.5).

Klarithromycin je inhibitor CYP3A4 a jeho souběžné podávání s jinými léčivými přípravky, které jsou ve velkém rozsahu metabolizovány tímto enzymem, musí být omezeno pouze na případy, kdy je jeho podávání jasně indikováno (viz bod 4.5).

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)

Současné užívání klarithromycinu a lovastatinu nebo simvastatinu je kontraindikováno (viz bod 4.3). Je třeba opatrnosti, pokud je klarithromycin předepisován spolu s jinými statiny. U pacientů užívajících klarithromycin a statiny byla hlášena rhabdomyolýza. Pacienti by měli být monitorováni s ohledem na možné známky a symptomy myopatie. V situacích, kdy se použití klarithromycinu se statiny nelze vyhnout, se doporučuje užít nejnižší možnou dávku statinů. Je možné zvážit užití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin, viz bod 4.5).

Perorální hypoglykemická léčiva/inzulin

Současné podávání klarithromycinu a perorálních hypoglykemických léčiv (jako je sulfonylurea) a/nebo inzulinu může způsobit významnou hypoglykemii. Doporučuje se pečlivé monitorování glukózy (viz bod 4.5).

Perorální antikoagulancia

Pokud je klarithromycin podáván spolu s warfarinem, existuje riziko vážného krvácení a významného zvýšení INR (International Normalized Ratio) a protrombinového času (viz bod 4.5). Pokud je pacientům klarithromycin podáván současně s perorálními antikoagulancii musí být INR a protrombinový čas pravidelně sledován.

Hlinitý lak tartrazinu a hlinitý lak červeně Allura AC

Tento léčivý přípravek obsahuje tartrazin a hlinitý lak červeně Allura AC (E 129), což může způsobit alergické reakce.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Podávání následujících léčivých přípravků je striktně kontraindikováno kvůli možnosti vážných interakcí

Cisaprid, pimozid, astemizol a terfenadin

U pacientů, kterým byl současně podáván klarithromycin a cisaprid, byly hlášeny zvýšené hladiny cisapridu. To může způsobit prodloužení intervalu QT a srdeční arytmie, včetně ventrikulární tachykardie, ventrikulární fibrilace a torsades de pointes. Podobné účinky byly pozorovány při současném podávání klarithromycinu a pimozidu (viz bod 4.3).

Bylo sledováno, že makrolidy mění metabolismus terfenadinu, výsledkem mohou být zvýšené hladiny terfenadinu, což bylo občas spojeno se srdečními arytmiemi, jako je prodloužení intervalu QT, ventrikulární tachykardie, ventrikulární fibrilace a torsades de pointes (viz bod 4.3). Ve studii se 14 zdravými dobrovolníky mělo současné podávání klarithromycinu a terfenadinu za následek dvou až třínásobné zvýšení hladiny kyselého metabolitu terfenadinu v séru a prodloužení intervalu QT, které nevedlo ke klinicky detekovatelnému účinku. Podobné účinky byly pozorovány při současném podávání astemizolu a jiných makrolidů.

Ergotamin/dihy­droergotamin

Postmarketingová hlášení naznačují, že současné podávání klarithromycinu s ergotaminem nebo dihydroergotaminem je spojeno s akutní námelovou toxicitou, která je charakterizována vazospasmem, ischemií končetin a jiných tkání, včetně centrálního nervového systému. Současné podávání klarithromycinu a těchto léčivých přípravků je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)

Současné užití klarithromycinu spolu s lovastatinem či simvastatinem je kontraindikováno (viz bod 4.3), protože tyto statiny podléhají rozsáhlé metabolizaci CYP3A4 a současná léčba klarithromycinem zvyšuje jejich plazmatickou koncentraci, která zvyšuje riziko myopatie, včetně rhabdomyolýzy. Hlášení o rhabdomyolýze byla zaznamenána u pacientů užívajících klarithromycin současně s těmito statiny. Pokud se nelze vyhnout léčbě klarithromycinem, musí být léčba lovastatinem nebo simvastatinem přerušena po dobu užívání klarithromycinu.

Při předepisování klarithromycinu se statiny je třeba dbát opatrnosti. V situacích, kdy se použití klarithromycinu se statiny nelze vyhnout, doporučuje se užít nejnižší možnou dávku. Je možné zvážit užití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin). Pacienti musí být sledováni s ohledem na možné známky a příznaky myopatie.

Kolchicin je substrátem pro CYP3A a efluxní přenašeč, P-glykoprotein (Pgp). Je známo, že klarithromycin a ostatní makrolidy inhibují CYP3A a Pgp. Jsou-li klarithromycin a kolchicin podávány současně, může vést inhibice Pgp a/nebo CYP3A klarithromycinem ke zvýšené expozici kolchicinu (viz bod 4.3 a 4.4).

