Furolin – souhrn údajů o přípravku (SPC) pro zdravotníky

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Furolin 50 mg tvrdé tobolky

Furolin 100 mg tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Furolin 50 mg: Jedna tvrdá tobolka obsahuje 50 mg makrokrystalického nitrofurantoinu.

Furolin 100 mg: Jedna tvrdá tobolka obsahuje 100 mg makrokrystalického nitrofurantoinu.

Pomocná látka se známým účinkem:

Furolin 50 mg: jedna tvrdá tobolka obsahuje 98,32 mg laktosy.

Furolin 100 mg: jedna tvrdá tobolka obsahuje 196,65 mg laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka

Furolin 50 mg: tvrdá želatinová tobolka o délce přibližně 16 mm a průměru přibližně 6 mm, se žlutým víčkem a bílým tělem, obsahující žlutý prášek

Furolin 100 mg: tvrdá želatinová tobolka o délce přibližně 19 mm a průměru přibližně 7 mm, se žlutým víčkem a žlutým tělem, obsahující žlutý prášek

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Furolin je indikován

• u dospělých, dospívajících a dětí od 7 let k léčbě akutních nekomplikovaných infekcí dolních močových cest způsobených citlivými kmeny (viz bod 5.1),
• u dospívajících a dospělých k profylaxi recidivujících nekomplikovaných infekcí dolních močových cest.

Je třeba se řídit oficiálními pokyny ohledně správného používání antibakteriálních přípravků.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající

Akutní nekomplikované infekce dolních močových cest: 200 mg - 400 mg /den ve 3-4 dávkách (tj. každých 8 nebo 6 hodin) po dobu 3-5 dní.

Dlouhodobá profylaxe recidivujících nekomplikovaných infekcí dolních močových cest: 50-100 mg večer před spaním.

Pediatrická populace

Akutní nekomplikované infekce dolních močových cest:

Děti od 7 let do 12 let s tělesnou hmotností vyšší než 29 kg:

Tělesná hmotnost 29 až 42 kg: 4x denně 50 mg (po 6 hodinách)

Tělesná hmotnost nad 42 kg: 4x denně 50 mg nebo 3x denně 100 mg (po 6 nebo 8 hodinách)

Délka léčby: 3-5 dní

Přípravek není indikován pro děti s tělesnou hmotností nižší než 29 kg.

Starší pacienti

Pokud není přítomna porucha funkce ledvin (viz níže „Porucha funkce ledvin“ a bod 4.3), má být použita normální dávka pro dospělé. Viz opatření a rizika pro starší pacienty spojená s dlouhodobou léčbou (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné během léčby nitrofurantoinem monitorovat funkci ledvin. U pacientů včetně starších osob s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin může být nutná úprava dávkování. Nitrofurantoin je kontraindikován u pacientů s poruchou funkce ledvin s eGFR nižší než 45 ml/min (viz bod 4.3).

Porucha funkce jater

Nitrofurantoin má být používán s opatrností u pacientů s poruchou funkce jater, zejména starší pacienti na dlouhodobé léčbě nitrofurantoinem mohou vyžadovat sledování (viz bod 4.4).

Způsob podání

Perorální podání. Užívá se nejlépe s jídlem, mlékem nebo jogurtem, aby se optimalizovala biologická dostupnost a gastrointestinální snášenlivost.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku, ostatní nitrofurany nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;
• porucha funkce ledvin s eGFR nižší než 45 ml/min;
• deficit glukoso-6-fosfát dehydrogenázy (viz bod 4.4);
• akutní porfyrie;
• U dětí ve věku do tří měsíců a u těhotných žen v termínu porodu (během porodu a těsně před ním) je nitrofurantoin kontraindikován z důvodu teoretické možnosti hemolytické anémie u plodu nebo u novorozence v důsledku nezralých erytrocytových enzymových systémů.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Protože již existující stavy mohou maskovat nežádoucí účinky na plíce a játra, má být nitrofurantoin používán s opatrností u pacientů s onemocněním plic, poruchou funkce jater, neurologickými poruchami a alergickou diatézou.

Nitrofurantoin má být používán s opatrností u pacientů s anemií, diabetem mellitem, elektrolytovou dysbalancí, nedostatkem vitaminu B (zejména folátu) a výrazně oslabujícími onemocněními.

Neuropatie

Vyskytla se periferní neuropatie a náchylnost k periferní neuropatii, která se může stát závažnou nebo ireverzibilní a může být život ohrožující. Proto má být léčba přerušena při prvních známkách nervového postižení (parestezie).