Současné podávání s tikagrelorem nebo ranolazinem je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Účinky jiných léčivých přípravků na klarithromycin ve formě tablet

Léky, které jsou induktory CYP3A4 (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, třezalka tečkovaná), mohou indukovat metabolismus klarithromycinu. Výsledkem mohou být subterapeutické hladiny klarithromycinu, které snižují účinnost přípravku. Dále může být nezbytné monitorovat plazmatické hladiny induktoru CYP3A4, který by mohl být zvýšený v důsledku inhibice CYP3A4 působením klarithromycinu (viz také relevantní produktová informace pro podaný inhibitor CYP3A4). Souběžné podávání rifabutinu a klarithromycinu vedlo ke zvýšení hladiny rifabutinu a snížení sérových hladin klarithromycinu spolu se zvýšeným rizikem uveitidy.

Klarithromycin je metabolizován enzymem CYP3A4. Proto silné inhibitory tohoto enzymu mohou inhibovat metabolismus klarithromycinu, což má za následek zvýšené koncentrace klarithromycinu v plazmě.

O následujících léčivých přípravcích je známo nebo se předpokládá, že ovlivňují cirkulující koncentrace klarithromycinu; může být nutná úprava dávkování klarithromycinu nebo alternativní léčba.

Efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin

Silné induktory cytochromu P450 metabolického systému, jako je efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin mohou urychlovat metabolismus klarithromycinu a tak snižovat plazmatické hladiny klarithromycinu, zatímco zvyšují hladiny 14-OH-klarithromycinu, metabolitu, který je také mikrobiologicky aktivní. Protože mikrobiologické aktivity klarithromycinu a 14-OH-klarithromycinu jsou odlišné pro různé bakterie, může být při současném podávání klarithromycinu a enzymových induktorů očekávaný terapeutický účinek narušen.

Etravirin

Vlivem etravirinu došlo ke snížení expozice klarithromycinu, nicméně došlo ke zvýšení koncentrace aktivního metabolitu, 14-OH-klarithromycinu. Protože 14-OH-klarithromycin snižuje aktivitu proti komplexu Myobacterium avium (MAC), může být celková aktivita proti tomuto patogenu pozměněna, měly by proto být zváženy alternativy klarithromycinu při léčbě MAC.

Flukonazol

Současné podávání 200 mg flukonazolu denně a 500 mg klarithromycinu dvakrát denně 21 zdravým dobrovolníkům vedlo ke zvýšení průměrné minimální koncentrace klarithromycinu v ustáleném stavu (Cmin) a plochy pod křivkou (AUC) o 33 % a 18 % v tomto pořadí. Koncentrace aktivního metabolitu 14-OH-klarithromycinu v ustáleném stavu nebyly současným podáváním flukonazolu významně ovlivněny. Úprava dávkování klarithromycinu není potřebná.

Zvýšené plazmatické koncentrace klarithromycinu se rovněž mohou objevit při souběžném podávání s antacidy nebo ranitidinem. Není potřebná žádná úprava dávkování.

Ritonavir

Farmakokinetická studie ukázala, že souběžné podávání 200 mg ritonaviru každých osm hodin a 500 mg klarithromycinu každých 12 hodin vedlo k významné inhibici metabolismu klarithromycinu. Cmax klarithromycinu se zvýšila o 31 %, Cmin se zvýšila o 182 % a AUC se zvýšila o 77 % při souběžném podávání ritonaviru. Byla zaznamenána v zásadě kompletní inhibice tvorby 14-OH-klarithromycinu. Z důvodu širokého terapeutického okna klarithromycinu není nutné snižování dávky u pacientů s normální funkcí ledvin. Avšak u pacientů s postižením ledvin má být zvážena následující úprava dávky: u pacientů s CLCR 30 až 60 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 50 %. U pacientů s CLCR < 30 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 75 %. Dávky klarithromycinu větší než 1 g/den nemají být podávány spolu s ritonavirem.

Podobná úprava dávkování by měla být zvážena u pacientů se sníženou funkcí ledvin, pokud je ritonavir užíván jako farmakokinetický zesilovač s jinými inhibitory HIV proteázy, včetně atazanaviru a sachinaviru (viz bod níže, Obousměrné interakce léčivých přípravků).

Účinky klarithromycinu na jiné léčivé přípravky

Interakce založené na enzymu CYP3A

Současné podávání klarithromycinu, který inhibuje CYP3A, a léčivého přípravku, který je primárně metabolizován CYP3A, může být spojeno se zvýšením koncentrací léčivých látek, což může zvyšovat nebo prodlužovat terapeutické a nežádoucí účinky obou současně podávaných léčiv. Klarithromycin musí být podáván s opatrností pacientům, kteří podstupují léčbu jinými léčivými přípravky, které jsou známé jako substráty enzymu CYP3A, zvláště pokud substrát CYP3A má úzké rozpětí bezpečnosti (např. karbamazepin) a/nebo je substrát značně metabolizován enzymem.

U pacientů, kterým je současně podáván klarithromycin, by měla být zvážena úprava dávkování a je-li to možné, měly by být sérové koncentrace léčiv primárně metabolizovaných CYP3A důkladně sledovány.

O následujících léčivých přípravcích nebo skupinách léčiv se ví nebo se předpokládá, že jsou metabolizovány stejným izoenzymem CYP3A: alprazolam, astemizol, karbamazepin, cilostazol, cisaprid, cyklosporin, disopyramid, námelové alkaloidy, lovastatin, methylprednisolon, midazolam, omeprazol, perorální antikoagulancia (např. warfarin, viz bod 4.4), atypická antipsychotika (např. quetiapin), pimozid, chinidin, rifabutin, sildenafil, simvastatin, takrolimus, terfenadin, triazolam a vinblastin, ale tento souhrn není detailní. Podobnými mechanizmy vzájemně reagují léčivé přípravky přes jiné izoenzymy v systému cytochromu P450, včetně fenytoinu, theofylinu a valproatu.

Antiarytmika

Při souběžném užívání klarithromycinu a chinidinu nebo disopyramidu byl postmarketingově hlášen výskyt torsades de points. Při současném podávání klarithromycinu s těmito léčivými přípravky musí být sledováno EKG kvůli prodloužení intervalu QT. Během léčby klarithromycinem musí být monitorovány sérové hladiny chinidinu a disopyramidu.

Byla zaznamenána postmarketingová hlášení hypoglykemie při současném podávání klarithromycinu a disopyramidu. Proto musí být během současného podávání klarithromycinu a disopyramidu sledovány hladiny glukózy.

Perorální antidiabetika nebo inzulín

Při současném podání některých hypoglykemik, jako je nateglinid a repaglinid, může dojít ke klarithromycinem způsobené inhibici CYP3A enzymu, což může způsobit hypoglykemii. Doporučuje se pečlivé sledování glukózy.

Omeprazol

Klarithromycin (500 mg každých 8 hodin) byl podáván v kombinaci s omeprazolem (40 mg denně) zdravým dospělým jedincům. Plazmatické koncentrace omeprazolu v ustáleném stavu se při současném podávání klarithromycinu zvýšily (Cmax, AUC0 24 a t1/2 vzorstly o 30 %, 89 % a 34 %, v tomto pořadí). Průměrná hodnota 24hodinového gastrického pH byla 5,2, když byl omeprazol podáván samostatně a 5,7, když byl omeprazol podáván spolu s klarithromycinem.

Sildenafil, tadalafil a vardenafil

Každý z těchto inhibitorů fosfodiesterázy je metabolizován přinejmenším zčásti enzymem CYP3A, a CYP3A může být inhibován souběžně podávaným klarithromycinu. Současné podávání klarithromycinu a sildenafilu, tadalafilu nebo vardenafilu by pravděpodobně vedlo ke zvýšené expozici inhibitoru fosfodiesterázy. Musí být zváženo snížení dávkování sildenafilu, tadalafilu a vardenafilu, pokud jsou tyto léčivé přípravky současně podávány s klarithromycinem.

Theofylin, karbamazepin

Výsledky studií naznačují, že pokud byl theofylin nebo karbamazepin podáván současně s klarithromycinem, mírně, ale statisticky významně (p < 0,05), se zvýšily hladiny cirkulujícího teofylinu nebo karbamazepinu. Může být potřeba vzít do úvahy snížení dávkování.

Tolterodin

Primární cesta metabolismu tolterodinu je přes izoformu 2D6 cytochromu P450 (CYP2D6). Nicméně u podskupiny populace, která postrádá CYP2D6 je identifikovaná cesta metabolismu přes CYP3A. U této podskupiny populace vede inhibice CYP3A k významně vyšším sérovým koncentracím tolterodinu. V přítomnosti inhibitorů CYP3A může být snížení dávky tolterodinu nezbytné, stejně jako klaritromycinu u populace s nízkým metabolizérem CYP2D6.

Triazolobenzo­diazepiny (např. alprazolam, midazolam, triazolam)

Při souběžném podávání midazolamu s klarithromycinem ve formě tablet (500 mg dvakrát denně) se AUC midazolamu zvýšila 2,7krát po intravenózním podání midazolamu a 7krát po jeho perorálním podání. Souběžné podávání midazolamu perorálně a klarithromycinu musí být vyloučeno. Při intravenózním souběžném podávání midazolamu a klarithromycinu musí být pacient pečlivě sledován tak, aby byla možná úprava dávek. Stejná opatření rovněž musí platit pro jiné benzodiazepiny, které jsou metabolizovány CYP3A, včetně triazolamu a alprazolamu). U benzodiazepinů, které nejsou metabolizovány CYP3A (temazepam, nitrazepam, lorazepam), je klinicky významná interakce s klarithromycinem nepravděpodobná.

Při souběžném podávání klarithromycinu a triazolamu byly postmarketingově hlášeny interakce léčivých látek a účinky na centrální nervový systém (CNS) (např. somnolence a zmatenost). Doporučuje se pacienty sledovat pro zvýšené farmakologické účinky na CNS.