Plicní nežádoucí účinky

U pacientů léčených nitrofurantoinem byly pozorovány akutní, subakutní a chronické plicní reakce. Dojde-li k těmto reakcím, má být okamžitě přerušeno podávání nitrofurantoinu.

Akutní plicní reakce se obvykle objevují v průběhu prvního týdne léčby a jsou reverzibilní po ukončení léčby. Akutní plicní reakce se obvykle projevují horečkou, zimnicí, kašlem, bolestí na hrudi, dušností, plicní infiltrací s konsolidací nebo pleurálním výpotkem na rentgenovém snímku hrudníku a eozinofilií. U subakutních plicních reakcí se horečka a eozinofilie vyskytují méně často než u akutní formy.

Chronické plicní reakce (včetně plicní fibrózy a difuzní intersticiální pneumonie) se mohou rozvinout nevyzpytatelně a jsou častější u starších pacientů. Vyžaduje se pečlivé sledování stavu plic u pacientů, kteří jsou léčeni dlouhodobě (zejména u starších pacientů).

Vyskytly se změny EKG spojené s plicními reakcemi. Důležité mohou být doprovodné příznaky, jako je horečka, zimnice, kašel a dušnost. Vzácně byl hlášen kolaps a cyanóza.

Závažnost chronických plicních reakcí a stupeň jejich odeznění zřejmě souvisí s délkou léčby po výskytu prvních klinických příznaků. Je důležité rozpoznat příznaky co nejdříve. Plicní funkce mohou být trvale narušeny i po ukončení léčby.

Byl hlášen syndrom podobný lupusu spojený s plicními reakcemi na nitrofurantoin (viz bod 4.8).

Hematologické účinky

Nitrofurantoin může způsobit hemolýzu u pacientů s deficitem glukózo-6-fosfátdehydrogenázy (deset procent černošských pacientů a různé procento etnických skupin středomořského, blízkovýchodního a asijského původu). Hemolýza ustane po vysazení léku. Vyskytla se agranulocytóza, leukopenie, granulocytopenie, hemolytická anémie, trombocytopenie, anémie z nedostatku glukózo-6-fosfátdehydrogenázy, megaloblastická anémie a eozinofilie. Vzácně byla hlášena aplastická anémie. Při ukončení léčby se krevní obraz obvykle vrátil do normálu.

Nitrofurantoin může vyvolat hemolýzu novorozenců, pokud se podává během porodu. V mateřském mléce jsou přítomna pouze malá množství, ale mohou být dostatečná k vyvolání hemolýzy u kojenců s deficitem G6PD.

Průjem spojený s Clostridioides difficile (CDAD)

Gastrointestinální reakce lze minimalizovat podáváním léku s jídlem nebo mlékem nebo úpravou dávkování. Průjem spojený s Clostridioides difficile (CDAD) byl hlášen při užívání téměř všech antibakteriálních látek, včetně nitrofurantoinu, a může mít různou závažnost od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky mění normální flóru tlustého střeva, což vede k přemnožení C. difficile.

Hepatotoxicita

Vzácně dochází k jaterním reakcím, včetně hepatitidy, autoimunitní hepatitidy, cholestatické žloutenky, chronické aktivní hepatitidy a nekrózy jater. Byla hlášena i úmrtí. Nástup chronické hepatitidy může být pozvolný, pacienti mají být pravidelně monitorováni ve smyslu změn biochemických testů, které mohou poškození jater indikovat. Pokud dojde k výskytu hepatitidy, je třeba ihned ukončit používání léčiva a přijmout příslušná opatření.

Antimikrobiální látky

Podobně jako u jiných antimikrobiálních látek může dojít k superinfekci způsobené plísněmi nebo rezistentními organismy, jako je Pseudomonas spp. Ty jsou však omezeny na genitourinární trakt, protože k potlačení normální bakteriální flóry jinde v těle nedochází.

Laboratorní testy

Po užití nitrofurantoinu může být moč zbarvena žlutě nebo hnědě.

Pacienti užívající nitrofurantoin jsou náchylní k falešně pozitivnímu nálezu glukosy v moči (pokud jsou testováni na redukční látky).

Dlouhodobá léčba

Nitrofurantoin nemá být používán dlouhodobě, s výjimkou případů, kdy neexistuje léčebná alternativa (viz bod 5.3.).