Cyklosporin, takrolimus a sirolimus

Souběžné užívání perorální formy klarithromycinu a cyklosporinu nebo takrolimu má za následek více než dvojnásobné zvýšení koncentrací Cmin cyklosporinu a takrolimu. Podobné účinky lze rovněž očekávat u sirolimu. Při zahájení léčby klarithromycinem u pacientů, kterým již bylo podáváno kterékoli z uvedených imunosupresiv, musí být pečlivě sledovány plazmatické hladiny cyklosporinu, takrolimu nebo sirolimu a jejich dávky je nutné podle potřeby snížit. Při vysazení klarithromycinu u uvedených pacientů je rovněž nezbytné pečlivé sledování plazmatických hladin cyklosporinu, takrolimu nebo sirolimu, aby bylo možné upravit dávkování.

Warfarin

Při používání klarithromycinu u pacientů užívajících warfarin mohou být účinky warfarinu zesíleny. Proto u těchto pacientů musí být často monitorován protrombinový čas.

Aminoglykosidy

Je nutná opatrnost při současném podávání klarithromycinu s jinými ototoxickými léčivými přípravky, zvláště s aminoglykosidy (viz bod 4.4).

Digoxin

O digoxinu se uvažuje jako o substrátu pro efluxní přenašeč, P-glykoprotein (Pgp). Je známo, že klarithromycin inhibuje Pgp. Pokud jsou klarithromycin a digoxin podávány společně, může vést inhibice Pgp klarithromycinem ke zvýšené expozici digoxinu. V průzkumu po uvedení na trh byly rovněž u pacientů, kterým byl současně podáván klarithromycin a digoxin, hlášeny zvýšené sérové koncentrace digoxinu. Někteří pacienti vykazovali odpovídající klinické známky toxicity digoxinu, včetně potenciálně fatálních arytmií. Pokud je pacientům zároveň podáván klarithromycin a digoxin, musí být sérové koncentrace digoxinu pečlivě monitorovány.

Zidovudin

Souběžné perorální podávání tablet klarithromycinu a zidovudinu dospělým pacientům infikovaným virem HIV může snižovat koncentrace zidovudinu v ustáleném stavu. Protože se zdá, že klarithromycin zasahuje do absorpce současně a perorálně podávaného zidovudinu, lze se této interakci do velké míry vyhnout ponecháním 4hodinového intervalu mezi dávkami klarithromycinu a zidovudinu. Zdá se, že se toto vzájemné působení nevyskytuje u pediatrických pacientů infikovaných HIV virem, kteří užívají klarithromycin ve formě suspenze se zidovudinem nebo dideoxyinozinem. Tato interakce je nepravděpodobná, je-li klarithromycin podáván intravenózně.

Fenytoin a valproát

Objevila se spontánní nebo publikovaná hlášení o interakcích inhibitorů CYP3A, včetně klarithromycinu s léčivými látkami, o kterých se neuvažuje jako o metabolizovaných CYP3A (např. fenytoin a valproát). Doporučuje se stanovení sérových hladin těchto léčivých přípravků, pokud jsou podávány spolu s klarithromycinem. Byly hlášeny zvýšené sérové hladiny.

Atazanavir

Jak klarithromycin, tak atazanavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a je doložena obousměrná léková interakce. Souběžné užívání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) s atazanavirem (400 mg jednou denně) vede k dvojnásobnému navýšení expozice klarithromycinu, 70% snížení expozice 14-OH-klarithromycinu a 28% nárůstu AUC atazanaviru. Jelikož má klarithromycin široké terapeutické okno, není nezbytné snižování dávkování u pacientů s normální funkcí ledvin. Dávkování klarithromycinu by mělo být sníženo o 50 % u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30 až 60 ml/min). U pacientů s clearance kreatininu < 30 ml/min by mělo být dávkování klarithromycinu sníženo o 75 % užitím vhodné lékové formy. Dávky klarithromycinu větší než 1000 mg na den by neměly být souběžně užívány s inhibitory proteáz.

Blokátory kalciových kanálů

Je nutná opatrnost při současném podávání klarithromycinu a blokátorů kalciových kanálů metabolizovaných CYP3A4 (např. verapamil, amlodipin, diltiazem) s ohledem na riziko hypotenze. Plazmatické koncentrace klarithromycinu stejně jako blokátorů kalciových kanálů mohou být zvýšeny v důsledku interakce. U pacientů užívajících klarithromycin a verapamil současně byla hlášena hypotenze, bradykardie a laktátová acidóza.

Itrakonazol

Jak klarithromycin, tak itrakonazol jsou substráty a inhibitory CYP3A, což vede k obousměrné lékové interakci. Klarithromycin může zvyšovat plazmatické hladiny itrakonazolu, zatímco itrakonazol může zvyšovat plazmatické hladiny klarithromycinu. U pacientů užívajících současně itrakonazol a klarithromycin musí být pečlivě sledovány známky a symptomy zvýšeného a prodlouženého farmakologického účinku.

Sachinavir

Jak klarithromycin, tak sachinavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a je doložena obousměrná léková interakce. Současné podávání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) a sachinaviru (měkké želatinové tobolky, 1 200 mg třikrát denně) u 12 zdravých dobrovolníků vedlo k ustálenému stavu AUC a hodnot Cmax sachinaviru, které byly vyšší o 177 % až 187 % než u samotného sachinaviru. Hodnoty AUC a Cmax klarithromycinu byly vyšší přibližně o 40 % než u samotného klarithromycinu. Při souběžném užívání těchto dvou léčivých přípravků po omezenou dobu není nutné upravovat dávkování u studovaných dávek/lékových forem. Výsledky studií lékových interakcí naznačují, že měkké želatinové tobolky sachinaviru nevykazují stejný účinek jako tvrdé želatinové tobolky sachinaviru. Výsledky studií lékových interakcí, při kterých byla zkoumána interakce samotného sachinaviru, nevykazovaly stejný účinek, který byl sledován při interakci klarithromycinu a kombinace sachinaviru/ri­tonaviru. Při současném užívání sachinaviru s ritonavirem, je třeba přihlédnout k možnému účinku ritonaviru na klarithromycin.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Nebyla stanovena bezpečnost pro užívání klarithromycinu během těhotenství. Na základě různých výsledků získaných ze studií na myších, potkanech, králících a opicích nelze vyloučit nepříznivé účinky na embryofetální vývoj. Proto se nedoporučuje užívání během těhotenství bez důkladného zvážení přínosů vůči riziku.

Kojení

Bezpečnost klarithromycinu užívaného během kojení novorozenců nebyla stanovena. Klarithromycin je vylučován do mateřského mléka. Protože by se u kojených dětí mohl vyskytnout průjem a mykotické infekce sliznic, kojení musí být přerušeno. Rovněž je nutné mít na paměti možnost senzibilizace. Výhody léčení pro matku musí být porovnány s potenciálním rizikem pro dítě.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích klarithromycinu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Možnost vzniku závratí, vertiga, zmatenosti a dezorientace, které se mohou u léku objevovat, je třeba vzít v úvahu předtím, než bude pacient řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Jak pro dospělou, tak i pediatrickou populaci jsou nejčastějšími nežádoucími reakcemi na léčbu klarithromycinem bolest břicha, průjem, nauzea, zvracení a zkreslená chuť. Tyto nežádoucí účinky jsou obvykle mírné a odpovídají známému bezpečnostnímu profilu makrolidů (viz Tabulkový souhrn nežádoucích účinků v bodě 4.8).

Mezi populacemi pacientů s nebo bez předcházejících mykobakteriálních infekcí nebyly v klinických studiích významné rozdíly v incidenci těchto gastrointesti­nálních nežádoucích účinků.

Následující tabulka ukazuje nežádoucí účinky hlášené na základě klinických studií a z postmarketingové zkušenosti s klarithromycinem ve formě tablet s okamžitým uvolňováním, granulí pro perorální suspenzi, prášku pro injekční roztok, tablet s prodlouženým uvolňováním a tablet s řízeným uvolňováním.

Nežádoucí účinky, které jsou přinejmenším pravděpodobně spojené s užíváním klarithromycinu, jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů a jejich četnosti dle následující konvence: velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (nežádoucí účinky ze zkušeností po uvedení na trh; z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině jsou nežádoucí účinky uvedeny dle klesající závažnosti, pokud lze závažnost určit.

• ¹ Nežádoucí účinky hlášené jen pro prášek pro injekční roztok

• ² Nežádoucí účinky hlášené jen pro tablety s prodlouženým uvolňováním

• ³ Nežádoucí účinky hlášené jen pro granule pro perorální suspenzi

• ⁴ Nežádoucí účinky hlášené jen pro tablety s okamžitým uvolňováním

• ^{5, 8, 10, 11, 12} viz „Přehled bezpečnostního profilu“

• ^{6, 7, 9} viz „Popis vybraných nežádoucích účinků“

Pro intravenózně podávaný klarithromycin je specifická flebitida v místě podání injekce, bolest v místě podání injekce, bolest cévy v místě vpichu a zánět v místě podání injekce.

Ve velmi vzácných případech bylo hlášeno fatální selhání jater a většinou bylo spojeno s jiným vážným onemocněním a/nebo souběžnou medikací (viz bod 4.4).

Zvláštní pozornost musí být věnována průjmu, který souvisí s bakterií Clostridium difficile (CDAD), byl hlášen při užívání téměř všech antibakteriálních přípravků, včetně klarithromycinu, a může mít různě silné projevy, od lehkého průjmu až po smrtelnou kolitidu (viz bod 4.4).