Pomocná látka se známým účinkem

Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

• Snížená absorpce při současném užití s antacidy (na bázi hořečnaté nebo hlinité soli) a metoklopramidem.
• Snížená renální exkrece nitrofurantoinu při současném užití s probenecidem a sulfinpyrazonem.
• Snížená antibakteriální aktivita při současném užití s inhibitory karboanhydrázy a při alkalizaci moči.
• Antibakteriální antagonismus s chinolonovými antiinfektivy.
• Interference s některými testy na glukosu v moči (viz bod 4.4).
• Protože nitrofurantoin patří do skupiny antibakteriálních látek, bude inaktivovat perorální tyfovou vakcínu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Nitrofurantoin se ve velkém rozsahu klinicky používá od roku 1952 a jeho podávání těhotným ženám bylo dobře zdokumentováno.

Některé studie na zvířatech prokázaly embryotoxické účinky (viz bod 5.3). Výsledky studií hodnotících vztah mezi podáním nitrofurantoinu a vrozenými vadami jsou protichůdné.

Lék má být používán podle potřeby pro konkrétní indikaci, pouze po pečlivém posouzení.

Nitrofurantoin je kontraindikován u těhotných žen v termínu porodu (během porodu a těsně před ním), protože existuje riziko hemolýzy u novorozenců (viz bod 4.3).

Kojení

Hladiny nitrofurantoinu v mateřském mléce jsou obvykle velmi nízké, pouze v jedné studii byly hladiny vyšší, když byl nitrofurantoin podáván s jídlem s vysokým obsahem tuku (kojené děti tak dostaly s mateřským mlékem přibližně 6 % mateřské dávky po přepočtu na tělesnou hmotnost).

Existuje potenciální riziko hemolýzy vyvolané nitrofurantoinem během prvních 8 dnů po narození u donošených novorozenců (s delší dobou u předčasně narozených novorozenců) a u kojenců s nedostatkem G6PD.

Nitrofurantoin lze během kojení s opatrností používat (nejlépe ne s jídlem s vysokým obsahem tuku). U kojených dětí je třeba sledovat výskyt průjmu.

Nitrofurantoin se nemá podávat kojícím matkám velmi malých novorozenců (u donošených novorozenců během prvního týdne života) a kojených dětí s nedostatkem G6PD v jakémkoli věku.

Fertilita

Studie na zvířatech prokázaly toxicitu pro reprodukční orgány u samců a samic hlodavců (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Furolin má vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Může způsobovat závratě a ospalost a pacient nemá řídit ani obsluhovat stroje, pokud je takto ovlivněn.

4.8 Nežádoucí účinky

Níže je uveden seznam nežádoucích účinků v tabulce:

Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů a následujících frekvencí:

velmi časté (≥1/10)

časté (≥1/100 až <1/10)

méně časté (≥1/1 000 až <1/100)

vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000)

velmi vzácné (<1/10 000)

není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit)

a Souvisí s plicními reakcemi na nitrofurantoin.

b Cholestatická žloutenka je obvykle spojena s krátkodobou léčbou (obvykle až 2 týdny). Chronická aktivní hepatitida, která občas vede k jaterní nekróze, je obvykle spojena s dlouhodobou léčbou (obvykle po 6 měsících); projevy jsou plíživé.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

4.9 Předávkování

Symptomy

Známky a příznaky předávkování zahrnují podráždění žaludku, nauzeu a zvracení.

Léčba

Není známo žádné specifické antidotum. Nitrofurantoin však může být v případě nutnosti hemodialyzován. Standardní léčba zahrnuje v případě nedávného požití vyvolání zvracení nebo výplach žaludku. Doporučuje se sledovat celkový krevní obraz, funkce jater a plicní funkce. Pro podporu vylučování léčiva močí má být udržován vysoký příjem tekutin.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, nitrofuranové deriváty; ATC kód: J01XE01

Mechanismus účinku

Nitrofurantoin je v bakteriálních buňkách redukován na reaktivní meziprodukty. Ty následně narušují funkci více bakteriálních enzymových systémů a poškozují buněčné makromolekuly, což vede k interferenci s energetickým metabolismem a se syntézou DNA, RNA a proteinů.

Při koncentracích dosažených v moči je antibakteriální účinek nitrofurantoinu vůči většině uropatogenů obvykle baktericidní.

Vzhledem k vícemístnému působení je vývoj rezistence obvykle omezen.

Makrokrystaly nitrofurantoinu, stabilní chemoterapeutické látky, patří mezi antiinfektiva odvozená od nitrofuranu a používají se jako antibakteriální látky při infekcích močových cest. Přípravek Furolin je účinný proti mnoha patogenním mikroorganismůmv močovém traktu.