V případě vážné, akutní, hypersenzitivní reakce, jako je anafylaxe, Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza, musí být léčba klarithromycinem okamžitě přerušena a bezodkladně musí být zahájena vhodná léčba (viz bod 4.4).

Tak jako u jiných makrolidů, bylo v souvislosti s užíváním klarithromycinu hlášeno prodloužení intervalu QT, ventrikulární tachykardie a torsade de pointes (viz body 4.4 a 4.5).

Při užívání téměř všech antibakteriálních léčiv, včetně klarithromycinu, byla hlášena pseudomembranózní kolitida, která může být mírná až závažná a život ohrožující. Je proto důležité zvážit tuto diagnózu u pacientů s průjmem po podání antibakteriálních léčiv. (viz bod 4.4).

U některých pacientů, u kterých byla hlášena rabdomyolýza, byl klarithromycin podáván současně se statiny, fibráty, kolchicinem nebo alopurinolem (viz body 4.3 a 4.4).

Při současném užívání klarithromycinu a kolchicinu byla postmarketingově hlášena toxicita kolchicinu, zvláště u starších pacientů a/nebo u pacientů s poruchou funkce ledvin, důsledek byl někdy fatální (viz body 4.4 a 4.5).

Vzácně byla hlášena hypoglykemie, někdy se objevila u pacientů, kteří současně perorálně užívali hypoglykemická léčiva nebo inzulin (viz body 4.4 a 4.5).

V případě, že byl klarithromycin podáván souběžně s triazolamem, byly postmarketingově hlášeny lékové interakce a účinky na centrální nervový systém (CNS) (např. somnolence a zmatenost). Doporučuje se sledování pacientů pro zvýšené farmakologické účinky na CNS (viz bod 4.5).

Pokud je klarithromycin podáván spolu s warfarinem, existuje riziko vážného krvácení a významného zvýšení INR a protrombinového času. Pokud je pacientům klarithromycin podáván současně s perorálními antikoagulancii musí být INR a protrombinový čas pravidelně sledován (viz body 4.4 a 4.5).

Vzácně byly tablety s prodlouženým uvolňováním zaznamenány ve stolici, často u pacientů s anatomickými (včetně ileostomie nebo kolostomie) nebo funkčními gastrointesti­nálními poruchami se zkráceným GI transportním časem. V některých případech se zbytky tablet objevily v spojení s průjmem. U pacientů, u kterých se objeví zbytky tablet ve stolici a nedojde ke zlepšení jejich stavu, se doporučuje přechod na léčbu klarithromycinem v jiné lékové formě (např. suspenze) nebo jiným antibiotikem.

Zvláštní populace: Nežádoucí účinky u imunokompro­mitovaných pacientů (viz „Jiné zvláštní populace“).

U dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let byly klinické studie provedeny za použití klarithromycinu ve formě suspenze. Proto by děti mladší 12 let měly užívat klarithromycin ve formě suspenze. U pacientů mladších 18 let nejsou k dispozici dostatečná data, aby mohl být doporučen režim dávkování klarithromycinu v intravenózní for­mě.

Četnost, typ a závažnost nežádoucích účinků se u dětí předpokládají stejné jako u dospělých.

Imunokompromi­tovaní pacienti

U pacientů s AIDS nebo u jiných imunokompromi­tovaných pacientů, kteří podstupovali léčbu mykobakteriálních infekcí vyššími dávkami klarithromycinu a po delší období, bylo často obtížné rozlišit nežádoucí účinky pravděpodobně spojené s podáváním klarithromycinu a známky nakažení HIV virem nebo přidruženého onemocnění.

U dospělých pacientů, kteří byli léčeni denní dávkou 1 000 mg a 2 000 mg klarithromycinu, byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky: nauzea, zvracení, zkreslená chuť, bolest břicha, průjem, vyrážka, flatulence, bolest hlavy, konstipace, porucha sluchu, zvýšení SGOT (Serum Glutamic Oxaloacetic Transaminase) a SGPT (Serum Glutamic Pyruvate Transaminase). S nižší frekvencí byly dále hlášeny dyspnoe, insomnia a suchost v ústech. Výskyt byl srovnatelný u pacientů léčených 1 000 mg a 2 000 mg, ale obvykle byl 3–4krát častější u pacientů, kterým byly podávány denní dávky klarithromycinu 4 000 mg.