Antibakteriální spektrum přípravku Furolin in vitro zahrnuje mimo jiné:

Escherichia coli

Enterococcus faecalis

Citrobacter spp.

Klebsiella spp.

Enterobacter spp.

Staphylococcus spp. (např. S. aureus - S. saprophyticus - S. epidermidis).

In vivo je většina močových patogenů na nitrofurantoinové makrokrystaly citlivá.

Většina kmenů Proteus spp. a Serratia spp. je rezistentní. Některé kmeny skupiny Enterobacter a Klebsiella jsou rezistentní. Kmeny Pseudomonas spp. jsou rovněž rezistentní.

Hraniční hodnoty testování citlivosti

European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing (EUCAST) stanovil pro testování citlivosti tato kritéria interpretace minimální inhibiční koncentrace (MIC) nitrofurantoinu: https://www.ema.europa.eu/documents/other/minimum-inhibitory-concentration-mic-breakpoints_en.xlsx

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Makrokrystaly nitrofurantoinu mají dobře definovanou velikost krystalů. Tato vlastnost má za následek pomalejší uvolňování léčivé látky. Absorpce zůstává dostatečná, což vede k lepší žaludeční toleranci. K absorpci dochází hlavně v horní části gastrointestinálního traktu a v případě užívání při jídle je téměř kompletní. Jídlo zvyšuje biologickou dostupnost nitrofurantoinu.

Distribuce

Kvůli jeho rychlé eliminaci jsou hladiny nitrofurantoinu v krvi zvláště nízké, obvykle 1-2 μg/ml. Asi 50 % nitrofurantoinu v krvi je vázáno na plazmatické proteiny. Cirkulace nitrofurantoinu v ledvinách pomocí trojitého transportního systému - glomerulární filtrace, tubulární sekrece a reabsorpce - vede k významným koncentracím této látky v renální tkáni a renální lymfě. Tyto koncentrace nitrofurantoinu jsou několikrát vyšší než hladiny v krvi.

Nitrofurantoin prochází fetoplacentární bariérou a stopy nitrofuranů se mohou nacházet v mateřském mléce.

Biotransformace

Nitrofurantoin je částečně metabolizován v játrech.

Eliminace

Sérový poločas nitrofurantoinu je 20-30 minut. Průměrné vylučování nezměněné molekuly močí představuje přibližně 35-38 % perorální dávky. Vylučování močí zajišťuje přiměřené koncentrace léčiva v moči v rozmezí od 125 do 150 μg/ml po jednorázové perorální dávce 100 mg makrokrystalů nitrofurantoinu až po více než 350 μg/ml po dávkách 4 x 100 mg za den (baktericidní pro většinu patogenních bakterií v močovém traktu). V případě poruchy funkce ledvin může dojít k hromadění přípravku v krvi se zvýšenou toxicitou a sníženou účinností (viz bod 4.3 Kontraindikace). Vynikající rozpustnost nitrofurantoinu v moči při pH 3,6 až 7,3 zabraňuje krystalizaci. Nitrofurantoin je aktivnější v kyselé moči.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Studie na zvířatech ukázaly, že podávání nitrofurantoinu způsobuje degenerativní změny ve vaječnících a varlatech hlodavců v dávkách nižších než klinických (převedeno na jednotku plochy těla). U hlodavců se ukázalo, že podávání nitrofurantoinu během březosti je pro embryo toxické, včetně snížené životaschopnosti a růstu.

Nitrofurantoin má mutagenní vlastnosti in vitro a in vivo.

Údaje o dlouhodobé karcinogenitě u potkanů a myší prokázaly ovariální nádory u samic a méně výrazný účinek u samců na kosti a ledviny. Tyto nádory se považují za související s léčbou. Klinický význam těchto pozorování není znám. Nitrofurantoin proto nemá být používán dlouhodobě, s výjimkou případů, kdy neexistuje léčebná alternativa.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:

monohydrát laktosy

kukuřičný škrob

mastek

Tělo tobolky:

želatina

žlutý oxid železitý (E 172) (pouze 100 mg)

oxid titaničitý (E 171)

Víčko tobolky:

žlutý oxid železitý (E 172)

oxid titaničitý (E 171)

želatina

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/Al blistr

Velikost balení: 30 tobolek

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AV Medical CZ s.r.o., Dobronická 1257, 148 00 Praha 4 - Kunratice, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ REGISTRAČNÍ ČÍSLA

42/149/19-C

42/150/19-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 18. 1. 2022

Datum posledního prodloužení registrace: 9. 7. 2026

10. DATUM REVIZE TEXTU

1. 9. 7. 2026