U imunokompro­mitovaných pacientů byla hodnocení laboratorních hodnot prováděna analýzami hodnot mimo abnormální hladiny (např. extrémně vysoký nebo nízký limit) stanovených testů. Na základě tohoto kritéria měla přibližně 2–3 % pacientů, kteří dostávali 1 000 mg nebo 2 000 mg klarithromycinu denně, závažně a abnormálně zvýšené hladiny SGOT a SGPT a abnormálně nízký počet bílých krvinek a krevních destiček. Nižší procento pacientů v těchto dvou skupinách dávkování mělo zvýšenou také hladinu močoviny v krvi. Mírně vyšší výskyt abnormálních hodnot všech parametrů, kromě počtu bílých krvinek, byl zaznamenán u pacientů, kteří dostávali 4 000 mg klarithromyci­nu denně.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:

4.9    Předávkování

Příznaky

Bylo hlášeno, že požití velkého množství klarithromycinu způsobuje gastrointestinální příznaky. Příznaky předávkování mohou do velké míry odpovídat profilu nežádoucích účinků. U pacienta s bipolární poruchou v anamnéze byly po požití 8 g klarithromycinu pozorovány poruchy duševního stavu, paranoidní chování, hypokalémie a hypoxémie.

Léčba

Neexistuje specifické antidotum předávkování. Jako u ostatních makrolidů, ani zde se neočekává, že budou sérové hladiny klarithromycinu významně ovlivněny hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou. Nežádoucí účinky provázející předávkování musí být léčeny rychlou eliminací nevstřebaného léku a zavedením podpůrných opatření Závažné akutní alergické reakce, jako například anafylaktický šok, lze pozorovat zřídka. Při prvních příznacích reakcí přecitlivělosti musí být léčba přípravkem klarithromycin ukončena a okamžitě musí být zahájena potřebná opatření.

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina: Makrolidy

ATC kód: J01F A09

Mechanismus účinku

Klarithromycin je polosyntetický derivát erythromycinu A. Jeho antibakteriální účinek je důsledkem vazby na 50 S ribosomální podjednotku citlivých baktérií a potlačení syntézy proteinů. Je vysoce účinný proti širokému spektru aerobních a anaerobních grampozitivních a gramnegativních organismů. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) klarithromycinu jsou obecně dvakrát nižší než MIC erythromycinu.

14-hydroxymetabolit klarithromycinu má rovněž antimikrobiální účinek. Minimální inhibiční koncentrace tohoto metabolitu jsou rovny minimálním inhibičním koncentracím výchozí sloučeniny nebo jsou dvakrát vyšší. Výjimkou je H. influenzae, kde je 14-hydroxymetabolit dvakrát účinnější než výchozí sloučenina.

Mechanismy rezistence

Mechanismy rezistence na makrolidy zahrnují změnu cílového místa pro antibiotikum nebo jsou založeny na modifikaci a/nebo aktivním vyplavení antibiotika. Rozvoj rezistence mohou zprostředkovat plazmidy nebo chromozomy, rezistence může být indukovaná nebo existovat konstitučně. Bakterie rezistentní na makrolidy vytvářejí enzymy, které způsobují methylaci reziduálního adeninu na ribozomální RNA a následně inhibici vazby antibiotik na ribozomy. Organismy rezistentní na makrolidy jsou obecně zkříženě rezistentní na linkosamidy a streptogramin B v důsledku methylace ribosomálního vazebného místa. Klarithromycin rovněž patří mezi silné induktory tohoto enzymu. Makrolidy mají navíc bakteriostatický účinek v důsledku inhibice peptidyltransferázy ribosomů.

Mezi klarithromycinem, erythromycinem a azithromycinem existuje úplná zkřížená rezistence. Stafylokoky rezistentní na methicilin a Streptococcus pneumoniae rezistentní na penicilin jsou rovněž rezistentní na makrolidy jako je klarithromycin.

Hraniční koncentrace

Podle dokumentace NCCLS (US National Committee on Clinical Laboratory Standards) z roku 2003 byly pro klarithromycin definovány následující hraniční koncentrace:

• – Staphylococcus spp.: < 2 ^g/ml citlivé, > 8 ^g/ml rezistentní

• – Haemophilus spp.: < 8 ^g/ml citlivé

• – Streptococcus spp. včetně S. pneumoniae: < 0,25 ^g/ml citlivé, > 1 ^g/ml rezistentní

Mycobacterium tuberculosis_________­________________________­________________________­__

*Poznámky k rezistenci viz bod “Mechanismy rezistence”

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání je klarithromycin rychle a dobře absorbován z gastrointes­tinálního traktu -zejména z jejuna – a je při prvním průchodu játry rozsáhle metabolizován. Absolutní biologická dostupnost tablet klarithromycinu o obsahu 250 mg je přibližně 50 %. Potrava mírně zpomaluje absorpci, nemá však vliv na rozsah biologické dostupnosti. Proto lze tablety klarithromycinu podávat nezávisle na jídle. Vzhledem k chemické struktuře (6-O-methylerythromycin) je klarithromycin poměrně odolný proti degradaci žaludeční kyselinou. Maximální plazmatické koncentrace 1–2 ^g/ml klarithromycinu byly pozorovány u dospělých po perorálním podání 250 mg dvakrát denně. Po podání 500 mg klarithromycinu dvakrát denně byla maximální plazmatická koncentrace 2,8 ^g/ml.

Po podání 250 mg klarithromycinu dvakrát denně dosáhl mikrobiologicky aktivní 14-hydroxymetabolit maximální plazmatické koncentrace 0,6 ^g/ml. Ustáleného stavu se dosáhne za 2 dny po podání.

Distribuce

Klarithromycin dobře vstupuje do různých kompartmentů, odhadovaný distribuční objem je 200400 l. Koncentrace klarithromycinu v některých tkáních jsou oproti koncentracím látky v krevním oběhu několikrát vyšší. Ve tkáni tonzil i v plicní tkáni byly zjištěny zvýšené koncentrace. Klarithromycin rovněž proniká do žaludeční sliznice.

Klarithromycin se v terapeutických koncentracích přibližně z 80 % váže na plazmatické proteiny.

Biotransformace a eliminace

Klarithromycin je rychle a rozsáhle metabolizován v játrech. Metabolismus zahrnuje zejména N-dealkylaci, oxidaci a stereospecifickou hydroxylaci na pozici C 14.

Farmakokinetika klarithromycinu je nelineární z důvodu saturace jaterního metabolismu při vysokých dávkách. Eliminační poločas se prodloužil ze 2–4 hodin po podání 250 mg klarithromycinu dvakrát denně na 5 hodin po podání 500 mg klarithromycinu dvakrát denně. Poločas aktivního 14-hydroxymetabolitu po podání 250 mg klarithromycinu dvakrát denně má rozsah 5 až 6 hodin.

Po perorálním podání radioaktivního klarithromycinu se 70–80 % radioaktivity nalézá ve stolici. Přibližně 20–30 % klarithromycinu se shromažďuje jako nezměněná léčivá látka v moči. Tento podíl narůstá při zvýšení dávky. Pokud není dávka snížena, zvyšuje porucha funkce ledvin hladiny klarithromycinu v plazmě.

Celková plazmatická clearance byla odhadována přibližně na 700 ml/min, přičemž renální clearance je přibližně 170 ml/min.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin: Důsledkem snížené funkce ledvin jsou zvýšené plazmatické hladiny klarithromycinu a jeho aktivního metabolitu.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve čtyřtýdenní studii na zvířatech souvisela toxicita klarithromycinu s dávkou a délkou léčby. U všech druhů byly první příznaky toxicity pozorovány na játrech, kde byly po 14 dnech u psů a opic pozorovány léze. Systémové hladiny expozice související s touto toxicitou nejsou podrobně známy, toxické dávky však byly zřetelně vyšší než terapeutické dávky doporučené u lidí.

Ve studiích s klarithromycinem in vitro nebo in vivo nebyly zjištěny mutagenní účinky.

Studie reprodukční toxicity prokázaly, že podávání klarithromycinu v dávkách 2× vyšších než jsou klinické dávky u králíků (i.v.) nebo 10× vyšších než jsou klinické dávky u opic (p.o.) měly za důsledek zvýšenou incidenci spontánních potratů. Tyto dávky souvisely s toxicitou pro matku. Ve studiích na potkanech nebyla zaznamenána embryotoxicita ani teratogenita. Avšak u potkanů, kterým byly podávány dávky 150 mg/kg/den, byly pozorovány kardiovaskulární malformace. U myší byl při dávkách 70× převyšujících klinické dávky pozorován rozštěp patra s proměnlivou incidencí (3–30 %).

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Sodná sůl karboxymethylškrobu (TYP A)

Mikrokrystalická celulosa

Povidon 40

Hydroxid hořečnatý

Sodná sůl kroskarmelosy

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Kyselina stearová 95%

Magnesium-stearát

Potahová vrstva:

Hypromelosa (E 464)

Oxid titaničitý (E 171)

Makrogol 400

Hlinitý lak tartrazinu (E 102)

Hlinitý lak červeně Allura AC (E 129)

Hlinitý lak indigokarmínu (E 132)

Vanilin

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte blistr v krabičce.

6.5    Druh obalu a velikost balení

Clarithromycin Teva 250 mg:

Průhledný nebo bílý neprůhledný PVC/Al nebo PVC/PVdC/Al blistr.

Velikosti balení: 7, 8, 10, 12, 14, 14 (kalendářní balení), 16, 20, 30, 100 a 120 (10×12) tablet (klinické balení).

Clarithromycin Teva 500 mg:

Průhledný nebo bílý neprůhledný PVC/Al nebo PVC/PVdC/Al blistr.

Velikosti balení: 7, 8, 10, 14, 14 (kalendářní balení), 16, 20, 21, 30, 42 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.   DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

Radlická 3185/1c

150 00 Praha 5, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Clarithromycin Teva 250 mg: 15/613/05-C

Clarithromycin Teva 500 mg: 15/614/05-C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28.12.2005

Datum posledního prodloužení registrace: 20.10.2010

Další informace o léčivu CLARITHROMYCIN TEVA

Jak se CLARITHROMYCIN TEVA podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 7 II

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha
E-mail: vois@teva.cz
Telefon: 251007111